ZMĚNY A DOPLŇKY
vysvětlivek k celnímu sazebníku.
1. V odstavci 3 vysvětlivek k saz. čís. 91, v odstavci 9 vysvětlivek k saz. čís. 96, ve vysvětlivce 1 odst. 4 k saz. čís. 97, ve vysvětlivce 1 odst. 3 k saz. čís. 99, odstavci 2 vysvětlivek k saz. čís. 100 a v odstavci 3 vysvětlivek k saz. čís. 101 se vypouštějí slova "177 nebo".
2. V odstavci 3 vysvětlivek k saz. čís. 96 se vypouštějí dvakrát slova "177 a".
3․ V odstavci 1 všeobecné vysvětlivky 2 k saz. třídě XXI za slova "olej) je" se vkládá slovo "živice" a za slovo "frakce" slovo "(destiláty)".
4. V odstavci 2 všeobecné vysvětlivky 2 k saz. třídě XXI se slova "surový benzin" nahrazují slovy "benzinový destilát".
5. Odstavce 3 a 4 všeobecné vysvětlivky 2 k saz. třídě XXI se mění a znějí:
(3) Benzinový destilát poskytuje dalším zpracování jednak motorové, jednak technické benziny, jejichž hustota dosahuje podle složení, po případě původu až i 810 stupňů. Z nich nejlehčí je petrolejový ether (gasolin). Největší část benzinů se spotřebuje jako benziny motorové. K benzinům technickým patří na př. benzin extrakční, rozpouštěcí, lakový, analytický, lékárnický a benzin pro důlní lampy (ligroin).
(4) Petrolejový destilát poskytuje petroleje (petrolej motorový, petrolej k svícení), hustoty pohybující se přibližně od 810 stupňů do 840 stupňů a bodu vzplanutí vždy nad 20 stupňů C, dále pak lehké plynové oleje. Od benzinů se petroleje a plynové oleje liší zápachem a větší hustotou. Petrolej k svícení je vodojasný nebo světležlutý, modravě fluoreskující.
6. Odstavec 6 všeobecné vysvětlivky 2 k saz. třídě XXI se doplňuje touto větou:
Hydrogenaci se podrobují minerální oleje těžší než benziny, na př. i petrolejový destilát.
7. V odstavci 1 všeobecné vysvětlivky 3 k saz. třídě XXI se v prvé větě slovo "dehet" nahrazuje slovy "nízkotepelný dehet".
8. V odstavci 3 všeobecné vysvětlivky 3 k saz. třídě XXI se slova "pak jiné dehty nepřehřáté či steatické, t. j. dehty vyrobené nízkotepelnou karbonisací uhlí černého nebo hnědého a konečně i dehet generátorový" nahrazují slovy "pak jiné nízkotepelné (nepřehřáté) dehty, t. j. dehty vyrobené nízkotepelnou karbonisací (pečením) uhlí černého nebo hnědého; k nim patří i dehet generátorový".
9. V odstavci 1 všeobecné vysvětlivky 4 k saz. třídě XXI se slovo "Dehet" nahrazuje slovy "Nízkotepelný dehet".
10. V odstavci 3 všeobecné vysvětlivky 4 k saz. třídě XXI se slova "nejvýše 790 stupňů" nahrazují slovy "nejvýše 810 stupňů".
11. Odstavec 2 všeobecné vysvětlivky 7 k saz. třídě XXI se nahrazuje tímto zněním:
(2) O projednávání polotovarů z ropy a z dehtu hnědouhelného s celní výhodou viz vysvětlivku 4 k saz. čís. 177 a 178.
12. Odstavce 4 až 7 vysvětlivek k saz. čís. 175 se mění a znějí:
(4) Dovážená ropa je určena jen k dalšímu průmyslovému zpracování na minerální oleje.
(5) Ropa, jež obsahuje přísadu jiných minerálních olejů, na př. některých destilátů, se projednává podle saz. čís. 177 po případě 178 podle povahy směsi.
(6) Ropa hydrogenovaná, saz. čís. 177.
(7) Ropa se zásadně projednává u pohraničních celnic. Celnice projednávající ropu dovezenou v lodích zjistí svými odbornými silami, zda jde o ropu. Ostatní pohraniční celnice si občas vyžádají posudek příslušného zkušebního ústavu; takový posudek si však vyžádají vždy u nových druhů této suroviny se zřejmě odlišnými vlastnostmi. Jestliže některá celnice bude mít pochybnost o tom, zda minerální olej, prohlášený k vyclení jako ropa, je ropa saz.čís. 175, vyžádá si posudek příslušného zkušebního ústavu. Bude-li zjištěno, že nejde o ropu, podá o tom celnice ihned zprávu ústřední celní správě.
13. Vysvětlivky 1 a 2 k saz. čís. 177 a 178 se mění a znějí:
1. (1) Benzinu, petroleje a plynového oleje se používá hlavně jako motorového paliva. Minerálních olejů s dostatečně velkou viskositou (zpravidla nad 3 stupňě E při 20 stupních C) se používá zejména jako mazacích olejů. O těchto hotových výrobcích viz všeobecnou vysvětlivku 2 k saz. třídě XXI.
(2) K mazacím účelům se užívá i směsí minerálních olejů se živočišnými nebo rostlinnými oleji nebo tuky. Takovou přísadu mají na př. oleje na obrábění (vrtací a řezné), oleje mazací maštěné ( na př. ložiskové maštěné), oleje na šicí stroje, jízdní kola a věžní hodiny, oleje konservační, čisticí atd. Minerální oleje s přísadou mýdla a pod., viz vysvětlivku 3 odst. 2.
(3) Destiláty ropy, které nebyly rafinovány asi znovu destilovány nebo rektifikovány, jsou částečně popsány ve všeobecné vysvětlivce 2 k saz. třídě XXI. Patří k minerálním olejům poločištěným saz. čís. 177, po případě k minerálním olejům mazacím saz. čís. 178, a dá se jich použít bez dalšího zpracování buď přímo nebo po smíšení s jinými vhodnými destiláty z ropy. Některé z nich slouží jako polotovary z ropy pro výrobu minerálních olejů čištěných. Do saz. čís. 177 patří i hydrogenovaná ropa.
2. (1) Jako oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného se projednávají oleje ze všech nízkotepelných dehtů (viz všeobecnou vysvětlivku 3 k saz. třídě XXI). Mají-li však tyto dehtové oleje prakticky stejné vlastnosti jako minerální oleje z ropy, považují se - stejně jako minerální oleje synthetické - za minerální oleje, na př. benzin z dehtu hnědouhelného za benzin saz. pol. 177 a).
(2) O rozlišování olejů z nízkotepelných dehtů od olejů z vysokotepelných dehtů (zejména černouhelného), jež obsahují uhlovodíky řady benzenové, na př. benzen, toluen, xylen, kumen atd., viz vysvětlivku 3 k saz. čís. 173.
14. V odstavci 2 vysvětlivky 3 k saz. čís. 177 a 178 se slova "podle toho, je-li hustota směsi menší nebo větší než 880^o, podle saz. čís. 177 nebo 178" nahrazují slovy "podle saz. čís. 178".
15. Odstavce 8 a 9 vysvětlivky 3 k saz. čís. 177 a 178 se mění a znějí:
(8) Minerální oleje mazací, které mají při 15 stupních C konsistenci máslovitou nebo tužší, viz vysvětlivky k saz. čís. 96. Mazací tuky a mazadla s přísadou minerálních olejů, mající při 15 stupních C konsistenci máslovitou nebo tužší, saz. pol. 100 a).
(9) Vaselinový olej medicinální, viz vysvětlivku 1 odst. 5 k saz. čís. 630.
16. Za odstavec 9 vysvětlivky 3. k saz. čís. 177 a 178 se vkládá odstavec 10 tohoto znění:
(10) Uhlovodíky plynné, jež se získávají zejména jako vedlejší výrobky při hydrogenační výrobě minerálních olejů (viz všeobecnou vysvětlivku 2 k saz. třídě XXI), zkapalněné, též jejich zkapalněné směsi, saz. čís. 621.
17. Za vysvětlivku 3 k saz. čís. 177 a 178 se vkládá vysvětlivka 4 tohoto znění:
4. (1) Podle poznámky k saz. čís. 177 až 179 lze vzhledem k různým způsobům zpracování dovážet tyto polotovary saz. čís. 177 a 178: destilát benzinový a petrolejový, destiláty mazacích olejů a parafinový olej a pro zpracování hydrogenací též destilát plynových olejů a olej z hnědouhelného dehtu. Dovoz jiných polotovarů z ropy nebo z hnědouhleného dehtu podle poznámky k saz. čís. 177 až 179 k průmyslovému zpracování na minerální oleje může povolit ústřední celní správa, jež také určuje rámcově vlastnosti jednotlivých polotovarů. Orgány celní správy mohou dodatečně kontrolovat druh polotovarů nahlédnutím do výsledků chemického zkoušení prováděného v továrnách.
(2) Ústřední celní správa určí směrnicemi, které způsoby průmyslového zpracování polotovarů z ropy a z dehtu hnědouhelného uznává za vyhovující předpokladům pro přiznání zvýhodněné celní sazby, uvedené v poznámce k saz. čís. 177 až 179, a stanoví potřebné kontrolní podmínky.
18. Za dosavadní jediný odstavec vysvětlivek k saz. čís. 179, který se označí jako první, se vkládají odstavce 2 až 6 tohoto znění:
(2) Zbytky po rafinaci minerálních olejů kyselinou sírovou a alkalickým louhem jsou kalové kyseliny a naftenová mýdla olejová. Kalové kyseliny (kyselinové pryskyřice, kyselinový dehet) jsou černé viskosní hmoty, obsahující vedle volné kyseliny sírové pryskyřičnaté a asfaltovité látky, sulfokyseliny a stržený minerální olej. Jsou zejména zdrojem sulfokyselin pro přípravu netukových saponátů pro textilní průmysl a pod. Naftenová mýdla olejová jsou hnědé až černohnědé viskosní tekutiny, složené v podstatě ze sodných solí kyselin naftenových a sulfonaftenových a minerálního oleje. Na tyto zbytky nelze pohlížet jako na směs minerálních olejů s mýdlem (vysvětlivka 3 k saz. čís. 177 a 178). Tato mýdla jsou cennou surovinou k výrobě vysychadel (sikativů), obráběcích olejů, mycích prostředků a j.
(3) Pevné zbytky po destilaci minerálních olejů, saz. čís. 166 po případě saz. čís. 99.
(4) Naftenová mýdla, t. j. anorganické soli kyselin naftenových (naftenáty), saz. čís. 637; naftenové kyseliny, saz. čís. 622.
(5) Odpadní kyselina sírová z rafinace minerálních olejů, viz vysvětlivku 3 k saz. čís. 598.
(6) O dovozu zbytků destilace minerálních olejů k dalšímu zpracování na minerální oleje podle poznámky k saz. čís. 177 až 179 platí obdobně ustanovení o dovozu ostatních polotovarů v této poznámce jmenovaných, uvedená ve vysvětlivce 4 k saz. čís. 177 a 178.
19. Vysvětlivka 2 odst. 2 k saz. čís. 438 se mění a zní:
(2) Žebrové trouby topné z nekujné (šedé) litiny, jakož i litinové radiátory k ústřednímu topení, saz. čís. 481.
20. Ve vysvětlivce 2 odst. 2 k saz. čís. 439 se slova na začátku "Dutá tělesa k vytápění železničních vozů atd., vyrobená z dílů trub, na obou koncích svařovaná, opatřená otvory, pak" nahrazují slovy "Žebrové topné trubky ocelové (z ocelových trubek s přivařovanými příčnými žebry z ocelového plechu), jakož i radiátory k ústřednímu topení, z ocelových trubek, patří do saz. čís. 483;".
21. Ve všeobecné vysvětlivce 1 odst. 1 písm. d) k saz. čís. 536 - 538 se vypouštějí slova: "žebrové trubky topné (radiátory), též ze surové litiny, topné články z litiny, též surové, jednotlivé nebo sestavené v topná tělesa (kamna), topná tělesa pro železniční vozy a pod.,".
22. Vysvětlivka 1 odst. 2 k saz. čís. 552 se mění a zní:
(2) Trubky pouze řezané na určitou délku nejsou v to zahrnuty; jsou-li však tyto trubky již spojeny jako díly rámů jízdních kol, avšak nikoli ještě jako úplné rámy (viz vysvětlivku 2 k saz. čís. 550), nebo jsou-li spojeny trubkovými spojkami (letováním, nýtováním, svařováním) nebo dírkovány, ohybáním zformovány a pod., patří jako součásti jízdních kol rovněž do saz. čís. 552. Sem patří také ocelová pera k sedlům jízdních kol a sedla k jízdním kolům montovaná s pery, podpěrami nebo upevňovacími součástmi,jakož i kuličková ložiska k jízdním kolům. Taková ložiska kuličková jsou kuželovitá (konusová), kuličky leží v nich mezi ložiskovou pánví a zvláštní kuželovitou pánví (konusem), kde se kuličky buď přímo dotýkají nebo jsou drženy v jisté vzdálenosti od sebe vodicím věnečkem (prstencem). Ložiskové kuličky nevsazené do kuličkových ložisek anebo věnečků patří však do saz. čís. 483.