About jaro

This author has not yet filled in any details.
So far has created 45 blog entries.

Ke zrušení nebo omezení věcného břemene užívání půdní vestavby pro změnu poměrů (Nejvyšší soud)

30. 7. 2019|

Zrušení nebo omezení věcného břemene užívání půdní vestavby či nástavby (nyní jednotky) svědčící bytovému družstvu dle § 28d odst. 2 MajVzDr pro změnu poměrů podle § 1299 odst. 2 ObčZ, spočívající v tom, že náklady na vybudování vestavby byly kompenzovány v důsledku uplynutí doby tím, že oprávněné družstvo mohlo vestavbu na cizí nemovitosti užívat k […]

Kryptografický a dynamický biometrický podpis podle platné právní úpravy

30. 7. 2019|

Po šestnácti letech byl zrušen zákon o elektronickém podpisu, který zahájil první (a na dlouho také poslední) intenzivní etapu budování českého e-governmentu. Neznamená to ale konec elektronického podepisování jako takového, přičemž dnes vedle sebe leží dvě zásadně odlišné možnosti důvěryhodného podepisování podle nařízení eIDAS a dalších předpisů: kryptografický a biometrický podpis. Celý článek

Domněnka vzniku škody: potenciální nástroj ulehčení důkazní pozice poškozeného?

30. 7. 2019|

Jednou z největších překážek efektivního vymáhání náhrady škody způsobené protisoutěžním jednáním je prokázání vzniku škody a příčinné souvislosti, a to kvůli jejich hypotetičnosti. Ve snaze odstranit co nejvíce překážek byla do příslušné směrnice začleněna vyvratitelná domněnka vzniku škody u cílových kartelů, která by měla zlepšit postavení poškozených. Nutnost opatřovat rozsáhlé ekonomické analýzy se tak přesouvá […]

Aplikovatelnost online dispute resolution v podmínkách justice

30. 7. 2019|

Moderní technologie pronikají stále více i do oblasti práva. Jednou z takových technologií je i možnost vedení a řešení sporů online (online dispute resolution), resp. využití internetu pro potřeby justice. Jednalo by se o změnu tradičního soudního procesu, který by nově probíhal téměř výlučně při užití informačních technologií. Tento institut, zejm. v kontextu českého právního […]

Dlouhodobé zapojení akcionářů

30. 7. 2019|

Sněmovna schválila transpozici směrnice, jejíž cílem je zajistit efektivní a dlouhodobé zapojení akcionářů ve společnostech, jejichž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu. To by mělo vést k minimalizaci podstupování nadměrného krátkodobého rizika emitentem a ke změně orientace na dosahování střednědobých až dlouhodobých výnosů. Novela upravuje též povinnosti institucionálních investorů. Celá zpráva

Pravomoci ČNB

30. 7. 2019|

Centrální banka v posledních letech silně promlouvá do fungování finančního trhu, ať už se jedná o měnové intervence nebo aktuálně o regulaci poskytování hypotečních úvěrů. Vzhledem ke změnám v provádění měnové politiky, ke kterým došlo po ekonomické krizi, chce vláda poskytnout větší zákonný prostor pro využívání nových, nekonvenčních nástrojů, a to s důrazem na prevenci […]

Přechod dluhů dětí na rodiče

30. 7. 2019|

Prvním čtením prošel poslanecký návrh, který má nezletilým poskytnout zvláštní ochranu před dluhy. Vznikne-li peněžitý dluh dítěti mladšímu 15 let, přejde okamžikem vzniku na zákonného zástupce nebo jinou osobu, do jejíž péče byl nezletilý svěřen, případně na stát. Rodiče budou moci použít jmění dítěte k úhradě dluhů, které na ně tímto způsobem přešly. Celá zpráva […]

Aplikace zásady ne bis in idem v případě daňových deliktů (Evropský soud pro lidská práva, 52623/14)

21. 5. 2019|

Orgány činné v trestním řízení jednají v rozporu s Listinou, spojují-li právní účinky s trestním příkazem, který bylo třeba přeložit do cizího jazyka, aniž byl úřední překlad tohoto trestního příkazu obviněnému doručen. Stejně tak je neústavním zásahem, považují-li za účinné vzdání se práva podat odpor, přestože obviněný o významu vzdání se tohoto práva nebyl náležitě […]

Překlad trestního příkazu do cizího jazyka a jeho doručování (Ústavní soud, Pl. ÚS-st. 49/18)

21. 5. 2019|

Orgány činné v trestním řízení jednají v rozporu s Listinou, spojují-li právní účinky s trestním příkazem, který bylo třeba přeložit do cizího jazyka, aniž byl úřední překlad tohoto trestního příkazu obviněnému doručen. Stejně tak je neústavním zásahem, považují-li za účinné vzdání se práva podat odpor, přestože obviněný o významu vzdání se tohoto práva nebyl náležitě […]

Povinnost podat protest v případě, kdy je společník současně jednatelem, a tzv. generální protest (Vrchní soud v Praze, 14 Cmo 42/2017)

21. 5. 2019|

Společník, jenž je zároveň jednatelem společnosti, musí protestovat proti rozhodnutí valné hromady, aby ho mohl napadnout soudně. Oprávnění nepodat protest dopadá toliko na osoby, jež jsou výlučně v postavení jednatele, člena dozorčí rady, či likvidátora. Protest musí být určitý a srozumitelný. Blíže neodůvodněný protest představuje neurčité, tudíž zdánlivé právní jednání. Číst celý judikát