Čekejte, prosím...
A A A
[Právní rozhledy 23-24/2020, s. III]
Vláda schválila právní rámec pro distanční jednání orgánů ÚSC

Vláda na své schůzi dne 30. 11. 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb․, o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (usn. č. 1228). Upravila jím právní rámec možnosti aktivace tzv. distanční účasti členů zastupitelstva nebo rady územního samosprávného celku (ÚSC), jakož i veřejnosti a dalších osob, na jednání těchto orgánů. Návrhem vláda reagovala na zvýšení právní jistoty v situaci, kdy v důsledku opatření vlády, která z důvodu ochrany před nemocí COVID-19 upravovala mj. účast osob na hromadných akcích, se distanční způsob účasti na jednání orgánů ÚSC začal využívat v širší míře.

Předsedkyně LRV svým dopisem (č. j. 33629/2020-UVCR) povolila zkrácení lhůty pro sdělení připomínek na 5 pracovních dnů a současně udělila výjimku z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace (RIA).

Schválený návrh předpokládá regulaci pouze ve vztahu k jednání zastupitelstva a ke schůzím rady ÚSC. Distanční účast není výslovně upravována pro jednání výborů zastupitelstva a komisí rady. Jejich činnost spočívající především v kontrole a iniciativě vůči zastupitelstvu a radě výslovnou úpravu nevyžaduje, neboť tyto orgány nevykonávají žádné rozhodovací pravomoci v samostatné působnosti. Zda budou svá jednání vést též s distanční účastí svých členů, je tedy ponecháno na jejich rozhodnutí, případně rozhodnutí zastupitelstva či rady, pokud těmto orgánům stanoví procedurální pravidla jejich činnosti.

Legislativně návrh vychází z obdobné formulace užité např. v § 39 OSŘ, tedy že přítomnost člena zastupitelstva (rady) lze zajistit s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku. Mělo by se jednat o zařízení (zpravidla prostřednictvím internetu), které de facto zajistí přítomnost člena zastupitelstva blížící se jeho fyzické přítomnosti, včetně uplatňování jeho práv, zejména práva hlasovat, práva vyjadřovat se k projednávaným věcem a podávat návrhy na projednání. Návrh možnost využití distanční účasti podmiňuje tím, že ji připouští jednací řád příslušného orgánu.

Distanční účast není stanovena pouze pro určité specifické situace (krizový stav apod.), ale obecně jako možnost, v závislosti na uvážení obce. Z tohoto důvodu návrh výslovně stanoví, že distanční účast není povinná, resp. obec nemůže zastupitelům stanovit distanční účast jako jedinou možnou, obligatorní. Nedisponuje-li zastupitel potřebným technickým vybavením nebo z jiného důvodu nebude chtít distanční účast využít, bude i nadále oprávněn účastnit se zasedání osobně. Úprava distanční účasti na jednání pak vylučuje možnost, aby jednání bylo konáno výlučně distančně. Vždy bude třeba, aby bylo jednání svoláno do určitého místa, z něhož bude „vedeno“. Zastupitelé i veřejnost se budou moci rozhodnout (za podmínek stanovených jednacím řádem), zda využijí distanční účasti, nebo zda se dostaví osobně na jednání.