Čekejte, prosím...
A A A
[Právní rozhledy 10/2020, s. 343]
Mimořádné moratorium jako obranný štít podnikatelů krok za krokem

Lex Covid přinesl několik přechodných, avšak významných změn na poli insolvenčního řízení týkajících se korporátních podnikatelů. Jednou z nich je zavedení mimořádného moratoria, které lze charakterizovat jako dočasné prodlužnické opatření, jehož cílem je napomoci dlužníkovi ubránit se rychle a operativně proti případným individuálním krokům věřitelů. Podáním návrhu na mimořádné moratorium se nezahajuje insolvenční řízení. V tomto ohledu má mimořádné moratorium spíše preventivní funkci a jeho účelem je v lepším případě (hrozící) úpadek vyloučit, v horším případě přinejmenším připravit konsenzuální cestu sanačního a smysluplného řešení. Provedením čtenáře klíčovými body mimořádného moratoria lze tak vytvořit jakýsi návod k jeho použití.

Mgr. Petr Sprinz, Ph.D., LL.M., Praha*

 

Moratorium čili příročí nazývala se kdysi lhůta daná proti vůli věřitelově dlužníkovi, ve které nesmělo naléháno býti o zaplacení, ve které tedy nemohla býti podána na dlužníka žaloba.

Moratoria povolována bývala nedostojným dlužníkům za tím účelem, aby zbaveni byli krutých následků nezaplacení dluhu, jako bylo prodání do otroctví a uvržení do vězení. Obyčej povolovati tento prostředek vznikl na sklonku Římské říše. Konstancius a jeho nástupci poskytovali lhůty k placení dluhů osobám, jež stály blízko ke dvoru, a odročovali právo věřitelů k žalobě na několik, obyčejně pět let…

Aby se tudíž moratorií nezneužívalo, stanoveny byly již v XVI. st. podmínky, za kterých se beneficium to udílelo. Dlužník musil dokázati, že jeho nedostojnost jest jen přechodná a jmenovitě že by mu nucený a rychlý prodej jmění mnohem více ublížil, než by prospěl věřiteli. Věřitel musil však míti jistotu, že povolením moratoria nebude vydán v nebezpečí ještě větší…1

I. Východiska a koncepce mimořádného moratoria

1.

Lex Covid a jiné změny

 

Současná situace způsobená virem SARS CoV-2 obrátila naruby život celé řadě podnikatelů a zastavila značnou část podnikatelského dění. Přijímaná opatření s cílem zamezit zrychlení nákazy mají nevídaně devastující dopad na nespočet dosud životaschopných podnikatelů. Jedním z hlavních problémů, kterým podnikatelé čelí, je často nedostatek volné likvidity pro úhradu splatných závazků. I finančně silné korporace obezřetněji hlídají cash-flow. Ty finančně slabší brzy vyčerpaly (vyčerpávají) rezervy a zvažují další kroky.

Ministerstvo spravedlnosti záhy po účinnosti opatření vlády připravilo tzv. Lex Covid,2 který z pohledu hlavních změn insolvenčního zákona týkajících se korporátních podnikatelů stojí na třech pilířích. Prvním z nich je úleva podnikatelům, resp. statutárním orgánům v podobě dočasného3 suspendování povinnosti podat na sebe dlužnický insolvenční návrh.4 Cílem je primárně zabránit podávání dlužnických insolvenčních návrhů pro přechodný stav úpadku, který snad bude možné po odpadnutí překážek podnikání překonat mimoinsolvenční cestou. Souvisejícím účelem je též poskytnout komfort členům statutárního orgánu dlužníka, kteří mohou odpovídat celým svým majetkem za porušení povinnosti podat zavčasu insolvenční návrh.5 Na dané pravidlo je nicméně možné se spolehnout pouze tehdy, pokud nenastal úpadek před epidemií,6 resp. pokud byl úpadek převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité dluhy. V každém případě se nicméně dlužníkovi nebrání, aby sám proti sobě insolvenční návrh podal.

Druhým pilířem Lex Covid je suspendování práva věřitele podat insolvenční návrh proti dlužníkovi, a to od účinnosti Lex Covid do 31. 8. 2020.7 K podanému insolvenčnímu návrhu věřitele se nepřihlíží, takže se insolvenční návrh ani „nepropíše“ do veřejné části insolvenčního rejstříku.8 Účelem změny je zejména nezatěžovat po časově omezené období podnikatele nutností vynakládat zdroje k obraně proti věřitelskému insolvenčnímu návrhu.9 S cílem zabránit nežádoucím dopadům ve vztahu k možným odporovatelným právním jednáním byla přijata odpovídající změna ohledně prodloužení doby, v rámci které může insolvenční správce napadat případná právní jednání ve smyslu § 240242 InsZ.10

Omezení podat věřitelský insolvenční návrh nicméně věřitele neomezuje uplatnit svá práva mimo kolektivní řízení individuální cestou, ať již s ingerencí veřejné moci (podání žaloby, vedení exekuce apod.) či bez ní (především realizací zajištění či započtením). V tomto ohledu může vstoupit do hry třetí pilíř – zavedení institutu tzv. mimořádného moratoria. Jeho cílem je mimo jiné ochránit jinak konkurenceschopné podnikatele v době krize a překonat výpadek disponibilních prostředků dočasným omezením realizace zajištění či zahájení vykonávacího řízení (exekuce).

Využití mimořádného moratoria podnikateli by patrně mohlo být širší, nebýt nedávného přijetí zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19. Uvedený zákon, navzdory celé řadě otevřených bodů, cílí k odkladu splátek (resp. peněžitých dluhů) široce vymezeného „úvěru“ až do 31. 10. 2020, což samo o sobě může napomoci podnikateli vypořádat se s nastalou situací, aniž by musel sáhnout po mimořádném moratoriu.

 

2.

Základní koncepce mimořádného moratoria

 

Mimořádné moratorium lze charakterizovat jako dočasné prodlužnické opatření, jehož cílem je napomoci dlužníkovi ubránit se rychle a operativně proti případným individuálním krokům věřitelů. Podáním návrhu na mimořádné moratorium se nezahajuje insolvenční řízení. V tomto ohledu má mimořádné moratorium spíše preventivní funkci a jeho účel je v lepším případě hrozící úpadek odvrátit, v horším případě připravit konsenzuální cestu smysluplného sanačního řešení.

Mimořádné moratorium vychází z koncepce (řádného) moratoria upraveného v § 115 a násl. InsZ s tím, že mezi největší změny patří absence nutnosti souhlasu věřitelů pro zahájení mimořádného moratoria. Cílem bylo zajištění maximální dostupnosti tohoto institutu. Na druhou stranu je však již třeba konsenzu věřitelů pro prodloužení trvání mimořádného moratoria. Odchylkou od (řádného) moratoria je též odlišný přístup ve vztahu k umožnění započtení. Oproti (řádnému) moratoriu neplatí paušální zákaz započtení ve smyslu § 122 odst. 3 InsZ, neboť ve stávající situaci je patrně každý dlužník současně i věřitelem a zákonodárce nechtěl spustit lavinový efekt.11

Na mimořádné moratorium dopadnou pravidla o (nemimořádném) moratoriu (včetně pravidel o přednosti věřitelů apod.), pokud § 127a InsZ neuvádí jinak.

Mimořádné moratorium, stejně jako moratorium, není insolvenčním řízením ve smyslu nařízení o insolvenčním řízení,12 pročež ani nevyvolává přeshraniční účinky dle tohoto nařízení.

II. Pro koho je mimořádné moratorium určeno a kdy je lze využít

1.

Kdo může mimořádné moratorium využít

 

V první řadě platí, že aktivní legitimaci k podání návrhu na mimořádné moratorium má pouze dlužník (nikoli tedy věřitel), který je podnikatelem, bez ohledu na to, zda je právnickou či fyzickou osobou. Ačkoli to není na rozdíl od úpravy (řádného) moratoria výslovně vyloučeno,13 nelze v praxi předpokládat, že by návrh podala právnická osoba v likvidaci.

Jelikož se předpokládá, že mimořádné moratorium má být preventivní a mimořádný prostředek, je dostupné pouze dlužníkovi, který nebyl ke dni vyhlášení nouzového stavu (tj. k datu 12. 3. 2020) v úpadku ani ve formě platební neschopnosti ani ve formě předlužení. Insolvenční soud nicméně tuto okolnost meritorně zásadně neposuzuje – nemá k tomu až na výjimky podklady.14

Překážkou podání návrhu na mimořádné moratorium není dříve podaný insolvenční návrh osoby odlišné od dlužníka (prakticky věřitelský insolvenční návrh). Ačkoli Lex Covid suspenduje právo věřitelský insolvenční návrh podat, nelze vyloučit, že mimořádného moratoria budou chtít využít dlužníci, vůči nimž byl před účinností Lex Covid podán insolvenční návrh. Mimořádného moratoria nicméně nemůže využít dlužník, který proti sobě insolvenční návrh podal sám. Dlužník však i v takovém případě může využít (řádného) moratoria ve smyslu § 116 a násl. InsZ.

 

2.

Časová omezení

 

Návrh na mimořádné moratorium může být podán pouze do konce srpna 2020. Bude-li ze strany dlužníka podán návrh poté, bude třeba jej odmítnout. To však nevylučuje prodloužení trvání mimořádného moratoria po konci srpna 2020.

Pokud je proti dlužníkovi vedeno insolvenční řízení (tj. byl podán věřitelský insolvenční návrh před účinností Lex Covid), dlužník musí podat návrh na mimořádné moratorium do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku insolvenčním soudem. Z toho mimo jiné plyne praktické omezení spočívající v tom, že návrh na mimořádné moratorium nemůže podat dlužník, ve vztahu ke kterému se vedlo insolvenční řízení k datu účinnosti Lex Covid již déle.15

Běh lhůty je nicméně třeba počítat v souladu s pravidly § 57 OSŘ – lhůta začíná běžet až druhý den od rozhodného data pro běh lhůty. Obdobně jako v případě řádného moratoria se přitom přikláním k závěru, že lhůta pro podání návrhu na mimořádné moratorium by neměla být počítána ode dne zahájení insolvenčního řízení jako takového. Lhůta by totiž neměla začít plynout před okamžikem, než se vůbec může dlužník dozvědět o zahájení insolvenčního řízení.16 Lhůta se tak patrně bude odvozovat od zvláštního doručení dlužníkovi.

Jestliže dlužník podá k insolvenčnímu návrhu jiné osoby návrh na mimořádné moratorium k insolvenčnímu soudu s vadami, musí jej do doby rozhodnutí insolvenčního soudu o odmítnutí návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria, nejpozději do konce lhůty pro podání návrhu na jeho vyhlášení, opravit. Neučiní-li tak, insolvenční soud návrh odmítne.17 Výzva k odstranění vad podání podle § 43 OSŘ se nepoužije.18

Váže-li se lhůta k podání návrhu na mimořádné moratorium od doručení věřitelského insolvenčního návrhu, má se tím zjevně na mysli insolvenční návrh, jímž se zahajuje insolvenční řízení, tedy návrh „první“, nikoliv návrh „další“, jímž se přistupuje k řízení a který se považuje za součást návrhu prvního (§ 107 odst. 2 a 3 InsZ). Doručením takovéhoto „dalšího“ věřitelského insolvenčního návrhu proto dlužníkovi nepočíná běžet nová lhůta k podání návrhu na mimořádné moratorium.

Ačkoli to s ohledem na omezenou použitelnost mimořádného moratoria bude přicházet v úvahu výjimečně, lze pro vyloučení pochybností uvést, že mimořádného moratoria s neprodlouženou délkou trvání zřejmě nelze využít opakovaně.19 Třebaže obdobná situace nebyla praxí ještě dosud dle mých informací řešena ve vztahu k řádnému moratoriu, tento postup by zřejmě byl v rozporu s účelem mimořádného moratoria. Adekvátní cestou je totiž prodloužení délky trvání mimořádného moratoria, případně podání návrhu na (řádné) moratorium.20

III. Podání návrhu na mimořádné moratorium a rozhodnutí o něm

1.

Návrh na mimořádné moratorium

 

Zákonodárce přistoupil k formálním náležitostem návrhu na mimořádné moratorium velmi volně. Záměrem bylo zajistit relativně rychlý přístup k tomuto nástroji tak, aby dlužníci zasažení vládními opatřeními nevynakládali zbytečné zdroje k jeho využití. Není tak třeba insolvenčnímu soudu předkládat listiny, které by jinak musel dlužník přiložit k návrhu na (řádné) moratorium ve smyslu § 115 a násl. InsZ – typicky seznam závazků či seznam majetku. S cílem ponechat operativnost využití mimořádného moratoria, nepočítá právní úprava s nutným konsenzem většiny věřitelů v úvodní fázi moratoria. Jinak řečeno, dlužník nemusí k návrhu na mimořádné moratorium dokládat souhlas svých věřitelů. Návrh na mimořádné moratorium nicméně obsahuje prohlášení o pravdivosti všech předkládaných údajů, což by mělo zdůraznit požadavek na poctivý přístup dlužníka k podání návrhu.21

 

1.1

Obecné náležitosti podání, včetně délky trvání mimořádného moratoria

Co se týče konkrétních požadavků, musí návrh na mimořádné moratorium – tak jako jiná procesní podání – v první řadě obsahovat obecné náležitosti podání ve smyslu § 42 odst. 4 OSŘ. Z návrhu tak musí být patrno, kterému insolvenčnímu soudu je určeno, kdo je činí (označení dlužníka – podnikatele), které věci se týká (označení event. vedeného insolvenčního řízení) a co sleduje (vyhlášení mimořádného moratoria). Pro úplnost si nelze nepovšimnout, že oproti návrhu na (řádné) moratorium neobsahuje § 127a požadavek na uvedení skutečností, které odůvodňují jeho vyhlášení. Přesto mám za to, že by stručné uvedení okolností mělo být součástí návrhu na mimořádné moratorium.

Návrh by měl uvádět i požadovanou délku trvání mimořádného moratoria.22 Ačkoli se předjímá mimořádné moratorium v délce 3 měsíců, dlužník může jistě v návrhu uvést kratší dobu jeho trvání.

V neposlední řadě musí být návrh podepsán a datován.23 S tím však problémy nejsou.

 

1.2

Místní příslušnost insolvenčního soudu – § 127a odst. 2 písm. a) InsZ

Návrh by měl dále obsahovat okolnosti, na nichž se zakládá místní příslušnost insolvenčního soudu ve smyslu § 7b odst. 1 až 3 InsZ. Prakticky tak jde o to, zda a) byl v obvodu příslušného insolvenčního soudu obvod obecného soudu dlužníka ke dni, který předcházel o 6 měsíců okamžik podání návrhu na mimořádné moratorium (event. zahájení insolvenčního řízení, bylo-li věřitelem dříve zahájeno); b) u daného insolvenčního soudu probíhá insolvenční řízení řešící úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který tvoří s touto osobou koncern; resp. c) je v obvodu daného insolvenčního soudu umístěn podnik nebo organizační složka podniku dlužníka.24

 

1.3

Mezinárodní příslušnost insolvenčního soudu – § 127a odst. 2 písm. b) InsZ

Prohlášení ohledně mezinárodní příslušnosti insolvenčního soudu se týkají v podstatě střediska hlavních ekonomických zájmů. Nic to však nemění na tom, že mimořádné moratorium není insolvenčním řízením ve smyslu nařízení o insolvenčním řízení.

 

1.4

Počet dlužníkových zaměstnanců v pracovním poměru a výše dlužníkova obratu za poslední účetní období – § 127a odst. 2 písm. c) a d) InsZ

Údaj o počtu dlužníkových zaměstnanců v pracovním poměru k datu podání návrhu, jakož i výše dlužníkova obratu za poslední účetní období jsou relevantní pro případ, že by bylo třeba ustanovit předběžného správce.25 Tyto informace totiž umožní insolvenčnímu soudu určit, zda je namístě ustanovit předběžného insolvenčního správce se zvláštním povolením.

 

1.5

Čestná prohlášení dlužníka – § 127a odst. 2 písm. e) InsZ

Čestná prohlášení dlužníka směřují na tři základní aspekty. Zaprvé, mimořádné moratorium by jako institut zavedený Lex Covid mělo reagovat na epidemii koronaviru SARS CoV-2.26 Zadruhé, dlužník by proto neměl být k datu vyhlášení stavu nouze v úpadku.27 Zatřetí, mimořádné moratorium by nemělo sloužit těm, kteří se v určitém omezeném období dvou měsíců oslabili. Zákon konkrétně uvádí požadavek na čestné prohlášení o tom, že „v průběhu dvou měsíců před 12. březnem 2020 ani poté nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu28 mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček, nebo že bylo veškeré takto poskytnuté plnění vráceno“.

Posledně uvedený bod si zaslouží zvláštní komentář.

Zákonodárce si byl vědom toho, že v průběhu dvou měsíců předcházejících vyhlášení stavu nouze mohlo dojít k legitimnímu rozdělení vlastních zdrojů, resp. poskytnutí mimořádného plnění. Kapitálová struktura dlužníka to mohla umožňovat, aniž došlo k jakémukoli zkrácení věřitelů (či reálnému ohrožení schopnosti dlužníka splácet své dluhy). Na druhou stranu však mimořádné moratorium zasahuje do práv věřitelů. S vědomím, že by bezpodmínečné trvání na tomto předpokladu mohlo nespravedlivě vylučovat z režimu mimořádného moratoria některé subjekty, je umožněno vrácení poskytnutého plnění. I když to nemusí být na první pohled jasné, vrácení poskytnutého plnění může být provedeno i po 12. 3. 2020 (zpravidla tomu tak v reakci na podání návrhu bude). Dlužno podotknout, že případné vrácení je založeno v podstatě na dobrovolnosti, což nemusí být jednoduché dosáhnout ani v rámci skupiny osob ovládaných a ovládajících (především s případným zohledněním elementu péče řádného hospodáře na straně příslušných orgánů).

Sousloví mimořádné plnění je dostatečně vágní, aby poskytovalo prostor pro zahrnutí celé řady různých právních jednání. Stinnou stránkou je právní nejistota, kterou představuje. Demonstrativním uvedením předčasného splácení úvěru či zápůjčky chtěl zákonodárce dle mého názoru spíše poukázat na nestandardní právní jednání, nikoli na běžný obchodní styk ve skupině. Pokud tedy bylo zcela běžné, že dlužník hradil pravidelně poskytnuté zápůjčky či úvěry předčasně, neznamená to dle mého názoru nic problematického. Zjevně závadné by nicméně bylo účelové a selektivní hrazení pohledávek29 společností ve skupině dlužníka. Opět však platí, že standardní hrazení pohledávek za běžné dodávky vstupů dlužníka nemohou nijak ohrozit šance na mimořádné moratorium. Stejně tak by neměla být na závadu výplata měsíční mzdy či odměny členů orgánů dlužníka, pokud jde o běžné plnění. Přikláním se k tomu, že větší míra transparentnosti v pochybnostech může dlužníkovi napomoci rozptýlit úvahy o případném nepoctivém záměru.

 

1.6

Formulář Ministerstva spravedlnosti

Nakonec lze uvést, že se předpokládá, že Ministerstvo spravedlnosti uveřejní formulář návrhu na mimořádné moratorium způsobem, který umožňuje dálkový přístup.30 Formulář tak zcela jistě pomůže dlužníkovi s jeho podáním ve snaze vyloučit možnost jeho odmítnutí. Podání na formuláři nicméně není nezbytné.

 

2.

Rozhodnutí o návrhu na mimořádné moratorium

 

Z pohledu insolvenčních soudů platí, že o návrhu na mimořádné moratorium by mělo být rozhodnuto přednostně. Konkrétně totiž ve smyslu § 117 InsZ o návrhu na moratorium rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel.

Předpokladem rychlého rozhodnutí insolvenčního soudu o vyhlášení mimořádného moratoria je nicméně řádné podání návrhu na mimořádné moratorium.31 Insolvenční soud se v zásadě omezí pouze na posouzení formálních podmínek návrhu a nezkoumá tak meritorně naplnění čestného prohlášení (zda byl, či nebyl ke dni vyhlášení nouzového stavu dlužník v úpadku, apod.). Věřitelé, kteří mají za to, že dlužník neuvedl pravdivé údaje, mohou proti moratoriu brojit. Takto konstruovaná mechanika rozhodování zajištuje možnost dlužníkům promptně reagovat na náhlou situaci a zároveň chrání oprávněné zájmy věřitelů.

Z praktického pohledu se insolvenční soud může s návrhem vypořádat různými způsoby. Zaprvé jej může odmítnout. Napadají mne následující důvody opodstatňující odmítnutí návrhu: a) návrh je podán ze strany neoprávněné osoby (tj. navrhovatelem není dlužník nebo navrhovatel není podnikatelem), b) návrh nemá předepsané náležitosti, c) návrh je podán společně s insolvenčním návrhem dlužníka,32 d) bylo již rozhodnuto o insolvenčním návrhu věřitele,33 e) návrh na mimořádné moratorium je podán opožděně (tj. více než 15 dnů ode dne doručení věřitelského návrhu dlužníkovi34, nebo f) dlužník podal návrh na mimořádné moratorium poté, co již uplynula délka trvání (prvního) mimořádného moratoria.35 Zadruhé může insolvenční soud řízení o moratoriu zastavit. Ačkoli tento způsob rozhodnutí insolvenční zákon výslovně nepředjímá, přichází v úvahu především, je-li návrh vzat řádně zpět, nebo je-li podán další návrh a je zde překážka věci rozhodnuté.36 Zatřetí, insolvenční soud vyhlásí mimořádné moratorium, přičemž současně uvede, že jde o mimořádné moratorium.

Nebylo-li před podáním návrhu na mimořádné moratorium vedeno proti dlužníkovi insolvenční řízení,37 bude zveřejnění rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria i okamžikem, kdy se o dlužníkovi objeví údaj v insolvenčním rejstříku.38

Proti rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria není odvolání přípustné.39 Jak je však již uvedeno, nic nebrání věřiteli, aby proti vyhlášenému mimořádnému moratoriu brojil jinými prostředky – konkrétně upozorněním na uvedení nepravdivých údajů40 či na případný nepoctivý záměr dlužníka ve smyslu § 124 odst. 2 písm. b) InsZ. Proti usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí návrhu na mimořádné moratorium se může dlužník odvolat. Odmítnutí návrhu na (mimořádné) moratorium není uvedeno ve výčtu případů, ve kterých má odvolací soud rozhodovat s největším urychlením. Je však nasnadě, že rozhodnutí odvolacího soudu bude mít zpravidla význam, jen pokud bude vydáno bez zbytečného odkladu.41

 

3.

Prodloužení trvání moratoria

 

Jak je uvedeno výše, mimořádné moratorium má být rychle dostupným dočasným obranným prostředkem dlužníka proti individuálním krokům věřitele. Dočasnost je paušálně omezena na dobu 3 měsíců s tím, že délka trvání mimořádného moratoria v první fázi nepodléhá konsenzu ze strany věřitelů dlužníka. Z tohoto důvodu není povinnou náležitostí návrhu ani předložení seznamu závazků. Trvání mimořádného moratoria nelze ukončit dokonce ani tehdy, kdyby většina věřitelů ve smyslu § 124 odst. 2 písm. a) InsZ aktivně proti mimořádnému moratoriu brojila.42

Prodloužení trvání mimořádného moratoria nicméně nelze dosáhnout bez souhlasu většiny věřitelů. Dlužník, kterému se nepodaří překlenout potíže v době trvání mimořádného moratoria stanovené insolvenčním soudem, může se svými věřiteli dohodnout prodloužení až o další 3 měsíce. O prodloužení rozhodne insolvenční soud a) na návrh dlužníka s uvedením, o jak dlouhou dobu prodloužení trvání žádá, je-li k návrhu připojeno b) písemné prohlášení většiny dlužníkových věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s takovým prodloužením souhlasí, a c) seznam dlužníkových závazků společně s čestným prohlášením, že je k datu podání návrhu úplný a správný. Seznam závazků a většina z něj odvozená by se dle mého názoru měly vztahovat k datu podání návrhu na prodloužení mimořádného moratoria.43

Jelikož se při přípravě legislativní úpravy ukázalo jako sporné, zda se § 53 InsZ o pravidlech hlasování použije i na (řádné) moratorium, resp. mimořádné moratorium, došlo k výslovnému vyloučení těchto pravidel. S ohledem na nezbytnost jednat rychle si jistě nemůžeme dovolit výkladové nejasnosti tohoto typu. Požadavek na předložení konkrétního souhlasu věřitele nicméně byl zachován a zákonodárce si tak nevystačil s čestným prohlášením.

Pokud by insolvenční soud dospěl k názoru, že podmínky pro prodloužení délky mimořádného moratoria nejsou dány, návrh odmítne. Proti takovému usnesení by sice bylo možné podat odvolání, leč z praktického pohledu by nastala celá řada komplikací. Do rozhodnutí odvolacího soudu by totiž dlužník v lepším případě přišel o drahocenný čas trvání prodlouženého mimořádného moratoria. Mezitím realizované kroky by přitom nemuselo být možné zvrátit.44

IV. Dopady mimořádného moratoria

1.

Nastoupení účinků mimořádného moratoria

 

Účinky mimořádného moratoria ve smyslu obecných pravidel § 89 odst. 1 InsZ nastoupí se zveřejněním rozhodnutí insolvenčního soudu o vyhlášení mimořádného moratoria v insolvenčním rejstříku. Účinky mimořádného moratoria trvají až do jeho skončení. Pokud je nicméně následně ze strany dlužníka podán insolvenční návrh, nastoupí účinky insolvenčního návrhu, které se do jisté míry překrývají.

 

2.

Věcný rozsah dopadu mimořádného moratoria

 

Vyhlášení mimořádného moratoria se kromě a) zákazu vydání rozhodnutí o úpadku projeví také v několika dalších rovinách, mezi které patří: b) omezení ohledně nakládání s majetkovou podstatou, c) omezení v souvislosti s nabytím práv na uspokojení ze zajištění a jejich uplatněním, d) omezení v souvislosti s výkonem rozhodnutí či exekucí, e) pravidla týkající se vybraných typů smluv a plnění dluhů dlužníkem, a v neposlední řadě f) otázka odpovědnosti.

 

2.1

Zákaz vydání rozhodnutí o úpadku

Ve smyslu § 120 odst. 1 InsZ platí, že po dobu trvání mimořádného moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku. Dlužník je tak chráněn před vydáním tohoto rozhodnutí ve dvou rovinách. Zaprvé, stihl-li některý z věřitelů podat před účinností Lex Covid věřitelský insolvenční návrh, dlužník může mimořádným moratoriem získat čas najít mimoinsolvenční řešení, event. připravit (ideálně předjednanou) reorganizaci.45 Zadruhé, dlužník je chráněn v případě, že je věřitelem podán insolvenční návrh po 31. 8. 2020. S ohledem na to, že trvání (řádného) moratoria je omezeno na 3 měsíce s možným prodloužením o 30 dnů, je obranné využití mimořádného moratoria oproti (řádnému) moratoriu pro dlužníka z časového pohledu výhodnější. Dlužník totiž získává více času na realizaci preventivních či jiných kroků.

 

2.2

Omezení ohledně nakládání s majetkovou podstatou

V rámci mimořádného moratoria se použijí pravidla § 111 InsZ, podle jehož odst. 1 platí obecný příkaz

„zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení“.

Nadto peněžité dluhy „vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených“ insolvenčním zákonem.46 Smyslem je zřejmě chránit hodnotu majetkové podstaty před samotným dlužníkem k případnému uspokojení věřitelů.47

Co se týče rozsahu omezení a uplatnění výjimek, dovolil bych si s ohledem na omezený rozsah článku odkázat na pojednání v komentářové literatuře.48 Pravidla by totiž měla působit v rámci mimořádného moratoria zřejmě zásadně jako v případě běžícího insolvenčního řízení. Z důvodu poskytnutí jistoty na straně dlužníka se nicméně výslovně upravuje, že po dobu trvání mimořádného moratoria může dlužník bez obav využít veřejné podpory poskytované podnikatelům ke zmírnění dopadů onemocnění COVID-19, ačkoli by jinak mohlo jít o porušení pravidel § 111 InsZ. Jinak řečeno, dlužník má i při mimořádném moratoriu vždy možnost čerpat od státu, územních samosprávných celků, EU či jejích orgánů, či jiných entit ovládaných těmito subjekty pomoc určenou podnikatelům ke zmírnění následků krizové situace vyvolané koronavirem SARS CoV-2. Touto pomocí se rozumí různé balíčky zvýhodněných úvěrových rámců.49

Z kontextu mimořádného moratoria vyplývá, že tam, kde se mluví o zahájení insolvenčního řízení, rozumí se tím dle mého názoru usnesení o vyhlášení mimořádného moratoria. Jinak řečeno, účinky ve smyslu § 111 InsZ se v rámci trvání mimořádného moratoria spouští jeho vyhlášením, resp. zveřejněním usnesení o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku. Mimořádné moratorium totiž zásadně ani nepředpokládá jako pravidlo vedení insolvenčního řízení, takže by se jinak omezení stala obsoletní.

Zajímavější je nicméně posouzení týkající se skončení účinků automatického moratoria a s tím související otázky následku porušení pravidel. V rámci insolvenčního řízení končí časově působnost pravidel ohledně nakládání s majetkovou podstatou v konkursu okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku50 a v reorganizaci právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace.51 Zákaz plnění dluhů podle § 111 odst. 1 věty druhé InsZ trvá v zásadě po celou dobu insolvenčního řízení.52 Pokud však insolvenční soud rozhodne o insolvenčním návrhu podle § 142 InsZ (tj. dojde k ukončení insolvenčního řízení bez meritorního rozhodnutí o úpadku), účinky odpadnou, ledaže soud rozhodne jinak.53

Nutno jedním dechem připomenout, že jsou-li pravidla porušena, je možné právní jednání (včetně plnění dluhu) napadnout odpůrčí žalobou ve smyslu § 235 a násl. InsZ ze strany insolvenčního správce. Odpůrčí žalobu je nicméně možné přirozeně podat pouze v rámci insolvenčního řízení. Tato skutečnost je naprosto klíčová pro uvědomění si následků v rámci mimořádného moratoria.

Účinky mimořádného moratoria zřejmě odpadnou s ukončením jeho trvání. Velmi zajímavou je otázka, zda lze případné prohřešky proti § 111 InsZ napadat v rámci insolvenčního řízení po skončení mimořádného moratoria.54 Navazuje-li insolvenční řízení přímo na mimořádné moratorium, je možné argumentovat, že se v jeho rámci může insolvenční správce dovolávat porušení pravidel. Formalisticky lze sice argumentovat, že analogicky podle § 142 InsZ skončí režim automatického moratoria úderem poslední vteřiny trvání mimořádného moratoria – žádná výjimka není dána. Cílem mimořádného moratoria je nicméně primárně zvrátit možný (hrozící) úpadek a s tím související insolvenční řešení finančních potíží (event. nekonsenzuální řešení úpadku). Dovedu si proto představit legitimní výklad, že tam, kde mimořádné moratorium selhalo, měl by se uplatnit režim, jako kdyby k porušení pravidel v rámci mimořádného moratoria došlo v rámci insolvenčního řízení. Pokud insolvenční řízení nebude na mimořádné moratorium navazovat,55 dostáváme se ještě do složitějších výkladových otázek, jejichž závěry si netroufám predikovat. Insolvenční řízení totiž může být zahájeno do jednoho dne, týdne či měsíce po skončení mimořádného moratoria. Je přitom třeba vnímat, že s ohledem na suspendování práva podat věřitelský návrh se úvahy výše stanou aktuálnější.56

Jsou výše načrtnuté úvahy teoretické? Čas nám jistě ukáže. Pozitivní je, že porušení pravidel je do určité míry možné podrobit pravidlům odporovatelnosti ve smyslu § 240 a násl. InsZ, týkajícím se odporovatelnosti v rámci insolvenčního řízení.57 Více než kdykoli jindy bude též záležet na případném zapojení dohlížitele v roli předběžného insolvenčního správce. Kvalifikovaná menšina věřitelů může v tomto ohledu zavázat insolvenční soud k jeho ustanovení, lze však podat i podnět k jeho ustanovení insolvenčnímu soudu.58 Věřitel přitom může mimo jiné podat návrh na nařízení předběžného opatření s cílem zakázat dlužníkovi nakládat s určitými věcmi nebo podmínit takové nakládání souhlasem předběžného insolvenčního správce.59 Věřitelům, kteří mají co ztratit, lze doporučit, aby zaujali aktivní roli též formou návrhu na zrušení vyhlášeného mimořádného moratoria pro možný nepoctivý záměr.60 Nepochybně lze uvažovat i o odpovědnosti dlužníka za škodu a s tím souvisejícím ručení členů statutárního orgánu.61 Jistě se nabízí otázka, zda jsou tyto sankční instrumenty dostatečně robustní v případě, že bude existovat koalice mezi dlužníkem a některým jeho věřitelem.

Pro úplnost lze nicméně uvést, že s cílem vyvarovat se výše identifikovaných rizik přichází v úvahu udělení souhlasu soudu s příslušným právním jednáním. Nepraktičnost vyžádání si souhlasu může být v konkrétním případě dána potřebou jednat rychle či nevhodností zveřejnění příslušných dokumentů vztahujících se k právnímu jednání v insolvenčním rejstříku.62

 

2.3

Zákaz uplatnění a nabytí práva na uspokojení ze zajištění

Ve smyslu § 109 odst. 1 písm. b) InsZ platí, že právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem s tím, že „právo na uspokojení ze zajištění přitom náleží v případě zajištěné podmíněné pohledávky i dojde-li ke splnění odkládací podmínky pro vznik takové pohledávky po zahájení insolvenčního řízení; to platí obdobně v případě zajištěné budoucí pohledávky, dojde-li ke vzniku takové zajištěné budoucí pohledávky po zahájení insolvenčního řízení“.

Cit. ustanovení se použije i v mimořádném moratoriu.63

Smyslem zákazu uplatnění zajištění je dle mého názoru snaha poskytnout dlužníkovi jakýsi „dýchací prostor“, aniž by došlo k narušení provozu jeho závodu. Oproti insolvenčnímu řízení tak není primárním smyslem zabránit jeho obcházení uspokojením pohledávek vně kolektivního (insolvenčního) řízení.64 Účelem zákazu nabytí nového zajištění je, patrně shodně jako v rámci insolvenčního řízení, neumožnit činit další kroky s cílem vylepšit si pozici.65

Z kontextu mimořádného moratoria vyplývá, že účinky ve smyslu § 109 odst. 1 písm. b) InsZ nastávají vyhlášením mimořádného moratoria. Ohledně skončení účinků se použijí s jistými odchylkami závěry výše.66 Stojí za to současně připomenout, že je-li porušeno právo nabýt uspokojení ze zajištění v rámci insolvenčního řízení, je nasnadě obecně popřít pořadí pohledávky.67 Je-li porušeno právo na uplatnění práva na uspokojení ze zajištění v rámci insolvenčního řízení, insolvenční správce v obecné rovině může sepsat předmět zajištění do majetkové podstaty, event. se domáhat zaplacení získaného plnění.68

Opět se pochopitelně nabízí, jak lze postihnout porušení pravidel v rámci mimořádného moratoria. Patrně je třeba odkázat na závěry načrtnuté výše.69 Ne všechna právní jednání nicméně budou veřejnosti dostupná, a opět tak existuje imanentní riziko poskytnutí zvláštních výhod spřátelenému věřiteli.70

V některých případech se může ukázat nezbytné výjimečně umožnit především nabytí práva na uspokojení ze zajištění. V obecné rovině by přicházel v úvahu institut úvěrového financování.71 S ním je především potíž v tom, že se neuvažuje o věřitelském výboru.72 Řešením by v teoretické rovině mohlo být nařízení předběžného opatření ve smyslu § 82 odst. 2 písm. b) InsZ, který umožňuje omezit některý z účinků § 109 odst. 1 písm. b) a c) InsZ.73

 

2.4

Omezení dlužníka v souvislosti s výkonem rozhodnutí či exekucí

Ve smyslu § 109 odst. 1 písm. c) InsZ platí i v mimořádném moratoriu, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. V rámci insolvenčního řízení je účelem pravidla zabránit obcházení insolvenčního řízení uspokojením pohledávek vně kolektivního (insolvenčního) řízení, čímž se navazuje na zákaz uplatnění pohledávek mimo rámec insolvenčního řízení.74 V kontextu mimořádného moratoria je spíše účelem – obdobně jako v případě zákazu uplatnit právo na uspokojení ze zajištění – poskytnout dlužníkovi jakýsi „dýchací prostor“, aniž by došlo k narušení provozu jeho závodu. Ostatně v rámci mimořádného moratoria se nebrání zahajování nových řízení ve smyslu § 109 odst. 1 písm. a) InsZ. Vyhlášení mimořádného moratoria není ani překážkou řízení o příslušných žalobách či jiných návrzích. Na druhou stranu však platí beneficium spočívající v tom, že lhůty k uplatnění práv vůči dlužníku po dobu trvání mimořádného moratoria nezačínají nebo dále neběží.75 Pouze pro úplnost se hodí připomenout, že započtení není v moratoriu obecně vyloučeno.76

Z kontextu mimořádného moratoria lze dovodit, že účinky ve smyslu § 109 odst. 1 písm. c) InsZ nastávají vyhlášením mimořádného moratoria.77 Je-li přitom porušeno právo nabýt uspokojení ze zajištění v rámci insolvenčního řízení, je nasnadě obecně popřít pořadí pohledávky.78 Je-li porušeno právo na uplatnění práva na uspokojení ze zajištění v rámci insolvenčního řízení, insolvenční správce v obecné rovině může sepsat předmět zajištění do majetkové podstaty, event. se domáhat zaplacení získaného plnění.79

Opět se pochopitelně nabízí, jak lze postihnout porušení pravidel v rámci mimořádného moratoria. Patrně je třeba odkázat na závěry načrtnuté výše.80

 

2.5

Pravidla týkající se vybraných typů smluv a plnění dluhů dlužníkem

Jedny z dílčích, avšak důležitých odchylek v mimořádném moratoriu oproti svému předobrazu představují změny vůči § 122 InsZ. Zaprvé, jeho odst. 1 je ve svém rozsahu zúžen, zadruhé, odst. 2 je upřesněn, a zatřetí, odst. 3 je vypuštěn.81

K první změně lze uvést, že posílení pozice věřitelů (a potažmo dlužníka či jeho managementu) ohledně hrazení dluhů bezprostředně souvisejících se zachováním provozu závodu se vztahuje pouze na dluhy vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria. Jinak řečeno, umožnění hradit dluhy před dříve splatnými závazky se nevztahuje na dluhy vzniklé až 30 dnů před vyhlášením mimořádného moratoria, jako je tomu v (řádném) moratoriu. Jelikož je mimořádné moratorium vyhlášeno k návrhu dlužníka bez prakticky žádné kontroly věřitelů, cílem bylo zúžit možnosti zneužití.

Pokud jde o druhou modifikaci, jedná se o upřesnění stávajícího pravidla ohledně zákazu ukončení vybraných smluv podle § 122 odst. 2 InsZ. Je postaveno najisto, že za splněných podmínek nejsou dlužníkovy smluvní strany po dobu trvání mimořádného moratoria oprávněny odepřít plnění nebo pokračování takových smluv ani na základě jiného důvodu (různé případy porušení apod.). Výjimka je (pro vyloučení pochybností) dána pro odepření nového čerpání úvěru či jiného peněžního plnění82 v důsledku případu porušení podmínky pro jeho poskytnutí, který nastal již před vyhlášením mimořádného moratoria. Pokud nicméně dlužník všechny podmínky dodrží, lze se implicitně domnívat, že § 122 odst. 2 InsZ (minimálně) v mimořádném moratoriu dolehne na úvěrové a obdobné smlouvy.83

Ve vztahu k plnění dluhů se též zaslouží zmínit, že platí obecná pravidla týkající se (řádného) moratoria. Jinak řečeno tak mimo jiné platí, že přednostní pořadí pohledávky ve smyslu § 168 odst. 1 písm. e) InsZ („pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2“) se vztahuje i na pohledávky v rámci mimořádného moratoria.84 Věřitelé nemusí čekat „výkladové cvičení“ ohledně toho, zda se jisté (a logické) zvýhodnění použije i v případě, kdy žádné insolvenční řízení v průběhu trvání mimořádného moratoria neprobíhalo, resp. zejména, kdy bylo případné insolvenční řízení zahájeno s jistou odmlkou od ukončení délky trvání mimořádného moratoria.85 Ustanovení § 169 odst. 1 písm. g) InsZ totiž stanoví, že pohledávkami za majetkovou podstatou jsou

„pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení ze smluv podle § 122 odst. 2, bylo-li insolvenční řízení zahájeno ve lhůtě 1 roku od zániku moratoria“.

 

2.6

Odpovědnost dlužníka a ručení členů statutárního orgánu

V mimořádném moratoriu platí pravidla odpovědnosti z (řádného) moratoria. Podle § 127 InsZ86 obecně platí, že dlužník, který v době trvání moratoria poruší své povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí. Odpovědnosti se dlužník zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu moratoria. Za škodu nebo jinou újmu ručí přitom společně a nerozdílně členové statutárního orgánu dlužníka.

Zákonodárce nicméně chtěl upřesnit pravidla, resp. zvýraznit roli poctivosti na straně dlužníka (a jeho orgánů), který bez kontroly věřitele může celý proces iniciovat. Podle doplnění se tak odpovědnost a ručení vztahují i na škodu nebo jinou újmu vzniklou nepravdivým čestným prohlášením ohledně skutečností uvedených v návrhu dlužníka na mimořádné moratorium a ohledně seznamu závazků předloženého v souvislosti s prodloužením trvání mimořádného moratoria.87

V souvislosti s odpovědností a ručením je třeba též zmínit, jaká jsou hlediska příslušné péče a povinnosti loajality. Najisto je postaveno, že v době po podání návrhu na mimořádné moratorium je dlužník povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a společnému zájmu věřitelů je povinen dát přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.88 Zájmy společníků jsou tak přirozeně upozaděny a loajalita dlužníkových orgánů svědčí jeho věřitelům.

V. Ukončení mimořádného moratoria

Trvání mimořádného moratoria stejně jako (řádného) moratoria je omezeno časově na předem stanovenou dobu – v první fázi až na 3 měsíce, přičemž se souhlasem věřitelů až na 6 měsíců. Podle toho je nastaven i způsob jeho ukončení.

Mimořádné moratorium může skončit následovně: a) uplyne doba, na kterou bylo vyhlášeno, resp. uplyne prodloužená doba trvání; b) dlužník navrhne zrušení mimořádného moratoria; c) dlužník na sebe podá insolvenční návrh; d) mimořádné moratorium je zrušeno soudem pro uvedení nepravdivých údajů, resp. proto, že dlužník sledoval nepoctivý záměr; e) je-li trvání mimořádného moratoria prodlouženo, insolvenční soud zruší trvání na návrh většiny věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, uvedené v seznamu závazků.

Skončí-li mimořádné moratorium uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, nebo rozhodnutím insolvenčního soudu na dlužníkův návrh, vyškrtne insolvenční soud dlužníka neprodleně ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. Cílem je reagovat na to, že mimořádné moratorium má být, pokud splní svůj kýžený účel, primárně preventivním mimoinsolvenčním prostředkem. Zařazení do insolvenčního práva je dáno primárně tím, že aktuálně nemáme vhodnější nosič. Dlužník by tak neměl být stigmatizován nad nezbytnou míru. Na druhou stranu se však nelze vyvarovat možných deficitů právní úpravy. Dlužník totiž může bohužel pouze využít mimořádného moratoria bez konsenzu věřitelů a následně na sebe nepodat insolvenční návrh.89

VI. Závěrem

Aktuální doba přinesla bezprecedentní problémy. Zákonodárce reagoval velmi rychle několika základními opatřeními. Žádné řešení není prosto výhrad a možného zneužití. Doufejme, že mimořádné moratorium bude spíše uchopeno poctivými podnikateli, než zneužito k tíži věřitelů. Věřitelé zpravidla tuší, na jaké škále se jejich dlužníci nachází. Pokud přitom mají o úmyslech dlužníka pochybnosti, nelze než doporučit učinit aktivní kroky s cílem narušit nekalé záměry dlužníka. Snad těm poctivým poslouží předložený článek jako malý návod a nabídne pomocnou ruku těm, co si ji zaslouží.



Poznámky pod čarou:

Autor je partnerem a advokátem v trvalé spolupráci s HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář. V rámci pracovní skupiny Ministerstva spravedlnosti se podílel na přípravě návrhu ustanovení o mimořádném moratoriu. Názory prezentované v tomto článku jsou soukromými názory autora.

Za připomínky k pracovnímu návrhu tohoto textu vděčím Mgr. Tomáši Jirmáskovi (soudce, Krajský soud v Praze), Mgr. Lukáši Novopackému (advokát v trvalé spolupráci s HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář) a Mgr. Ondřeji Zezulkovi (vrchní ministerský rada, Ministerstvo spravedlnosti). Odpovědnost za chyby však nesu sám.

Záměrně se snažím pouštět „do vod ne zcela probádaných“ a nevyhýbat se kontroverzním tématům s cílem zavdat hlubší diskusi na dané téma, byť by se ukázalo, že existují přesvědčivější závěry. Budiž mi však případně alespoň trošku omluvou, že nová právní úprava k datu odevzdání článku není starší než 1 den.

Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha: J. Otto, 1901, s. 599.

Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákonaexekučního řádu („Lex Covid“).

Dočasnost je limitována v každém případě do konce r. 2020.

§ 12 odst. 1 Lex Covid: „Ustanovení § 98 odst. 1 věta první insolvenčního zakona se nepoužije v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii. To neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky.“

Srov. § 9899 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů („InsZ“).

V tomto ohledu bude především klíčové zohlednění domněnek úpadku, které mohou značně ztížit postavení podnikatelů v případě sporu. K otázce úpadku viz především Sprinz, P., Schönfeld, J. Platební neschopnost a předlužení v řeči práva a ekonomie. Obchodněprávní revue, 2019, č. 9, s. 218–226.

Rizikem je bohužel koordinace kroků dlužníka se spřízněným věřitelem, kterému nebude moci jednoduše jiný věřitel zabránit.

Viz § 13 odst. 1 a 2 Lex Covid: „(1) K insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. srpna 2020 podal věřitel, se nepřihlíží. (2) Věřitele, který v době uvedené v odstavci 1 insolvenční návrh podal, insolvenční soud vyrozumí o tom, že se k jeho návrhu nepřihlíží, usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky.“ Věřitelské návrhy se zřejmě zapíší do neveřejné části insolvenčního rejstříku.

Viz i důvodovou zprávu k návrhu Lex Covid.

§ 17 Lex Covid: „Doba, po kterou trvají účinky opatření podle § 12, se nezapočítává do doby, která je podle § 240 odst. 3, § 241 odst. 4 a § 242 odst. 3 insolvenčního zákona rozhodná pro to, zda dlužníkovým právním úkonům lze odporovat postupem podle § 235 a násl. insolvenčního zákona.“

Není však vyloučeno použití § 82 odst. 3 InsZ ohledně nařízení předběžného opatření směřujícího k zákazu započtení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení.

§ 115 odst. 1 InsZ ve vztahu k moratoriu vylučuje z aktivně legitimovaných osob právnické osoby v likvidaci.

Takové posouzení by jistě bylo náročným „cvičením“, které si dlužník nemůže v době nezbytně rychlého zásahu dovolit. K výjimce a detailům viz část III.2 níže.

Lex Covid ostatně ani neobsahuje žádné přechodné ustanovení, které by tuto překážku umožnilo překlenout. Jiný výklad by ostatně byl proti zjevnému účelu Lex Covid.

Srov. v tomto ohledu zejména možnost insolvenčního soudu po nějakou dobu od podání věřitelského insolvenčního návrhu (tj. od formálního zahájení insolvenčního řízení) nezveřejnit návrh v insolvenčním rejstříku dle § 100a InsZ. Srov. Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 306.

Srov. analogicky např. rozhodnutí NS č. j. 29 NSČR 16/2014-A-56 (KSCB 27 INS 29347/2013), či Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 306.

Viz § 117 InsZ část za středníkem: § 43 občanského soudního řádu se nepoužije“.

Pokud byl návrh na mimořádné moratorium odmítnut či řízení o něm bylo zastaveno, není to pochopitelně překážkou dalšího podání, neboť v daném případě nedochází k obcházení právní úpravy.

Analogicky Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 317.

Viz § 127a odst. 2 písm. e) bod ii) in fine InsZ.

Viz použitelný § 119 odst. 1 InsZ: trvá po dobu uvedenou v návrhu na moratorium, nejdéle však 3 měsíce“.

V případě podání datovou schránkou, jako nejčastější formou komunikace podnikatelů – právnických osob, jsou požadavky prakticky naplněny již samotným odesláním.

K výkladu viz např. Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 30 a násl.

Srov. především znění § 316 odst. 4 InsZ.

Čestné prohlášení zahrnuje okolnost, že „mimořádné moratorium je navrhováno v důsledku mimořádných opatření při epidemii ve smyslu § 1 zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby, případně dalších opatření přijatých Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2“.

Čestné prohlášení se vztahuje k tomu, že dlužník „ke 12. březnu 2020 nebyl v úpadku“.

Záměrně použité slovo „orgány“ zahrnuje nejen členy statutárního orgánu.

V případě navazujícího insolvenčního řízení pochopitelně nejsou vyloučena pravidla o odporovatelnosti ve smyslu § 240 a násl. InsZ.

§ 127a odst. 13 InsZ.

§ 43 OSŘ ohledně nápravy vad je ostatně vyloučen (§ 117 InsZ).

§ 127a odst. 1 InsZ a contrario.

Mám přitom za to, že podání dalšího návrhu na mimořádné moratorium nebrání skutečnost, že tzv. jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu ve smyslu § 142 InsZ není v právní moci. Jinak by ostatně nebylo možné bránit se krokům, kterým se snaží mimořádné moratorium zabránit ve smyslu § 109 odst. 1 písm. b) a c) InsZ.

K otázce ohledně běhu lhůty viz část II.2 výše.

Viz část II.2 výše.

Srov. analogicky Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 309.

S ohledem na zákaz podávání insolvenčního návrhu věřitelem dle Lex Covid půjde o většinu případů.

Viz § 126 odst. 1 InsZ: „Rozhoduje-li o návrhu na moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nezveřejňuje insolvenční soud až do rozhodnutí o vyhlášení moratoria informace o průběhu řízení; právo nahlížet do spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy, má po tuto dobu pouze dlužník.“

Viz § 118 odst. 2 větu první InsZ.

Jelikož dlužník musí uvést v návrhu na mimořádné moratorium malý okruh údajů, je prostor pro argumentaci o nepravdivých údajích velmi limitovaný. Věřitel nicméně může zejména zpochybňovat čestné prohlášení dlužníka.

Priorita rozhodování ostatně vychází z toho, že insolvenční soud by o návrhu na mimořádné moratorium měl rozhodnout do konce pracovního dne následujícího po jeho podání.

Srov. znění § 127a odst. 9 věty třetí InsZ: „Ustanovení § 124 odst. 2 písm. a) se použije pouze v případě, že mimořádné moratorium bylo prodlouženo podle odstavce 8.“

Srov. analogicky Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 310.

Pochopitelně nelze vyloučit pravidla obecné odporovatelnosti v případně zahájeném insolvenčním řízení. Pokud se nicméně obejdou bez součinnosti dlužníka, těžko je možné je napadnout, neboť v rámci odporovatelnosti lze napadnout pouze kroky dlužníka. Srov. Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 639–640.

Jak je však uvedeno výše, s ohledem na omezení podat návrh na mimořádné moratorium do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníkovi insolvenčním soudem, je prostor pro využití limitován.

K otázce plnění dluhů viz též modifikaci pravidla § 122 odst. 1 InsZ v § 127a odst. 6 InsZ.

Pro účely tohoto článku nebudu v detailu rozebírat, zda je v případě dlužníka v mimořádném moratoriu správné hovořit o majetkové podstatě či nikoli, a přejímám pro zjednodušení tento pojem.

Např. Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 295.

Jelikož se dané upřesnění vztahuje pouze k § 111 InsZ, nepoužije se zřejmě k možnému nabytí práva na uspokojení ze zajištění ve smyslu § 109 odst. 1 písm. b) InsZ.

Srov. § 244 a násl. InsZ.

Srov. § 330 odst. 1 InsZ.

Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 296 a násl.

Tamtéž, s. 297.

Nejsem si vědom, že by tyto otázky byly řešeny ve vztahu k (řádnému) moratoriu vyhlášenému před zahájením insolvenčního řízení.

Což je jistě velmi pravděpodobné, neboť nelze přehlédnout zákaz podání věřitelského insolvenčního návrhu podle Lex Covid.

Právo věřitele podat insolvenční návrh je (naštěstí) suspendováno pouze do 31. 8. 2020, což umožní prostor pro tuto úvahu snad minimálnímu počtu subjektů.

Jde-li o disponování s majetkovou podstatou dlužníka, insolvenční správce se může dovolat zejména ustanovení o právních jednáních bez přiměřeného protiplnění podle § 240 InsZ (pro jehož úspěch je v obecné rovině nicméně potřeba zřejmě vyšší míra nepřiměřenosti protiplnění). V případě plnění dluhů lze uvažovat především o použití § 241 InsZ o zvýhodnění věřitelů.

Použije se obecné pravidlo § 123 odst. 1 InsZ, u kterého může nicméně činit potíže, jak kvantifikovat věřitele mající desetinu pohledávek počítané podle výše. Jelikož však platí mimo jiné obecné ustanovení § 112 InsZ, lze vnímat podání věřitele (i bez příslušné kvalifikované menšiny) přinejmenším jako relevantní podnět, který by měl insolvenční soud zvážit.

Srov. § 113112 InsZ.

§ 124 odst. 2 písm. b) InsZ.

Viz analogicky Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 301.

Co se týče rozsahu omezení, dovolil bych si odkázat např. na publikaci Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 278 a násl. Pravidla v rámci mimořádného moratoria by totiž měla působit shodně jako v případě běžícího insolvenčního řízení.

Srov. Sprinz, P. Palebná síla automatického moratoria v insolvenčním řízení – zákaz uplatnění a nabytí práva na uspokojení ze zajištění. Právní rozhledy, 2019, č․ 4, s. 115 a násl.

LoPucki, L., Warren, E. Secured Credit. A Systems Approach. 3. vyd. New York: Aspen Publishers, 2006, s. 96; Sprinz, P., op. cit. sub 64, s. 115.

Pravidla automatického moratoria podle § 109 odst. 1 písm. b) InsZ v obecné rovině končí právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu a v reorganizaci právní mocí reorganizačního plánu. Vydá-li přitom insolvenční soud tzv. jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu podle § 142 InsZ, jsou účinky zásadně odklizeny. Srov. v detailu též Sprinz, P. Palebná síla automatického moratoria v insolvenčním řízení – obecné poznámky a zákaz mimoinsolvenčního uplatnění pohledávek. Právní rozhledy, 2019, č. 2, s. 40.

Sprinz, P., op. cit. sub 64, s. 118.

Tamtéž, s. 117.

Viz část IV.2.2 výše.

Viz např. nabytí práva na uspokojení ze zajištění k věcem, kdy zřízení nepodléhá povinnosti zápisu do veřejných rejstříků.

V rámci legislativních diskusí nakonec nebylo přijato zvláštní ustanovení ohledně úvěrového financování v mimořádném moratoriu.

Insolvenční zákon použití věřitelského výboru obecně výslovně nevylučuje, leč pro jeho konstituování je třeba delší úvahy. V počáteční fázi chybí seznam závazků, který je jinak dostupný v rámci (řádného) moratoria. Lze si teoreticky představit i výzvu insolvenčního soudu či aktivitu věřitelů samotných.

Toto předběžné opatření by zřejmě mohlo současně představovat rozhodnutí insolvenčního soudu ve smyslu § 111 odst. 3 InsZ. Konzervativně by bylo možné trvat i na vydání zvláštního rozhodnutí ve smyslu daného ustanovení. Nejsem si však vědom, že by tento konstrukt byl využit před rozhodnutím o úpadku.

Sprinz, P., op. cit. sub 66, s. 41.

Smyslem je zavést pravidlo obdobné § 109 odst. 3 InsZ, avšak v rámci mimořádného moratoria.

Použití § 122 odst. 3 InsZ je výslovně vyloučeno.

Vydá-li přitom insolvenční soud tzv. jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu podle § 142 InsZ, jsou účinky zásadně odklizeny. Srov. v detailu též Sprinz, P., op. cit. sub 66, s. 40.

Sprinz, P., op. cit. sub 64, s. 118.

Tamtéž, s. 117.

Viz část IV.2.2 výše.

Není tak automaticky zakázáno započtení, které je nutné řešit event. v rámci předběžného opatření ve smyslu § 82 odst. 3 InsZ.

Jiným peněžitým plněním se bude dle mého názoru myslet i např. vystavení finanční záruky na pokyn dlužníka či poskytnutí peněžité zápůjčky.

Modifikované pravidlo § 122 InsZ by se nemělo nicméně dotknout závěrečného vyrovnání. Srov. § 366 odst. 2 InsZ.

Viz i použití § 241 odst. 5 písm. c) InsZ (výluka ze zvýhodňujících právních jednání ohledně „právního úkonu, který dlužník učinil za trvání moratoria…“). Srov. v tomto ohledu i znění důvodové zprávy k Lex Covid§ 127a odst. 12 InsZ.

Oproti tomu viz např. část IV.2.2 výše týkající se problematiky následků porušení pravidla § 111 InsZ.

K obecným výkladovým aspektům viz Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 318–319.

§ 127a odst. 11 InsZ.

§ 127a odst. 4 věta třetí InsZ.

Právo věřitele podat insolvenční návrh je (naštěstí) suspendováno pouze do 31. 8. 2020, což umožní prostor pro tuto úvahu snad minimálnímu počtu subjektů.

Poznámky pod čarou:
*

Autor je partnerem a advokátem v trvalé spolupráci s HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář. V rámci pracovní skupiny Ministerstva spravedlnosti se podílel na přípravě návrhu ustanovení o mimořádném moratoriu. Názory prezentované v tomto článku jsou soukromými názory autora.

Za připomínky k pracovnímu návrhu tohoto textu vděčím Mgr. Tomáši Jirmáskovi (soudce, Krajský soud v Praze), Mgr. Lukáši Novopackému (advokát v trvalé spolupráci s HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář) a Mgr. Ondřeji Zezulkovi (vrchní ministerský rada, Ministerstvo spravedlnosti). Odpovědnost za chyby však nesu sám.

Záměrně se snažím pouštět „do vod ne zcela probádaných“ a nevyhýbat se kontroverzním tématům s cílem zavdat hlubší diskusi na dané téma, byť by se ukázalo, že existují přesvědčivější závěry. Budiž mi však případně alespoň trošku omluvou, že nová právní úprava k datu odevzdání článku není starší než 1 den.

1

Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha: J. Otto, 1901, s. 599.

2

Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákonaexekučního řádu („Lex Covid“).

3

Dočasnost je limitována v každém případě do konce r. 2020.

4

§ 12 odst. 1 Lex Covid: „Ustanovení § 98 odst. 1 věta první insolvenčního zakona se nepoužije v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii. To neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky.“

5

Srov. § 9899 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů („InsZ“).

6

V tomto ohledu bude především klíčové zohlednění domněnek úpadku, které mohou značně ztížit postavení podnikatelů v případě sporu. K otázce úpadku viz především Sprinz, P., Schönfeld, J. Platební neschopnost a předlužení v řeči práva a ekonomie. Obchodněprávní revue, 2019, č. 9, s. 218–226.

7

Rizikem je bohužel koordinace kroků dlužníka se spřízněným věřitelem, kterému nebude moci jednoduše jiný věřitel zabránit.

8

Viz § 13 odst. 1 a 2 Lex Covid: „(1) K insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. srpna 2020 podal věřitel, se nepřihlíží. (2) Věřitele, který v době uvedené v odstavci 1 insolvenční návrh podal, insolvenční soud vyrozumí o tom, že se k jeho návrhu nepřihlíží, usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky.“ Věřitelské návrhy se zřejmě zapíší do neveřejné části insolvenčního rejstříku.

9

Viz i důvodovou zprávu k návrhu Lex Covid.

10

§ 17 Lex Covid: „Doba, po kterou trvají účinky opatření podle § 12, se nezapočítává do doby, která je podle § 240 odst. 3, § 241 odst. 4 a § 242 odst. 3 insolvenčního zákona rozhodná pro to, zda dlužníkovým právním úkonům lze odporovat postupem podle § 235 a násl. insolvenčního zákona.“

11

Není však vyloučeno použití § 82 odst. 3 InsZ ohledně nařízení předběžného opatření směřujícího k zákazu započtení.

12

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení.

13

§ 115 odst. 1 InsZ ve vztahu k moratoriu vylučuje z aktivně legitimovaných osob právnické osoby v likvidaci.

14

Takové posouzení by jistě bylo náročným „cvičením“, které si dlužník nemůže v době nezbytně rychlého zásahu dovolit. K výjimce a detailům viz část III.2 níže.

15

Lex Covid ostatně ani neobsahuje žádné přechodné ustanovení, které by tuto překážku umožnilo překlenout. Jiný výklad by ostatně byl proti zjevnému účelu Lex Covid.

16

Srov. v tomto ohledu zejména možnost insolvenčního soudu po nějakou dobu od podání věřitelského insolvenčního návrhu (tj. od formálního zahájení insolvenčního řízení) nezveřejnit návrh v insolvenčním rejstříku dle § 100a InsZ. Srov. Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 306.

17

Srov. analogicky např. rozhodnutí NS č. j. 29 NSČR 16/2014-A-56 (KSCB 27 INS 29347/2013), či Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 306.

18

Viz § 117 InsZ část za středníkem: § 43 občanského soudního řádu se nepoužije“.

19

Pokud byl návrh na mimořádné moratorium odmítnut či řízení o něm bylo zastaveno, není to pochopitelně překážkou dalšího podání, neboť v daném případě nedochází k obcházení právní úpravy.

20

Analogicky Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 317.

21

Viz § 127a odst. 2 písm. e) bod ii) in fine InsZ.

22

Viz použitelný § 119 odst. 1 InsZ: trvá po dobu uvedenou v návrhu na moratorium, nejdéle však 3 měsíce“.

23

V případě podání datovou schránkou, jako nejčastější formou komunikace podnikatelů – právnických osob, jsou požadavky prakticky naplněny již samotným odesláním.

24

K výkladu viz např. Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 30 a násl.

25

Srov. především znění § 316 odst. 4 InsZ.

26

Čestné prohlášení zahrnuje okolnost, že „mimořádné moratorium je navrhováno v důsledku mimořádných opatření při epidemii ve smyslu § 1 zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby, případně dalších opatření přijatých Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2“.

27

Čestné prohlášení se vztahuje k tomu, že dlužník „ke 12. březnu 2020 nebyl v úpadku“.

28

Záměrně použité slovo „orgány“ zahrnuje nejen členy statutárního orgánu.

29

V případě navazujícího insolvenčního řízení pochopitelně nejsou vyloučena pravidla o odporovatelnosti ve smyslu § 240 a násl. InsZ.

30

§ 127a odst. 13 InsZ.

31

§ 43 OSŘ ohledně nápravy vad je ostatně vyloučen (§ 117 InsZ).

32

§ 127a odst. 1 InsZ a contrario.

33

Mám přitom za to, že podání dalšího návrhu na mimořádné moratorium nebrání skutečnost, že tzv. jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu ve smyslu § 142 InsZ není v právní moci. Jinak by ostatně nebylo možné bránit se krokům, kterým se snaží mimořádné moratorium zabránit ve smyslu § 109 odst. 1 písm. b) a c) InsZ.

34

K otázce ohledně běhu lhůty viz část II.2 výše.

35

Viz část II.2 výše.

36

Srov. analogicky Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 309.

37

S ohledem na zákaz podávání insolvenčního návrhu věřitelem dle Lex Covid půjde o většinu případů.

38

Viz § 126 odst. 1 InsZ: „Rozhoduje-li o návrhu na moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nezveřejňuje insolvenční soud až do rozhodnutí o vyhlášení moratoria informace o průběhu řízení; právo nahlížet do spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy, má po tuto dobu pouze dlužník.“

39

Viz § 118 odst. 2 větu první InsZ.

40

Jelikož dlužník musí uvést v návrhu na mimořádné moratorium malý okruh údajů, je prostor pro argumentaci o nepravdivých údajích velmi limitovaný. Věřitel nicméně může zejména zpochybňovat čestné prohlášení dlužníka.

41

Priorita rozhodování ostatně vychází z toho, že insolvenční soud by o návrhu na mimořádné moratorium měl rozhodnout do konce pracovního dne následujícího po jeho podání.

42

Srov. znění § 127a odst. 9 věty třetí InsZ: „Ustanovení § 124 odst. 2 písm. a) se použije pouze v případě, že mimořádné moratorium bylo prodlouženo podle odstavce 8.“

43

Srov. analogicky Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 310.

44

Pochopitelně nelze vyloučit pravidla obecné odporovatelnosti v případně zahájeném insolvenčním řízení. Pokud se nicméně obejdou bez součinnosti dlužníka, těžko je možné je napadnout, neboť v rámci odporovatelnosti lze napadnout pouze kroky dlužníka. Srov. Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 639–640.

45

Jak je však uvedeno výše, s ohledem na omezení podat návrh na mimořádné moratorium do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníkovi insolvenčním soudem, je prostor pro využití limitován.

46

K otázce plnění dluhů viz též modifikaci pravidla § 122 odst. 1 InsZ v § 127a odst. 6 InsZ.

47

Pro účely tohoto článku nebudu v detailu rozebírat, zda je v případě dlužníka v mimořádném moratoriu správné hovořit o majetkové podstatě či nikoli, a přejímám pro zjednodušení tento pojem.

48

Např. Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 295.

49

Jelikož se dané upřesnění vztahuje pouze k § 111 InsZ, nepoužije se zřejmě k možnému nabytí práva na uspokojení ze zajištění ve smyslu § 109 odst. 1 písm. b) InsZ.

50

Srov. § 244 a násl. InsZ.

51

Srov. § 330 odst. 1 InsZ.

52

Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 296 a násl.

53

Tamtéž, s. 297.

54

Nejsem si vědom, že by tyto otázky byly řešeny ve vztahu k (řádnému) moratoriu vyhlášenému před zahájením insolvenčního řízení.

55

Což je jistě velmi pravděpodobné, neboť nelze přehlédnout zákaz podání věřitelského insolvenčního návrhu podle Lex Covid.

56

Právo věřitele podat insolvenční návrh je (naštěstí) suspendováno pouze do 31. 8. 2020, což umožní prostor pro tuto úvahu snad minimálnímu počtu subjektů.

57

Jde-li o disponování s majetkovou podstatou dlužníka, insolvenční správce se může dovolat zejména ustanovení o právních jednáních bez přiměřeného protiplnění podle § 240 InsZ (pro jehož úspěch je v obecné rovině nicméně potřeba zřejmě vyšší míra nepřiměřenosti protiplnění). V případě plnění dluhů lze uvažovat především o použití § 241 InsZ o zvýhodnění věřitelů.

58

Použije se obecné pravidlo § 123 odst. 1 InsZ, u kterého může nicméně činit potíže, jak kvantifikovat věřitele mající desetinu pohledávek počítané podle výše. Jelikož však platí mimo jiné obecné ustanovení § 112 InsZ, lze vnímat podání věřitele (i bez příslušné kvalifikované menšiny) přinejmenším jako relevantní podnět, který by měl insolvenční soud zvážit.

59

Srov. § 113112 InsZ.

60

§ 124 odst. 2 písm. b) InsZ.

61
62

Viz analogicky Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 301.

63

Co se týče rozsahu omezení, dovolil bych si odkázat např. na publikaci Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 278 a násl. Pravidla v rámci mimořádného moratoria by totiž měla působit shodně jako v případě běžícího insolvenčního řízení.

64

Srov. Sprinz, P. Palebná síla automatického moratoria v insolvenčním řízení – zákaz uplatnění a nabytí práva na uspokojení ze zajištění. Právní rozhledy, 2019, č․ 4, s. 115 a násl.

65

LoPucki, L., Warren, E. Secured Credit. A Systems Approach. 3. vyd. New York: Aspen Publishers, 2006, s. 96; Sprinz, P., op. cit. sub 64, s. 115.

66

Pravidla automatického moratoria podle § 109 odst. 1 písm. b) InsZ v obecné rovině končí právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu a v reorganizaci právní mocí reorganizačního plánu. Vydá-li přitom insolvenční soud tzv. jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu podle § 142 InsZ, jsou účinky zásadně odklizeny. Srov. v detailu též Sprinz, P. Palebná síla automatického moratoria v insolvenčním řízení – obecné poznámky a zákaz mimoinsolvenčního uplatnění pohledávek. Právní rozhledy, 2019, č. 2, s. 40.

67

Sprinz, P., op. cit. sub 64, s. 118.

68

Tamtéž, s. 117.

69

Viz část IV.2.2 výše.

70

Viz např. nabytí práva na uspokojení ze zajištění k věcem, kdy zřízení nepodléhá povinnosti zápisu do veřejných rejstříků.

71

V rámci legislativních diskusí nakonec nebylo přijato zvláštní ustanovení ohledně úvěrového financování v mimořádném moratoriu.

72

Insolvenční zákon použití věřitelského výboru obecně výslovně nevylučuje, leč pro jeho konstituování je třeba delší úvahy. V počáteční fázi chybí seznam závazků, který je jinak dostupný v rámci (řádného) moratoria. Lze si teoreticky představit i výzvu insolvenčního soudu či aktivitu věřitelů samotných.

73

Toto předběžné opatření by zřejmě mohlo současně představovat rozhodnutí insolvenčního soudu ve smyslu § 111 odst. 3 InsZ. Konzervativně by bylo možné trvat i na vydání zvláštního rozhodnutí ve smyslu daného ustanovení. Nejsem si však vědom, že by tento konstrukt byl využit před rozhodnutím o úpadku.

74

Sprinz, P., op. cit. sub 66, s. 41.

75

Smyslem je zavést pravidlo obdobné § 109 odst. 3 InsZ, avšak v rámci mimořádného moratoria.

76

Použití § 122 odst. 3 InsZ je výslovně vyloučeno.

77

Vydá-li přitom insolvenční soud tzv. jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu podle § 142 InsZ, jsou účinky zásadně odklizeny. Srov. v detailu též Sprinz, P., op. cit. sub 66, s. 40.

78

Sprinz, P., op. cit. sub 64, s. 118.

79

Tamtéž, s. 117.

80

Viz část IV.2.2 výše.

81

Není tak automaticky zakázáno započtení, které je nutné řešit event. v rámci předběžného opatření ve smyslu § 82 odst. 3 InsZ.

82

Jiným peněžitým plněním se bude dle mého názoru myslet i např. vystavení finanční záruky na pokyn dlužníka či poskytnutí peněžité zápůjčky.

83

Modifikované pravidlo § 122 InsZ by se nemělo nicméně dotknout závěrečného vyrovnání. Srov. § 366 odst. 2 InsZ.

84

Viz i použití § 241 odst. 5 písm. c) InsZ (výluka ze zvýhodňujících právních jednání ohledně „právního úkonu, který dlužník učinil za trvání moratoria…“). Srov. v tomto ohledu i znění důvodové zprávy k Lex Covid§ 127a odst. 12 InsZ.

85

Oproti tomu viz např. část IV.2.2 výše týkající se problematiky následků porušení pravidla § 111 InsZ.

86

K obecným výkladovým aspektům viz Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol., op. cit. sub 16, s. 318–319.

87

§ 127a odst. 11 InsZ.

88

§ 127a odst. 4 věta třetí InsZ.

89

Právo věřitele podat insolvenční návrh je (naštěstí) suspendováno pouze do 31. 8. 2020, což umožní prostor pro tuto úvahu snad minimálnímu počtu subjektů.