JUDr. Gabriela Halířová, Ph.D., Olomouc

Ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění náležející pojištěným zaměstnancům, kteří nemohou pracovat, neboť musí ošetřovat či pečovat o člena domácnosti a přicházejí tak o svůj výdělek. Ošetřovné nahrazuje zaměstnanci absenci příjmu ze závislé činnosti. Ještě nedávno bylo ošetřovné celkem „nenápadnou“ sociální dávkou, mnohem více pozornosti bylo ve veřejném prostoru věnováno nemocenskému, jako nejčastěji poskytované dávce nemocenského pojištění, zejména v poslední době v souvislosti se zrušením karenční doby a zavedením e-neschopenek, a peněžité pomoci v mateřství jako základní dávce v mateřství náležející matkám během pokročilého těhotenství a v souvislosti s narozením dítěte.

Situace se změnila po přijetí mimořádných opatření vlády ČR na ochranu zdraví obyvatel proti epidemii onemocnění COVID-19 (nový koronavirus), jejichž součástí je i uzavření základních (usnesení č. 74/2020 Sb.), případně mateřských škol. Vyvstala tak otázka hmotného zabezpečení zaměstnaných rodičů malých dětí, které musí zůstat doma.

Péče zaměstnance o dítě mladší než 10 let z důvodů uvedených v § 39 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (NemPoj), je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance (§ 191 ZPr)․ Po tuto dobu je zaměstnavatel povinen nepřítomnost zaměstnance na pracovišti omluvit bez dalšího zkoumání důvodů a okolností. Zaměstnanec prokazuje tuto překážku v práci předepsaným tiskopisem, který potvrzuje příslušné předškolní či školské zařízení a který současně slouží k uplatnění nároku na dávku ošetřovné podle zákona o nemocenském pojištění.

Po dobu pracovního volna z důvodů taxativně uvedených v § 191 ZPr nenáleží zaměstnanci mzda ani náhrada mzdy, má nárok na hmotné zajištění podle příslušných sociálně právních předpisů, pokud však splní podmínky nároku na konkrétní sociální dávky. Zaměstnanec čerpající pracovní volno tedy nemusí mít po celou tuto dobu nebo její část nárok na dávku sociálního zabezpečení, neplní-li podmínky nároku nebo celková doba čerpání dávky (podpůrčí doba) uplynula dříve.

Podmínky nároku na ošetřovné jsou stanoveny v § 39 NemPoj:

Ošetřování a péče o dítě

Sociálni události, na základě kterých lze čerpat ošetřovné, jsou rozděleny do dvou kategorií – ošetřování o člena rodiny nebo péče o dítě mladší 10 let. Tato právem upravená sociální událost je specifická v tom, že zaměstnanec/zaměstnankyně je zcela zdráv/a, příp. zaměstnankyně neporodila, nepečuje o narozené dítě, ale nemůže pracovat, neboť u něj vznikla potřeba ošetřovat nebo pečovat o jiného člena domácnosti. Již v názvu těchto událostí je patrný rozdíl. Ošetřujeme osobu pro poruchu zdraví z důvodu nemoci či úrazu, zde proto není úplně rozhodný věk ošetřované osoby, pouze intenzita ošetřování. Je-li touto osobou dítě mladší 10 let, postačí věková podmínka, pokud se jedná o staršího člena domácnosti, i dítě nad 10 let věku, je nutné rozhodnutí ošetřujícího lékaře nemocného o tom, že jeho zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou. Zejména bude dbát o léčebný režim ošetřovaného (podávat léky, dohlížet na klidový režim či poskytovat jinou pomoc při léčbě).

Naproti tomu péče o dítě mladší 10 let naznačuje, že dítě je zdrávo, ale z důvodu nízkého věku musí zaměstnanec zabezpečit péči o něj, neboť nastala některá ze situací uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) NemPoj:

Pokud má jiná fyzická osoba z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek, zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně. Jde o situaci, kdy např. matka dítěte je na mateřské / rodičovské dovolené a pobírá příslušné sociální dávky, toto dítě onemocní a otec by chtěl nárokovat ošetřovné. Výjimky platí pro případy, kdy matka onemocní, je hospitalizována, porodí apod. (viz výše).

Hranice věku 10 let zvolená zákonodárcem je dána jako nejvyšší možná, nad níž již není nutná přítomnost rodiče se zdravým dítětem v domácnosti, neboť není nutné dbát o jeho léčebný režim. Jako každé dosažení určitého věku, s nímž jsou spojeny konkrétní právní účinky, může být i toto vnímáno diskutabilně a vzbuzovat mezi odbornou i laickou veřejností polemiku. V situaci, kdy je nařízeno plošné uzavření školských zařízení z důvodu epidemie, stejně jako většina mateřských škol, a to na dobu neurčitou jako na našem území, se stává toto téma ještě palčivějším. Každé dítě má jiný psychický a fyzický vývoj a ponechat všechny děti ve věku blízkém této 10leté hranici bez dozoru dospělé osoby po tak dlouhou dobu je veliký společenský problém.

Tento fakt byl jeden z důvodů, proč vláda musela přistoupit k návrhu nové právní úpravy, jež nároky rodičů malých dětí rozšířila.

Podpůrčí doba

Celková doba poskytování ošetřovného se nazývá podpůrčí doba. Ošetřovné je poskytováno maximálně po dobu 9 kalendářních dnů potřeby péče (ošetřování), u osamělých rodičů, kteří mají v trvalé péči dítě do skončení povinné školní docházky ve věku do 16 let, se jedná o maximálně 16 kalendářních dnů. Osamělým rodičem se rozumí rodič svobodný, rozvedený, ovdovělý nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s druhem (družkou). Mezi jiné vážné důvody osamělosti můžeme řadit např. dlouhodobou nepřítomnost druhého partnera ze zdravotních či pracovních důvodů, z důvodu výkonu vazby apod.

Krátkodobost podpůrčí doby může být problematická v situaci, kdy potřeba ošetřování nebo péče trvá déle. Zaměstnaný rodič má sice nárok na pracovní volno po celou dobu trvání nutnosti ošetřování/péče o dítě do 10 let věku, avšak náhrada ušlého výdělku v podobě sociální dávky mu bude náležet maximálně 9, resp. 16 kalendářních dnů ode dne vzniku potřeby péče. Po zbývající dobu zůstane bez příjmů a jejich náhrady.

Pokud nechce zůstat bez prostředků, má několik možností, ke kterým ovšem potřebuje spolupráci zaměstnavatele. Buď si může se souhlasem zaměstnavatele vzít dovolenou na zotavenou, během které mu bude náležet náhrada mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku, anebo se dohodnout se zaměstnavatelem na práci z domova, případně zaměstnavatel v rámci benefitů nabízí zaměstnancům náhradu mzdy i po uplynutí zákonných nároků, event. má tyto otázky ošetřeny v kolektivní smlouvě. Je jednoznačné, že tato řešení jsou pouze krátkodobá a nejsou východiskem pro všechny rodiče, kteří jsou nuceni pečovat po časově neomezenou dobu o dítě, které nemůže navštěvovat mateřskou či základní školu.

V této souvislosti je nutné zmínit stěžejní zásadu uplatňující se při čerpání ošetřovaného zakotvenou v § 39 odst. 4 NemPoj: „V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání podle věty první je možné jen jednou; u zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče). Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.“

Současně uvádíme § 40 odst. 2 NemPoj, podle kterého podpůrčí doba ošetřovného počíná vždy od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče, a to i v případě převzetí ošetřování (péče) jiným oprávněným podle § 39 odst. 4 NemPoj. Souvislost těchto dvou ustanovení je klíčová, neboť jednoznačně říkají, že i když se osoby v péči o dítě vystřídají (nejčastěji oba rodiče), nemá to vliv na délku podpůrčí doby, která začíná prvním dnem potřeby péče (ošetřování), což je obvykle den, od kterého potřebuje být zaměstnanec s dítětem doma a nechá si potvrdit od školského zařízení (dětského lékaře) tuto potřebu. Podpůrčí doba se tedy nedá obejít vystřídáním dvou zaměstnanců při péči o totéž dítě – jedná se o týž případ potřeby péče. Jiným případem by bylo, kdyby dítě onemocnělo a vznikla potřeba jeho ošetřování, nebo by onemocnělo jiné dítě v domácnosti. V těchto situacích se jedná o nový případ a nový nárok.

Další možností je přerušení potřeby alespoň na jeden kalendářní den, typicky – dítě se vrací po uzdravení opět do školy a následně znovu onemocnění (utrpí úraz). Tuto variantu ovšem nelze aplikovat na plošné uzavření škol, nedojde totiž k přerušení zákazu, děti se nevrací opět do uvedených zařízení, naopak potřeba péče trvá nepřetržitě a nepřerušeně.

V praxi ovšem někdy dochází k obcházení pravidel během poskytování ošetřovného, a to především při vystřídání dvou oprávněných osob, které ošetřují nemocné dítě. Umožní to dětský lékař, který vystaví nejprve jednomu rodiči potřebu ošetřování a následně po uplynutí 9 dnů druhému rodiči novou potřebu ošetřování, i když se jedná o týž případ. Tyto praktiky jsou nezákonné, nedá se jim však zcela zabránit. Pokud mají rodiče každý jiného zaměstnavatele, není možné zjistit, že ošetřovné bylo čerpáno dvakrát.

V rámci aktuálních legislativních opatření byla podpůrčí doba ošetřovného prodloužena a umožněno vystřídání rodičů během ní i vícekrát. Tomu se blíže věnujeme v příspěvku Ošetřovné během mimořádných opatření při epidemii.

Zpracováno k: 26. 3. 2020

Kompletní přehled o právních důsledcích koronaviru a odkazy na další články a jiné zajímavé zdroje naleznete v našem rozcestníku.