Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

[Výběr literatury 3/2020]
Koronavirus: Aktuální informace k programu Antivirus

Mgr. Marie Janšová, LEGALITÉ advokátní kancelář, Praha

 

Dne 31. 3. 2020 schválila vláda svým usnesením č. 353 Cílený program podpory zaměstnanosti, tzv. Antivirus. Program má sloužit ke snížení mzdových nákladů zaměstnavatelů, jejichž mzdové prostředky nejsou kryty veřejnými rozpočty, a to jak těch přímo dotčených krizovými opatřeními vlády nebo mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví, tak i těch zaměstnavatelů, u nichž došlo k uzavření či omezení provozu v důsledku souvisejících hospodářských potíží vyvolaných COVID-19. Cílem programu je částečně kompenzovat náklady zaměstnavatele vynaložené na náhrady mzdy zaměstnanců za dobu tzv. překážek v práci, tj. za období (může jít i jen o část denních směn), kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodu nařízené karantény anebo proto, že mu zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu souvisejícího s pandemií COVID-19. Období uznatelnosti těchto nákladů je určeno od 12. 3. 2020 (včetně) a je prozatím stanoveno do 30. 4. 2020. Podle vývoje šíření nákazy je možné jeho prodloužení i na květen 2020; o tom však ke dni vydání tohoto článku rozhodnuto nebylo.

Přestože je program Antivirus spuštěn už více než 14 dní, stále existuje množství zásadních otázek, na které neexistuje jednoznačná odpověď․ V mnoha otázkách se chybuje a chybuje se také často v samotném podávání žádostí v rámci programu Antivirus. Nejistotu způsobuje i to, že ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo dnešního dne již třetí verzi manuálu pro zaměstnavatele k programu Antivirus.

 

Aktuální informace k čerpání prostředků z programu Antivirus

Z tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. 4. 20201 a statistických informací k programu Antivirus ke stejnému dni zveřejněných Úřadem práce ČR dne 23. 4. 20202 vyplývá mj. následující:

Ke dni 22. 4. 2020 bylo podáno celkem 37 430 žádostí. K výplatě pak bylo odesláno celkem 11 178 žádostí a vyplaceno bylo 332 900 836 Kč.

Podle informací MPSV a ÚP, je-li žádost podána kompletní, trvá proces uzavření dohody do 24 hodin. Samotná délka výplaty prostředků z programu Antivirus trvá 5 pracovních dní od zpracování vyúčtování. Pokud se však vyskytly chyby v samotné žádosti či v následném vyúčtování, trvá celá proces zpracování žádosti až do výplaty prostředků v průmětu 15 pracovních dnů.

Jak bylo několikrát ze strany MPSV i ÚP zmíněno, zejména v prvních dnech po spuštění programu vykazovaly zaslané žádosti velkou míru chybovosti. V prvních týdnu programu byla chybovost při podávání žádosti 80 %, ve druhém týdnu 63 % a v týdnu od 20. 4. klesla chybovost na 38 %.

Mezi nejčastější chyby při podávání žádostí v rámci programu Antivirus patří: chybějící nebo nesprávně uvedené údaje (zejména IČO), chyby v čísle v bankovního účtu, chybějící doložení vlastnictví bankovního účtu, chybějící plná moc v případě, že je žádost podávána jiným subjektem než žadatelem, nepodepsání dokumentu či zprávy požadovaným typem elektronického podpisu (jsou-li dokumenty zasílány prostřednictvím e-mailu). Chybu způsobuje také např. přejmenování dokumentu. Dokument vygenerovaný ze systému Antivirus není možné přejmenovat; zpět musí být poslán se stejným názvem.

Chybovost se objevuje i při zasílání samotného vyúčtování. V týdnu od 14. 4. dosahovala chybovost při podání vyúčtování 82 %, v týdnu od 20. 4. pak chybovost při podání vyúčtování činila 76 %. Mezi nejčastější chyby v rámci vyúčtování patří nedoložení žádosti a neuvedení režimu A nebo B ve vyúčtování. Ministerstvo také upozorňuje, že je potřeba podávat zvlášť vyúčtování pro režim A a zvlášť pro režim B.

 

Třetí verze manuálu pro zaměstnavatele k programu Antivirus

Dne 23. 4. 2020 zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí již třetí verzi manuálu pro zaměstnavatele k programu Antivirus. V této souvislosti je nutné opětovně zdůraznit, že přestože manuál obsahuje mnohé zásadní informace, není právní normou, ale má pouze informativní charakter. Jedinými závaznými dokumenty k programu Antivirus tak zůstávají usnesením vlády č. 353 ze dne 31. 3. 2020, jímž byl schválen cílený program podpory zaměstnanosti (Antivirus) a pak samotná dohoda o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus uzavřená mezi žadatelem – zaměstnavatelem a Českou republikou jednající prostřednictvím Úřadu práce České republiky.

Nejnovější verze manuálu nemění nic zásadního, pokud jde o jednotlivé režimy, v jejichž rámci lze žádat poskytnutí příspěvku, výši příspěvku a nepřináší zásadní změny, ani pokud jde o proces podávání žádosti a zasílání jednotlivých vyúčtování. Přesto přináší mnohé důležité informace a odpovídá ne některé dosud ne zcela jasné otázky. Toto jsou nejzásadnější změny a doplnění manuálu:

 

Zpřesnění ohledně vzniku a skončení pracovního poměru zaměstnance, na jejichž náhradu mzdy nelze žádat příspěvek

Zaměstnavatel nemůže žadat o příspěvek na zaměstnance, jehož pracovní poměr ke dni podání vyúčtování skončil nebo plyne výpovědní doba výpovědi dané zaměstnavatelem s výjimkou výpovědi podle § 52 písm. g) a h) ZPr. Současně platí, že příspěvek zaměstnavateli náleží za kalendářní měsíc pouze na takové zaměstnance, jejichž pracovní poměr vznikl nejpozději v měsíci, za který zaměstnavatel doložil výkaz vyúčtování náhrad mezd a ke dni podání tohoto výkazu pracovní poměr zaměstnance nepřetržitě trval. Pokud tedy bude zaměstnavatel žádat o příspěvek na zaměstnance za duben, musel pracovní poměr tohoto zaměstnance vzniknout v měsíci dubnu nebo dříve a nepřetržitě trvat alespoň ke dni podání vyúčtování za měsíc duben.

 

Má v rámci v programu Antivirus zaměstnavatel nárok i na kompenzaci odměny jednatelů?

Manuál stanoví, že v rámci Programu Antivirus nelze příspěvek poskytnout na zaměstnance, který je zároveň jednatelem společnosti, jestliže pracovní smlouva byla podepsána stejnou fyzickou osobou jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí pro účely poskytování příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti nelze přihlížet k pracovní smlouvě, která by byla podepsána stejnou osobou na jedné straně jakožto zaměstnavatelem a na druhé straně jakožto zaměstnancem, a to z důvodu rozdílnosti zájmů obou stran. Pro účely zaměstnanosti se taková osoba nepovažuje za zaměstnance v pracovním poměru.

S tímto názorem nelze souhlasit. Automatický závěr o rozdílnosti střetu zájmů v těchto případech již před delší dobou odmítl jak Ústavní soud, tak Nejvyšší správní soud.3 Podle názoru těchto soudů nejsou automaticky neplatné pro střet zájmů všechny pracovní smlouvy, které jsou uzavřeny mezi obchodní korporací a statutárním orgánem. Samotná možnost existence rozporu se zájmy zastoupeného k zákazu zastupovat totiž nestačí, rozpor zájmů musí reálně existovat.

V souvislosti s výše prezentovaným názorem ministerstva opět vyplývá na povrch jeden z dalších problematických bodů současného právního výkladu postavení statutárních orgánů a jejich omezené možnosti vzniku pracovního poměru u právnické osoby, v jejímž statutárním orgánu působí. V dnešní době má jistě mnoho těchto statutárních orgánů (či jejich členů) svůj vztah (správně) upraven pouze na základě smlouvy o výkonu funkce, přičemž na základě této smlouvy (a toto vztahu) vykonávají pro právnickou osobu i „práce“ a činnosti, které vykonávají (mohou vykonávat) jiné osoby na vedoucích pracovních místech v rámci pracovního poměru. S ohledem na tuto právně správnou (a jedině možnou) konstrukci jsou však tyto osoby zastávající funkce statutárního orgánu (či jeho člena) diskvalifikováni z programu Antivirus, resp. jejich „zaměstnavatelé“ nemají možnost pro tyto osoby žádat v rámci programu žádnou kompenzaci; toto za správné považovat nejde.

 

Program Antivirus a chráněný trh práce

Zaměstnavatelé, kteří jsou zaměstnavateli uznanými za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, nemohou v rámci programu Antivirus čerpat příspěvek na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, jestliže za stejný kalendářní měsíc byl na tohoto zaměstnance poskytnut příspěvek podle § 78a ZamZ. Skutečnost, že zaměstnavatel čerpal tento příspěvek např. za měsíce leden a únor, nebrání tomu žádat za tohoto zaměstnance v měsíci březnu či dubnu příspěvek v rámci programu Antivirus.

Na základě zákona č. 161/2020 Sb., který nabyl účinnosti dle 14. 4. 2020, se pro účely stanovení výše příspěvku podle § 78a ZamZ po dobu trvání mimořádných opatření (a dále v době následující po uplynutí doby platnosti mimořádného opatření při epidemii, pokud období, za které je žádán příspěvek spadá do doby platnosti mimořádného opatření při epidemii) nesnižují skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy o náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

 

Bezdlužnost se již neprokazuje

Výše zmíněný zákon č. 161/2020 Sb. zavedl i další podstatnou změnu: pro účely programu Antivirus se po dobu trvání mimořádných opatření (a dále v době následující po uplynutí doby platnosti mimořádného opatření při epidemii, pokud období, za které je žádán příspěvek spadá do doby platnosti mimořádného opatření při epidemii) nevyžaduje prokázání bezdlužnosti. Tím však není dotčena povinnost zaměstnavatele uhradit dlužné částky či nadále hradit povinné odvody.

 

Mohou o příspěvek žádat i zahraniční zaměstnavatelé?

Ano. Pokud nemají přiděleno české IČO, musí v příslušné webové aplikaci uvést namísto IČO evidenční číslo plátce pojistného na sociální zabezpečení. MPSV na technickém řešení v současné době pracuje. O příspěvek však mohou tyto osoby žádat jen tehdy, pokud mají zaměstnance v pracovním poměru podle českého práva a splňují další podmínky programu Antivirus. Příspěvek v rámci programu Antivirus však není možné poskytovat na účet zahraniční banky. I zahraniční zaměstnavatel musí mít zřízen pro účely čerpání příspěvku v rámci programu Antivirus bankovní účet u české banky.

 

Režim A – upřesnění výkladu, kdy se jedná o nucené omezení provozu

Hlavním problematickým bodem programu Antivirus je jeho nejasnost, neexistence odpovědí na mnohé otázky resp. postupný a nepredikovatelný vývoj názorů na některé z nich. Již v době před jeho spuštěním se diskutovalo o jeho jednotlivých aspektech a bylo podle mého názoru zřejmé, co budou hlavní problematické body. Přesto se tyto do doby spuštění programu nepodařilo zcela vyjasnit a vyjasňují se teprve až v jeho průběhu, kdy zaměstnavatelé mají již za březen zavřené mzdy a v mnoha případech i zaslané žádosti a vyúčtování. A to je pozdě.

Od počátku spuštění programu Antivirus nebylo zřejmé, jaké všechny situace spadají pod nucené omezení provozu. Pokud totiž zaměstnanec nemohl vykonávat práci z tohoto důvodu, pak má zaměstnavatel nátok požadovat kompenzaci vyplacených náhrad mezd v rámci režimu A programu Antivirus. Dohoda o poskytnutí příspěvku v rámci cíleného programu Antivirus stanoví, že na tuto kompenzaci v rámci režimu A má zaměstnavatel nárok tehdy, pokud zaměstnanec nemohl vykonávat práci z důvodu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele spočívající v uzavření nebo omezení provozu z důvodu krizových opatření přijatých vládou nebo mimořádných opatření nařízených Ministerstvem zdravotnictví či jiným orgánem ochrany veřejného zdraví (např. Krajská hygienická stanice) v souvislosti s COVID-19 po dobu nouzového stavu. Jednotlivá krizová a mimořádná opatření jsou však mnohdy tak formulačně nepřesná a nejasná, že ne vždy obsahují (obsahovala) jasná slova o tom, že se provoz zastavuje či omezuje. Nejasnosti pak vznikaly zejména kolem opatření, na jejichž základ bylo zakázáno shromažďování určeného počtu lidí. Už toto opatření výrazným způsobem ovlivnilo mnoho zaměstnavatelů a donutilo je v mnoha případech zcela zastavit provoz (např. kina, divadla aj.). Z aktuální verze manuálu vyplývá, že nároky v režimu A nelze opřít ani o usnesení vlády č. 69/2020 Sb., o vyhlášení nouzového stavu, ani o ta krizová či mimořádná opatření, která obsahuji obecný odkaz na zákaz shromažďování. Podle názoru MPSV se režim A může opírat jen o ta opatření, z nichž jednoznačně vyplývá povinnost provoz uzavřít či omezit. Právě s ohledem na nejasné a zmatečné texty jednotlivých opatření tento názor považuji za nesprávný a jdoucí proti smyslu a účelu programu Antivirus.

 

Zpracováno k: 23. 4. 2020.

Kompletní přehled o právních důsledcích koronaviru a odkazy na další články a jiné zajímavé zdroje naleznete v našem rozcestníku.



Poznámky pod čarou:

Nález Ústavního soudu ze dne 21. 8. 2018,sp. zn. III.ÚS 669/17, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019, čj. 10 Ads 284/2017-42.

Poznámky pod čarou:
1
2
3

Nález Ústavního soudu ze dne 21. 8. 2018,sp. zn. III.ÚS 669/17, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019, čj. 10 Ads 284/2017-42.