Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

[Výběr literatury 2/2020]
Koronavirus: Ochrana hranic

V rámci snahy o zamezení šíření koronaviru SARS-CoV-2 vláda na jaře 2020 přistoupila k opatřením podle § 6 odst. 1 písm. b) ZKrŘ, která měla minimalizovat pohyb osob přes hranice České republiky. Po skončení tehdejšího nouzového stavu tato opatření vydává Ministerstvo zdravotnictví podle § 68 odst. 1 VeřZdr.

Usnesením č. 71/2020 Sb. vláda nařídila zákaz vstupu pro všechny cizince přicházející z rizikových oblastí, s výjimkou cizinců s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem. Usnesení také občanům ČR stanovilo zákaz vstupu do rizikových oblastí. Vláda také nařídila zastavení běžících řízení o žádostech o krátkodobá víza; podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2020, č. j. 11 A 44/2020-73, bylo toto opatření v souladu se zákonem i evropským právem. Z usnesení nevyplývalo stavění lhůty pro učinění opatření proti nečinnosti (1 Azs 200/2020-31).

Usnesením 76/2020 Sb. vláda oba zákazy vstupu výrazně zpřísnila tak, že se nevztahují pouze na rizikové oblasti, nýbrž na celý svět. Vláda tedy nařídila zákaz vstupu pro všechny cizince a zároveň zakázala českým občanům vycestovat z území ČR. O proporcionalitě tohoto opatření, které prakticky negovalo právo opustit republiku podle čl. 14 odst. 2 LPS, vyjádřili pochybnosti ústavní právníci Jan Wintr,1 Kateřina Šimáčková2 či Maxim Tomoszek.3 Pozdější ochranné opatření, které stanovilo požadavek negativního testu provedeného ještě před návratem do ČR, bylo v této části zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021, č. j. 18 A 16/2021-125, jelikož nepřiměřeně zasahovalo naopak do práva občana na vstup na území ČR (čl. 14 odst. 4 LPS). Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2021, sp. zn. 14 A 110/2021, pak v případě individuální dopravy shledal neproporcionálním požadavek na absolvování testu před návratem do ČR i při cestě ze zemí s velmi vysokým rizikem․ Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2021, č. j. 10 A 74/2021-134, pro nedostatečné odůvodnění zrušil podmínku provedení PCR testu akreditovanou laboratoří. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2021, č. j. 3 A 91/2021-149, pro absenci zákonného zmocnění v ochranném opatření zrušil povinnost samoizolace po návratu z rizikové země.

Zákazy byly posléze konsolidovány usnesením č. 142/2020 Sb. a později usnesením č. 150/2020 Sb. To jednak nařizovalo zákaz vstupu na území České republiky pro všechny cizince, přičemž zároveň stanovilo dlouhý výčet výjimek: cizinci s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území ČR, občané EU, cizinci, jejichž vstup je v zájmu ČR, někteří přeshraniční pracovníci. Některým skupinám byla po vstupu nařízena 14denní karanténa podle § 2 odst. 7 písm. a) VeřZdr, ostatním byl zakázán volný pohyb s určitými výjimkami.

Usnesení dále zakazovalo vycestování z území České republiky. To neplatí pro cizince (nebo občany České republiky, kteří jsou držiteli pobytového oprávnění v jiné zemi), kteří chtějí opustit Českou republiku za účelem jednorázového vycestování, ani pro některé přeshraniční pracovníky.

Usnesení č. 150/2020 Sb. rozčlenilo přeshraniční pracovníky (pendlery) do tří skupin. První skupinou jsou pracovníci ve zdravotnictví, sociálních službách, pracovníci základních složek integrovaného záchranného systému a pracovníci subjektů kritické infrastruktury. Pro ně neplatila povinnost dvoutýdenních turnusů a ani povinná karanténa, pokud jejich turnus nepřesáhne 14 dní.

Ostatní Češi pracující v zahraničí mohli pendlovat pouze v turnusech o délce nejméně 14 kalendářních dní. Po návratu jim byla nařízena 14denní karanténa (režim 2+2). Museli mít u sebe potvrzení přeshraničního pracovníka a doklad o absolvování karantény. Obdobné výjimky byly stanoveny pro pendlery pracující v Česku. Za účelem výkonu práce bylo povoleno překračování hranic v souladu s pravidlem 2+2, tedy výkon práce delší než 14 dní a od posledního vstupu na území České republiky uplynulo alespoň 14 dnů. Podle předchozího usnesení č. 142/2020 Sb. museli pendleři v Německu a Rakousku vykonávat práci dokonce po dobu delší než 21 dnů; toto opatření shledal rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2020, č. j. 14 A 45/2020-141, jako v daném kontextu přiměřené.

Vláda na základě § 11 OchStHran vydala opatření obecné povahy o dočasnému znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, účinné do 30. 6. 2020. Policie České republiky prováděla kontroly po celé délce vyjmenovaných úseků hranic České republiky flexibilním způsobem přiměřeným aktuální hrozbě v závislosti na vývoji situace.

Usnesení vlády č. 193/2020 Sb., 222/2020 Sb.226/2020 Sb. již nestanovila zákaz vycestování z České republiky. Stále však (s výjimkami) nařizovala zákaz vstupu na území České republiky pro cizince bez přechodného pobytu nad 90 dnů nebo trvalého pobytu.

Usnesení vlády č. 438/2021 Sb., účinné do 20. 12. 2021, reagovalo na novou variantu omikron. Usnesení důrazně nedoporučovalo občanům České republiky cestovat na území JAR, Namibie, Lesotha, Svazijska, Zimbabwe, Botswany, Zambie a Mosambiku; zakazovalo vstup na území ČR všem občanům třetích zemí, kteří pobývali déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území těchto zemí; a stanovilo zvláštní pravidla pro vstup na území ČR všem osobám, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území těchto zemí.

Po skončení jarního nouzového stavu začalo obdobná opatření vydávat Ministerstvo zdravotnictví podle § 68 odst. 1 VeřZdr (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) a pokračovalo v tom i po znovuvyhlášení nouzového stavu od 5. 10. 2020 (13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25) po jeho konci k 11. 4. 2021 (26, 27, 28, 29, 30, 31, 32333435, 36, 36, 37), i během nouzového stavu na konci roku 2021 (38, 39) a po jeho skončení (40, 41). Na tato opatření se nevztahuje PandZ.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo ochranné opatření účinné od 18. 3. 2022 do 8. 4. 2022, kterým se nařizoval zákaz vstupu pro všechny cizince s onemocněnim COVID-19 a dále pro všechny občany třetích zemí, když výjimky jsou stanoveny především pro očkované osoby, pro přeshraniční pracovníky, pro rodinné příslušníky občanů EU, pro držitele víza, pro cizince, jejichž vstup je v zájmu České republiky, pro cizince, kteří bezprostředně před vstupem na území ČR pobývali nejméně 14 dní v zemi s nízkým rizikem nákazy, či pro pracovníky mezinárodní dopravy.

Kdo cestuje na území České republiky ze zemí mimo Evropskou unii, byl povinen před vstupem na území ČR vyplnit Příjezdový formulář a disponovat negativním výsledkem RT-PCR testu nebo certifikátem o očkování nebo prodělaném onemocnění. Neočkované osoby musí 5. až 7. den po vstupu do ČR podstoupit PCR test. Žádná z těchto povinností se netýká občanů ČR a EU v případě příjezdu individuální dopravou, pracovníků mezinárodní dopravy, osob tranzitujících přes ČR do 12 hodin, přeshraničních pracovníků a studentů, ani dětí do 12 let. Ochranným opatřením účinným od 25. 2. do 8. 4. 2022 se stanovily výjimky pro vstup na území České republiky cestou z Ukrajiny z důvodu mezinárodního ozbrojeného konfliktu.

Seznam států podle rizika rizikem nákazy byl stanoven ochranným opatřením a odkazoval se na evropský semafor ve smyslu doporučení Rady (EU) 2022/107 o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19.

Další ochranné opatření s účinností do 18. 2. 2022 nařizovalo všem provozovatelům veřejných mezinárodních letišť zajistit provádění namátkových kontrol fyzických osob při vstupu na území ČR.

Vstup cizince na území ČR v rozporu s ochranným opatřením není sám o sobě narušením veřejného pořádku (41 A 60/2020-31, 6 Azs 333/2020-30, 8 Azs 216/2020-61, 8 Azs 257/2020-37); Podrobněji viz Novotná, K. Veřejný pořádek jako důvod pro zajištění cizince: Covid-19 jako výzva (nejen) pro české správní soudnictví. Soudní rozhledy, 2022, č. 3, s. 75.

 

Poslední aktualizace: 8. 4. 2022

Kompletní přehled o právních důsledcích koronaviru a odkazy na další články a jiné zajímavé zdroje naleznete v našem rozcestníku.



Poznámky pod čarou:

Odlišné stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové k usnesení Ústavního soudu z 5. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 13/20.

Tomoszek, J. Čl. 14 [Svoboda pohybu a pobytu]. In: Husseini, F., Bartoň, M., Kokeš, M., Kopa, M. a kol. Listina základních práv a svobod. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 459–460, marg. 24.

Poznámky pod čarou:
1
2

Odlišné stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové k usnesení Ústavního soudu z 5. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 13/20.

3

Tomoszek, J. Čl. 14 [Svoboda pohybu a pobytu]. In: Husseini, F., Bartoň, M., Kokeš, M., Kopa, M. a kol. Listina základních práv a svobod. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 459–460, marg. 24.