Čekejte, prosím...
A A A
[Právní rozhledy 5/2021, s. I]
Vláda schválila koncepční změnu krizového řízení

Vláda na své schůzi dne 15. 2. 2021 schválila dosud nejhlubší změnu krizového řízení, upraveného ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky, a návazně pak krizovým zákonem. Legislativní úprava byla připravena na základě usn. č. 515 ze dne 7. 5. 2020, k návrhu zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 v roce 2020 a o změně některých souvisejících zákonů (sn. tisk č. 859), který dosud nebyl projednán Poslaneckou sněmovnou.

Pro úplnost je vhodné dodat, že na stejné schůzi vláda schválila – jako výsledek politických dohod – v téměř nezměněném znění opět návrh zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (usn. č. 162), označený za „pandemický zákon“. Věcně se překrývá s navrženou krizovou legislativou, avšak již bez opory v ústavní úpravě.

Schválenou změnu zákonné úpravy krizového řízení tvoří návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 110/1998 Sb․, o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., a návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (usn. č. 162 a 163).

Cílem novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR je zakotvit na ústavní úrovni stav nebezpečí, který je podle současné právní úpravy obsažen toliko v krizovém zákoně. Ten jej umožňuje vyhlásit výlučně hejtmanem kraje pro jím spravovaný kraj či jeho část. Podle navržené ústavní úpravy bude nově moci na celém území státu nebo jeho části vyhlásit stav nebezpečí i vláda, současně se ponechává možnost vyhlásit jej pro území kraje nebo jeho části hejtmanem kraje (primátorem hl. m. Prahy). V návaznosti na ústavní zakotvení stavu nebezpečí se upravuje rovněž definice nouzového stavu. Zásadním rozdílem mezi stavem nebezpečí vyhlášeným vládou a nouzovým stavem bude dle návrhu míra intenzity ohrožení chráněných statků, možnost odvrácení ohrožení a rozsah možnosti omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva a svobody. Návrh doplňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb. Výslovně se stanoví, že prodloužením lhůt je míněn jednak odklad termínu konání voleb, s nímž je spojeno prodloužení předchozího volebního období, a jednak prodloužení lhůt pro přípravu voleb, které se budou odvíjet od odloženého termínu voleb. Umožňuje se prodloužit lhůty, a tím i volební období, a to pouze zákonem a maximálně o 6 měsíců. Po vzoru Bezpečnostní rady státu (BRS) se do ústavního zákona zakotvuje Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) jako pracovní orgán vlády pro řešení stavů ohrožujících bezpečnost ČR, zatímco BRS bude orgánem pro přípravu návrhů k zajišťování bezpečnosti ČR. Rozhodnutí o stavu nebezpečí vyhlášeném vládou, nouzovém stavu, stavu ohrožení státu nebo válečném stavu budou vyhlašována ve Sbírce zákonů.

Úpravy obsažené v novele ústavniho zákona o bezpečnosti ČR se nezbytně promítly do krizového zákona, resp. i do dalších právních předpisů, jako součástí schválené krizové legislativy. Na základě obecného zakotvení ÚKŠ na ústavní úrovni krizový zákon stanoví, že se jedná o pracovní orgán vlády pro řešení krizových situací. Veškeré další podrobnosti, zejména jeho složení a činnost, jsou podle platné právní úpravy ponechány na bližší specifikaci ve statutu ÚKŠ, který schvaluje vláda. Členy ÚKŠ dle návrhu by měli být vždy ministři vnitra, obrany, zdravotnictví, financí a průmyslu a obchodu (případně jiná jimi pověřená osoba). Vláda může stanovit další členy ÚKŠ v jeho Statutu.

Změny doznalo i složení vedení ÚKŠ. Předsedou ÚKŠ jmenuje předseda vlády ministra obrany, jestliže krizová situace přímo souvisí s vnějším napadením nebo plněním mezinárodních smluvních závazků o společné obraně proti napadení nebo úkolů podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je ČR členem. V případě jiného ohrožení jmenuje předseda vlády předsedou ÚKŠ ministra vnitra. Předseda ÚKŠ poté podle charakteru krizové situace jmenuje místopředsedu ÚKŠ. Nově se stanoví postup pro případ, že předseda vlády nejmenuje předsedu ÚKŠ; v takové situaci se předsedou ÚKŠ stává sám předseda vlády a místopředsedou ministr obrany nebo ministr vnitra podle charakteru krizové situace. Návrh výslovně stanoví, že zasedání ÚKŠ se mohou na přizvání účastnit i další osoby, pokud je jejich přítomnost potřebná. V rámci Statutu může vláda upřesnit další podmínky činnosti ÚKŠ, např. zřízení odborných pracovních skupin, personálně-materiální zabezpečení ÚKŠ, dosažitelnost členů štábu apod. Vláda rovněž schválí jednací řád ÚKŠ, který upřesní pravidla pro svolávání a průběh zasedání ÚKŠ.

Další změnou je úprava možnosti vyhlášení stavu nebezpečí vládou, a to pro celé území ČR či jen pro jeho část. S ohledem na nové kompetence vlády se v krizovém zákoně upravují další podrobnosti vyhlášení stavu nebezpečí. Nové oprávnění vlády k vyhlášení stavu nebezpečí s sebou nese zejména nutnost jasného vymezení a odůvodnění možného zásahu do práv a svobod garantovaných Listinou základních práv a svobod, nejen ze strany vlády, ale i ze strany hejtmana kraje. Maximální intenzita zásahu do práv a svobod či uložení povinnosti hejtmanem kraje nebo vládou musí být dle návrhu úměrná vyhlášenému stupni krizového stavu, resp. ohrožení, na jehož základě se k vyhlášení krizového stavu přistoupilo.

V návaznosti na to se zakotvuje povinnost krajského úřadu zpřístupnit informace dotýkající se krizového stavu na úřední desce úřadu, upravuje se problematika přestupků a náhrady škody. Návrh zakotvuje oprávnění vlády v době vyhlášeného krizového stavu vydat nařízení, na jehož základě budou prodlouženy lhůty pro provedení vyjmenovaných úkonů, splnění povinností, prodloužena platnost dokladů a omezen výkon činnosti správních orgánů.

Dochází ke změně právní úpravy náhrady škody v krizovém zákoně, resp. uvedení § 36 KrizZ do nové podoby normativního textu. Novou úpravou dle předkladatele nedochází ke změně z hlediska věcného rozsahu § 36 KrizZ, ale pouze k jeho faktickému jazykovému zpřesnění při zachování původního účelu, který byl prověřen i dosavadní judikaturní praxí, zejména v souvislosti s krizovými opatřeními vyvolanými povodněmi. Konkrétně ve vztahu k náhradě škody bude stát nadále objektivně odpovědný za škodu způsobenou (typicky aktivní činností složek integrovaného záchranného systému na místě) při provádění nařízeného krizového opatření nebo cvičení, i kdyby při této činnosti nedocházelo k protiprávnímu jednání. Navrženou úpravou náhrady škody zůstává zachováno i pravidlo, že nárok oprávněné osobě nevzniká v případech, kdy si škodu sama způsobila.

Návrh novely všech dotčených zákonů byl předložen k projednání Poslanecké sněmovně (sn. tisky č. 1162 a 1163) ve standardním režimu. Projednávání je navrženo na pořad 87. schůze (od 2. 3. 2021). Nabytí účinnosti obou zákonů je stanoveno ke dni 1. 7. 2021, což je s ohledem na lhůty projednávání nereálné.