Tento článek shrnuje základní závěry judikatury správních soudů a zejména NSS k využívání notoriet v řízení před správními orgány a před soudy.

Notoriety označují obecně známé skutečnosti,¹ které není třeba dokazovat. NSS notoriety označuje za objektivizované, do jisté míry nesporné skutečnosti.² Případně si vypomáhá krásnou definicí V. Hory, že se jedná o skutečnosti, jež jsou anebo mohou býti vůbec každému aneb jistým vrstvám společnosti lidské bezpečně známy prostě proto, že člověk jest členem této společnosti, prožívá, sleduje a ve své vědomosti si vtiskuje události, které s sebou život přináší neb v minulosti přinesl.³

Skutečnosti, které nejsou notorietami, je v zásadě nutné dokazovat, případně odkázat na skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci.⁴ Notorietám nebo konkrétně podmínce obecné známosti není v odborné literatuře věnována výraznější pozornost. Chybné označení určité skutečnosti za notorietu však může mít podstatný vliv na zákonnost rozhodnutí a bývá relativně častým důvodem jeho zrušení.

NSS ve své rozhodovací praxi nesdílí velmi restriktivní interpretaci notoriet, jak je chápou některé obecné soudy, podle nichž se za notorietu považují jen zcela obecně známé skutečnosti, jako například že tráva je zelená.⁵

Notorietou proto může být i skutečnost obecně známá pouze v určitém geograficky vymezeném území. Podle NSS lze rozlišovat notoriety známé celostátně a notoriety známé místně.⁶ Mohou jimi být i zvyklosti zaužívané v určité oblasti lidské činnosti, resp. v určitých vztazích (například pracovněprávních⁷ či obchodních⁸).

K tomu, aby se jednalo o notorietu, však nepostačuje obecná dostupnost informace, typicky na internetových stránkách. Podle NSS jde o jev v dnešní době běžný, který nezakládá charakter obecně známé skutečnosti. Opačný výklad by vedl k absurdním důsledkům, kdy by za notorietu bylo možné označit fakticky téměř jakoukoliv informaci veřejně dostupnou z elektronických zdrojů.⁹ Notorietou tak nejsou například obsahové náležitosti žádostí o dotace z fondů EU.¹⁰ Podobně není podle NSS obecná známost dána tím, že je určitá informace zveřejněna v médiích, byť by i probíhala „mediální kampaň“ opakující určité tvrzení.¹¹

Obecná známost je velmi blízká povědomí průměrného spotřebitele, které se uplatňuje v oblasti ochrany duševního vlastnictví, zejména v souvislosti s ochrannými známkami. Jde také o jednu z mála oblastí, ve kterých obecně známé skutečnosti vymezuje ESD.¹² Notoriety se přitom mohou týkat jak ochranné známky samotné, tak i skutečností, které zakládají její známost. Například v rozsudku z 2. 9. 2009, č. j. 1 As 41/2009-145, NSS dospěl k závěru, že není možné ve vztahu ke značce energetického nápoje RED BULL vyjít bez dokazování z toho, že nápoj má červenou barvu. Podle NSS se nejedná o notorietu, která by posilovala vztah mezi nápojem a jeho názvem. Barva nápoje byla dokonce sporná i mezi účastníky řízení. MS v Praze proto podle NSS pochybil, pokud učinil skutkové zjištění ohledně barvy nápoje mimo jednání.

Otázka známosti výrobku nebo služby má relevanci pro posouzení způsobilosti klamat spotřebitele. Ke klamání spotřebitele však nemůže dojít pro notorickou známost veřejnosti o povaze zboží ve vietnamských tržnicích. Tento argument NSS odmítl (byť jako obiter dictum) v rozsudku z 8. 1. 2013, č. j. 3 As 27/2012-25: Častý názor lidí o původu nabízeného zboží nelze zaměňovat za znalost každého zákazníka o těchto skutečnostech ve všech jejich významných souvislostech, pro jejíž ověření ostatně neexistují žádné objektivní metody.

Užitečný přesah známkoprávní judikatury spočívá v důrazu na opatrnost hodnocení obecně známých skutečností, pokud z něj vychází trestání. Jak uvedl NSS v rozsudku ze 17. 6. 2015, č. j. 1 As 210/2014-39, správní trestání by totiž nemělo být založeno na skutečnostech, jejichž existence není nade vši pochybnost jistá․ Následně soud vytkl správnímu orgánu, že dostatečně nepodložil svůj závěr o všeobecné známosti ochranné známky kostkového vzoru módní společnosti Burberry. Pokud naznačil, že jde o skutečnost známou z úřední činnosti s ohledem na častou frekvenci případů padělání vzoru Burberry, měl odkázat na konkrétní úřední činnost nebo postupy. Pro účely trestání tedy nestačí uvést, že ochranná známka společnosti Burberry a její dlouhodobé celosvětové působení na trhu s oblečením, módními doplňky, parfémy a kosmetikou je obecně známou skutečností.

Ke srovnání je možné odkázat na rozsudek z 13. 2. 2014, č. j. 9 As 49/2013-44, ve kterém se NSS zabýval podobným případem, ale dospěl k lehce odlišnému závěru. Posuzoval otázku zaměnitelnosti zajištěné obuvi s prostorovou ochrannou známkou společnosti Converse, a to zejména s ohledem na téměř identické provedení podrážky (podešve), která je předmětem ochranné známky. Stěžovatel (prodejce obuvi) rozporoval závěr správního orgánu, že známost podrážky společnosti Converse mezi mladými lidmi je notorietou, kterou není nutné dokazovat. NSS kasační stížnost zamítl mimo jiné s tím, že tenisky a kotníčkové šněrovací boty se obecně těší velké oblibě mezi mladou generací a je nepopiratelné, že tyto výrobky společnosti Converse jednoznačně patří k vysoce populární značce, a to zejména mezi mladými lidmi a nejen na tuzemském trhu. Charakteristická podrážka společnosti Converse nepochybně patří vedle jiných prvků mezi poznávací znaky této obuvi.

Notoriety v judikatuře správních soudů jsou velmi rozmanité, což je dáno pestrým záběrem správního soudnictví i šíří sdíleného lidského poznání. Přesvědčil se o tom i NSS, když se poprvé (a naposledy) pokusil shrnout některé příklady notoriet ze své rozhodovací praxe: V rozsudku z 12. 4. 2011, č. j. 1 As 33/2011-58, zopakoval, že v době druhé světové války nelidsky trpěly a byly usmrceny desítky milionů lidí,¹³ že na území České republiky operují tři majoritní dodavatelé elektřiny,¹⁴ že předražování, kterého se provozovatelé taxislužby zejména v Praze jako významném centru turistického ruchu dopouštějí, bývá často zaměřeno proti cizincům, neboť tito jsou vzhledem ke svým omezeným znalostem cenových poměrů taxislužby v České republice a vzdáleností mezi jednotlivými destinacemi v Praze snadným terčem takových nekalých praktik,¹⁵ že snowboarding je zimní sport, jehož příznivci bývají obecně považováni za součást jakési neformální komunity definovatelné určitými charakteristickými znaky, zejména určitým stylem sportovního snowboardingového oblečení a tím, že tato komunita je vnímána jako seskupení lidí dynamických, nezávislých a spíše nekonformních.¹⁶

Pro zjednodušení je možné vymezit několik skupin běžně se vyskytujících notoriet, které se pochopitelně mohou překrývat.

První takovou skupinou jsou fyzikální jevy, vlastnosti a účinky chemických látek či přírodní procesy. Notorietou je podle judikatury například skutečnost, že metanol je zdraví škodlivý,¹⁷ že chemický posyp cest negativně ovlivňuje jednotlivé složky životního prostředí,¹⁸ nebo, v souvislosti s ochranou přírody, že ničení stanoviště určitého jedince negativně ovlivňuje jeho populaci.¹⁹ Notoriety tohoto typu se neuplatňují pouze ve sporech souvisejících s ochranou životního prostředí nebo veřejného zdraví. Objevují se i ve spojitosti s posuzováním námitek, které se týkají vlastnických práv k pozemkům,²⁰ technického řešení výstavby [zeleň zasazovaná do střešních krytin zpravidla nevyžaduje tak častou péči (hnojení, zalévání, zastřihávání), jako je tomu u zahradních či pokojových rostlin²¹] a nejčastěji při posuzování přestupků proti silničnímu provozu. Soudy v této souvislosti za notorietu považují například skutečnost, že přední světla běžného osobního automobilu jsou za obvyklých nočních podmínek dobře vidět na vzdálenost mnoha set metrů.²²

Naopak jako notorieta neobstojí způsob fungování jednotlivých silničních radarových rychloměrů²³ nebo závěr, že systém GPS je k měření rychlosti vozidel nepoužitelný, neboť je nepřesný,²⁴ případně že by zásadně radar neměl měřit rychlost jinak než korektně.²⁵ V souvislosti s ochranou veřejného zdraví neobstojí například obecné závěry o značných rizicích drůbežího masa pocházejícího z Polska bez uvedení konkrétních podkladů a zdrojů, a to ani pro účely rozhodnutí o předběžném opatření.²⁶ Notorietou není ani definice farmakologického účinku.²⁷ A za notorietu soudy neuznávají ani výklad různých počtů či hodnot, který je spíše účelový než zavedený – například že výraz „přes tři tisíce“ značí 3 001 až 3 449 Kč.²⁸

Další skupina notoriet se týká geografie, resp. poměrů v území. Jedná se o kategorii oblíbenou mezi milovníky hádanek, protože místní názvy v odůvodnění rozsudků s oblibou postihuje anonymizační šotek, i pokud jejich prostřednictvím soud popisuje skutečnosti obecně známé. Příkladem je rozsudek KS v Praze z 10. 9. 2020, č. j. 50 A 4/2020-29: Soud přitom považuje za obecně známou skutečnost (notorietu), že B. jsou malou místní částí obce N. (podle údajů ČSÚ na www.csuzo.cz zde k 1. 1. 2020 žilo 536 obyvatel), kterou vede pouze silnice X bez křížení s jinými pozemními komunikacemi (pokud se odhlédne od místních a účelových komunikací). Ve směru jízdy na N. se zde nachází jediná autobusová zastávka.

Automatická anonymizace postihuje pochopitelně i notoriety z jiných oblastí, zejména pokud obsahují vlastní jména. Například KS v Praze označil v rozsudku z 11. 11. 2020, č. j. 50 A 3/2020-63, za notorietu, že hmotnost traktoru X převyšuje 3 500 kg (lze ověřit například na veřejně dostupných stránkách výrobce X, kde zemědělské stroje tohoto typu často přesahují hmotnost 5 tun). Tento typ notoriety lze označit jako základní technickou znalost. Ta se může týkat vlastnosti výrobku, technického procesu nebo informační technologie.

Příklad s hmotností traktoru není jednoznačný, protože notorieta by měla obstát i bez pohledu do katalogu. Vhodnější ilustraci poskytují závěry rozsudku KS v Ústí nad Labem z 16. 3. 2020, č. j. 42 A 33/2016-45,²⁹ ve kterém soud uvedl, že žalobce řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Škoda Octavia, přičemž je notorietou, že předmětné vozidlo není typem vozidla, které by mělo mít výjimku z povinné vybavenosti sedadel bezpečnostním pásem, jako je tomu například u traktorů či veteránů.

KS v Ostravě se v rozsudku z 26. 8. 2019, č. j. 20 A 3/2019-35, musel vypořádat s podobným případem: Obviněný z přestupku tvrdil, že sice má v autě pásy, nicméně mu bezpečnostní prvky neumožňují jet bez jejich zapnutí. Soud přisvědčil správnímu orgánu, že takové (nevypnutelné) bezpečnostní prvky pravděpodobně neexistují, nicméně uvážil, že se nejedná o notorietu. Následně osvědčil skutkový stav dotazem na výrobce automobilů, který jeho domněnku potvrdil, a teprve poté žalobu zamítl.

Fungování informačních technologií popisuje například notorieta, že dokumenty publikované na internetu mohou podléhat změnám, které nemusejí být při pozdějším prohlížení dokumentu zjistitelné.³⁰ Nebo, v souvislosti s informacemi dokládanými pro účely řízení o mezinárodní ochraně uvedený závěr, že na kanál serveru Youtube může nahrávat videa kdokoliv, přičemž se může jednat o široké spektrum témat od hudby přes seriály až po krátké skeče, a byť provozovatel tohoto serveru má pro své uživatele nastaveny určité podmínky, tak po nich rozhodně nevyžaduje jakkoli ověřovat pravdivost obsahu či podloženost případně šířených informací.³¹ Do této skupiny lze s určitou rezervou řadit i obecně známou skutečnost, že servery zabývající se investováním ve svých databázích obsahují informace o většině, ne-li o všech společnostech, na jejichž odbornost se zaměřují.³² Obecně pak pro informační technologie platí, že technologický pokrok v odvětví výpočetní techniky je značný až překotný.³³

Příkladem technického postupu, který podle NSS není notorietou, je oznámení o zřízení stálého automatizovaného technického systému na internetu. Obsah internetové stránky může být proměnlivý v čase, takže je podle soudu nutné provést jeho dokazování v rámci ústního jednání,³⁴ jinak může být vydané rozhodnutí stiženo nezákonností: Nutno zdůraznit, že obsah webových stránek není skutečností známou správnímu orgánu z úřední činnosti ani se nejedná o notorietu. Jedná se tak o pochybení správních orgánů. To však nemohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí, a to s ohledem na roli, kterou žalovaný zmíněným diskuzím v rozhodnutí přisoudil. Názory z internetových diskuzí totiž zmínil pouze podpůrně a nebyly nikterak rozhodující pro posouzení naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.³⁵

Některé notoriety se týkají společensko-kulturních poměrů a různých sociálních jevů. Soudy například setrvale judikují, že patologické jevy navázané na tzv. gamblerství jsou notorietou, takže není nutné je prokazovat.³⁶ Nebo že se chodci pravidelně pohybují v okolí autobusových zastávek.³⁷ Do této skupiny lze patrně zařadit také podle soudu obecně známé skutečnosti, že pražský městský okruh představuje velmi významnou a silně kontroverzní stavbu, která je předmětem četných sporů,³⁸ nebo že mnozí ze zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky jsou veřejně známí, a to zejména kvůli některým svým kontroverzním jednáním či vyjádřením v médiích.³⁹ Notorietou naopak není, že jsou brněnská ulice Pekařská a park Lužánky spojeny s romskou komunitou⁴⁰ nebo že byly v určitém období ve většině restaurací v Česku vylepeny samolepky „stravenkové“ společnosti Gastrotur.⁴¹

Jiné notoriety popisují ekonomické zákonitosti. Například že cena zastavitelných pozemků je vyšší než cena nezastavitelných pozemků,⁴² že reklama má sama o sobě vliv na dosažení či udržení příjmů,⁴³ že vydání posudku ověřujícího způsobilost k výkonu povolání zpravidla není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění⁴⁴ nebo že moderní stát hospodaří s velkým množstvím peněz a že veřejnými rozpočty v podmínkách vyspělých států Evropy, k nimž náleží i Česká republika, prochází téměř polovina hrubého domácího produktu.⁴⁵ Tyto notoriety se často vyskytují v rozhodnutích z oblasti daní a poplatků, například v souvislosti s posuzováním otázky uznatelnosti nákladů,⁴⁶ nebo v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Podle judikatury však takovou notorietou není například partnerství sportovních soutěží. Jak dovodil KS v Brně, skutečnost, kdo je nebo byl sponzorem, eventuálně partnerem sportovních soutěží, sice může vyplývat z názvu předmětné soutěže, ale neznamená to, že se partnerství těchto soutěží v průběhu času neměnilo (typicky u fotbalové nejvyšší soutěže). Jinými slovy vycházet z toho, že sponzoring sportovních soutěží je skutečnost obecně známá, je podle názoru soudu chybný postup, a to zejména v situaci, kdy se místní šetření mělo týkat dlouhodobé a opakované koordinace soutěžního chování, a to i v minulosti.⁴⁷

Další notoriety se týkají historicko-politických souvislostí. Například že pandemie nemoci Covid-19 je od počátku roku 2020 globálním problémem⁴⁸ nebo že velká migrační vlna roku 2015 nemá v historii Evropy v několika posledních dekádách paralelu, resp. že počty uprchlíků v průběhu roku 2015 se dramaticky měnily, což souviselo se změnami počasí, ročního období a reálnou možností dostat se přes nejčastěji překračovanou řecko-tureckou hranici, resp. přes další hranice směrem do střední Evropy.⁴⁹

Posuzovaní historicko-politických souvislostí je zásadní při hodnocení podmínek pro udělení mezinárodní ochrany. V této souvislosti se lze často setkat i s předkládanými informacemi, které soudy odmítají označit za notoriety. Podle NSS zejména v případě informací o vnitropolitické situaci jiného státu nelze bez dalšího tvrdit, že jsou obecně jednotlivcům či české občanské společnosti „bezpečně známy“.⁵⁰ Takovou informací, kterou je nutné dokazovat, jsou datum a výsledek konání prezidentských voleb či okolnosti zrušení výjimečného stavu na Ukrajině.⁵¹ Nebo že se v roce 2016 zlepšily standardy azylového řízení v Maďarsku.⁵²

Notorietou není ani skutečnost, že by policie ve Vietnamu byla neschopná pomoci jejím občanům⁵³ nebo že by žalobce ve Vietnamu vzhledem ke svému věku (v době vydání napadeného rozhodnutí 48 let) nemohl získat zaměstnání, a tedy zdroj příjmů.⁵⁴ Notorietou není ani tvrzení žalobce o nečinnosti zastupitelského úřadu Afghánistánu, který podle zajištěného cizince nepodniká kroky k vystavení náhradních dokladů, takže není možné provést vyhoštění. Závěr o proveditelnosti vyhoštění proto není možno učinit bez dokazování provedeného v řízení před soudem, ke kterému však žalobce musí navrhnout důkazy.⁵⁵

Notorietou nemusí být ani vývoj vztahů mezi některými státy. Například v rozsudku z 11. 11. 2020, č. j. 1 Azs 288/2020-27, NSS dospěl k závěru, že změna v turecko-syrských vztazích na podzim roku 2019 není notorietou, spíše skutečností, s níž se KS v Brně seznámil v rámci své úřední činnosti, popřípadě je s ní dotčený soudce obeznámen s ohledem na jeho zvýšený zájem o problematiku zahraniční politiky. KS si nicméně ve vztahu k informaci ohledně změny bezpečnostní situace v Turecku počínal jako k notorietě, neprovedl k této otázce žádné důkazy a v odůvodnění rozhodnutí pouze uvedl odkazy na některé internetové články, které se situací v Turecku zabývaly. Takový postup však NSS považuje za zcela nedostatečný.

Zvláštní skupinu notoriet tvoří notoriety právní. Za ty soudy označují například závěry judikatury ÚS k užívání jednotlivých výkladových metod,⁵⁶ případně závěry, že mezi soukromým a veřejným zájmem neexistuje přesná hranice,⁵⁷ že adresované právní úkony jsou perfektní (účinné) svým dojitím adresátovi,⁵⁸ že rozhodovací činnost ESLP je pro české soudy i správní orgány zcela zásadním vodítkem pro interpretaci a aplikaci vnitrostátního práva,⁵⁹ že je povinnost přiznat a zaplatit daň vždy posuzována podle zákona ve znění účinném pro konkrétní zdaňovací období,⁶⁰ nebo že prostor pro správní uvážení si správní orgán v mezích tohoto prostoru daných zákonem může strukturovat svou vlastní správní praxí, jíž je, vytvoří-li se, zásadně vázán.⁶¹

Za právní notorietu lze považovat také ustálený výklad zákona, například vymezení kasačních důvodů podle SŘS,⁶² a dokonce i výklad některých pojmů, které se v právních vztazích běžně vyskytují, ovšem právní úprava je nezná. Viz například rozsudek KS v Plzni z 30. 1. 2020, č. j. 57 Af 17/2019-91: Namítala-li žalobkyně, že nemohla vědět, v jaké formě měla náplně práce vypracovat, jde o námitku nedůvodnou. ZPr sice pojem náplň práce nezná, žádný právní předpis zaměstnavateli neukládá náplň práce vyhotovovat, nicméně žalobkyně se zavázala vůči poskytovateli dotace ve výše citované pasáži přílohy č. 15c) náplně práce zpracovat, tudíž se nemůže ex post dovolávat toho, že neví jak. Navíc soud konstatuje, že z přílohy č. 15c) jednoznačně vyplývá, jakou formu náplň práce má mít (součást pracovní smlouvy nebo samostatný dokument). Obsah listiny o náplni práce je jednak zcela zřejmý z označení listiny (jaké činnosti má zaměstnanec vykonávat, čím bude naplňovat pracovní povinnosti) a jednak jde v pracovněprávních vztazích o notorietu.

Za notorietu soudy označují i opakované zastupování osob obviněných ze spáchání přestupku stejnými advokáty (byť se jedná spíše o skutečnost známou soudu z jeho úřední činnosti). Viz například rozsudek KS v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích z 15. 7. 2020, č. j. 52 A 100/2019-75:⁶³ Nejprve je třeba konstatovat, že je již notorietou, že v případě zastoupení žalobců, kteří spáchali obdobný přestupek, tyto velmi často nikoliv náhodou zastupuje v přestupkovém řízení zmocněnec Ing. J. a následně žaloby podával v minulosti advokát Mgr. Jaroslav Topol, kterého poté zastupoval v substituci u jednání advokát Mgr. Václav Voříšek, jenž v současné době tyto žaloby podává za žalobce sám. Jak jmenovaný zmocněnec, tak i advokát Mgr. Václav Voříšek zastupují nepochybně ty žalobce, kteří využili pojištění proti pokutám, jak soud ještě dále uvede, přičemž jak v přestupkovém řízení, tak i v soudním řízení jsou vznášeny většinou typizované námitky účelového a obstrukčního charakteru s jediným cílem, tj. účelově zbavit od povinnosti žalobce – přestupce za spáchané přestupky proti pravidlům silničního provozu.

Naopak z judikatury vyplývá, že je v zásadě nutné dokazovat okolnosti uspořádání jiných shromáždění stejnou osobou.⁶⁴

Obecně známou skutečnost nelze zaměňovat za skutečnost známou soudu z jeho úřední činnosti, kterou rovněž není třeba dokazovat.⁶⁵ Zatímco v případě obecně známé skutečnosti je již z její povahy nadbytečné, aby soud uváděl, jak se ji dozvěděl,⁶⁶ aplikuje-li soud skutečnosti známé z úřední činnosti, musí náležitě vyložit v odůvodnění rozhodnutí, ze které své konkrétní úřední činnosti či postupu zná takové skutečnosti, resp. odkud se o nich dozvěděl.⁶⁷ Mezi skutečnostmi známými soudu z jeho úřední činnosti a skutečnostmi známými obecně je tedy nutné rozlišovat. Uvedené přitom platí mutatis mutandis i pro správní orgán. Správní orgán tedy nemusí uvádět zdroj, z něhož se dozvěděl o existenci obecně známé skutečnosti. To by bylo z povahy věci nadbytečné. Naproti tomu musí uvést, ze které jeho konkrétní úřední činnosti či postupu jsou mu známé tzv. úřední skutečnosti.⁶⁸

Za skutečnosti obecně známé nelze považovat ani nahodilé vědomosti soudcovy z ostatních oborů. Jejich vymezením se soudní judikatura důsledněji nezabývá,⁶⁹ protože v zásadě nedochází k případům, kdy by soudce uvedl, že své závěry zakládá na vlastních znalostech z mimoprávní oblasti. Je však zřejmé, že za nahodilé je třeba považovat i takové vědomosti, které soudce nabyl s hlubokým zájmem či soustavným vzděláváním.

Uvedené neznamená, že by soudce mohl posuzovat pouze skutečnosti obecně známé, a ke všem jiným si žádat pomoc znalce. Obecně platí, že je-li posouzení skutkového stavu odvislé od odborných znalostí, je povinností soudu posoudit tyto okolnosti jen prostřednictvím odborníka bez ohledu na to, zda soudce disponuje potřebnými odbornými vědomostmi.⁷⁰ Soudce by však měl být schopen proniknout hlouběji do posuzované problematiky a rozeznat, kdy může věc posoudit a kdy musí z důvodu složitosti přizvat odborníka.⁷¹ Pokud je některá skutečnost komplikována různými odbornými okolnostmi, pak pravděpodobně nebude možné hodnotit ji jako zcela zřejmou.⁷² Přesto může dojít i k situaci, že skutečnost, která se může laikovi, byť s hlubšími odbornými znalostmi, zdát nasnadě, může být ve skutečnosti značně komplikována různými souvisejícími okolnostmi, kterým laik nebude přikládat váhu nebo o nichž vůbec nebude vědět.⁷³

Vztah mezi notorietou, jednoduchým a komplikovaným posouzením skutečnosti dobře ilustrují závěry NSS k odbourávání alkoholu v krvi: Že se alkohol v krvi odbourává, je notorieta a úvaha, že k odbourání jen nepatrného množství alkoholu došlo u stěžovatele právě uplynutím 1,5 hodiny, je myšlenkovým postupem, jehož rozumnost nevyvolává podezření ze svévole či potřebu ověřovat jej znalecky. Úplně jiná situace nastala by při diametrálně rozdílných hodnotách měření; tehdy by bylo znalecké zkoumání namístě.⁷⁴ Mezi obecně známým a odborným se však nachází šedá zóna zřejmého, do které soudci vstupují z pozice přiměřeně inteligentního laika. Laické posouzení namísto přesného závěru směřuje k rozpoznání, zda se posuzované řešení či odborné závěry nejeví být absurdními, vymykajícími se racionalitě a současnému stavu poznání.⁷⁵ Stává se sítem, ve kterém uvízne argumentace odborná, leč na první pohled nesmyslná. Takovou by měly správní soudy bez dokazování odmítnout jako irelevantní, protože z povahy svého obsahu nemůže vést ke skutkovým závěrům relevantním pro řízení. Jinak se jí musejí zabývat hlouběji, a to případně i za pomoci odborného vyjádření či znalce.⁷⁶ Soudy také samozřejmě mohou doplnit dokazování v rozsahu, který nevybočuje z mezí soudního přezkumu a nenahrazuje činnost správních orgánů.⁷⁷

Z judikatury NSS vyplývá, že i laik bez potíží zvládne porovnat fotografie, ze kterých vyplývá místo měření rychlosti vozidel na pozemní komunikaci,⁷⁸ nebo poznat, že v krabičkách označených tobaccoo se nacházejí tabákové výrobky.⁷⁹ S určitou opatrností je možné využít i závěry k hodnocení skutkového stavu správními orgány. NSS například dospěl k závěru, že při velkém množství kontrolovaného materiálu obstojí matematický výpočet jeho hmotnosti⁸⁰ i hrubý odhad jeho množství, pokud je kvalifikovaný.⁸¹

Soudce-laik se však mnohdy pouští i do odbornějších úvah, například při porovnání hlukových deskriptorů⁸² nebo ke způsobu měření rychlosti vozidla, aby dovodil, že úhel, který svírá měřicí radarový paprsek s osou jízdy měřeného vozidla, by mohl mít vliv na výsledek měření, neboť čím ostřejší tento úhel je, tím bližší skutečné rychlosti vozidla by měl být výsledek přístrojem naměřený,⁸³ nebo při hodnocení, že vysíláním programu dochází k určitému zkreslení vysílaného obrazu a že toto zkreslení může dosahovat různé intenzity podle typu vysílaného signálu.⁸⁴ Znalecké posudky správní soudy zadávají opakovaně k otázkám z oboru písmoznalectví⁸⁵ a k posouzení zdravotního stavu.⁸⁶ Ve zvláštních případech například pro posouzení reálné možnosti rušení leteckého provozu vysílači v pásmu FM,⁸⁷ k technickým aspektům doručování v systému datových schránek,⁸⁸ k opravě chyby v katastrálním operátu,⁸⁹ k interpretaci zákazové značky v případě jízdní soupravy a otázce možného zohlednění přenosu hmotností mezi návěsem a tahačem,⁹⁰ k posouzení možného průběhu dopravní nehody⁹¹ či k hodnocení, zda mohl řidič automobilu poznat, že mu před jízdou přimíchala jiná osoba do pití alkohol.⁹²

Notoriety mají v činnosti správních orgánů i správních soudů pevné místo. Volnější přístup, který při jejich vymezování soudy zastávají, umožňuje vyhnout se zbytečnému dokazování celé řady skutečností, které mohou být podstatné pro posouzení právních otázek. I tento volnější přístup však má své meze. V citovaných judikátech je zejména patrná snaha o ochranu účastníků řízení, kteří mohou být ochuzeni o dokazování, pokud si správní orgán nebo soud ulehčí situaci odkazem na obecnou známost skutečnosti, která však notorietou není. S tím souvisí i požadavek na zohlednění konkrétních skutkových okolností a širšího kontextu, ve kterém se určitá skutečnost objevuje nebo uplatňuje. Nelze vyloučit, že i relativně sofistikovaný poznatek soud označí za obecně známou skutečnost, zvláště pokud se běžně uplatňuje v oblasti, které se týká právní spor. A konečně je třeba zdůraznit, že notoriety nelze zaměňovat za veřejné přesvědčení a že ani obecná známost nemusí znamenat správnost.