Čekejte, prosím...
A A A
95/1871 Ř. z. znění účinné od 15. 2. 1872 do 31. 3. 1964

95/1871 ř. z.

 

ZÁKON

ze dne 25. června 1871

o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách.

 

Obecný knihovní zákon

 

Čl. I

Následující obecný zákon o pozemkových knihách nabude po šesti měsících po dnu vyhlášení tohoto zákona účinnosti pro všechny veřejné knihy (jako zemské a manské desky, pozemkové knihy, městské knihy a horní knihy), které se vedou o nabývání, omezení a zrušení věcných práv na nemovitostech zapsaných v těchto knihách.

 

Čl. II

Zřídí-li se podle zemského zákona znova pozemkové nebo horní knihy, nabude obecný knihovní zákon účinnosti pro každou pozemkovou nebo horní knihu nově zřízenou dnem, kterého se počne tato kniha vésti.

 

Čl. III

Ustanovení obecného knihovního zákona, že může se státi vklad podle soukromých listin jen, jsou-li podpisy na ní soudem anebo notářem ověřeny, neplatí o listinách zřízených dříve, než nabyl účinnosti tento knihovní zákon.

 

Čl. IV

Dnem, kterého nabude účinnosti obecný knihovní zákon, pozbudou platnosti všechny zákony a nařízení, které se týkají předmětů tohoto zákona, pokud jsou jím upraveny. U horních knih jest dbáti kromě obecného knihovního zákona také příslušných předpisů obecného horního zákona.

 

Čl. V

Provésti tento zákon jsou pověřeni ministr spravedlnosti, který vydá nařízení potřebná k provedení obecného knihovního zákona, a ministr financí.

 

Obecný zákon o pozemkových knihách

PRVNÍ HLAVA

O pozemkových knihách vůbec. (§ 1-7)

§ 1

Pozemkové knihy skládají se z hlavní knihy a ze sbírky nebo knihy listin.

§ 2

Hlavní kniha se tvoří z knihovních vložek. Knihovní vložky jsou určeny pro zápis:

1.

knihovních těles a jejich změn;

2.

věcných práv vztahujících se na knihovní tělesa a jejich změn.

§ 3

Každé knihovní těleso pokládá se za celek. Jeho rozsah může se změniti jen knihovním odepsáním anebo připsáním jednotlivých nemovitostí nebo jejich částí. Jestliže byly všechny nemovitosti zapsané v některé knihovní vložce odepsány (§ 11) nebo přestaly býti předmětem pozemkových knih, buď vložka zrušena.

§ 4

Knihovních práv (§ 9) se nabývá a tato práva se převádějí, omezují a zrušují toliko zápisem těchto jednání do hlavní knihy.

§ 5

Do hlavní knihy buďte zapsána podstatná ustanovení knihovních práv. Nepřipouštějí-li stručného znění, jest dovoleno, dovolati se v hlavní knize míst listin přesně označených, které jsou podkladem zápisu, s účinkem, že vytčená místa se pokládají tak, jako by byla zapsána do hlavní knihy.

§ 6

Z každé listiny, podle které se stane knihovní zápis, buď podržen u pozemkových knih ověřený opis. Uložením takových opisů tvoří se sbírka listin, jejich zápisem do knihy kniha listin.

§ 7

Pozemkové knihy jsou veřejné. Kdokoliv může do pozemkových knih nahlédnouti u přítomnosti některého úředníka pozemkových knih a vyžádati si z nich opisy nebo výpisy, které vydá listovní pod vlastní odpovědností.

DRUHÁ HLAVA

O knihovních zápisech. (§ 8-73)

PRVNÍ ČÁSTKA

O zápisech vůbec. (§ 8-30)

1. Kolikeré jsou zápisy.

(§ 8)

§ 8

Knihovní zápisy jsou buď:

1.

vklady (nepodmíněná nabývání práv nebo zrušení - intabulace nebo extabulace), které bez dalšího spravení, nebo

2.

záznamy (podmíněná nabývání nebo zrušení - prenotace), které působí nabytí, převod, omezení nebo zánik knihovních práv jen za podmínky, že budou potom spraveny nebo

3.

pouhé poznámky.

2. Co se může do knih vložiti nebo zaznamenati.

(§ 9-19)

§ 9

Do pozemkových knih mohou se zapisovati jen věcná práva a břemena, dále právo zpáteční koupě a předkupní právo (§§ 1070 a 1073 ob. zák. obč.), jakož i nájemní a pachtovní právo (§ 1095 ob. zák. obč.).

Zvláštní ustanovení.

a) O vlastnickém právu.

(§ 10-11)

§ 10

Spoluvlastnictví k nemovitostem náležejícím ke knihovnímu tělesu, může býti zapsáno podle podílů určených v poměru k celku, na př. polovicí, třetinou, nepřipouštějí-li zvláštní předpisy výjimky.

§ 11

Zápisy k nabytí vlastnického práva k některým částem knihovního tělesa mohou se státi jen podle ustanovení zákona ze 6. února 1869, č. 18 ř. z., o oddělení částí knihovního tělesa.

b) O služebnostech a reálních břemenech.

(§ 12)

§ 12

U služebností a reálních břemen musí býti co nejurčitěji uvedeny obsah a rozsah práva, které se má zapsati; není třeba udati peněžitou hodnotu. Mají-li býti služebnosti omezeny na určité prostorové hranice, buďtež tyto hranice zevrubně označeny.

c) O zástavním právu.

(§ 13-18)

§ 13

Zástavní právo může býti zapsáno buď na celém knihovním tělesu nebo, je-li vlastnické právo zapsáno pro několik osob, na podílu každého spoluvlastníka, nikoliv však na jednotlivé části knihovního tělesa nebo na části podílu připsaného v pozemkové knize některému spoluvlastníku.

Přípustno jest, převésti hypotekární pohledávku a nabýti nadzástavního práva jak ve příčině celé pohledávky, tak i ve příčině její části určené poměrně nebo číselně.

§ 14

Zástavní právo může býti zapsáno jen za peněžitou částku číselně stanovenou. Při zúročné pohledávce buď zapsána také výše úroků.

Mají-li býti zástavním právem zajištěny pohledávky, které mohou vzejíti z poskytnutého úvěru, z převzatého jednatelství nebo nebo z důvodu správy nebo náhrady škody, buď udána v listině, podle které se má státi zápis, nejvyšší částka, až do které má jíti úvěr nebo závazek.

Není-li udána tato částka v listině, musí býti uvedena v žádosti.

Má-li se v tomto případě ten, proti němuž byl vymožen zápis, za ztížena tím, že byla udána příliš velká částka k zápisu, může žádati ve lhůtě ke stížnosti jemu příslušející za její snížení, o čemž soud, který povolil zápis, vyslechnuv strany, rozhodne a částku podle slušného uvážení určí.

§ 15

Zástavní právo může býti zapsáno za tutéž pohledávku nerozdílně na dvou nebo několika knihovních tělesech anebo hypotečních pohledávkách (společná zástava).

Věřitel má v takových případech právo žádati, aby celá pohledávka byla zaplacena z kterékoliv zastavené věci.

§ 16

Zástavní právo nabyté pro pohledávku přísluší také nákladům sporu a exekučním, ač-li není něco zvláštního ustanoveno.

§ 17

Nezaplacené tříleté úroky, které náležejí ze smlouvy nebo ze zákona, mají stejnou přednost jako jistina.

§ 18

Nárokům na roční důchody, výživné a jiné opakující se platy, zadrženým za tři léta, přísluší pořadí, které náleží právu samému je bráti.

d) O nájemních (pachtovních) právech.

(§ 19)

§ 19

Vkládají-li nebo zaznamenávají-li se nájemní (pachtovní) práva, není třeba udati částku k zajištění náhrady škody, kdyby nějaká vzešla (§ 1121 ob. zák. obč.)1.

3. Co se může v knihách poznamenati.

(§ 20)

§ 20

Knihovní poznámky mohou se vykonati:

a)

aby byly vyznačeny osobní poměry, zejména omezení ve správě jmění, s právním účinkem, že kdokoliv si vymůže v dotčené knihovní vložce zápisu, se nemůže toho dovolávati, že mu tyto poměry známy nebyly; např. poznámka nezletilosti, opatrovnictví, prodloužení otcovské nebo poručenské moci, prohlášení zletilým, prohlášení konkursu, nebo

b)

aby se založily určité právní účinky spojené s tím podle předpisů civilního soudního řádu nebo tohoto zákona, jako např. poznámka pořadí, oddělení pozemků, společných hypoték, výpovědí hypotekární pohledávky, zahájené rozepře, sekvestrace, exekuční dražby.

4. Knihovní předchůdce.

(§ 21-25)

§ 21

Zapisovati se může jen proti tomu, kdo jest toho času, kdy se žádá, zapsán v pozemkové knize za vlastníka nemovitosti nebo práva, ve příčině kterých se má zápis státi, nebo se alespoň zároveň za vlastníka vloží nebo zaznamená (§ 432 ob. z. obč.).

§ 22

Byly-li nemovitost anebo knihovní právo převedeny na několik osob po sobě mimo knihy, může ten, kdo je poslední převzal, vykázav své předchůdce, žádati, aby byly nemovitost anebo právo knihovně převedeny přímo na něho. Byla-li zástavní pohledávka, která mimo knihy přešla na někoho jiného, zapravena, může dlužník žádati za její výmaz, aniž byl před tím zapsán mimoknihovní převod.

§ 23

Zcizí-li se nemovitost nebo knihovní právo náležející do pozůstalosti, buď nabyvateli povolen zápis jeho práva přímo po zůstavitelovi.

§ 24

Pokud mohou dědicovi věřitelé vymoci zajištění na zůstavitelových nemovitostech nebo pohledávkách jemu napadlých, ustanovuje § 822 ob. z. obč.

§ 25

Pokud může nabyto býti knihovních práv ještě po prohlášení konkursu, ustanovuje konkursní řád.

5. Listiny.

(§ 26-27)

§ 26

Vklady a záznamy mohou býti povoleny jen podle listin, které jsou vyhotoveny ve formě předepsané pro jejich platnost.

Tyto listiny musí obsahovati platný právní důvod, jde-li o nabytí nebo změnu věcného práva.

§ 27

Listiny, podle kterých má býti vykonán knihovní zápis, musí býti prosty zřejmých vad, kterými se oslabuje jejich věrohodnost, a, skládají-li se z několika archů, musí býti tak sešity, aby se nemohl žádný arch podvrhnouti.

V nich musí býti tak označeny osoby zúčastněné na právním jednání, aby nemohly býti zaměněny za jiné, jakož i udány místo, den, měsíc a rok, kde a kdy byla listina vyhotovena.

6. Jak působí zápis.

(§ 28)

§ 28

Pokud může se odporovati právům, jichž nabývají jiné osoby důvěřujíce ve veřejné knihy, ustanovuje se v §§ 63 a násl.

7. Pořadí.

(§ 29-30)

§ 29

Pořadí zápisu řídí se podacím číslem, které obdrží podání u knihovního soudu (§§ 438, 440 ob. z. obč.).

Zápisy, které byly vykonány o žádostech současně došlých, jsou mezi sebou ve stejném pořadí (§ 103).

§ 30

zrušen

DRUHÁ ČÁSTKA

O vkladu. (§ 31-34)

§ 31

Vklad (§ 8,č. 1) může se státi jen podle veřejných listin anebo takových soukromých listin, na kterých jsou podpisy soudem anebo notářem ověřeny.

Podle zmocněncových listin může býti kromě toho proti zmocniteli povolen vklad jen, jestli plná moc od tohoto vydaná buď zní na toto určité jednání nebo přece nebyla vydána dříve než rok před podáním žádosti za vklad.

§ 32

Soukromé listiny, podle kterých má býti vykonán vklad, musí obsahovati kromě toho, čeho se vyžaduje v §§ 26 a 27:

a)

zevrubné označení nemovitosti nebo práva, ve příčině kterých má býti vykonán vklad;

b)

výslovné prohlášení toho, jehož právo se má omeziti, zatížiti, zrušiti nebo na někoho jiného převésti, že svoluje ve vklad.

Toto prohlášení může býti učiněno také ve zvláštní listině nebo v knihovní žádosti. V takových případech musí však býti listina nebo žádost, ve které jest prohlášení, opatřena náležitostmi potřebnými ke vkladu.

Listiny zřízené v cizích státech musí býti ověřeny československým vyslanectvím anebo konsulárním úřadem, není-li o určitých státech po zákonu výjimek.

§ 33

Veřejné listiny, podle kterých mohou býti vykonány vklady, jsou:

a)

listiny zřízené o právních jednáních od veřejného úřadu neb od notáře v mezích jejich úředních oprávnění, jsou-li opatřeny náležitostmi předepsanými v § 32;

b)

vykonatelné smíry sepsané od soudů nebo jiných k tomu oprávněných úřadů neb osob;

c)

platební příkazy na zákonné poplatky a příspěvky, jakož i výkazy o nedoplatcích daní a veřejných dávek, pokud jsou podle platných zákonů vykonatelné;

d)

jiné listiny, které mají povahu výroku veřejného úřadu, jenž se může soudem vykonati. Sem náležejí zejména pravoplatné nálezy, rozvrhy kupní ceny za nemovitosti nebo práva v exekuci vydražené, soudně schválené nebo zjištěné; soudní odevzdací listiny o nemovitostech dražbou prodaných, odevzdací a potvrzovací listiny pozůstalostních soudů (§§ 177 a 178 patentu z 9. srpna 1854, č. 208 ř. z.).

§ 34

Je-li právo, které nemá za předmět opakující se plnění, zapsáno výslovně jen na čas života některé osoby, může býti povolen vklad jeho výmazu také jen podle úmrtního listu nebo prohlášení za mrtva.

Ale vklad výmazu práv, která mají za předmět opakující se plnění, mohou podle těchto listin samých povolen býti teprve po uplynutí tří let po dnu úmrtí, pokud si nevymohl dědic poznámky žaloby na placení nedoplatků.

TŘETÍ ČÁSTKA

O záznamu. (§ 35-51)

a) Kdy lze jej povoliti.

(§ 35-39)

§ 35

Nemá-li předložená listina všech náležitostí ke vkladu stanovených v §§ 31 - 34, má-li však všeobecné náležitosti (§§ 26, 27) pro knihovní zápis, může podle ní povolen býti záznam (§ 8, č. 2).

§ 36

Záznam k nabytí zástavního práva státi se může jen, jsou-li dostatečně osvědčeny jak pohledávka, tak i právní důvod k zástavnímu právu.

§ 37

Záznam práva zpáteční koupě, práva předkupního a nájemního a pachtovního může se státi toliko, je-li dostatečně osvědčeno jak právo samo, tak i svolení k zápisu.

§ 38

Záznam může býti vykonán:

a)

podle soudních nálezů první nebo vyšší stolice, kterými se sice věcné právo bez výminky přiznává neb odpírá, které však nenabyly ještě právní moci;

b)

podle soudních nařízení, kterými se povoluje záznam jako exekuce k zajištění;

c)

na požádání veřejných úřadů v případech, ve kterých jsou podle své působnosti povolány, aby nařídily z úřední moci zajištění zástavou nároků státní pokladny nebo fondů neb ústavů, které jsou pod správou státu, země neb obce, jakož i náhradních nároků ze správy majetků, které jsou pod soudní péčí.

§ 39

Byl-li u soudu složen knihovně zajištěný dluh, který nemůže se zaplatiti věřiteli z některého důvodu uvedeného v § 1425 ob. z. obč., nebo k němuž má věřitel dříve podle § 1422 ob. z. obč. plátci postoupiti svá práva, může býti vykonán, předloží-li se úřední listina o tom, že byl dluh u soudu složen, záznam k výmazu nebo ku převodu pohledávky na plátce.

b) Spravení.

(§ 40-51)

§ 40

Každý záznam zakládá nabytí, převod, omezení nebo zrušení věcného práva toliko pod výminkou, že bude spraven, a jen tou měrou, jakou bude spraven.

§ 41

Záznam se spraví:

a)

podle prohlášení způsobilého ke vkladu vydaného tím, proti komu byl záznam vymožen;

b)

v případech § 38 průkazem o tom, že zaznamenaný soudní nález stal se vykonatelným, anebo pravoplatným nálezem příslušného úřadu, kterému přísluší rozhodnouti o tom, že jest po právu zajištěný nárok;

c)

nálezem vydaným od příslušného soudu v rozepři proti tomu, proti němuž byl záznam vymožen.

§ 42

Musí-li záznam spraven býti sporem, buď žaloba podána u příslušného soudu od žadatele za záznam do čtrnácti dnů po dnu doručení výměru o záznamu.

Ve sporu o spravení má žalobce prokázati právní důvod k nabytí požadovaného knihovního práva, tedy u zaznamenaného zástavního práva nejen pravost pohledávky, nýbrž i právní důvod k nabytí zástavního práva a jeho rozsah. Žalovaný může všechny své námitky proti platnosti knihovního práva vznésti i tehdy, jestli proti usnesení, kterým byl povolen záznam, stížnost nepodal anebo podal bez úspěchu.

§ 43

Lhůta, ve které má býti podána spravovací žaloba, buď stanovena ve výměru o záznamu. Tato lhůta může býti z důležitých příčin prodloužena.

Žádost za lhůtu podána buď u knihovního soudu a vyřízena podle civilního řádu soudního.

§ 44

Je-li v době, kdy byla podána žádost za záznam, již zahájen spor o zaznamenané právo, není třeba zvláštní spravovací žaloby, dokud podle ustanovení civilního řádu soudního smí býti žádost také ještě rozšířena na spravení záznamu.

§ 45

Nespraví-li se záznam, může ten, proti němuž byl povolen, žádati za jeho výmaz.

Shledá-li knihovní soud, že byla žaloba na spravení včas podána nebo že neprošla ještě lhůta ke spravení toho dne, kdy byla žádost za výmaz podána, zamítne žádost za výmaz. Není-li tomu tak, buď nařízen rok na krátkou dobu, při kterém má žadatel za záznam podati důkaz, že lhůta ke spravení dosud neprošla nebo žaloba byla včas podána, jinak jest povoliti výmaz záznamu.

O žalobě na spravení má se za to, že byla včas podána, byla-li podána, třebas po uplynutí lhůty pro ni určené, přece ještě před podáním žádosti za výmaz aneb přece téhož dne s ní.

§ 46

Nalezne-li se, že jest záznam spraven, buď na žádost zúčastněného podle pravoplatného rozsudku v pozemkové knize zapsáno, že byl záznam spraven.

Uzná-li se však, že záznam není spraven, buď na žádost zúčastněného podle pravoplatného nálezu vymazán.

§ 47

Byl-li záznam proto vymazán, že bylo žalobci zaznamenané právo pravoplatně oduznáno nebo záznam nebyl prohlášen za spravený, anebo proto, že ten, kdo si ho vymohl, se ho bez výminky zřekl, buď každá žádost potom podle téže listiny znovu podaná za záznam téhož práva buď z úřední povinnosti zamítnuta anebo, nestalo-li se tak a byl-li vykonán znovu záznam, tento záznam opět vymazán, jakmile odpůrce oznámí, že byl již jednou vymazán.

§ 48

Byl-li však záznam jen proto vymazán, že nebyla včas podána žaloba o jeho spravení, může sice býti žádáno za nový záznam; tento záznam má však právní účinnost teprve od doby, kdy byla podána nová žádost.

Také má vlastník nemovitosti neb oprávněný z knihovního práva na vůli, zahájiti vyzývací spor, a, bude-li nález příznivý jemu, zameziti jeho poznamenáním v pozemkové knize opětné povolení záznamu.

§ 49

Byl-li vykonán proti tomu, kdo jest vložen jako vlastník nemovitosti, záznam vlastnického práva, mohou býti jak proti vloženému, tak i proti zaznamenanému vlastníku sice povoleny další zápisy; ale jejich právní platnost závisí od toho, spraví-li se záznam vlastnického práva čili nic.

Spraví-li se záznam, buďtež zároveň, když se zapisuje spravení, z úřední moci vymazány všechny zápisy, které byly povoleny proti vloženému vlastníku potom, kdy došla žádost, o které byl vykonán záznam vlastnického práva.

Vymaže-li se však záznam vlastnického práva, buďtež zároveň z úřední moci vymazány všechny zápisy vykonané ve příčině tohoto záznamu.

Těchto ustanovení buď užito také, byl-li vykonán proti oprávněnému z pohledávky zajištěné zástavním právem záznam jejího převodu na někoho jiného.

§ 50

Byl-li jen zaznamenán výmaz některého práva, mohou sice provedeny býti ve příčině jeho další zápisy, např. nadzástavních práv anebo postupů; ale jejich právní platnost závisí od toho, spraví-li se záznam výmazu čili nic.

Spraví-li se záznam, buďte, když se zapisuje spravení, zároveň z úřední moci vymazány všechny zápisy, které byly mezitím povoleny ve příčině práva nyní vymazaného.

§ 51

Váznou-li na zástavní pohledávce ještě nadzástavní práva v čase, kdy se žádá na její výmaz, smí povolen býti výmaz pohledávky toliko s dodatkem, že jeho právní účinek nastane ve příčině nadzástavních práv teprve, až budou vymazána.

Další zápisy na tuto hypotekární pohledávku nesmějí býti již povoleny, byl-li výmaz vložen; byl-li výmaz pouze zaznamenán, mohou tyto zápisy vykonány býti jen s právním účinkem §u 50.

ČTVRTÁ ČÁSTKA

O poznámce. (§ 52-73)

1. Poznámka osobních poměrů.

(§ 52)

§ 52

Poznámka osobních poměrů uvedených v § 20 a), jakož i výmaz této poznámky stane se na žádost zúčastněných, jejich zákonných zástupců nebo soudu k tomu povolaného podle listin činících důkaz.

2. Poznámka pořadí.

(§ 53-58)

§ 53

Vlastník jest oprávněn žádati za knihovní poznámku, že zamýšlí zciziti svou nemovitost anebo zříditi zástavní právo na ní pro dluh, jehož částka budiž udána, aby opatřil knihovní pořadí od doby žádosti právům, která se z těchto jednání zapíší.

Se stejným právním účinkem může hypotekární věřitel žádati za poznámku zamýšleného postupu nebo výmazu pohledávky.

Poznamenati takové žádosti může však jen tehdy povoleno býti, bylo-li by podle knihovního stavu možno vložiti právo, jež má býti zapsáno, pokud se týče výmaz zapsaného práva, a je-li podpis soudně nebo notářsky ověřen.

§ 54

Výměru, kterým se povolí žádost, smí býti vydáno jediné vyhotovení, na kterém buď potvrzeno, že poznámka byla vykonána.

§ 55

Poznámka pořadí pozbývá účinnosti, jde-li o zástavní právo, které má býti zřízeno, uplynutím roku, v ostatních případech uvedených v § 53 uplynutím šedesáti dnů od jejího povolení. To buď vysloveno ve výměru a udán kalendářní den, kterého se lhůta končí.

§ 56

Žádost za zápis práva nebo výmazu, pro které bylo poznamenáno pořadí, buď podána ve lhůtě stanovené v §u 55 s vyhotovením usnesení povolujícího poznámku. Povolí-li se na tuto žádost vklad anebo záznam, přísluší zápisu poznamenané pořadí. Že byl zápis vykonán, buď poznamenáno na uvedeném vyhotovení.

Zápis v poznamenaném pořadí může i tehdy povolen býti, byla-li nemovitost anebo zástavní pohledávka po žádosti za poznámku pořadí na někoho jiného převedena nebo zavazena.

Upadne-li vlastník nemovitosti nebo věřitel zástavní pohledávky před podáním žádosti za zápis do konkursu, může býti povolen zápis jen tehdy, jestli listina o právním jednání byla sepsána přede dnem, kdy byl prohlášen konkurs, a den jejího sepsání jest prokázán soudním anebo notářským ověřením. Nevyhovuje-li listina těmto požadavkům, posouzeno buď podle předpisů konkursního řádu, je-li zápis dovolen.

§ 57

Povolí-li se vklad zcizení nemovitosti nebo postupu nebo výmazu pohledávky v poznamenaném pořadí, buď na žádost strany, pro kterou byl vklad vykonán, zároveň nařízen výmaz zápisů, které byly snad vymoženy ve příčině této nemovitosti nebo pohledávky po podání žádosti za poznámku.

§ 58

Nepodá-li se žádost za zápis před koncem stanovené lhůty, anebo nevyčerpá-li se až do konce této lhůty peníz, pro který byla vykonána poznámka pořadí, stane se poznámka bezúčinnou a buď z úřední povinnosti vymazána.

Před uplynutím zákonné lhůty může býti povolen výmaz poznámky jen, předloží-li se vyhotovení výměru o povelení poznámky. Výmaz buď na tomto vyhotovení poznamenán.3

3. Poznámka výpovědi a hypotekární žaloby.

(§ 59-60)

§ 59

Poznámka výpovědi hypotekární pohledávky soudem anebo notářem osvědčené, jakož i poznámka hypotekární žaloby buď na věřitelovu žádost povolena knihovním soudem, je-li jako vlastník nemovitosti dané do zástavy zapsán ten, proti komu směřuje výpověď anebo žaloba, a je-li vykázáno, že jest o žalobě zahájeno řízení.

Poznámka hypotekární žaloby může také od procesního soudu ihned býti povolena.

§ 60

Taková poznámka působí, že výpověď nebo žaloba má účinek také proti každému pozdějšímu vlastníku zástavy, a že zejména exekuce může býti vedena na nemovitost danou do zástavy podle pravoplatného nálezu vydaného o poznamenané žalobě nebo smíru způsobilého k exekuci přímo proti každému vlastníku této nemovitosti.

4. Žaloby o výmaz a poznámka spornosti.

(§ 61-71)

§ 61

Odpírá-li někdo, kdo se má za zkrácena nějakým vkladem ve svém knihovním právu, vkladu pro neplatnost sporem a žádá-li, aby byl obnoven předešlý stav, může žádati buď zároveň se žalobou nebo později, aby taková rozepře byla v pozemkové knize poznamenána. Za poznámku rozepře lze žádati jak u procesního soudu, tak i u knihovního soudu.

Tato poznámka spornosti má za následek, že rozsudek vydaný o žalobě jeví svou plnou účinnost proti osobám, které nabyly knihovních práv teprve potom, kdy došla žádost za poznámku spornosti knihovního soudu.

§ 62

Má-li žaloba o výmaz řízena býti proti těm, kteří přímo vkladem, na jehož výmaz se žaluje, nebyli práv anebo byli zproštěni břemene, nebo zakládá-li se žaloba na poměrech, které jsou přímo mezi žalobcem a žalovaným, posuzována buď doba, po kterou trvá žalobní právo, podle platných ustanovení občanského práva o promlčení.

§ 63

Kdo však chce odpírati jako neplatnému vkladu, o jehož povolení byl podle předpisu zpraven, i proti třetím osobám, má ve lhůtě, která by mu příslušela ke stížnosti proti povolení, žádati u knihovního soudu za poznámku, že tento vklad jest sporný, a buď zároveň anebo nejpozději v dalších šedesáti dnech po uplynutí lhůty ke stížnosti skutečně podati žalobu na výmaz proti všem osobám, které popíraným vkladem nabyly knihovního práva nebo si vymohly na něm dalších vkladů nebo záznamů.

Po uplynutí těchto lhůt může býti proti jiným osobám, které si na něm vymohly ještě před poznámkou spornosti dalších knihovních práv, uznáno na výmaz popíraného vkladu jen, jestli nebyly bezelstnými ve příčině jeho vkladu.

§ 64

Nebyl-li však žalobce o povolení vkladu, jehož neplatnost tvrdí, z jakéhokoliv důvodu řádně zpraven, zaniká žalobní právo na jeho výmaz proti jiným osobám, které na něm nabyly bezelstně dalších knihovních práv, teprve ve třech letech po tom, kdy bylo zažádáno u knihovního soudu za vklad, kterému se odporuje.

§ 65

Upustí-li žalobce od žaloby nebo zamítne-li se žaloba pravoplatným nálezem anebo nepodal-li žaloby v případu § 63 ve vyměřené lhůtě, buď na odpůrcovu žádost nařízen výmaz poznámky spornosti.

Zruší-li se však pravoplatným rozsudkem anebo smírem popíraný vklad zcela nebo částečně, povolen buď na žalobcovu žádost, aby vykonán byl výmaz popíraného vkladu způsobem a v míře, jak bylo v rozsudku nebo smíru vysloveno, a zároveň buď nařízeno, aby vymazány byly jak poznámka spornosti, tak i všechny vklady a záznamy, za které bylo ve příčině práva, které se má vymazati, zažádáno teprve potom, kdy došla knihovního soudu žádost za poznámku spornosti.

§ 66

Kdo tvrdí, že nějaký vklad byl vymožen následkem činu zapověděného trestním zákonem, může, aby přivodil právní účinek označený v § 61 proti pozdějším zápisům, žádati u knihovního soudu za poznámku, že vklad jest sporný, předloživ potvrzení příslušného úřadu, že u něho bylo učiněno trestní oznámení.

Má-li však poznámka spornosti míti účinek, aby bylo právo na prohlášení vkladu za neplatný zachováno také proti jiným osobám, které nabyly na něm knihovních práv bezelstně ještě před poznámkou spornosti, musí býti žádost za poznámku spornosti podána u knihovního soudu ve lhůtě, která by straně příslušela ke stížnosti proti povolení vkladu.

§ 67

Nalezne-li trestní soud, že má býti vymazán vklad i s knihovními právy, kterých bylo snad nabyto před poznámkou označenou v § 66, dá knihovní soud, když zkrácená strana předloží nález o tom vydaný s potvrzením o právní moci, tento výmaz podle ustanovení § 65 vykonati. Nalezl-li však trestní soud sice, že obžalovaný jest vinen, nikoliv však, aby vklad byl vymazán, a odkázal-li poškozenou stranu v příčině žádaného výmazu vkladu na pořad soukromého práva, přísluší straně k žalobě na výmaz vkladu a knihovních práv shora uvedených lhůta šedesáti dnů po právní moci tohoto rozhodnutí. Uplyne-li tato lhůta marně, jakož i neuznal-li trestní soud, že obžalovaný jest vinen, buď povolen výmaz poznámky spornosti na žádost toho, komu na tom záleží, aby byl vklad zachován v platnosti.

§ 68

Žádá-li se za výmaz poznámky spornosti proto, že nebyla podána žaloba o výmaz ve lhůtách určených v §§ 63, 67, nařídí knihovní soud, není-li mu známo, že tomu tak není, na krátký čas rok, při kterém má ten, kdo si vymohl poznámky spornosti, podat důkaz, že byla žaloba včas podána, sice se povolí výmaz poznámky.

§ 69

Žaluje-li knihovní vlastník nebo věřitel, na jehož nemovitosti nebo pohledávce jest vloženo nějaké právo, o úplný nebo částečný výmaz proto, že bylo promlčeno, může býti povolena poznámka rozepře.

§ 70

Poznámka rozepře může býti povolena také tomu, kdo žádá pro vydržení (§ 1498 ob. z. obč.), aby mu bylo přiznáno věcné právo.

§ 71

Poznámka rozepře o žalobě na výmaz pro promlčení (§ 69) anebo žaloby o uznání věcného práva pro vydržení (§ 70) nemá však účinku proti jiným osobám, které důvěřujíce v pozemkovou knihu vymohly si knihovních vkladů nebo záznamů před tím, než došla žádost za poznámku rozepře knihovního soudu. Přiznané vydržené právo má pořadí přede všemi zápisy, které teprve po poznámce rozepře se staly, a buďtež vymazána všechna práva zapsaná po poznámce rozepře, která jsou s ním v odporu.

Jinak jest se zachovati podle ustanovení § 65.

5. Poznámka exekuční dražby.

(§ 72-73)

§ 72

Soud, u kterého byla vykonána exekuční dražba nemovitosti (nebo hypotekární pohledávky), má z úřední moci naříditi poznámku tohoto výkonu v pozemkové knize.

Tato poznámka působí, že další zápisy proti dosavadnímu vlastníku zřizují právo jen, prohlásí-li se dražba bezúčinnou.

Nebylo-li buď odporováno dražbě nebo byl-li odpor pravoplatně zamítnut, vymaží se na žádost účastníků všechny zápisy vymožené po poznámce exekuční dražby proti dosavadnímu vlastníku a zápisy vykonané snad dále ve příčině jich.

§ 73

Pokud knihovní soud anebo procesní soud v jiných případech má naříditi poznámku, ustanovuje se jednak v tomto zákoně, jednak v zákoně ze 6. února 1869, č. 18 ř. z., jednak v civilním soudním řádu a v konkursním řádu.

PÁTÁ ČÁSTKA

O oddělení částí knihovního tělesa. (§ 74-133)

§ 74

Část knihovního tělesa může se odepsati a připsati k jinému knihovnímu tělesu nebo pro ni zříditi nová knihovní vložka jen, je-li část, která se má odděliti, přesně, je-li třeba, plány nebo mapami, jejichž snímek se uschová ve sbírce listin, označena, a vyhovují-li listiny, na kterých se zakládá žádost, náležitostem předepsaným ke vkladu vlastnického práva.

Když se provádí oddělení, buď postupováno podle §§ 13 - 15 zákona ze 6. února 1869, č. 18 ř. z.

TŘETÍ HLAVA

O řízení v knihovních věcech. (§ 75-133)

PRVNÍ ČÁSTKA

Obecná ustanovení. (§ 75-82)

1. O příslušnosti.

(§ 75)

§ 75

Za povolení zápisu buď žádáno kromě případů určených v tomto zákonu, jakož i v zákonech o soudním řízení u knihovního soudu, u kterého jest vložka, ve které má býti vykonán zápis.

2. O zásadě řízení.

(§ 76)

§ 76

Knihovní soud nenařizuje zápisy kromě případů určených v tomto zákonu z úřední moci, nýbrž jen na žádost stran aneb úřadů.

3. Kdo jest oprávněn žádati.

(§ 77-80)

§ 77

Žádá-li někdo jménem jiného, musí býti prokázáno, že jest oprávněn podávati knihovní žádosti.

K žádosti za zápis jménem toho, jemuž jest ku prospěchu, stačí všeobecná plná moc.

Zástupci zákonní nebo soudem zřízení nepotřebují zvláštního zmocnění, aby vymohli zápisu práv osob, které zastupovati jsou pověřeni, nebo výmazu břemen na jmění svěřeném jejich správě.

§ 78

Propůjčil-li ten, na koho přešla mimo knihy nemovitost anebo knihovní právo, na nich právo, které jest předmětem veřejných knih, někomu jinému, může tento žádati za zápis práv svého předchůdce.

§ 79

Také rukojmí může žádati za zápis věřitelovým jménem, nevykonává-li věřitel práva jemu propůjčeného k nabytí zástavního práva na nemovitosti nebo knihovním právu svého dlužníka.

§ 80

Za zápis společných práv, jež nelze děliti v poměru k celku, může žádati každý podílník za sebe a za ostatní podílníky.

4. Lhůty.

(§ 81-82)

§ 81

Lhůty, které nejsou určeny kalendářním dnem, počínají se dnem po doručení.

Při jejich výpočtu nesmějí býti odpočteny prázdninové dny, neděle a svátky, ani dny, po které byla písemnost, jež se má podati u knihovního soudu, na poště.

Tyto lhůty nelze prodloužiti kromě lhůty ke spravení záznamu (§ 43) a lhůty ku předložení prvopisu listiny (§ 88) nebo překladu (§ 89).

§ 82

Obnoviti předešlý stav pro zmeškání lhůt určených v tomto zákoně nelze.

DRUHÁ ČÁSTKA

O žádostech. (§ 83-92)

1. Forma žádostí.

(§ 83)

§ 83

U sborových soudů buďtež knihovní žádosti podávány písemně; u okresních soudů mohou se podávati také ústně. Vznese-li se žádost ústně, buď o tom sepsán zápis, při čemž jest šetřiti ustanovení daných pro obsah písemných žádostí, a žadateli buď dán návod, aby učinil určitou žádost.

2. Náležitosti.

(§ 84-85)

§ 84

V každé knihovní žádosti buď udán knihovní soud, u kterého se má podati, jakož i jméno a příjmení, stav a bydliště žadatele a osob, které mají býti zpraveny o vyřízení, a, jsou-li to právnické osoby (korporace atd.), pojmenování jim příslušející a jejich zástupci.

§ 85

Knihovní vložky, ve kterých se má státi knihovní zápis, buďtež označeny právě tak, jak jsou označeny v pozemkové knize.

V žádosti buď přesně udáno, co má býti v pozemkové knize zapsáno.

Žádost za vklad zahrnuje v sobě mlčky žádost za záznam, nevyloučil-li žadatel výslovně záznam. Může-li nebo chce-li žadatel nabýti věcného práva toliko k plodům nemovitosti, nechť to výslovně připomene.

3. Hromadění žádostí.

(§ 86)

§ 86

Za několik zápisů, které se zakládají na téže listině, jakož i za zápis jednoho práva v několika knihovních vložkách nebo za zápis několika práv v jedné knihovní vložce lze žádati jedinou žádostí.

4. Přílohy.

(§ 87-91)

a) Prvopisy.

(§ 87-88)

§ 87

Listiny, podle nichž se má státi zápis, buďte přiloženy v prvopisu.

Je-li prvopis listiny u knihovního soudu buď v úředních spisech anebo v jeho úschově nebo, je-li připojen k žádosti, která se právě vyřizuje, stačí, jestli se předloží její opis a uvede, kde jest prvopis.

§ 88

Nemůže-li býti prvopis hned předložen, poněvadž jest u jiného úřadu, buď to v žádosti uvedeno a připojen ověřený opis.

Nemohlo-li by býti vyhověno žádosti, i kdyby byl předložen prvopis listiny, budiž ihned zamítnuta.

Mohlo-li by se však vyhověti žádosti za této podmínky, budiž žádost pro zachování pořadí práva, o které jde, ihned v pozemkové knize poznamenána s dodatkem: "až dojde prvopis".

Zároveň buď žadateli určena přiměřená lhůta k jejímu předložení, nemá-li býti původní listina již z úřední moci zaslána od knihovního soudu, u kterého jest; zašle-li se prvopis listiny potom knihovním soudem anebo předloží-li se v určené lhůtě, buď žádost vyřízena ve věci samé.

Nebude-li prvopis listiny předložen ve stanovené nebo prodloužené lhůtě, buď žádost ihned zamítnuta a poznámka z úřední moci vymazána.

b) Překlady.

(§ 89)

§ 89

Nejsou-li listiny sepsány v řeči, ve které se mohou činiti podání u knihovního soudu, musí býti předložen úplně věrohodný překlad.

Není-li překladu a nevychází-li se žádosti, že má býti každým způsobem zamítnuta, buď žádost k zachování pořadí práva, o které jde, poznamenána v pozemkové knize s dodatkem: "až dojde překlad". Zároveň buď žadateli určena přiměřená lhůta, aby předložil překlad. Předloží-li se překlad ve stanovené nebo prodloužené lhůtě, budiž žádost vyřízena ve věci samé; nepodá-li se překlad, buď žádost zamítnuta a poznámka z úřední moci vymazána.

c) Opisy.

(§ 90-91)

§ 90

Pokud jest pro sbírku listin třeba opisů listin (§ 6), jsou prosty kolků. Nepředloží-li se nebo nejsou-li k potřebě, buďtež uschovány ve sbírce listin prvopisy a strany zpraveny, že mají na vůli si je vyzvednouti, předloží-li dodatečně řádné opisy. V případech však, ve kterých žádost, v níž se žádá za zápis u několika knihovních soudů, má se zaslati i s prvopisem listiny od soudu k soudu, vyhotoví každý knihovní soud, nejsou-li přiloženy opisy potřebné pro jeho pozemkovou knihu nebo nejsou-li k potřebě, je sám a vybéře za ně dvojnásobný poplatek určený za veřejné opisy.

Listovní potvrdí na vložených opisech anebo zapsaných do knihy listin, že se shodují s prvopisy listu.

§ 91

Pokud se mají předložiti opisy pro vyměření poplatků, ustanovuje se zvláštními předpisy.

5. Vyhotovení žádosti a záhlaví.

(§ 92)

§ 92

Knihovní žádosti buďte podávány v jediném vyhotovení, není-li zákonem určena výjimka.

K žádostem buď přiloženo tolik záhlaví, kolik se má státi vyrozumění o vyřízení žádosti. Není-li těchto záhlaví, není to však důvodem pro zamítnutí žádosti.

Na záhlavích buď udáno v podstatných částech, zač se žádá v žádosti.

Místo záhlaví mohou býti přiloženy úplné opisy žádosti. V tomto případě buď udáno, komu mají býti doručeny.

Byla-li sepsána žádost zápisem, vyhotoví soud potřebná záhlaví a na žádost úplné opisy zápisu ke zpravení účastníků.

TŘETÍ ČÁSTKA

O vyřizování žádostí. (§ 93-101)

1. Zkoumání a rozhodnutí.

(§ 93-95)

§ 93

Doba, kdy došla žádost knihovního soudu, jest rozhodnou pro posouzení této žádosti.

§ 94

Knihovní soud má žádost a její přílohy zevrubně prozkoumati a smí povoliti knihovní zápis jen, jestli:

1.

z pozemkové knihy nevychází ve příčině nemovitosti nebo práva překážka proti žádnému zápisu;

2.

není důvodné pochybnosti o osobní způsobilosti osob zúčastněných při zápisu, nakládati předmětem, kterého se týká zápis, neb o žadatelovu oprávnění podati žádost;

3.

žádost jest odůvodněna obsahem předložených listin;

4.

listiny jsou předloženy ve formě, které jest třeba k povolení vkladu, záznamu nebo poznámky.

Při knihovních žádostech, které se nepovolí knihovním soudem, nýbrž jiným soudem, má se knihovní soud na to omeziti, že rozhodne, je-li zápis přípustný hledíc ke knihovnímu stavu; o ostatních požadavcích náleží rozhodnouti povolujícímu soudu.

§ 95

O každé knihovní žádosti má knihovní soud kromě případů stanovených v §§ 45, 68 a 104 tohoto zákona, jakož i v zákoně ze 6. února 1869, č. 18 ř. z., rozhodnouti neslyšev strany a zpravidla (§§ 88 a 89) bez předběžného výměru ve věci samé a ve výměru, který vydá, výslovně říci, zda žádost povoluje nebo zamítá.

Nemůže-li sice býti žádosti plně vyhověno, ale přece z části, nařízen buď zápis, pokud jest přípustný, a zamítnuta část žádosti, které nelze vyhověti.

Zamítne-li se žádost zcela nebo částečně, buďtež ve v ýměru uvedeny všechny důvody, pro které nelze žádosti povoliti.

2. Zvláštní ustanovení:

(§ 96-101)

a) O povolení.

(§ 96-98)

§ 96

Něco více nebo něco jiného, než zač strana žádala, nesmí býti povoleno, i kdyby byla podle předložených listin oprávněna žádati více nebo něco jiného.

Bylo-li zažádáno toliko za záznam, nesmí býti nařízen vklad, i kdyby bylo možno jej povoliti (§ 85).

§ 97

Vychází-li z listiny, že bylo nabyvateli věcného práva dáno svolení ke vkladu, že však mu zároveň uložena byla omezení v nakládání nabytým právem anebo vzájemné závazky, pro které byl vymíněn současný vklad pro osoby z nich oprávněné, nesmí býti povolen zápis tohoto práva, nežádá-li se současně ve příčině vymíněných omezení nebo vzájemných závazků za vklad anebo podle povahy listin alespoň za záznam.

Žádost za současný zápis vzájemných práv může býti podána jak tou, tak i onou stranou.

§ 98

Ve výměrech, kterými se povoluje zápis, buďtež označeny knihovní vložky, ve kterých se má zápis státi; dále buďtež uvedeny s odkazem na listiny, které jsou základem povolení, osoby, pro které, a předměty, na které se má zápis státi, konečně práva, která mají býti zapsána, i s podstatnými ustanoveními slovy, kterými se mají zapsati do hlavní knihy.

b) O zamítnutí.

(§ 99-101)

§ 99

Zamítne-li se žádost za vklad anebo záznam, budiž zamítnutá žádost poznamenána v pozemkové knize.

Tato poznámka se však nenařídí, jestli nemovitost anebo právo, na něž se za zápis žádá,

a)

buď nejsou patrny ani ze žádosti ani z jejích příloh anebo nejsou zapsány v knihách knihovního soudu, nebo

b)

jsou zapsány pro jinou osobu, než proti které může býti podle obsahu listin vykonán vklad anebo záznam.

Že poznámka byla vykonána, buď vyznačeno na výměru.

§ 100

Zamítne-li žádost za vklad anebo záznam jiný soud než knihovní soud, požádán buď tento z úřední povinnosti, aby zamítnutí poznamenal.

§ 101

Jakmile se knihovní soud doví, že výměr, kterým byla zamítnuta žádost za vklad anebo záznam nabyl právní moci, že nebyla podána stížnost, má vymazati z úřední moci poznámku zamítnuté žádosti a o tom zpraviti účastníky.

ČTVRTÁ ČÁSTKA

O výkonu zápisů. (§ 102-105)

§ 102

Zápis do pozemkové knihy smí se vykonati jen na písemný příkaz knihovního soudu a nikterak jinak, než podle obsahu tohoto příkazu.

Ukáže-li se, že nelze příkaz podle knihovního stavu vykonati, může udělený příkaz opraven býti toliko novým příkazem knihovního soudu.

§ 103

Každý zápis (§ 8) nechť obsahuje kromě označení jeho druhu udání dne, měsíce, roku a podacího čísla, pod kterým došlo knihovního soudu podání, o kterém se zápis vykonává.

Došlo-li u knihovního soudu současně několik žádostí týkajících se téhož knihovního tělesa, poznamenána buďte při každém knihovním zápisu o nich vykonaném podací čísla žádostí současně došlých s dodatkem vyjadřujícím jejich současnost.

§ 104

V pozemkové knize nesmí býti nic vyškrábáno a, co bylo zapsáno, ani jinak ani jinak učiněno nečitelným.

Udělá-li se chyba při zapisování a zpozoruje-li se ještě mezi zapisováním, buď opravena, aniž se vyžádá příkaz knihovního soudu.

Chyba zpozorovaná teprve po skončeném zápisu může býti opravena jen na příkaz knihovního soudu; tento vyslechne účastníky, mohla-li by chyba míti nějaký právní následek.

§ 105

Prvopis listiny, podle které byl vykonán zápis, buď opatřen potvrzením o vykonaném zápisu.

Potvrzení, k němuž se vytiskne úřední pečeť, nechť uvede soudní usnesení, kterým byl zápis nařízen, a označí knihovní vložku.

PÁTÁ ČÁSTKA

O společných hypotekách. (§ 106-117)

1. Určení hlavní vložky.

(§ 106)

§ 106

Při společných hypotekách (§ 15), které mají býti zřízeny zápisem do různých knihovních vložek, buď označena jedna vložka za hlavní vložku a ostatní vložky za vedlejší vložky. Není-li takového označení, buď vzata za hlavní vložku vložka v žádosti nejprve jmenovaná.

Žádá-li se za rozšíření zástavního práva váznoucího již pro tutéž pohledávku na jiné knihovní vložky, pokládá se vložka původně zavazená za hlavní vložku.

Při hlavní vložce buď na vedlejší vložky a při každé vedlejší vložce na hlavní vložku poznámkou odkázáno.

2. Oznámení a zápis společných zástavních práv.

(§ 107-110)

§ 107

Žádá-li věřitel za rozšíření zástavního práva váznoucího pro jeho pohledávku, jest povinen oznámiti zástavu pro tuto pohledávku již zřízenou, aby byl poznamenán společný závazek.

Škodu povstalou zamlčením již zřízené zástavy ponese věřitel.

Nebyl-li společný závazek z jakéhokoliv důvodu poznamenán, může hypotekární dlužník požádati za jeho poznámku. Náklady tím způsobené nahradí věřitel, postihuje-li ho v tom nějaké zavinění.

Shledá-li knihovní soud povoluje vklad anebo záznam zástavního práva pro pohledávku, že jest zapsáno zástavní právo pro tuto pohledávku v jeho knihách anebo v knihách jiného knihovního soudu, nechť k tomu přihlíží z úřední povinnosti, pokládá vložku, ve které jest právo zapsáno, za hlavní vložku, a zpraví o tom knihovní soudy, v jejichž knihách jest již pohledávka zapsána.

§ 108

Za zápis společného zástavního práva u několika knihovních soudů může býti žádáno, připojí-li se prvopisy listin aneb ověřené opisy (§ 88), zároveň u jednotlivých knihovních soudů nebo jedinou žádostí.

V onom případě buďte v každé žádosti udány hlavní vložka a všechny vedlejší vložky.

V druhém případě buď podána žádost u knihovního soudu, u kterého má býti vedena hlavní vložka, a označen pořad, ve kterém má býti žádost zaslána ostatním knihovním soudům k vyřízení.

§ 109

Má-li při původním anebo pozdějším zápisu společného zástavního práva působiti několik knihovních soudů, má každý z nich samostatně rozhodovati ve příčině zástavních předmětů zapsaných v jeho knihách o otázce vkladu nebo záznamu zástavního práva a rozhodnutí oznámiti knihovnímu soudu hlavní vložky.

Stížnost do každého z vydaných výměrů buď podána u toho knihovního soudu, který jej vydal.

Byl-li vklad anebo záznam povolený od některého knihovního soudu ve vedlejších vložkách o stížnosti zrušen a vymazán, musí býti tento výmaz oznámen knihovnímu soudu hlavní vložky, aby jej poznamenal.

§ 110

Pro pořadí společného zástavního práva jest u každého jednotlivého zástavního předmětu rozhodnou doba, kdy došla žádost za povolení zápisu u knihovního soudu, v jehož knihách se stal zápis.

3. Zápisy změn v hlavní vložce.

(§ 111-114)

§ 111

Všechny knihovní žádosti vztahující se na zástavní právo, společně váznoucí v několika vložkách buďtež podány u knihovního soudu, u kterého se vede hlavní vložka, a posuzovány podle stavu této vložky.

Byla-li by žádost podána u jiného knihovního soudu, buď vrácena s poučením, že má býti podána u knihovního soudu hlavní vložky.

§ 112

Všechny změny, které mají býti provedeny na zástavním právu společně váznoucím převodem, omezením, zatížením, výmazem anebo jinak, buďte zapisovány jen v hlavní vložce. Pro tyto změny může býti určen zvláštní list v pozemkové knize a naň odkázáno při hlavní vložce.

Zápis změn v hlavní vložce pokládá se právně za vykonaný ve všech vedlejších vložkách, které jsou již anebo budou ještě zřízeny; ale částečný neb úplný výmaz společného zástavního práva se všech zástavních předmětů buď také ve všech vedlejších vložkách a výmaz zástavního práva z jednotlivých vedlejších vložek v těchto poznamenán.

§ 113

Vymaže-li se zástavní právo ze zástavního předmětu zapsaného v hlavní vložce, buďtež vymazány v hlavní vložce též všechny další zápisy vykonané na něm a přeneseny do některé vedlejší vložky téhož knihovního soudu, která buď potom pokládána za hlavní vložku, pokud ještě pozůstává společné zástavní právo.

Není-li v knihách tohoto knihovního soudu vedlejší vložky, nechť určí tento soud, není-li tu prohlášení hypotekárního věřitele, která vedlejší vložka má býti budoucně pokládána za hlavní vložku, a zašle knihovnímu soudu nové hlavní vložky ověřené opisy zápisů pozůstávajících v hlavní knize a opisy listin na ně se vztahujících z úřední povinnosti.

Přeměna vedlejší vložky v hlavní vložku buď oznámena knihovním soudům všech vedlejších vložek a z úřední moci poznamenána při každé vedlejší vložce, která dále trvá.

§ 114

Knihovnímu soudu, na který přejde vedení hlavní vložky, buďtež zaslány knihovní žádosti, které nemohou již býti vyřízeny proto, že bylo zástavní právo v hlavní vložce vymazáno, a žadatelé o tom zpraveni.

Pořadí těchto žádostí mezi sebou určuje se podacími čísly knihovního soudu dřívější hlavní vložky.

4. Žaloba o spravení.

(§ 115)

§ 115

Ke spravení záznamu zástavního práva váznoucího společně pro tutéž pohledávku u různých knihovních soudů jest třeba jen jediné žaloby o spravení.

Žaloba o spravení buď podána buď u obecného soudu hypotekárního dlužníka neb u soudu, který jest reálním soudem ve příčině některého ze zástavních předmětů, na které byl záznam povolen.

5. Výpisy z pozemkové knihy.

(§ 116)

§ 116

Ve výpisech z pozemkové knihy o vložkách, které jsou vedeny ve příčině společného zástavního práva jako vedlejší vložky, buď poukázáno na hlavní vložku a poznamenáno, že změny vykonané na zástavním právu společně zapsaném jsou zapsány jen v hlavní vložce.

6. Přechodné ustanovení.

(§ 117)

§ 117

Mají-li býti vykonány další zápisy ve příčině společného zástavního práva nabytého v různých knihovních vložkách před tím, než tento zákon nabyl účinnosti, buď v žádosti za nový zápis označena vložka, která má býti vedena jako hlavní vložka.

Do této vložky buďte přeneseny všechny zápisy, které byly vykonány po zřízení společného zástavního práva ve příčině jeho v jiných vložkách. Toto přenesení s označením hlavní vložky buď poznamenáno v ostatních vložkách, které nadále pokládány buďte za vedlejší vložky.

ŠESTÁ ČÁSTKA

O umoření starých zástavních pohledávek. (§ 118-121)

§ 118

Uplynula-li od vkladu zástavní pohledávky a, vztahují-li se na ni další zápisy, od posledního z těchto zápisů doba alespoň padesáti let, a jestli ti, kteří podle zápisů jsou oprávněni, nebo jejich dědicové a nástupci nemohou býti vypátráni, ani v této době nevybrali splátky na jistinu ani úroků, ani se nedomáhali jinak práva, může dlužník žádati u knihovního soudu za zahájení umoření.

§ 119

V žádosti nechť žadatel uvede důvody pro žádané umoření. Uzná-li knihovní soud vyhověti žádosti, vyzve vyhláškou ty, kdož činí nároky na zástavní pohledávku, aby je přihlásili.

§ 120

Ve vyhlášce označen buď přesně vklad se všemi zápisy naň se vztahujícími a lhůta k ohlášení nároků určena na rok s udáním posledního kalendářního dne, který se stanoví přibližně hledíc k prvnímu uveřejnění vyhlášky.

Vyhláška buď vyvěšena u soudu a třikráte uveřejněna v novinách určených pro soudní vyhlášky. Knihovnímu soudu se ponechává, aby ji dal uveřejniti i v jiných tuzemských anebo cizích novinách.

§ 121

Přihlásí-li se v ediktální lhůtě nárok, buď žadatel za umoření o tom vyrozuměn a zůstane vyhrazeno účastníkům, aby si vymohli rozhodnutí o nároku sporem.

Uplynula-li však marně ediktální lhůta, má knihovní soud na žadatelovu žádost povoliti výměrem umoření vkladu, jakož i zápisů naň se vztahujících a zároveň jejich výmaz.

SEDMÁ ČÁSTKA

O doručení. (§ 122-125)

§ 122

zrušen

§ 123

O vyřízeních knihovních žádostí buďte kromě žadatele zpraveny z úřední povinnosti tyto osoby:

1.

ten, na jehož vlastnictví se nabývá knihovního práva se postupují, zatěžují, omezují nebo zrušují nebo proti němuž byla vykonána knihovní poznámka.

2.

Povolí-li se úplný nebo částečný výmaz vkladu, buď výměr doručen také všem, pro které váznou na zapsaném právu další vklady nebo záznamy.

3.

Výměry o vkladu nebo záznamu, kterými se zastavují nebo postupují práva jiných osob již zapsaná, buďte doručeny také vlastníku nemovitosti.

4.

Vymůže-li se zápis proti zmocniteli na žádost jeho zmocněnce, buď výměr doručen zmocniteli, leda že zmocnění jest prokázáno plnou mocí vyhovující požadavkům § 31.

5.

O každém odepsání a připsání nemovitosti buď zpraven také úřad, kterému náleží vésti katastr.

§ 124

Osobám, označeným v § 123, č. 1. až 4., buď doručeno podle předpisů obsažených o doručování do vlastních rukou v civilním soudním řádu.

O vykonaném doručení buď vyhotoven zvláštní doručný list.

Prvopisy listin buďte vráceny tomu, kdo je podal, není-li v žádosti žádáno za jiné opatření.

Knihovní soudy jsou povinny dohlížeti na to, aby byly výměry v knihovních věcech rychle a správně doručovány.

§ 125

To, že výměr nebyl doručen řádně nebo vůbec, neopravňuje nijak popírati platnost knihovního zápisu. Kdo z knihovního zápisu odvozuje pro sebe práva nebo zproštění závazků, není povinen dokázati, že byl výměr doručen.

OSMÁ ČÁSTKA

O stížnosti. (§ 126-133)

1. Podání stížnosti.

(§ 126-130)

§ 126

Knihovní výměry nesmějí býti změněny o rozkladu. Proti nim jest jen opravný prostředek stížnosti.

Ve stížnosti nesmějí býti ani činěny nové údaje ani k ní přiloženy nové listiny.

Stížnosti buďte podány vždy u první stolice. Mohou býti podány u sborových soudů jen písemně, u soudů o samosoudcích však také ústně do soudního zápisu.

K písemné stížnosti buďte připojena záhlaví, jichž jest třeba, aby byli vyrozuměni účastníci.

Stížnost podaná přímo u druhé nebo třetí stolice buď odmítnuta.

Stížnosti na průtahy mohou býti podány přímo u vyšších soudů.

§ 127

Lhůta ke stížnosti jest, doručuje-li se výměr v obvodu vrchního zemského soudu, třicet dní, doručuje-li se mimo něj, šedesát dnů (§ 81).

Opožděné stížnosti buďtež první stolici ihned odmítnuty, i kdyby nebyla ještě vymazána poznámka zamítajícího výměru zapsaná v pozemkové knize.

§ 128

Stížnosti podané včas buďtež se spisy potřebnými k jejímu rozhodnutí předloženy druhé stolici, aby sama rozhodla nebo, byla-li by stížnost podána proti rozhodnutí druhé stolice, ji zaslala třetí stolici. O tom buďte zpraveny osoby, kterým byl doručen výměr v odpor vzatý. Vyrozuměti stěžovatele není třeba.

§ 129

Čelí-li stížnost povolení vkladu nebo záznamu, buď pozemkové knize poznamenána a tato poznámka vymazána, byla-li stížnost zamítnutím vyřízena.

Tato poznámka a výmaz staňte se z úřední moci.

§ 130

Byla-li stížnost zamítnuta druhou stolicí, není další stížnosti, a byla-li by podána, buď odmítnuta první stolicí.

Vyhoví-li se stížnosti, může proti tomu podána býti stížnost na třetí stolici, při čemž jest dbáti ustanovení §§ 126 - 129.

K vyřízení stížnosti buďte připojeny rozhodovací důvody, jestli výměr, proti kterému byla stížnost řízena, byl změněn anebo z důvodů podstatně odchylných potvrzen.

2. Účinek vyřízení stížnosti.

(§ 131-133)

§ 131

Byl-li zamítavým vyřízením stížnosti potvrzen zamítavý výměr, buď z úřední moci nařízeno, aby byla vymazána poznámka výměru zapsaná v pozemkové knize a byli zpraveni účastníci.

§ 132

Byl-li však povolen v druhé stolici vklad anebo záznam zamítnutý v první stolici, buď toto povolení v pozemkové knize zapsáno. Účinek tohoto zápisu buď tak posuzován, jakoby se byl stal v době, kdy byla podána první žádost.

§ 133

Zruší-li se výmaz povolený v první stolici druhou stolicí, musí býti vymazaný vklad anebo záznam opět obnoven. Zamítne-li se však druhou stolicí jiný vklad anebo záznam povolený první stolicí, buď toto opatření v pozemkové knize poznamenáno, zapsané právo nebuď však vymazáno, dokud buď nebylo rozhodnuto třetí stolicí nebo neuplynula lhůta ke stížnosti proti tomuto nařízení druhé stolice. Potvrdí-li třetí stolice výměr první stolice, buď poznámka způsobená stížností vymazána. Bylo-li třetí stolicí potvrzeno měnící opatření druhé stolice, nebo nebyla-li v náležitý čas podána stížnost, buď vložené nebo zaznamenané právo vymazáno.



Poznámky pod čarou:

Do knih může býti dále vloženo nebo zaznamenáno (viz § 9 kn. z.):

a) Právo zpětné koupě a předkupní právo

aa) Právo zpětné koupě. § 1068 ob. z. obč.

Právo, opět vyplatiti prodanou věc, jest právo zpětné koupě. Bylo-li toto právo poskytnuto prodávajícímu vůbec a bez bližšího určení, musí jedna strana vrátiti koupenou věc v nezhoršeném stavu, druhá pak zaplacenou cenu, a užitky, které zatím obě strany z peněz a věci vytěžily, se navzájem vyrovnávají.

§ 1070 ob. z. obč. § 130 novc. III.: Výhrada zpětné koupě platí jen při nemovitostech a přísluší prodávajícímu jen na čas jeho života. Prodávající nemůže své právo přenésti ani na dědice ani na jinou osobu. Bylo-li toto právo vloženo do veřejných knih, může býti věc požadována zpět i od třetí osoby a postavení této osoby bude se říditi podle toho, je-li její držba poctivá či nepoctivá.

bb) Předkupní právo. § 1072 ob. z. obč.

Kdo prodá věc s podmínkou, aby kupující mu ji nabídl k výkupu, bude-li ji chtíti opět prodati, má předkupní právo.

§ 1073 ob. z. obč.

Předkupní právo jest zpravidla osobním právem. U nemovitých věcí může zápisem do veřejných knih přeměněno býti ve věcné.

§ 1074 ob. z. obč.

Předkupní právo nemůže býti ani jinému postoupeno ani přeneseno na dědice oprávněného.

§ 1075

Oprávněný musí movité věci do dvaceti čtyř hodin, nemovité věci však do třiceti dnů po učiněné nabídce skutečně vykoupiti. Po uplynutí této lhůty zaniká předkupní právo.

§ 1078

Předkupní právo nelze rozšířiti na jiné způsoby zcizení bez zvláštní úmluvy.

§ 1079

Nenabídl-li držitel oprávněnému výkup, odpovídá mu za veškerou škodu. Je-li tu věcné předkupní právo, může býti zcizená věc požadována zpět od třetí osoby a tato posuzuje se podle toho, je-li její držba poctivá či nepoctivá.

b) Stavební právo (právo ke stavbě)

c) O postoupení přednosti

Ustanovení §§ 53 až 58 kn. z. byla doplněna §§ 37 až 43 III. dílčí nov. k ob. z. obč. (cís. nař. z 19. března 1916, č. 69 ř. z.):

§ 37.

Vymazává-li zástavní právo, může vlastník vymoci si současně poznámku v pozemkové knize, že se vyhražuje zápis nového zástavního práva v pořadí a do výše vymazaného zástavního práva do tří let po povolení poznámky. Tato výhrada jest účinnou pro nového vlastníka, změní-li se vlastnictví. Při nucené dražbě nemovitosti nepřihlíží se však k výhradě, nebylo-li jí užito až do poznámky o zahájení dražebního řízení.

§ 38.

Vlastník nemovitosti může žádati, aby v pořadí a do výše zástavního práva váznoucího na nemovitosti bylo zapsáno zástavní právo pro novou pohledávku s omezením, že nabude právní účinnosti, bude-li do roka po povolení zápisu nového zástavního práva vložen výmaz staršího zástavního práva. Že tato výminka byla splněna, buď ve veřejné knize poznamenáno zároveň s výmazem staršího zástavního práva.

§ 39.

Jestli nebylo ve lhůtě zažádáno za výmaz anebo nebyl výmaz povolen, zaniká nové zástavní právo uplynutím lhůty a buď z úřední moci vymazáno se všemi zápisy na ně se vztahujícími. Podati žádost za výmaz staršího zástavního práva jest oprávněn kromě hypotekárního dlužníka i věřitel, pro něhož jest zapsáno zástavní právo pro novou pohledávku.

§ 40.

Je-li starší zástavní právo zatíženo, stane se nové zástavní právo zapsané v jeho pořadí právně účinným za další výminky (§ 38), že závada bude vymazána nebo se svolením zúčastněných převedena na zapsané nové zástavní právo. Vázne-li starší zástavní právo společně na několika knihovních tělesech, stane se nové zástavní právo právně účinným jen za další výminky (§ 38), že bude starší zástavní právo vymazáno ze všech knihovních těles.

§ 41.

Ustanovení §§ 37 až 40 buď přiměřeně užito, má-li nová pohledávka vstoupiti na místo dvou nebo více hypotekárních pohledávek jdoucích v pořadí přímo za sebou.

§ 42.

Článek XXVIII. uvozovacího zákona k exekučnímu řádu z 27. května 1896, č. 78 ř. z. se zrušuje.

§ 43.

Předcházející ustanovení platí také o zástavních právech, která povstala před 1. lednem 1917. Vlastník může však na újmu práva zapsaného před tímto dnem nakládati zástavním právem po zapravení dluhu nebo jeho splynutí s vlastnictvím jen potud, pokud zástavní dluh ještě nebyl zapraven dne 1. ledna 1917.

Dnem 1. ledna 1917 pozbývá platnosti zákon z 22. února 1907, č. 48 ř. z.

Poznámky pod čarou:
1

Do knih může býti dále vloženo nebo zaznamenáno (viz § 9 kn. z.):

a) Právo zpětné koupě a předkupní právo

aa) Právo zpětné koupě. § 1068 ob. z. obč.

Právo, opět vyplatiti prodanou věc, jest právo zpětné koupě. Bylo-li toto právo poskytnuto prodávajícímu vůbec a bez bližšího určení, musí jedna strana vrátiti koupenou věc v nezhoršeném stavu, druhá pak zaplacenou cenu, a užitky, které zatím obě strany z peněz a věci vytěžily, se navzájem vyrovnávají.

§ 1070 ob. z. obč. § 130 novc. III.: Výhrada zpětné koupě platí jen při nemovitostech a přísluší prodávajícímu jen na čas jeho života. Prodávající nemůže své právo přenésti ani na dědice ani na jinou osobu. Bylo-li toto právo vloženo do veřejných knih, může býti věc požadována zpět i od třetí osoby a postavení této osoby bude se říditi podle toho, je-li její držba poctivá či nepoctivá.

bb) Předkupní právo. § 1072 ob. z. obč.

Kdo prodá věc s podmínkou, aby kupující mu ji nabídl k výkupu, bude-li ji chtíti opět prodati, má předkupní právo.

§ 1073 ob. z. obč.

Předkupní právo jest zpravidla osobním právem. U nemovitých věcí může zápisem do veřejných knih přeměněno býti ve věcné.

§ 1074 ob. z. obč.

Předkupní právo nemůže býti ani jinému postoupeno ani přeneseno na dědice oprávněného.

§ 1075

Oprávněný musí movité věci do dvaceti čtyř hodin, nemovité věci však do třiceti dnů po učiněné nabídce skutečně vykoupiti. Po uplynutí této lhůty zaniká předkupní právo.

§ 1078

Předkupní právo nelze rozšířiti na jiné způsoby zcizení bez zvláštní úmluvy.

§ 1079

Nenabídl-li držitel oprávněnému výkup, odpovídá mu za veškerou škodu. Je-li tu věcné předkupní právo, může býti zcizená věc požadována zpět od třetí osoby a tato posuzuje se podle toho, je-li její držba poctivá či nepoctivá.

b) Stavební právo (právo ke stavbě)

c) O postoupení přednosti

3

Ustanovení §§ 53 až 58 kn. z. byla doplněna §§ 37 až 43 III. dílčí nov. k ob. z. obč. (cís. nař. z 19. března 1916, č. 69 ř. z.):

§ 37.

Vymazává-li zástavní právo, může vlastník vymoci si současně poznámku v pozemkové knize, že se vyhražuje zápis nového zástavního práva v pořadí a do výše vymazaného zástavního práva do tří let po povolení poznámky. Tato výhrada jest účinnou pro nového vlastníka, změní-li se vlastnictví. Při nucené dražbě nemovitosti nepřihlíží se však k výhradě, nebylo-li jí užito až do poznámky o zahájení dražebního řízení.

§ 38.

Vlastník nemovitosti může žádati, aby v pořadí a do výše zástavního práva váznoucího na nemovitosti bylo zapsáno zástavní právo pro novou pohledávku s omezením, že nabude právní účinnosti, bude-li do roka po povolení zápisu nového zástavního práva vložen výmaz staršího zástavního práva. Že tato výminka byla splněna, buď ve veřejné knize poznamenáno zároveň s výmazem staršího zástavního práva.

§ 39.

Jestli nebylo ve lhůtě zažádáno za výmaz anebo nebyl výmaz povolen, zaniká nové zástavní právo uplynutím lhůty a buď z úřední moci vymazáno se všemi zápisy na ně se vztahujícími. Podati žádost za výmaz staršího zástavního práva jest oprávněn kromě hypotekárního dlužníka i věřitel, pro něhož jest zapsáno zástavní právo pro novou pohledávku.

§ 40.

Je-li starší zástavní právo zatíženo, stane se nové zástavní právo zapsané v jeho pořadí právně účinným za další výminky (§ 38), že závada bude vymazána nebo se svolením zúčastněných převedena na zapsané nové zástavní právo. Vázne-li starší zástavní právo společně na několika knihovních tělesech, stane se nové zástavní právo právně účinným jen za další výminky (§ 38), že bude starší zástavní právo vymazáno ze všech knihovních těles.

§ 41.

Ustanovení §§ 37 až 40 buď přiměřeně užito, má-li nová pohledávka vstoupiti na místo dvou nebo více hypotekárních pohledávek jdoucích v pořadí přímo za sebou.

§ 42.

Článek XXVIII. uvozovacího zákona k exekučnímu řádu z 27. května 1896, č. 78 ř. z. se zrušuje.

§ 43.

Předcházející ustanovení platí také o zástavních právech, která povstala před 1. lednem 1917. Vlastník může však na újmu práva zapsaného před tímto dnem nakládati zástavním právem po zapravení dluhu nebo jeho splynutí s vlastnictvím jen potud, pokud zástavní dluh ještě nebyl zapraven dne 1. ledna 1917.

Dnem 1. ledna 1917 pozbývá platnosti zákon z 22. února 1907, č. 48 ř. z.