Knihovní zápisy jsou buď:

Do pozemkových knih mohou se zapisovati jen věcná práva a břemena, dále právo zpáteční koupě a předkupní právo (§§ 1070 a 1073 ob. zák. obč.), jakož i nájemní a pachtovní právo (§ 1095 ob. zák. obč.).

Knihovní poznámky mohou se vykonati:

Zapisovati se může jen proti tomu, kdo jest toho času, kdy se žádá, zapsán v pozemkové knize za vlastníka nemovitosti nebo práva, ve příčině kterých se má zápis státi, nebo se alespoň zároveň za vlastníka vloží nebo zaznamená (§ 432 ob. z. obč.).

Byly-li nemovitost anebo knihovní právo převedeny na několik osob po sobě mimo knihy, může ten, kdo je poslední převzal, vykázav své předchůdce, žádati, aby byly nemovitost anebo právo knihovně převedeny přímo na něho. Byla-li zástavní pohledávka, která mimo knihy přešla na někoho jiného, zapravena, může dlužník žádati za její výmaz, aniž byl před tím zapsán mimoknihovní převod.

Zcizí-li se nemovitost nebo knihovní právo náležející do pozůstalosti, buď nabyvateli povolen zápis jeho práva přímo po zůstavitelovi.

Pokud mohou dědicovi věřitelé vymoci zajištění na zůstavitelových nemovitostech nebo pohledávkách jemu napadlých, ustanovuje § 822 ob. z. obč.

Pokud může nabyto býti knihovních práv ještě po prohlášení konkursu, ustanovuje konkursní řád.

Vklady a záznamy mohou býti povoleny jen podle listin, které jsou vyhotoveny ve formě předepsané pro jejich platnost.

Tyto listiny musí obsahovati platný právní důvod, jde-li o nabytí nebo změnu věcného práva.

Listiny, podle kterých má býti vykonán knihovní zápis, musí býti prosty zřejmých vad, kterými se oslabuje jejich věrohodnost, a, skládají-li se z několika archů, musí býti tak sešity, aby se nemohl žádný arch podvrhnouti.

V nich musí býti tak označeny osoby zúčastněné na právním jednání, aby nemohly býti zaměněny za jiné, jakož i udány místo, den, měsíc a rok, kde a kdy byla listina vyhotovena.

Pokud může se odporovati právům, jichž nabývají jiné osoby důvěřujíce ve veřejné knihy, ustanovuje se v §§ 63 a násl.

Pořadí zápisu řídí se podacím číslem, které obdrží podání u knihovního soudu (§§ 438, 440 ob. z. obč.).

Zápisy, které byly vykonány o žádostech současně došlých, jsou mezi sebou ve stejném pořadí (§ 103).

Nemá-li předložená listina všech náležitostí ke vkladu stanovených v §§ 31 - 34, má-li však všeobecné náležitosti (§§ 26, 27) pro knihovní zápis, může podle ní povolen býti záznam (§ 8, č. 2).

Záznam k nabytí zástavního práva státi se může jen, jsou-li dostatečně osvědčeny jak pohledávka, tak i právní důvod k zástavnímu právu.

Záznam práva zpáteční koupě, práva předkupního a nájemního a pachtovního může se státi toliko, je-li dostatečně osvědčeno jak právo samo, tak i svolení k zápisu.

Záznam může býti vykonán:

Byl-li u soudu složen knihovně zajištěný dluh, který nemůže se zaplatiti věřiteli z některého důvodu uvedeného v § 1425 ob. z. obč., nebo k němuž má věřitel dříve podle § 1422 ob. z. obč. plátci postoupiti svá práva, může býti vykonán, předloží-li se úřední listina o tom, že byl dluh u soudu složen, záznam k výmazu nebo ku převodu pohledávky na plátce.

Každý záznam zakládá nabytí, převod, omezení nebo zrušení věcného práva toliko pod výminkou, že bude spraven, a jen tou měrou, jakou bude spraven.

Záznam se spraví:

Musí-li záznam spraven býti sporem, buď žaloba podána u příslušného soudu od žadatele za záznam do čtrnácti dnů po dnu doručení výměru o záznamu.

Ve sporu o spravení má žalobce prokázati právní důvod k nabytí požadovaného knihovního práva, tedy u zaznamenaného zástavního práva nejen pravost pohledávky, nýbrž i právní důvod k nabytí zástavního práva a jeho rozsah. Žalovaný může všechny své námitky proti platnosti knihovního práva vznésti i tehdy, jestli proti usnesení, kterým byl povolen záznam, stížnost nepodal anebo podal bez úspěchu.

Lhůta, ve které má býti podána spravovací žaloba, buď stanovena ve výměru o záznamu. Tato lhůta může býti z důležitých příčin prodloužena.

Žádost za lhůtu podána buď u knihovního soudu a vyřízena podle civilního řádu soudního.

Je-li v době, kdy byla podána žádost za záznam, již zahájen spor o zaznamenané právo, není třeba zvláštní spravovací žaloby, dokud podle ustanovení civilního řádu soudního smí býti žádost také ještě rozšířena na spravení záznamu.

Nespraví-li se záznam, může ten, proti němuž byl povolen, žádati za jeho výmaz.

Shledá-li knihovní soud, že byla žaloba na spravení včas podána nebo že neprošla ještě lhůta ke spravení toho dne, kdy byla žádost za výmaz podána, zamítne žádost za výmaz. Není-li tomu tak, buď nařízen rok na krátkou dobu, při kterém má žadatel za záznam podati důkaz, že lhůta ke spravení dosud neprošla nebo žaloba byla včas podána, jinak jest povoliti výmaz záznamu.

O žalobě na spravení má se za to, že byla včas podána, byla-li podána, třebas po uplynutí lhůty pro ni určené, přece ještě před podáním žádosti za výmaz aneb přece téhož dne s ní.

Nalezne-li se, že jest záznam spraven, buď na žádost zúčastněného podle pravoplatného rozsudku v pozemkové knize zapsáno, že byl záznam spraven.

Uzná-li se však, že záznam není spraven, buď na žádost zúčastněného podle pravoplatného nálezu vymazán.

Byl-li záznam proto vymazán, že bylo žalobci zaznamenané právo pravoplatně oduznáno nebo záznam nebyl prohlášen za spravený, anebo proto, že ten, kdo si ho vymohl, se ho bez výminky zřekl, buď každá žádost potom podle téže listiny znovu podaná za záznam téhož práva buď z úřední povinnosti zamítnuta anebo, nestalo-li se tak a byl-li vykonán znovu záznam, tento záznam opět vymazán, jakmile odpůrce oznámí, že byl již jednou vymazán.

Byl-li však záznam jen proto vymazán, že nebyla včas podána žaloba o jeho spravení, může sice býti žádáno za nový záznam; tento záznam má však právní účinnost teprve od doby, kdy byla podána nová žádost.

Také má vlastník nemovitosti neb oprávněný z knihovního práva na vůli, zahájiti vyzývací spor, a, bude-li nález příznivý jemu, zameziti jeho poznamenáním v pozemkové knize opětné povolení záznamu.

Byl-li vykonán proti tomu, kdo jest vložen jako vlastník nemovitosti, záznam vlastnického práva, mohou býti jak proti vloženému, tak i proti zaznamenanému vlastníku sice povoleny další zápisy; ale jejich právní platnost závisí od toho, spraví-li se záznam vlastnického práva čili nic.

Spraví-li se záznam, buďtež zároveň, když se zapisuje spravení, z úřední moci vymazány všechny zápisy, které byly povoleny proti vloženému vlastníku potom, kdy došla žádost, o které byl vykonán záznam vlastnického práva.

Vymaže-li se však záznam vlastnického práva, buďtež zároveň z úřední moci vymazány všechny zápisy vykonané ve příčině tohoto záznamu.

Těchto ustanovení buď užito také, byl-li vykonán proti oprávněnému z pohledávky zajištěné zástavním právem záznam jejího převodu na někoho jiného.

Byl-li jen zaznamenán výmaz některého práva, mohou sice provedeny býti ve příčině jeho další zápisy, např. nadzástavních práv anebo postupů; ale jejich právní platnost závisí od toho, spraví-li se záznam výmazu čili nic.

Spraví-li se záznam, buďte, když se zapisuje spravení, zároveň z úřední moci vymazány všechny zápisy, které byly mezitím povoleny ve příčině práva nyní vymazaného.

Váznou-li na zástavní pohledávce ještě nadzástavní práva v čase, kdy se žádá na její výmaz, smí povolen býti výmaz pohledávky toliko s dodatkem, že jeho právní účinek nastane ve příčině nadzástavních práv teprve, až budou vymazána.

Další zápisy na tuto hypotekární pohledávku nesmějí býti již povoleny, byl-li výmaz vložen; byl-li výmaz pouze zaznamenán, mohou tyto zápisy vykonány býti jen s právním účinkem §u 50.

Poznámka osobních poměrů uvedených v § 20 a), jakož i výmaz této poznámky stane se na žádost zúčastněných, jejich zákonných zástupců nebo soudu k tomu povolaného podle listin činících důkaz.

Vlastník jest oprávněn žádati za knihovní poznámku, že zamýšlí zciziti svou nemovitost anebo zříditi zástavní právo na ní pro dluh, jehož částka budiž udána, aby opatřil knihovní pořadí od doby žádosti právům, která se z těchto jednání zapíší.

Se stejným právním účinkem může hypotekární věřitel žádati za poznámku zamýšleného postupu nebo výmazu pohledávky.

Poznamenati takové žádosti může však jen tehdy povoleno býti, bylo-li by podle knihovního stavu možno vložiti právo, jež má býti zapsáno, pokud se týče výmaz zapsaného práva, a je-li podpis soudně nebo notářsky ověřen.

Výměru, kterým se povolí žádost, smí býti vydáno jediné vyhotovení, na kterém buď potvrzeno, že poznámka byla vykonána.

Poznámka pořadí pozbývá účinnosti, jde-li o zástavní právo, které má býti zřízeno, uplynutím roku, v ostatních případech uvedených v § 53 uplynutím šedesáti dnů od jejího povolení. To buď vysloveno ve výměru a udán kalendářní den, kterého se lhůta končí.

Žádost za zápis práva nebo výmazu, pro které bylo poznamenáno pořadí, buď podána ve lhůtě stanovené v §u 55 s vyhotovením usnesení povolujícího poznámku. Povolí-li se na tuto žádost vklad anebo záznam, přísluší zápisu poznamenané pořadí. Že byl zápis vykonán, buď poznamenáno na uvedeném vyhotovení.

Zápis v poznamenaném pořadí může i tehdy povolen býti, byla-li nemovitost anebo zástavní pohledávka po žádosti za poznámku pořadí na někoho jiného převedena nebo zavazena.

Upadne-li vlastník nemovitosti nebo věřitel zástavní pohledávky před podáním žádosti za zápis do konkursu, může býti povolen zápis jen tehdy, jestli listina o právním jednání byla sepsána přede dnem, kdy byl prohlášen konkurs, a den jejího sepsání jest prokázán soudním anebo notářským ověřením. Nevyhovuje-li listina těmto požadavkům, posouzeno buď podle předpisů konkursního řádu, je-li zápis dovolen.

Povolí-li se vklad zcizení nemovitosti nebo postupu nebo výmazu pohledávky v poznamenaném pořadí, buď na žádost strany, pro kterou byl vklad vykonán, zároveň nařízen výmaz zápisů, které byly snad vymoženy ve příčině této nemovitosti nebo pohledávky po podání žádosti za poznámku.

Nepodá-li se žádost za zápis před koncem stanovené lhůty, anebo nevyčerpá-li se až do konce této lhůty peníz, pro který byla vykonána poznámka pořadí, stane se poznámka bezúčinnou a buď z úřední povinnosti vymazána.

Před uplynutím zákonné lhůty může býti povolen výmaz poznámky jen, předloží-li se vyhotovení výměru o povelení poznámky. Výmaz buď na tomto vyhotovení poznamenán.³

Poznámka výpovědi hypotekární pohledávky soudem anebo notářem osvědčené, jakož i poznámka hypotekární žaloby buď na věřitelovu žádost povolena knihovním soudem, je-li jako vlastník nemovitosti dané do zástavy zapsán ten, proti komu směřuje výpověď anebo žaloba, a je-li vykázáno, že jest o žalobě zahájeno řízení.

Poznámka hypotekární žaloby může také od procesního soudu ihned býti povolena.

Taková poznámka působí, že výpověď nebo žaloba má účinek také proti každému pozdějšímu vlastníku zástavy, a že zejména exekuce může býti vedena na nemovitost danou do zástavy podle pravoplatného nálezu vydaného o poznamenané žalobě nebo smíru způsobilého k exekuci přímo proti každému vlastníku této nemovitosti.

Odpírá-li někdo, kdo se má za zkrácena nějakým vkladem ve svém knihovním právu, vkladu pro neplatnost sporem a žádá-li, aby byl obnoven předešlý stav, může žádati buď zároveň se žalobou nebo později, aby taková rozepře byla v pozemkové knize poznamenána. Za poznámku rozepře lze žádati jak u procesního soudu, tak i u knihovního soudu.

Tato poznámka spornosti má za následek, že rozsudek vydaný o žalobě jeví svou plnou účinnost proti osobám, které nabyly knihovních práv teprve potom, kdy došla žádost za poznámku spornosti knihovního soudu.

Má-li žaloba o výmaz řízena býti proti těm, kteří přímo vkladem, na jehož výmaz se žaluje, nebyli práv anebo byli zproštěni břemene, nebo zakládá-li se žaloba na poměrech, které jsou přímo mezi žalobcem a žalovaným, posuzována buď doba, po kterou trvá žalobní právo, podle platných ustanovení občanského práva o promlčení.

Kdo však chce odpírati jako neplatnému vkladu, o jehož povolení byl podle předpisu zpraven, i proti třetím osobám, má ve lhůtě, která by mu příslušela ke stížnosti proti povolení, žádati u knihovního soudu za poznámku, že tento vklad jest sporný, a buď zároveň anebo nejpozději v dalších šedesáti dnech po uplynutí lhůty ke stížnosti skutečně podati žalobu na výmaz proti všem osobám, které popíraným vkladem nabyly knihovního práva nebo si vymohly na něm dalších vkladů nebo záznamů.

Po uplynutí těchto lhůt může býti proti jiným osobám, které si na něm vymohly ještě před poznámkou spornosti dalších knihovních práv, uznáno na výmaz popíraného vkladu jen, jestli nebyly bezelstnými ve příčině jeho vkladu.

Nebyl-li však žalobce o povolení vkladu, jehož neplatnost tvrdí, z jakéhokoliv důvodu řádně zpraven, zaniká žalobní právo na jeho výmaz proti jiným osobám, které na něm nabyly bezelstně dalších knihovních práv, teprve ve třech letech po tom, kdy bylo zažádáno u knihovního soudu za vklad, kterému se odporuje.

Upustí-li žalobce od žaloby nebo zamítne-li se žaloba pravoplatným nálezem anebo nepodal-li žaloby v případu § 63 ve vyměřené lhůtě, buď na odpůrcovu žádost nařízen výmaz poznámky spornosti.

Zruší-li se však pravoplatným rozsudkem anebo smírem popíraný vklad zcela nebo částečně, povolen buď na žalobcovu žádost, aby vykonán byl výmaz popíraného vkladu způsobem a v míře, jak bylo v rozsudku nebo smíru vysloveno, a zároveň buď nařízeno, aby vymazány byly jak poznámka spornosti, tak i všechny vklady a záznamy, za které bylo ve příčině práva, které se má vymazati, zažádáno teprve potom, kdy došla knihovního soudu žádost za poznámku spornosti.

Kdo tvrdí, že nějaký vklad byl vymožen následkem činu zapověděného trestním zákonem, může, aby přivodil právní účinek označený v § 61 proti pozdějším zápisům, žádati u knihovního soudu za poznámku, že vklad jest sporný, předloživ potvrzení příslušného úřadu, že u něho bylo učiněno trestní oznámení.

Má-li však poznámka spornosti míti účinek, aby bylo právo na prohlášení vkladu za neplatný zachováno také proti jiným osobám, které nabyly na něm knihovních práv bezelstně ještě před poznámkou spornosti, musí býti žádost za poznámku spornosti podána u knihovního soudu ve lhůtě, která by straně příslušela ke stížnosti proti povolení vkladu.

Nalezne-li trestní soud, že má býti vymazán vklad i s knihovními právy, kterých bylo snad nabyto před poznámkou označenou v § 66, dá knihovní soud, když zkrácená strana předloží nález o tom vydaný s potvrzením o právní moci, tento výmaz podle ustanovení § 65 vykonati. Nalezl-li však trestní soud sice, že obžalovaný jest vinen, nikoliv však, aby vklad byl vymazán, a odkázal-li poškozenou stranu v příčině žádaného výmazu vkladu na pořad soukromého práva, přísluší straně k žalobě na výmaz vkladu a knihovních práv shora uvedených lhůta šedesáti dnů po právní moci tohoto rozhodnutí. Uplyne-li tato lhůta marně, jakož i neuznal-li trestní soud, že obžalovaný jest vinen, buď povolen výmaz poznámky spornosti na žádost toho, komu na tom záleží, aby byl vklad zachován v platnosti.

Žádá-li se za výmaz poznámky spornosti proto, že nebyla podána žaloba o výmaz ve lhůtách určených v §§ 63, 67, nařídí knihovní soud, není-li mu známo, že tomu tak není, na krátký čas rok, při kterém má ten, kdo si vymohl poznámky spornosti, podat důkaz, že byla žaloba včas podána, sice se povolí výmaz poznámky.

Žaluje-li knihovní vlastník nebo věřitel, na jehož nemovitosti nebo pohledávce jest vloženo nějaké právo, o úplný nebo částečný výmaz proto, že bylo promlčeno, může býti povolena poznámka rozepře.

Poznámka rozepře může býti povolena také tomu, kdo žádá pro vydržení (§ 1498 ob. z. obč.), aby mu bylo přiznáno věcné právo.

Poznámka rozepře o žalobě na výmaz pro promlčení (§ 69) anebo žaloby o uznání věcného práva pro vydržení (§ 70) nemá však účinku proti jiným osobám, které důvěřujíce v pozemkovou knihu vymohly si knihovních vkladů nebo záznamů před tím, než došla žádost za poznámku rozepře knihovního soudu. Přiznané vydržené právo má pořadí přede všemi zápisy, které teprve po poznámce rozepře se staly, a buďtež vymazána všechna práva zapsaná po poznámce rozepře, která jsou s ním v odporu.

Jinak jest se zachovati podle ustanovení § 65.

Soud, u kterého byla vykonána exekuční dražba nemovitosti (nebo hypotekární pohledávky), má z úřední moci naříditi poznámku tohoto výkonu v pozemkové knize.

Tato poznámka působí, že další zápisy proti dosavadnímu vlastníku zřizují právo jen, prohlásí-li se dražba bezúčinnou.

Nebylo-li buď odporováno dražbě nebo byl-li odpor pravoplatně zamítnut, vymaží se na žádost účastníků všechny zápisy vymožené po poznámce exekuční dražby proti dosavadnímu vlastníku a zápisy vykonané snad dále ve příčině jich.

Pokud knihovní soud anebo procesní soud v jiných případech má naříditi poznámku, ustanovuje se jednak v tomto zákoně, jednak v zákoně ze 6. února 1869, č. 18 ř. z., jednak v civilním soudním řádu a v konkursním řádu.

Zápis do pozemkové knihy smí se vykonati jen na písemný příkaz knihovního soudu a nikterak jinak, než podle obsahu tohoto příkazu.

Ukáže-li se, že nelze příkaz podle knihovního stavu vykonati, může udělený příkaz opraven býti toliko novým příkazem knihovního soudu.

Každý zápis (§ 8) nechť obsahuje kromě označení jeho druhu udání dne, měsíce, roku a podacího čísla, pod kterým došlo knihovního soudu podání, o kterém se zápis vykonává.

Došlo-li u knihovního soudu současně několik žádostí týkajících se téhož knihovního tělesa, poznamenána buďte při každém knihovním zápisu o nich vykonaném podací čísla žádostí současně došlých s dodatkem vyjadřujícím jejich současnost.

V pozemkové knize nesmí býti nic vyškrábáno a, co bylo zapsáno, ani jinak ani jinak učiněno nečitelným.

Udělá-li se chyba při zapisování a zpozoruje-li se ještě mezi zapisováním, buď opravena, aniž se vyžádá příkaz knihovního soudu.

Chyba zpozorovaná teprve po skončeném zápisu může býti opravena jen na příkaz knihovního soudu; tento vyslechne účastníky, mohla-li by chyba míti nějaký právní následek.

Prvopis listiny, podle které byl vykonán zápis, buď opatřen potvrzením o vykonaném zápisu.

Potvrzení, k němuž se vytiskne úřední pečeť, nechť uvede soudní usnesení, kterým byl zápis nařízen, a označí knihovní vložku.

Uplynula-li od vkladu zástavní pohledávky a, vztahují-li se na ni další zápisy, od posledního z těchto zápisů doba alespoň padesáti let, a jestli ti, kteří podle zápisů jsou oprávněni, nebo jejich dědicové a nástupci nemohou býti vypátráni, ani v této době nevybrali splátky na jistinu ani úroků, ani se nedomáhali jinak práva, může dlužník žádati u knihovního soudu za zahájení umoření.

V žádosti nechť žadatel uvede důvody pro žádané umoření. Uzná-li knihovní soud vyhověti žádosti, vyzve vyhláškou ty, kdož činí nároky na zástavní pohledávku, aby je přihlásili.

Ve vyhlášce označen buď přesně vklad se všemi zápisy naň se vztahujícími a lhůta k ohlášení nároků určena na rok s udáním posledního kalendářního dne, který se stanoví přibližně hledíc k prvnímu uveřejnění vyhlášky.

Vyhláška buď vyvěšena u soudu a třikráte uveřejněna v novinách určených pro soudní vyhlášky. Knihovnímu soudu se ponechává, aby ji dal uveřejniti i v jiných tuzemských anebo cizích novinách.

Přihlásí-li se v ediktální lhůtě nárok, buď žadatel za umoření o tom vyrozuměn a zůstane vyhrazeno účastníkům, aby si vymohli rozhodnutí o nároku sporem.

Uplynula-li však marně ediktální lhůta, má knihovní soud na žadatelovu žádost povoliti výměrem umoření vkladu, jakož i zápisů naň se vztahujících a zároveň jejich výmaz.

O vyřízeních knihovních žádostí buďte kromě žadatele zpraveny z úřední povinnosti tyto osoby:

Osobám, označeným v § 123, č. 1. až 4., buď doručeno podle předpisů obsažených o doručování do vlastních rukou v civilním soudním řádu.

O vykonaném doručení buď vyhotoven zvláštní doručný list.

Prvopisy listin buďte vráceny tomu, kdo je podal, není-li v žádosti žádáno za jiné opatření.

Knihovní soudy jsou povinny dohlížeti na to, aby byly výměry v knihovních věcech rychle a správně doručovány.

To, že výměr nebyl doručen řádně nebo vůbec, neopravňuje nijak popírati platnost knihovního zápisu. Kdo z knihovního zápisu odvozuje pro sebe práva nebo zproštění závazků, není povinen dokázati, že byl výměr doručen.