Čekejte, prosím...
A A A
111/1895 Ř. z. znění účinné od 1. 1. 1898 do 31. 12. 1950

111

Zákon

ze dne 1. srpna 1895,

o vykonávání moci soudní a o příslušnosti řádných soudů v občanských věcech právních (jurisdikční norma)

 

S přisvědčením obojí sněmovny rady říšské vidí se Mi naříditi takto:

Část první

O moci soudní vůbec (§ 1-48)

Oddíl první

Soudy a soudní orgány (§ 1-18)

Soudy řádné

§ 1

Soudní moc v občanských právních věcech, pokud věci tyto nejsou přikázány zvláštními zákony jiným úřadům neb orgánům, se vykonává okresními soudy, okresními soudy pro obchodní a námořské věci, krajskými a zemskými soudy, obchodními soudy zemskými a nejvyšším dvorem soudním (soudy řádnými).

Instanční poměr soudů

§ 2

V první instanci k vykonávání této soudní moci povolány jsou okresní soudy, krajské nebo zemské soudy, obchodní soudy a obchodní a námořské soudy.

Zvláštní okresní soudy pro obchodní a námořské věci budou zřízeny k vykonávání soudní moci v obchodních a námořských věcech na všech místech, v nichž zřízen jest samostatný obchodní soud anebo obchodní a námořský soud. Nařízením mohou zřízeny býti také na jiných místech takovéto okresní soudy pro obchodní a námořské věci.

§ 3

Pořad opravných prostředků z rozsudků a usnesení okresních soudův (odvolání, rekurs), jde v druhé instanci ke krajským a zemským soudům; jestliže však podá se odvolání z rozsudku, jejž okresní soud, vykonávaje soudnictví obchodní nebo námořské nebo soudnictví v záležitostech horních, byl vynesl a jenž podle toho jest označen, tedy jde k obchodním soudům, k obchodním a námořským soudům, k obchodním senátům anebo k senátům krajských a zemských soudů, k vykonávání soudnictví v záležitostech horních povolaných.

V třetí instanci rozhodovati má nejvyšší dvůr soudní o opravných prostředcích z rozsudků a usnesení okresních soudů (dovolání, rekurs).

§ 4

Z rozsudků a usnesení, vynesených v první instanci od soudů krajských a zemských i od soudů obchodních, jde pořad opravných prostředků v druhé instanci (odvolání, rekurs) k vrchnímu soudu zemskému, a ve třetí instanci (dovolání, rekurs) k nejvyššímu dvoru soudnímu.

O výkonu soudní moci při soudech řádných

§ 5

U okresních soudů vykonává se soudní moc jedním nebo několika samosoudci.

Soudci těmito jsou přednosta okresního soudu (okresní soudce) a ti soudcovští úředníci okresního soudu k vykonávání soudcovského úřadu způsobilí, kteří by přednostou představeného vrchního soudu zemského prohlášeni byli za oprávněny, u tohoto okresního soudu samostatně vykonávali soudcovský úřad v občanských rozepřích právních anebo v záležitostech soudnictví dobrovolného.

Příkazem přednosty představeného vrchního soudu zemského může jednotlivým soudcovským úředníkům okresního soudu, k samostatnému vykonávání soudcovského úřadu oprávněným, svěřeno býti výlučné, samostatné obstarávání veškerých prací, příslušejících okresním soudům při vykonávání exekuce a ve věcech knih pozemkových.

Okresním soudům, které nalézají se v sídle některého krajského nebo zemského soudu, potřebný počet soudcovských úředníků přidělen bude přednostou krajského nebo zemského soudu ze soudcovských úředníků tohoto soudu sborového k samostatnému vykonávání soudcovského úřadu oprávněných.

§ 6

V místech, v nichž nalézá se samostatný obchodní soud aneb obchodní a námořský soud, soudcové pro okresní soudy v § 2, odstavci 2 dotčené, vyvoleni buďte předsedou obchodního soudu neb obchodního a námořského soudu z těch soudcovských úředníků týchže soudů sborových, kteří oprávněni jsou k samostatnému vykonávání úřadu soudcovského.

Jinak mají pro obsazení řečených okresních soudů, jestliže nalézají se v sídle krajského nebo zemského soudu, platiti ustanovení § 5.

§ 7

U krajských, zemských a obchodních soudů soudnictví v občanských věcech právních, pokud by civilním řádem soudním nebo předpisy o vnitřním zařízení a o jednacím řádě soudů vydanými něco jiného nebylo nařízeno, se vykonává senáty, které bez rozdílu, zda v první nebo ve druhé instanci se rozhoduje, skládají se z předsedy a dvou členů.

Při senátech samostatných obchodních soudův a při těch senátech krajských a zemských soudů, jež vykonávají soudnictví v obchodních anebo námořských věcech (obchodní senáty) anebo soudnictví ve věcech horních (horní senáty) v první nebo druhé instanci, v právních věcech sporného soudnictví jedním z členů bude odborný soudce laik z obchodníků nebo ze znalců plavby nebo hornictví. Ve všech ostatních případnostech senáty krajských a zemských soudů jsou obsazeny soudcovskými úředníky k vykonávání soudcovského úřadu způsobilými.

Žádosti ve věcech amortisačních a knih pozemkových i návrhy na povolení exekuce, které podají se u krajských nebo zemských soudů jakožto instance první, bez předchozí porady v senátě mohou vyřízeny býti členy soudu, přednostou soudu sborového k tomu ustanovenými, jakožto samosoudci. Podrobnější ustanovení o tom buďte vydána způsobem nařizovacím.

Směnečné platební a zjišťovací příkazy musí vydány býti pokaždé členem soudu sborového, k tomu ustanoveným, jakožto samosoudcem.

§ 8

U vrchních soudů zemských soudnictví v občanských věcech právních, pokud by něco jiného nebylo ustanoveno předpisy o vnitřním zařízení a o jednacím řádě soudů, vykonává se v senátech, které skládají se pokaždé z předsedy a čtyř soudců.

Kterým způsobem soudnictví v občanských věcech právních vykonávati se má u nejvyššího dvoru soudního, ustanoveno jest statutem zvláštním.

Porada a hlasování

§ 9

Při jednáních v občanských věcech právních před soudy sborovými konaných a při všech rozhodnutích, která v takovýchto právních věcech se naskytují a soudu jsou vyhrazena, počet hlasujících v senátech, čítajíc k nim i předsedu, nesmí býti menší, nežli je ustanoveno jest §§ 7 a 8.

K jednáním déle trvajícím předseda může přibrati soudce náhradní, kteří mají účastniti se jednání a vstoupiti, jestliže by některého člena senátu něco zašlo.

§ 10

Předseda řídí hlasování i poradu před hlasováním snad předcházející.

Zpravodaj, je-li nějaký zřízen, hlasuje nejdříve, předseda, jenž súčastniti se má hlasování jako každý jiný člen senátu, hlasuje naposledy. Mimo to soudcové podle důstojenského pořadí starší hlasují před mladšími. Odborný soudce laik má hlasovati bezprostředně po zpravodaji a kdyby zpravodaj nebyl zřízen, hlasovati má před ostatními členy senátu.

§ 11

Žádný soudce nesmí odpírati hlasu o otázce k usnesení předložené; toto platí zejména i tenkráte, jestliže při hlasování o některé předběžné otázce zůstal v menšině.

O příslušnosti soudu, o potřebě doplniti řízení a o jiných předběžných otázkách musí pokaždé napřed býti hlasováno. Jestliže při rozhodnutí o hlavní věci nalezeno býti má o několika nárocích, musí o každém jednotlivém nároku zvláště býti hlasováno.

§ 12

Ku každému usnesení soudu vyžaduje se absolutní většina hlasů, to jest více než polovice veškerých hlasů.

Vzniknou-li při tom obtíže, které by rozdělením otázek a opětováním dotazu nebyly odstraněny, tedy předseda otázku, o které jest se usnésti, rozděliti má v jednotlivé části důležité pro rozhodnutí a zaveda zvláštní hlasování o nich, vhodným způsobem přivoditi, by hlasy byly spojeny k usnesení většinou o předmětě projednávaném.

Jestliže v sumách, o kterých se jest usnésti, vznikne mínění více než dvoje, a žádné z nich pro sebe nemá většiny, tedy hlasy dané pro největší sumu připočítávají se tak dlouho k hlasům daným pro sumu nejblíže menší, až dostane se absolutní většina hlasů.

§ 13

O různostech mínění, které by vznikly o správnosti výsledku hlasování předsedou prohlášeného, rozhoduje senát.

§ 14

O poradě a hlasování soudu sepsán buď zvláštní protokol. Jeho vedení bude upraveno předpisy o vnitřním zařízení a o jednacím řádu soudů.

Zapisovatel

§ 15

Osoby, k vedení protokolu při jednáních a při jiných soudních úkonech úředních zaměstnané, musí k tomu býti do přísahy vzaty.

Kancelář soudní

§ 16

U každého soudu jest soudní kancelář. Této přísluší přejímati spisy soudu došlé, vyhotovovati soudní rozhodnutí a jinaká vyřízení, obstarávati doručení a předvolání a schovávati soudní spisy, jakož i vykonávati všechny jiné úřední úkony jí zákonem anebo nařízením přidělené.

Z personálu soudní kanceláře mohou vzaty býti také osoby k vedení protokolů potřebné.

Orgány výkonné

§ 17

K provedení exekučních úkonů zřízeni býti mohou při jednotlivých soudech podle potřeby zvláštní výkonní úředníci.

U soudů, pro které tací výkonní úředníci zřízeni nejsou, výkonným orgánům přidělené exekuční úkony provedou soudní sluhové nebo jiné orgány zákonem k tomu povolané.

§ 18

Za přednosty a řídící úředníky soudní kanceláře i za výkonné úředníky mohou býti ustanoveny toliko osoby, které odbyly studium středních škol a prokázaly zkouškou s dobrým prospěchem vykonanou, že mají zvláštní vědomosti pro jich úřední činnost potřebné. Předpisy o předmětech a o uspořádání této zkoušky, i o složení zkušebné komise jsou vyhrazeny cestě nařizovací. Tato zkouška vztahovati se má také k vědomostem právním pro vykonávání úřadu potřebným.

Výkonní úředníci mají dáti jistotu v sumě svého jednoročního služného, podle předpisů pro služebné kauce platných.

Oddíl druhý

O odmítání soudcův a jiných soudních orgánův (§ 19-27)

Odmítání soudců

§ 19

Soudce může odmítnout býti v občanských věcech právních:

1.

když v případnosti, o kterou právě jde, podle zákona vyloučen jest z vykonávání soudcovských záležitostí;

2.

když jest dostatečný důvod, pochybovati o jeho nepředpojatosti.

§ 20

Soudcové jsou vyloučeni zu vykonávání soudcovského úřadu v občanských věcech právních:

1.

ve věcech, ve kterých sami jsou stranou, nebo při kterých jsou k některé ze stran v poměru spolu oprávněného, spolu zavázaného nebo postihem povinného;

2.

ve věcech svých manželek anebo takových osob, které s nimi v přímé řadě jsou příbuzny nebo sešvakřeny, nebo s kterými v poboční řadě až do čtvrtého stupně jsou příbuzni nebo v druhém stupni sešvakřeni;

3.

ve věcech svých osvojitelů nebo pěstounů, osvojenců neb schovanců, svých poručencův a opatrovanců;

4.

ve věcech, v nichž zřízeni byli nebo ještě zřízeni jsou za zmocněnce některé ze stran;

5.

ve věcech, v nichž při některém podřízeném soudu účastni byli při vydání rozsudku neb usnesení v odpor vzatého.

§ 21

Právo odmítati soudce může vykonávati každá strana, bez ohledu zda podle okolností ohrožena jest strana odmítající nebo její odpůrce.

Strana nemůže dále odmítati soudce z obavy předpojatosti, jestliže se u něho dala do projednávání neb učinila návrhy, aniž by byla přivedla k platnosti známé jí důvody odmítací.

§ 22

Odmítnutí budiž u soudu, ku kterému náleží soudce, o jehož odmítnutí jde, projeveno buď podáním aneb ústně do protokolu. Při tom buďte zároveň přesně udány okolnosti, které odůvodňují odmítnutí.

O takovémto prohlášení odmítnutý soudce má se vyjádřiti.

Strana, z obavy z předpojatosti odmítající, má osvědčiti důvody odmítnutí soudcem popírané. Jestliže by některý soudce byl odmítnut z obavy předpojatosti, u něhož strana před odmítnutím již dala se do projednávání neb učinila návrhy, tedy strana má také osvědčiti, že důvod odmítnutí teprve později vznikl aneb jí teprve později stal se znám.

Důvody vyloučení stranou tvrzené buďte pokaždé z úřední povinnosti zjištěny.

§ 23

O odmítnutí rozhoduje, jestliže odmítnutý soudce náleží k okresnímu soudu, nadřízený soud krajský, zemský neb obchodní; pakli náleží soudu sborovému, tento soud sborový; a jestliže by tento vystoupením odmítnutého soudce stal se k usnášení neschopen, soud sborový podle pořadí instancí představený.

§ 24

Rozhodnutí o odmítnutí děje se usnesením bez předchozího ústního projednávání; soud však k rozhodnutí povolaný před usnesením může naříditi všechna vyhledávání a vyslechnutí, která se mu zdají k vysvětlení potřebná.

Rozhodnutí, kterým se odmítnutí dopouští, nemůže opravným prostředkem v odpor vzato býti. Takovéto rozhodnutí budiž z úřední povinnosti oznámeno přednostovi soudu, k němuž odmítnutý soudce náleží, při odmítnutí představeného některého okresního soudu však přednostovi soudu sborového, k rozhodnutí o odmítnutí příslušného; jestliže odmítnutí týká se předsedy některého soudu sborového, budiž o rozhodnutí vědomost dána zástupci předsedy soudu sborového, a jestliže by předseda soudu sborového spolu se všemi členy svého soudu sborového byli odmítnuti, předsedovi soudu sborového podle pořadí instancí představeného.

§ 25

Odmítnutý soudce až do právoplatného vyřízení žádosti odmítací může předsevzíti toliko takové úkony, které nedopouštějí odkladu.

Dá-li se odmítnutí místo, osoby, které podle § 24, odstavce 2 o rozhodnutí mají být zpraveny, bez prodlení opatřte, čeho třeba, by ustanovením soudce k vykonávání soudcovského úřadu v této právní věci způsobilého co možná brzy odstraněna byla překážka tomu zabraňující, by v jednání bylo postupováno nebo právní věc vyřízena.

Odmítání jiných soudních orgánů

§ 26

Předpisy o odmítání soudců platí také vzhledem k zapisovatelům, ke zřízencům soudní kanceláře a k výkonným úředníkům, pokud zakročují jako orgány doručující, osvědčující nebo vykonávací, a to s tou obměnou, že k rozhodnutí povolán jest představený soudu, jemuž přísluší služební dozor k těmto orgánům.

Rozhodnutí toto nemůže v odpor vzato býti opravným prostředkem.

§ 27

Soudní orgány, ku kterým předcházející ustanovení se nevztahují, nalézají-li se v poměru, který by vylučoval soudce z vykonávání úřadu, mají oznámiti tento poměr přednostovi soudu.

Přednosta soudu, vykonávaje řízení prací jemu příslušející, má ustanoviti, zda tací soudní orgánové mají se zdržeti výkonu úřadu svého v tom kterém případě.

Oddíl třetí

O příslušnosti (§ 28-48)

Ustanovení příslušnosti nejvyšším dvorem soudním

§ 28

Jestliže některá občanská věc právní sice pod pravomoc zdejších soudů spadá, avšak scházejí-li nebo nemohou-li vyšetřeny býti podmínky místní příslušnosti tuzemského soudu ve smyslu tohoto zákona, tedy nejvyšší dvůr soudní z předmětně příslušných soudů ustanoviti má onen, který platiti má za soud místně příslušný pro dotčenou věc právní. Ustanovení toto ve sporných občanských věcech právních státi se má k návrhu strany, jinak z úřední povinnosti.

Jak dlouho příslušnost trvá

§ 29

Každý soud v právních věcech, které řádně u něho byly zahájeny, zůstává příslušným až do jich ukončení, byť se i okolnosti, které při zavedení řízení rozhodnými byly pri určení příslušnosti, změnily za řízení. Toto neplatí však o takových změnách, jimiž právní věc vymyká se tuzemskému soudnictví vůbec neb alespoň působnosti soudů řádných.

O delegaci

§ 30

Nemůže-li některý soud z některého v § 19 uvedených důvodů vykonávati soudnictví, má tuto překážku oznámiti soudu podle pořadí instancí představenému. Soud tento pak má ustanoviti jiný soud stejného druhu k projednání a rozhodnutí právní věci.

§ 31

Rovněž z důvodů vhodnosti k návrhu některé strany vrchní soud zemský, v jehož obvodě leží soud příslušný, na jeho místo ustanoviti může ku projednávání a rozhodnutí jiný soud stejného druhu v obvodu tohoto vrchního soudu zemského ležící; okresnímu soudu příslušející projednávání pozůstalosti neb obstarávání prací poručenského neb opatrovnického úřadu může kromě toho svěřeno býti za stejných podmínek také některému soudu sborovému první instance.

Delegace z obvodu jednoho vrchního soudu zemského do obvodu jiného vyhrazeny jsou nejvyššímu dvoru soudnímu.

Návrh na delegování nemá účinku řízení odkladacího. Rozhodnutí o něm děje se bez předchozího ústního projednání. Před rozhodnutím však vyjádření k vysvětlení potřebná buďte do určené lhůty vyžádána na soudu, jenž by vlastně ku projednávání nebo rozhodnutí bylo příslušným, i na stranách.

Obmezení příslušnosti na soudní okres

§ 32

Každý soud vykonávati má sám úřední úkony k jeho působnosti příslušející v obvodu sobě přiděleném.

Doručení a jiné soudní úkony úřední ve vojenských nebo zeměbranských budovách, anebo v budovách, které obsazeny jsou vojskem anebo zeměbranou, mohou se však díti toliko po předcházejícím oznámení veliteli a s přivzetím vojenské nebo zeměbranské osoby od něho přidělené.

Aby provedeno bylo doručení osobám exterritorialním aneb osobám, které svůj příslušný soud mají před nejvyšším dvorním maršálstvím, a aby provedena byla soudní nařízení, která týkají se řečených tuto osob, k tomu vyžádáno buď sprostředkování nejvyššího dvorního maršálství, a třeba-li toho, ministeria císařského domu a věcí zahraničných.

Stejného postupu budiž šetřeno, má-li se něco soudně konati proti osobám, které jsou podřízeny soudům řádným, nebo v dvorních budovách císařských anebo v bytech členů císařského domu neb exterritorialních osob.

§ 33

Výjimečně a pokaždé toliko uvnitř státních hranic soud smí překročiti hranice svého obvodu, aby provedl úřední jednání, je-li nebezpečenství v prodlení nebo jestliže úřední úkon předsevzat býti má na hranicích soudního obvodu. O tom budiž zpraven soud, v jehož obvodě takovýto úřední úkon má býti vykonán.

Jak se převádějí jednotlivé práce na předsedu nebo soudce z příkazu činného

§ 34

Provedení soudních úkonů předsedou soudu sborového nebo předsedícím senátu, kterému některá právní věc jest přidělena ku projednání nebo rozhodnutí, nebo převod soudních úkonů na jednotlivého člena tohoto senátu nebo příslušného soudu sborového (na soudce z příkazu činného) jest dovoleno toliko v případech zákonem ustanovených a ve případech předpisy o vnitřním zařízení a o jednacím řádu soudů naznačených.

Soudní úkony přenésti na člena senátu nebo příslušného soudu sborového přísluší toliko senátu ku projednávání a rozhodnutí právní věci povolanému, leč by předpisy k tomu se vztahujícími bylo něco jiného nařízeno nebo kdyby zejména předsedící k tomu byl zmocněn.

§ 35

Soudní úřední úkony, které mají býti předsebrány mimo jednání ústní nebo mimo zasedání, když není podmínek pro dožádání jiného soudu, uloženy buďte v řízení před soudy sborovými soudci z příkazu činnému.

Usnesení takového soudce, pokud v zákoně nic jiného není ustanoveno, mohou k návrhu nebo z úřední moci změněna býti soudem, který příkaz byl dal. Před rozhodnutím buďte konána šetření k vysvětlení stavu věci potřebná.

Jak se přenáší provedení úředních úkonů na jiné soudy

§ 36

Provedení úředních výkonů, které by krajský, zemský, obchodní neb obchodní a námořský soud podle § 32 odstavce 1, sám měl předsevzíti, přeneseno buď na okresní soud v obvodě tohoto soudu sborového ležící, když to buďto zvláštními zákonnými předpisy jest nařízeno, nebo když tím vyřízení věci může usnadněno nebo zbytečný náklad zamezen býti. Aby provedeny byly úřední úkony, které vykonány býti mají mimo jeho obvod (právní pomoc), soud, u něhož právní věc jest zahájena, má obrátiti se k tomu soudu, u něhož anebo v jehož obvodě úkon má být předsevzat.

Provedení úředních výkonů přenáší se na jiný soud (na soudce dožádaného) žádostí naň vznesenou. Jestliže některý cizozemský soud jest dožádán, budiž při tom šetřeno zvláštních nařízení k tomu se vztahujících (státních smluv, vládních prohlášení, ministerských nařízení).

O právní pomoci k dožádání tuzemského soudu

§ 37

Soudy, nalézající se v obvodu, kde tento zákon platí, mají si vzájemně poskytovati právní pomoc.

Žádost za právní pomoc, která v obvodu, kde tento zákon platí, má býti poskytnuta, budiž, není-li něco jiného ustanoveno, učiněna k okresnímu soudu, v jehož obvodě úřední jednání má býti provedeno. Žádosti za provedení knihovních zápisů nebo takových úředních úkonů, které předsevzaty býti mohou toliko u některého určitého soudu sborového, buďte vzneseny na soud, u něhož nalézá se vložka, ve které zápis státi se má, nebo který jinak provésti má úřední úkon.

Žádost buď zamítnuta, jestliže dožádaný soudce jest k žádanému úkonu místně nepříslušný.

O právní pomoci k dožádání soudů cizozemských

§ 38

Soudy, nalézající se v obvodu, kde tento zákon platí, mají cizozemským soudům k dožádání poskytovati právní pomoci, pokud by zvláštní nařízení k tomu se vztahující (státní smlouvy, vládní prohlášení, ministerská nařízení) neustanovovala něco jiného.

Právní pomoc budiž odepřena:

1.

jestliže úkon dožadujícím soudem žádaný podle ustanovení v tuzemsku o tom platných vyňat jest z působnosti soudů; jestliže by žádaný úkon náležel k působnosti jiných tuzemských úřadů, dožádaný soud může žádost dodati úřadu k tomu příslušnému;

2.

žádá-li se za provedení úkonu, který zapověděn jest zákony pro tuzemský soud závaznými;

3.

nešetří-li se vzájemnosti. Pochybuje-li dožádaný soud o šetření vzájemnosti, má o tom vyžádati si prohlášení ministra práv, které napotom pro něj jest závazné.

§ 39

Žádaná právní pomoc budiž poskytnuta podle zákonů pro dožádaný soud závazných. Pokud toho podle těchto zákonů lze dopustiti, dožádaný soud z úřední povinnosti má učiniti všechna zařízení a opatření k vyplnění žádosti potřebná.

Při poskytování právní pomoci jest toliko tenkráte dovoleno uchýliti se od zákonných předpisů v tuzemsku platných, jestliže výslovně bylo žádáno, by při předsevzatém úkonu zachován byl určitý postup cizozemským právem žádaný a není-li tento postup zapověděn nižádným předpisem zákonodárství tuzemského.

§ 40

Jestliže dožádaný soud odepře poskytnouti pomoci právní, nebo vzniknou-li za příčinou poskytnutí právní pomoci mezi soudem dožadujícím a dožádaným různosti v míněních o jejím provedení nebo v ohledu jiném, tedy k žádosti dožadujícího cizozemského soudu neb jiného cizozemského veřejného orgánu k tomu povolaného vrchní soud zemský dožádanému soudu představený má bez předcházejícího ústního projednávání rozhodnouti o důvodnosti odepření neb o jiném předmětu různého mínění.

Zkoušení příslušnosti

§ 41

Jakmile některá právní věc sporného nebo dobrovolného soudnictví u soudu se zahájí, soud z úřední povinnosti zkoušeti má svou příslušnost.

Toto zkoušení děje se v občanských rozepřích na základě údajů žalobcových, leč by soudu již bylo známo, že jsou nesprávné.

V nesporných však občanských věcech právních, dále v řízení exekučním, jakož i při povolování opatření prozatímných a při vyhlášení konkursu soud, nejsa vázán údaji stran, má z úřední povinnosti vyšetřiti poměry pro příslušnost rozhodné. K tomu konci může žádati na účastnících všechna potřebná vysvětlení.

§ 42

Je-li zahájená právní věc odňata tuzemskému soudnictví neb alespoň soudům řádným, dovolaný soud v každém období řízení vysloviti má ihned usnesením svou nepříslušnost a spolu zmatečnost předcházejícího řízení. Totéž státi se má soudy vyšší instance, jestliže tato vada teprve zde na jevo vyjde.

Vyjde-li vada tato na jevo teprve po právoplatně uzavřeném řízení, k návrhu nejvyššího administrativního úřadu budiž vyřčena nejvyšším dvorem soudním zmatečnost provedeného soudního řízení.

Výrok ve smyslu odstavce 1 a 2 nemůže se státi, jestliže jemu vzhledem k důvodu zmatečnosti překáží ještě závazné rozhodnutí od téhož aneb od jiného soudu učiněné.

Ustanovení odstavce 1 a 3 budiž také užito, jestliže některá záležitost, která není předmětem dobrovolného soudnictví, byla zahájena u soudu v řízení nesporném.

§ 43

Jestliže dovolaný soud pokládá se býti nepříslušným z některého jiného důvodu nežli v § 42 uvedeného (§ 41 odstavec 2), budiž žaloba z úřední povinnosti odmítnuta. Jakmile však o žalobě položen byl rok k ústnímu jednání, soud může prohlásiti se toliko tenkráte nepříslušným, když žalovaný včasně vznese námitku nepříslušnosti nebo když soud podle ustanovení tohoto zákona ani výslovnou úmluvou stran nemůže státi se příslušným pro tuto právní věc.

Tento výrok stane se usnesením.

§ 44

Je-li v právní věci k nespornému soudnictví náležející, dále v exekučním řízení, v řízení při povolování opatření prozatímných, jakož i v konkursním řízení příslušným jiný soud nežli dovolaný, tedy soud tento má vysloviti svou nepříslušnost v každém období řízení z úřední povinnosti nebo k návrhu usnesením, a pokud podle okolností jednotlivého případu může zjistiti soud příslušný, přikázati právní věc soudu příslušnému.

O tomto přikazovacím usnesení, jež učiněno buď bez předchozího ústního projednávání, buďte strany zpraveny.

Soud, jenž vyřkl svou nepříslušnost, nevydav usnesení přikazovací, může až do doby, kdy onen výrok moci právní nabude, učiniti všechna opatření, jichž třeba jest na ochranu veřejných zájmů nebo k zajištění stran aneb účelu řízení.

§ 45

Rozhodnutí soudu sborového první instance o jeho předmětné příslušnosti nemohou proto v odpor brána býti, poněvadž pro právní věc odůvodněna jest příslušnost některého okresního soudu.

Rovněž rozhodnutí okresního soudu nebo zvláštního okresního soudu pro obchodní a námořské věci v obvodu tohoto okresního soudu zřízeného nemohou proto v odpor brána býti, poněvadž právní věci místo před okresní soud pro obchodní a námořské věci náležejí před všeobecný okresní soud, anebo místo před soud tento k působnosti okresního soudu pro obchodní a námořské věci.

§ 46

Je-li nepříslušnost některého soudu právoplatně vyřčena na základě ustanovení o předmětné příslušnosti soudů, rozhodnutí toto jest závazné pro každý soud, u něhož by právní věc později byla zahájena.

Na základě rozhodnutí okresního soudu, který vzhledem k hodnotě věci sporné prohlásil se za nepříslušný, může právní věc již dříve, nežli toto rozhodnutí nabude právní moci, býti zahájena u soudu sborového první instance s tím účinkem, že rozhodnutí okresním soudem vydané o příslušnosti tak dlouho zůstane rozhodným pro soud sborový první instance, dokud by nebylo právoplatně změněno instancí vyšší.

Tatáž zásada má platiti i tenkráte, když právní věc od obchodního soudu neb od senátu k vykonávání obchodního a námořského soudnictví nebo horního soudnictví povolaného jakožto tam nenáležející přikázána byla k soudu nebo k senátu, který vykonávati má obecné soudnictví, nebo jestliže soudy posléze řečené vzhledem k ustanovením tohoto zákona v §§ 51 a 53 obsaženým prohlásily se býti nepříslušnými.

Spory o příslušnost mezi tuzemskými soudy

§ 47

Spory mezi rozličnými soudy první instance o příslušnost pro určitou právní věc buďte rozhodnuty soudem vyšším, který jest těchto soudů nejbližší společně představený.

Toto rozhodnutí stane se usnesením k návrhu některé strany nebo k oznámení některého z účastných soudů. Rozhodnutí budiž vydáno bez předcházejícího ústního projednávání, avšak soud před rozhodnutím může do určené lhůty vyžádati si vyjádření k vysvětlení potřebných na soudech, které prohlásily se v této právní věci za příslušné nebo za nepříslušné, i na stranách.

Rozhodnutí toto, které opravným prostředkem nemůže bráno býti v odpor, oznámeno buď stranám soudem za příslušný ustanoveným.

Vyšší soud k rozhodnutí povolaný může učiniti všechna opatření, která mezi tím jeví se býti potřebna na ochranu veřejných zájmů nebo k zajištění stran aneb účelu řízení.

Spory o příslušnost s cizozemskými úřady

§ 48

Spory tuzemských soudů s cizozemskými soudy neb úřady o příslušnost buďte oznámeny ministrovi práv. Až do jeho prohlášení, jak by tuzemští soudové měli se zachovati přiměřeně podle poměrů k jiným státním územím, soudy tuzemské mají obmeziti se na zařízení těch opatření ve právní věci, která jeví se nezbytna na ochranu veřejných zájmů nebo k zajištění stran aneb účelu řízení.

Prohlášení ministra práv jest pro soudy tuzemské závazným.

Část druhá

O moci soudní ve věcech sporných (§ 49-104)

Oddíl první

Příslušnost předmětná (§ 49-64)

Soudy okresní

§ 49

Před soudy okresní náležejí:

1.

rozepře o nároky z práv majetkových počítajíc v to i rozepře k rozkaznímu řízení patřící, jakmile předmět sporu na penězích nebo na peněžní hodnotě nepřesahuje částku pěti set zlatých, a nejsou-li tyto spory podle své povahy bez ohledu k hodnotě předmětu sporu přiděleny soudům sborovým instance první.

Nehledíc k hodnotě předmětu sporu:

2.

rozepře o otcovství k nemanželskému dítěti a o závazcích nemanželskému otci k matce a dítěti podle zákona příslušejících;

3.

rozepře o určení neb opravení hranic nemovitých statků, jakož i rozepře o služebnost bytu a o výměnek;

4.

rozepře pro rušení držby, když žalobní prosba směřuje toliko k ochraně a k navrácení předešlého skutečného stavu držby;

5.

všechny rozepře ze smluv nájemních nebo pachtovních, jakož i ze smlouvy v § 1103 o. z. obč. dotčené, pokud netýkají se ani toho, že stává takovéto smlouvy, ani zaplacení činže, rozepře o výpovědi, odevzdání nebo převzetí pachtovaných nebo najatých nebo podle § 1103 o. z. obč. k užívání přenechaných věcí, a rozepře pro zadržení svršků, od nájemce nebo pachtéře vnesených nebo jiných svršků propachtovateli pro zjištění pachtovného ručících;

6.

rozepře ze služebních a námezdních smluv mezi těmi, kdož služby poskytují, a čeledíny nebo jinými osobami ve služebním poměru postavenými, k domácím lidem těch, kdož služby dávají náležejícími, mezi polními a lesními hospodáři a jejich rolnickými a lesnickými dělníky pomocnými nebo nádenníky, pak mezi držiteli hor a všemi jinakými zaměstnavateli a zaměstnanými od nich dílovedoucími, pomocníky, dělníky a učni, jakož i rozepře ze služebního poměru lodního mužstva, pokud by všechny tyto rozepře nebyly vyňaty z příslušnosti soudů řádných;

7.

rozepře mezi vlastníky lodí, lodníky, plťaři, vozky nebo hostinskými a jejich zákazníky, cestovateli a hostmi o závazcích z jejich poměrů vznikajících;

8.

rozepře pro vady dobytka.

K působnosti okresních soudů náležejí také opatření o soudních výpovědech smluv nájemních nebo pachtovních, jež týkají se předmětů v č. 5 uvedených, vydávání rozkazů k odevzdání nebo ku převzetí takových najatých nebo pachtovaných předmětův a sepisování námořských osvědčení.

Soudy sborové instance první

§ 50

Před soudy sborové první instance náležejí všechny občanské rozepře právní, které nejsou přiděleny soudům okresním.

Soudy sborové první instance jsou výlučně příslušny pro právní rozepře tuto uvedené:

1.

pro rozepře o uznání nebo popírání manželského původu;

2.

pro rozepře o nedobrovolném rozvodu, o rozloučení manželství neb o prohlášení jeho za neplatné;

3.

pro všechny jiné, nikoli ryze majetkové rozepře, vznikající ze vzájemného poměru manželů nebo z poměru mezi rodiči a dětmi, pokud podle zákonných předpisů nemají být vyřízeny řízením nesporným;

4.

pro rozepře, které týkají se následnictví ve svěřenství nebo jiných nároků ze svěřenského poměru vznikajících;

5.

pro spory lenní.

Soudy obchodní

§ 51

Před samostatné obchodní neb obchodní a námořské soudy náležejí, když předmět sporu na penězích nebo hodnotě peněžité přesahuje částku pěti set zlatých:

1.

spory z obchodů vznikající, směřuje-li žaloba proti obchodní společnosti nebo kupci, jichž firma je zapsána v obchodním rejstříku, nebo proti zapsanému výdělkovému a hospodářskému společenstvu a je-li jednání při žalovaném obchodem;

2.

rozepře z obchodních věcí, v § 39 zákona k uvedení obchodního zákonníka ze dne 17. prosince 1862, Z. Ř. č. 1 z r. 1863, dotčených.

Nehledíc k hodnotě předmětu sporu náležejí před soud obchodní neb soud obchodní a námořský právní rozepře, které vznikají:

3.

z jednání směnečných;

4.

z právních poměrů, které týkají se ochrany a užívání známek, vzorků, modelů a výsad;

5.

z jednání, která týkají se námořských lodí a plavby námořské, jakož i ze všech jinakých právních poměrů, které posuzovati sluší podle soukromého práva námořského, pokud by k nim nevztahovala se ustanovení § 49 č. 5 až 7.

Kde by nebyl zřízen samostatný soud obchodní nebo soud obchodní a námořský, soudnictví ve všech tuto řečených rozepřích právních vykonává se obchodními senáty soudů krajských a zemských.

§ 52

V místech, kde zřízen jest samostatný soud obchodní nebo soud obchodní a námořský, rozepře z jednání a právních poměrů v § 51 č. 1 a 2 dotčených, při nichž předmět sporu na penězích nebo hodnotě peněžité nepřesahuje částku pěti set zlatých, náležejí před okresní soudy pro věci obchodní a námořské.

V takovýchto místech taktéž rozhodování rozepří, které vznikají z nájmu lodí, ze služebního poměru lodního mužstva a z námořské smlouvy dopravní (§ 49, č. 5 až 7), a sepisování námořských osvědčení náleží k působnosti okresních soudů pro věci obchodní a námořské.

Ve stejném rozsahu zvláště okresní soudy pro věci obchodní a námořské, které snad na jiných místech jsou zřízeny, jsou příslušny vykonávati soudnictví ve věcech sporných.

Rozepře v záležitostech horních

§ 53

Před horní senáty krajských a zemských soudů, které nařizovacím způsobem budou určeny, náležejí rozepře týkající se hornictví, pokud dle § 49, č. 1, pak 3 až 6 nenáležejí před soud okresní.

Dále náležejí tam, nehledíc k hodnotě předmětu sporu, rozepře:

1.

o žalobách, jimiž některé věcné právo k předmětům horního vlastnictví i k součástkám jeho na povrchu země ležícím a k příslušenstvu hor ku platnosti přivedeno, nebo jimiž zrušení takového práva způsobeno býti má;

2.

o užívání předmětů v č. 1 dotčených;

3.

o stáří v poli při propůjčení dolů;

4.

o vyzvání k vymezení pole (položení míry dolové s určitým ohraničením);

5.

o prohlášení propadlosti práv k horám;

6.

o vlastnictví neb užívání vod důlních;

7.

o poměrech upravených v horních zákonech, jež týkají se báňských podnikatelů mezi sebou, jakož i o poměrech těchto k jich úředníkům a zmocněncům, pak k držitelům jiných nemovitých statků;

8.

o správě a vedení účtů mezi držiteli hor a jejich úředníky nebo zmocněnci o provozování díla a jeho příslušenství;

9.

o společenských smlouvách v příčině provozování, užívání nebo využitkování společných hor;

10.

o poměrech, které v horních zákonech jsou upraveny, mezi těžířstvy a jejich spolutěžíři.

Hodnota předmětu sporu

§ 54

Pro výpočet hodnoty předmětu sporu, která pro příslušnost jest rozhodná, rozhoduje čas podání žaloby.

Ku přírůstku, plodům, úrokům, škodám a nákladům, kterých domáhá se kdo jako nároků vedlejších, nepřihlédá se při výpočtu hodnoty.

§ 55

Dohromady čítá se více nároků, jichž v jedné žalobě jediná strana nebo společníci ve sporu se domáhají. Žádá-li se toliko část jistinné pohledávky, rozhodným jest úhrnný obnos jistinné pohledávky ještě nezapravené. Žádá-li se přebytek, jenž vychází ze srovnání pohledávek, které oběma stranám na vzájem příslušejí, tedy rozhodným jest úhrnný obnos pohledávek, jichž žalobce dovolává se k odůvodnění žádaného přebytku.

§ 56

Jestliže žalobce nabízí se na místě žádané věci přijmouti určitou sumu peněžitou, nebo žádá-li alternativně za přisouzení sumy peněžité, tedy peněžitá suma v žalobě uvedená jest rozhodná pro posouzení příslušnosti.

Ve všech jiných případech, v nichž hodnota předmětu sporu, nikoli v peněžité sumě záležejícího, důležita jest pro určení příslušnosti, žalobce má udati tuto hodnotu v žalobě. Toto platí zejména také o žalobách určovacích.

Při ocenění předmětu sporu nebuďte sražena plnění vzájemná, k nimž snad žalobce jest zavázán.

§ 57

Při rozepřích, které za předmět mají toliko zjištění některé pohledávky nebo zástavní právo, pro ocenění předmětu sporu obnos pohledávky jest rozhodný, nebo má-li předmět zástavy hodnotu menší, jeho hodnota.

§ 58

Hodnota práva k vybírání úroků, důchodů, plodův a jiných opětujících se požitkův a plnění budiž čítána při trvání na vždy dvacateronásobnou, při trvání neurčitém nebo na čas života obmezeném desateronásobnou roční dávkou, při trvání určitém však čítán buď úhrnný obnos toho, co příště přijato bude, avšak v nižádné případnosti více než dvacateronásobnou roční dávkou.

Je-li sporno, zdali stává poměru pachtovního nebo nájemního, tedy za základ ocenění položen buď obnos činže na celý sporný čas připadající.

§ 59

Při žalobách na vykonání prací nebo jiných osobních plnění, na trpění neb opominutí, na vydání prohlášení vůle za hodnotu předmětu sporu buď pokládána žalobcem udaná výše jeho interessu.

§ 60

Jestliže při žalobě, u soudu sborového první instance podané, ocenění předmětu sporu podle § 56 odstavce 2 učiněné jeví se přílišné, tedy soud, je-li spolu pravdě podobno, že by při správnějším ocenění předmětu sporu tento nedosáhl hranice hodnoty pro příslušnost soudu sborového rozhodné, může z úřední moci naříditi šetření, která se mu zdají potřebná pro prozkoumání správnosti hodnoty udané, a zejména může naříditi vyslechnutí stran, ohledání věci, a může-li se to státi bez značného nákladu a bez zvláštního průtahu, také dobrozdání znalců. Toto státi se může, třeba-li toho, již před nařízením ústního projednávání.

Za hodnotu nemovité věci, podrobené dani pozemkové nebo domovní dani činžovní, pokládán buď ten obnos, který jest rozhodný jakožto berní odhadní hodnota pro vyměřování poplatků.

Jestliže následkem toho, co takovými šetřeními a důkazy na jevo vyšlo, spor od soudu sborového musí odstoupen býti soudu okresnímu, žalobce nésti nebo nahraditi má náklady, tímto šetřením a těmito důkazy vzešlé.

Kromě případnosti v odstavci 1 dotčené jest ocenění předmětu sporu, jež v žalobě jest obsaženo, závazné ohledně příslušnosti jak pro soud tak i pro odpůrce.

Odporování příslušnosti senátu civilního obchodního nebo horního

§ 61

Když v rozepři, před civilním senátem některého krajského nebo zemského soudu projednávané, učiní se návrh na přikázání sporu před senát obchodní nebo horní téhož soudu sborového (námitka nepříslušnosti) a jestliže soud uzná, že tomuto návrhu vyhověno býti musí ještě dříve, nežli se ukončí projednávání věci hlavní, tedy soud může, pokud stav řízení odporučuje takovéto opatření, spolu s rozhodnutím o námitce nepříslušnosti učiniti usnesení, aby ihned na místě jednoho člena senátu nastoupil odborný přísedící a že líčení před senátem takto změněným ihned má býti provedeno.

Rovněž jako odborný přísedící může nahrazen býti soudcovským úředníkem, když nepříslušnost senátu obchodního nebo senátu k vykonávání soudnictví ve věcech horních povolaného proto se namítá, poněvadž rozepře náleží k soudnictví obecnému.

Rozhodnutí o námitce nepříslušnosti nebudiž v těchto případnostech zvláště vyhotoveno, nýbrž budiž pojato do rozhodnutí vydaného po konci řízení o věci hlavní.

§ 62

Jestliže v případnostech v § 61 naznačených rozhodnutí o námitce nepříslušnosti vyhradí se soudem výroku po skončení řízení o hlavní věci vydanému, předseda podle toho, jestli žádáno bylo, aby rozepře přikázána byla před senát obchodní nebo horní nebo před senát civilní, může přibrati odborného přísedícího nebo soudcovského úředníka k líčení jako soudce náhradního. Jestliže by potom námitka nepříslušnosti od senátu, před nímž jednání bylo nařízeno, uznána byla za důvodnou na základě výsledku jednání, tedy pokud rozepře před civilním senátem projednávaná náleží před obchodní nebo horní senát, odborný přísedící za náhradního soudce přibraný, má pro rozhodnutí hlavní věci nastoupiti na místo jednoho člena tohoto senátu. Naproti tomu při sporech, před civilní senát náležejících, soudcovský úředník, který jakožto náhradní soudce účastnil se jednání, má nastoupiti na místo odborného přísedícího senátu původně k jednání povolaného. Proti těmto usnesením není samostatného prostředku opravného.

Změna v složení senátu a jména senátních členů, kteří při vynesení rozsudku skutečně spolu působili, buďte v této případnosti pokaždé oznámeny při vyhlašování rozhodnutí.

Ten člen senátu, který následkem vznesené námitky nepříslušnosti podle usnesení soudního vystoupil ze senátu před rozhodnutím hlavní věci, nemá účastniti se v poradě a hlasování o rozsudku. Avšak jest zavázán, oznámiti předsedovi ve třech dnech své mínění o rozhodnutí rozepře zvláštním spisem. Toto votum buď přiloženo ku protokolu poradnímu.

§ 63

Ustanovení §§ 61 a 62 užiti lze také tenkrát, když v rozepři na soud samostatný obchodní neb soud obchodní a námořský vznesené učiní se námitka nepříslušnosti proto, že spor náleží před soud krajský nebo zemský k vykonávání obecného soudnictví povolaný.

Jestliže obchodní soud aneb obchodní nebo horní senát krajského nebo zemského soudu pokládají rozepři u nich zahájenou za záležitost soudnictví obecného, opatření v §§ 61 a 62 naznačená buďte zavedena z úřední povinnosti.

§ 64

Jestliže rozhodnutí, podle § 62 přivzetím náhradního soudce vynesené, jest v odpor vzato pro nepříslušnost soudu a je-li vyšší instance toho mínění, že by senát, před kterým projednávání bylo nařízeno, skutečně byl příslušný k rozhodnutí rozepře, tedy přece nebudiž dále k nepříslušnosti přihlédáno, když by i člen před konečným rozhodnutím ze senátu vystouplý podle obsahu svého vota ke spisům přiloženého byl rozhodl rozepři tak, jak se to stalo výrokem v odpor vzatým.

Oddíl druhý

Příslušnost místní (§ 65-104)

Soud obecný

§ 65

Všechny žaloby, pro které není odůvodněna zvláštní příslušnost u některého soudu jiného, buďte podány u předmětně příslušného soudu okresního nebo soudu sborového první instance, u něhož žalovaný má svůj soud obecný.

§ 66

Obecný soud osoby určen jest jejím bydlištěm. Bydliště osoby nalézá se v tom místě, ve kterém usadila se s prokazatelným nebo z okolností na jevo jdoucím úmyslem, tam trvale se zdržovati.

Má-li která osoba bydliště v obvodech soudů několika, tedy jest pro ni soud obecný odůvodněn při každém z těchto soudů. V takové případnosti žalobce má na vůli, u kteréhokoliv z rozličných těch soudů žalobu vznésti.

§ 67

Pro osoby, které ani v obvodě, ve kterém tento zákon platí, ani jinde bydliště nemají, obecný soud zakládá se tím místem, kde právě v tuzemsku se zdržují. Není-li takového místa, nebo není-li známo, kde v tuzemsku se zdržují, osoby tyto pro všechny závazky, které za jejich pobytu v tuzemsku byly vzešly nebo tuto mají se splniti, žalovány býti mohou u soudu bydliště nebo pobytu posledního, jejž v tuzemsku měly.

§ 68

Pro osoby vojska, válečného loďstva a zeměbrany, v aktivní službě postavené, počítajíc v to všechny vojenské osoby v aktivní službě při vojenské správě ustanovené, a pro osoby, v aktivní službě četnictva postavené, platí za bydliště v příčině soudu příslušného místo posádky.

Soud příslušný tímto založený trvá při změně posádky potud, až se dorazí do posádky nové.

Za bydliště vojenských osob, které nejsou v tuzemsku, při určování příslušného soudu platí poslední tuzemské místo posádkové vojenského sboru, ku kterému náležejí, nebo poslední tuzemské posádkové místo těchto vojenských osob.

§ 69

Rakouští státní příslušníci, kteří ve stálém úředním postavení jakožto úředníci nebo služebníci rakouského státu nebo Rakousko-uherského mocnářství zdržují se mimo obvod platnosti tohoto zákona, podrží obecný soud, který měli v obvodě platnosti tohoto zákona. Jestliže by takový soud nebyl založen, nebo nemůže-li býti vyšetřen, tedy pro ně založen jest obecný soud ve Vídni, a to v obvodě toho okresního soudu, v němž sídlo své má c. a k. ministerium věcí zahraničných.

§ 70

Obecný soud manželův jest také soudem jeho manželky, třeba byla opatrovankou, pokud manželství není soudně rozvedeno nebo rozloučeno nebo smrtí manželovou zrušeno.

Jestliže manžel zrušil své bydliště v obvodě, kde tento zákon platí, avšak manželku svou zanechal v tuzemsku, tedy její stálý pobyt zakládá pro ni obecný soud potud, pokud manžel opět neusídlí se v obvodu platnosti tohoto zákona.

§ 71

Obecného soudu otcova účastny jsou dítky, otcovské jeho moci podrobené, manželsky zrozené, legitimované neb osvojené; dítky tyto zůstanou potud podrobeny tomuto soudu i po zániku nebo neúčinnosti otcovské moci, pokud nenabyly práva k volné správě majetku.

§ 72

Nemanželské dítky jsou podrobeny obecnému soudu matčinu; dítky tyto podrží tento soud i po smrti matčině potud, pokud nenabyly práva k volné správě majetku.

Dítky, které na náklad některého veřejného ústavu, zároveň k zákonnému zastupování těchto dítek povolaného, zaopatřeny jsou v tomto ústavě nebo mimo něj, jsou po dobu tohoto zaopatřování podřízeny obecnému soudu tohoto ústavu.

§ 73

Obecný soud vojenské osoby, posádkovým místem určený, vztahuje se k její manželce a dětem toliko tenkráte, jestliže s vojenskou osobou žijí ve společné domácnosti. Jinak obecný soud pro tyto osoby určen jest místem jejich trvalého pobytu.

Totéž platí o manželce a dětech osob v § 69 řečených.

§ 74

Obecný soud eráru nebo země jest určen sídlem veřejného orgánu, jenž podle platných o tom předpisů jest povolán zastupovati erár nebo zemi v rozepři.

Obecný soud obce řídí se sídlem obecního představenstva.

§ 75

Pokud nic jiného není stanoveno všeobecně závazným způsobem, obecný soud veřejných obchodních společností, komanditních společností, akciových společností, společenstev, těžířstev, veřejných fondův a korporací, kostelův, obročí, nadací, k veřejným účelům zřízených ústavů, majetkových podstat, spolkův a jiných právních podmětů, k fysickým osobám nenáležejících, které nespadají pod ustanovení § 74, řídí se jejich sídlem. Za sídlo v pochybnosti pokládá se to místo, kde se vede správa.

Jestliže za některý z těchto právních podmětů zakročiti má zástupce eráru nebo některé země, anebo je-li podroben správě některé obce, soud obecný budiž posuzován podle ustanovení § 74.

Soudy zvláštní
1. Výlučné
Věci manželské

§ 76

Žaloby o rozvod, rozloučení nebo neplatnost některého manželství, i žaloby pro všeliké ne ryze majetkové nároky z manželského poměru náležejí před soud, v jehož obvodě manželé měli své poslední společné bydliště.

Záležitosti pozůstalostní

§ 77

Soud pro žaloby, kterými kdo se domáhá dědického práva nebo nároků z odkazů nebo jinakých pořízení pro případ smrti, jakož i pro žaloby pozůstalostních věřitelů z nároků na zůstavitele nebo na dědice jako dědice, řídí se, pokud pozůstalost nebyla odevzdána, sídlem soudu, u kterého projednání pozůstalosti jest zahájeno.

Žaloby, týkající se rozdělení dědictví, náležejí před soud, u něhož projednávání pozůstalosti jest zahájeno. Tento soud trvá i po právoplatném odevzdání pozůstalosti.

Záležitosti svěřenské a lenní

§ 78

Žaloby v záležitostech svěřenských, soudům sborovým první instance přikázané, náležejí před ten soud sborový, jenž vykonává soudnictví v nesporných záležitostech svěřenství v instanci první.

Žaloby v lenních záležitostech, pro něž by místa neměl soud v § 77 řečený, buďte podány, je-li léno zeměpanské a účastní-li se sporu pán lenní, u soudu sborového první instance, v jehož obvodě lenní úřad má své sídlo, kromě této případnosti však u toho soudu sborového první instance, v jehož obvodě léno leží.

Žaloby soudcův a žaloby na soudce

§ 79

Žaloby na osoby, které úřadují jako samosoudci u okresního soudu, který podle ustanovení o předmětné, a místní příslušnosti povolán jest ku projednání a rozhodnutí, náležejí před krajský nebo zemský soud, v jehož obvodě nalézá se soud okresní. Žaloby na předsedu soudu sborového první instance, které by náležely před tento soud sborový nebo před některý okresní soud v jeho obvodě ležící, buďte podány u některého soudu sborového první instance, jehož obvod bezprostředně hraničí s obvodem onoho soudu sborového.

Tytéž předpisy platí i tenkráte, když samosoudce vznáší žalobu, pro kterou by právě příslušný byl soud okresní, při němž toho času jest činným, nebo jestliže předseda některého soudu sborového první instance vystoupí jako žalobce v rozepři, která ustanoveními tohoto zákona jest přidělena soudu sborovému, jemuž jest představen, nebo některému okresnímu soudu v obvodě tohoto soudu sborového.

Žaloby o náhradu pro porušení práva soudcovskými úředníky způsobená

§ 80

Soud pro žaloby, jimiž se kdo domáhá nároků na náhradu pro porušení práva, soudcovskými úředníky za výkonu jejich úřední působnosti způsobená, řídí se sídlem soudu, od něhož neb od jehož zřízenců porušení práva způsobeno bylo.

Spory o statek nemovitý

§ 81

Žaloby, jimiž se kdo domáhá věcného práva k nemovitému statku, dále toho, že prost jest takovéhoto práva nebo že toto zrušeno jest, žaloby dílčí, žaloby o upravení hranic a žaloby z rušené držby náležejí před soud, v jehož obvodě leží statek nemovitý.

Týká-li se žaloba pozemkové služebnosti nebo realního břemene, rozhoduje o příslušnosti soudu poloha služebného neb obtíženého pozemku.

Rozepře pro rušení držby práv vodních

§ 82

Rozepře pro rušení držby (§ 49, č. 4) práv vodních náležejí před soud, v jehož obvodě rušení se stalo.

Rozepře z nájmu nebo pachtu

§ 83

Rozepře z nájmu nebo pachtu v § 49, č. 5 dotčené, náležejí před soud, v jehož obvodě jest předmět najatý nebo pachtovaný.

Soud tento jest příslušný také vydávati opatření a příkazy v záležitostech nájemních nebo pachtovních, v § 49, posledním odstavci uvedené.

Leží-li věc v obvodech rozličných

§ 84

Leží-li věc v obvodech soudů několika, tedy ve všech případnostech, v nichž poloha věci jest rozhodná pro určení soudu příslušného, žalobce může voliti, u kterého z těchto soudů podati chce žalobu. Totéž platí, je-li podle hranic rozličných soudních okresů pochybno, který z několika soudů pokládán býti má za příslušný podle místa věci položené.

Když v jedné žalobě spojeno jest nároků několik, které by podle předcházejících ustanovení vzhledem k poloze věci, ku které se vztahují, náležely před rozličné soudy, tedy tato žaloba podle volby žalobcovy může podána býti u kteréhokoli z těchto soudů.

Osoby exterritorialní

§ 85

Předpisy o výlučném soudě podle polohy věci nemovité (§ 81) i o soudech v §§ 82 a 83 řečených vztahují se také k osobám exterritorialním a k těm osobám, které mají svůj příslušný soud před nejvyšším dvorním maršalstvím.

2. Soudy na vůli dané
Soud podle místa zaměstnání

§ 86

Osoby, které se na některém místě zdržují za okolností, jež svou povahou poukazují k pobytu delšímu, zejména jako čeleď, ruční nebo tovární dělníci, živnostenští pomocníci nebo učňové, jako studující nebo žáci, a mají-li způsobilost procesní, mohou žalovány býti pro majetkové nároky u soudu místa pobytového.

Ustanovení toto vztahuje se také k vojenským osobám, které nemohou založiti si samostatně bydliště, tím způsobem, že na místo soudu místa pobytového nastoupí soud místa posádkového (§ 68).

Soud závodu

§ 87

Jestliže majitelé dolů, továren, obchodních aneb živnostenských podniků mají zvláštní závody mimo sídlo podniku, tedy na ně ve sporných právních věcech, které týkají se tohoto závodu, může býti žalováno u soudu toho místa, v němž závod se nalézá.

Osoby, které jakožto vlastníci, poživatelé nebo pachtéři hospodaří na statku obytnými nebo hospodářskými staveními opatřeném nebo jej svými zřízenci vzdělávati dávají, mohou žalovány býti ze všech právních poměrů k hospodaření na statku se vztahujících u toho soudu, v jehož obvodě statek leží.

Soud podle splniště

§ 88

Žaloby o určení, zda smlouva existuje čili ne, na splnění nebo zrušení její, i na náhradu pro nesplnění nebo pro nenáležité splnění, mohou podány býti u soudu toho místa, na kterém smlouva podle písemného dohodnutí stran splněna býti má žalovaným; v dohodnutí musí být obsaženo, že zřízením splniště založeno jest také oprávnění k žalobě na místě tomto.

Mezi osobami, provozujícími některou živnost obchodní, soud splniště zakládá se také tím, když bez námitky přijme se faktura zároveň se zbožím nebo již před dojitím jeho zaslaná, jež opatřena jest doložkou, že placení státi se má na určitém místě a že na témže místě mohou podány býti žaloby z tohoto obchodu.

§ 89

Osoby zavázané ze směnky mohou žalovány býti od majitele směnky u soudu místa platebního.

§ 90

Rozepře z nájmu lodí, ze služebního poměru lodního mužstva a z námořské smlouvy dopravní mohou vzneseny býti také u soudu toho místa, ve kterém žalovaný se zdržuje, kde zboží má býti odevzdáno, kde doprava cestujícího končiti se má nebo kde cesta s přeruší.

Soud věci obtížné

§ 91

U soudu podle § 81 příslušného může se žalobou, kterou se domáháno bylo práva zástavního, spojena býti žaloba na zaplacení pohledávky zástavním právem zjištěné, se žalobou o zrušení (výmaz) zástavního práva žaloba o určení, že tu není pohledávky zástavním právem zjištěné, když oboje žaloby směřují proti témuž žalovanému.

Žaloby o dávky, z nějakého realního břemene zadržené, mohou na držitele obtíženého pozemku vzneseny býti u soudu, v jehož obvodě obtížený pozemek leží.

Soud pro rozepře z rušené držby

§ 92

Žaloby z rušené držby (§ 49, č. 4), pokud netýkají se věci nemovité, mohou podány býti u soudu, v jehož obvodě stalo se rušení.

Soud podle společenství ve sporu

§ 93

Osoby dvě nebo více, které mají svůj obecný soud před rozličnými soudy, mohou žalovány býti jakožto společníci ve sporu, pokud by pro rozepři nebylo společného zvláštního soudu, před každým tuzemským soudem, u něhož jeden ze společníků ve sporu, anebo jestliže by se mezi nimi nalézali hlavní a vedlejší zavázání, jeden z hlavních zavázaných má svůj soud obecný.

Osoby zavázané ze směnky mohou žalovány býti jakožto společníci ve sporu u soudu místa platebního.

Soud rozepře hlavní

§ 94

Žaloby, jimiž kdo táhne se nárokem k věci nebo právu, o němž mezi jinými osobami rozepře jest zahájena (hlavní intervence), mohou až do právoplatného rozhodnutí tohoto sporu podávány býti u téhož soudu,

Žaloby zmocněnců procesních a pro doručování ustanovených o platy a výdaje mohou podávány býti u soudu rozepře hlavní.

§ 95

Žaloby v §§ 91 a 94 uvedené mohou podávány býti u soudů tam řečených i tenkráte, když by tyto soudy vlastně podle ustanovení o předmětné příslušnosti platných nebyly příslušny rozhodovati o majetkovém nároku, jehož se bylo žalobou domáháno.

Soud žaloby na vzájem

§ 96

U soudy žaloby může podána býti žaloba na vzájem, když nárok žalobou posléze dotčenou vymáhaný souvisí s nárokem žaloby nebo kdyby se jinak hodil ku kompensaci, dále když žaloba vzájemná směřuje k stanovení právního poměru nebo práva, kterýž poměr nebo právo za rozepře sporny se staly, a na jejichž bytí nebo nebytí zcela nebo z části závisí rozhodnutí o žalobní prosbě.

Soud vzájemné žaloby nemá místa, když by příslušnost soudu pro nárok žalobou vzájemnou domáhaný nebo pro takovouto určovací žalobu nemohl býti založen ani úmluvou stran, nebo když v čase podání vzájemné žaloby řízení ústní o žalobě v první instanci již jest uzavřeno.

Soud podle bydliště dřívějšího

§ 97

Řemeslníci, drobní prodavači, hostinští, lodníci, vozkové a jiní živnostníci, dále tovaryši, pomocníci, čeleď a jiní dělníci námezdní mohou žalovati ze svých pohledávek za dodané výrobky a zboží, za vykonané služby a práce v devadesáti dnech od času poslední dodávky nebo práce u soudu, který jest příslušný podle dřívějšího bydliště odběratelova nebo zaměstnatelova, když odběratel nebo zaměstnatel mezi tím přeložil své bydliště do jiného obvodu soudního.

Totéž přísluší soukromým učitelům vzhledem k jejich nároku na odměnu.

Soud lodníků a lodního mužstva

§ 98

Proti lodníkům a osobám lodního mužstva pohledávky druhu v § 97 dotčeného mohou zažalovány býti u soudu, jenž podle místa, kde žalovaný právě se zdržuje, jest příslušným, i když by žalovaný na jiném místě měl své bydliště.

Soud podle majetku

§ 99

Na osoby, které nemají bydliště v tuzemsku, může podána býti žaloba pro majetkové nároky v území, kde tento zákon platí, u každého soudu, v jehož obvodě nalézá se majetek těchto osob nebo předmět žalobou žádaný.

Při pohledávkách poddlužníkovo bydliště platí za místo, v němž majetek se nalézá. Nemá-li poddlužník v tuzemsku nižádného bydliště, avšak nalezá-li se v tuzemsku některá věc, která za tuto pohledávku jistotu podává, tedy místo, kde tato věc leží, jest rozhodné pro určení příslušného soudu.

Cizozemské ústavy, majetkové podstaty, společnosti, společenstva a jiná sdružení osob mohou mimo to žalovány býti u toho tuzemského soudu, v jehož obvodě nalézá se jejich stálé zastupitelství pro tuzemsko neb orgán, jemuž svěřeno jest obstarávání obchodů takových ústavů a společností.

Pro rozepře, týkající se námořských lodí a námořských plaveb, domovský přístav té které námořské lodi v tuzemsku ležící pokládá se za místo, na němž majetek se nalézá.

Soud podpůrný pro žaloby z poměru manželského a rodičského

§ 100

Žaloby na rakouského státního příslušníka o soudní rozvod, rozloučení neb o prohlášení manželství neplatným a jiné žaloby o rozepře nikoli ryze majetkové z manželského nebo rodičského poměru mohou podány býti, když v tuzemsku pro ně není odůvodněn ani obecný, ani zvláštní soud, buďto u obecného soudu žalobcova, nebo jestliže by ani takového v tuzemsku nebylo, u zemského soudu ve Vídni.

Soud vzájemnosti pro žaloby na cizince

§ 101

Když v jiném státním území na rakouské státní příslušníky v občanských věcech právních dopuštěny jsou žaloby před soudy, kterým by podle přítomného zákona pro takovéto rozepře vůbec žádná nebo toliko obmezená příslušnost náležela, tedy stejná soudní příslušnost proti příslušníkům onoho státního území odůvodněna jest i u soudů tuzemských.

Když jest příslušných soudů několik

§ 102

Žalobce může voliti mezi několika soudy příslušnými; volba tato jest dokonána doručením žaloby žalovanému.

O několika okresních soudech na místě jednom

§ 103

Má-li někdo žalován býti u okresního soudu na některém místě, kde několik okresních soudů jest zřízeno, budiž žaloba podána u toho okresního soudu, v jehož obvodě žalovaný má své bydliště, nebo, jestliže by neměl bydliště, v jehož obvodě má svůj pobyt. Pakli by žalovaný skutečně nezdržoval se v tom místě, tedy žalobce může mezi těmito několika okresními soudy voliti (§ 102).

Pro rozepře, které okresním soudům pro obchodní a námořské věci jsou přiděleny, předpis tento platí tenkráte, když na témže místě nalézá se několik okresních soudů pro věci obchodní a námořské.

Úmluva o příslušnosti soudů

§ 104

Strany mohou se podrobiti výslovnou úmluvou soudu první instance vlastně nepříslušnému. Tato úmluva musí prokázána býti soudu listinou již v žalobě.

Úmluva tato má toliko tenkráte právní účinek, vztahuje-li se k určité právní rozepři neb ku právním rozepřím z určitého právního poměru vznikajícím. Avšak záležitosti, které vůbec odňaty jsou působnosti řádných soudů, nemohou takovouto úmluvou na tyto soudy; rozepře, které před soud okresní náležejí, nemohou na soud sborový první instance; rozepře spadající pod obecnou právomocnost nemohou na obchodní soud, obchodní a námořský soud, nebo na obchodní nebo horní senát; a konečně rozepře výlučně soudům sborovým první instance přidělené nemohou na soud okresní vzneseny býti.

Soud vlastně nepříslušný, pokud úmluvou stran příslušným učiněn býti může, stane se příslušným také tím, že žalovaný, neučiniv včasně námitku nepříslušnosti, v hlavní věci ústně projednává.

Část třetí

O moci soudní v záležitostech nesporných (§ 105-122)

Projednávání pozůstalosti

§ 105

Ku projednávání pozůstalosti povolán jest soud okresní; jsou-li však v pozůstalosti statky v deskách zemských zapsané nebo z obecního svazku vyloučené nebo léna, povolán jest soud krajský nebo zemský, u kterého zemřelý měl svůj obecný soud ve věcech sporných.

§ 106

Zemřel-li rakouský státní příslušník v cizině, ku projednávání jeho pozůstalosti povolán jest ten soud, u kterého zemřelý měl svůj poslední obecný soud v tuzemsku; anebo jestliže by to vyšetřeno býti nemohlo, jest příslušný na soud, v jehož obvodě zcela nebo z větší části leží nemovité statky do pozůstalosti náležející; a měl-li toliko movité jmění, tedy ten soud, v jehož obvodě leží větší část movitého jmění v tuzemsku se nacházejícího. Jestliže k pozůstalosti náležejí statky v zemských deskách zapsané nebo z obecního svazku vyloučené nebo léna, budiž přiměřeně užito ustanovení § 105.

§ 107

Vzhledem k nemovitým statkům zemřelého cizince ležícím v obvodě, kde tento zákon platí, přísluší projednávání pozůstalosti okresnímu soudu, anebo, jsou-li tyto statky nebo část jejich zapsána v zemských deskách nebo jsou-li vyloučeny ze svazku obecního, tomu soudu krajskému nebo zemskému, v jehož obvodě tyto nemovité statky zcela nebo větším dílem leží.

§ 108

Když podle platných o tom zákonných předpisů projednávání movité pozůstalosti po některém zemřelém cizinci vedeno býti má od soudu, ležícího v území, kde tento zákon platí, jest příslušný k tomu soud okresní, u kterého cizinec měl svůj soud obecný; pakli by soudu nebylo lze vyšetřiti, tedy ten soud okresní, v jehož obvodě nalézá se větší část zanechaného movitého jmění.

Poručenství a opatrovnictví

§ 109

Ustanoviti poručníka neb opatrovníka a obstarávati všechny úkony, které poručenskému a opatrovnickému úřadu příslušejí, povolán jest okresní soud, u něhož nezletilý neb opatrovanec má svůj obecný soud ve věcech sporných. Jestliže pro cizozemce, jenž v tuzemsku obecného soudu nemá, zřízen býti má poručník neb opatrovník, příslušným jest ten okresní soud, v jehož obvodě cizozemec má své bydliště nebo svůj pobyt.

Avšak rozhodovati o usneseních okresních soudů, jimiž prodloužení otcovské moci nebo poručenství nebo zřízení nebo zrušení opatrovnictví pro šílenství nebo blbost nebo pro marnotratnost má býti povoleno neb odepřeno, i rozhodovati o usneseních okresních soudů, jimiž konečně vyřizují se žádosti za osvojení nebo jimiž povolení k žádosti za legitimaci milostí zeměpána nebo schválení ke zcizení nemovitých věcí nezletilců neb opatrovanců má býti dáno neb odepřeno, jest vyhrazeno krajskému nebo zemskému soudu, v jehož obvodě příslušný soud okresní leží. Okresní soud v této případnosti má zaslati spisy projednací soudu sborovému první instance, dříve nežli usnesení okresního soudu jest vyhotoveno.

§ 110

Jakožto poručenský neb opatrovnický úřad nad nezletilými dítkami takových zůstavitelů, v jejichž pozůstalosti nalézají se statky v zemských deskách zapsané nebo statkové obvody z obecního svazku vyloučené, a nad poručenci a opatrovanci vůbec, kteří drží takovéto statky nebo statkové obvody, příslušný jest ten krajský nebo zemský soud, před kterým nezletilec neb opatrovanec má svůj obecný soud ve věcech sporných.

Tato příslušnost má i tehdy místo, když poručenci a opatrovanci nabudou teprve statků v deskách zemských zapsaných nebo statkových obvodů z obecního svazku vyloučených, když již okresní soud počal vykonávati svou působnost jakožto úřad poručenský neb opatrovnický. Přenesení na krajský nebo zemský soud, jenž stal se příslušným, má státi se k oznámení poručníka neb opatrovníka nebo z úřední moci.

§ 111

Je-li v zájmu poručencově neb opatrovancově, a zejména jestliže tím patrně bude napomoženo účinnému vykonávání ochrany, která opatrovancům od poručenského neb opatrovnického úřadu má býti poskytována, může soud, k obstarávání prací poručenskému neb opatrovnickému úřadu náležejících příslušný, z úřední moci nebo k návrhu přednésti zcela nebo částečně na jiný soud stejného druhu dozor k osobě poručencově a péči o něj nebo vykonávání povinností, které příslušejí soudu v majetkových záležitostech opatrovancových.

Usnesení takovéto potřebuje předcházejícího schválení vrchním soudem zemským příslušnému soudu představeným, má-li však převod státi se na soud v obvodě jiného vrchního soudu zemského nebo na některý soud cizozemský, schválení nejvyšším dvorem soudním. Takovéto usnesení jest závazné pro soud tuzemský o vykonávání prací poručenského neb opatrovnického úřadu dožádaný.

Pro vyhotovení této žádosti platí ustanovení § 36, posledního odstavce.

§ 112

Které soudy jsou povolány ustanoviti opatrovníka pro jednotlivé spory nebo jednání, budiž posuzováno podle zvláštních předpisů, pro jednotlivé případy opatrovnictví vydaných, podle ustanovení občanského práva a konečně podle předpisů pro soudní řízení platných.

Nebylo-li by jinakých předpisů, pro ustanovení opatrovníka příslušný jest soud okresní, u kterého strana za ustanovení opatrovníka žádající v čase žádosti má svůj obecný soud ve věcech sporných.

Legitimace nemanželských dítek

§ 113

Pokud při osvojení někoho nebo při legitimaci nemanželských dětí soud spolupůsobiti má, jest k tomu příslušný úřad poručenský neb opatrovnický, když pro osobu, která adoptována nebo legitimována býti má, již zřízen jest poručník neb opatrovník; jinak však ten soud okresní, u kterého otec osvojitel, matka osvojitelkyně neb otec nemanželského dítěte, jež jest legitimovati, má svůj obecný soud ve věcech sporných.

Jestliže po smrti otcově má zjištěno býti, že překážka manželství byla odstraněna, nebo že bez viny o ní se nevědělo (§ 160 o. z. obč.), nebo že zemřelý jest otcem dítěte mimo manželství narozeného, aby následovavším manželstvím bylo legitimováno (§ 161 o. z. obč.), tedy jest k tomu příslušný úřad poručenský neb opatrovnický, když pro osobu, která má býti legitimována, zřízen jest poručník neb opatrovník; jinak však ten okresní soud, u kterého osoba, kterou jest legitimovati, má svůj obecný soud ve věcech sporných.

Dobrovolný rozvod a rozloučení

§ 114

Povoliti dobrovolný rozvod, jakož i rozloučení podle § 133 o. z. obč. povolán jest okresní soud, u něhož manžel má svůj obecný soud.

Oznámení o opětném spojení rozvedených manželů může se státi u soudu, který povolil rozvod k žádosti manželů, neb u okresního soudu, v jehož obvodě nalézá se společné bydliště manželů v čase oznámení. V posléze řečené případnosti budiž v oznámení uveden soud, který povolil rozvod, aby náležitě zpraven byl.

Umoření listin

§ 115

Vyzvání k umoření státních obligací a úvěrních papírů jim na roveň postavených buďte navržena u toho soudu sborového první instance, v jehož úředním sídle vedou se příslušné úvěrní knihy.

Pro umoření ztracených směnek a listin, jejichž umoření říditi se má podle zákonného předpisu článkem 73 směnečného řádu, jest příslušný obchodní soud (obchodní senát krajského nebo zemského soudu) místa platebního.

Příslušnost soudní pro zavedení a povolení amortisace všech jiných listin budiž posuzována podle zvláštních ustanovení o tom vydaných.

Nebylo-li by jinakého předpisu, pro umořovací řízení a pro povolení amortisace příslušný jest okresní soud, u kterého strana za umoření žádající v čase žádosti má svůj obecný soud ve věcech sporných.

Záležitosti svěřenské

§ 116

Při projednávání nesporných svěřenských záležitostí, čítajíc k němu projednávání svěřenského jmění při úmrtích držitelů, prohlášení o zániku svěřenství a povolení k jeho zrušení, má zakročiti ten krajský nebo zemský soud, před kterým zakladatel svěřenství v čase své smrti měl svůj obecný soud, pokud by ve schválených svěřenských statutech pro ta která svěřenství nebyla ustanovena jiná svěřenská instance. Naproti tomu vzhledem ke svěřenstvím, která již před počátkem působnosti tohoto zákona byla zřízena, zakročiti má ten soud sborový, který až dosud byl příslušným k vykonávání soudnictví v nesporných záležitostech svěřenských.

Když svěřenství zanikne smrtí posledního držitele, pozůstalostní úřad zemřelého má sice konati projednávání, avšak prohlášení k svěřenskému svazku se vztahující, že svěřenství zaniklo, přísluší i tenkráte svěřenskému soudu, když soud svěřenský není zároveň soudem projednávacím.

Záležitosti realní

§ 117

Provedení všech realních úkonů, jako zejména ohledání a znaleckého nálezu, inventury, odhadu, dražby, zavedení správce, pokud o jednotlivých úkonech neb určitých řízeních není ustanoveno něco jiného, přísluší soudům okresním; když však takovéto realní úkony mají býti vykonány vzhledem ke statkům v deskách zemských zapsaným nebo k statkům lenním anebo k statkovým obvodům z obecního svazku vyloučeným, krajskému nebo zemskému soudu, v jehož obvodě věc se nalézá.

Vedení veřejných knih

§ 118

Vésti veřejné knihy o nemovitých statcích, pro které platí předpisy obecného zákona knihovního, jsou povolány:

1.

při statcích, které až dosud byly předmětem zemských a lenních desk, soud sborový první instance v tom místě, kde nalézají se desky zemské a lenní;

2.

při nemovitých statcích v obvodě měst, ve kterých sídlí soud sborový první instance, soud sborový první instance tam zřízený;

3.

při všech ostatních nemovitých statcích soud okresní, v jehož obvodě statky tyto zcela nebo svou hlavní částí leží.

Pro vedení veřejných knih o nemovitých statcích v obecním obvodě vídeňském zůstanou platny dosavadní předpisy, dokud jinak nebude nařízeno.

Výpověď pohledávek hypotekárních

§ 119

Soudní výpověď hypotekární pohledávky (§ 59 obecného zákona knihovního) státi se má pokaždé u soudu knih pozemkových.

Potvrzení o vedení obchodních knih

§ 120

Vedou-li se knihy na některém místě, v němž soud obchodní nebo krajský neb soud zemský má své sídlo, příslušný jest tento soud sborový vydávati potvrzení o tom, že knihy obchodní podle zákona vedeny jsou pořádně; jinak však soud okresní, v jehož obvodě obchodní knihy se vedou.

Ověřování podpisův a opisův a spisování posledních pořízení

§ 121

Ověřování podpisů, vidimování opisův a soudní spisování posledních pořízení může konati každý okresní soud.

O okresních soudech několika v místě jednom

§ 122

Jestliže právní věci k nespornému soudnictví náležející mají býti vzneseny na soud okresní v některém místě, pro které zřízeno jest soudů okresních několik, příslušný soud určen jest bydlištěm, a nebylo-li by tu bydliště, tedy pobytem osoby, jejíž obecný soud ve věcech sporných rozhodovati má o příslušnosti. Nebylo-li by ani takového bydliště ani pobytu, právní věc může zahájena býti u každého okresního soudu v místě se nalézajícího.

 

V Ischlu, dne 1. srpna 1895.

František Josef m. p.

Kielmansegg m. p.

Krall v. r.