Čekejte, prosím...
A A A
23/1970 Sb. znění účinné od 24. 3. 1970 do 30. 6. 1975

23

 

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 10. března 1970

o projednávání pracovních sporů komisemi pro pracovní spory

 

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ministerstvy spravedlnosti, Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí, Českým svazem výrobních družstev a Slovenským svazem výrobních družstev podle § 216 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění zákona č. 153/1969 Sb. (dále jen "zákoník"):

Č Á S T P R V N Í

Komise pro pracovní spory (§ 1-4)

§ 1

(1)

Za účelem urovnání sporu smírem projednávají komise pro pracovní spory (dále jen "komise") na návrh pracovníka nebo organizace všechny spory vzniklé mezi organizací a pracovníkem o nároky z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bez ohledu na to, zda pracovní poměr nebo vztah založený dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr dosud trvá.

(2)

Rozhodovat mohou komise pouze spory o obsah potvrzení o zaměstnání, posudků o pracovní činnosti a návrhu na zrušení kárného opatření ( § 7 odst. 2 zákoníku), nedošlo-li ke smíru.

(3)

Komise neprojednávají spory týkající se odměn za vynálezy, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory, spory týkající se podnikových bytů, nemocenského pojištění nebo sociálního zabezpečení a ostatní spory o nároky z jiných než pracovněprávních vztahů.

§ 2

(1)

Komise se zřizují v organizacích, v nichž je alespoň 100 pracovníků v pracovním poměru. V organizacích s menším počtem pracovníků se komise zřídí, požaduje-li to závodní výbor základní organizace odborového svazu (dále jen "závodní výbor") nebo jestliže se na tom organizace se závodním výborem dohodne.

(2)

Jestliže to je účelné v zájmu řádného a včasného projednání pracovních sporů, je možno v organizaci zřídit více komisí; organizace v dohodě se závodním výborem současně určí pracoviště, pro jejichž pracovníky jsou jednotlivé komise příslušné.

§ 3

(1)

Sídlo komise a počet jejích členů určí organizace v dohodě se závodním výborem; komise však musí mít nejméně sedm členů. Členy komise volí a odvolává shromáždění pracovníků nebo jimi zvolených zástupců.

(2)

Způsob voleb určuje organizace v dohodě se závodním výborem; volbu lze provést, jestliže je přítomna nadpoloviční většina pracovníků nebo jimi zvolených zástupců; ke zvolení člena komise je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných. Totéž platí pro odvolání člena komise.

(3)

Návrh kandidátní listiny připravuje organizace v dohodě se závodním výborem a zveřejní jej na pracovištích před provedením voleb; na shromáždění pracovníků nebo jimi zvolených zástupců mohou být navrženi další kandidáti.

(4)

Zvolením členů je komise ustavena. Členové komise zvolí ze svého středu předsedu komise a jeho zástupce; k jejich zvolení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů komise. O ustavení komise vyrozumí organizace neprodleně kolektiv pracovníků, příslušný okresní soud a okresní odborovou radu.

§ 4

(1)

Délku funkčního období komise stanoví organizace v dohodě se závodním výborem nejméně na dva roky. Alespoň jednou ročně seznámí komise kolektiv pracovníků s výsledky své činnosti.

(2)

Jestliže v průběhu funkčního období člen komise se vzdal své funkce nebo byl odvolán, je možno počet členů komise doplnit v doplňující volbě; doplňující volbu je však třeba provést vždy, klesne-li počet členů na méně než sedm členů.

Č Á S T D R U H Á

Smírčí řízení (§ 5-8)

§ 5

Zahájení smírčího řízení

(1)

Smírčí řízení je zahájeno dnem podání návrhu komisi. Návrh může podat organizace nebo pracovník (bývalý pracovník) buď písemně nebo ústně do zápisu, který sepíše pověřený člen komise nebo pracovník organizace zmocněný k tomu komisí se souhlasem organizace.

(2)

V návrhu je třeba uvést, kdo návrh podává (navrhovatel), co uplatňuje a proti komu návrh směřuje (odpůrce). Přitom je účelné uvést v návrhu i skutečnosti rozhodné pro jeho posouzení, a jak je možno je prokázat.

(3)

Návrh podaný komisi se zaznamenává do seznamu podaných návrhů. V záznamu se vždy musí uvést den podání návrhu, jméno a příjmení (název) navrhovatele a odpůrce a stručné označení předmětu řízení. Opis návrhu zašle komise odpůrci.

(4)

Není-li komise příslušná k projednání návrhu, který jí byl doručen, zajistí neprodleně jeho doručení komisi, která je příslušná; vzniknou-li pochybnosti, určí příslušnou komisi organizace v dohodě se závodním výborem. I když byl návrh podán nepříslušné komisi, je nárok uplatněn dnem podání návrhu této komisi.

(5)

Byl-li podán návrh, jehož projednání nenáleží do pravomoci komisí, vrátí jej komise neprodleně navrhovateli.

(6)

Navrhovatel může svůj návrh vzít zpět způsobem uvedeným v odstavci 1, dokud komise neschválila uzavřený smír.

§ 6

Jednání komise

(1)

Místo a dobu jednání stanoví předseda komise, jeho zástupce nebo jiný člen předsedou k tomu pověřený (dále jen "předseda komise") tak, aby jednání skončilo zpravidla nejpozději do 30 dnů od zahájení smírčího řízení. K jednání pozve včas oba účastníky sporu.

(2)

Doba jednání má být stanovena tak, aby pokud možno nezasahovala do pracovní doby.

(3)

Jednání řídí předseda komise. Komise může jednat, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnému usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů komise.

(4)

Z účasti na jednání komise je vyloučen člen, u něhož se zřetelem na jeho poměr k projednávané věci nebo k účastníkům lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. O tom, zda je člen komise vyloučen, rozhoduje komise; člen, o jehož vyloučení se jedná, se hlasování neúčastní.

(5)

Komise může jednat o uzavření a schválení smíru, jsou-li přítomni oba účastníci nebo jejich zástupci. Nedostaví-li se bez omluvy k jednání navrhovatel, ačkoliv byl k němu řádně pozván, má se za to, že vzal svůj návrh zpět. Nedostaví-li se bez omluvy k jednání odpůrce, ačkoliv byl k němu řádně pozván, má se za to, že odmítá jednat o smíru.

§ 7

Smír

(1)

Při uzavírání smíru komise dbá, aby účastníci neutrpěli újmu z neznalosti práva. Předseda komise je povinen účastníkům přečíst znění navrhovaného smíru a vysvětlit jim jeho dosah dříve, než jim předloží k podpisu zápis o jednání. Komise po schválení smíru doručí opis zápisu o jednání, popřípadě jen té jeho části, ve které je uveden smír, účastníkům a zaznamená schválení smíru v seznamu podaných návrhů.

(2)

Nebyla-li splněna ve stanovené lhůtě povinnost převzatá schváleným smírem, potvrdí komise na žádost účastníka vykonatelnost schváleného smíru.

§ 8

Skončení smírčího řízení

(1)

Vzal-li navrhovatel před schválením uzavřeného smíru svůj návrh zpět nebo odmítl-li odpůrce kdykoliv po zahájení smírčího řízení a před schválením uzavřeného smíru o smíru jednat, skončí smírčí řízení dnem, kdy se tak stalo. Komise o tom vyrozumí neprodleně účastníky.

(2)

Nedošlo-li při jednání k uzavření smíru nebo k jeho schválení, skončí smírčí řízení usnesením komise. Komise o tom vyrozumí neprodleně účastníky.

(3)

Skončení smírčího řízení zaznamená komise v seznamu podaných návrhů.

Č Á S T T Ř E T Í

Projednání sporů o obsah potvrzení o zaměstnání, pracovních posudků

a návrhů na zrušení kárných opatření (§ 9-13)

§ 9

(1)

Jednání ve sporech uvedených v § 207 odst. 2 zákoníku mají být přítomni oba účastníci sporu. Nedostaví-li se účastník k jednání, může být jednání provedeno v jeho nepřítomnosti tehdy, sdělí-li komisi, že s tím souhlasí; jinak komise odloží jednání na přiměřenou dobu.

(2)

Nedostaví-li se účastník ani k odloženému jednání, ačkoliv byl k němu řádně pozván, může být jednání provedeno i v jeho nepřítomnosti. Komise pokračuje v řízení, i když odpůrce odmítá účast na jednání.

(3)

Dokud komise nerozhodne o sporu, může navrhovatel svůj návrh vzít zpět písemně nebo ústně do zápisu; v takovém případě skončí řízení dnem, kdy navrhovatel vzal návrh zpět.

§ 10

(1)

Jednání komise je přístupné všem pracovníkům organizace. Komise může vyloučit jejich přítomnost, pokud by veřejným projednáváním mohlo být ohroženo státní, hospodářské nebo služební tajemství anebo důležitý zájem účastníků. Vyloučit nelze zástupce nadřízených orgánů a odborových orgánů výslovně pověřené k účasti na tomto jednání. Komise je však musí upozornit na trestní následky porušení takového tajemství. Rozhodnutí komise o sporu musí být vždy vyhlášeno veřejně.

(2)

Komise projedná spor na základě zprávy, kterou podá její předseda. Jestliže to je k objasnění věci nutné, zejména za účelem opatření dalších dokladů, může komise zahájené jednání odložit na dobu co možná nejkratší tak, aby i v tomto případě mohlo řízení skončit zpravidla do dnů od podání návrhu.

§ 11

Rozhodnutí

(1)

Komise zhodnotí výsledky provedeného jednání v neveřejné poradě a rozhodne o sporu, pokud nedošlo ke schválení uzavřeného smíru.

(2)

Ve sporu o obsah potvrzení o zaměstnání a posudků o pracovní činnosti ( § 60 odst. 3 zákoníku) může komise jejich obsah buď potvrdit nebo rozhodnout, jak a v jaké lhůtě má být upraven. Rozhodnutí o uložení kárného opatření ( § 81 odst. 2 a 3 zákoníku) může komise pouze potvrdit nebo zrušit, nemůže je však změnit. (3) Rozhodnutí komise vyhlásí její předseda na konci jednání se stručným odůvodněním a poučením o možnosti podat návrh soudu, aby o sporu rozhodl.

(4)

Písemné vyhotovení rozhodnutí komise podepsané předsedou doručí komise do tří dnů ode dne rozhodnutí účastníkům sama nebo je zašle poštou jako doporučenou zásilku "do vlastních rukou". V rozhodnutí musí být uvedeno též jeho odůvodnění a poučení o možnosti podat do 15 dnů od doručení návrh soudu, aby o sporu rozhodl. Vydání rozhodnutí a den doručení účastníkům zaznamená komise v seznamu podaných návrhů.

(5)

Nebyla-li splněna ve stanovené lhůtě povinnost uložená pravomocným rozhodnutím komise, potvrdí komise na žádost účastníka jeho vykonatelnost.

§ 12

Postoupení sporu soudu

Nedošlo-li do 30 dnů od podání návrhu k vydání rozhodnutí nebo ke schválení uzavřeného smíru a účastník písemně nebo ústně do zápisu navrhl, aby spor byl postoupen soudu ( § 211 odst. 1 zákoníku), zašle komise neprodleně návrh na postoupení sporu a spisový materiál o sporu okresnímu soudu, v jehož obvodu je sídlo komise, a uvědomí o tom účastníky. Návrh na postoupení sporu a odeslání spisů soudu zaznamená v seznamu podaných návrhů.

§ 13

Pokud není v této části stanoveno jinak, platí pro projednávání sporů o obsah potvrzení o zaměstnání, pracovních posudků a návrhů na zrušení kárných opatření obdobně ustanovení části druhé.

Č Á S T Č T V R T Á

Společná ustanovení (§ 14-22)

§ 14

Zrušení schválení smíru nebo pravomocného rozhodnutí komise

(1)

Komise zruší na návrh kteréhokoliv účastníka sporu schválení smíru nebo své pravomocné rozhodnutí, jestliže se dodatečně zjistily mimořádně závažné okolnosti, kterých tento účastník nemohl bez své viny použít a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch ( § 215 odst. 1 zákoníku), a rozhodne znovu. Shledá-li však, že návrh není důvodný, zamítne jej svým usnesením.

(2)

Pro podání návrhu a jeho projednání komisí platí přiměřené ustanovení části druhé a třetí.

§ 15

Zápis o jednání a ostatní spisový materiál

(1)

O jednání komise se sepíše zápis, v němž se uvede:

a)

označení komise, jména a příjmení jejích členů, přítomných na jednání,

b)

místo, čas a předmět jednání,

c)

jména a příjmení účastníků sporu a jejich zástupců (vedle názvu organizace i jméno a příjmení pracovníka, který za ni jedná),

d)

stručné vylíčení průběhu jednání a obsahu výpovědí účastníků a jiných vyslechnutých osob,

e)

úplné znění uzavřeného smíru s usnesením o jeho schválení nebo rozhodnutí o sporu se stručným odůvodněním a záznamem o poučení účastníků,

f)

podpisy předsedy komise a zapisovatele; došlo-li k uzavření smíru, též podpisy účastníků.

(2)

Organizace, v níž je komise zřízena, je povinna zajistit, aby spisy týkající se řízení, zejména seznam podaných návrhů a zápisy o jednání, byly řádně uschovány nejméně na dobu 10 let od skončení řízení.

§ 16

Doručování

Pro doručování písemností komise platí obdobně ustanovení § 266a) zákoníku.

§ 17

Náklady na činnost komise

(1)

Organizace, v které se komise zřizuje, je povinna včas a bezplatně provádět potřebné administrativní práce a hradit vzniklé náklady, zejména hradit osobám, které byly přizvány k jednání a nebyly účastníky sporu, výdaje, které jim vznikly účastí na řízení, a poskytovat jim náhradu mzdy, poskytovat bezplatně pro jednání vhodnou místnost a nutné technické potřeby, zejména dát k dispozici texty právních předpisů a podle možností i odbornou literaturu.

(2)

Členům komise, kteří výjimečně vykonávají svou funkci v pracovní době, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy podle § 124 zákoníku.

§ 18

Náhrada nákladů řízení

(1)

Skončí-li jednání před komisí schválením smíru, nemá žádný z účastníků sporu právo na náhradu nákladů řízení, pokud ve smíru nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného.

(2)

Neskončí-li spor podle § 207 odst. 2 zákoníku schválením smíru, má pracovník, který měl ve sporu úspěch, vůči organizaci nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených k uplatňování svého práva, včetně případných nákladů na zastoupení a náhrady mzdy. Má-li úspěch pouze částečný, má nárok na náhradu poměrné části těchto nákladů; komise může mu však přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Výši náhrady stanoví komise v rozhodnutí o sporu.

§ 19

Zřizování a jednání komisí ve výrobních družstvech

Pro zřízení a jednání komisí ve výrobních družstvech platí ustanovení této vyhlášky s těmito odchylkami:

a)

působnost, která podle této vyhlášky náleží organizaci, vykonává představenstvo družstva,

b)

délku funkčního období komisí a počet jejich členů určují stanovy družstva; komise však musí mít nejméně pět členů,

c)

členy komisí volí a odvolává členská schůze družstva způsobem stanoveným ve stanovách pro volby komisí; klesne-li počet členů komise na méně než pět, je třeba provést dopňující volbu,

d)

má-li komise pět členů, je třeba k platnému usnesení nejméně tří hlasů jejích členů.

§ 20

Působnost odborových orgánů v oblasti školství

Působnost, která podle této vyhlášky náleží závodním výborům, vykonávají v oblasti školství spravovaného okresními národními výbory v České socialistické republice okresní výbory Odborového svazu pracovníků školství a vědy a ve Slovenské socialistické republice okresní výbory Slovenského odborového svazu pracovníků školství a vědy, v oblasti školství spravovaného v České socialistické republice krajskými národními výbory krajské výbory Odborového svazu pracovníků školství a vědy a u škol II. cyklu a speciálních výchovných zařízení (pro tuberkulózní děti) ve Slovenské socialistické republice ústřední výbor Slovenského odborového svazu pracovníků školství a vědy.

§ 21

Zrušují se ustanovení § 123 vyhlášky č. 82/1965 Sb․, kterou se provádějí některá ustanovení zákoníku práce.

§ 22

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Štanceĺ v. r.