Čekejte, prosím...
140/1919 Sb. znění účinné od 19. 3. 1919 do 28. 10. 1930

140

 

Zákon

ze dne 11. března 1919,

aby byly zřízeny poštovní úřady šekové pro území státu československého.

 

Na základě usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Článek 1.

Pro území státu československého zřizuje se poštovní úřad šekový, který jest podřízen ministru pošt a telegrafů a náleží do oboru správy poštovní. Poštovní úřad šekový je ústavem státním a má sídlo v Praze. Nejdéle 1. ledna 1921 bude zřízen pobočný úřad také v Brně a podle potřeby i v místech jiných nařízením.

Úkolem šekového úřadu jest přijímati s pomocí poštovních úřadů vklady pro osoby a firmy, které jsou majetnicemi šekového konta, a podle šeků prováděti předpisy z konta na konto, jakož i hotové výplaty.

Pohledávky majitelů koní se úročí.

Poštovní úřad šekový obstarává věci, tímto zákonem mu svěřené, užívá poštovních úřadů ku provádění vkladů a výplat, pokud jich neobstarává sám, a zastupuje státní správu vůči osobám třetím. Státní správa ručí za peníze svěřené poštovním úřadům, jakož i úřadu šekovému. Úřad šekový bude míti k ruce poradní sbor.

Poradní sbor jest oprávněn podávati návrhy a dobrá zdání ve věcech jemu zvláště vyhrazených․ Poradní sbor skládá se nejméně ze 16 členů, které bude jmenovati ministr pošt z odborníků interesentů všech zájmových skupin v dohodě s ministerstvem financí, obchodu a zemědělství pro každé šestiletí. Předsedou poradního sboru jest ministr pošt a telegrafů, který vymezí přesný obor jeho působnosti nařízením; jmenovitě bude poradní sbor dotazován, jde-li:

1.

o rozšíření nebo zúžení činnosti vzhledem k působnosti, zákonem vymezené;

2.

o stanovení výše kmenových vkladů;

3.

o vybírání poplatků od majetníků kont;

4.

o výši míry úrokové;

5.

o způsoby ukládací.

Článek 2.

Poštovní úřad šekový zřídí tomu, kdo o to požádá a složí kmenový vklad v hotovosti, konto šekové (clearingové); má však právo žádost za zřízení konta bez udání důvodů zamítnouti, po případě majetníka konta kdykoli vyloučiti z řízení šekového. Kmenový vklad zůstane u šekového úřadu uložen tak dlouho, pokud ho majetník konta nevypoví. Nejdéle do měsíce po výpovědi, která může býti dána písemně kdykoliv, šekový úřad kmenový vklad vrátí.

Článek 3.

Výše kmenového vkladu určena bude nařízením.

Článek 4.

Poštovní úřad šekový postará se, aby vklady byly vhodným způsobem zúročeny, musí však toho dbáti, aby vždy byla po ruce dostatečná část peněz v hotovosti k úhradě běžných potřeb.

Vklady se zužitkují:

1.

koupí cenných papírů,

2.

vklady na běžný účet u bank (vklady kontokorrentní),

3.

půjčkami na cenné papíry,

4.

eskomptem kuponů cenných papírů a směnek splatných v hranicích státu československého, pokud směnky jsou již eskomptovány některým peněžním ústavem,

5.

prodejem cenných papírů majetníkům kont.

Půjčky podle bodu 3. povolují se nejdéle na 3 měsíce; eskomptní lhůta podle bodu 4. nesmí být delší tři měsíce. Které cenné papíry možno kupovati, na které cenné papíry možno půjčovati a do jaké výše, u kterých ústavů mají býti hotovosti ukládány a jaké další obchody mají býti zaváděny, o tom rozhodne ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí vyslechna poradní sbor.

Článek 5.

Z výnosu uložených peněz hradí se nejprve úroky majetníkům kont, jakož i výlohy zařizovací a správní. Nedostačí-li výnos ze zúročení vkladů, ani k úhradu řečených nákladů, uhradí se schodek z peněz státních jako záloha poštovní správy. Zálohy tyto budou bez úroků spláceny z přebytků, na konci roku vykazovaných. Čistého výnosu po úhradě těchto záloh použije se k tomu, aby založen byl reservní fond. Z reservního fondu budou hrazeny případné ztráty. Budou mu proto přikazovány roční přebytky, pokud nedosáhne výše 5 % vkladů na konci roku. Jakmile však reservní fond dostoupí této výše, odevzdá se veškeren čistý výnos poštovní správě.

Článek 6.

Vklady v řízení šekovém zúročí se nejvýše 2 1/2 %. Ministr pošt a telegrafů může však po dohodě s ministrem financí po slyšení poradního sboru rozhodnouti, aby vklady - zvláště kmenové - buď vůbec nebyly zúročeny, nebo byly zúročeny jen částečně, nebo, aby míra úroková byla nižší než 2 1/2 %.

Ustanovení § 1480 ob. zák. obč. o promlčení nevztahuje se na úroky ze vkladů v řízení šekovém.

Článek 7.

Ze šeků dodaných v řízení šekovém (clearingovém) vybírá se ve prospěch státu pouze jediný poplatek, a to kolkovné částkou 4 h za kus. Prohlášení jakéhokoli druhu na šecích, plné moci, vzájemné stvrzenky a výpisy z kont jsou prosty poplatků kolkových i jiných. Také peníze svěřené poštovním úřadům šekovým nepodléhají žádným poplatkům.

Článek 8.

Poplatky, které poštovní úřady šekové vybírají od majetníků kont mimo výrobní cenu dodaných tiskopisů, stanoví ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí a ministrem obchodu po slyšení poradního sboru nařízením.

Článek 9.

Poštovní úřady šekové skládají účty ze své činnosti a podléhají v tom směru kontrole nejvyššího státního úřadu účetního. Ministr pošt a telegrafů podá po účetní závěrce roční zákonodárnému sboru zevrubnou zprávu o činnosti a stavu poštovních úřadů šekových. První taková zpráva budiž podána za r. 1919. Vyto výroční zprávy, jakož i vyhlášky všeho druhu budou uveřejňovány v úřední části "Pražských Novin".

Článek 10.

Poštovní úřady šekové nepodléhají daním. Veškeré dopisy, týkající se věcí služby šekového řízení, jsou ve vzájemném styku poštovních úřadů šekových s poštovními úřady a vkladateli, po případě jejich zákonnými zástupci, od poštovného osvobozeny.

Článek 11.

Dosavadní poštovní spořitelna v Praze, zřízená nařízením z 20. listopadu 1918, přetvořuje se v šekový úřad, tímto zákonem zřízený, a platí pro ni ustanovení tohoto zákona.

Článek 12.

Dobu, kdy poštovní úřady šekové zahájí svou činnost, stanoví ministr pošt a telegrafů zvláštním nařízením.

Článek 13.

Provésti tento zákon jest svěřeno ministru pošt a telegrafů spolu s ministrem financí a ministrem obchodu.

T. G. Masaryk v. r.

 

Švehla v. r.,

 

v zast. min. předsedy.

 

Dr. Al. Rašín v. r.

 

Stříbrný v. r.

 

Dr. Stránský v. r.