Kdo hodlá pronajmouti byt nebo jakoukoliv jinou místnost, jest povinen oznámiti to napřed ke schválení obci (společnému bytovému úřadu) a udati jméno, zaměstnání, dosavadní bydliště (byt) nájemce (podnájemce), nájemné, jež požaduje, a den, kdy najímaný předmět má nájemci býti odevzdán. Tutéž povinnost má, kdo byt nebo jinou místnost pronajal, nenastěhoval-li se nájemce před vypršením lhůty stanovené k oznámení podle § 6.

Neobdržel-li pronajímatel rozhodnutí do osmi dnů po té, kdy oznámení bylo obci (společnému bytovému úřadu) podáno nebo doporučeně odesláno, pokládá se nájemní smlouva za schválenou.

Obec (společný bytový úřad) nemůže schválení smlouvy odepříti, prokáže-li pronajímatel, že nájemce vyhovuje podmínkám § 14, odst. 1., lit. a) a b).

Odepře-li obec (společný bytový úřad) schválení nájemní smlouvy, pokládají se byt nebo místnosti za zabrané dnem, kdy měly býti podle dřívější smlouvy vyklizeny, nebo podle smlouvy neschválené novému nájemci nebo podnájemci odevzdány.

Držitel domu musí oznámiti obci, v obcích, sloučených v bytový obvod, společnému bytovému úřadu:

Kdo má dva nebo několik bytů, nebo dvě nebo několik obchodních místností, v obci nebo v bytovém obvodu, musí učiniti obci (společnému bytovému úřadu) oznámení o všech svých bytech a obchodních místnostech.

Tutéž povinnost mají členové společné domácnosti, kteří mimo byt, společný s ostatními členy domácnosti, mají v obci nebo v bytovém obvodu ještě zvláštní byt.

V oznámení budiž uveden byt, kterého strana vyžaduje pro sebe, jinak rozhodne obec (společný bytový úřad), který byt bude straně ponechán.

Přednosta domácnosti jest povinen oznámiti, k čemu se užívá každé jednotlivé místnosti jeho bytu,

Za dospělé pokládají se členové domácnosti, kteří dokončili 14. rok. Mladší členové domácnosti čítají se vždy dva a při lichém počtu také zbývající jeden člen za dospělou osobu.

K členům domácnosti nepočítají se osoby služebné a podnájemníci.

Za obytné místnosti nepokládají se kuchyně, spíže, předsíně, koupelny, verandy, pokoje pro služebné a ostatní vedlejší příslušenství.

V oznámení jest uvésti, kolik jest v bytě místností větších než 40 m2, zdali výměra obytných místností převyšuje 80 m2, a kolik byt má vchodů zvenčí (ze schodiště) a z předsíně.

Obec (společný bytový úřad) určí lhůtu pro oznámení podle §§ 2 až 5 a může upraviti jeho obsah a způsob.

Obec (společný bytový úřad) má právo žádati od majetníků domů, nájemníků, podnájemníkův a jiných osob ústní nebo písemné vysvětlení o všech bytech a místnostech a dáti je prohlédnouti osobami k tomu zmocněnými, které požívají ochrany § 68 tr. z., nebo čl. XL uher. zákona z r. 1914.

Obec (společný bytový úřad) může zabrati:

Obec může se zmocněním politického úřadu, nadřízeného jí přímo, a společný bytový úřad se zmocněním zemské správy politické, na Slovensku županského úřadu, zabrati místnosti, o které majetník bytu rozšířil svůj byt po 1. lednu 1917, byly-li tyto místnosti dříve pravidelně pronajímány, a z bytův, označených v § 5, o místnost více, než dopouštějí ustanovení, uvedená v předchozím odstavci pod čís. 9, dosáhne-li se tím výhodného rozdělení bytův, a zbude-li postiženým byt, vyhovující míře obvyklé v místě. Zmocnění může býti uděleno jen pro jednotlivé případy.

Majetníku zabraných místností ponechati jest místnost, které je nevyhnutelně třeba k řádnému uložení nábytku a zařízení z místností zabraných.

Ze zabrání podle § 8 jsou vyloučeny:

místnosti, jichž se užívá k účelům osvětovým, a místnosti, ve kterých jsou trvale uloženy umělecké nebo jiné cenné sbírky,

místnosti, které mají velkou cenu uměleckou nebo historickou,

místnosti, zabrané podle zákona ze dne 11. června 1919, čís. 332 Sb. z. a n., nebo ministerstvem veřejných prací k zabrání podle tohoto zákona vyhrazené, a

místnosti, jejichž majetníci v době s obcí (společným bytovým úřadem) sjednané, zřídí svým nákladem přiměřené byty náhradní a pronajmou je osobám, označeným obcí (společným bytovým úřadem), za nájemné, smluvené napřed s obcí (společným bytovým úřadem), anebo poskytnou náhradní byty v místnostech, nepodléhajících zabrání.

Pro místa lázeňská může ministr sociální péče v dohodě se súčastněnými ministry povoliti další výjimky z ustanovení § 8.

Zabráním bytů neb místností pozbývají vlastník domu a nájemník práva, by volně nakládali zabranými byty a místnostmi, a nájemní smlouvy o nich se zrušují dnem, kdy projde lhůta k vyklizení (§ 11, odst. 2.).

Zabrání trvá, i když se změní vlastník domu nebo nájemce.

Zabere-li obec (společný bytový úřad) byt v podnájmu, může zároveň zabrati obvyklé zařízení; žádá-li za to pronajimatel, musí je zabrati.

Vlastník domu neb majetník bytu jest povinen dovoliti nájemci zabraných místností, aby spoluužíval nevyhnutelně nutného příslušenství. Vzejde-li spor o nutnosti nebo rozsahu užívání bytového příslušenství nájemce, rozhoduje obec (společný bytový úřad).

O rozhodnutí obce (společného bytového úřadu), kterým se byt nebo místnost zabere, buďte zpraveni všichni súčastnění (vlastník domu, nájemník a podnájemník). Rozhodnutí se vydá písemně podle jednání, konaného obcí (společným bytovým úřadem) se všemi súčastněnými. Při jednání, o němž nutno vésti zápis, nutno zjistiti, jsou-li tu podmínky pro zabrání bytu nebo místností, a označiti předmět zabrání.

V rozhodnutí musí býti stanovena lhůta, do které zabraný byt anebo zabrané místnosti mají býti obci (společnému bytovému úřadu) odevzdány. Nejsou-li zabrané místnosti prázdné, a nejde-li o místnosti zabrané podle § 2, odst. 4., musí majetníku místností býti ponechána k vyklizení přiměřená lhůta, aspoň 8 dní.

Zabere-li obec (společný bytový úřad) nájemní byt anebo pronajatou místnost, musí platiti majetníku domu (pronajimateli) náhradu, splatnou jako nájemné, za dobu ode dne, kdy prošla lhůta k vyklizení, byl-li byt vyklizen, jinak ode dne skutečného vyklizení, až do dne vrácení, a to penízem posledního nájemného i s vedlejšími poplatky, ač je-li nájemné to přiměřené.

Zvýšení náhrady může žádati majetník domu (podpronajimatel), pokud to dovolují pravidla nařízení o ochraně nájemců ze dne 17. prosince 1918, čís. 83 Sb. z. a n.

Není-li nájemné ze zabraných bytův a místností stanoveno, nebo vzejde-li pochybnost o přiměřenosti posledního nájemného, určí náhradu, nedojde-li k dohodě o jeho výši, příslušný nájemní úřad, vyslechna, je-li toho třeba, osoby znalé místních poměrů. Kde není nájemního úřadu, rozhoduje o náhradě v nesporném řízení soud okresní, v jehož obvodě jest dům.

O náhradě útrat platí obdobná ustanovení civilních řádů soudních.

Z rozhodnutí nájemního úřadu (okresního soudu) není opravného prostředku.

Útraty lze vymáhati soudní exekucí.

Jednáním o náhradu neodkládá se převzetí bytu neb místností.

Návrh na změnu náhrady, určené nájemním úřadem (okresním soudem), může býti kdykoliv učiněn, ale návrhy, které nejsou doloženy novými průvody, buďtež též jednání zamítnuty.

Obec (společný bytový úřad) může zabrané byty a místnosti pronajmouti zpravidla k účelům obytným. K účelům jiným než obytným mohou býti pronajímány jen místnosti, které podle svého původního určení nebyly byty, vyžaduje-li toho naléhavá potřeba.

Obec (společný bytový úřad) pronajímajíc zabrané byty a místnosti, má pokud možno přihlížeti k osobním, rodinným a zdravotním poměrům súčastněných stran.

Obec (společný bytový fond) může zabrané byty a místnosti svým nákladem upraviti a provésti v nich stavební změny; o tom budiž napřed zpraven majetník domu a o stavu před úpravou budiž sepsán protokol.

Kdo, nemaje v obci (bytovém obvodu) bytu, žádá obce nebo společného bytového úřadu o pronájem zabraného bytu, musí prokázati, že:

Komu byl obcí (společným bytovým úřadem) pronajat zabraný byt podle nepravdivých údajů žádosti nebo nepravých průkazů, může býti bez výpovědi z bytu vystěhován.

Obec (společný bytový úřad) musí si při pronájmu zabraného bytu vyhraditi proti nájemci čtyřnedělní výpověď a při pronájmu jednotlivých místností 14denní výpověď, kterou možno dáti 1. nebo 15. dne v měsíci. Nájemce zabraného bytu může obci (společnému bytovému úřadu) dáti výpověď ve lhůtách obvyklých v místě.

Nájemci zabraných částí bytu, kteří podle § 10 posled. odstavce mají nárok spoluužívati nevyhnutelně nutného příslušenství, nesmějí přijímati podnájemníků, leč zmenší-li se počet členů domácnosti.

Nájemné budiž smluveno ve výši náhrady, stanovené podle § 12. Na úhradu výloh, spojených s úpravou bytů, může obec (společný bytový úřad) vybírati u bytů s nájemným větším než 400 K přirážku.

Na tento pronájem zabraných bytů nevztahují se po dobu jejich zabrání pravidla nařízení o ochraně nájemců ze dne 17. prosince 1918, čís. 83 Sb. z. a n.

Obec (společný bytový úřad) může se kdykoli vzdáti zabraného bytu.

Vzdá-li se obec (společný bytový úřad) zabraného bytu, musí o tom zpraviti majetníka domu (podpronajimatele) a ustanoviti zároveň den vrácení bytu.

Není-li zvláštní úmluvy, smí obec (společný bytový úřad) vrátiti zabraný byt jen ve stěhovacích lhůtách obvyklých v místě, ale nikoli před uplynutím 4 neděl, počítajíc ode dne, kdy byl majetník domu nebo podpronajimatel zpraven o vrácení bytu.

Svolí-li obec (společný bytový úřad) na žádost súčastněných stran k tomu, aby mezi sebou o zabraném bytu učinili nájemní smlouvu, vzdává se tím zabraného bytu. První den smluveného nájmu jest pokládati za den vrácení.

Skončí-li se po zabrání bytu v podnájmu hlavní nájem výpovědi neb uplynutím doby nájemní, musí to majetník domu včas oznámiti obci (společnému bytovému úřadu). Obec (společný bytový úřad) musí zabraný byt vrátiti nejpozději toho dne, kterého se končí hlavní nájem.

Zabraný byt budiž, pokud není jinaké úmluvy, vrácen obci (společným bytovým úřadem) v tom stavu, ve kterém byl převzat.

Náklady obce (společného bytového úřadu) na úpravy a stavební změny podle § 13, odst. 3., které jsou pro majetníka domu zřejmě s velkým prospěchem, musí majetník domu obci (společnému bytovému úřadu) nahraditi tehdy, nežádá-li navrácení do předešlého stavu.

Jiné náklady na zabraný byt musí majetník domu nahraditi obci (společnému bytovému úřadu), bylo-li jich k užívání bytu nevyhnutelně třeba.

V obou případech jest nahraditi hodnotu nákladu v době vrácení, nikoli však více než skutečný náklad.

Obec (společný bytový úřad) nechť oznámí majetníku domu číselnou výši učiněného nákladu.

Na zabraný byt vztahují se ustanovení platného domácího řádu, pokud neodporují tomuto zákonu.

Na žádost majetníka musí obec (společný bytový úřad) použíti vyhrazeného práva k výpovědi podle § 15, odst. 1:

Obec (společný bytový úřad) musí nájemci zabraného bytu dáti výpověď, opatří-li mu ten, komu byt byl zabrán, vhodný a dostatečný byt náhradní.

Přestal-li v obci (v bytovém obvodu) nedostatek bytů, musí obec (společný bytový úřad) na vyzvání nadřízeného úřadu politického dáti výpověď nájemcům zabraných místností a místnosti ty vrátiti ve lhůtě, stanovené v § 16, odst. 3.

Na výdaje spojené s prováděním tohoto zákona, budiž do státního rozpočtu zařaděna potřebná úhrada.

Obec může ustanoviti bytovou komisi, složenou mimo předsedu nebo jeho zástupce polovicí ze zástupců majetníků větších domův a polovicí ze zástupců nájemců, kterou zvolí obecní zastupitelstvo, přihlížejíc podle možnosti k návrhu příslušných organisací a zmocniti ji, by vykonávala všechna nebo některá oprávnění, příslušející obci podle tohoto zákona.

Vyžadují-li toho místní poměry, může býti zvoleno několik komisí pro jednotlivé obvody.

Přednostu společného bytového úřadu a jeho náměstky, kteří musí býti ze státních úředníkův a znalí práv, ustanoví do odvolání zemská správa politická, na Slovensku županský úřad, pokud možno ze stavu soudcovského, se schválením ministerstva sociální péče.

Společný bytový úřad může kteroukoli z obcí sloučených v bytový obvod (§ 1, odst. 2.) k její žádosti se svolením zemské správy politické, na Slovensku županského úřadu, do odvolání zmocniti, aby vykonávala ve svém obvodu jednotlivá, v každém případě zvláště vymezená oprávnění společného bytového úřadu.

Společnému bytovému úřadu zůstane v každém případě vyhrazeno právo zabírati byty podle § 8, čís. 5., nejsou-li byty téhož majetníka v téže obci, a byty a místnosti, ve kterých bez úprav podle § 13, odst. 3., nemůže nikdo obývati, leč že by obec úpravy provedla vlastním nákladem.

Věcný náklad společného bytového úřadu nesou obce, sloučené v bytový obvod, v poměru přímých daní, jim určených.

Osobní náklad hradí se z peněz státních.

Náklad, spojený se zabíráním bytův a místností, který podle tohoto zákona postihuje společný bytový úřad, hradí, pokud není uhrazen nájemným a náhradami podle § 18, z jedné třetiny obce, sloučené v bytový obvod, v poměru přímých daní jim určených, a ze dvou třetin stát.

Všechny veřejné úřady jsou povinny poskytovati společnému bytovému úřadu právní pomoci.

Proti rozhodnutím obce, která má zmocnění podle § 1, vydaným podle tohoto zákona, může býti podán u obecního úřadu do 8 dnů odpor, jenž má odkladný účinek. O odporu rozhoduje nájemní úřad, a kde není nájemního úřadu, nadřízený úřad politický s konečnou platností.

Proti rozhodnutí obcí, zmocněných společným bytovým úřadem podle § 24, může býti do 8 dnův u obce podán odpor, o němž rozhoduje společný bytový úřad.

Z rozhodnutí společného bytového úřadu není opravného prostředku.

O všech právních nárocích majetkových, které vzejdou výkonem tohoto zákona, rozhodují, vyjímajíc ustanovení o výši náhrady podle § 12, řádní soudové.

Požadavky podle § 18 buďte vymáhány soudně do 6 měsíců, jinaké náhradní požadavky do jednoho roku po vrácení zabraných místností, sice zaniknou.

Oznámení podle §§ 2 až 5 tohoto zákona jsou prosta kolků.

Přestupky tohoto zákona a opatření, vydaných podle něho, trestají se politickým úřadem, a tam, kde jest státní policejní úřad, tímto úřadem peněžitou pokutou do 5000 K nebo vězením do 6 neděl. Tyto tresty mohou býti také zároveň uloženy.

Obce jsou povinny zároveň působiti při provádění tohoto zákona.

Rozhodnutí obce (společného bytového úřadu) podle § 2, odst. 4., a podle § 11 jsou vykonatelna soudní exekucí (§ 1, čís. 12., exekučního řádu ze dne 27. května 1896, čís. 36 ř. z., a § 1, lit. a), čl. LX uherského zákona z r. 1881).

Zákon tento nevztahuje se na byty v domech, pro které bylo udělen obývací povolení po vyhlášení tohoto zákona, vyjímajíc domy, vystavěné se státní podporou podle zákonův o podpoře stavebních ruchu.

Zákon tento nabývá moci sedmého dne po vyhlášení a vstupuje na místo nařízení ze dne 22. ledna 1919, čís. 38 Sb. z. a n., a nařízení ministra Československé republiky s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 30. dubna 1919, čís. 76 (3577 pres.). Zabrání bytův a místností provedená podle nich zůstávají v platnosti.

Obce, které byly zmocněny, aby provedly opatření podle těchto nařízení, a společné bytové úřady, zřízené podle nich, jsou od počátku účinnosti tohoto zákona zmocněny, by provedly opatření podle svrchu uvedených §§ 2 až 31. Toto zmocnění platí do 31. prosince 1920; zemský politický úřad, na Slovensku županský úřad, může je vyhlášku v zemském zákoníku, na Slovensku v Úradných Novinách, odvolati i dříve, přestal-li v obci (v bytovém obvodu) nedostatek bytů.

Úřad přísedících společného bytového úřadu a jejich náhradníků se zrušuje.

Provésti tento zákon náleží ministru sociální péče v dohodě s ministry spravedlnosti, vnitra, financí, obchodu, veřejných prací, zemědělství a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.