Státní závody, ústavy a zařízení, jež převahou nemají plniti úkoly správní, mohou býti nařízením vlády prohlášeny za podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření (§ 2).

Ustanovení §u 8 úvodního zákona k obchodnímu zákonu ze dne 17. prosince 1862, čís. 1 ř. z. z roku 1863, jakož i odstavce 2. a 3. §u 4 zák. čl. XXXVII:1875 zůstávají nedotčena.

Zásady správy, účetnictví a bilancování i tvoření reservních fondů budou podle povahy a úkolů podniků upraveny vládním nařízením․ Při tom bude zároveň stanoveno, jak má býti přihlíženo k veřejným zájmům.

Provozovací kapitál může si správa podniku opatřiti krátkodobými úvěry se svolením ministerstva, do jehož oboru podnik náleží, a se svolením ministerstva financí. Jinak mohou podniky tyto míti podíl na úvěrech ústavně vládě povolených podle rozhodnutí vlády.

Přebytky zjištěné po zapravení investic podle zásad stanovených nařízením podle odst. 1. odvádí podnik do státní pokladny, která hradí případný schodek zálohou. Zálohy provozovací poskytnuté státní pokladnou, jakož i podíly na úvěrech státních (odst. 2.) budou poskytovány na úrok, který určí vláda. Zálohy poskytnuté státní pokladnou, jež kryty jsou odvedenými přebytky, se neúrokují.

Bilance, sdělané podle zásad stanovených nařízením podle odst. 1. a schválené ministerstvem, do jehož oboru podnik náleží, jakož i ministerstvem financí a Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, jsou součástí státní účetní závěrky.

Ustanovení §§ 5 a 6 zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., zůstávají nedotčena.

Zatížení majetkové podstaty těchto podniků může se díti jen zákonem.

Správa podniku jest povinna předložiti včas rozpočet podniku na rok příští. Rozpočet tento jest přílohou rozpočtu státního.

Na předpisech o právním zastoupení státního majetku a o vedení exekuce proti státu se nic nemění.

Provedení tohoto zákona, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1923, ukládá se ministru financí v dohodě se zúčastněnými ministry.