Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

32/1965 Sb. znění účinné od 29. 1. 1993 do 31. 12. 2001
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 440/2001 Sb.

1.1.2002

zrušeno

vyhláškou č. 54/1993 Sb.

29.1.1993

vyhláškou č. 76/1981 Sb.

1.9.1981

Více...

32

 

VYHLÁŠKA

ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti, Státního úřadu

sociálního zabezpečení a Ústřední rady odborů

ze dne 1. dubna 1965

o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění

 

Ministerstva zdravotnictví a spravedlnosti, Státní úřad sociálního zabezpečení a Ústřední rada odborů stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 27 odst. 2 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, a k provedení § 444 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.):

§ 1

Základní ustanovení

Bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením na zdraví (dále jen "poškození na zdraví") se odškodňují jednorázově.

Odškodnění za bolest

§ 2

(1)

Odškodnění za bolest se poskytuje za bolesti způsobené poškozením na zdraví, jeho léčením nebo odstraňováním jeho následků, a to podle zásad a sazeb stanovených v příloze k této vyhlášce. Odškodnění za bolest musí být přiměřené povaze poškození na zdraví a průběhu léčení.

(2)

Odškodnění za bolest nenáleží:

a)

za jednoduché duševní reakce na postižení organismu, které jsou přechodného rázu.

b)

za změny v organismu, které jsou tak krátkodobé, že není třeba je léčit, popřípadě je nelze ani objektivně zjistit,

c)

za bolest budoucí (následnou) a za bolest vznikající ze změn předtím již existujících.

(3)

Odškodněním za bolest se neodškodňují ztráty na výdělku.

§ 3

(1)

Není-li některé poškození na zdraví uvedeno v sazbách připojených k této vyhlášce, použije se sazby za jiné poškození, s nímž je lze po stránce bolesti nejspíše srovnávat.

(2)

Provede-li se po skončení léčení operace, která má příčinu v poškození na zdraví, náleží další odškodnění za bolest jako za poškození, se kterým lze tuto operaci nejspíše srovnávat.

Odškodnění za ztížení společenského uplatnění

§ 4

(1)

Ztížení společenského uplatnění se odškodňuje, jestliže poškození na zdraví má prokazatelně nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho životních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů (dále jen "následky"). Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.

(2)

Odškodnění za ztížení společenského uplatnění nenáleží:

a)

za poškození přechodného rázu, které vede jen k dočasnému ztížení společenského uplatnění; za takové poškození se považuje i nepříznivý zdravotní stav, s jehož zlepšením lze podle poznatků lékařské vědy počítat v době kratší jednoho roku,

b)

za menší jizvy, drobné kosmetické vady a chorobné změny lehčího rázu, které nemohou vést k výraznějšímu omezení společenského uplatnění.

(3)

Odškodněním ze ztížení společenského uplatnění se neodškodňují ztráty na výdělku.

§ 5

(1)

Při hodnocení následků, které nejsou v sazbách uvedeny, použije se sazby za následky, s nimiž je lze nejspíše srovnávat podle jejich povahy a rozsahu.

(2)

Jestliže společenské uplatnění občana bylo již omezeno předchozími změnami zdravotního stavu, hodnotí se pouze následky, které vznikly v důsledku posuzovaného poškození na zdraví, popřípadě vedly k podstatnému zhoršení předchozích změn zdravotního stavu. Byl-li poškození pro dřívější ztížení společenského uplatnění již odškodněn a odškodňuje-li se nastalé zhoršení původního poškození na zdraví, které nebylo předpokládáno při původním hodnocení, odečte se mu z částky, která by odpovídala jeho nynějšímu stavu ( § 6 odst. 2), částka původně z tohoto důvodu přiznaná.

(3)

Při nemocech z povolání lze s ohledem na zvlášť těžké následky a komplikace překročit stanovenou sazbu (počet bodů nebo horní hranici bodového rozmezí). Při těchto nemocech je též možno snížit stanovenou sazbu (počet bodu nebo dolní hranici bodového rozmezí), jestliže poškozený měl bez ohledu na poškození na zdraví v době vzniku jeho následků podstatně omezené předpoklady pro společenské uplatnění. Odchylka může činit nejvýše 20 % stanovené sazby.

§ 6

(1)

Při odškodňování ztížení společenského uplatnění se vychází ze základního počtu bodů, kterým bylo toto ztížení ohodnoceno v lékařském posudku.

(2)

Částka odpovídající základnímu počtu bodů zjištěnému lékařem se přiměřeně zvýší až na dvojnásobek podle předpokladů, které poškozený ve věku, ve kterém byl poškozen na zdraví, měl pro uplatnění v životě a ve společnosti a které jsou v důsledku poškození omezeny nebo ztraceny. Těmito předpoklady se rozumí zejména možnost uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním a možnost volby povolání a dalšího sebevzdělání; přitom se přihlíží k tomu, zda jde o muže nebo ženu, a při odstranitelnosti trvalých následků také k upozornění lékaře podle § 10.

§ 7

Výše odškodnění

(1)

Výše odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění se určuje částkou 30 Kč za jeden bod.

(2)

Celková výše odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění z jednoho poškození na zdraví nesmí přesáhnout částku 120000 Kč; z toho odškodnění za bolest nesmí přesáhnout částku 36000 Kč, a to ani s připočtením odškodnění podle § 3 odst. 2.

(3)

Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud odškodnění přiměřeně zvýšit nad stanovené nejvyšší výměry odškodnění.

Postup při vydávání posudků

§ 8

O lékařský posudek může požádat poškozený a právnická nebo fyzická osoba, která za poškození na zdraví odpovídá.

§ 9

(1)

Posouzení se provede, jakmile je možno považovat stav poškozeného za ustálený.

(2)

Posudek podává zpravidla ošetřující lékař․ Jestliže se na léčení poškozeného zúčastnilo více zdravotnických zařízení, podává posudek lékař zdravotnického zařízení, v němž byl poškozený naposledy léčen.

(3)

K podání posudku jsou příslušní také lékaři zdravotnických zařízení ozbrojených sil a ozbrojených sborů, Vězeňské služby České republiky a železničních zdravotnických zařízení, byl-li v nich poškozený léčen za podmínek uvedených v odstavci 2.

(4)

Jde-li o nemoc z povolání, profesionální otravu nebo jiné poškození na zdraví z práce, podává posudek výhradně oddělení (klinika) nemocí z povolání nemocnice , příslušná podle sídla pracoviště poškozeného; jde-li o taková poškození na zdraví v oboru vojenské správy, podává posudek vojenská nemocnice.

(5)

Zdravotnická zařízení, v nichž byl poškozený léčen, jsou povinna posuzujícímu lékaři dodat potřebnou zdravotnickou dokumentaci a poskytnout mu potřebná vysvětlení.

§ 10

(1)

Jestliže následky poškození na zdraví, které ztěžují společenské uplatnění poškozeného, je možno napravit nebo zmírnit jednoduchým a běžným lékařským zákrokem, který není nebezpečný ani příliš bolestivý, upozorní posuzující lékař poškozeného na vhodnost takového zákroku. V posudku lékař uvede, jakému základnímu počtu bodů by pravděpodobně odpovídal stav poškozeného po provedení doporučeného zákroku.

(2)

Posudek podle odstavce 1 lze vydat pouze tehdy, byl-li potvrzen odborným oddělením zdravotnického zařízení. Takového potvrzení je třeba také v případech, které jsou uvedeny v zásadách stanovených v příloze k této vyhlášce.

§ 11

(1)

Posudek se vydává písemně. Poškozenému se doručí podle rozhodnutí lékaře buď jedno vyhotovení posudku nebo sdělení o jeho vydání a o výši bodového hodnocení, a to i v případech, kdy o posudek požádal jiný oprávněný ( § 8). Další opis se připojí ke zdravotnické dokumentaci.

(2)

Z posudku musí být mimo jiné též patrno, jak lékař dospěl k závěru svého hodnocení.

§ 12

Posudek lze přezkoumat podle předpisů o rozhodování při výkonu zdravotnických služeb.2

Závěrečná ustanovení

§ 13

Vyžadování posudků podle předpisů o znalcích není touto vyhláškou dotčeno.

§ 14

Bolesti a ztížení společenského uplatnění z poškození na zdraví, které bylo způsobeno přede dnem počátku účinnosti této vyhlášky, a pokud jde o nemoc z povolání z takové nemoci, které byla zjištěna před tímto dnem, se posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 15

Zrušuje se

 

ustanovení § 16 vyhlášky ministerstva spravedlnost č. 45/1964 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku.

§ 16

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1965.

První náměstek ministra zdravotnictví:

prof. dr. Macúch v. r.

 

První náměstek ministra spravedlnosti:

dr. Číhal v. r.

 

První náměstek předsedy Státního úřadu sociálního zabezpečení:

dr. John v. r.

 

Tajemník Ústřední rady odborů:

Pašek v. r

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Čl. II vyhlášky č.54/1993 Sb.29.1.1993
Čl. II vyhlášky č.76/1981 Sb.1.9.1981


Poznámky pod čarou:

§ 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

Poznámky pod čarou:
2

§ 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.