Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

102/1988 Sb. znění účinné od 1. 7. 1988 do 31. 12. 2013

102

 

ZÁKON

ze dne 16. června 1988,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb.,

o hospodářských stycích se zahraničím

 

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně :

Čl. I

Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, se mění a doplňuje takto:

 

 

1.

§ 3 písm. c) se vypouští.

 

2.

V § 4 písm. e) se vypouštějí slova „a výrobně technickými poznatky“.

 

3.

§ 5 zní:

§ 5

 

(1) Československé právnické osoby usilují při své podnikatelské činnosti o co nejvýhodnější zapojení do mezinárodní dělby práce.

(2) Československé osoby jsou oprávněny v mezích stanovených podle tohoto zákona navazovat a uskutečňovat přímé hospodářské vztahy se zahraničními osobami.

(3) Československé osoby mohou navazovat a uskutečňovat nepřímé hospodářské vztahy se zahraničím. Nepřímými hospodářskými vztahy se zahraničím podle tohoto zákona jsou vztahy k zahraničním osobám, které československá osoba navazuje a uskutečňuje prostřednictvím československých socialistických organizací oprávněných k zahraničně hospodářské činnosti, jednajících vlastním jménem na účet československé osoby. Československá osoba je oprávněna si zvolit, která z několika československých socialistických organizací oprávněných k požadované zahraničně hospodářské činnosti má vystupovat na základě smlouvy vůči zahraničním osobám.

(4) Zahraničně hospodářská činnost je řízena, organizována a kontrolována státem tak, aby se podnikatelská činnost v této oblasti v podmínkách hospodářské soutěživosti a v mezích stanovených podle tohoto zákona rozvíjela v souladu s potřebami národního hospodářství Československé socialistické republiky a v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána a rozšiřovalo se zapojování československých osob ve vhodných formách do mezinárodní dělby práce.“.

 

4.

§ 6 odst. 5 se doplňuje písmeny e) a f), která zní:

e)

dovoz věcí uskutečňovaný československými fyzickými osobami za účelem výkonu jim povolené hospodářské činnosti na území Československé socialistické republiky; 9a)

f)

poskytování a přijímání služeb v oblastech uvedených v § 17.

___________

9a)

Např. nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru a nařízení vlády SSR č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.“.

 

5.

§ 7 zní:

§ 7

 

(1) Zahraničně obchodní činnost mohou provádět pouze československé právnické osoby a zahraniční osoby na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(2) Povolení k zahraničně obchodní činnosti se nevyžaduje

a)

u zahraničních osob k jednání o uzavření smluv s československými právnickými osobami, oprávněnými k zahraničně obchodní činnosti, a k plnění těchto smluv;

b)

u československých právnických osob, které jsou socialistickými organizaceni, v mezích jim stanoveného základního předmětu podnikání, pro vývoz a dovoz výrobků a jejich částí, jež jsou předmětem smlouvy o výrobní kooperaci, uzavřené v souladu s tímto zákonem ( § 23 odst․ 2), pokud se tento vývoz nebo dovoz uskutečňuje ve vztahu k jiné smluvní straně této smlouvy, která má sídlo na území státu podílejícího se na socialistické ekonomické integraci; toto oprávnění k zahraničně obchodní činnosti může federální ministerstvo zahraničního obchodu omezit nebo odejmout za podmínek stanovených v § 8 odst. 3 první věta;

c)

v dalších případech, kdy z hlediska zájmu národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat provádění zahraničně obchodní činnosti na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 9.“.

 

6.

§ 8 odst. 1 a 2 zní:

(1) Povolení k zahraničně obchodní činnosti uděluje, mění a odnímá federální ministerstvo zahraničního obchodu po projednání s příslušnými orgány.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu udělí povolení k zahraničně obchodní činnosti československé osobě, jež je socialistickou organizací, jestliže tato prokáže, že jsou u ní splněny předpoklady pro řádný a hospodářsky efektivní a racionální výkon zahraničně obchodní činnosti a bude disponovat dostatečnými devizovými prostředky k úhradě právních důsledků případného porušení svých závazků vůči zahraničním osobám. Ze závažných důvodů může vláda Československé socialistické republiky stanovit další podmínky, jejichž splnění je nezbytné, aby mohlo být uděleno povolení k zahraničně obchodní činnosti. Jiným osobám může federální ministerstvo zahraničního obchodu udělit povolení k zahraničně obchodní činnosti, jestliže toto udělení je v souladu s cíli účelného zapojení národního hospodářství Československé socialistické republiky do mezinárodní dělby práce.“.

 

7.

§ 8 odst. 3 se vypouští a dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

 

8.

§ 8 odst. 3 zní:

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu povolení k zahraničně obchodní činnosti omezí nebo odejme, jestliže československá právnická osoba nebo zahraniční osoba, které bylo povolení uděleno, opětovně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené pro provádění zahraničně obchodní činnosti. Jiným než československým socialistickým osobám může federální ministerstvo zahraničního obchodu omezit nebo odejmout povolení, jestliže se změnily okolnosti rozhodné pro jeho udělení podle odst. 2.“.

 

9.

§ 9 zní:

§ 9

 

Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem postup při udělování, změně a odnímání povolení zahraničně obchodní činnosti a o tom, které zahraničně obchodní činnosti, vyžadující povolení podle tohoto zákona, mohou být prováděny bez tohoto povolení, za jakých podmínek a v jakém rozsahu.“.

 

10.

§ 10 odst. 1 zní:

(1) Československé právnické osoby, oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, které jsou socialistickými organizacemi, postupují při provádění zahraničně obchodní činnosti v souladu s potřebami československého národního hospodářství a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána a v kulturní oblasti též v souladu s kulturně politickými zájmy Československé socialistické republiky.“.

 

11.

§ 10 odst. 2 se vypouští a dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

 

12.

§ 12 odst. 1 a 2 zní:

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu řídí zahraničně obchodní činnost obecně závaznými právními předpisy vydanými podle tohoto zákona, celními a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy i jinými ekonomickými nástroji, které jsou v jeho působnosti. Zahraničně obchodní činnost československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi, se usměrňuje rovněž státním plánem v rozsahu stanoveném právními předpisy o národohospodářském plánování.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu kontroluje zahraničně obchodní činnost na základě a v rámci obecně závazných právních předpisů podle odstavce 3.“.

 

13.

Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní:

§ 12a

 

(1) Československé a zahraniční osoby mohou zakládat československou právnickou osobu, jejíž základní předmět podnikání zahrnuje zahraničně obchodní činnost nebo měnit tento její předmět podnikání jen s povolením federálního ministerstva zahraničního obchodu.

(2) Orgány státní správy mohou zakládat československou právnickou osobu uvedenou v odstavci 1 nebo měnit její základní předmět podnikání týkající se zahraničně obchodní činnosti jen se souhlasem federálního ministerstva zahraničního obchodu.

(3) Povolení podle odstavce 1 a souhlas podle odstavce 2 nahrazuje povolení podle § 7 odst. 1.“.

 

14.

§ 13 odst. 3 zní:

(3) Podniky zahraničního obchodu zakládá po projednání s příslušným národním výborem federální ministerstvo zahraničního obchodu. Při určení i jiné než zahraničně obchodní činnosti jako části základního předmětu podnikání podniku zahraničního obchodu vyžádá si federální ministerstvo zahraničního obchodu souhlas příslušného orgánu státní správy s touto částí předmětu podnikání, pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují. Zakládací listina podniku zahraničního obchodu obsahuje zejména jeho název, sídlo, den založení, vymezení základního předmětu podnikání a výši základního jmění. Založení podniku zahraničního obchodu se zapisuje do podnikového rejstříku. Způsobilost podniku zahraničního obchodu nabývat práv a zavazovat se vzniká dnem zápisu do podnikového rejstříku.“.

 

15.

Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:

§ 13a

 

Podnik zahraničního obchodu je socialistickou hospodářskou organizací, která provádí svou činnost samostatně na základě státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje, úplného chozrasčotu a socialistické samosprávy.“.

 

16.

§ 14 zní:

§ 14

 

(1) V čele podniku zahraničního obchodu je generální ředitel, který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku, je za ní a její výsledky odpovědný federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu a pracovnímu kolektivu. Generální ředitel jmenuje a odvolává své náměstky, kteří jsou statutárními orgány podniku zahraničního obchodu. Generální ředitel a jeho náměstci se zapisují do podnikového rejstříku jako statutární orgány podniku zahraničního obchodu. Způsobilost jednat jménem podniku zahraničního obchodu nabývá generální ředitel dnem volby a jeho náměstci dnem jmenování. Účinky ukončení jejich funkce vůči třetím osobám nastávají ode dne zápisu změn do podnikového rejstříku.

(2) Na řízení podniku zahraničního obchodu se podílejí orgány socialistické samosprávy, kterými jsou :

a) shromáždění pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, tvořeného pracovníky, kteří v podniku zahraničního obchodu konají práce v pracovním poměru, popř. shromáždění delegátů tohoto kolektivu a

b) rada pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, která je volena shromážděním, a to tajným hlasováním, nejvýše na dobu pěti let.

(3) Pro volbu generálního ředitele, řízení a socialistickou samosprávu podniku zahraničního obchodu platí obdobně § 3, 5, 11, § 25 odst. 2 a 3, § 26 odst. 1 a 2 a § 27 až 34 zákona o státním podniku.

(4) Podnik zahraničního obchodu je povinen pečovat o to, aby jeho majetek byl plně, účelně a hospodárně využíván a chráněn. Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o hospodaření s majetkem podniku zahraničního obchodu.“.

 

17.

§ 15 zní:

§ 15

 

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu rozhoduje o zrušení, rozdělení, splynutí a sloučení podniků zahraničního obchodu a o změně předmětů jejich podnikání; přitom postupuje obdobně podle ustanovení § 13 odst. 3 druhá věta. Federální ministerstvo zahraničního obchodu může též změnit jejich název, sídlo a výši základního jmění.

(2) Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniku zahraničního obchodu nebo změna jeho základního jmění nesmí být na újmu věřitelům podniku zahraničního obchodu. Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniků zahraničního obchodu nebo změna jejich základního jmění nabývají účinnosti ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

(3) Není-li rozhodnuto o přechodu některého nároku rozděleného podniku zahraničního obchodu, může věřitel uplatnit svůj nárok vůči kterémukoliv z podniků vzniklých rozdělením podniku zahraničního obchodu a tyto podniky jsou zavázány společně a nerozdílně.

(4) Pro podnik zahraničního obchodu platí obdobně ustanovení § 12, § 13 odst. 2, § 14, 17 a 21 až 23 zákona o státním podniku.“.

 

18.

§ 17 odst. 1 a 2 zní:

(1) K zahraničně hospodářským službám patří služby v oblasti uskutečňování mezinárodní dopravy železniční, letecké, silniční, říční a říčně námořní s výjimkou obstarávání přepravy zásilek, dále v oblasti spojů, kultury, školství, pojišťovnictví, zdravotnictví s výjimkou lázeňské léčby, pohřebnictví a v oblasti bankovně finanční, jestliže jsou poskytovány

a)

československými osobami zahraničním osobám s výjimkou služeb poskytovaných k uspokojování osobních potřeb zahraničních fyzických osob a obdobných potřeb zahraničních právnických osob na území Československé socialistické republiky za československou měnu a československým osobám v zahraničí;

b)

zahraničními osobami na území Československé socialistické republiky.

(2) K zahraničně hospodářským službám patří též

a)

poskytování služeb československými právnickými osobami československým osobám při zprostředkování převodu práv československých autorů nebo výkonných umělců do zahraničí a zahraničních autorů nebo výkonných umělců do Československé socialistické republiky 10) ;

b)

vystavování přepravních dokumentů Československými železničními dopravci při přepravě uskutečňované zahraničními železničními dopravci a československými leteckými dopravci při přepravě uskutečňované zahraničními leteckými dopravci.

__________

10)

§ 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).“.

 

19.

§ 19 zní:

§ 19

 

(1) Povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb uděluje, mění a odnímá v oblasti

a)

uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy a v oblasti spojů federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu;

b)

silniční dopravy a pohřebnictví ministerstva vnitra a životního prostředí republik v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu;

c)

kultury ministerstva kultury republik;

d)

školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy republik;

e)

pojišťovnictví ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;

f)

zdravotnictví ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik;

g)

bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí.

(2) Pro udělování, změnu a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb platí obdobně ustanovení § 8 odst. 2 až 4.“.

 

20.

§ 20 odst. 1 zní:

(1) Československé právnické osoby, které mají povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb, postupují při jejich poskytování v souladu s potřebami československého národního hospodářství a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána, a v oblasti kulturní též v souladu s kulturně politickými zájmy Československé socialistické republiky.“.

 

21.

§ 21 zní:

§ 21

 

(1) Poskytování zahraničně hospodářských služeb řídí ústřední orgány státní správy, které udělily povolení k této činnosti. Řízení se uskutečňuje obecně závaznými právními předpisy a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy ekonomickými nástroji. Poskytování zahraničně hospodářských služeb československými právnickými osobami, které jsou socialistickými organizacemi, se usměrňuje rovněž státním plánem v rozsahu stanoveném právními předpisy o národohospodářském plánování.

(2) Ústřední orgány státní správy uvedené v odstavci 1 kontrolují poskytování zahraničně hospodářských služeb na základě a v rámci obecně závazných právních předpisů vydaných podle § 22.“.

 

22.

§ 22 zní:

§ 22

 

V oblasti

a)

uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy a spojů federální ministerstvo dopravy a spojů;

b)

silniční dopravy federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s ministerstvy vnitra a životního prostředí republik;

c)

kultury ministerstva kultury republik;

d)

školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy republik;

e)

pojišťovnictví ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;

f)

zdravotnictví ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik;

g)

bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí;

h)

pohřebnictví ministerstva vnitra a životního prostředí republik

upraví v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu obecně závazným právním předpisem podrobnosti o

1. udělování, změně a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb a o tom, které služby, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mohou být poskytovány bez tohoto povolení,

2. postupu československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi a jimž udělily povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb, nebo které mohou zahraničně hospodářské služby poskytovat na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy ( § 18 odst. 2 písm. a)), při poskytování zahraničně hospodářských služeb a o jejich organizování a kontrole,

3. podmínkách, dovoleném rozsahu a obsahu a o kontrole zahraničně hospodářských služeb, poskytovaných ostatními československými právnickými osobami a zahraničními osobami, kterým bylo uděleno povolení, nebo které tyto služby mohou poskytovat bez povolení ( § 18 odst. 2).“.

 

23.

§ 25 odst. 2 zní:

(2) Smlouvu o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím mohou uzavírat a její předmět rozšiřovat pouze československé právnické osoby jen na základě a v mezích uděleného povolení nebo s podmínkou, že smlouva nabude platnosti teprve po udělení povolení podle § 26, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.“.

 

24.

§ 26 zní:

§ 26

 

Povolení uvedené v § 25 uděluje věcně příslušný ústřední orgán státní správy.“.

 

25.

Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:

§ 26a

 

K uzavření smlouvy o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím nebo k rozšíření jejího předmětu se povolení nevyžaduje

a)

u smlouvy uzavírané k provedení mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;

b)

u smlouvy uzavírané s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci;

c)

u jiné smlouvy o výrobní kooperaci, při jejímž provádění se předpokládá, že souhrn ročního objemu vývozu a dovozu československé právnické osoby v souvislosti s prováděním výrobní kooperace nepřesáhne celkem částku 30 milionů Kčs v cenách bez dopravních a jiných nákladů, sjednaných mezi smluvními stranami a přepočtených na československou měnu podle středního kurzu vyhlášeného Státní bankou československou pro den, kdy smlouva byla uzavřena.“.

 

26.

§ 28 zní:

§ 28

 

Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit, kdy lze smlouvu o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím, vyžadující povolení podle tohoto zákona, uzavřít nebo její předmět rozšířit bez povolení, a to za jakých podmínek a v jakém rozsahu, a upravit postup při udělování povolení.“.

 

27.

V § 29 se vypouští odstavec 2 a číslování prvního odstavce.

 

28.

§ 30 se vypouští.

 

29.

§ 31 odst. 2 a 3 zní:

(2) Smlouvu o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím mohou uzavřít československé právnické osoby pouze na základě a v mezích povolení, které udělila Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj po projednání s věcně příslušným ústředním orgánem státní správy nebo s podmínkou, že smlouva nabude platnosti teprve po udělení povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(3) Povolení k uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím se nevyžaduje

a)

jestliže vědeckotechnická spolupráce má být uskutečňována na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;

b)

u smluv uzavíraných československými osobami, které jsou socialistickými organizacemi, s osobami, které mají sídlo na území státu podílejícího se na socialistické ekonomické integraci;

c)

v dalších případech, kdy z hlediska zájmu národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v nařízení vlády Československé socialistické republiky.“.

 

30.

§ 31 odst. 4 se vypouští.

 

31.

§ 32 se vypouští.

 

32.

§ 33 zní:

§ 33

 

Nakládání průmyslovými právy ve vztahu k zahraničí podle tohoto zákona zahrnuje převod práv k vynálezům, průmyslovým vzorům a ochranným známkám nebo poskytnutí jejich využití československými osobami zahraničním osobám s výjimkou poskytování jejich využití v souvislosti s vývozem investičních celků.“.

 

33.

§ 34 zní:

§ 34

 

(1) Nakládání průmyslovými právy ( § 33) ve vztahu k zahraničí se může uskutečnit pouze na základě smlouvy.

(2) Smlouvu o nakládání průmyslovými právy může uzavřít nebo její předmět rozšířit československá osoba pouze na základě a v mezích povolení uděleného podle § 35.

(3) Povolení se nevyžaduje v případech, kdy z hlediska zájmu národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat uzavření smlouvy na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 36.“.

 

34.

§ 35 zní:

§ 35

 

Povolení k uzavření nebo rozšíření předmětu smlouvy podle § 34 uděluje Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.“.

 

35.

§ 36 zní:

§ 36

 

Federální ministerstvo zahraničního obchodu spolu se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o postupu při udělování povolení podle § 34 odst. 2 a může stanovit, kdy k uzavření smlouvy nebo rozšíření jejího předmětu, k nimž je třeba podle tohoto zákona povolení, se toto povolení nevyžaduje.“.

 

36.

V § 39 a 42 se za slova „federálním ministerstvem dopravy“ doplňují slova „a spojů“.

 

37.

V § 41 písm. a) se za slova „federální ministerstvo dopravy“ doplňují slova „a spojů“ a za slova „ministerstvem vnitra“ doplňují slova „a životního prostředí“.

 

38.

§ 46 zní:

§ 46

 

Podrobnosti o činnosti Československé obchodní a průmyslové komory, členství, právech a povinnostech členů, o jejím hospodaření a organizačním uspořádání určují stanovy, které na návrh federálního ministerstva zahraničního obchodu schvaluje vláda Československé socialistické republiky.“.

 

39.

§ 56 zní

§ 56

 

K ochraně obchodně politických nebo vyjímečně jiných důležitých zájmů Československé socialistické republiky nebo k zabezpečení plnění mezinárodních závazků může federální ministerstvo zahraničního obchodu provádění zahraničně hospodářských činností nebo průvoz zboží územím Československé socialistické republiky

a)

omezit nebo zakázat;

b)

vázat na splnění určitých podmínek včetně udělení úředního povolení nebo předložení stanovených dokladů.“.

 

40.

§ 61 zní:

§ 61

 

Na řízení podle § 56 a 57 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení (správní řád). 11) Pokud nevyhověním žádosti o vydání nebo změnu povolení, změnou nebo odnětím povolení nebo vydáním opatření v souladu s tímto zákonem vznikne osobám majetková újma, nevzniká právo na její náhradu.

__________

11)

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“.

 

41.

§ 62 se vypouští.

 

42.

Za § 63 se vkládá nový § 63a, který zní:

§ 63a

 

(1) Vyhlášky nebo jejich části, kterými byl zřízen podnik zahraničního obchodu podle dříve platných předpisů, pozbývají platnosti dnem, kdy jejich obsah byl změněn výkonem působnosti podle § 13 a 15. 12)

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu je povinno zabezpečit svolání prvního shromáždění pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, jakož i přípravu volby generálního ředitele a rady pracovního kolektivu na tomto prvním shromáždění nejpozději

a)

do čtyř měsíců od vzniku nového podniku zahraničního obchodu;

b)

do 31. prosince 1989 v dosavadním podniku zahraničního obchodu.

(3) Do nástupu nového zvoleného generálního ředitele podniku zahraničního obchodu vykonává funkci dosavadní ředitel, popřípadě v nově zřízeném podniku zahraničního obchodu federálním ministerstvem zahraničního obchodu pověřená osoba v rozsahu stanoveném tímto ministerstvem. Do dne volby generálního ředitele odvolává a jmenuje generálního ředitele, popřípadě náměstka generálního ředitele, ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.

__________

12)

Např. vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 312/1953 Ú.l., o zřízení Strojexportu, podniku zahraničního obchodu pro vývoz strojů a strojního zařízení, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 74/1971 Sb., o zřízení Omnie, podniku zahraničního obchodu.“.

Čl. II

Zrušují se:

a)

nařízení vlády ČSSR č. 157/1980 Sb., o udělování povolení k uzavírání, změně nebo zrušení některých smluv o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 21/1987 Sb.;

b)

vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 167/1980 Sb., o postupu při likvidaci podniků zahraničního obchodu;

c)

vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 54/1981 Sb., o provozních radách podniků zahraničního obchodu.

Čl. III

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.