Čekejte, prosím...
A A A
116/1994 Sb. znění účinné od 8. 6. 1994

116

 

ZÁKON

ze dne 29. dubna 1994,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních

rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1.

V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

(2) Oprávněnou osobou je též fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 a která v den přechodu věci na stát ․podle § 6 měla na ni nárok podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě, majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, pokud k převodu nebo přechodu vlastnického práva prohlášeným za neplatné podle těchto zvláštních předpisů došlo z důvodu rasové perzekuce a tento nárok nebyl po 25. únoru 1948 uspokojen z důvodů uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) zákona.

(3) Bylo-li v den přechodu věci na stát oprávněných osob uvedených v odstavci 2 více, je oprávněnou osobou k celé věci kterákoliv z nich.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

 

2.

V § 3 dosavadním odstavci 2 se slova „před uplynutím lhůty uvedené v § 5 odst. 2, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou,“ nahrazují slovy „nebo osoba, která na věc uvedenou v odstavci 2 měla nárok uvedený v odstavci 2, před uplynutím lhůty, v níž mohla nárok na vydání věci uplatnit, nebo, byla-li prohlášena za mrtvou, kde dni předcházejícímu uplynutí této lhůty,“.

 

3.

V § 13 odst. 6 se za slova „odst. 1“ vkládají slova „nebo 2“ a slova „odst. 2“ se nahrazují slovy „odst. 4“.

 

4.

V § 19 odst. 1 se za slova „odst. 1.“ vkládají slova „nebo 2“ a slova „odst. 2“ se nahrazuji slovy „odst. 4“.

Čl. II

1.

Nároky založené tímto zákonem v čl. I mohou oprávněné osoby uplatnit do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona, přičemž lhůta 30 dní uvedená v § 5 odst. 3 počíná běžet ode dne uplatnění návrhu.

2.

Věc nelze vydat, byla-li po 1. říjnu 1991 nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně takové věci privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci.

3.

Lhůta jednoho roku k uplatnění nároků u soudu uvedená v § 5 odst. 4 a 5 zákona pro případy uvedené v bodu 1 počíná běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.

4.

Lhůta jednoho roku podle § 13 odst. 3 zákona k uplatnění nároku na finanční náhradu osobou oprávněnou podle čl. I tohoto zákona počíná běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčena lhůta jednoho roku k uplatnění nároku na finanční náhradu osobou oprávněnou podle čl. I tohoto zákona ode dne právní moci rozsudku, kterým byl zamítnut návrh na vydání věci.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1994.

Uhde v. r.

Havel v r.

Klaus v. r.