Čekejte, prosím...
71/1994 Sb. znění účinné od 1. 7. 2017
změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 183/2017 Sb.

1.7.2017

 

zákonem č. 243/2016 Sb.

29.7.2016

 

zákonem č. 142/2012 Sb.

1.7.2012

 

Více...

71

 

ZÁKON

ze dne 23. března 1994

o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část I

Prodej a vývoz předmětů kulturní hodnoty (§ 1-9)

§ 1

(1)

Předměty kulturní hodnoty podle tohoto zákona jsou přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které jsou významné pro historii, literaturu, umění, vědu nebo techniku a splňují kritéria obsažená v příloze č. 1 tohoto zákona.

(2)

Tento zákon se nevztahuje na prodej a vývoz kulturních památek a národních kulturních památek,1 evidovaných sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi,2 archiválií,3 originálů uměleckých děl žijících autorů, a na předměty dovezené do České republiky, které byly propuštěny do celního režimu dočasného použití.

§ 2

(1)

Předměty kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky, pouze jsou-li doloženy osvědčením k vývozu na dobu určitou nebo osvědčením k trvalému vývozu (dále jen „osvědčení“). Osvědčení nemůže být nahrazeno posudkem znalce.

(2)

Osvědčení vydávají na základě žádosti podané fyzickou nebo právnickou osobou, která je vlastníkem předmětu kulturní hodnoty (dále jen „vlastník“), muzea, galerie, knihovny a pracoviště Národního památkového ústavu (dále jen „odborná organizace“), popřípadě Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“). Seznam odborných organizací s uvedením oborů, v nichž působí, a s vymezením jejich územní působnosti je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(3)

Vlastník může na základě plné moci3a pověřit třetí osobu vykonáním všech úkonů spojených s vývozem předmětu kulturní hodnoty.

(4)

Osvědčení k vývozu na dobu určitou se vydá, pokud předmět kulturní hodnoty není předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů.3b

(5)

Osvědčení k trvalému vývozu se vydá, pokud předmět kulturní hodnoty není předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů,3b nevykazuje znaky předmětu chráněného podle zvláštního právního předpisu,1 ani není uveden v bodě XVII přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

§ 3

(1)

Předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy nabízené k prodeji musí být opatřeny osvědčením k trvalému vývozu; kupujícímu musí být spolu s předmětem kulturní hodnoty předáno osvědčení ve třech stejnopisech označených B, C a D.

(2)

Nabídkou k prodeji podle odstavce 1 se rozumí i vystavení předmětů ve veřejných prodejních prostorách, na dražbách a sběratelských trzích․

§ 4

(1)

Žádost o vydání osvědčení k vývozu na dobu určitou a žádost o vydání osvědčení k trvalému vývozu, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4 k tomuto zákonu, předkládá vlastník odborné organizaci ve čtyřech stejnopisech označených A, B, C a D.

(2)

Žádost podle odstavce 1 se předkládá oborově a místně příslušné odborné organizaci podle místa trvalého pobytu nebo sídla vlastníka. Je-li vlastníkem fyzická nebo právnická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo, předloží se žádost místně příslušné odborné organizaci podle místa, kde se předmět kulturní hodnoty nacházel v době jeho nabytí. Nelze-li místní příslušnost odborné organizace podle věty druhé určit, předloží se žádost kterékoli oborově příslušné odborné organizaci.

(3)

Vlastník je povinen umožnit ohledání předmětu kulturní hodnoty a poskytnout odborné organizaci, popřípadě ministerstvu potřebnou součinnost.

§ 5

(1)

Lhůta pro vydání osvědčení odbornou organizací je 21 kalendářních dnů od doručení žádosti odborné organizaci.

(2)

Pokud odborná organizace po posouzení předmětu kulturní hodnoty osvědčení nevydá, žádost ve lhůtě stanovené v odstavci 1 postoupí ministerstvu. O svém postupu současně písemně vyrozumí vlastníka.

(3)

Ministerstvo ve lhůtě 3 měsíců od doručení žádosti odborné organizaci vydá vlastníku osvědčení, nebo vykazuje-li předmět kulturní hodnoty znaky předmětu chráněného podle zvláštního právního předpisu1 a byla-li podána žádost o vydání osvědčení k trvalému vývozu, osvědčení nevydá a zahájí řízení podle zvláštního právního předpisu.1 Osvědčení nevydá rovněž v případě, že předmět kulturní hodnoty je předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů.3b

(4)

Byla-li podána žádost o vydání osvědčení k trvalému vývozu a osvědčení nebylo vydáno z důvodu, že se jedná o předmět kulturní hodnoty, který je uveden v bodě XVII přílohy č. 1 k tomuto zákonu, vydá o tom ministerstvo ve lhůtě stanovené v odstavci 3 rozhodnutí.

§ 5a

(1)

Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a)

příjmení,

b)

jméno, popřípadě jména,

c)

adresa místa pobytu,

d)

datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e)

datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f)

státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2)

Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b)

datum narození,

c)

pohlaví,

d)

místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e)

rodné číslo,

f)

státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g)

adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

h)

počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i)

zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

j)

datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

k)

den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3)

Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení,

b)

datum narození,

c)

rodné číslo,

d)

pohlaví,

e)

místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f)

státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g)

druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h)

počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i)

zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j)

datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

k)

den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 6

(1)

Osvědčení se vlastníku vydává ve třech stejnopisech označených B, C a D. Odborná organizace nebo ministerstvo archivují stejnopis označený A po dobu 20 let. 6

(2)

Osvědčení je žadateli vydáno za poplatek 500 Kč. Toto ustanovení se nevztahuje na vydání osvědčení podle § 2 odst. 4, § 3 odst. 1 a § 5 odst. 3. Příjemcem poplatku je odborná organizace.

(3)

Osvědčení k vývozu na dobu určitou lze vydat nejdéle na dobu 5 let.

(4)

Osvědčení k trvalému vývozu platí po dobu 3 let ode dne jeho vydání.

§ 7

(1)

Fyzická nebo právnická osoba, která předmět kulturní hodnoty vyváží (dále jen „vývozce“), je povinna předložit stejnopisy označené B, C a D celnímu úřadu propouštějícímu tento předmět do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku.

(2)

Celní úřad propouštějící předmět kulturní hodnoty do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku potvrdí všechny předložené stejnopisy osvědčení. Celní úřad výstupu odešle stejnopis označený B ministerstvu nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění vývozu. Stejnopis označený C provází předmět kulturní hodnoty, stejnopis označený D si vývozce ponechá pro případnou kontrolu.

(3)

Zpětný dovoz předmětu kulturní hodnoty vyvezeného na dobu určitou potvrdí celní úřad na stejnopisech označených C a D. Stejnopis označený C náleží vlastníkovi, stejnopis označený D je povinna fyzická nebo právnická osoba, která předmět kulturní hodnoty dováží (dále jen „dovozce“), odevzdat ve lhůtě 15 dnů po uplynutí doby stanovené v osvědčení pro vývoz na dobu určitou odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo. Dovozce je rovněž povinen na vyžádání předložit předmět kulturní hodnoty po zpětném dovozu ke kontrole a identifikaci odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, nebo tuto kontrolu a identifikaci umožnit na místě uložení předmětu.

(4)

V případě, že se vývoz neuskutečnil, je vlastník povinen vrátit stejnopisy označené B, C a D odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení platnosti osvědčení.

(5)

Odborné organizace sledují dodržování lhůt k vývozu na dobu určitou a jejich nedodržení oznámí písemně ministerstvu nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty.

§ 7a

(1)

V případě, že vývozce podá u celního úřadu celní prohlášení, kterým navrhuje propustit předmět do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, a celní úřad má podezření, že vyvážený předmět je předmětem kulturní hodnoty, který je vyvážen bez osvědčení, a vývozce neprokáže, že o předmět kulturní hodnoty nejde, tento předmět zajistí, informuje o tom neprodleně oborově a místně příslušnou odbornou organizaci podle sídla celního úřadu a umožní jí ohledání předmětu. Obdobně postupuje celní úřad v případě, kdy je uskutečňován vývoz takového předmětu a celní prohlášení nebylo podáno.

(2)

Odborná organizace je povinna neprodleně, nejdéle však ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne podání informace, vyhotovit pro celní úřad posudek o tom, zda vyvážený předmět je předmětem kulturní hodnoty. Jedno vyhotovení posudku obdrží rovněž vývozce.

(3)

Vývozce je povinen strpět úkony nezbytné k identifikaci a prověření předmětu.

(4)

Náklady související se zajištěním předmětu a se zpracováním posudku hradí vývozce, pokud mu bylo prokázáno porušení tohoto zákona.

§ 7b

Dohled nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí ministerstvo a celní orgány.

Přestupky

§ 8

(1)

Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)

vyváží nebo vyveze předmět kulturní hodnoty bez osvědčení, nebo

b)

při prodeji nabídne předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie nebo předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy bez osvědčení k trvalému vývozu.

(2)

Vlastník se dopustí přestupku tím, že

a)

neumožní ohledání předmětu kulturní hodnoty nebo neposkytne odborné organizaci, popřípadě ministerstvu potřebnou součinnost (§ 4 odst. 3),

b)

nevrátí stejnopisy označené B, C a D ve stanovené lhůtě odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, v případě, že se vývoz neuskutečnil (§ 7 odst. 4), nebo

c)

nedoveze ve stanovené době zpět předmět kulturní hodnoty vyvezený na dobu určitou stanovenou v osvědčení.

(3)

Vývozce se dopustí přestupku tím, že

a)

nepředloží stejnopisy označené B, C a D celnímu úřadu (§ 7 odst. 1), nebo

b)

nestrpí úkony nezbytné k identifikaci a prověření předmětu (§ 7a odst. 3).

(4)

Dovozce se dopustí přestupku tím, že ve stanovené lhůtě neodevzdá stejnopis označený D odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, nebo na vyžádání nepředloží předmět kulturní hodnoty ke kontrole a identifikaci, anebo tuto kontrolu neumožní na místě uložení předmětu (§ 7 odst. 3).

(5)

Odborná organizace se dopustí přestupku tím, že písemně neoznámí ministerstvu nedodržení lhůty k vývozu na dobu určitou ve lhůtě podle § 7 odst. 5.

(6)

Za přestupek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. a) a b) a podle odstavců 3 až 5 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

§ 8a

(1)

Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

(2)

Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.

§ 9

(1)

Osvědčení podle tohoto zákona nenahrazuje povolení k vývozu podle zvláštních předpisů. 7

(2)

S výjimkou § 5 odst. 4, § 7a odst. 1, § 8 a 8a se na postup podle tohoto zákona nevztahují obecné předpisy o správním řízení. 8 Odvolání proti rozhodnutí podle § 7a odst. 1 nemá odkladný účinek.

Část II

Změna vyhlášky č. 41/1985 sb.,

o neobchodních vývozech a dovozech věcí,

ve znění pozdějších předpisů (§ 10)

§ 10

Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 178/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb., č. 225/1990 Sb., č. 423/1990 Sb., č. 534/1990 Sb. a č. 398/1991 Sb., se mění takto:

 

V příloze č. 2 se položka "1. starožitnosti" vypouští.

Část III

Závěrečná ustanovení (§ 11-12)

§ 11

Zrušuje se vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 239/1959 Ú. l., o vývozu kulturních památek a předmětů muzejní hodnoty.

§ 12

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Čl. II zákona č. 80/2004 Sb.25.2.2004


Poznámky pod čarou:

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.

Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 31 a následující občanského zákoníku.

Zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 122/2000 Sb.

Zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 122/2000 Sb.

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 122/2000 Sb.

Vyhláška Ministerstva vnitra ČSR č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.

Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb., devizový zákon č. 528/1990 Sb., ve znění zákona č. 228/1992 Sb. (úplné znění č. 457/1992 Sb.), vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 130/1993 Sb.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Poznámky pod čarou:
1
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
2
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
3
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
3a
§ 31 a následující občanského zákoníku.
3b
Zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 122/2000 Sb.
6
Vyhláška Ministerstva vnitra ČSR č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
7
Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb., devizový zákon č. 528/1990 Sb., ve znění zákona č. 228/1992 Sb. (úplné znění č. 457/1992 Sb.), vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 130/1993 Sb.
8
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).