TYPOVÝ KALKULAČNÍ VZOREC PRO KALKULACI SLOŽEK CENY VÝVOZNÍCH
A DOVOZNÍCH VÝKONŮ A POKYNY K NĚMU
I. Typový kalkulační vzorec pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů
1. | Zahraniční cena v obchodní paritě |
11. | Zahraniční cena v obchodní paritě bez zahraničních úroků |
2. | Přímé obchodní náklady zahraniční |
25. | Náklady na převzatá rizika |
3. | Náklady na stavební práce v zahraničí |
4. | Zahraniční cena franko československé hranice |
5. | Vnitřní úrok, popřípadě poplatek z vládních úvěrů |
6. | Obchodní přirážky a srážky |
10. | Rozdíl mezi běžnou a smluvní kupní cenou |
Náplň jednotlivých položek tohoto typového kalkulačního vzorce se stanoví takto:
1. Zahraniční cena v obchodní paritě.
V této kalkulační položce se uvádí zahraniční cena v obchodní paritě předpokládaná (v propočtové kalkulaci), smluvně dohodnutá se zahraničními odběrateli nebo dodavateli (v operativní kalkulaci) a fakturovaná (ve výsledné kalkulaci) podle předpisů pro tvorbu cen v zahraničním obchodě.
Součástí zahraniční ceny v obchodní paritě jsou také zahraniční úroky při úvěrových dodavatelských obchodech bez ohledu na délku dodavatelského úvěru.
Zahraniční cena v obchodní paritě u dovozu se uvádí snížená o případný garanční paušál.
Garanční paušál smluvně dohodnutý (získaný) při dovozu od zahraničního dodavatele se uvádí v samostatné kalkulační položce "Garanční paušál" se znaménkem plus.
Při vývozu se kalkuluje v této položce prodejní cena snížená o smluvně dohodnutý (poskytnutý) garanční paušál. Od garančního paušálu, který poskytuje při vývozu organizace zahraničního obchodu zahraničnímu odběrateli nebo smluvnímu servisnímu místu v zahraničí na úhradu nákladů na záruční opravy v zahraničí, popřípadě na úhradu nákladů na zahraniční servis, je třeba rozlišovat převzetí garančního závazku, při kterém organizace zahraničního obchodu neposkytuje slevu v ceně zahraničnímu odběrateli, ale přejímá závazek, že odstraní na svůj náklad vyskytnuvší se případné závady v záruční lhůtě.
__________
1) | Výnos federálního ministerstva zahraničního obchodu o postupu při uzavírání a provádění zahraničně obchodních operací (zveřejněno ve Věstníku federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 1/1987). |
11. Zahraniční cena v obchodní paritě bez zahraničních úroků
V této podpoložce se uvádí zahraniční cena v obchodní paritě bez zahraničních úroků při úvěrových dodavatelských obchodech, které jsou obsaženy v podpoložce 12.
12. Zahraniční úroky
V této podpoložce se uvádějí samostatně zahraniční úroky z úvěrů delších než jeden rok při úvěrových dodavatelských obchodech, které jsou zahrnuty do zahraniční ceny v obchodní paritě.
2. Přímé obchodní náklady zahraniční
Do přímých obchodních nákladů zahraničních patří veškeré devizové i korunové náklady vznikající při provádění obchodních operací mimo celní území ČSSR, které lze přímo přičítat na kalkulační jednici a které jsou uvažovány v zahraniční ceně. Přepravní úsek na železnici mezi československou pohraniční stanicí a československou státní hranicí se považuje pro účely této vyhlášky za mimocelní území ČSSR.
Patří sem kalkulační podpoložky:
21. Přepravné
zahrnuje veškeré náklady spojené s přepravou zboží k zahraničnímu odběrateli nebo od zahraničního dodavatele mimo celní území ČSSR, které jsou fakturovány dopravními a zasilatelskými organizacemi za železniční, říční, námořní, silniční, leteckou a nákladní dopravu, překládku, celní odbavení, nájem dopravních prostředků; dále sem patří náhrada za zdržení lodí při nedodržení nakládacích (vykládacích) lhůt - demurage, jakož i prémie a odměny za zkrácení nakládacích (vykládacích) lhůt u dopravních prostředků včetně lodí - dispatch. Náklady na přepravu zboží, zajišťovanou výjimečně zahraničními přepravci kamióny, se uvádějí u dovozu v této položce v případech, kdy s tuzemskou organizací byla sjednána, popřípadě stanovena dodací podmínka franko odběratel. V případě dovozu, kdy byla sjednána, popřípadě stanovena dodací podmínka franko československé hranice, uvede se v této položce pouze část přepravného týkající se úseku mimo celní území ČSSR.
22. | Skladné zahrnuje náklady spojené se skladováním zboží v průběhu jeho přepravy k zahraničnímu odběrateli nebo od zahraničního dodavatele mimo celní území ČSSR; nepatří sem náklady spojené se skladováním zboží v konsignačních skladech. |
23. Pojistné
zahrnuje náklady spojené s pojištěním zboží při jeho přepravě a skladování, dodávek investičních celků, jejich výstavby a uvedení do provozu v zahraničí a náklady spojené s pojištěním zahraničních pohledávek. Pojistné společné za zahraniční i tuzemský úsek se zahrnuje do přímých obchodních nákladů zahraničních, i když kryje v souladu se smluvně dohodnutými dodacími podmínkami pojištění na území ČSSR.
24. Provize
zahrnuje zastupitelské provize a náhrady skutečných nákladů zástupců, odměny za zprostředkování obchodu, slevy (množstevní rabaty, popřípadě obratové bonusy), nejsou-li poskytnuty formou slevy zahrnuté v zahraniční ceně v obchodní paritě.
25. Náklady na převzatá rizika
zahrnuje u vývozních výkonů kalkulovanou výši rizika předem dohodnutou u konkrétního obchodního případu mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou organizací v rozsahu odpovědnosti, kterou na sebe bere organizace zahraničního obchodu za zajištění inkasa (například náklady spojené s úvěrovými vývozy do platebně rizikových teritorií, s využíváním operací typu forfaitingu, na krytí rizik při úhradách ve formě zboží, s jinými podnikatelskými riziky); pokud federální ministerstvo financí spolu s Federálním cenovým úřadem nestanoví zvláštním výnosem jinak, kalkulují se náklady na převzatá rizika u vývozních obchodních případů do nesocialistických zemí a do SFRJ.
29. Ostatní náklady
– | náklady na přejímku a kontrolu zboží, |
– | náklady na potvrzení a ověření faktur, |
– | náklady na manipulaci se zbožím v překladištích a v přístavech, |
– | devizové náklady (poplatky) hrazené faktoringovým společnostem v zahraničí, |
– | devizové náklady spojené s realizací bártrového obchodu ve výši dohodnuté ve smlouvě mezi organizací zahraničního obchodu realizující příslušný vývozní obchodní případ a organizací zahraničního obchodu plnící funkci zúčtovacího místa bártrového obchodu ve vztahu k bance a k účastníkům tohoto obchodu, |
– | nutné místní výlohy spojené s výkony zajišťovanými organizací na základě smlouvy, pokud souvisejí s obchodním případem, |
– | nákupy strojů a zařízení dle požadavků zákazníka, i když přímo nesouvisí s dodávkou technologického zařízení, pokud jsou nezbytnou podmínkou uskutečnění obchodu a jejich plnění je součástí smlouvy, |
– | kompletační dovozy, popřípadě opětovné vývozy provedených dovozů v případě, že se v souladu se smlouvou nepřefakturují na tuzemské dodavatele, |
– | pobytové náklady delegací zahraničních partnerů (osob, které svým působením mohou ovlivnit průběh obchodního případu) za předpokladu, že jsou do ČSSR devizově uhrazeny v platbě za obchodní případ, |
– | náklady na atestace výrobků v zahraničí jen za předpokladu, že se uskuteční vývoz atestovaných výrobků, |
– | důchodová daň placená ve zcela výjimečných případech za zahraničního zákazníka, |
– | provozní náklady servisních služeb a technických středisek v zahraničí poskytujících servisní služby a školících středisek v zahraničí, |
– | provozní náklady obchodně technických středisek (kanceláří) v zahraničí, jejichž činnost souvisí s vývozem investičních celků, |
– | věcné a osobní náklady (včetně cestovních a místních nákladů) organizací při montážích a školení v tuzemsku hrazené za devizové cizozemce na základě devizového povolení v rámci obchodního případu, |
– | věcné a osobní náklady (včetně cestovních a místních nákladů) organizací při montážích v zahraničí, při poskytování technické pomoci, při kompletačních dovozech a podobně, včetně nákladů na dopravní, stavební a montážní prostředky, nákladů spojených s léčbou a zdravotními prohlídkami československých pracovníků na montážích v zahraničí uskutečňované zahraničními zdravotnickými zařízeními a vyživovacích příspěvků pro rodinné příslušníky vyplacených podle obecně závazných právních předpisu, |
– | nájemné dopravních, stavebních a montážních prostředků placené zahraničním organizacím, |
– | bankovní úroky z devizových úvěrů (u dovozu); tyto bankovní úroky jsou součástí přímých obchodních nákladů zahraničních, i když jsou placeny tuzemskému peněžnímu ústavu, |
– | devizové bankovní poplatky související s realizací obchodního případu (například za vystavení nebo potvrzení bankovní záruky, otevření nebo potvrzení akreditivu, změny podmínek nebo prodlužování akreditivu, dokumentární inkasa, vystavení směnek, avalování směnek, platební nebo inkasní transfer prostřednictvím bank, nákup valut a deviz); tyto poplatky jsou součástí přímých obchodních nákladů zahraničních, i když jsou placeny tuzemskému peněžnímu ústavu, |
– | náklady na homologační zkoušky, |
– | devizové náklady na expertizní činnost, |
– | náklady na fumigaci při dovozu zboží, a to i v případech, kdy se fumigace provádí na území ČSSR, |
– | devizové náklady na technické a redakční práce spojené s vydáním společných slovesných děl v zahraničí, |
– | nezaviněná manka dovozního zboží v rámci norem, |
– | opotřebení prostředků používaných při montážích a na stavbách v zahraničí. |
Do přímých obchodních nákladů zahraničních lze zahrnovat náklady na pracovní cesty dělnických a technickohospodářských pracovníků organizací výroby a organizací zahraničního obchodu, jejichž pracovní cesta se přímo týká daného obchodního případu. Při dodávkách stavebních, montážních a geologických prací jde zejména o pracovníky, jejichž činnost souvisí s projekční a montážní etapou, se zkušebním a garančním provozem včetně provozu zdravotnického a stravovacího zařízení. U kusových dodávek jde zejména o náklady na pracovní cesty pracovníků organizací výroby a organizací zahraničního obchodu související s převzetím či předáním zboží, uvedením dodávaných strojů a zařízení do provozu a se zabezpečením zkušebního provozu.
Do přímých obchodních nákladů zahraničních nelze zahrnovat:
– | náklady vyplývající z garančních závazků vůči odběratelům, které se přenášejí na tuzemské dodavatelské organizace, |
– | náklady na pracovní cesty technickohospodářských pracovníků, které nesouvisejí přímo s daným obchodním případem (například cesty za účelem vyhledávání zákazníků a propagování zboží, cesty na veletrhy, výstavy, konference, festivaly, cesty delegátů, cesty uskutečňované před podepsáním obchodního kontraktu). |
3. Náklady na stavební práce v zahraničí
Do této položky patří náklady související s prováděním stavebních a geologických prací a s výstavbou v zahraničí, hrazené organizací zahraničního obchodu na základě devizového povolení československého peněžního ústavu (například nákup materiálu v zahraničí, poddodávky zahraničních firem, mzdy zahraničních pracovníků, zahraniční část mzdy československých pracovníků, cestovní výdaje a další výdaje nutné pro uskutečnění vývozního výkonu v zahraničí).
4. Zahraniční cena franko československé hranice
Vyplývá u vývozních výkonů jako rozdíl mezi zahraniční cenou v obchodní paritě (kalkulační položka 1) a součtem přímých obchodních nákladů zahraničních a nákladů na stavební práce v zahraničí (kalkulační položky 2 a 3), u dovozních výkonů jako součet kalkulačních položek 1,2 a 3.
5. Vnitřní úrok, popřípadě poplatek z vládních úvěrů
Patří sem úrok u dovozních a vývozních výkonů uskutečněných na podnikový úvěr delší než jeden rok, pokud se v tuzemsku uskutečňují okamžité platby, a u vývozu též poplatek z účasti na dodávkách na vládní úvěrové dohody.
Vnitřním úrokem se rozumí základní debetní úrok podle zásad vnitřní a zahraniční obchodní měnové politiky, který účtuje peněžní ústav organizacím zahraničního obchodu.
Vnitřní úrok se počítá ze zahraniční ceny v obchodní paritě bez zahraničních úroků (podpoložka 11), snížené o akontace a platby proti dokumentům, úrokovou sazbou, kterou platí organizace zahraničního obchodu peněžnímu ústavu z kontokorentního úvěru u dovozu a sazbou z úvěru na pohledávky v zahraničí u vývozu.
Vnitřní úrok se počítá ze stejného základu a stejným způsobem jako zahraniční úrok.
V předběžné kalkulaci se uvádí úrok za dobu odčerpání poskytnutého úvěru při úrokové sazbě vyhlášené peněžním ústavem, pokud při konzultaci platebních podmínek nestanovil peněžní ústav jinou sazbu.
6. Obchodní přirážky a srážky
U dodavatelsko odběratelských vztahů mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou organizací slouží tato položka:
a) | na úhradu přímých obchodních nákladů tuzemských (jde o náklady vznikající při provádění obchodních operací na celním území ČSSR): |
b) | na úhradu režijních nákladů; |
Obchodní přirážky a srážky se stanoví zpravidla sazbou ze zahraniční ceny franko československé hranice (kalkulační položka 4); u obchodních případů na úvěr delší jednoho roku se základ pro výpočet obchodních přirážek a srážek snižuje o vnitřní úrok, popřípadě poplatek z účasti na dodávkách na vládní úvěrové dohody (kalkulační položka 5) vztahující se k vývozním a dovozním výkonům.
U obstaravatelských vztahů mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou organizací se v této kalkulační položce uvede částka sjednané obstaravatelské odměny.
Obstaravatelská odměna slouží rovněž na úhradu přímých obchodních nákladů tuzemských, na úhradu režijních nákladů a k tvorbě zisku. Je stanovena ve výši odpovídající sjednanému rozsahu zahraničně obchodních služeb přiměřeně k výši obchodních přirážek a srážek organizací zahraničního obchodu.
__________
2) | Platný sazebník obchodních přirážek a srážek organizací zahraničního obchodu OPS 22/1,2. |
7. Garanční paušál
V této položce se uvádí garanční paušál smluvní dohodnutý (získaný) při dovozu se zahraničním dodavatelem.
8. Jiné náklady
Patří sem jiné náklady, které je organizace povinna hradit a které jdou na vrub tuzemského dodavatele nebo odběratele. Jiné náklady se stanoví (zjišťují) v této položce s vyznačením povahy nákladu (například poplatek státní zkušebně). Výše těchto nákladů musí být doložena odkazem na sazebník, výměr, předpis a podobně.
9. Běžná kupní cena
Tato položka se stanoví v souladu s platnými cenovými předpisy
a) | u běžných kupních cen vývozních výkonů odečtením kalkulačních položek 5,6 a 8 od kalkulační položky 4; |
b) | u běžných kupních cen dovozních výkonů odečtením kalkulační položky 5 a připočtením kalkulačních položek 6, 7 a 8 ke kalkulační položce 4. |
__________
10. Rozdíl mezi běžnou a smluvní kupní cenou
Uvádí se jen, byla-li sjednána smluvní kupní cena. Je-li smluvní kupní cena vyšší než běžná kupní cena, označí se rozdíl znaménkem plus (+), v opačném případě znaménkem minus (-).
11. Smluvní kupní cena
Uvádí se jen, byla-li sjednána smluvní kupní cena. Stanoví se v souladu s platnými cenovými předpisy.
II. Použití jednotlivých druhů kalkulací
(1) Propočtová kalkulace se sestavuje u obchodních případu (popřípadě u jejich skupin, jde-li o drobné obchodní případy), u nichž není v době jejího sestavování smluvně sjednána cena se zahraničním odběratelem nebo dodavatelem
– | k ekonomickému hodnocení dlouhodobých záměrů a rozhodnutí v mezinárodní hospodářské spolupráci a v obchodní politice, |
– | k vypracování nabídek pro vývoz a dovoz, pro stanovení limitu kupní ceny nebo pro sjednání smluvní kupní ceny, |
– | pro stanovení limitu kupní ceny nebo pro sjednání smluvní kupní ceny, |
– | pro posouzení běžné kupní ceny s tuzemským odběratelem nebo dodavatelem na vymezené množství a druh dovozních a vývozních výkonů a na vymezené časové období, |
– | pro posouzení zahraniční ceny jednotlivého obchodního případu. |
Jestliže po smluvním sjednání zahraniční ceny v obchodní paritě nenastaly změny údajů v jednotlivých kalkulačních položkách stanovených propočtovou kalkulací, může tato kalkulace nahrazovat operativní kalkulaci.
(2) Operativní kalkulace se sestavuje pro tvorbu běžné kupní ceny u obchodních případů, u nichž je v době jejího sestavování smluvně sjednána cena se zahraničním odběratelem nebo dodavatelem.
Operativní kalkulaci lze změnit při změnách, které vyplývají ze změn podmínek zahraniční smlouvy, a dále lze operativní kalkulaci změnit, popřípadě zpřesnit před fakturací obchodního případu, pokud došlo po jejím sestavení ke změně úrokové sazby z devizových bankovních úvěrů (obojím směrem) a ke změně dopravní cesty, dopravního prostředku, dopravních podmínek, sazeb a tarifů, které v době sestavení operativní kalkulace nebylo možno předpokládat. Změnu, popřípadě zpřesnění operativní kalkulace lze provádět na podkladě údajů týkajících se jednotlivých zásilek obchodního případu (například množství, druhu, barvy výrobků, balení zásilky, dopravního prostředku).
Ke změně, popřípadě zpřesnění operativní kalkulace kupní ceny z důvodu změny podmínek zahraniční smlouvy a změny úrokové sazby z devizových bankovních úvěrů (obojím směrem) není třeba souhlasu tuzemské organizace. V ostatních případech, při změně dopravní cesty, dopravních podmínek, dopravních prostředků sazeb a tarifů které v době sestavení operativní kalkulace nebylo možno předpokládat, lze změnit operativní kalkulaci při změně podmínek uvažovaných v původní operativní kalkulaci, pokud změna byla dohodnuta ještě před fakturací obchodního případu mezi tuzemskou organizací a organizací zahraničního obchodu.
Po fakturaci obchodního případu mezi tuzemskou organizací a organizací zahraničního obchodu nelze změnu, popřípadě zpřesnění operativní kalkulace provést.
U obchodních případů s dílčími dodávkami mohou být v operativní kalkulaci zpřesňovány přímé obchodní náklady zahraniční podle podmínek předpokládaných pro realizaci další dílčí dodávky.
(3) Výslednou kalkulací se zjišťují složky ceny vývozních a dovozních výkonů ve skutečné výši na jednotlivé kalkulační jednice po provedení výkonu včetně "výsledku z cen" a "výsledku z přímých obchodních nákladů zahraničních".
III. Kursové přepočty složek ceny vývozních a dovozních výkonů
(1) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě vyjádřené v cizí měně na československou měnu v propočtové a operativní kalkulaci se používají kursy platné k datu sestavení kalkulace nebo její změny. Ve výsledné kalkulaci se použije kurs uplatněný v účetnictví při vyúčtování tržeb či prodaného zboží v ceně pořízení.
(2) Přímé obchodní náklady zahraniční a náklady na stavební práce v zahraničí vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na československou měnu v propočtové a operativní kalkulaci podle kursů platných k datu jejich kalkulace nebo k datu změn kalkulace. Ve výsledné kalkulaci se použije kurs uplatněný v účetnictví při jejich vyúčtování.
(3) Přepočet částek v zahraniční měně na československou měnu se provádí při vývozu kursem "nákup" a při dovozu kursem "prodej" s výjimkou kalkulačních položek "Přímé obchodní náklady zahraniční" a "Náklady na stavební práce v zahraničí".
(4) Přímé obchodní náklady zahraniční a náklady na stavební práce v zahraničí vyjádřené v zahraniční měně se přepočítávají na československou měnu u dovozních i vývozních obchodních případů kursem "prodej". V případě, že se provádějí platby zahrnované do přímých obchodních nákladů zahraničních a do nákladů na stavební práce v zahraničí přímým použitím inkasované cizí měny bez účasti československého peněžního ústavu, použije se pro přepočet zahraniční měny na československou měnu kurs "nákup".