Čekejte, prosím...
A A A
328/1991 Sb. znění účinné od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007
změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 182/2006 Sb.

1.1.2008

zrušen

zákonem č. 264/2006 Sb.

1.1.2007

 

zákonem č. 245/2006 Sb.

31.5.2006

 

Více...

328

 

ZÁKON

ze dne 11. července 1991

o konkursu a vyrovnání

 

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Část první

Úvodní ustanovení (§ 1-3)

§ 1

[Účel zákona]

(1)

Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.

(2)

Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.

(3)

Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena. O předlužení jde tehdy, jestliže tato osoba má více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.

§ 1a

[Územní samosprávné celky]

(1)

Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů

a)

územního samosprávného celku,

b)

veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení zřízeného podle zvláštního právního předpisu11,

c)

jiné právnické osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil.

(2)

Tohoto zákona nelze rovněž použít na uspořádání majetkových poměrů banky, spořitelního a úvěrního družstva, pojišťovny a tuzemské zajišťovny, a to po dobu, po kterou jsou tyto osoby nositeli licence nebo povolení podle zvláštních zákonů upravujících jejich činnost.

§ 2

[Cíl konkursu]

(1)

Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního soudu (dále jen „soud“) zahájit za podmínek stanovených tímto zákonem konkursní řízení (dále jen „konkurs“) nebo vyrovnací řízení (dále jen „vyrovnání“).

(2)

zrušen

(3)

Cílem konkursu a vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkursní podstatu, a to za podmínek stanovených tímto zákonem.

§ 3

Povinnost podat návrh na prohlášení konkursu

(1)

Právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel, která je v úpadku, je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu. Právnická osoba v likvidaci má tuto povinnost jen je-li předlužena.

(2)

Povinnost podle odstavce 1 mají i statutární orgány právnické osoby, likvidátor právnické osoby v likvidaci, je-li předlužena, a zákonní zástupci fyzické osoby. Jestliže osoby tuto povinnost nesplní, odpovídají věřitelům za škodu, která jim tím vznikne, ledaže prokáží, že škodu nezavinily; je-li těchto osob více, odpovídají společně a nerozdílně.

(3)

Povinnost podle odstavce 1 a 2 není splněna, jestliže řízení o návrhu na prohlášení konkursu bylo vinou navrhovatele zastaveno nebo jestliže byl návrh zamítnut.

(4)

Místo návrhu na prohlášení konkursu mohou osoby uvedené v odstavci 1 a 2 podat návrh na vyrovnání; jestliže však vyrovnání nebylo povoleno nebo potvrzeno, jsou povinny do 15 dnů podat návrh na prohlášení konkursu.

Část druhá

Konkurs (§ 4-45)

§ 4

Návrh na prohlášení konkursu

(1)

Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů.

(2)

Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. K návrhu je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává.

(3)

Jde-li o návrh dlužníka, musí navrhovatel uvést okolnosti, které osvědčují jeho úpadek. K návrhu je navrhovatel povinen připojit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres. Předložený seznam majetku a závazků musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný.

(4)

Další návrh na prohlášení konkursu, podaný na téhož dlužníka dříve, než soud rozhodne o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení; pro dalšího navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení.

(5)

Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni další navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení.

(6)

O podání návrhu na prohlášení konkursu soud neprodleně vyrozumí úřad práce, v jehož obvodu je sídlo nebo bydliště dlužníka. O podání návrhu na prohlášení konkursu toho, kdo je advokátem1, nebo na prohlášení konkursu právnické osoby zřízené k výkonu advokacie1a, vyrozumí soud neprodleně též ministra spravedlnosti a předsedu České advokátní komory.

§ 4a

[Povinnosti dlužníka]

(1)

Po doručení návrhu dlužníka na prohlášení konkursu soudu nebo po doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem dlužníkovi je dlužník povinen:

a)

zdržet se jednání směřujícího ke zmenšení svého majetku s výjimkou běžné obchodní činnosti;

b)

na výzvu soudu sestavit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres a odevzdat jej soudu ve lhůtě určené soudem; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.

(2)

Seznam majetku a závazků podle odstavce 1 písm. b) musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný.

(3)

Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnost podle odstavce 1 písm. b) zejména její statutární orgán nebo osoby, které jsou jeho členy, nebo likvidátor, pokud je právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí nebo se jí vzdají v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu.

(4)

Pokud soud návrh na prohlášení konkursu zamítne pro neosvědčení úpadku, odpovídá navrhovatel dlužníkovi za škodu, která dlužníkovi vznikla omezením nakládání s majetkem. Této povinnosti se navrhovatel zprostí, pokud prokáže, že škodu nezavinil.

§ 4b

[Povinnosti správce podniku]

Byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu1e proto, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku nepřevyšuje výši splatných závazků patřících k podniku,1b je správce podniku povinen bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.

§ 5

Záloha na náklady konkursu

(1)

Navrhovatel je povinen zaplatit zálohu na náklady konkursu až do částky 50 000 Kč, a to i opakovaně; učiní tak na výzvu soudu v určené lhůtě a výši. Účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

(2)

Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena, může soud před prohlášením konkursu řízení zastavit; o tomto následku musí být navrhovatel poučen.

Ochranná lhůta

§ 5a

[Návrh dlužníka]

(1)

Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty do 15 dnů od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem, jestliže tento návrh podal věřitel nebo jiná osoba než dlužník.

(2)

Návrh na povolení ochranné lhůty musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat i údaje týkající se dlužníka, které se zapisují do obchodního rejstříku, seznam nemovitostí dlužníka včetně zástavních a podzástavních práv na nich váznoucích, seznam věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek, seznam majetku a závazků dlužníka s termíny splatnosti závazků ne starší než tři měsíce a určitý návrh na uspořádání právních poměrů dlužníka a na opatření ohledně jeho podniku během ochranné lhůty; podnikatelé předloží rovněž poslední účetní závěrku.

§ 5b

[Povolení ochranné lhůty]

(1)

Ochrannou lhůtu lze povolit, jestliže

a)

návrh je při zachování postupu soudu podle § 43 občanského soudního řádu podán včas, oprávněnou osobou a obsahuje předepsané náležitosti,

b)

návrh se netýká právnické osoby, která je v likvidaci,

c)

návrh se týká podnikatele, který zaměstnává alespoň 50 osob v pracovním poměru,

d)

nejde o opětovný návrh na povolení ochranné lhůty v témže řízení.

(2)

Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a jestliže údaje návrhu jsou doloženy natolik, že odůvodňují možnost uspokojivého řešení dlužníkových majetkových poměrů v rámci ochranné lhůty; jinak návrh na povolení ochranné lhůty zamítne. Proti rozhodnutí soudu o ochranné lhůtě není odvolání přípustné.

(3)

Usnesení o povolení ochranné lhůty doručí soud dlužníku a věřitelům uvedeným v návrhu. Zašle je také soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je dlužník zapsán, a katastrálním ůřadům, které evidují dlužníkovy nemovitosti; je-li dlužníkem státní podnik nebo jiná státní organizace, popřípadě organizace založená nebo zřízená obcí, soud zašle usnesení o povolení ochranné lhůty těm, kteří jsou zakladateli nebo zřizovateli dlužníka podle zvláštních předpisů. Kromě toho je vyvěsí na úřední desce soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a zveřejní je v Obchodním věstníku.

(4)

Věřitelé uvedení v návrhu na ochrannou lhůtu a další věřitelé, kteří se k řízení přihlásili v průběhu ochranné lhůty, mají postavení konkursních věřitelů ( § 7); dojde-li k prohlášení konkursu, je třeba jim usnesení o tom doručit.

(5)

Současně s povolením ochranné lhůty svolá soud schůzi věřitelů ( § 10), popřípadě ustanoví věřitelům opatrovníka ( § 11a). Schůze věřitelů zvolí věřitelský výbor. Závady v doručení někomu z věřitelů při svolávání schůze nebrání platnosti volby, jestliže usnesení soudu o svolání věřitelů bylo vyvěšeno na úřední desce soudu a zveřejněno v Obchodním věstníku.

§ 5c

[Trvání ochranné lhůty]

Ochranná lhůta trvá tři měsíce a začíná běžet dnem, kdy usnesení o jejím povolení bylo vyvěšeno na úřední desce soudu. Na návrh dlužníka podaný v průběhu ochranné lhůty ji může soud prodloužit nejdéle o další tři měsíce, jestliže s tím souhlasí věřitelský výbor.

§ 5d

[Účinky ochranné lhůty]

(1)

Po dobu trvání ochranné lhůty

a)

soud se v řízení omezí jen na procesní úkony potřebné z hlediska průběhu ochranné lhůty,

b)

věřitelé nemohou vůči dlužníkovi vymáhat uspokojení svých pohledávek výkonem rozhodnutí s výjimkou pohledávek z pracovního poměru a s výjimkou pohledávek z titulu daní, poplatků, cel a pojistného na sociální a zdravotní pojištění; již zahájená řízení se přerušují,

c)

soud může rozhodnout na návrh věřitelského výboru nebo opatrovníka, aby některé právní úkony dlužník nečinil vůbec nebo jen po předchozím souhlasu věřitelského výboru nebo opatrovníka věřitelů; právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto rozhodnutím soudu jsou vůči věřitelům neúčinné,

d)

dlužníkem provedené právní úkony, kterými by byly zkracovány zájmy věřitelů na uspokojení jejich pohledávek, jsou vůči věřitelům neúčinné,

e)

dlužník je povinen soustavně usilovat o překonání úpadku a informovat věřitelský výbor, popřípadě opatrovníka o přijatých opatřeních, a v případě potřeby si vyžádat jejich součinnost.

(2)

Povolením ochranné lhůty nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění1m podle zvláštního právního předpisu1h nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

a)

před dnem povolení ochranné lhůty,

b)

v den povolení ochranné lhůty, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení ochranné lhůty vědět.

(3)

Povolení ochranné lhůty nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i.

§ 5e

[Skončení ochranné lhůty]

(1)

Ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zastavením konkursního řízení, prohlášením konkursu nebo povolením vyrovnání.

(2)

Skončením ochranné lhůty zanikají její účinky podle § 5d; jestliže však ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zůstávají zachovány účinky uvedené v § 5d písm․ b) až d), a to až do prohlášení konkursu, pokud soud nerozhodne o jejich dřívějším zániku.

§ 5f

zrušen

§ 6

Konkursní podstata

(1)

Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen „podstata“).

(2)

Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.

(3)

Za podmínek stanovených tímto zákonem patří do podstaty také majetek jiných osob, zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka.

§ 7

Účastníci konkursu

Účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky (dále jen „konkursní věřitelé“) a dlužník.

Správce podstaty

§ 8

[Seznam správců]

(1)

Správce podstaty (dále jen "správce") se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení. Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí, nebo veřejnou obchodní společnost, která bude činnost správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o nichž prokáže, že splňují podmínky pro zapsání do seznamu. Veřejná obchodní společnost, ustavená správcem, oznámí soudu neprodleně, kdo ze společníků bude jejím jménem funkci správce vykonávat. Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou osobu. Osoba zapsaná do seznamu může své ustavení správcem odmítnout jen jsou-li pro to důležité důvody. Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu do seznamu správců nezapsanou, pokud splňuje podmínky pro zapsání do seznamu a s ustavením souhlasí.

(2)

Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Je-li správcem ustavena veřejná obchodní společnost, odpovídají za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem funkce správce její společníci společně a nerozdílně. Správce je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce.

(3)

Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů; tento nárok správce, je-li plátcem daně, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je správce povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu1a; tento nárok správce, je-li plátcem daně, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je správce povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu1k. Do náhrady hotových výdajů se zahrnují i náklady na péči o spisovnu a archiv úpadce. Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu; předtím mu soud může povolit zálohy. Soud může podle okolností případu konkursní odměnu stanovenou podle zvláštního předpisu přiměřeně zvýšit nebo snížit. Věřitelé jsou se souhlasem soudu oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování. Činnosti k nimž je správce povinen, může správce zadat třetím osobám na účet podstaty jen se souhlasem věřitelského výboru.

(4)

Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.

(5)

Věřitelé se mohou usnést na návrhu, aby byl správce zproštěn funkce a ustanoven správce nový. Soud může takový návrh zamítnout jen tehdy, má-li o změně v osobě správce závažné pochybnosti.

(6)

Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustaví nového správce. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.

(7)

Pro doručení a zveřejnění usnesení o ustanovení nového správce platí obdobně ustanovení o doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu ( § 13 odst. 4 a 5).

(8)

Správce a třetí osoby vykonávající činnosti, k nimž je povinen správce, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž zvláštní zákony stanoví povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděly při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti je může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost mají, nebo soud.

§ 9

[Povinnosti soudu]

(1)

Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může soud ustavit pro pomoc správci zvláštního správce pro určitý obor správy. Zvláštní správce má práva, povinnosti a odpovědnost správce v mezích své působnosti.

(2)

Jestliže je to účelné, může soud ustavit správci zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat.

(3)

Pro ustavení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zvláštních správců a zástupce správce platí ustanovení o správci.

Předběžný správce

§ 9a

[Ustavení předb. správce]

(1)

Nasvědčují-li okolnosti, že je dlužník v úpadku, a je-li to potřebné pro zjištění nebo zajištění dlužníkova majetku, může soud po zahájení konkursního řízení ustavit předběžného správce. Návrh na ustanovení předběžného správce může podat úřad práce, v jehož obvodu je sídlo nebo bydliště dlužníka.

(2)

Usnesení o ustavení předběžného správce se doručí a zveřejní obdobně jako usnesení o prohlášení konkursu ( § 13 odst. 4 a 5). Předběžnému správci se usnesení doručí do vlastních rukou; usnesení je vykonatelné doručením předběžnému správci.

§ 9b

[Povinnosti předb. správce]

(1)

Předběžný správce plní povinnosti, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Povinností předběžného správce je zejména zjištění a zajištění dlužníkova majetku a přezkoumání dlužníkova účetnictví. Předběžný správce je oprávněn požádat příslušný daňový orgán o provedení daňové kontroly u dlužníka.

(2)

Zjistí-li soud, že pominuly důvody, které vedly k ustavení předběžného správce, zprostí i bez návrhu předběžného správce funkce; jinak vykonává předběžný správce svoji funkci až do dne, kdy nastanou účinky prohlášení konkursu nebo do vydání rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu nebo do vydání rozhodnutí o zastavení řízení. Soud zároveň v těchto rozhodnutích rozhodne o úhradě hotových výdajů a odměně předběžného správce, kterou mu vyplatí ze zálohy na náklady konkursu; nevyplacený zbytek zálohy soud vrátí navrhovatelům v poměru, v jakém ji zaplatili. Pokud soud konkurs prohlásí, mají navrhovatelé, kteří zaplatili zálohu na náklady konkursu, právo na vrácení části zálohy, která byla vyplacená předběžnému správci, z dlužníkova majetku; tyto nároky jsou pohledávkami za postatou podle § 31 odst. 2.

(3)

Ustanovení § 8 odst. 8, § 9d, § 9e, § 9f, § 17 odst. 1 a § 18 odst. 1 se vztahují i na předběžného správce; ostatní ustanovení o správci se vztahují na předběžného správce přiměřeně, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 9c

[Podmínka souhlasu]

Dlužník může nakládat s majetkem jen se souhlasem předběžného správce, jinak je jeho právní úkon neúčinný.

Součinnost poskytovaná správci

§ 9d

[Rozsah součinnosti]

(1)

Orgány veřejné správy, zejména finanční úřady, katastrální úřady, orgány evidující motorová vozidla a jiné orgány státní správy, jakož i notáři, centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů, banky, pobočky zahraniční banky, spořitelní a úvěrní družstva, provozovatelé telekomunikačních služeb, pošta a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, pojišťovny, zajišťovny, vydavatelé tisku a dopravci, jsou povinni poskytnout správci na jeho písemnou žádost součinnost dále uvedeným způsobem.

(2)

Součinnost podle odstavce 1 spočívá v tom, že orgány a osoby v něm uvedené poskytují správci údaje o majetku dlužníka (úpadce) a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém by je poskytly přímo dlužníku (úpadci). Povinnost těchto orgánů a osob poskytnout správci součinnost podle jiných ustanovení zákona, případně podle ustanovení zvláštního právního předpisu1l, tím není dotčena.

(3)

Součinnost podle odstavce 1 spočívá také v tom, že orgány a osoby v něm uvedené, které mají u sebe listiny nebo jiné věci, které mohou sloužit ke zjištění dlužníkova (úpadcova) majetku, jsou povinny je bez zbytečného odkladu vydat nebo zapůjčit správci.

(4)

Podle předchozích odstavců zejména jsou:

a)

banky, pobočky zahraniční banky a spořitelní a úvěrní družstva povinny sdělit správci čísla dlužníkových (úpadcových) účtů a informovat jej o stavech těchto účtů a pohybech; jsou též povinny informovat správce a podat informace o dlužníkových (úpadcových) úschovách a vkladních knížkách,*)

b)

pošta a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, povinny informovat správce o dlužníkových (úpadcových) doručovacích místech, rozsahu a povaze doručovaných zásilek a úhrnu peněžních prostředků, které dlužník (úpadce) přijímá jejich prostřednictvím,

c)

provozovatelé telekomunikačních služeb povinni oznámit správci údaje o dlužníkových (úpadcových) telefonních, dálnopisných, telefaxových a jiných elektronických stanicích a adresách, které nejsou uvedeny v dostupných seznamech,

d)

pojišťovny, zajišťovny povinny sdělit správci údaje o dlužníkových (úpadcových) pojistných smlouvách a pojistných plněních,

e)

vydavatelé tisku povinni sdělit správci údaje o inzerci, která se týká dlužníkova (úpadcova) majetku,

f)

dopravci povinni sdělit správci údaje o přepravovaném dlužníkově (úpadcově) nákladu a jeho příjemci.

*) Poznámka zpracovatele: novelu podle § 43 bodu 6. zákona č. 377/2005 Sb. nelze provést, protože se v tomto písmenu slovo "pojišťovny" nevyskytuje. Zákonodárci měli pravděpodobně na mysli úpravu ustanovení § 9d odst. 4 písm. d). Pro informaci uživatelů je do písm. d) vložena část novely.

(5)

Na žádost orgánů a osob, od nichž vyžaduje součinnost, je správce povinen doložit, že byl ustaven správcem.

§ 9e

[Povinnost třetích osob]

Třetí osoby jsou povinny poskytnout správci součinnost podle § 9d bez zbytečného odkladu; nesplní-li tuto povinnost, odpovídají věřitelům za škodu, která tím věřitelům vznikne.

§ 9f

[Prokázání]

Správce prokazuje své oprávnění požádat třetí osoby o potřebnou součinnost podle § 9d rozhodnutím soudu, kterým byl do funkce správce ustaven.

Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor

§ 10

[Stanoviska věřitelů]

(1)

Soud svolává schůzi konkursních věřitelů, je-li toho třeba pro zjištění jejich stanovisek potřebných pro další vedení konkursu a řídí její jednání; na návrh správce nebo věřitelského výboru ji svolává vždy. Schůze konkursních věřitelů musí být oznámena vhodným způsobem s uvedením dne a předmětu jednání.

(2)

K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru je třeba prosté většiny hlasů přítomných nebo řádně zastoupených konkursních věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek.

(3)

Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna. Soud rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je podmíněná.

§ 11

[Věřitelský výbor]

(1)

Pokud počet konkursních věřitelů přesahuje 50, jsou povinni ustavit věřitelský výbor. Při nižším počtu konkursních věřitelů mohou konkursní věřitelé zvolit namísto věřitelského výboru svého zástupce; ustanovení o oprávněních a povinnostech věřitelského výboru platí pro tohoto zástupce obdobně.

(2)

Věřitelský výbor má nejméně tři a nejvýše devět členů; o počtu členů rozhoduje schůze konkursních věřitelů. Každý člen věřitelského výboru má svého náhradníka.

(3)

Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky mohou být jen konkursní věřitelé s výjimkou osob uvedených v § 67b; pokud je členem nebo náhradníkem právnická osoba, oznámí soudu, kdo za ni bude ve věřitelském výboru jednat.

(4)

Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze konkursních věřitelů a potvrzuje soud. Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z konkursních věřitelů nebo správce anebo i bez návrhu odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů. Jestliže soud věřitelský výbor nebo některého z jeho členů odvolá nebo nemůže-li člen svou funkci vykonávat nebo se jí vzdá anebo se nemůže jednání věřitelského výboru zúčastnit, nastupuje místo něho náhradník; soud může též nařídit doplňující volbu nebo může jmenovat nový věřitelský výbor nebo nového jeho člena.

(5)

Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu a místopředsedu, dohlíží na činnost správce, průběžně schvaluje výši a správnost hotových výdajů správce a nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu soudem. Je oprávněn podávat soudu návrhy týkající se průběhu řízení.

(6)

Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy anebo jej svolá soud nebo správce. Rozhoduje většinou hlasů svých členů; nepřítomné členy zastupují náhradníci.

(7)

Věřitelský výbor je povinen chránit společný zájem konkursních věřitelů; členové a náhradníci věřitelského výboru jsou povinni při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu vzniklou porušením povinností, které jim ukládá zákon nebo jim uloží soud.

(8)

Členové a náhradníci věřitelského výboru mají nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí soud; tyto nároky jsou pohledávkami za podstatou podle § 31 odst. 2.

§ 11a

[Dočasná působnost]

Dokud není ustaven věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů, vykonává působnost věřitelského výboru schůze věřitelů.

§ 12

Dohled soudu

(1)

Soud je oprávněn vyžádat si od správce zprávu a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Může správci uložit, aby si vyžádal na určité otázky názor věřitelského výboru nebo mu může dát pokyny sám.

(2)

Při výkonu své dohlédací činnosti soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu konkursu, a činí opatření nezbytná k zajištění jeho účelu.

(3)

zrušen

§ 12a

Prohlášení konkursu

(1)

Bude-li k návrhu dlužníka nebo osob za dlužníka povinných podat návrh na prohlášení konkursu ( § 3) osvědčeno, že je dlužník v úpadku ( § 1) soud konkurs prohlásí do 10 pracovních dnů ode dne doručení úplného návrhu na prohlášení konkursu; proti usnesení o prohlášení konkursu se nelze odvolat.

(2)

Bude-li k návrhu věřitele osvědčeno, že je dlužník v úpadku ( § 1) a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky ( § 1a, § 12a odst. 3 a § 67c odst. 1), soud konkurs prohlásí bez zbytečného odkladu; proti usnesení o prohlášení konkursu se může odvolat pouze dlužník, pokud sám nepřistoupil do řízení ( § 4 odst. 4).

(3)

Konkurs nelze prohlásit

a)

na majetek politické strany nebo politického hnutí v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí nebo zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb,

b)

po dobu ochranné lhůty, ledaže by bylo zjištěno, že v návrhu na její povolení dlužník uvedl nepravdivé nebo neúplné údaje.

(4)

Je-li zřejmé, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů konkursu, soud návrh na prohlášení konkursu zamítne pro nedostatek majetku; přitom je soud oprávněn učinit si úsudek o prodejnosti majetku dlužníka nebo o dobytnosti jeho pohledávek. Soud zároveň podá návrh na výmaz dlužníka z obchodního rejstříku.

(5)

Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu se může odvolat pouze navrhovatel a navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení. Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku se může odvolat i věřitel, který doloží, že má za dlužníkem pohledávku.

§ 13

[Usnesení o prohlášení konkursu]

(1)

V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustaven správce konkursní podstaty; jestliže soud ustavil v řízení předběžného správce, ustaví jej za správce.

(2)

Usnesení o prohlášení konkursu obsahuje:

a)

jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo) úpadce, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b)

jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo) správce konkursní podstaty,

c)

výzvu, aby věřitelé ve lhůtě stanovené soudem přihlásili u soudu všechny své pohledávky; tato lhůta nesmí být kratší třiceti dnů a delší tří měsíců,

d)

výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči úpadci, již plnění neposkytovaly úpadci, ale správci konkursní podstaty.

(3)

Ve výzvě podle odstavce 2) písm. c) musí být věřitelé vyzváni, aby neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na úpadcových věcech, právech nebo pohledávkách; přitom je třeba označit předmět, u něhož se nárokuje zajišťovací právo, druh a důvod pro vznik zajišťovacího práva, a zajišťovanou pohledávku.

(4)

Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům řízení; dále se doručí správci, osobám uvedeným v § 3 odst. 2, známým věřitelům úpadce, jakož i příslušným daňovým orgánům a úřadům práce. Úpadci se usnesení doručí do vlastních rukou.

(5)

Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním předpisem nebo jiným vhodným způsobem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo jiném rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu orgánu, který rejstřík vede a který toto prohlášení zapíše; oznámení soudu se považuje za návrh na zahájení řízení o změnu zápisu. Soud dále oznámí prohlášení konkursu katastrálním úřadům, které evidují nemovitosti, o nichž je mu známo, že patří dlužníkovi.

(6)

Účinky prohlášení konkursu nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který konkurs prohlásil. Tímto okamžikem se dlužník stává úpadcem.

(7)

Obdobně podle odstavců 4 a 5 se postupuje, jestliže byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut podle § 12a odst. 4.

(8)

Je-li dlužník účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu, soud současně s vyvěšením usnesení podle odstavce 5 oznámí prohlášení konkursu též České národní bance; usnesení o prohlášení konkursu se České národní bance doručí bez zbytečného odkladu.

(9)

Je-li dlužník účastníkem vypořádacího systému uvedeného v seznamu České národní banky1f, soud současně s vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu oznámí prohlášení konkursu České národní bance; usnesení o prohlášení konkursu se České národní bance doručí neprodleně.

§ 13a

[Přerušení likvidace]

(1)

Jestliže je prohlášen konkurs ohledně právnické osoby v likvidaci, likvidace se po dobu jeho trvání přerušuje. Likvidátor po tuto dobu vykonává svou působnost pouze v rozsahu, v jakém nepřešla na správce; do působnosti likvidátora náleží rovněž součinnost se správcem. Za tuto činnost má nárok na náhradu nutných nákladů a na přiměřenou odměnu, kterou určí správce se souhlasem soudu.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije pro právnické osoby v nucené správě a pro postavení a činnost nuceného správce. Pokud nucená správa prohlášením konkursu končí, poskytuje nucený správce součinnost správci do prvního přezkumného jednání.

§ 13b

[Pozastavení výkonu funkce]

(1)

Byl-li prohlášen konkurs po nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku úpadce nebo po vydání exekučního příkazu k prodeji podniku úpadce, správce podniku po dobu trvání konkursu nevykonává svou funkci.

(2)

Správce podniku je povinen odevzdat správci všechny doklady týkající se podniku, které má k dispozici, a výsledky své činnosti vykonané v souvislosti se zjišťováním ceny podniku a na požádání mu poskytnout potřebnou součinnost. Za poskytnutou součinnost má správce podniku nárok na náhradu nutných nákladů a na přiměřenou odměnu, kterou určí správce se souhlasem soudu.

(3)

Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, byl-li správce podniku ustaven správcem konkursní podstaty téhož dlužníka.

§ 14

Účinky prohlášení konkursu

(1)

Prohlášení konkursu má tyto účinky:

a)

oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkursu;

b)

úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce;

c)

řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu ( § 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce,

d)

řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo proti správci; jde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu ( § 20 odst. 1), může být řízení, s výjimkou řízení o výkon rozhodnutí, zahájeno jen za podmínek uvedených v § 23 a 24,

e)

nelze provést výkon rozhodnutí (exekuci) postihující majetek patřící do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nabýt právo na oddělené uspokojení ( § 28),

f)

zanikají práva na oddělené uspokojení ( § 28), která se týkají majetku patřícího do podstaty a věřitelé je získali v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu; byly-li však věci, práva nebo pohledávky v této době také zpeněženy, patří do podstaty získaný výtěžek,

g)

nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky, které mají být uspokojeny z podstaty, považují se v konkursu za splatné; toto ustanovení nemá vliv na splatnost jakékoli pohledávky nebo závazku, které mají být zahrnuty do závěrečného vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i.

h)

zanikají úpadcovy příkazy, pokud zvláštní právní předpis1j nestanoví jinak, plné moci včetně prokury a dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy, jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty; plné moci udělené dlužníkem pro konkursní řízení zanikají až dnem právní moci usnesení o prohlášení konkursu,

i)

započtení na majetek patřící do podstaty není přípustné; to se nevztahuje na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i.

j)

zanikají věcná břemena zatěžující majetek patřící do podstaty, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu,

k)

zaniká společné jmění úpadce a jeho manžela, přičemž ta jeho část, s níž úpadce podnikal, spadá vždy do podstaty; byl-li vznik společného jmění úpadce a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství,

l)

staví se lhůta stanovená zvláštním předpisem1c) pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů,

m)

k účinnosti smlouvy o fúzi nebo k převodu jmění na společníka úpadce, která nenabyla účinnosti před prohlášením konkursu, je třeba souhlasu konkursních věřitelů.

(2)

Prohlášením konkursu nejsou dotčena práva na zajištění, která úpadce poskytl

a)

České národní bance,

b)

centrálním bankám ostatních členských států Evropské unie a dalších států, tvořících Evropský hospodářský prostor, a Evropské centrální bance

včetně možnosti realizace tohoto zajištění.

(3)

Prohlášením konkursu nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění1m podle zvláštního právního předpisu1h nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je úpadce jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

a)

před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, nebo

b)

v den prohlášení konkursu po vyvěšení usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o prohlášení konkursu vědět.

(4)

Jestliže smlouva o vzájemném plnění nebyla ještě v době prohlášení konkursu splněna ani úpadcem, ani druhým účastníkem smlouvy, anebo byla splněna jen částečně, každá smluvní strana může od smlouvy odstoupit; od smlouvy o koupi najaté věci uzavřené úpadcem jako nájemcem nemůže pronajímatel odstoupit, ledaže úpadce řádně neplní své závazky z této smlouvy. Odstoupení od smlouvy, jejíž součástí je ujednání o závěrečném vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i, nemá vliv na provedení závěrečného vyrovnání podle tohoto ujednání.

(5)

Správce je oprávněn vypovědět nájemní nebo podnájemní smlouvu a smlouvu o výpůjčce uzavřenou úpadcem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce; ustanovení § 711 občanského zákoníku tím není dotčeno. Nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem je třeba přihlásit podle § 20.

(6)

Postupují-li osoby uvedené v § 9d v rozporu s účinky prohlášení konkursu uvedenými v odstavci 1 písm. a) a e), musí vydat do podstaty ušlé plnění; domáhat se toho může správce i kterýkoliv z konkursních věřitelů.

(7)

Prohlášení konkursu nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i.

§ 14a

[Přechod práv na správce]

(1)

Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Správce je zejména oprávněn a povinen vykonávat akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty, rozhodovat o obchodním tajemství a jiné povinnosti mlčenlivosti, vykonávat práva a plnit povinnosti zaměstnavatele, rozhodovat o obchodních záležitostech podniku, činit za úpadce právní úkony potřebné k provozování podniku včetně uzavírání smluv o úvěru za účelem financování vývozu poskytnutého podle zvláštního zákona po předchozím souhlasu věřitelského výboru, zajistit vedení účetnictví a plnění povinností podle předpisů o daních. Povinnosti uložené úpadci tímto zákonem tím nejsou dotčeny.

(2)

Správce je povinen předložit soudu konečnou zprávu do 18 měsíců od prohlášení konkursu, pokud soud v rozhodnutí o prohlášení konkursu nestanovil jinou přiměřenou lhůtu. Lhůtu 18 měsíců i lhůtu stanovenou soudem může soud prodloužit, odůvodňují-li to okolnosti případu.

§ 14b

[Souhlas věřitelů]

K účinnosti smlouvy o fúzi úpadce nebo o převodu jmění úpadce na společníka, uzavřené po prohlášení konkursu, je třeba souhlasu konkursních věřitelů.

Neúčinnost a odporovatelnost právních úkonů

§ 15

[Neúčinnost]

(1)

Jestliže byl prohlášen konkurs, jsou vůči věřitelům neúčinné právní úkony dlužníka, provedené v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu do prohlášení konkursu, kterými

a)

se podílí na založení právnické osoby anebo ji sám zakládá,

b)

nabývá majetkovou účast v obchodní společnosti či družstvu, popřípadě na podnikání jiné osoby,

c)

převádí věci, práva a jiné majetkové hodnoty ze svého majetku na jiné osoby bezplatně nebo za nápadně nevýhodných podmínek s výjimkou přiměřeného daru osobám blízkým k obvyklým příležitostem,

d)

na sebe přejímá svému majetku nepřiměřené závazky,

e)

odmítá dědictví nebo dar, aniž k tomu měl závažný důvod, který nespočívá v jeho majetkové situaci,

f)

uzavírá smlouvy o nájmu nebo o výpůjčce svého majetku nebo k tomuto majetku zřizuje věcné břemeno za nápadně nevýhodných podmínek.

(2)

Plnění z neúčinných právních úkonů nebo náhrada za ně musí být vydáno do podstaty; domáhat se toho může správce i kterýkoli z konkursních věřitelů.

(3)

Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se vztahuje i na dědice a právní nástupce právnické osoby.

(4)

Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se nevztahuje na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i.

(5)

Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se nevztahuje na poskytnutí a realizaci finančního zajištění1m podle zvláštního právního předpisu1h nebo na obdobný právní vztah podle zahraniční právní úpravy.

§ 16

[Právo odporovat]

(1)

Právo odporovat právním úkonům za podmínek stanovených v § 42a občanského zákoníku může uplatnit správce podstaty nebo konkursní věřitel.

(2)

Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit nejen proti osobám, které s úpadcem sjednaly odporovatelný právní úkon, nýbrž i proti jejich dědicům; proti třetím osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující odporovatelnost právním úkonům proti jejich právnímu předchůdci.

(3)

Odporovatelným právním úkonem nemůže být vyrovnána vzájemná pohledávka odpůrce proti úpadci.

(4)

Vše, o co byl odporovatelným právním úkonem dlužníkův majetek zkrácen, musí být vráceno do podsta ty, a není-li to možné, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

(5)

Závěrečnému vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i nelze odporovat podle ustanovení odstavců 2 až 4 ani podle § 42a občanského zákoníku.

(6)

Poskytnutí a realizaci finančního zajištění1m podle zvláštního právního předpisu1h nebo obdobným právním úkonům podle zahraniční právní úpravy nelze odporovat podle odstavců 2 až 4 ani podle § 42a občanského zákoníku; rovněž nelze odporovat poskytnutí a realizaci finančního zajištění podle zahraniční právní úpravy.

Zjištění podstaty

§ 17

[Aktiva a pasiva]

(1)

Úpadce je povinen neprodleně sestavit a odevzdat správci seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů i jejich adres, odevzdat správci své účetnictví i všechny potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Předložený seznam majetku a závazků musí úpadce podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný.

(2)

Seznam majetku a závazků se všemi náležitostmi, účetnictví a všechny potřebné doklady včetně nutných vysvětlení předloží úpadce správci bez zbytečného odkladu nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu.

(3)

Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnosti podle odstavce 1 a 2 zejména její statutární orgán nebo osoby, které jsou jeho členy, nebo likvidátor, pokud je právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí nebo se jí vzdají v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu.

§ 17a

[Plnění povinností]

(1)

Povinností ke zjištění podstaty musejí být splněny nejpozději do 30dnů od prohlášení konkursu. Nestane-li se tak, učiní soud ke splnění těchto povinností přiměřená opatření, zejména nařídí úpadci usnesením doručeným do vlastních rukou, aby tyto povinnosti splnil v dodatečné určené lhůtě, a poučí jej o následcích, které bude mít jejich nesplnění nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v sestaveném seznamu majetku a závazků úpadce.1b)

(2)

Pro osoby uvedené v § 17 odst. 3 platí ustanovení odstavce 1 obdobně. Vykonává-li působnost statutárního orgánu úpadce, kterým je právnická osoby / § 17 odst. 3/, více osob vedle sebe, nařídí soud splnění povinností ke zjištění podstaty kterékoliv z nich. Povinnost součinnosti osob uvedených v § 17 odst. 3 trvá i poté, co se uvedené osoby vzdaly své funkce.

§ 17b

[Předvolání]

(1)

Soud může úpadce nebo osoby uvedené v § 17 odst. 3 za účelem splnění povinností ke zjištění podstaty rovněž předvolat k výslechu. Předvolání musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, které bude mít nesplnění těchto povinností nebo uvedené nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v sestaveném seznamu majetku a závazků úpadce.

(2)

Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou; předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů přede dnem konání výslechu.

(3)

Jestliže se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen.

(4)

Ten, komu bylo podle odstavce 1 nařízeno dostavit se k soudu, je povinen se dostavit osobně.

§ 17c

[Poučení, protokol]

(1)

Před zahájením výslechu soud předvolaného znovu poučí o následcích nesplnění povinností ke zjištění podstaty.1d)

(2)

O výslechu soud sepíše protokol; seznam majetku a závazků úpadce, který předloží předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliže předvolaný prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliže tento seznam do protokolu doplní. O výslechu předvolaného soud vyrozumí správce.

§ 18

[Soupis]

(1)

Soupis podstaty (dále jen "soupis") provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem a za součinnosti věřitelského výboru.

(2)

Soupis je listinou, která správce opravňuje ke zpeněžení sepsaného majetku. Do soupisu se zapisují i věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí úpadci ( § 6 odst. 3), ale mají být zpeněženy; jejich zapsání do soupisu je správce povinen oznámit jejich vlastníku nebo jiné osobě, která s nimi nakládá, a jde-li o nemovitosti, i příslušnému katastrálnímu úřadu. Na žádost osoby, která uplatňuje svá práva k věci, právu nebo jiné majetkové hodnotě, vydá správce osvědčení o tom, zda konkrétní věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla nebo nebyla zapsána do soupisu podstaty.

(3)

Jakmile je věc, právo nebo jiná majetková hodnota zapsána do soupisu, může s ní nakládat pouze správce nebo osoba, jíž k tomu dal správce souhlas.

(4)

Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu, a musí umožnit správci, aby věc mohl prohlédnout, ocenit, zapsat do soupisu a zpeněžit; na výzvu správce je povinen věc i vydat; jinak odpovídá za škodu tím vzniklou.

(5)

Součástí soupisu je ocenění provedené úpadcem nebo správcem; požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem. Ocenění se provádí podle zvláštního předpisu.2)

(6)

Nelze-li soupis konkursní podstaty provést pro nedostatečnou součinnost úpadce ( § 17), je správce se souhlasem soudu oprávněn učinit prohlídku obydlí úpadce, pokud je obydlí používáno také pro podnikání; za tím účelem je oprávněn zjednat si do tohoto obydlí úpadce přístup. K tomuto úkonu je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněná. O prohlídce správce sepíše protokol.

(7)

Správce učiní opatření, aby v obydlí úpadce, popřípadě na jiném místě, kde má úpadce své věci umístěny, byly sepsány všechny věci. Úpadce je povinen umožnit správci přístup na všechna místa, kde má své věci umístěny. Správce přibere k úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce. O prohlídce správce sepíše protokol.

(8)

Je-li obava, že by mohlo dojít k odstranění, poškození nebo zničení movitých věcí pojatých do soupisu, postará se správce o jejich vhodné zajištění.

§ 18a

[Zápis podniku]

(1)

Podnik3 se do soupisu zapisuje jako soubor; ze soupisu však musí být zřejmé, co vše do tohoto souboru patří ke dni soupisu.

(2)

Prohlášením konkursu nekončí provozování podniku. Toto provozování bude ukončeno jen tehdy, rozhodne-li tak po vyjádření věřitelského výboru soud.

(3)

Po prohlášení konkursu do rozhodnutí soudu o ukončení provozování podniku může správce se souhlasem věřitelského výboru učinit opatření potřebná k zajištění dalšího provozování podniku3a), a se souhlasem věřitelského výboru uzavřít smlouvy o úvěru za účelem financování vývozu poskytnutého podle zvláštního zákona (§ 14a odst. 1); ustanovení zvláštních zákonů o podmínkách provozování podniku, popřípadě výkonu povolání či podnikání tím nejsou dotčena.

§ 19

[Poznámka v soupisu]

(1)

Jsou-li pochybnosti, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu.

(2)

Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota je do soupisu pojata oprávněně.

(3)

Do plynutí lhůty k podání žaloby a po dobu do pravomocného skončení řízení

o žalobě nesmí správce věc, právo nebo jinou hodnotu zpeněžit, ani s ní jinak nakládat, ledaže tím odvrací hrozící škodu na majetku, který je předmětem žaloby.

§ 20

Přihlášky pohledávek

(1)

Konkursní věřitelé přihlásí své pohledávky, a to ve lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, i když se o nich vede soudní řízení nebo se provádí výkon rozhodnutí. Současně uvedou, zda uplatňují oddělené uspokojení (§ 28), jakož i jiné důvody pro přednostní pořadí při rozvrhu.

(2)

Přihlášky pohledávek se podávají u soudu dvojmo. V přihlášce je třeba zvlášť uvést důvod a výši každé přihlášené pohledávky. K přihlášce je třeba přiložit kopie listin, z nichž jednotlivé pohledávky vyplývají. Jde-li o pohledávku v cizí měně, je třeba ji přepočítat podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou ke dni prohlášení konkursu. Jde-li o peněžitou pohledávku neurčité výše nebo o jiný nepeněžitý nárok, musí být jeho hodnota odhadnuta a vyjádřena v penězích. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, je třeba to prokázat listinou opatřenou potvrzením o její vykonatelnosti nejpozději při přezkumném jednání, jinak se pohledávka pokládá za nevykonatelnou.

(3)

Jestliže přihlášenou pohledávku nelze pro neúplnost nebo jiné vady přezkoumat, vyzve správce věřitele, aby přihlášku do 15 dnů od doručení výzvy doplnil nebo opravil; současně jej poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. K pohledávkám, jejichž přihlášky nebyly ve stanovené lhůtě řádně doplněny nebo opraveny, stejně jako k nevyčísleným pohledávkám se nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel správcem poučen.

(4)

Přihlásit lze i pohledávku vázanou na podmínku. Ručitel takto přihlašuje svoji pohledávku, která mu vůči úpadci vznikne, bude-li za něho plnit jeho závazek vůči věřiteli. Obdobně přihlašují své pohledávky i osoby, jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují pohledávky oddělených věřitelů vůči úpadci ( § 27 odst. 5).

(5)

Správci doručí soud stejnopis přihlášky včetně příloh. Z přihlášených pohledávek sestaví správce neprodleně seznam, v němž uvede, které pohledávky uznává a které popírá a z jakého důvodu. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží ( § 20 odst. 3 a § 22 odst. 2), pohledávky, které jsou vyloučené z uspokojení ( § 33) a pohledávky uvedené v § 31 odst. 2 a 3. V seznamu je třeba zvlášť uvést oddělené věřitele ( § 28) a jednotlivé třídy konkursních věřitelů ( § 32 odst. 4). U každého věřitele musí být uvedeny jeho jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo), popřípadě další údaje potřebné k jeho identifikaci, důvod a částka jeho pohledávky. U oddělených věřitelů je třeba navíc označit věc, právo nebo pohledávku, která zajišťuje jeho pohledávku.

(6)

Správce přezkoumá přihlášky především podle úpadcových obchodních knih a jiných dokladů a vyzve úpadce, aby se k sestavenému seznamu přihlášek vyjádřil. Tento seznam předloží soudu.

(7)

Účastníci jsou oprávněni u správce nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek, který vyhotoví správce, a do dokladů o těchto pohledávkách.

(8)

Přihláška pohledávky má pro běh lhůty pro promlčení a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu.

Přezkumné jednání

§ 21

[Účastníci jednání]

(1)

K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud přezkumné jednání; správce a úpadce k němu předvolá obsílkou doručovanou do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem.

(2)

Úpadce i konkursní věřitelé mohou popírat pravost, výši i pořadí všech přihlášených pohledávek.

(3)

Výsledek přezkumného jednání se zapíše do seznamu přihlášených pohledávek předloženého správcem a takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání; věřitelům na jejich žádost soud vydá výpis.

§ 22

[Zvláštní přezkumné jednání]

(1)

Jestliže je to možné, přezkoumá správce i přihlášky došlé po přihlašovací lhůtě; jinak pro ně soud nařídí zvláštní přezkumné jednání. Konkursní věřitelé pohledávek přezkoumávaných při zvláštním přezkumném jednání nemohou popřít pravost, výši nebo pořadí pohledávek přezkoumaných při předchozích přezkumných jednáních. Ustanovení § 21 odst. 3 platí obdobně.

(2)

K pohledávkám, které jsou přihlášeny později než dva měsíce od prvního přezkumného jednání, se nepřihlíží. Takto přihlášené pohledávky nemají účinky podle § 20 odst. 8; o tom správce vyrozumí věřitele, který opožděnou přihlášku podal.

§ 23

[Popření pohledávky]

(1)

Pohledávka se pokládá za zjištěnou, byla-li uznána správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů. Popření pohledávky úpadcem se poznamená v seznamu přihlášených pohledávek, ale nemá pro zjištění pohledávky význam.

(2)

Konkursní věřitelé nevykonatelných pohledávek, které zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, mohou se domáhat určení svého práva; žalobu musí podat u soudu, který prohlásil konkurs, proti popírajícím konkursním věřitelům i správci; smějí se v ní dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. O pořadí pohledávky rozhoduje vždy soud.

(3)

Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, uplatní své popření u soudu, který prohlásil konkurs.

(4)

K uplatnění popřené nevykonatelné pohledávky stanoví správce konkursnímu věřiteli, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, 30 denní lhůtu s poučením, že při této zmeškání lhůty nelze k popřené nevykonatelné pohledávce nadále přihlížet.

(5)

K uplatnění popření vykonatelné pohledávky stanoví správce konkursnímu věřiteli, který vykonatelnou pohledávku popřel, 30 denní lhůtu s poučením, že při této zmeškání lhůty se považuje popřená vykonatelná pohledávka za zjištěnou.

§ 24

[Popření správcem]

(1)

Správce je oprávněn popřít nevykonatelný nárok přihlášený konkursním věřitelem, výši nároku nebo jeho právní důvod. O tom správce vyrozumí konkursního věřitele, o jehož nárok jde, a současně ho vyzve, aby svůj nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, s tím,že jinak nelze k popřenému nevykonatelnému nároku, jeho výši nebo právnímu důvodu přihlížet.

(2)

Popře-li správce nárok už vykonatelný, uplatní své popření do 30 dnů od přezkumného jednání u soudu, který prohlásil konkurs, jinak se popřený vykonatelný nárok bude považovat za zjištěný.

(3)

Popřel-li pohledávku pouze správce a nebyla-li pohledávka popřena žádným z konkursních věřitelů, může ji i po skončeném přezkumném jednání správce dodatečně písemně uznat vůči konkursnímu soudu. Dodatečným uznáním správce se taková pohledávka nadále pokládá za zjištěnou; o tom soud vydá usnesení proti němuž není odvolání přípustné; usnesení se doručí správci a konkursnímu věřiteli, jehož pohledávku správce dodatečně uznal.

(4)

zrušen nálezem Ústavního soudu č. 101/2003 Sb.

§ 25

[Rozhodnutí soudu]

(1)

Rozhodnutí soudu o pravosti, výši nebo pořadí popřených pohledávek jsou účinná proti všem věřitelům.

(2)

Náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty, zúčastnil-li se takového sporů správce. Nezúčastnil-li se správce sporu, mají popírající věřitelé nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.

(3)

Účastník, který měl ve sporu o pravost, výši nebo pořadí ve věci úspěch, uplatní bez zbytečného odkladu výsledek tohoto sporu u správce. Správce po předložení vykonatelného rozhodnutí opraví upravený seznam přihlášek ( § 21 odst. 3) podle výsledku sporu.

§ 25a

[Náhrada nákladů]

(1)

Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek nemá žádný z účastníků proti správci právo na náhradu nákladů řízení.

(2)

Náklady vzniklé správci ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty.

(3)

Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jde-li o náklady, které vznikly zaviněním správce nebo náhodou, která se mu přihodila.

(4)

Náhrada nákladů řízení přiznaná rozhodnutím správci patří do podstaty.

§ 25b

[Právo věřitele]

(1)

Věřitel, který popřel pohledávku, má právo, aby mu byly z podstaty nahrazeny jeho náklady řízení, jestliže podle rozhodnutí ve sporu vznikl podstatě prospěch. To neplatí, jestliže mu náklady řízení nahradil ten, komu byla ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek povinnost k náhradě uložena.

(2)

Jestliže bylo věřiteli, který popřel pohledávku ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřené pohledávky přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, přechází jeho právo na podstatu, a to do výše plnění, které mu bylo poskytnuto z podstaty podle odstavce 1.

Společné jmění manželů

§ 26

[Vypořádání]

(1)

Zaniklo-li prohlášením konkursu společné jmění úpadce a jeho manžela nebo nebylo-li do prohlášení konkursu vypořádáno již předtím zaniklé společné jmění úpadce a jeho manžela anebo nebylo-li do prohlášení konkursu vypořádáno již předtím smlouvou nebo soudem zúžené společné jmění úpadce a jeho manžela, je třeba provést jeho vypořádání.

(2)

Probíhá-li řízení o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela, stává se správce dnem prohlášení konkursu účastníkem tohoto řízení místo úpadce.

(3)

Smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na jejich základě stal součástí společného jmění majetek do té doby patřící jen úpadci, smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na jejich základě staly součástí společného jmění závazky patřící do té doby jen manželu úpadce, a dohody o vypořádání společného jmění jsou neplatné, jestliže byly uzavřeny v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu nebo po podání tohoto návrhu.

§ 26a

[Přechod oprávnění]

(1)

Dnem prohlášení konkursu přechází z úpadce na správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela nebo, neprovede-li se vypořádání dohodou, navrhnout vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené úpadcem po prohlášení konkursu jsou neplatné.

(2)

K účinnosti dohody o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela je třeba schválení soudem, který vykonává nad průběhem konkursu dohled ( § 12). Dohoda smí být schválena tehdy, vysloví-li s ní souhlas věřitelský výbor.

(3)

Vznikla-li manželu úpadce z vypořádání společného jmění pohledávka, není třeba ji přihlašovat do konkursu.

§ 26b

[Nepřípustnost vzniku nového spol. jmění]

(1)

Vznik nového společného jmění úpadce a jeho manžela po dobu trvání účinků prohlášení konkursu ( § 14) není přípustný; uzavře-li úpadce po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nové manželství, odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku účinků prohlášení konkursu.

(2)

Smlouvy o rozšíření společného jmění, které odporují odstavci 1 nebo jej obchází, jsou neplatné.

Zpeněžení

§ 27

[Prodej]

(1)

Podstatu lze zpeněžit veřejnou dražbou věcí a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot, soudním výkonem rozhodnutí nebo jejich prodejem mimo dražbu. Veřejnou dražbu věcí a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot včetně podniku provede dražebník na návrh správce. Přitom se postupuje podle zvláštního předpisu.4a

(2)

Prodej mimo dražbu uskuteční správce se souhlasem soudu; při svém rozhodování přihlédne soud zejména k vyjádření věřitelského výboru, k době předpokládaného zpeněžení, jakož i k nákladům, které bude třeba vynaložit na další udržování a správu podstaty. Udělí-li soud souhlas, může též stanovit podmínky pro prodej. Věci lze prodat mimo dražbu i pod odhadní cenu. Obdobně lze převést i úpadcovy sporné nebo obtížně vymahatelné pohledávky. Souhlasu soudu není třeba k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením. Při zpeněžování správce postupuje tak, aby byla šetřena možnost zachování podnikatelské činnosti a pracovních příležitostí, a tak, aby bylo co nejvíce chráněno životní prostředí nebo jiný zvláště významný obecný (veřejný) zájem. Smluvními předkupními právy není správce vázán.

(3)

Zpeněžení věcí prodejem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí provede soud na návrh správce, který má přitom postavení oprávněného.

(4)

Peněžité pohledávky, které má úpadce za svými dlužníky nebo osobami, které zajišťují tuto pohledávku, je správce povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch podstaty; to platí přiměřeně i pro nepeněžité pohledávky úpadce, pokud je možné ocenit je penězi. Tuto povinnost správce nemá, pokud náklady na uplatnění a vymáhání pohledávek nelze krýt z podstaty, ledaže by konkursní věřitelé poskytli správci přiměřenou zálohu k jejich krytí.

(5)

Osoby, jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují pohledávky ( § 28) vůči úpadci, správce vyzve, aby do 30 dnů vyplatily ve prospěch konkursní podstaty zajištěné pohledávky nebo aby ve stejné lhůtě složily cenu věci, práva nebo pohledávky, jimiž je pohledávka zajištěna. Nevyplatí-li uvedené osoby zajištěnou pohledávku nebo nesloží-li cenu věci, práva nebo pohledávky, zapíše správce věc, právo nebo pohledávku do soupisu podstaty ( § 18). Věci, které zajišťují pohledávky oddělených věřitelů, lze zpeněžit ve veřejné dražbě. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, jde-li o ručitele včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení (např. směnečné rukojemství, záruky poskytnuté věřitelem na zajištění celního dluhu).

(6)

Nedobytné pohledávky a věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které nebylo možno prodat, může správce po schválení soudem vyloučit z podstaty. Věřitelský výbor s tím musí předem projevit souhlas.

(7)

Smluvními předkupními právy není správce vázán. Správce je při zpeněžování podstaty vázán zákonným předkupním právem a právy nájemců podle zvláštního zákona8. Byty a nebytové prostory ve vlastnictví bytového družstva, nakládání s nimiž je omezeno právem fyzických osob – členů družstva, které jsou nájemci bytů či nebytových prostor, na výlučné nabytí vlastnictví těchto bytů či nebytových prostor podle § 23 odst. 1 a 3§ 24 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, musí správce nejprve nabídnout k bezplatnému převodu osobám oprávněným k výlučnému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených zvláštním zákonem9. Správce je povinen provést všechny úkony, které jsou k převodu těchto bytů a nebytových prostor potřebné. Za to mu od osob oprávněných k výlučnému nabytí vlastnictví náleží náhrada nákladů nezbytně vynaložených na provedení všech potřebných úkonů a odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu. Nepřijme-li osoba oprávněná k výlučnému nabytí vlastnictví takovou nabídku do tří měsíců od jejího doručení, přikročí správce ke zpeněžení, přičemž ustanovení zvláštního zákona o ochraně práv nájemců10 se v těchto případech již neužijí.

§ 27a

[Zpeněžení]

Se souhlasem soudu a po vyjádření věřitelského výboru může správce zpeněžit věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží provozování podniku jednou smlouvou; jinak se pro tuto smlouvu přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku;4b z úpadce na nabyvatele přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů s výjimkou nároků vzniklých do účinnosti smlouvy. Výtěžek tohoto prodeje je součástí celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným podnikem.

§ 27b

[Přerušení zpeněžování]

(1)

Ode dne, kdy se správce dozvěděl o uzavření smlouvy o fúzi úpadce nebo o převodu jmění úpadce na společníka úpadce, nesmí pokračovat ve zpeněžování majetku podstaty; to neplatí, jde-li o prodej věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením ( § 27 odst. 2) nebo odvrací-li správce zpeněžením hrozící škodu na majetku ( § 19 odst. 3).

(2)

Ve zpeněžování správce pokračuje, jestliže konkursní věřitelé odmítli vyslovit souhlas se smlouvou.

§ 28

[Oddělení věřitelé]

(1)

Věřitelé pohledávek, které byly zajištěny zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, převodem práva dle § 553 občanského zákoníku nebo postoupením pohledávky dle § 554 občanského zákon íku (dále jen "oddělení věřitelé"), mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena ze zpeněžení věci, práva nebo pohledávky, jimiž byla zajištěna.

(2)

Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených s udržováním, správou a prodejem zpeněžené věci, práva nebo pohledávky (dále jen "výtěžek zpeněžení") vydá správce odděleným věřitelům se souhlasem soudu. Nebyla-li zajištěná pohledávka plně uspokojena, považuje se její neuspokojená část za pohledávku přihlášenou podle § 20.

(3)

Oddělení věřitelé se z výtěžku zpeněžení uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod jejich nároku na oddělené uspokojení. Pro pořadí zákonného zástavního práva je rozhodující den jeho záznamu v katastru nemovitostí; pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující doba, kdy k soudu došel návrh na jeho zřízení.

(4)

Oddělení věřitelé se podle tohoto ustanovení uspokojují do výše 70 % výtěžku zpeněžení na ně připadajícího. Neuspokojenou část pohledávky lze uspokojit v rozvrhu, a to ve třídě, do níž pohledávka podle své povahy patří.

(5)

Zajišťovací práva uvedená v odstavci 1 zanikají zpeněžením věci, práva nebo pohledávky v konkursu, a to i v případě, že oddělení věřitelé nepřihlásili své pohledávky.

§ 29

[Konečná zpráva]

(1)

Správce podává soudu a věřitelskému výboru zprávy o zpeněžování majetku z podstaty. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů předloží soudu po zpeněžení majetku z podstaty. Odměnu a výdaje vyúčtují i zvláštní správci a zástupce správce, jakož i ti, kdo byli soudem v průběhu řízení funkce správce zproštěni.

(2)

Soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů, odstraní po slyšení správce shledané chyby anebo nejasnosti a uvědomí o konečné zprávě a vyúčtování úpadce a konkursní věřitele. Upozorní přitom, že do 15 dnů ode dne, kdy konečná zpráva a vyúčtování byly vyvěšeny na úřední desce soudu, mohou proti nim podat námitky.

(3)

Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při jednání, ke kterému obešle správce, úpadce a konkursní věřitele, kteří podali námitky, a věřitelský výbor, a rozhodne o ní usnesením, které jim doručí a vyvěsí na úřední desce soudu.

Rozvrh

§ 30

[Rozvrhové usnesení]

(1)

Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce, předloží správce soudu návrh na rozvrh a upravený seznam přihlášek, v němž uvede, kolik by mělo být pro každou pohledávku vyplaceno. Po přezkoumání věcné správnosti návrhu vydá soud rozvrhové usnesení.

(2)

Rozvrhové usnesení doručí soud účastníkům s výjimkou konkursních věřitelů, jejichž nároky již byly plně uspokojeny, a správci a dále je vyvěsí v plném nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desku soudu; proti rozvrhovému usnesení lze podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy bylo vyvěšeno na úřední desce soudu.

(3)

Se souhlasem věřitelského výboru může správce navrhnout, aby soud ještě před schválením konečné zprávy povolil částečný rozvrh, jestliže to umožňuje stav zpeněžení konkursní podstaty a je-li zřejmé, že provedení rozvrhu po konečné zprávě tím nebude ohroženo. V konečné zprávě i v konečném rozvrhu se uvede, v jakém rozsahu byly pohledávky věřitelů uspokojeny splněním částečného rozvrhu.

§ 31

[Vyloučení věci]

(1)

Nároky na vyloučení věci z podstaty (§ 19 odst. 2), pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2), nároky na oddělené uspokojení (§ 28) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3) lze uspokojit kdykoli v průběhu konkursního řízení. Jiné nároky lze uspokojit jen podle pravomocného rozvrhového usnesení.

(2)

Pohledávkami za podstatou, pokud vznikly po prohlášení konkursu, jsou

a)

hotové výdaje a odměna správce podstaty,

b)

náklady spojené s udržováním a správou podstaty,

c)

náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora a odměna odpovědného zástupce za činnost prováděnou po prohlášení konkursu,

d)

daně, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,

e)

nároky věřitelů ze smluv uzavřených správcem podstaty, včetně smluv o úvěru za účelem financování vývozu poskytnutého podle zvláštního zákona po předchozím souhlasu věřitelského výboru, úroků a smluvních pokut podle těchto smluv, jakož i ze smluv týkajících se provozování podniku, od nichž správce neodstoupil podle § 14 odst. 2,

f)

nároky na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno podle § 14 odst. 1 písm. a),

g)

pohledávky výživného ze zákona,

h)

pohledávky za podstatou označené za ně zvláštním právním předpisem10a.

(3)

Pracovními nároky jsou

a)

mzdové (platové) nároky úpadcových zaměstnanců a jejich odměna za pracovní pohotovost,

b)

odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

c)

nároky úpadcových zaměstnanců na náhradu mzdy za dovolenou, za svátek a při překážkách v práci,

d)

nároky úpadcových zaměstnanců z titulu převedení mzdových nároků úpadcových zaměstnanců úpadci na smluvním základě,

e)

odstupné úpadcových zaměstnanců poskytované při skončení pracovního poměru,

f)

hmotné zabezpečení poskytované úpadcovým zaměstnancům podle zvláštních předpisů,

g)

nároky na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru,

h)

náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které vznikly úpadcovým zaměstnancům při plnění pracovních povinností,

ch)

náhrady příslušející úpadcovým zaměstnancům za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce,

i)

splátky náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity, není-li hrazena jinak, a nároky na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jde-li o náklady poskytované v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

(4)

Pracovními nároky podle odstavce 3 písm. a) a b) jsou nároky, které vznikly za poslední tři roky před prohlášením konkursu, jakož i po prohlášení konkursu; pracovními nároky podle odstavce 3 písm. c) až i) jsou nároky, které vznikly po prohlášení konkursu nebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen.

(5)

Byla-li správcem ustavena stejná osoba, která v době prohlášení konkursu vykonávala funkci správce podniku v řízení o výkon rozhodnutí prodejem podniku téhož dlužníka nebo při provádění exekuce prodejem podniku téhož dlužníka1e, a její nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů za výkon této funkce dosud nebyl uspokojen, uhradí se v konkursu spolu s plněním podle odstavce 2 písm. a).

§ 32

[Pořadí uspokojení pohledávek]

(1)

V rozvrhu se uspokojí nejdříve dosud nezaplacené pohledávky za podstatou ( § 31 odst. 2) a pracovní nároky ( § 31 odst. 3). Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se nejdříve hotové výdaje a odměna správce, potom náklady spojené s udržováním a správou podstaty, poté soudní poplatek za konkurs, poté pohledávky výživného ze zákona; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.

(2)

Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se pohledávky uspokojí podle svého zařazení do tříd. Ze zbývajícího výtěžku ze zpeněžení konkursní podstaty připadá 30% na první třídu a 70% na druhou třídu. Nebudou-li v některé třídě vyčerpány všechny prostředky, připadající na uspokojení do ní patřících pohledávek, přesunou se tyto prostředky do bezprostředně následující třídy.

(3)

Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže třídy, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojené pohledávky či jejich části z první třídy se uspokojují ve třídě druhé.

(4)

Pohledávkami první třídy jsou nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů, vzniklé poslední tři roky před prohlášením konkursu, pokud nešlo o pohledávky podle § 31 odst. 3, nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem4c) a pohledávky výživného ze zákona. Pohledávkami druhé třídy jsou ostatní pohledávky.

(5)

Pokud při rozvrhu nebudou uspokojeny náklady spojené s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na odměnu a úhradu hotových výdajů, lze je uspokojit ze zálohy na náklady konkursu, a to v poměru, který určí soud; jinak se tato záloha nebo její zbytek vrací navrhovateli.

(6)

Pohledávky z podřízených dluhopisů a pohledávky, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v rozvrhu uspokojí až po uspokojení všech ostatních pohledávek. Pohledávky z podřízených dluhopisů a ostatní pohledávky, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se uspokojí podle svého pořadí.

§ 33

[Vyloučené pohledávky]

(1)

Z uspokojení pohledávek jsou vyloučeny

a)

úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů vzniklých před prohlášením konkursu, jestliže přirostly v době od prohlášení konkursu;

b)

náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí na konkursním řízení;

c)

nároky věřitelů z darovacích smluv;

d)

mimosmluvní sankce postihující majetek úpadce,s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na veřejné zdravotní pojištění včas a ve správné výši, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před prohlášením konkursu;

e)

smluvní pokuty, pokud by nárok na ně vznikl až po prohlášení konkursu.

(2)

Částky připadající na

a)

vymahatelné nároky, které správce popřel a jejich popření včas uplatnil;

b)

podmíněné nároky, které správce uznal;

c)

nároky, které věřitelé včas uplatnili a správce je popřel,

se složí do úschovy u soudu a po splnění podmínek se rozvrhnou novým rozvrhovým usnesením.

(3)

K úhradě pohledávek konkursních věřitelů nelze použít prostředky, s nimiž je možné podle zvláštního zákona naložit jen stanoveným způsobem. Správce podstaty naloží se souhlasem soudu s těmito prostředky v souladu s jejich účelovým určením.

Nucené vyrovnání

§ 34

[Návrh]

(1)

Nedošlo-li v konkursu ještě k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním; návrh může podat až po přezkumném jednání.

(2)

V návrhu musí být uvedeno, jaké vyrovnání úpadce nabízí. Může přitom nabídnout vyrovnání formou nové emise akcií nebo jiných cenných papírů emitovaných úpadcem, nebo i nepeněžní formou, například vydáním části aktiv, jež bezprostředně nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností úpadce. Uvádí-li navrhovatel osoby ochotné ručit za splnění nuceného vyrovnání, musí tyto osoby návrh spolupodepsat a jejich podpis musí být úředně ověřen.

§ 35

[Nepřípustnost nuceného vyrovnání]

Nucené vyrovnání je nepřípustné, jestliže okolnosti zpochybňují, že u navrhovatele jde o poctivý záměr. Takovými okolnostmi jsou zejména nedostatečná součinnost úpadce při zjišťování jeho majetku, závady ve vedení obchodních knih, zkracování věřitelů v době před prohlášením konkursu, dřívější konkursy či vyrovnání a neúměrně nižší uspokojení pohledávek konkursních věřitelů podle návrhu na nucené vyrovnání ve srovnání s možnostmi uspokojení podle ustanovení o provedení konkursu.

§ 36

[Zamítnutí soudem]

(1)

Soud návrh na nucené vyrovnání zamítne,

a)

jestliže by jeho potvrzením byla dotčena práva na vyloučení věcí z podstaty práva na oddělené uspokojení (§ 28), nebo na poskytování výživného ze zákona, nebo

b)

jestliže by nebyly uspokojeny nebo zajištěny pohledávky uvedené v § 31 odst. 2 a 3 a pohledávky první třídy, anebo

c)

jestliže nebylo vypořádáno společné jmění manželů, zaniklé prohlášením konkursu nebo před prohlášením konkursu.

(2)

Nerozhodne-li soud, že nucené vyrovnání je nepřípustné, nařídí usnesením jednání o nuceném vyrovnání a odloží zpeněžení podstaty.

§ 37

[Jednání o nuceném vyrovnání]

(1)

K jednání o nuceném vyrovnání soud předvolá úpadce, osoby, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání, správce a všechny doposud neuspokojené konkursní věřitele, jakož i věřitelský výbor, pokud byl ustaven. Předvolání doručí do vlastních rukou a přiloží návrh na nucené vyrovnání. Oznámení o stanoveném jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.

(2)

Úpadce je povinen dostavit se k jednání. Nedostaví-li se bez náležité omluvy, má se za to, že od návrhu na nucené vyrovnání upustil.

(3)

Při jednání podá správce potřebné informace o stavu úpadcova majetku, o jeho hospodaření, příčinách úpadku a o tom, jaký výsledek by mohli konkursní věřitelé očekávat, kdyby konkurs byl doveden do konce. Soud přezkoumá zprávu a může si k ní vyžádat znalecký posudek.

(4)

Při jednání soud zjistí, kteří konkursní věřitelé jsou ochotni s návrhem nuceného vyrovnání souhlasit.

§ 38

[Právo hlasovat]

(1)

Předpokladem potvrzení nuceného vyrovnání soudem je souhlas většiny konkursních věřitelů, na jednání přítomných nebo zastoupených, kteří včas přihlásili své pohledávky a jejichž hlasy představují více než tři čtvrtiny všech přihlášených pohledávek.

(2)

Právo hlasovat nemají

a)

konkursní věřitelé, jejichž práva nuceným vyrovnáním dotčena nebudou (zejména oddělení věřitelé a věřitelé podstaty);

b)

konkursní věřitelé, kterými jsou osoby úpadci blízké,4 ledaže nabyli pohledávku od osoby, která není úpadci blízká, dříve než šest měsíců před prohlášením konkursu; jejich hlasy se však počítají, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání;

c)

právní nástupci osob blízkých,4 jestliže pohledávku nabyli od osoby blízké během šesti měsíců před prohlášením konkursu; jejich hlasy se však počítají, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání;

d)

konkursní věřitelé, jejichž pohledávka přihlášená v konkursu nebyla ještě zjištěna, je sporná nebo podmíněná, ledaže soud po slyšení ostatních účastníků jednání jim hlasovací právo přiznal.

(3)

Hlasovat mohou jen ti oprávnění konkursní věřitelé, kteří jsou přítomni při jednání osobně nebo jsou zastoupeni. Hlasy konkursních věřitelů uplatněné jinak se neuznávají.

(4)

Při hlasování se počítají pouze ještě neuspokojené pohledávky, a to v té výši, ve které dosud uspokojeny nebyly.

§ 39

[Obsah nuceného vyrovnání]

(1)

O potvrzení nuceného vyrovnání rozhodne soud usnesením obsahujícím znění nuceného vyrovnání.

(2)

Usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání se v potřebném rozsahu veřejně vyhlásí; usnesení se dále vyvěsí na úřední desce soudu a den vyvěšení se na něm vyznačí. Dále se usnesení v den vyvěšení na úřední desce soudu zašle do vlastních rukou úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci.

(3)

Proti usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání mohou podat odvolání účastníci, kteří k vyrovnání výslovně nepřivolili, úpadcovi spoludlužníci a ručitelé.

§ 40

[Zamítnutí návrhu na potvrzení]

(1)

Soud návrh na potvrzení nuceného vyrovnání zamítne, i když s ním konkursní věřitelé vyslovili souhlas, vyšlo-li najevo, že

a)

jsou tu důvody, pro které není návrh na nucené vyrovnání přípustný (§ 35);

b)

byly poskytnuty některému konkursnímu věřiteli zvláštní výhody proti ostatním konkursním věřitelům téhož postavení;

c)

výhody poskytnuté v nuceném vyrovnání úpadci nejsou úměrné jeho hospodářským poměrům;

d)

nucené vyrovnání odporuje společnému zájmu konkursních věřitelů;

e)

konkursní věřitelé pohledávek druhé třídy mají dostat nejpozději do jednoho roku od podání návrhu méně než 15% svých pohledávek;

f)

nucené vyrovnání by navazovalo na úpadcovo nepoctivé nebo lehkomyslné hospodaření.

(2)

Usnesení o zamítnutí návrhu podle odstavce 1 se doručí úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci. Úpadci a konkursním věřitelům, kteří neodporovali přijetí nuceného vyrovnání, se usnesení doručí do vlastních rukou; jen oni se mohou odvolat proti tomuto usnesení.

§ 41

[Postup po právní moci]

(1)

Nabylo-li usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání právní moci, soud usnesením

a)

vrátí úpadci oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do podstaty [§ 14 odst. 1 písm. a)];

b)

prohlásí, že úpadce vstupuje do postavení správce ve všech řízeních, která vedl namísto úpadce [§ 14 odst. 1 písm. c)], a že účastníkem se v nich místo něho stává úpadce;

c)

vrátí úpadci ostatní práva omezená prohlášením konkursu.

(2)

Potvrzeným nuceným vyrovnáním nejsou dotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a spoludlužníkovým ručitelům, pokud výslovně nesouhlasí s tím, aby tato práva byla omezena.

§ 42

[Konkursní věřitelé]

(1)

Bylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem úplně a včas splněno, je úpadce zproštěn závazku nahradit konkursním věřitelům újmu, kterou vyrovnáním utrpěli; je rovněž zproštěn závazku proti ručitelům a jiným osobám, které by měly proti němu postih. Ujednání tomu odporující jsou neplatná. Úroky z konkursních pohledávek za dobu od prohlášení konkursu a náklady vzniklé jednotlivým konkursním věřitelům z účasti na konkursu nelze přiznat.

(2)

Konkursní věřitelé, k jejichž pohledávkám se nepřihlédlo, mohou i po zrušení konkursu požadovat od dlužníka úplné zaplacení, ledaže o prohlášení konkursu věděli nebo museli vědět.

(3)

Byl-li na úpadcův majetek prohlášen nový konkurs dříve, než úpadce úplně splnil nucené vyrovnání, nejsou konkursní věřitelé povinni vrátit, co v dobré víře dostali na základě nuceného vyrovnání. V novém konkursu se jejich pohledávky považují za uspokojené jen částkou, která jim byla podle nuceného vyrovnání skutečně vyplacena.

§ 43

[Neúčinnost a neplatnost nuceného vyrovnání]

(1)

Nebylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem splněno, ačkoliv úpadce byl upomenut konkursním věřitelem doporučeným dopisem s poskytnutím dodatečné nejméně osmidenní lhůty, pozbývají účinnosti veškeré slevy a jiné výhody dané nuceným vyrovnáním; práva konkursních věřitelů nabytá vyrovnáním proti úpadci tím nejsou dotčena.

(2)

Jestliže nucené vyrovnání bylo dosaženo podvodným jednáním nebo nedovoleným poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým konkursním věřitelům, může každý konkursní věřitel do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání uplatnit nárok, aby jeho pohledávky byly plně uspokojeny, anebo aby byla jiná výhoda pokládána za neúčinnou; příslušným k projednání nároku je soud, který prohlásil konkurs. Nárok však nepřísluší konkursním věřitelům, kteří se zúčastnili podvodných jednání nebo nedovolených úmluv, anebo mohli uplatnit důvody neúčinnosti v řízení o potvrzení nuceného vyrovnání.

(3)

Byl-li úpadce do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým dosáhl nuceného vyrovnání anebo kterým zkrátil uspokojení svého konkursního věřitele, stává se nucené vyrovnání neplatným a věřitelé mohou na úpadci požadovat úplné uspokojení svých nároků; vykonatelnost rozhodnutí vzniklých v konkursním řízení není tím dotčena. Za podmínky, že úpadcův majetek postačuje alespoň k úhradě nákladů konkursního řízení, mohou navrhnout opětovné zahájení konkursního řízení.

Zrušení konkursu

§ 44

[Podmínky zrušení]

(1)

Soud usnesením zruší konkurs, ve kterém nedošlo k potvrzení nuceného vyrovnání,

a)

zjistí-li, že tu nejsou předpoklady pro konkurs;

b)

po splnění rozvrhového usnesení;

c)

na návrh úpadce, jestliže všichni konkursní věřitelé vyjádřili svůj souhlas na listině s úředně ověřeným podpisem a souhlasil-li s tím správce,

d)

zjistí-li, že majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, přičemž nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z podstaty ( § 27 odst. 6);

f)

došlo-li k fúzi úpadce nebo k převodu jmění úpadce na společníka úpadce.

(2)

Jestliže úpadce zemřel v průběhu konkursu, podá správce zprávu o dosavadních výsledcích konkursu a předloží ji soudu; při vyhotovení zprávy se postupuje přiměřeně podle § 29 odst. 1. Předloženou zprávu soud přezkoumá přiměřeně podle § 29 odst. 2 a 3; na místo úpadce vstupují do řízení jeho dědici, a není-li jich, stát. Po schválení zprávy soud zruší konkurs a zprávu postoupí soudu, který projednává dědictví.

(3)

Došlo-li k potvrzení nuceného vyrovnání, soud zruší konkurs, prokáže-li úpadce, že zajištění daná jím pro splnění nároků na vyloučení věcí z podstaty, nároků oddělených věřitelů na oddělené uspokojení (§ 28), jakož i nároků podle § 31 odst. 3 jsou dostatečná. Jestliže nedošlo ke zrušení konkursu podle odstavce 1, zruší soud konkurs až po splnění nuceného vyrovnání.

(4)

Správce ke dni zrušení konkursu uzavře účetní knihy a sestaví účetní závěrku s výjimkou případů, kdy došlo k nucenému vyrovnání. Poté soud zprostí správce funkce.

(5)

Pro doručení a zveřejnění usnesení o zrušení konkursu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu. Zánik účinků prohlášení konkursu ( § 14) nastane s právní mocí usnesení o zrušení konkursu, nerozhodne-li soud jinak.

§ 44a

[Zrušení konkursu]

(1)

Usnesením, kterým odvolací soud změnil nebo zrušil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu, se konkurs zrušuje; o jeho doručení a zveřejnění platí totéž, co o usnesení o prohlášení konkursu.

(2)

Pro doručení a zveřejnění tohoto usnesení odvolacího soudu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu; potřebné úkony provede soud prvního stupně. Zánik účinků prohlášení konkursu ( § 14) nastane s vyvěšením usnesení odvolacího soudu na úřední desce soudu prvního stupně, nerozhodne-li soud jinak.

(3)

O zproštění funkce správce, o nákladech konkursu, popřípadě o vrácení zálohy na náklady konkursu rozhodne soud prvního stupně.

§ 45

[Výkon rozhodnutí]

(1)

Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až e), g), i) a l); platnost a účinnost úkonů provedených v průběhu konkursu tím není dotčena.

(2)

Na základě seznamu přihlášek lze pro zjištěnou pohledávku, kterou úpadce výslovně nepopřel, po zrušení konkursu vést výkon rozhodnutí na úpadcovo jmění.

Část třetí

Vyrovnání (§ 46-66)

Návrh na vyrovnání

§ 46

[Náležitosti návrhu]

(1)

Dlužník, u kterého jsou dány podmínky pro prohlášení konkursu, může podat u soudu příslušného ke konkursu (§ 3 odst. 1) návrh na vyrovnání. Soud projedná návrh, jen nebyl-li už prohlášen konkurs.

(2)

V návrhu uvede dlužník, jaké vyrovnání nabízí. Může přitom nabídnout vyrovnání formou nové emise akcií nebo jiných cenných papírů emitovaných dlužníkem nebo i nepeněžní formou, například vydáním části aktiv, jež bezprostředně nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností dlužníka. Osoby ochotné zavázat se za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé musí návrh spolupodepsat. Není-li vypořádáno společné jmění manželů, musí návrh podepsat i manžel dlužníka na důkaz, že souhlasí s použitím veškerého majetku z nevypořádaného společného jmění k účelu vyrovnání. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny.

(3)

Je-li navrhovatel podnikatelem, uvede v návrhu počet zaměstnanců podniku a opatření, která provede k reorganizaci a pro další financování podniku.

(4)

O podání návrhu na vyrovnání tím, kdo je advokátem1, nebo právnickou osobou zřízenou k výkonu advokacie1a, vyrozumí soud neprodleně ministra spravedlnosti a předsedu České advokátní komory.

§ 47

[Povinnosti dlužníka]

(1)

K návrhu musí dlužník připojit úplný seznam svého majetku s přehledem majetkového stavu v době podání návrhu. Uvede jednotlivé části movitého a nemovitého majetku a místo, kde se nacházejí; u pohledávek uvede její výši, důvod vzniku a možnost jejich uspokojení. Vedle majetku uvede i závazky spolu s adresami věřitelů a s vyznačením, kteří z nich jsou k dlužníkovi v poměru osob blízkých.4) Není-li vypořádáno společné jmění dlužníka a jeho manžela, musí dlužník uvést, které věci ze seznamu jsou v jeho výlučném vlastnictví a které patří do společného jmění manželů. V konečném přehledu se uvede i výše předlužení.

(2)

Seznam uvedený v odstavci 1 musí být dlužníkem podepsán a předložen v tolika vyhotoveních, aby mohl být doručen všem věřitelům a vyrovnacímu správci [§ 50 odst. 3 písm. a)].

(3)

Neodstraní-li dlužník podstatné vady návrhu ve lhůtě určené soudem, soud řízení zastaví.

§ 48

Účastníci vyrovnání

Účastníky vyrovnání jsou dlužník, manžel dlužníka, spoludlužníci a ručitelé dlužníka, pokud spolupodepsali návrh na zahájení vyrovnání a věřitelé, kteří včas [§ 50 odst. 3 písm. c)] přihlásili své pohledávky a nejsou plně uspokojeni.

§ 49

Účinky podání návrhu

(1)

Od podání návrhu až do rozhodnutí o povolení vyrovnání (§ 50 odst. 3) nesmí dlužník zcizovat ani zatěžovat nemovitosti, zřizovat práva na oddělené uspokojení (§ 28) ze svého majetku, zavazovat se jako ručitel či spoludlužník, ani poskytovat nepřiměřené dary ze svého majetku a provádět jakékoli úkony, které by mohly poškodit věřitele.

(2)

Úkony odporující ustanovení odstavce 1 jsou vůči věřitelům neúčinné; kterýkoli věřitel může neúčinnost uplatnit u soudu nejpozději do dne uveřejnění usnesení o zastavení nebo skončení vyrovnání na úřední desce soudu.

Rozhodnutí o návrhu

§ 50

[Povolení a zamítnutí]

(1)

Soud usnesením zamítne návrh, zjistí-li že

a)

dlužník byl v posledních pěti letech před jeho podáním odsouzen pro trestný čin podvodu nebo poškozování věřitele nebo plyne-li z okolností, že podáním návrhu nesleduje poctivý záměr, nebo

b)

v době pěti let před podáním návrhu byl na dlužníkův majetek prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání, nebo

c)

návrh odporuje ustanovení § 60 odst. 1 písm. b), nebo

d)

věřitelům, jejichž pohledávky nemají přednostní právo ( § 54), nebylo nabídnuto zaplacení alespoň 30 % jejich pohledávek s příslušenstvím do dvou let od podání návrhu, anebo

e)

návrh neobsahuje skutečnosti uvedené v § 46 odst. 3, pokud je obsahovat má.

(2)

Usnesení podle odstavce 1 doručí soud jen navrhovateli.

(3)

O povolení vyrovnání soud rozhodne usnesením, v němž zároveň

a)

ustaví vyrovnacího správce z osob zapsaných do zvláštní části seznamu (§ 8 odst. 1), o jehož právech, povinnostech a odpovědnosti platí přiměřeně ustanovení o správci podstaty;

b)

nařídí vyrovnací jednání na dobu nejpozději do šesti týdnů ode dne vyvěšení usnesení na úřední desce soudu;

c)

vyzve věřitele, aby své nároky přihlásili písemně nebo ústně do protokolu do čtyř týdnů ode dne vyvěšení usnesení na úřední desce soudu;

d)

rozhodne o opatřeních, kterých je třeba k zajištění dlužníkova majetku.

(4)

O právech a povinnostech vyrovnacího správce platí přiměřeně ustanovení § 8, § 9d až § 9f.

§ 51

[Doručení]

(1)

Usnesení o povolení vyrovnání se doručí známým věřitelům a správci, dále též dlužníkovi, osobám uvedeným v § 46 odst. 2 a daňovým orgánům. Seznam majetku, jde-li o dlužníka s majetkem zvlášť velkého rozsahu, lze doručit také tím, že bude na úřední desce soudu oznámena informace o tom, kde je možné a za jakých podmínek do seznamu nahlédnout. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodně zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu má dlužník sídlo nebo bydliště, jsou-li mimo obvod soudu, který povolil vyrovnání. Výpis z usnesení zveřejní soud obdobně podle § 13 odst. 5.

(2)

Soud oznámí povolení vyrovnání orgánům pověřeným vedením obchodního nebo jiného rejstříku a evidence nemovitostí. Je-li veden výkon rozhodnutí proti dlužníkovi na jeho nemovitost, založí v příslušných spisech stejnopis usnesení.

(3)

Věřitelé a dlužník mohou do 15 dnů od doručení usnesení navrhnout, aby byl ustaven jiný správce. Uzná-li soud důvodnost tohoto návrhu, zprostí správce funkce a ustaví jiného. Totéž platí, jestliže soud vzal na vědomí odmítnutí funkce správcem, popřípadě jsou-li důvody pro jeho odvolání.

(4)

Proti usnesení, kterým bylo vyrovnáni povoleno, mohou podat odvolání věřitelé, jejichž pohledávky nemají přednostní právo. Proti usnesení, kterým byl návrh na vyrovnání zamítnut, může podat odvolání pouze dlužník.

§ 52

Účinky povolení vyrovnání

(1)

Účinky povolení vyrovnání nastávají dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu.

(2)

Povolení vyrovnání má tyto účinky:

a)

dlužník nesmí samostatně provádět právní úkony, kterými by byly zkracovány zájmy věřitelů; vyrovnací správce je oprávněn určit právní úkony dlužníka, k nimž je potřebný jeho souhlas, a může si vyhradit, že bude vyplácet a přijímat platby nebo plnit jiné závazky místo dlužníka;

b)

soud může dlužníkovi nařídit, aby určité právní úkony nečinil vůbec nebo jen s předchozím souhlasem vyrovnacího správce; může rozhodnout i o jiných opatřeních potřebných k zajištění dlužníkova majetku;

c)

právní úkony dlužníka, odporující ustanovení pod písmeny a) a b) jsou vůči věřitelům neúčinné;

d)

dlužník nemůže po dobu vyrovnání navrhnout prohlášení konkursu;

e)

věřitelé nemohou navrhnout na dlužníkův majetek konkurs, ani vést výkon rozhodnutí pro pohledávky, které nemají přednost (§ 54);

f)

u pohledávek zahrnutých do vyrovnání nastávají účinky uznání závazku dlužníkem.

(3)

Povolením vyrovnání nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění1m podle zvláštního právního předpisu1h nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

a)

před dnem povolení vyrovnání, nebo

b)

v den povolení vyrovnání, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení vyrovnání vědět.

(4)

Povolení vyrovnání nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i.

§ 53

Práva, pohledávky a nároky věřitelů ve vyrovnání

(1)

Ve vyrovnání je za věřitele pokládán každý, kdo přihlásí na základě výzvy soudu [§ 50 odst. 3 písm. c)] svůj nárok. Způsob, pořadí a míra uspokojení nároků se určí až v potvrzeném vyrovnání (§ 60), nebude-li možné dosáhnout uspokojení mimo vyrovnání podle dalších ustanovení.

(2)

Z vyrovnání jsou vyloučeny úroky včetně úroků z prodlení ode dne, kdy povolení vyrovnání nabylo právní moci, a právo na ně zaniká dnem, kdy právní moci nabylo usnesení o potvrzení vyrovnání.

(3)

Závazky ze smluv uvedených v § 14 odst. 2 ani části těchto závazků se do vyrovnání nezahrnují.

§ 54

Přednostní pohledávky

(1)

Pro právo na přednostní uspokojení ve vyrovnání platí přiměřeně ustanovení § 31 a 32.

(2)

Nositelé pohledávek uvedených v odstavci 1 jsou přednostními věřiteli.

§ 55

Společné jmění manželů

(1)

Manžel dlužníka přejímá podpisem návrhu na vyrovnání závazek strpět, aby pro účely vyrovnání bylo použito veškerého majetku ve společném jmění manželů; tento závazek trvá, i když po podání návrhu na vyrovnání došlo k zániku nebo zrušení společného jmění manželů. Smrtí podepsaného manžela dlužníka tento závazek zaniká.

(2)

Za nevypořádané se považuje i to společné jmění manželů, které bylo vypořádáno dohodou mezi oběma spoluvlastníky v posledních šesti měsících před podáním návrhu.

(3)

Soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů, které neskončilo před podáním návrhu na vyrovnání, může být po podání návrhu na vyrovnání skončeno pouze rozsudkem soudu. Od podání návrhu na vyrovnání do skončení nebo zastavení řízení neběží lhůta podle zvláštního předpisu.5)

§ 56

Přihlášky pohledávek

(1)

Věřitelé musí přihlásit své pohledávky ve lhůtě stanovené v § 50 odst. 3 písm. c).

(2)

V přihlášce je třeba uvést výši a právní důvod vzniku pohledávky, popřípadě i označení soudu, u něhož pohledávka byla už vymáhána.

(3)

Přihlásit pohledávku k vyrovnání musí i přednostní věřitelé (§ 54 odst. 2).

§ 57

Seznam přihlášek

(1)

Správce zapíše přihlášky do seznamu v tom pořadí, v jakém došly soudu, a to odděleně přihlášky přednostních pohledávek od ostatních. Přihlášené pohledávky přezkoumá podle obchodních knih a jiných písemností. Soud si vyžádá vyjádření dlužníka, zda jednotlivé pohledávky uznává. Popírá-li dlužník pohledávku, musí pro to uvést důvody. Nevyjádří-li se dlužník ve lhůtě dané správcem, platí, že pohledávku uznává; uznání pohledávky platí i v případě, že bude do tří let prohlášen konkurs na dlužníkův majetek.

(2)

Správce vyzve věřitele, aby ve lhůtě jím uložené nahlédli do seznamu přihlášek a do vyjádření dlužníka. Současně jim sdělí, že se mohou vyjádřit k seznamu a k vyjádření dlužníka a že jejich vyjádření budou k seznamu připojena, popřípadě bude uvedeno, že se nevyjádřili.

§ 58

Vyrovnací jednání

(1)

Věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky včas, jsou oprávněni i před vyrovnacím jednáním podávat návrhy a prohlášení, jakož i hlasovat o vyrovnání. K opožděným přihláškám se při vyrovnacím jednání přihlédne, je-li možné je přezkoumat bez zbytečného odkladu.

(2)

Při vyrovnacím jednání [§ 50 odst. 3 písm. b)] soud zjistí, kteří věřitelé jsou ochotni přijmout návrh na vyrovnání. O právu hlasovat platí obdobně ustanovení § 38 s těmito odchylkami:

a)

vyrovnacího jednání se dlužník musí účastnit osobně. Po zahájení jednání nemůže vzít návrh na vyrovnání zpět ani jej změnit v neprospěch věřitelů. Nedostaví-li se bez omluvy nebo není-li jeho omluva uznána soudem za důvodnou, soud řízení zastaví;

b)

věřitelé dlužníka nejsou povinni dostavit se osobně. Hlasovat o přijetí vyrovnání mohou jen věřitelé osobně přítomní nebo zastoupení;

c)

hlasovací právo náleží jen těm věřitelům, kteří by vyrovnáním utrpěli majetkovou újmu;

d)

oddělení věřitelé (§ 28) hlasují jen za tu část pohledávky, která nebude uhrazena z práva na oddělené uspokojení (§ 28);

e)

věřitelé s přednostním právem a věřitelé, jejichž hlasovací právo bylo správcem, dlužníkem nebo jiným věřitelem popřeno, hlasovací právo nemají;

f)

hlasovací právo nemají ani věřitelé, kteří nabyli pohledávku postoupením od dlužníka v době, kdy dlužník už byl v úpadku.

§ 59

Popření pohledávky

Popření pravosti nebo výše některé z přihlášených pohledávek dlužníkem, správcem nebo některým z věřitelů oprávněným hlasovat, má tyto účinky:

a)

popře-li pohledávku dlužník, musí soud po slyšení účastníků na návrh věřitele nařídit, aby částka připadající na popřenou pohledávku byla zajištěna složením do úschovy u soudu; zároveň určí věřiteli popřené pohledávky lhůtu k jejímu uplatnění s poučením, že zajištěný obnos uvolní ve prospěch dlužníka, nebude-li lhůta dodržena. Popření pohledávky dlužníkem má za následek, že pro ni nelze vést výkon rozhodnutí na základě soudem potvrzeného vyrovnání (§ 63 odst. 4); je-li však popřená pohledávka již vykonatelná, je na dlužníkovi, aby uplatnil svá práva podle obecných ustanovení občanského soudního řádu;6

b)

popře-li pohledávku správce, nelze pro ni vést výkon rozhodnutí na základě soudem potvrzeného vyrovnání (§ 63 odst. 4);

c)

popření pohledávky jiným věřitelem zůstává bez vlivu na vyrovnání.

Potvrzení vyrovnání

§ 60

[Podmínky]

(1)

Soud usnesením vyrovnání potvrdí, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

nároky osob oprávněných požadovat vyloučení věci, nároky oddělených věřitelů (§ 28) a nároky na poskytnutí výživy nejsou vyrovnáním dotčeny;

b)

přednostní pohledávky jsou zaplaceny, anebo je jejich zaplacení zajištěno;

c)

věřitelé ostatních pohledávek jsou uspokojeni stejnou měrou, pokud nesouhlasili s tím, aby některý byl uspokojen výhodněji;

d)

není poskytnuta zvláštní výhoda některému věřiteli stejného pořadí, nejde-li o výhodu poskytnutou podle písmena c);

e)

nejsou dotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a ručitelům dlužníka mimo případy, kdy by s tím tito věřitelé výslovně souhlasili.

(2)

Usnesení, kterým bylo potvrzeno vyrovnání, se stane vykonatelným jeho právní mocí. Pro potvrzení vyrovnání soudem platí obdobně ustanovení pro potvrzení nuceného vyrovnání (§ 39 a 40). Zemře-li dlužník před rozhodnutím o potvrzení vyrovnání, může soud vyrovnání potvrdit, jen jestliže oprávnění dlužníkovi dědici prohlásili nejpozději při vyrovnacím jednání, že s navrženým vyrovnáním souhlasí; jinak soud vyrovnání zastaví.

§ 61

[Důvody zamítnutí]

(1)

Soud zamítne potvrdit vyrovnání, i když s ním věřitelé vyslovili souhlas

a)

nejsou-li důvody pro to, aby vyrovnání bylo povoleno (§ 50 odst. 1);

b)

byly-li některému věřiteli poskytnuty zvláštní výhody [§ 60 odst. 1 písm. d)];

c)

nebyly-li do 30 dnů od přijetí vyrovnání zaplaceny náklady řízení nebo zajištěna jejich náhrada, i když byl k tomu dlužník soudem vyzván neprodleně po přijetí vyrovnání.

(2)

Soud může zamítnout vyrovnání potvrdit,

a)

jsou-li výhody vyplývající pro dlužníka z přijatého vyrovnání ve značném rozporu s jeho zjištěnými hospodářskými poměry;

b)

není-li možné získat dostatečný přehled o hospodářských poměrech dlužníka zejména proto, že nevedl řádně obchodní knihy;

c)

jestliže přijaté vyrovnání je ve značném rozporu se společným zájmem věřitelů.

§ 62

[Odvolání]

(1)

Proti usnesení potvrzujícímu věřiteli vyrovnání mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří nedali výslovně souhlas k vyrovnání, jakož i ručitelé a spoludlužníci dlužníka.

(2)

Proti usnesení, kterým bylo zamítnuto potvrzení vyrovnání, se mohou odvolat dlužník a věřitelé, kteří projevili souhlas s přijetím vyrovnání.

§ 63

Účinky potvrzeného vyrovnání

(1)

Nabylo-li usnesení o potvrzení vyrovnání právní moci a dlužník úplně a včas své povinnosti podle něho splnil, zaniká jeho povinnost splnit věřitelům část závazku, k jejímuž plnění nebyl povinen podle obsahu vyrovnání, a to i tehdy, jestliže hlasovali proti přijetí vyrovnání nebo se hlasování nezúčastnili. Ve stejný okamžik zaniká v plném rozsahu povinnost dlužníka plnit závazky vůči věřitelům, kteří nepřihlásili své pohledávky podle § 56 odst. 1 nebo § 58 odst. 1.

(2)

Potvrzeným vyrovnáním zůstávají nedotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a ručitelům dlužníka, jestliže se těchto práv výslovně nevzdali.

(3)

Byl-li na dlužníkův majetek prohlášen konkurs dříve, než byly úplně splněny povinnosti dlužníka vyplývající z vyrovnání, pokládají se pohledávky věřitelů v konkursu za uspokojené částkou, která jim byla podle vyrovnání skutečně zaplacena.

(4)

Na základě pravomocného usnesení o potvrzení vyrovnání pro pohledávku zapsanou do seznamu přihlášek lze vést výkon rozhodnutí s výjimkou případů popření pohledávky dlužníkem nebo správcem. Výkonem rozhodnutí mohou být proti dlužníkovi vymáhány i náklady řízení, jež byly určeny ve vyrovnání, nebyly-li zaplaceny nebo zajištěny ve lhůtě k tomu stanovené [§ 61 odst. 1 písm. c)].

§ 64

Následky neplnění

Nebylo-li soudem potvrzené vyrovnání splněno, ačkoli byl dlužník věřitelem upomenut doporučeným dopisem s poskytnutím nejméně osmidenní lhůty k dodatečnému splnění, pozbývají účinnosti veškeré slevy a jiné výhody poskytnuté ve vyrovnání dlužníkovi, a to u všech věřitelů; práva poskytnutá vyrovnáním proti jiným osobám zůstávají zachována.

§ 65

Následky podvodných jednání

(1)

Věřitelé jsou oprávněni požadovat úplné uspokojení svých nároků, bylo-li vyrovnání dosaženo podvodným jednáním nebo poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým věřitelům. Ve lhůtě tří let od právní moci usnesení o potvrzení vyrovnání může věřitel uplatnit u soudu nárok na úplné uspokojení svých pohledávek nebo na prohlášení zvláštní výhody za neúčinnou; nepozbývá tím práv nabytých z vyrovnání. Tento nárok však věřitelům nevzniká, jestliže se zúčastnili podvodných jednaní nebo nedovolených úmluv, anebo mohli uplatnit důvody neúčinnosti v řízení o potvrzení vyrovnání.

(2)

Byl-li dlužník do tří let od potvrzení vyrovnání pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým dosáhl vyrovnání anebo kterým zkrátil svého věřitele, stává se vyrovnání neplatným a věřitelé mohou bez dalšího požadovat uspokojení svých nároků. Neplatnost vyrovnání se nedotýká jejich práv, která pro ně z vyrovnaní vznikla.

§ 66

Zastavení a skončení vyrovnání

(1)

Soud usnesením vyrovnání zastaví,

a)

vezme-li dlužník zpět svůj návrh na vyrovnání před vyrovnacím jednáním, nebo nebyl-li návrh věřiteli přijat do 90 dnů od povolení vyrovnání; tuto lhůtu může soud přiměřeně prodloužit, jde-li o vyrovnání hospodářsky významného podniku a vyžaduje-li prodloužení lhůty veřejný zájem;

b)

nabylo-li právní moci usnesení, kterým bylo zamítnuto potvrzení vyrovnání;

c)

neprohlásí-li všichni dědici dlužníka nejpozději při vyrovnacím jednaní, že souhlasí s nabízeným vyrovnáním (§ 60 odst. 2).

(2)

Usnesení o zastavení vyrovnání se uveřejní na úřední desce soudu a jiným vhodným způsobem. Soud současně oznámí zastavení vyrovnání orgánům pověřeným vedením obchodního rejstříku a evidence nemovitostí.

(3)

Soud prohlásí usnesením vyrovnání za skončené, jakmile usnesení o potvrzení vyrovnání nabylo právní moci. Toto usnesení se účastníkům nedoručuje a není proti němu opravný prostředek; pro uveřejnění tohoto usnesení, provedení příslušných zápisů a vyrozumění o něm se užije ustanovení odstavce 2.

(4)

Po zastavení řízení nebo po jeho skončení rozhodne soud usnesením o odměně správce a jeho výdajích a usnesení doručí dlužníku a správci. Dojde-li do 15 dnů po zastavení řízení k prohlášení konkursu, tvoří náklady vyrovnání část nákladů konkursu.

Část čtvrtá

Společná ustanovení (§ 66a-66c)

Ustanovení o řízení

§ 66a

[Vztah k OSŘ]

(1)

Pro konkurs a vyrovnání se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2)

Soud rozhoduje usnesením. Jednání nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné.

§ 66b

[Předběžné opatření]

(1)

Předběžné opatření může soud nařídit i v zájmu zajištění majetku dlužníka. Předběžné opatření může soud nařídit i bez návrhu.

(2)

Proti rozhodnutí soudu, které soud učinil při výkonu dohlédací činnosti podle § 12 není odvolání přípustné.

(3)

Přerušení řízení není přípustné, pokud zvláštním právním předpisem není stanoveno jinak.

(4)

Prominutí zmeškání lhůty není přípustné.

(5)

Obnova řízení není přípustná.

§ 66c

[Doručování, předvolání a vyrozumění]

(1)

Písemnosti lze doručit, účastníky předvolat k soudu nebo je vyrozumět o potřebných skutečnostech vyvěšením písemnosti, předvoláním nebo vyrozuměním na úřední desce soudu a současným zveřejněním v Obchodním věstníku; zveřejnění v Obchodním věstníku nemusí obsahovat odůvodnění. Za den doručení písemnosti nebo den vyrozumění se považuje den zveřejnění v Obchodním věstníku, nestanoví-li zákon jinak.

(2)

Ustanovení odstavce 1 nelze použít, stanoví-li zákon pro určité osoby nebo případy zvláštní způsob doručení, předvolání nebo uvědomění. Dále je nelze použít pro doručení usnesení o předběžném opatření, usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, usnesení o zastavení řízení a usnesení o ustavení správce konkursní podstaty, zástupce správce, zvláštního správce, předběžného správce, vyrovnacího správce, opatrovníka či znalce.

(3)

Vedle zveřejnění na úřední desce a v Obchodním věstníku může soud provést i zveřejnění prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo veřejně přístupné počítačové sítě, pokud je to účelné vzhledem k počtu účastníků a povaze věci.

(4)

Předvolání účastníků k soudu učiněné podle odstavců 1 až 3 musí být zveřejněno nejméně 15 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat.

Část pátá

Úpadek bank,

spořitelních a úvěrních družstev,

zahraničních bank a osob

oprávněných vydávat

elektronické peněžní prostředky

podnikajících na území

české republiky (§ 66d-66o)

Hlava I

Obecné ustanovení (§ 66d)

§ 66d

[Věcná působnost, vymezení pojmu]

(1)

Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství6a a použijí se na úpadek

a)

banky nebo spořitelního a úvěrního družstva poté, kdy jim byla odejmuta licence nebo povolení,

b)

zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu6b,

c)

pobočky zahraniční banky jiné než uvedené v písmenu b).

(2)

Osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) je v úpadku, jestliže je prováděno

a)

kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem nebo dohledem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením,

b)

opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.

(3)

Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.

Hlava II

Úpadek banky,

spořitelního a úvěrního družstva

po odnětí licence nebo povolení

a pobočky zahraniční banky

uvedené v § 66d odst. 1 písm. c) (§ 66e-66l)

§ 66e

Návrh na prohlášení konkursu

Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66d odst. 1 písm. a) a c) podává orgán, který je oprávněn vykonávat dohled nad činností těchto osob (dále jen „orgán dohledu“). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.

§ 66f

[Negativní vymezení]

(1)

Prohlášení konkursu

a)

nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno

1.

právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,

2.

výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,

3.

právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,

4.

právo požívat plody,

b)

nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

c)

není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2)

Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.

(3)

Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.

§ 66g

Informování orgánů

dohledu a veřejnosti

(1)

Soud prostřednictvím orgánu dohledu informuje o prohlášení konkursu na majetek banky nebo spořitelního a úvěrního družstva orgán dohledu ve státech, v nichž tento úpadce vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění podstatných částí usnesení o prohlášení konkursu (dále jen „výtah“) v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v každém státě, na jehož území úpadce podnikal nebo vykonával svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu.

(2)

Výtah podle odstavce 1 obsahuje

a)

údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b)

informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva,

c)

den prohlášení konkursu,

d)

informaci o tom, že pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se považují za přihlášené, o čemž budou věřitelé jednotlivě informováni do 60 dnů od prohlášení konkursu,

e)

adresu soudu,

f)

údaje o správci.

(3)

Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí být opatřen texty „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ a „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženými do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.

(4)

Soud, který prohlásil konkurs na majetek pobočky zahraniční banky uvedené v § 66d odst. 1 písm. c), informuje prostřednictvím orgánu dohledu o prohlášení konkursu orgány dohledu v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má příslušná zahraniční banka pobočku, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud i správce usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž tato osoba má pobočku.

(5)

Orgán dohledu je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.

§ 66h

Zpráva o postupu konkursního řízení

Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1).

§ 66i

Správce

(1)

Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2)

Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy, správní orgány nebo jiné orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.

(3)

Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(4)

Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.

(5)

Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za podstatou.

§ 66j

Zjištění pohledávek a závazků

(1)

Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu.

(2)

Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede

a)

skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) byl prohlášen konkurs,

b)

výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu. Do výše pohledávky se nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen podle zvláštního právního předpisu nebo jiné osoby plnící obdobný účel; výše nároku daného věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k výplatě náhrady již došlo,

c)

jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky,

d)

oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,

e)

případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.

(3)

Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.

(4)

Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) ke dni prohlášení konkursu na majetek této osoby. Námitku doloží úředně ověřenými kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví.

(5)

Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.

(6)

Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.

(7)

Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů.

(8)

Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen a Garanční fond obchodníků s cennými papíry jsou věřiteli úpadce s pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Věřitelem osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) je též zahraniční osoba, která poskytla náhradu pohledávky za úpadce z titulu obdobného pojištění vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a na níž z tohoto důvodu pohledávka přešla.

§ 66k

Hypoteční podstata

(1)

Je-li úpadcem banka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke krytí hypotečních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu tvoří hypoteční podstatu.

(2)

Z výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty se kdykoliv uspokojí náklady spojené se správou a zpeněžováním hypoteční podstaty a po jejím zpeněžení pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů. Zbude-li po uspokojení těchto pohledávek část výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty, použije se v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení hypoteční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů hypotečních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi ostatní konkursní pohledávky.

(3)

Ustanovení § 17a až 25b se na hypoteční podstatu použijí obdobně.

§ 66l

[Teritoriální působnost]

Orgán dohledu státu, na jehož území banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, může přijmout opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) pouze s účinky na území svého státu.

Hlava III

Úpadek zahraniční banky

nebo osoby oprávněné vydávat

elektronické peněžní prostředky

podnikající na území české republiky

na základě jednotné licence (§ 66m-66o)

§ 66m

[Oprávněné orgány]

Přijmout opatření podle § 66d odst. 2 může pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66d odst. 1 písm. b) obdržela oprávnění, na jehož základě vykonává svou činnost na území České republiky. Účinky opatření, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato.

§ 66n

[Zahraniční správce]

(1)

Osoba provádějící opatření podle § 66d odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční správce“) doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky obdržela oprávnění, na základě kterého podnikala nebo provozovala svou činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován.

(2)

Zahraniční správce je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušny soudy, správní orgány nebo jiné orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují.

(3)

Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.

(4)

Zahraniční správce nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž bylo uděleno oprávnění, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.

§ 66o

[Informační povinnost]

(1)

Je-li pravděpodobné, že opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) ovlivní práva a povinnosti třetích osob na území České republiky a proti přijetí opatření může být ve státě, kde bylo vydáno, podán opravný prostředek, zajistí zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo opatření přijato, zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice.

(2)

Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména

a)

údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b)

účel a právní základ přijatého rozhodnutí,

c)

lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt,

d)

adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků,

e)

údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,

f)

údaje o zahraničním správci.

Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.

(3)

Zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo přijato opatření podle § 66d odst. 2 písm. a), zajistí zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice.

(4)

Výtah podle odstavce 3 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména

a)

údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b)

účel a právní základ přijatého rozhodnutí,

c)

lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt,

d)

adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků,

e)

údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,

f)

údaje o zahraničním správci.

Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.

Část šestá

Úpadek pojišťoven

a tuzemských zajišťoven

provozujících svoji činnost

na území české republiky (§ 66p-66y)

Hlava I

Obecná ustanovení (§ 66p)

§ 66p

[Věcná působnost, vymezení pojmu]

(1)

Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství6c a použijí se na úpadek

a)

tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny poté, co jim bylo odejmuto povolení,

b)

pobočky pojišťovny z třetího státu poté, co jí bylo odejmuto povolení6d,

c)

pobočky pojišťovny z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti ve státě jejího sídla6e.

(2)

Osoba uvedená v odstavci 1 písm. c) je v úpadku, jestliže je prováděno

a)

kolektivní řízení, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, zahrnující nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda-li je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné,

b)

opatření, zahrnující jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.

(3)

Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.

Hlava II

Úpadek tuzemské pojišťovny

nebo tuzemské zajišťovny

a pobočky pojišťovny

z třetího státu

po odnětí povolení (§ 66q-66w)

§ 66q

[Návrh na prohlášení konkursu]

Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66p odst. 1 písm. a) a b) podává orgán dohledu, který uděluje povolení k provozování činnosti podle zvláštního právního předpisu6f (dále jen „orgán dohledu“). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.

§ 66r

[Negativní vymezení]

(1)

Prohlášení konkursu

a)

nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno

1.

právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,

2.

výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,

3.

právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,

4.

právo požívat plody,

b)

nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

c)

není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2)

Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.

(3)

Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.

§ 66s

Informování orgánů dohledu a veřejnosti

(1)

Soud prostřednictvím orgánu dohledu informuje o prohlášení konkursu na majetek osoby uvedené v § 66p odst. 1 písm. a) orgány dohledu všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu.

(2)

Správce zajistí zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu bez zbytečného odkladu v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah se zveřejňuje v českém jazyce.

(3)

Výtah podle odstavce 2 obsahuje

a)

údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b)

informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva,

c)

den prohlášení konkursu,

d)

adresu soudu,

e)

údaje o správci.

(4)

Soud prostřednictvím orgánu dohledu informuje o prohlášení konkursu na majetek pobočky pojišťovny ze třetího státu [§ 66p odst. 1 písm. b)] orgány dohledu všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud, správce a orgán dohledu usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v ostatních členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž má pojišťovna ze třetího státu pobočku.

(5)

Orgán dohledu je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.

§ 66t

[Informační povinnost]

(1)

Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně, uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1).

(2)

Orgán dohledu je povinen poskytnout na požádání informace o postupu konkursního řízení, které mu poskytl správce podle § 66s odst. 5, orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

§ 66u

Správce

(1)

Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného státu.

(2)

Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.

(3)

Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(4)

Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor správce dodržuje právní řád daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.

(5)

Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady zápisu jsou pohledávkou za podstatou.

§ 66v

Zjištění pohledávek a závazků

(1)

Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu.

(2)

Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede

a)

skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) byl prohlášen konkurs,

b)

výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda se uplatňuje výhrada vlastnictví,

c)

jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky,

d)

v případě pohledávky z pojištění účinky konkursního řízení na pojistnou smlouvu, na jejímž základě tato pohledávka vznikla, zejména datum zániku účinnosti pojistné smlouvy, včetně práv a povinností vyplývajících pojištěné osobě nebo pojištěným osobám z této smlouvy,

e)

oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,

f)

případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.

(3)

Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Jedná-li se však o pohledávku z pojištění, musí správce zaslat věřiteli oznámení podle odstavce 2 v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

(4)

Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. Námitku doloží kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví. Jedná-li se o pohledávku, podle § 66w nemusí věřitel uvádět skutečnost přednostního uspokojení.

(5)

Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl úřední překlad námitky do českého jazyka. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.

(6)

Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.

(7)

Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů úpadce.

§ 66w

Zvláštní ustanovení o rozvrhu

Uspokojení pohledávek z pojištění má přednost před jakýmikoliv jinými nároky vůči úpadci, s výjimkou pohledávek uvedených v § 31 odst. 2 písm. a) až c).

Hlava III

Úpadek pojišťovny z členského státu

evropské unie nebo jiného státu

tvořícího evropský hospodářský

prostor provozující svoji činnost

na území české republiky na základě

práva zřizovat své pobočky (§ 66x-66y)

§ 66x

[Oprávněné orgány]

Opatření podle § 66p odst. 2 může přijmout pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66p odst. 1 písm. c) obdržela oprávnění, na jehož základě provozuje svoji činnost na území České republiky. Účinky opatření včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato.

§ 66y

[Zahraniční správce]

(1)

Osoba provádějící opatření podle § 66p odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny“) doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého pojišťovna z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozuje svoji činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován.

(2)

Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují.

(3)

Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.

(4)

Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.

Část sedmá

Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 67-73)

§ 67

zrušen

Zvláštní ustanovení o vedoucích pracovnících dlužníka

§ 67a

[Pracovní nároky]

(1)

Pracovní nároky (§ 31 odst. 3) vedoucích zaměstnanců6a, které vznikly po prohlášení konkursu, lze v průběhu konkursu (§ 31 odst. 1) uspokojit pouze do výše, kterou určí správce se souhlasem soudu.

(2)

Pracovní nároky vedoucích pracovníků podle odstavce 1, přesahující správcem určenou částku, jakož i jejich pracovní nároky podle § 31 odst. 4 se uspokojují jako ostatní pohledávky ( § 32 odst. 4 věta druhá).

(3)

Při vyrovnání mají pracovní nároky vedoucích pracovníků povahu přednostních pohledávek jen do výše uvedené v odstavci 1.

(4)

Nároky osob, které nejsou u dlužníka v pracovním poměru, ale vykonávají pro dlužníka práce příslušející jinak vedoucím pracovníkům, se při konkursu nebo vyrovnání uspokojují jako ostatní pohledávky bez jakéhokoli zvýhodnění.

§ 67b

[Zákaz nabývání vlastnictví]

(1)

Vedoucí pracovníci dlužníka a osoby jim blízké4nesmějí při konkursu nebo vyrovnání nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem byl při zahájení řízení dlužník, a to ani v případě, že k jejich zpeněžení došlo dražbou. Tyto věci nesmějí být na ně převedeny ani ve lhůtě tří let od skončení konkursu nebo vyrovnání. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na společníky dlužníka, je-li jím věřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným, pokud společníci vykonávají funkci vedoucího pracovníka podle odstavce 1. Totéž platí pro společníky akciových společností, pokud působí v jejich orgánech anebo vlastní akcie odpovídající více jak desetině základního jmění společnosti. V odůvodněných případech může však soud rozhodnout o výjimce.

Zvláštní ustanovení o podnikatelích v zemědělské výrobě

§ 67c

[Právnické osoby]

(1)

Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, který je právnickou nebo fyzickou osobou, jehož převážným předmětem činnosti je zemědělská prvovýroba, v období od 1. dubna do 30. září, přičemž běh lhůt k podání návrhu na povolení ochranné lhůty, jakož i běh ochranné lhůty podle § 5a a 5c není přerušen. Účinky podle § 5d trvají i po tuto dobu.

(2)

Zemědělskou prvovýrobou se rozumí hospodaření na zemědělských pozemcích, jehož výsledkem jsou rostlinné nebo živočišné produkty před jejich dalším zpracováním.

§ 67d

zrušen

§ 68

Vztah k restitučním nárokům

(1)

Věci, které mají být vydány oprávněným osobám podle zákonů upravujících zmírnění některých majetkových křivd,7se zahrnují do podstaty pouze tehdy, jestliže nároky nebyly v zákonem stanovených lhůtách uplatněny nebo byly zamítnuty.

(2)

Nositelé pohledávek na náhradu podle předpisů uvedených v odstavci 1 jsou přednostními věřiteli a tyto jejich pohledávky se uspokojují jako pohledávky první třídy.

§ 68a

zrušen

§ 69

Konkursy s cizím prvkem

(1)

Nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a jež byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, vztahuje se konkurs prohlášený soudem i na úpadcovy movité věci, které jsou v cizině.

(2)

Nebyl-li na dlužníkův majetek, který se stal předmětem konkursu v cizině, prohlášen konkurs československým soudem, budou úpadcovy movité věci, které jsou na území České republiky, vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává vzájemnost. Úpadcův majetek může však být vydán do ciziny teprve tehdy, kd yž byla uspokojena práva na vyloučení věci z podstaty a na oddělené uspokojení ( § 28), nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu.

(3)

Bylo-li vydáno rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení v členském státě Evropské unie podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství7 vůči osobě, která má na území České republiky provozovnu, musí být toto rozhodnutí zveřejněno. Okresní soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, zveřejní rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 13 odst. 5 neprodleně poté, co mu bylo doručeno správcem podstaty nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí je zároveň zveřejněno v Obchodním věstníku, a to i na žádost správce podstaty, není-li zde povinnost podle věty první.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 70

[Řízení o likvidaci majetku]

Zahájená řízení o likvidaci majetku podle § 352354 občanského soudního řádu1l dokončí soudy podle dosavadních předpisů.

§ 71

[Seznam správců, jednací řád]

Ministerstvo spravedlnosti České republiky a Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky upraví vyhláškou

a)

podrobnosti o seznamu správců, zvláštních správců, vyrovnacích správců a zástupce správce a o jejich odměně v konkursním a vyrovnacím řízení, podrobnosti o seznamu přihlášených pohledávek, manipulaci s přihláškami, jejich úschově a nahlížení do nich;

b)

jednací řád pro konkursní a vyrovnací řízení.

§ 72

[Zrušovací ustanovení]

Zrušují se ustanovení § 352354 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

§ 73

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1991.

Havel v. r

Dubček v. r.

Čalfa v. r.



Poznámky pod čarou:

Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.

§ 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

*) 1a) § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění zákona č. 228/2002 Sb.

*) duplicitní poznámka vložena novelou č. 79/2006 Sb.

§ 71 a následující zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

§ 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ( 32002L0047)ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

*) 1a) § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění zákona č. 228/2002 Sb.

*) duplicitní poznámka vložena novelou č. 79/2006 Sb.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Například § 38 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

§ 13 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb.

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 27 odst. 3 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).

§ 86 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ( 32002L0047)ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ( 32002L0047)ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ( 32002L0047)ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

§ 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

§ 22, § 23 odst. 1 a 3§ 27 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2328 zákona č. 72/1994 Sb.

§ 22 zákona č. 72/1994 Sb.

§ 476 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 24 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

§ 71 a následující zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

§ 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

*) 1a) § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění zákona č. 228/2002 Sb.

*) duplicitní poznámka vložena novelou č. 79/2006 Sb.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ( 32002L0047)ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 11 odst. 4 zákoníku práce.

§ 5a7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES (32001L0017) ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.

§ 5c zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

§ 5a odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 11 odst. 4 zákoníku práce.

§ 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb., zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

*) 7) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 (32000R1346) ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.

*) duplicitní poznámka vložena novelou č. 377/2005 Sb.

Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb., zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

*) 7) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 (32000R1346) ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.

*) duplicitní poznámka vložena novelou č. 377/2005 Sb.

Například § 38 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1
§ 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
1a
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

*) 1a) § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění zákona č. 228/2002 Sb.

*) duplicitní poznámka vložena novelou č. 79/2006 Sb.
1b
§ 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
1e
§ 71 a následující zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
1f
§ 13 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb.
1h
1i
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
1j
§ 27 odst. 3 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).

§ 86 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
1k
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
1l
Například § 38 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
1m
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ( 32002L0047)ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.
3
§ 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
4
§ 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4a
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
4b
§ 476 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
6
6a
§ 11 odst. 4 zákoníku práce.
6b
§ 5a7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.
6c
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES (32001L0017) ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.
6d
§ 5c zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb.
6e
§ 5a odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.
6f
Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7
Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb., zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

*) 7) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 (32000R1346) ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.

*) duplicitní poznámka vložena novelou č. 377/2005 Sb.
8
§ 22, § 23 odst. 1 a 3§ 27 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.
9
§ 2328 zákona č. 72/1994 Sb.
10
§ 22 zákona č. 72/1994 Sb.
10a
§ 24 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
11
Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.