Čekejte, prosím...
A A A
10/1993 Sb. znění účinné od 1. 7. 2015

Opraveno redakčním sdělením v částce č. 38/1993 Sb.

změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 332/2014 Sb.

1.7.2015

 

zákonem č. 362/2003 Sb.

1.1.2007

 

zákonem č. 264/2006 Sb.

1.1.2007

 

Více...

10

 

ZÁKON

České národní rady

ze dne 19. prosince 1992

o státním rozpočtu České republiky na rok 1993,

o změně a doplnění některých zákonů České národní rady

a některých dalších předpisů

 

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Státní rozpočet České republiky na rok 1993 (§ 1-5)

§ 1

(1)

Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 1993 (dále jen „státní rozpočet republiky“) se stanoví částkou 342 200 000 000 Kčs, celkové výdaje státního rozpočtu republiky se stanoví částkou 342 200 000 000 Kčs (příloha č. 1).

(2)

Ve státním rozpočtu republiky jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů pro vyrovnání rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů obcí, a to dotacemi v celkový výši 17 000 000 000 Kčs (příloha č. 2).

(3)

Ve státním rozpočtu republiky je obsažena dotace do Státního fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 3 000 000 000 Kčs.

(4)

Rozdělení stanovených rozpočtových výdajů do jednotlivých kapitol státního rozpočtu republiky je uvedeno v příloze č. 3.

§ 2

Součástí celkové dotace ze státního rozpočtu republiky, jejíž výše je uvedena v příloze č. 2 tohoto zákona, jsou příspěvky ze státního rozpočtu republiky k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy obce. Výše těchto příspěvků je pro rok 1993 uvedena v příloze č. 4 tohoto zákona, a to v propočtu na 100 obyvatel s trvalým pobytem na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu. O výši příspěvku přiznaného jednotlivé obci rozhoduje přednosta okresního úřadu, přičemž se může od částek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona v odůvodněných případech odchýlit až o 15 %.

§ 3

Vláda České republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit ukazatele státního rozpočtu republiky v souladu s cenovými, organizačními a metodickými změnami. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky.

§ 4

zrušen

§ 5

(1)

Část závazků České a Slovenské Federativní Republiky z minulých let ve vztahu k zahraničí spravovaná Československou obchodní bankou ve výši 6 500 000 000 Kčs, která odpovídá výši závazků splatných v roce 1993, se v roce 1993 v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky a vznikem České republiky mimořádně uhradí z Fondu národního majetku České republiky.

(2)

Fond národního majetku České republiky mimořádně poskytne v roce 1993 na podporu podnikání Českomoravské záruční a rozvojové bance a. s. 1 000 000 000 Kčs a na majetkovou újmu peněžních ústavů České spořitelně a. s. a Investiční bance a. s. celkem 2 000 000 000 Kčs.

ČÁST DRUHÁ

Úprava platů a dalších požitků

ústavních funkcionářů a některých pracovníků

ústředních orgánů státní správy a dalších orgánů (§ 6-5)

§ 6

Tato část zákona se vztahuje na poslance České národní rady, prezidenta České republiky a členy vlády České republiky, členy prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, náměstky ministrů, vedoucí ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucího Kanceláře prezidenta České republiky a vedoucího Úřadu vlády České republiky a jejich náměstky a na pracovníky Kanceláře prezidenta České republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky.

Článek I

Poslanci

Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

 

1.

V§ 1 se částka 7000 Kčs nahrazuje částkou 13 000 Kčs

 

2.

V § 2 odst. 1 se částka 9000 Kčs nahrazuje částkou 18 000 Kčs.

V § 2 odst. 2 se částka 5000 Kčs nahrazuje částkou 15 000 Kčs.

V § 2 odst. 3 se částka 4000 Kčs nahrazuje částkou 14 000 Kčs.

 

3.

V § 3 odst. 1 se částka 2000 Kčs nahrazuje částkou 5000 Kčs.

V § 3 odst. 2 se částka 1000 Kčs nahrazuje částkou 2000 Kčs.

V § 3 odst. 3 se částka 500 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs.

 

V § 3 odst. 4 zní:

(4) Předsedovi poslaneckého klubu České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 2000 Kčs zvýšený o 500 Kčs za každých 10 členů klubu.“.

 

4.

Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:

§ 3a

 

(1) Poslanci náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu poslaneckému platu včetně funkčního příplatku (dálej jen „další plat“)․

(2) Další plat je splatný spolu s platem za měsíc prosinec. Vznikne-li nárok na další plat až později, je splatný poslední den v prosinci.

(3) Poslanci, který se v kalendářním roce bez řádné omluvy nezúčastnil jednání České národní rady nebo jejích orgánů, do nichž byl zvolen, se další plat krátí. Při krácení se použije přiměřeně ustanovení § 8.“.

 

5.

§ 4 odst. 1 zní:

(1) Poslanci náleží diety měsíčně v paušální výši odstupňované podle vzdálenosti místa jeho trvalého pobytu od sídla České národní rady, a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.“.

Za odstavec 1 se vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

(2) Poslanci, který má trvalý pobyt na území hl. města Prahy, náleží diety podle odstavce 1 ve výši 2000 Kčs.

(3) Poslanci, který má trvalý pobyt mimo území hl. města Prahy, náleží diety ve výši 4000 Kčs.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

 

6.

V § 6 se slovo „potřebných“ nahrazuje slovem „potřebné“ a částka 4000 Kčs se nahrazuje částkou 7000 Kčs.

 

7.

§ 7 odst. 3 zní:

(3) Funkcionáři uvedení v odstavcích 1 a 2 mají právo na

a)

bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,

b)

bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“.

V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) Předsedové výborů České národní rady s výjimkou předsedy mandátového a imunitního výboru a předsedové poslaneckých klubů České národní rady mají právo na

a)

bezplatné používání služebního vozidla bez přiděleného řidiče k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou; rozsah jejich nároku na náhradu za spotřebované pohonné hmoty v příslušném kalendářním roce stanoví vnitřním předpisem orgán České národní rady pověřený k tomu Českou národní radou,

b)

bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

 

8.

Za § 9 se vkládá § 9a, který zní:

§ 9a

 

Za dobu, kdy poslanec dočasně nevykonává svoji funkci, se krátí jeho požitky stanovené v § 1 až 3, v § 4 odst. 1, v § 6 a náhrada za spotřebované pohonné hmoty podle § 7 odst. 4 písm. a) v poměru k délce této doby.“.

 

9.

§ 11 a 12 znějí:

§ 11

 

(1) Poslanecký plat (§ 1) a funkční příplatek (§ 2 a 3) podléhají dani z příjmů.

(2) Diety a paušální náhrada (§ 4 a 6) dani nepodléhají.

(3) Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné 15. dne měsíce, za který náleží.

 

§ 12

 

Poslanci nenáleží nároky podle tohoto zákona po dobu, po kterou je členem vlády České republiky. Totéž platí, jestliže vykonává funkci vedoucího ústředního orgánu státní správy, náměstka ministra nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu, pracovníka Kanceláře prezidenta České republiky nebo pracovníka Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky.“.

Článek II

zrušen

Článek III

zrušen

Článek IV

zrušen

Článek V

Pracovníci

Vedoucí ústředních orgánů, náměstci ministrů a vedoucí ústředních orgánů mají právo na

a)

bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,

b)

bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.

ČÁST TŘETÍ

zrušena (§ 7)

§ 7

zrušen

ČÁST ČTVRTÁ

zrušena (§ 8)

§ 8

zrušen

ČÁST PÁTÁ

Změna a doplnění zákona České národní rady

č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského

půdního fondu (§ 9)

§ 9

Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto:

1.

V § 23 odst. 2 se za slova „§ 12 odst. 4“ vkládají slova „anebo § 14“.

 

2.

V § 23 odst. 3 se slova „zůstává tato povinnost nedotčena“ nahrazují slovy „se tato povinnost rovněž nevykoná“.

ČÁST ŠESTÁ

Doplnění zákona České národní rady

č. 551/1991 Sb. , o Všeobecné zdravotní pojišťovně

České republiky (§ 10)

§ 10

Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se doplňuje takto:

 

1.

V § 8 odst. 2 se na konci připojují slova „ve formě návratné finanční výpomoci“.

 

2.

V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky činí nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků, způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb, vzniklých nárůstem nemocnosti, nebo způsobeného nevybráním pojistného. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je pojistný plán, který je před předložením České národní radě schválen ministerstvem financí České republiky.“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona č. 44/1988 Sb. , o ochraně a využití

nerostného bohatství (horní zákon), ve znění

zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. (§ 11)

§ 11

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., se mění takto:

 

§ 32a odst. 4 zní:

(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 50 % do státního rozpočtu České republiky, z něhož budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradných ložisek. Zbývajících 50 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce.“.

ČÁST OSMÁ

zrušena (§ 12)

§ 12

zrušen

ČÁST DEVÁTÁ

zrušena (§ 13)

§ 13

zrušen

ČÁST DESÁTÁ

Změny a doplnění zákona České národní rady

č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení

a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 14)

§ 14

Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se mění a doplňuje takto:

 

1.

V § 5 odst. 1 písm. c) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.

Ve větě třetí se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.

V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.

 

2.

V § 5 odst. 1 písm. d) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.

Ve druhé větě se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u spolupracujících osob, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.

V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.

 

3.

V § 5 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem.

 

4.

V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

(2) Přesáhne-li skutečný přírůstek průměrné nominální mzdy za všechny podnikatelské subjekty přírůstek cen o více než 5 %, činí u organizace nebo malé organizace, která své zaměstnance odměňuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, sazba pojistného z vyměřovacího základu podle odstavce 1 písm. a) 30 %, z toho na státní politiku zaměstnanosti 6 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy i přírůstek cen je přírůstkem zjišťovaným čtvrtletně Českým statistickým úřadem proti stejnému období minulého roku.

(3) Vláda České republiky stanoví nařízením, od kterého kalendářního měsíce a po jakou dobu organizace nebo malá organizace uvedená v odstavci 2 platí pojistné ve výši podle odstavce 2.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

 

5.

V § 25 odst. 1 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“.

 

6.

V § 26 odst. 4 se v první větě slovo „polovině“ nahrazuje slovy „45 %“.

 

7.

V § 27 se před poslední větu vkládá tato věta: „Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992.“.

V poslední větě se slova „Ustanovením předchozí věty“ nahrazují slovy „Ustanoveními předchozích vět“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změny a doplnění zákonného opatření

předsednictva Federálního shromáždění České

a Slovenské Federativní republiky č. 206/1990 Sb.,

o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění

zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb. (§ 15)

§ 15

Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

 

1.

§ 2 odst. 1 zní:

(1) Nárok na příspěvek mají:

a)

poživatelé důchodu z důchodového zabezpečení s výjimkou poživatelů sirotčího důchodu, pokud jejich příjem ze závislé činnosti a funkční požitky5) (dále jen „příjem ze závislé činnosti“), z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti,6) nedosahuje alespoň výše minimální mzdy pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou7) (dále jen „minimální mzda“); za příjem se považuje též nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství,

b)

osoby, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné,2) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu8) není vyšší než dvojnásobek životního minima,9)

c)

osoby, které pobírají rodičovský příspěvek,4) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu8) není vyšší než dvojnásobek životního minima.9)“.

Poznámky č. 5 až 9 znějí:

__________

5)

§ 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

6)

§ 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

7)

§ 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

8)

§ 4 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

9)

§ 3 zákona č. 463/1991 Sb.“.

 

2.

Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

§ 2a

 

(1) Příjmem se pro účely nároku na příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) rozumí příjem podle zákona o životním minimu,10) s výjimkou příspěvku. Za příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti se však považuje vyměřovací základ11) stanovený na příslušný kalendářní měsíc.

(2) Příjem podle § 2 odst. 1 písm. a) se zjišťuje za kalendářní měsíc. Příjem podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) se zjišťuje jako měsíční průměr příjmů za předcházející kalendářní čtvrtletí; poprvé se příjem pro posouzení nároku na příspěvek zjišťuje k 1. dubnu 1993. Částky životního minima zjištěné k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí platí pro celé toto čtvrtletí.“.

Poznámky č. 10 a 11 znějí:

__________

10)

§ 5 zákona č. 463/1991 Sb.

11)

§ 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“.

 

3.

V § 4 odst. 6 se slovo „federace“ nahrazuje slovy „České republiky“ a slova „federálního ministerstva financí3) “ se nahrazují slovy „ministerstva financí České republiky“.

 

4.

§ 5 odst. 2 zní:

(2) Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 se příspěvek vyplácí se výplatních termínech určených plátcem příspěvku na běžný kalendářní měsíc. Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) a c), s výjimkou osob, na které náleží výchovné, se příspěvek vyplatí vždy po prokázání, že podmínky nároku na příspěvek byly v uplynulém kalendářním čtvrtletí splněny; příspěvek se vyplatí v nejbližším výplatním termínu, včetně doplatku za období, v němž nebyl vyplacen, ačkoliv podmínky nároku byly splněny.“.

 

5.

Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:

§ 5a

 

(1) Plátce důchodu vyplácí příspěvek osobě uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) bez zřetele na příjem ze závislé činnosti; pokud poživatel důchodu měl v kalendářním měsíci příjem z této činnosti alespoň ve výši minimální mzdy, je jeho zaměstnavatel povinen srazit mu bez jeho souhlasu z příjmu za takový měsíc částku 220 Kčs a v termínu stanoveném pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti12) ji odvést na účet uvedený v § 4 odst. 6. Má-li poživatel důchodu více zaměstnavatelů, srazí se částka 220 Kčs pouze jednou a tento zaměstnavatel vydá pro ostatní zaměstnavatele o této skutečnosti potvrzení. Pokud bylo příjmem poživatele důchodu v kalendářním měsíci pouze nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, plní povinnosti uvedené v předchozích větách plátce těchto dávek.

(2) Poživatel důchodu, který má příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti dosahující alespoň minimální mzdy, je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne, kdy ji zjistil; plátce důchodu zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným důchodem. Výplata příspěvku se obnoví, jakmile poživatel důchodu oznámí plátci důchodu, že podmínky nároku již splňuje, a příspěvek se doplatí za období, za které náležel.

(3) Je-li příspěvek vyplácen s výchovným, je jeho příjemce povinen oznámit plátci výchovného do osmi dnů skutečnost, že nejsou splněny podmínky nároku na příspěvek uvedené v § 2 odst. 1 písm. b); plátce výchovného zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným výchovným, popřípadě důchodem. Věta druhá odstavce 2 zde platí obdobně.“.

Poznámka č. 12 zní:

__________

12)

§ 9 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.“.

 

6.

§ 7 odst. 1 zní:

(1) Poživatelům důchodu a osobám, na které je poskytováno výchovné, se příspěvek vyplácí bez žádosti, ostatním osobám na žádost.“.

 

7.

§ 8 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:

(3) Osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a c) podávají žádost o příspěvek na tiskopisu vydaném orgány sociálního zabezpečení.

(4) Poživatel důchodu, s nímž se vyplácí příspěvek, je povinen ohlásit svému zaměstnavateli (plátci nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství), že je poživatelem příspěvku; pokud poživatel důchodu zavinil, že mu nebyla částka 220 Kčs v měsíci, v němž neměl nárok na příspěvek, sražena, je povinen tuto částku zaměstnavateli uhradit. Není-li již u tohoto zaměstnavatele zaměstnán, poukáže uvedenou částku, která je přeplatkem na příspěvku, plátci důchodu.“.

 

8.

V § 9 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Obdobně je zaměstnavatel povinen nahradit částku 220 Kčs měsíčně, kterou byl povinen srazit poživateli důchodu z důvodu jeho příjmů ze závislé činnosti, pokud zavinil, že tato částka nebyla sražena.“.

 

9.

§ 10 zní:

§ 10

 

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o výplatě příspěvku.

(2) Ministerstvo financí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o způsobu úhrady nákladů na příspěvek.“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákonného opatření předsednictva

České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení

státního orgánu, který je v některých případech

příslušný k výplatě státního vyrovnávacího

příspěvku (§ 16)

§ 16

Zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, se mění takto:

§ 3 zní:

§ 3

 

Okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla zaměstnavatele kontroluje plnění povinností uložených v § 5a odst. 1 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a rozhoduje o povinnosti zaměstnavatele nahradit částky, které byl povinen srazit poživateli důchodu z důvodu jeho příjmů ze závislé činnosti.“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

zrušena (§ 17)

§ 17

zrušen

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Doplnění zákona České národní rady

č. 172/1991 Sb. , o přechodu některých věcí

z majetku České republiky do vlastnictví obcí,

ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb. (§ 18)

§ 18

Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb., se doplňuje takto:

V § 3 se za odstavec 2 doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

(3) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí z vlastnictví České republiky objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. prosinci 1992 a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, včetně práv a povinností s nimi souvisejících, jestliže splňují podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), a jejich investory byly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady, hlavní město Praha nebo město Brno, Plzeň a Ostrava.

(4) Do vlastnictví obcí, na jejichž území se nacházejí, dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady, hlavní město Prahu a města Brno, Plzeň a Ostravu přešla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 nebo podle § 3 odst. 1 až 3.“.

ČÁST PATNÁCTÁ

zrušena (§ 19)

§ 19

zrušen

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona České národní rady č. 280/1992 Sb.,

o resortních, oborových, podnikových a dalších

zdravotních pojišťovnách (§ 20)

§ 20

Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, se mění takto:

§ 15 zní:

§ 15

 

Zaměstnanecká pojišťovna je povinna prostřednictvím zřizovatele v termínech stanovených pro předkládání návrhů státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit ke schválení České národní radě po projednání s ministerstvem financí České republiky pojistný plán na následující kalendářní rok a dále bilanci a zprávu o výsledcích hospodaření za běžný kalendářní rok, ověřené auditorem.“.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Úprava financování nákladů civilní ochrany (§ 21)

§ 21

Ministerstvo obrany České republiky vydá obecně závazný právní předpis, kterým upraví financování civilní ochrany v České republice.

ČÁST OSMNÁCTÁ

(§ 22)

§ 22

Převod některých nevyčerpaných prostředků

státního rozpočtu České republiky na rok 1992

do státního rozpočtu České republiky na rok 1993

(1)

Prostředky státního rozpočtu České republiky na rok 1992 nevyčerpané do 31. prosince 1992 u organizací zřízených ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a u Akademie věd České republiky se převádějí do příjmů těchto organizací v roce 1993, s tím, že zůstane při jejich použití zachováno rozdělení na prostředky neinvestiční a investiční.

(2)

Prostředky státního rozpočtu České republiky na rok 1992 poskytované jako dotace do rozdělení agrokomplexu nevyčerpané do 31. prosince 1992 se převádějí do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa v roce 1993. Tyto prostředky budou použity v roce 1993 ke stejným účelům, na které byly určeny v roce 1992.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

(§ 23)

§ 23

Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto:

 

1.

V § 3 odst. 1 písm. d) se na konci připojují slova „nebo kteří požívají důchod československého sociálního zabezpečení“.

 

2.

V § 6 odst. 2 v poslední větě se nahrazují slova „samostatně výdělečně činné“ slovy „v pracovním nebo obdobném poměru“.

 

3.

V § 6 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činní“.

 

4.

V § 6 odst. 4 písm. i) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činné“.

 

5.

V § 6 odst. 4 písm. k) se vypouštějí slova „bez zdanitelných příjmů“.

 

6.

V § 6 odst. 4 se doplňuje písmeno l), které zní:

l)

osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání.“.

 

7.

V § 6 se připojuje odstavec 5, který zní:

(5) Mají-li osoby uvedené v odstavci 4 písm. a) až l) příjmy ze zaměstnání, z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je plátcem pojistného stát i za tyto osoby.“.

ČÁST DVACÁTÁ

(§ 24)

§ 24

Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto:

 

1.

§ 3 odst. 2 zní:

(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“)7) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,8) kde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,16) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní volno,9) je jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl neplacené pracovní volno pro výkon veřejné funkce, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) za subjekt, pro který je veřejná funkce vykonávána. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,10) s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojistné neplatí.“.

Poznámka č. 16 zní:

__________

16)

§ 6 odst. 4 a 5 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.“.

 

2.

§ 3 odst. 3 zní:

(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je nejméně 45 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti11) podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.11a) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně na společnost.12) Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát16) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 45 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem z této samostatné výdělečné činnosti šestinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ se nemění.“.

 

3.

Poznámka pod čarou č. 11a) zní:

__________

11a)

§ 12 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.“.

 

4.

§ 3 odst. 4 zní:

(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen „osoba s vlastními příjmy“)13) a které jsou jejími jedinými příjmy, je 45 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou14) nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny,15) snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs.“.

 

5.

V § 3 odst. 5 se slova „dvojnásobek minimální mzdy“ nahrazují slovy „minimální mzda“. Část věty za středníkem se vypouští.

 

6.

V § 3 odst. 6 se slova „70 %“ nahrazují slovy „77 %“.

 

7.

V § 13 první věta zní: „Má-li osoba současně vedle příjmů ze zaměstnání (§ 3 odst. 1) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti11) (§ 3 odst. 3), odvádí pojistné ze všech těchto příjmů.“.

V § 13 se vypouští druhá věta.

 

8.

Za § 28 se doplňuje § 28a, který zní:

§ 28a

 

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíc leden a únor 1993 ve výši minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3.“.

ČÁST DVACÁTÁPRVNÍ

Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 25-26)

§ 25

(1)

Příjmy ze zrušených daní jsou příjmem státního rozpočtu České republiky s výjimkou příjmů, které podle rozpočtového určení platného v roce 1992 byly příjmem rozpočtu obce nebo rozpočtu okresního úřadu.

(2)

Státní vyrovnávací příspěvek osobám, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné, a poživatelům rodičovského příspěvku náleží na měsíce leden až březen 1993 podle předpisů platných před 1. lednem 1993.

§ 26

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v. r.

Klaus v. r.

Příloha č. 1

Celkový přehled státního rozpočtu republiky na rok 1993
Příloha č. 2

Vztah státního rozpočtu republiky k rozpočtům okresních úřadů pro vyrovnání rozpočtů okresních úřadů a obcí
Příloha č. 3

Výdaje státního rozpočtu České republiky podle kapitol
Příloha č. 4

Příspěvky státního rozpočtu republiky k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy obce (propočet na 100 obyvatel trvale bydlících na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu)