Čekejte, prosím...
A A A
92/1993 Sb. znění účinné od 1. 9. 1996 do 30. 6. 1998
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 135/1998 Sb.

1.7.1998

zrušena

vyhláškou č. 230/1996 Sb.

1.9.1996

 

vyhláškou č. 8/1996 Sb.

1.7.1996

 

Více...

92

 

VYHLÁŠKA

ministerstva financí

ze dne 17. února 1993,

kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

 

Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí, ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem hospodářství a Českým statistickým úřadem podle § 56 odst. 3, § 56 odst. 4, § 65 odst. 4, § 75 odst. 5, § 76 odst. 2, § 79 odst. 3, § 84 odst. 3, § 85, § 95 odst. 4, § 102 odst. 4, § 103 odst. 2, § 105 odst. 5, § 124 odst. 4, § 164 odst. 2, § 215 odst. 3, § 267 odst. 3, § 271 odst. 2, § 316 odst. 3 a § 319 odst. 2 zákona České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, (dále jen "zákon") stanoví:

§ 1

Jednotná celní sazba za zboží, které nemá obchodní charakter

(k § 56 odst. 3 zákona)

(1)

Jednotná celní sazba 5 % celní hodnoty se použije při vyměřování cla, jestliže celní hodnota nebo úhrnná celní hodnota tohoto zboží dováženého v cestovním styku cestujícími nebo dováženého pro fyzické osoby v zásilkách nepřesahuje částku 8000 Kč.

(2)

Na návrh deklaranta nevyměří celní úřad clo podle jednotné celní sazby, ale podle sazeb celního sazebníku.

§ 2

Použití smluvních sazeb při dovozu zboží pocházejícího ze států,

s nimiž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování

celních výhod

(k § 56 odst. 4 zákona)

Smluvní sazba se použije i na zboží pocházející ze států uvedených v příloze 1 k této vyhlášce.

§ 3

Osoby, které jsou považovány za členy stejné rodiny

(k § 65 odst. 4 zákona)

Osoby se považují za členy stejné rodiny pouze tehdy, jestliže jsou vůči sobě v poměru

a)

rodiče a děti,

b)

sourozenci,

c)

bratranci a sestřenice,

d)

prarodiče a vnuci,

e)

strýc nebo teta a synovec nebo neteř,

f)

tchán nebo tchýně a zeť nebo snacha,

g)

švagr a švagrová,

h)

rodinném nebo jiném, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

§ 4

Náklady na dopravu zboží

(k § 75 odst. 5 a § 76 odst. 2 zákona)

(1)

Pokud deklarant neprokáže skutečnou výši nákladů na dopravu dováženého zboží v silniční dopravě na místo, kde dovážené zboží vstupuje do tuzemska, stanoví se podle sazebníku, který je uveden v příloze 2 k této vyhlášce.

(2)

K určení vzdálenosti ujeté v km s nákladem se použijí údaje z kilometrovníku. Není-li možno určit vzdálenost podle kilometrovníku, určí se podle tachografu, popřípadě z tachometru. Nelze-li určit vzdálenost podle kilometrovníku nebo tachografu, případně z tachometru, lze použít údaje o silničních vzdálenostech na mapách.

(3)

Pro stanovení nákladů na dopravu zboží v silniční dopravě v tuzemsku se použijí ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně s tím, že za přepravní vzdálenost se považuje délka dopravní cesty z místa, kde dovážené zboží vstupuje do tuzemska do místa vykládky.

§ 5

Deklarace údajů o celní hodnotě

(k § 79 odst. 3 zákona)

(1)

Cena dováženého zboží se prokazuje zejména fakturou, kontraktem nebo jiným dokladem.

(2)

Deklarace údajů o celní hodnotě, jejíž vzor je uveden v příloze 3 k této vyhlášce, případně deklarace údajů o celní hodnotě doplňková, jejíž vzor je uveden v příloze 4 k této vyhlášce, se nepředkládá

a)

nepřesáhne-li celní hodnota zboží dováženého v jedné zásilce 100 000 Kč, nejedná-li se o opakované zásilky nebo dílčí zásilku od téhož odesilatele témuž příjemci,

b)

při bezúplatném dovozu obchodních vzorků,

c)

při dovozu zboží, které nepodléhá clu nebo které je plně osvobozeno od cla,

d)

při dovozu zboží, na na které se nevyžaduje písemné celní prohlášení,

e)

při dovozu zboží, které nemá obchodní charakter.

(3)

Deklarace údajů o celní hodnotě doplňková se použije, týká-li se celní prohlášení zboží, které je zařazeno do více než dvou podpoložek celního sazebníku.

Postup osob při celním dohledu u zboží dopravovaného poštou (k § 84 odst. 3 zákona)

§ 6

K provedení celního dohledu je pošta povinna předložit pohraničnímu celnímu úřadu seznam nákladu. Celní úřad může tento doklad přijmout prostřednictvím zařízení pro přenos a zpracování údajů na nosičích informací; druh zboží zde může být vyjádřen v kombinované nomenklatuře celního sazebníku.

§ 7

Seznam nákladu obsahuje tyto údaje: stát imitrikulace dopravního prostředku, druh dopravního prostředku, značku, místo, kde je evidován, a místo, kde bylo zboží naloženo, jména, bydliště a sídla odesilatelů a příjemců zboží, stát určení, množství a druh dopravovaného zboží podle měr a pojmenování obvyklého v dohodě, a je-li zabaleno, též počet kusů, značky a druh obalu nákladových kusů. U sběrných zásilek je dopravce povinen odevzdat celnímu úřadu seznam zásilek vyhotovený zasilatelem. Celní úřad může stanovit, které údaje nemusí být v seznamu nákladu uvedeny.

§ 8

Dovoz poštovních zásilek

(1)

Dovážené poštovní zásilky mohou být dopravovány bez celní závěry ( § 141 odst. 6 zákona).

(2)

Pošta předkládá dovážené poštovní zásilky k celnímu řízení vnitrozemskému celnímu úřadu s výjimkou dopisnic, psaní a slepeckého tisku, z jejichž úpravy je patrno, že obsahují pouze písemné sdělení.

(3)

Pošta může odmítnout učinit celní prohlášení, jestliže to pokládá z provozních nebo jiných závažných důvodů za nutné nebo jestliže její deklarant nedodá ve stanovené lhůtě potřebné údaje.

(4)

Zásilky, u nichž pošta neučiní celní prohlášení, odevzdá celnímu úřadu proti potvrzení a odevzdání oznámí adresátovi. Celní úřad propustí takové zásilky jen tehdy, potvrdí-li pošta na poštovním dokladu, že zásilky mohou být adresátovi vydány.

(5)

Zásilku, u níž pošta neučiní celní prohlášení, může adresát odmítnout, jen pokud ji na celním úřadu neotevře.

§ 9

Vývoz poštovních zásilek

(1)

Listovní zásilky, které kromě písemného sdělení obsahují i zboží, může odesilatel podat k poštovní dopravě do zahraničí, aniž je předtím předložil celnímu úřadu, pokud obsahují pouze zboží, jehož vývoz není zakázán nebo omezen. Zásilka musí být opatřena celním prohlášením o obsahu. 1

(2)

Listovní zásilky, které kromě písemného sdělení obsahují i zboží, jehož vývoz je zakázán nebo omezen, může odesilatel podat k poštovní dopravě do zahraničí poté, kdy je předložil celnímu úřadu a celní úřad je propustil k vývozu.

(3)

Listovní zásilky, které nejsou opatřeny potvrzením celního úřadu, že byly propuštěny k vývozu, předkládá pošta vnitrozemskému celnímu úřadu k provedení celního dohledu před jejich výstupem do zahraničí s výjimkou dopisnic, psaní a slepeckého tisku, z jejichž úpravy je patrno, že obsahují pouze písemné sdělení.

§ 10

Místnosti a prostory k provádění celního dohledu

(1)

Místnosti a prostory potřebné k celnímu dohledu se určí na takovém místě, aby pracovní postup celního úřadu a orgánů s ním spolupracujících byl co nejúčelnější.

(2)

O způsobu uzavírání místností sloužících k celnímu dohledu se dohodne dopravce nebo pošta s celním úřadem.

(3)

Dopravce a pošta opatří na svůj náklad v dohodě s celním úřadem vybavení zařízení určených k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží, např. váhy, žebříky, pojízdné schody, lampy, bezpečnostní lampy, nástroje a řádné osvětlení prostorů pro provádění celního dohledu.

§ 11

(k § 271 odst. 2 zákona)

Clo, daně a poplatky ze zboží dováženého v poštovních zásilkách vybírá pošta jednou částkou od deklaranta při dodání zásilky. Bez vybrání cla, daní a poplatků dodá pošta zásilku deklarantovi jen tehdy, povolil-li celní úřad posečkání cla nebo odklad úhrady cla nebo úřadů sám doručil rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků deklarantovi nebo jeho zástupci.

Postup celního úřadu při provádění celního dohledu

§ 12

(1)

Po zkontrolování celního prohlášení a připojení dokladů a ukončení celního kontroly zboží, zaznamená celní úřad výsledek celní kontroly na výtisku celního prohlášení, který je pro něj určený, nebo na přiloženém listu papíru. Byla-li provedena pouze částečná kontrola, uvede zde celní úřad, které zboží bylo zkontrolováno. Celní úřad na celním prohlášení poznamená i nepřítomnost deklaranta nebo jeho zástupce při celní kontrole.

(2)

Nesouhlasí-li výsledek kontroly celního prohlášení a připojených dokladů s výsledkem celní kontroly zboží, poznamená celní úřad na výtisku celního prohlášení, který je pro něj určený, nebo na přiloženém listu papíru základní údaje potřebné pro vyměření cla za toto zboží, případně i jejich výpočet, pro uplatnění režimu, do kterého bylo zboží navrženo. Zjištění celního úřadu musí být opatřeno datem a vlastnoručním podpisem pověřeného celníka.

(3)

Nekontroloval-li celní úřad celní prohlášení ani neprovedl celní kontrolu zboží, nemusí celní prohlášení nebo přiložený list papíru obsahovat záznam podle odstavce 1.

§ 13

(1)

Před propuštěním zboží do navrženého režimu zanese celní úřad dovozní clo a poplatky do účetních dokladů podle údajů uvedených v celním prohlášení. Domnívá-li se celní úřad, že by po provedení celní kontroly zboží mohla být částka cla a poplatků vyšší než ta, která vyplývá z údajů uvedených v celním prohlášení, vyžádá si dodatečné zjištění celního dluhu v takové výši, aby rozdíl mezi částkou cla zjištěnou na základě údajů v celním prohlášení a částkou cla, která by mohla být ze zboží zaplacena, mohl být zajištěn. Deklarant je oprávněn, aby namísto poskytnutí této záruky byla do účetních dokladů zanesena částka cla, která by měla být po provedení celní kontroly zboží zaplacena.

(2)

Vyměří-li celní úřad na základě celní kontroly zboží jinou částku dovozního cla a poplatků než tu, která byla vyměřena na základě údajů v celním prohlášení, zanese tuto částku dovozního cla a poplatků do účetních dokladů.

(3)

Celní úřad nepropustí zboží do navrženého režimu před provedením rozboru nebo podrobné kontroly vzorků, jestliže na výsledku rozboru nebo podrobné kontroly závisí, jestli se na předložené zboží vztahují zákazy nebo omezení.

§ 14

(1)

Nemůže-li celní úřad zboží propustit, protože deklarant nepředložil doklady potřebné k propuštění zboží nebo nezajistil celní dluh, stanoví celní úřad lhůtu, ve které deklarant musí tyto nedostatky odstranit.

(2)

Nepředloží-li deklarant celnímu úřadu ve stanovené lhůtě potřebné doklady, považuje se celní prohlášení za neplatné. Celní úřad může z důvodů hodných zřetele jím stanovenou lhůtu prodloužit.

§ 15

Sazebník skladného

(k § 95 odst. 4 zákona)

(1)

Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celního úřadu se platí skladné ve výši

a)

5 % z celní hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 50 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění pět dnů (den uskladnění zboží se nezapočítává),

b)

10 % z celní hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 100 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů,

c)

50 Kč za každou skladovou položku, jde-li o listiny, doklady, dokumentaci a jiné písemnosti, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů,

c)

dvojnásobku skladného uvedeného v písmenech a) až c), přesahuje-li doba uskladnění 30 dnů.

(2)

Úhrnná částka skladného se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

§ 16

Celní řízení mimo celní prostor

(k § 102 odst. 4 zákona)

(1)

Žádá-li deklarant o provedení celního řízení mimo celní prostor, musí tak učinit včas, musí oznámit celnímu úřadu přibližné množství zboží a jeho druh pojme pojmenování obvyklého v obchodě a navrhne dobu, kdy má být celní řízení provedeno; deklarant je povinen oznámit celnímu úřadu bez zbytečného odkladu dodatečné změny v těchto údajích.

(2)

Celní řízení mimo celní prostor se provádí, je-li to odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li se tím doprava zboží nebo je-li to jinak naléhavé a neruší-li se tím pravidelná činnost celního úřadu.

(3)

Celní řízení mimo celní prostor se neprovede, určí-li celní úřad, že celní dohled provede jen kontrolou dokladů a písemností.

(4)

Celní úřad provede celní řízení mimo celní prostor za předpokladu, že v době navržené deklarantem budou potřebné doklady zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno celní řízení bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit.

(5)

Provede-li celní úřad celní řízení mimo celní prostor, hradí deklarant celnímu úřadu náklady tohoto řízení takto

a)

za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovní době celního úřadu 100 Kč,

b)

za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovních dnech mimo pracovní dobu celního úřadu 200 Kč,

c)

za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu 300 Kč.

(6)

Kromě nákladů za provedení celního řízení mimo celní prostor uvedených v odstavci 5 hradí deklarant

a)

náhradu prokázaných jízdních výdajů, 2 nebo

b)

náhradu za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách. 3

§ 17

Místní příslušnosti celních úřadů

k provedení celního řízení

(k § 103 odst. 2 a § 215 odst. 3 zákona)

(1)

Celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného režimu se podává vnitrozemskému celnímu úřadu, jedná-li se o zboží

 

a)

dovážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu volného oběhu, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu anebo jehož dovoz je omezen,

 

b)

dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od cla,

 

c)

dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla, rozhodne-li o tom z důvodů zachování plynulosti dopravy přes státní hranice pohraniční celní úřad,

 

d)

dovážené, které má být propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu nebo přepracování pod celním dohledem anebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku,

 

e)

vyvážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu anebo jehož vývoz je omezen,

 

f)

vyvážené, které má být propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo režimu vývozu a které má být dovezeno zpět do tuzemska,

 

g)

české, které pochází z České republiky, dovážené zpět do tuzemska a zahraničí, nebo které nepochází z České republiky, vyvážené zpět do zahraničí,

 

h)

dovážené jako obchodní vzorky nepatrné hodnoty nebo reklamní materiál, které má být propuštěno do režimu volného oběhu, rozhodne-li o tom z důvodů zachování plynulosti dopravy přes státní hranice pohraniční celní úřad.

 

(2)

Celní prohlášení na propuštění zboží uvedené v odstavci 1 se podává celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má trvalý pobyt nebo místo podnikání, sídlo nebo provozovnu deklarant nebo příjemce nebo odesílatel zboží. Jedná-li se o zboží uvedené v odstavci 1 písm. a) a e), lze podat celní prohlášení také celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má trvalý pobyt nebo místo podnikání, sídlo nebo provozovnu přímý zástupce deklaranta.

 

(3)

Zbožím, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu, se považuje zboží

 

a)

volně ložené,

 

b)

balené v pytlích, žocích, latění (včetně bubnů na přepravu kabelů), v sudech s bajonetovým uzávěrem,

 

c)

nebalené, zboží nebalené připevněné na paletách a zboží nebalené připevněné na paletách smršťovací fólií nebo balené v průhledných obalech,

 

d)

tekuté, sypké a plynné, přepravované v nádržkových vozech nebo ve speciálních kontejnerech za předpokladu, že toto zboží bude v těchto vozech nebo kontejnerech zajištěno závěrami dopravce nebo přepravce a čísla či charakteristiky těchto závěr budou zapsány v přepravní listině.

 

(4)

V silniční dopravě lze podat celní prohlášení na propuštění zboží, které má obchodní charakter, též pohraničnímu celnímu úřadu, jedná-li se o

 

a)

dovážená živá zvířata snadno zkazitelné zboží, u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu a které má být propuštěno do režimu volného oběhu,

 

b)

vyvážené zboží, které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí a splňuje podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a), c) a d).

Forma, obsah a náležitosti celního prohlášení, úkon považovaný za vyjádření vůle k propuštění zboží a celní statistika (k § 105 odst. 5 a § 319 odst. 2 zákona)

§ 18

Písemné celní prohlášení

(1)

Písemné celní prohlášení, jímž deklarant navrhuje propuštění zboží do celního režimu, se podává na tiskopise Jednotná celní deklarace (dále jen "Deklarace"), jehož vzor je uveden přílohách 10 a 12 této vyhlášky, a v případě, že je více položek zboží, předkládá se rovněž na tiskopise Jednotná celní deklarace doplňková (dále jen "Doplňková deklarace"), jehož vzor je uveden v přílohách 11 a 13 této vyhlášky, není-li dále stanoveno jinak. V režimu tranzitu se místo Doplňkové deklarace přiloží tiskopis Ložný list, jehož vzor je uveden v příloze 9 této vyhlášky, pokud je více položek zboží.

(2)

zrušen

(3)

Způsob uvádění údajů v písemném celním prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do příslušného režimu, jakož i další náležitosti související s jeho podáváním jsou uvedeny v příloze 7 této vyhlášky. Je-li při podání celního prohlášení zajišťován celní dluh zárukou, použije se k poskytnutí této záruky záruční listina, jejíž vzor je uveden v přílohách 17, 20, 23, 24, 25, 26, 27, 28 a 29. Zajištění celního dluhu globální zárukou se prokazuje osvědčením o záruce, jehož vzor je uveden v přílohách 18, 21 a 30 této vyhlášky, a zajištění celního dluhu paušální zárukou se prokazuje záručním dokladem, jehož vzor je uveden v přílohách 19 a 22 této vyhlášky.

(4)

V písemném celním prohlášení, jímž deklarant navrhuje propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do příslušného režimu jiného než režim tranzitu, se uvádí pouze tyto údaje:

a)

obchodní jméno, případně jméno, příjmení a adresa deklaranta a jeho daňové registrační číslo,7) případně jeho rodné číslo,

b)

popis zboží,

c)

hrubá a vlastní hmotnost zboží,

d)

požadované celní a daňové úlevy,

e)

stát původu zboží a stát, ze kterého je zboží dováženo,

f)

cena zboží v zahraniční měně, ve které je za zboží placeno nebo inkasováno ve vztahu k zahraničí,

g)

celní hodnota,

h)

základ pro vyměření daní nebo jiných poplatků vyměřovaných celním úřadem,

i)

režim, do kterého má být zboží propuštěno,

j)

způsob placení cla, daní nebo jiných poplatků vybíraných celním úřadem,

k)

údaje o zajištění celního dluhu,

l)

finanční a bankovní spojení související s případnou platbou cla, daní nebo jiných poplatků vybíraných celním úřadem,

m)

způsob nabytí zboží (koupě, dar, výměna),

n)

místo a datum podání,

o)

podpis deklaranta․

(5)

Za písemné celní prohlášení podle odstavců 1 a 2 se považuje i písemné celní prohlášení podané podle vyhlášky č. 89/1963 Sb. a vyhlášky č. 144/1982 Sb.

§ 19

Písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu

tranzitu při dopravě po vodní cestě

Při dopravě po vodní cestě, má-li být zboží dopraveno k jednomu celnímu úřadu určení, může být písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu podáno také na Seznamu nákladu (Manifest). Seznam nákladu předkládá deklarant celnímu úřadu ve trojím vyhotovení.

§ 19a

Písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu

tranzitu při dopravě po železnici

(1)

Při dopravě zboží po železnici může být podáno písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu také na nákladním listu stanoveným mezinárodní smlouvou 7a) (dále jen "mezinárodní přepravní list CIM"), jehož vzor je uveden v příloze 15 této vyhlášky, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

deklarantem je železniční společnost,

b)

jedná se o přepravu zboží ze zahraničí do tuzemska nebo v tranzitu přes území České republiky, prováděnou železniční společností na podkladu mezinárodního přepravního listu CIM,

c)

zboží je navrhováno do režimu tranzitu do vnitrozemí nebo do přímého tranzitu,

d)

jednotlivé nákladové kusy, v případě celovagonových zásilek vagony, jsou označeny zelenou nálepkou, jejíž vzor je uveden v příloze 16 této vyhlášky (dále jen "zelená nálepka"),

e)

listy č. 1 a 2 mezinárodního přepravního listu CIM jsou polepeny zelenou nálepkou, pod ktero u deklarant uvedl kód "TD", jedná-li se o tranzit do vnitrozemí,

f)

list č. 2 mezinárodního přepravního listu CIM je polepen zelenou nálepkou, jedná-li se o přímý tranzit,

g)

deklarant uchová v centrálním zúčtovacím místě záznamy týkající se přepravy zboží propuštěného do režimu tranzitu včetně listů č. 2 mezinárodního přepravního listu CIM tak, aby byly k dispozici celním orgánům pro kontrolní účely,

h)

na požádání předloží deklarant bezodkladně příslušným celním orgánům všechny podklady, záznamy nebo informace, které se vztahují na již uskutečněné nebo probíhající přepravy zboží a které jsou potřebné pro provádění celního dohledu.

(2)

Celním prohlášením na propuštění zboží do režimu tranzitu do vnitrozemí jsou listy č. 1, 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM a celním prohlášením na propuštění zboží do režimu přímého tranzitu je list č. 2 mezinárodního přepravního listu CIM. Deklarant předkládá celnímu úřadu určení

a)

listy č. 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM, jedná-li se o režim tranzitu do vnitrozemí; celní úřad potvrdí list č. 2 a vrátí jej deklarantovi, list č. 3 si ponechává,

b)

list č. 2 mezinárodního přepravního listu CIM, jedná-li se o přímý tranzit; celní úřad jej po ověření vrátí deklarantovi.

§ 19b

Písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu

tranzitu při přepravě ve velkých kontejnerech

(1)

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

dopravním podnikem zasílatel obstarávající přepravu zboží ve velkých kontejnerech na podkladu předávacího listu TR,

b)

velkým kontejnerem přepravní jednotka

1.

trvalé povahy a dostatečně pevná, schopná opětovného použití,

2.

speciálně konstruovaná tak, aby byla usnadněna přeprava více dopravními prostředky bez překládky obsahu,

3.

zkonstruovaná tak, aby mohla být na dopravním prostředku zajištěna a snadno překládána,

4.

uzpůsobená tak, aby mohly být účinně přiloženy závěry; to platí pouze tehdy, vyžaduje-li se přiložení závěr za účelem zajištění totožnosti,

5.

mající plochu dna, vymezenou čtyřmi vnějšími rohy, minimálně 7 m2,

c)

předávacím listem TR doklad Intercontaineru - Interfrigo (ICF) S.C. se sídlem v Basileji, který je vystavován při uzavření zasílatelské smlouvy a na jehož základě je přepravován jeden nebo více velkých kontejnerů přes státní hranice od jednoho odesílatele k jednomu příjemci,

d)

soupisem velkých kontejnerů (dále jen "Soupis") doklad připojený k předávacímu listu TR, na který je přepravováno více velkých kontejnerů z jedné stanice odeslání do jedné stanice určení. Soupis tvoří s příslušným předávacím listem TR nedílnou součást; do odstavce pro údaj o počtu Soupisů v pravém horním roh u předávacího listu TR uvádí deklarant počet připojených Soupisů, do pravého horního rohu každého Soupisu uvádí sériové číslo příslušného předávacího listu TR.

(2)

Při přepravě zboží ve velkých kontejnerech po železnici prováděné dopravním podnikem na podkladu předávacího listu TR může železniční společnost jako deklarant podat celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu na předávacím listu TR, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 3, 5 a 7. Přeprava velkého kontejneru může být ze stanice určení provedena rovněž jinou dopravou než železniční.

(3)

Celním prohlášením na propuštění zboží loženého ve velkém kontejneru do režimu tranzitu je předávací list TR, jestliže

a)

deklarantem je železniční společnost,

b)

jde o přepravu zboží ze zahraničí do tuzemska nebo v přímém tranzitu přes území České republiky, kterou provádí dopravní podnik na podkladu předávacího listu TR,

c)

deklarantem je navrhován tranzit do vnitrozemí nebo přímý tranzit,

d)

velké kontejnery jsou označeny zelenou nálepkou,

e)

dopravní podnik uchová v centrálním zúčtovacím místě záznamy týkající se přepravy zboží propuštěného do režimu tranzitu tak, aby byly k dispozici celním orgánům pro kontrolní účely,

f)

dopravní podnik na požádání předloží bezodkladně příslušným celním orgánům všechny podklady, záznamy nebo informace, které se vztahují na již uskutečněné nebo probíhající přepravy zboží a které jsou potřebné pro provádění celního dohledu,

g)

listy č. 1, 2 a 3B předávacího listu TR jsou na levém okraji označeny zelenou nálepkou.

(4)

Celním prohlášením na propuštění zboží do režimu tranzitu do vnitrozemí jsou listy č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR, z nichž listy č. 1, 2 a 3B jsou označeny zelenou nálepkou, pod níž deklarant uvede kód "TD". Celním prohlášením na propuštění zboží do režimu přímého tranzitu je list č. 2 předávacího listu TR, který je označen zelenou nálepkou. Deklarant celnímu úřadu určení předkládá

a)

listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR, jedná-li se o režim tranzitu do vnitrozemí; celní úřad určení potvrdí listy č. 1 a 2 a vrátí je deklarantovi, list č. 3A si ponechává,

b)

list č. 2 předávacího listu TR, jedná-li se o přímý tranzit; celní úřad jej po ověření vrátí deklarantovi.

(5)

Má-li být další přeprava zboží ze stanice určení provedena jinou dopravou než železniční a zboží bude při této přepravě podléhat celnímu dohledu, musí být na každý přepravovaný velký kontejner podáno celní prohlášení na samostatném předávacím listu TR.

(6)

Obsahuje-li zásilka přepravovaná ve velkých kontejnerech zboží uvedené v seznamu, který je uveden v příloze 14 této vyhlášky (dále jen "seznam"), musí být na každý velký kontejner podáno celní prohlášení na samostatném předávacím listu TR. Obsahuje-li tato zásilka více druhů zboží uvedených v seznamu, může být s jedním předávacím listem TR použit jeden nebo více Ložných listů; v jednom Ložném listu však může být uvedeno pouze zboží uvedené ve sloupci 3 seznamu patřící do stejné kapitoly, čísla nebo položky celního sazebníku uvedené ve sloupci 2 seznamu.

§ 19c

Je-li zásilka, na kterou se vztahuje celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu, podané na mezinárodním přepravním listu CIM nebo předávacím listě TR, složena z více položek zboží, přiloží deklarant k tomuto zákla dnímu celnímu prohlášení jeden nebo více tiskopisů Ložného listu, jejichž originály jsou potvrzeny stanicí odeslání. Počet přiložených Ložných listů uvádí deklarant do odstavce určeného pro údaje o přílohách mezinárodního přepravního listu CIM nebo předávacího listu TR. Do Ložného listu uvede deklarant číslo vagonu, na který se mezinárodní přepravní list CIM vztahuje, nebo číslo velkého kontejneru, ve kterém je zboží přepravováno. Ustanovení této vyhlášky upravující použití Ložného listu s Deklarací se uplatňují obdobně.

§ 20

Ústní celní prohlášení k propuštění zboží

do režimu tranzitu

Ústní celní prohlášení zboží do režimu tranzitu lze podat pouze u pohraničního celního úřadu a pouze tehdy, jedná-li se o zboží dovážené cestujícím v pravidelném spoji osobní železniční dopravy.

§ 20a

Režim tranzitu při dopravě zboží

potrubím nebo vedením

 

(1)

Zboží dopravované potrubím nebo vedením se považuje za navržené na propuštění do režimu tranzitu a za propuštěné

a)

při dovozu jeho přivedením do tuzemska,

b)

při vývozu jeho zapsáním do účetních dokladů deklaranta a zavedením do potrubí nebo vedení s úmyslem jeho následného vývozu do zahraničí.

(2)

Při dopravě zboží potrubím nebo vedením je deklarantem v režimu tranzitu provozovatel potrubí nebo vedení, který je českou osobou.

(3)

Pro účely plnění podmínek uvedených v § 140 odst. 2 celního zákona se provozovatel potrubí nebo vedení považuje i za dopravce zboží.

(4)

Zboží dopravované potrubím nebo vedením se považuje za dodané celnímu úřadu určení a režim tranzitu za ukončený

a)

při dovozu jeho zapsáním do účetních dokladů deklaranta a dodáním do zařízení nebo příjemce se sídlem v tuzemsku nebo do rozvodných sítí tohoto příjemce,

b)

při vývozu jeho skutečným vývozem do zahraničí.

(5)

Kontrolu režimu tranzitu provádějí celní orgány podle záznamů a obchodních dokladů provozovatele potrubí nebo vedení, které provozovatel vede a které na žádost předkládá celním orgánům.

§ 21

Ústní celní prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu

(1)

Při dovozu zboží do volného oběhu, které nemá obchodní charakter, lze celní prohlášení podat ústně, jde-li o

a)

zboží cestujícího,

b)

zboží v zásilkách určených fyzickým osobám.

(2)

Celní úřad může povolit, aby celní prohlášení při dovozu zboží, které nemá obchodní charakter, do režimu volného oběhu bylo podáno ústně i v jiných případech než uvedených v odstavci 1.

(3)

Při dovozu zboží, které má obchodní charakter, do režimu volného oběhu lze celní prohlášení podat ústně, jestliže

a)

celková celní hodnota zboží dováženého v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřesahuje 30 000 Kč, a nejedná se o opakované zásilky nebo dílčí zásilku od téhož odesilatele témuž příjemci,

b)

se jedná o zboží uvedené v § 24, které je při zpětném dovozu úplně osvobozeno od cla,

c)

se jedná o zboží uvedené v § 26 písm. b) a c).

§ 22

Ústní celní prohlášení k propuštění do režimu vývozu

Při vývozu zboží lze podat celní prohlášení ústně, jestliže se jedná o

a)

zboží, které nemá obchodní charakter, jehož vývoz není zakázán nebo omezen

1.

vyvážené cestujícím,

2.

v zásilkách určených fyzickým osobám, nebo

3.

povolí-li to celní úřad,

b)

zboží, které má obchodní charakter a jehož celková celní hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřesahuje 30 000 Kč, nejedná-li se o opakované zásilky nebo dílčí zásilku od téhož odesilatele témuž příjemci; chce-li se uplatnit nárok na odpočet daně, musí být podáno celní prohlášení písemně,

c)

zboží uvedené v § 26 písm. b) a c).

§ 23

Podléhá-li zboží, na které bylo podle § 21 a 22 podáno ústní celní prohlášení, dovoznímu nebo vývoznímu clu, daním nebo poplatkům vybíraným při dovozu nebo vývozu, vydá celní úřad deklarantovi potvrzení o zaplacení dlužné částky cla, daní nebo poplatků.

§ 24

Ústní celní prohlášení k propuštění zboží

do režimu dočasného použití

(1)

Ústní celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, lze podat tehdy, jedná-li se o

a)

zařízení k výkonu povolání dovážené za účelem výroby a zhotovování rozhlasových a televizních reportáží a vozidla speciálně upravená pro rozhlasové a televizní reportáže a jejich vybavení, dovezená se souhlasem celního úřadu veřejnými nebo soukromými společnostmi, 8

b)

kontejnery, palety a obaly, 9

c)

osobní svršky cestujících, 10

d)

zboží dovážené v pohraničním styku, 11

e)

zboží k humanitárním účelům, 12

f)

dopravní prostředky, 13

g)

zvířata. 14

(2)

Celní prohlášení lze rovněž podat ústně, jestliže je zboží uvedené v odstavci 1 po skončení režimu dočasného použití vyváženo zpět do zahraničí.

(3)

Osoba, které byl kontejner propuštěn do režimu dočasného použití, je na výzvu celního úřadu povinna písemně se zavázat, že poskytne celnímu úřadu na jeho žádost podrobné informace o pohybu každého kontejneru, který byl propuštěn do režimu dočasného použití, včetně času a místa vstupu do tuzemska a místa výstupu z tuzemska, nebo seznam kontejnerů s prohlášením, že budou vyvezeny zpět.

(4)

Osoba, které byly palety a obaly propuštěny do režimu dočasného použití, je povinna se celnímu úřadu písemně zavázat, že budou vyvezeny zpět.

(5)

Celní úřad může požadovat, aby osoba, která zboží v pohraničním styku dováží, předložila jeho seznam a písemně se zavázala, že toto zboží vyveze zpět.

(6)

Celní úřad může požadovat, aby osoba, které bylo zboží dovážené k humanitárním účelům propuštěno do režimu dočasného použití, předložila soupis tohoto zboží s písemným závazkem jeho zpětného vývozu.

(7)

Celní úřad může požadovat, aby osoba, které byla zvířata propuštěna do režimu dočasného použití, předložila jejich soupis s písemným závazkem, že budou tato zvířata vyvezena zpět.

§ 25

Zvláštní úprava předložení zboží dopravovaného cestujícími

k celnímu řízení

Systém červená - zelená

[k § 85 písm. a) zákona]

(1)

Systém červená - zelená je zvláštním způsobem provádění celního dohledu v cestovním styku, který se může použít na celních letištích a pohraničních celních úřadech u silničních celních přechodů.

(2)

Zelený pruh je určen pro cestující, kteří nemají s sebou zboží podléhající clu nebo mají pouze zboží osvobozené od cla a poplatků a jimi dovážené nebo vyvážené zboží nepodléhá dovozním a vývozním zákazům a omezením; současně musí být splněny podmínky pro dovoz a vývoz hodnot upravených devizovým zákonem. 15 Ostatním cestujícím je vyhrazen červený pruh.

(3)

Zelený pruh musí být označen zelenou značkou tvaru pravidelného osmiúhelníku s nápisem: "Nic k proclení".

(4)

Červený pruh musí být označen červenou značkou čtvercového typu s nápisem: "Zboží k proclení".

§ 26

Volný oběh

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu učiněno jiným úkonem ve smyslu § 29, jde-li o

a)

zboží, které nemá obchodní charakter, dovážené cestujícím, a které je v dovozu osvobozeno od dovozního cla, nebo je-li zboží dováženo zpět, 16

b)

zemědělské výrobky a zboží používané v zemědělství v dovozu osvobozené od dovozního cla, 17

c)

dopravní prostředky, které jsou při zpětném dovozu osvobozeny od cla.

§ 27

Vývoz

Není-li celní prohlášení vydáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu učiněno jiným úkonem ve smyslu § 29 u tohoto zboží:

a)

zboží, které nemá obchodní charakter, vyvážené cestujícím,

b)

dopravní prostředky registrované v tuzemsku, které budou dovezeny zpět,

c)

materiál určený k upevnění a ochraně zboží při dopravě.

§ 28

Režim dočasného použití

(1)

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla učiněno jiným úkonem ve smyslu § 29 u následujícího zboží:

a)

osobní svršky cestujících,

b)

dopravní prostředky. 13

(2)

Jestliže bylo zboží uvedené v odstavci 1 přihlášeno při dovozu jiným úkonem, podává se celní prohlášení při jeho zpětném vývozu rovněž jiným úkonem ve smyslu § 29.

§ 29

Jiný úkon podle § 26 až 28 lze pohraničnímu celnímu úřadu učinit při přepravě zboží

a)

použitím zeleného pruhu "nic k proclení", jsou-li u příslušného celního úřadu oddělené vstupy zřízeny,

b)

průjezdem celního prostoru pohraničního celního úřadu kde není zřízen systém "červená - zelená", samočinným učiněním celního prohlášení.

§ 30

(1)

Jestliže bylo celní prohlášení učiněno jiným úkonem podle § 26 až 28, považuje se zboží za předložené pohraničnímu celnímu úřadu v okamžiku, kdy byl tento jiný úkon učiněn.

(2)

Zjistí-li se při kontrole provedené po úkonu učiněném podle § 29, aniž dovážené nebo vyvážené zboží splňovalo podmínky uvedené v § 26 až 28, považuje se zboží za dovážené nebo vyvážené v rozporu s celními předpisy.

§ 31

Poštovní styk

(1)

Zboží dovážené v poštovním styku se považuje za navržené do volného oběhu

a)

v okamžiku vstupu do tuzemska, jedná-li se o

1.

dopisnice a dopisy, které obsahují pouze osobní sdělení,

2.

slepeckou poštou,

3.

tiskopisy nepodléhající dovoznímu clu a poplatkům,

b)

v okamžiku dodání celnímu úřadu, jedná-li se o zboží dovážené v listovních zásilkách a poštovních balících, které není uvedeno v písmenu a), a zásilky jsou opatřeny celním prohlášením o obsahu. 1

(2)

Zboží vyvážené v poštovním styku se považuje za navržené do režimu vývozu

a)

v okamžiku převzetí poštou, jedná-li se o zboží nepodléhající vývoznímu clu a poplatkům, vyvážené v listovních zásilkách a poštovních balících, opatřených nebo neopatřených celním prohlášením o obsahu, 1

b)

v okamžiku dodání celnímu úřadu, jedná-li se o zboží podléhající vývoznímu clu a poplatkům vyvážené v listovních zásilkách a poštovních balících, opatřených celním prohlášením o obsahu. 1

(3)

V případech uvedených v odstavci 1 je deklarantem, případně dlužníkem příjemce zásilky a v případech uvedených v odstavci 2 odesilatel zásilky.

(4)

Jsou-li celnímu úřadu dodány listovní zásilky a poštovní balíky neopatřené celním prohlášením o obsahu 1 nebo je-li toto prohlášení neúplné, stanoví celní úřad deklarantovi formu, v níž je třeba celní prohlášení podat nebo je doplnit.

§ 32

Ustanovení § 31 odst. 1 až 3 se nepoužije, jestliže

a)

celková celní hodnota zboží, které má obchodní charakter, dováženého v listovních zásilkách a poštovních balících je vyšší než 30 000 Kč, jedná-li se o opakované zásilky nebo jde o dílčí zásilku od téhož odesilatele témuž příjemci,

b)

celní prohlášení bylo podáno písemně, ústně nebo prostředky výpočetní techniky,

c)

se na listovní zásilky a poštovní balíky vztahuje ustanovení § 20.

Forma a obsah dodatečného celního prohlášení a podmínky povolení zjednodušeného postupu (k § 124 odst. 4 zákona)

§ 33

(1)

Dodatečné celní prohlášení se podává na tiskopise písemného celního prohlášení, jehož vzor je uveden v přílohách 5, 6, 10, 11, 12 a 14 k této přihlášce a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.

(2)

Žádost ke zjednodušení formalit a postupu se podává písemně a musí obsahovat všechny údaje potřebné k udělení povolení. Celní úřad může povolit, aby žádost o propuštění zboží na základě zjednodušeného celního prohlášení byla nahrazena globální žádostí, která se vztahuje na všechna propuštění do režimu volného oběhu v určité době; odkaz na povolení udělení na základě globální žádosti musí být uveden v obchodním nebo administrativním dokladu.

§ 34

(1)

Povolení podle § 33 udělí celní úřad osobě, jejímž jménem bylo celní prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu učiněno, je-li zajištěno dodržování zákazů a omezení a jiných předpisů, které upravují propuštění zboží do režimu volného oběhu.

(2)

Celní úřad povolení podle § 33 neudělí, jestliže osoba, která o povolení žádá,

a)

opakovaně porušila celní předpisy,

b)

navrhuje propuštění zboží do volného oběhu pouze příležitostně.

§ 35

(1)

V povolení uděleném podle § 33 musí být

a)

uveden celní úřad, který může přijímat zjednodušené celní prohlášení,

b)

uvedeno zboží, na které se povolení vztahuje,

c)

údaje, které není třeba ve zjednodušeném celním prohlášení uvádět,

d)

uvedeny doklady, které nemusejí být připojeny nebo předloženy,

e)

uvedeny údaje o zajištění celního dluhu.

(2)

Kromě údajů uvedených v odstavci 1 musí být v povolení uvedena lhůta, v jejímž průběhu je třeba dodatečné celní prohlášení u stanoveného celního úřadu podat.

§ 36

(1)

Celní úřad udělené povolení zruší, jestliže zjistí, že žadatel opakovaně porušil celní předpisy.

(2)

Celní úřad může udělené povolení zrušit, jestliže zjistí, že žadatel navrhuje propuštění zboží do volného oběhu jen příležitostně.

Zjednodušené celní prohlášení

§ 37

Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do volného oběhu, může celní úřad přijmout, obsahuje-li údaje o deklarantovi, režimu, do kterého má být zboží propuštěno, místo a podpis deklaranta a obsahuje-li tyto další údaje

a)

přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do jaké podpoložky celního sazebníku je zboží zařazeno,

b)

značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,

c)

identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno,

d)

místo naložení zboží do dopravního prostředku,

e)

datum vstupu do tuzemska,

f)

celní hodnotu zboží, uvádí-li se celní hodnota v písemném celním prohlášení, nebo předběžný odkaz na celní hodnotu, kterou celní úřad v souvislosti s údaji, které má deklarant k dispozici, považuje za přijatelnou, nemůže-li deklarant celní hodnotu určit,

g)

všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů a zajištění platby celního dluhu.

§ 38

(1)

Ke zjednodušenému celnímu prohlášení, které může celní úřad přijmout, musejí být přiloženy doklady potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do režimu volného oběhu.

(2)

Zjednodušené celní prohlášení však může být přijato i bez předložení potřebných dokladů, jestliže deklarant celnímu úřadu prokáže, že

a)

předmětný doklad existuje a je platný,

b)

tento doklad nemohl být předložen z důvodů, které nelze přičítat deklarantovi,

c)

opožděné přijetí celního prohlášení by znemožnilo propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo by způsobilo, že by byla uplatněna vyšší celní sazba.

Deklarant musí ve zjednodušeném celním prohlášení uvést, které doklady chybí.

§ 39

(1)

Lhůta, kterou celní úřad stanoví deklarantovi k doplnění údajů nebo předložení potřebných dokladů, nesmí přesáhnout jeden měsíc od okamžiku přijetí celního prohlášení. Jedná-li se o doklad, na jehož základě má být uplatněna snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla, může celní úřad na žádost deklaranta stanovenou lhůtu prodloužit, lze-li důvodně předpokládat, že zboží uvedené v celním prohlášení lze skutečně dovézt za sníženou celní sazbu nebo s osvobozením od dovozního cla; prodloužená lhůta však nesmí být delší než tři měsíce. Vztahují-li se chybějící údaje nebo doklady k celní hodnotě, může být stanovena lhůta delší.

(2)

Uplatňuje-li se snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla na zboží propuštěné do režimu volného oběhu pouze v rámci celních kontingentů nebo celních limitů, může být clo vyměřeno až v okamžiku skutečného předložení potřebného dokladu.

(3)

Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 může být doklad, který je potřebný pro uplatnění snížené sazby nebo pro osvobození od dovozního cla, předložen i po uplynutí stanovené lhůty, jestliže celní úřad v průběhu této lhůty celní prohlášení přijal.

(4)

Přijetí zjednodušeného celního prohlášení má stejné právní účinky jako přijetí písemného celního prohlášení, je-li předloženo dodatečné celní prohlášení.

§ 40

(1)

Nebrání-li tomu jiné důvody, nesmí být přijetí zjednodušeného celního prohlášení důvodem pro nepovolení nakládat se zbožím nebo jeho pozdější propuštění.

(2)

Nemá-li dodatečné doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu vliv na výši částky cla, která má být zaplacena, zanese ihned celní úřad zjištěnou částku do účetních dokladů.

(3)

Je-li podle § 37 použit předběžný odkaz na celní hodnotu, celní úřad

a)

ihned zanese částku cla vyměřenou podle tohoto odkazu do účetních dokladů a

b)

vyžádá si zajištění celního dluhu ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která bude po stanovení celní hodnoty ze zboží vybrána.

(4)

Může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu, v jiných případech než uvedených v odstavci 3, vliv na výši cla vyměřovaného z dováženého zboží, postupuje celní úřad takto:

a)

může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebných dokladů vliv na uplatnění snížené celní sazby,

1.

celní úřad ihned zanese částku cla, vyměřenou podle této snížené celní sazby, do účetních dokladů a

2.

vyžádá si od deklaranta zajištění celního dluhu ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která by byla vyměřena při uplatnění obvyklé celní sazby tohoto zboží,

b)

může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebných dokladů vliv na přiznání úplného osvobození od dovozního cla, vyžádá si od deklaranta zajištění celního dluhu ve výši částky cla, které by mu bylo vyměřeno podle obvyklé celní sazby.

(5)

Bez ohledu na pozdější změny, zejména změny v důsledku konečného stanovení celní hodnoty, může deklarant žádat, aby celní úřad, namísto zajištění celního dluhu podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4 písm. a) bodu 2 a odstavce 4 písm. b), zanesl do účetních dokladů částku cla, která by měla být vybrána.

§ 41

Jestliže deklarant po uplynutí lhůty uvedené v § 39 neposkytl celnímu úřadu údaje potřebné pro konečné stanovení celní hodnoty nebo nepředložil potřebný doklad, celní úřad ihned zanese do účetních dokladů částku cla ve výši, ve které byl celní dluh zajištěn podle § 40 odst. 3 písm. b) nebo § 40 odst. 4 písm. a) bodu 2 anebo § 40 odst. 4 písm. b).

§ 42

Zjednodušené celní prohlášení, které celní úřad přijal podle § 37 až 40, může deklarant buď doplnit nebo se souhlasem celního úřadu nahradit novým celním prohlášením. Podal-li deklarant nové celní prohlášení, je rozhodující pro vyměření dovozního cla a pro uplatnění celních předpisů upravujících režim volného oběhu okamžik, kdy celní úřad přijal zjednodušené celní prohlášení.

Dodání zboží mimo celní prostor

§ 43

Na žádost deklaranta, který navrhuje propuštění zboží do volného oběhu, může celní úřad za podmínek stanovených v § 44 až 46 povolit, aby dovážené zboží bylo předloženo v obchodních prostorách deklaranta nebo na jiných místech povolených celním úřadem nacházejících se mimo celní prostor.

§ 44

(1)

Celní úřad povolení podle § 43 udělí, jestliže

a)

evidence žadatele umožňuje účinnou kontrolu celním úřadem, zejména pak následnou kontrolu na propuštění zboží,

b)

může být zajištěno dodržování zákazů a omezení a jiných předpisů, které upravují propuštění zboží do volného oběhu.

(2)

Celní úřad povolení podle § 43 neudělí, jestliže osoba, která o povolení žádá,

a)

opakovaně porušila celní předpisy,

b)

navrhuje propuštění zboží do volného oběhu jen příležitostně.

§ 45

(1)

Celní úřad udělené povolení zruší, jestliže zjistí, že žadatel opakovaně porušil celní předpisy.

(2)

Celní úřad může udělené povolení zrušit, jestliže zjistí, že žadatel navrhuje propuštění zboží do volného oběhu pouze příležitostně.

§ 46

(1)

Osoba, které bylo povolení uděleno, je po předložení zboží na místo uvedené v § 43 povinna

a)

sdělit ihned celnímu úřadu dodání zboží ve formě a za podmínek jím stanovených,

b)

zapsat dodané zboží do své evidence, která musí obsahovat zejména údaje umožňující zjistit povahu zboží a datum zápisu do evidence,

c)

mít připraveny doklady, které jsou potřebné pro propuštění zboží do volného oběhu.

(2)

Není-li tím narušené řádné provádění celního dohledu, může celní úřad povolit osobě, které bylo uděleno povolení uvedené v § 43, aby

a)

sdělení uvedené v odstavci 1 písm. a) učinila již v době, kdy je dodání zboží bezprostředně očekáváno,

b)

ve zvláštních případech, daných druhem zboží a četností dovozů, nemusela celní úřad informovat o každém dodání zboží, poskytne-li mu veškeré údaje, které celní úřad považuje za potřebné k provedení případné celní kontroly.

Zápis zboží do evidence deklaranta se v těchto případech považuje za povolení nakládat se zbožím.

§ 47

Žádost o povolení uvedené v § 43 musí obsahovat tyto údaje

a)

přesné pojmenování zboží, na které se má vztahovat,

b)

návrh na formu sdělení, že zboží bylo dodáno mimo celní prostor,

c)

návrh na způsob evidence zboží dodaného mimo celní prostor,

d)

závazek mít připraveny doklady, které jsou potřebné pro propuštění zboží do volného oběhu nebo do režimu uskladňování zboží v celním skladu,

e)

návrh lhůty, ve které bude celnímu úřadu podáno celní prohlášení,

f)

návrh na označení dne, od kterého bude možno zboží považovat za propuštěné.

§ 48

Povolení uvedené v § 43 musí obsahovat údaje uvedené v žádosti podané podle § 47.

Uskladňování zboží v celním skladu

§ 49

(1)

Celní úřad může přijmout zjednodušené celní prohlášení, jestliže obsahuje údaje potřebné k určení povahy přihlášeného zboží, zejména údaje obvykle používané v obchodním styku pro označení zboží.

(2)

Ustanovení § 38 a 41 se použijí přiměřeně.

(3)

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na zboží, které podléhá právnímu předpisu o tržní regulaci v zemědělství.

§ 50

(1)

Bylo-li zboží předloženo celnímu úřadu, může být na základě žádosti a za podmínek uvedených v § 51 navrženo do režimu uskladňování v celním skladu podáním zjednodušeného celního prohlášení.

(2)

Zjednodušený postup nemůže být použit při dovozu zboží, na které se vztahuje právní předpis o tržní regulaci v zemědělství.

§ 51

(1)

Žádost o povolení zjednodušeného postupu musí být podána písemně.

(2)

Celní úřad udělí povolení pouze tehdy, jestliže je zaručeno řádné provádění režimu uskladňování v celním skladu.

(3)

Celní úřad povolení neudělí, jestliže

a)

není zaručeno řádné provádění režimu uskladňování v celním skladu,

b)

deklarant dováží zboží do celního skladu pouze příležitostně,

c)

deklarant porušil opakovaně celní předpisy.

(4)

Zjistí-li celní úřad skutečnosti uvedené v odstavci 3, zruší již vydané povolení.

§ 52

Propuštění zboží bez předložení celnímu úřadu

(1)

Propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu umožňuje, aby zboží bylo dopraveno do prostor celního skladu, aniž bylo dodáno celnímu úřadu.

(2)

Ustanovení § 50 odst. 2 platí přiměřeně.

(3)

Osoba, které bylo povolení uděleno, je po dodání zboží do prostor celního skladu povinna

a)

sdělit ihned celnímu úřadu dodání zboží ve formě a za podmínek jím stanovených,

b)

zapsat dodané zboží do své evidence, která musí obsahovat zejména údaje umožňující zjistit povahu zboží a datum zápisu do evidence,

c)

mít připraveny doklady, které jsou potřebné pro propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu.

(4)

Není-li tím narušeno řádné provádění celního dohledu, může celní úřad povolit osobě, které bylo povolení uděleno, aby

a)

sdělení uvedené v odstavci 1 písm. a) učinila již v době, kdy je dodání zboží bezprostředně očekáváno,

b)

ve zvláštních případech, daných druhem zboží a četností dovozů, nemusela celní úřad informovat o každém dodání zboží, poskytne-li mu veškeré údaje, které celní úřad považuje za potřebné k provedení případné celní kontroly.

(5)

Případná následná celní kontrola zboží se provádí na základě údajů zapsaných v evidenci deklaranta. Zápis zboží do evidence deklaranta se v těchto případech považuje za propuštění zboží.

§ 53

Aktivní zušlechťovací styk, přepracování

pod celním dohledem a dočasné použití

(1)

Zjednodušené celní prohlášení na propuštění zboží do jiného režimu s ekonomickým účinkem než uskladňování v celním skladu může celní úřad na žádost deklaranta přijmout, aniž by obsahovalo všechny stanovené údaje. Zjednodušené celní prohlášení však musí obsahovat údaje o deklarantovi, režimu, do kterého má být zboží propuštěno, údaje uvedené v souhrnném celním prohlášení, místo a podpis deklaranta.

(2)

Ustanovení § 38 a 41 se použijí přiměřeně.

(3)

Při propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení se použijí přiměřeně rovněž ustanovení § 38, 39 a 41.

§ 54

Ustanovení § 33 až 35 a § 42 až 48, vztahující se na zboží propuštěné do volného oběhu, a § 51 odst. 3 se použijí přiměřeně na zboží navržené k propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití.

§ 55

Ukončení režimu s ekonomickým účinkem

(1)

Při ukončení režimu s ekonomickým účinkem, s výjimkou pasivního zušlechťovacího styku a uskladňování v celním skladu, lze při propuštění do režimu volného oběhu a do režimu vývozu použít zjednodušený postup.

(2)

Při ukončení režimu pasivního zušlechťovacího styku lze při propuštění zboží do volného oběhu použít zjednodušený postup.

(3)

Při ukončení režimu uskladňování v celním skladu lze při propuštění zboží do režimu volného oběhu a režimu vývozu zjednodušený postup použít, nejedná-li se o zboží, na které se vztahuje právní předpis o tržní regulaci v zemědělství.

§ 55a

Režim vývozu

(1)

Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu vývozu, obsahuje:

a)

údaje o deklarantovi,

b)

přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do jaké podpoložky celního sazebníku je zboží zařazeno,

c)

značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,

 

d)

identifikační znaky dopravního prostředku, kterým má být zboží přepraveno, nebo údaj o poštovní přepravě,

e)

všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů,

f)

cenu obchodní parity,

g)

místo a podpis deklaranta.

(2)

Ustanovení § 33 až 36 a § 38 až 42 se použijí přiměřeně.

§ 55b

Zjednodušení formalit v režimu tranzitu

Povolení ke zjednodušení formalit při propouštění zboží do režimu tranzitu se uděluje osobě (dále jen "schválený odesílatel") jen za podmínek, že

a)

nenavrhuje propuštění zboží do režimu tranzitu pouze příležitostně,

b)

vede evidenci umožňující celnímu úřadu kontrolovat pohyb zboží,

c)

zajistí celní dluh globální zárukou,

d)

závažným způsobem nebo opakovaně neporušila celní předpisy,

e)

bude deklarantem v režimu tranzitu.

§ 56

Postup při jiném nakládání se zbožím než prodeji zboží

(k § 316 odst. 3 zákona)

Zboží, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v řízení konaném o celních přestupcích nebo v řízení konaném o celních deliktech, zboží, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v trestním řízení o trestných činech spáchaných při dovozu, vývozu, tranzitu nebo jiném nakládání se zbožím, jakož i zboží, které deklarant přenechal státu, je v prozatímní správě 18 celního úřadu, nebylo-li prodáno.

§ 57

Pomocné zboží

(k § 164 odst. 2 zákona)

Za pomocné zboží se považuje veškeré zboží, které není v zušlechtěném výrobku obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu tohoto výrobku, i když je ve výrobě zcela nebo zčásti spotřebováno, s výjimkou tohoto zboží:

a)

zdroje energie, jiné než nezbytné pohonné hmoty potřebné k vyzkoušení zušlechtěných výrobků nebo k zjištění vad zboží dovezeného na opravu,

b)

mazadla, jiná než potřebná k vyzkoušení zušlechtěných výrobků, kalibraci, zaměření apod.

§ 58

Zrušují se

1.

vyhláška ministerstva financí České republiky č. 45/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 43/1991 Sb., kterou se provádí celní zákon, ve znění vyhlášky č. 397/1991 Sb. a vyhlášky č. 287/1992 Sb.,

2.

vyhláška ministerstva financí č. 46/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 505/1991 Sb., o formě, obsahu a náležitostech návrhu na celní řízení a o celní statistice, ve znění vyhlášky č. 289/1992 Sb.

§ 59

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr: Ing. Kočárník CSc. v. r.

Příloha 8

Příloha 9

Příloha 9

Příloha 11

Příloha 13

Příloha 14

Příloha 15

Příloha 16

Příloha 27

Příloha 28

Příloha 29

Příloha 30

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Čl. II vyhlášky č. 8/1996 Sb.15.1.1996


Poznámky pod čarou:

Celní prohláškou se rozumí nálepka DOUANE C1, případně Celní prohláška C2C) 3.

§ 4 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

§ 7 zákona č. 119/1992 Sb.

§ 127131 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

§ 132136 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

§ 145148 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

§ 153156 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

§ 157160 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

§ 161167 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

§ 168170 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

Devizový zákon č. 528/1990 Sb., ve znění zákona č. 228/1992 Sb.

§ 4446 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

§ 3943 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

§ 161167 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

Celní prohláškou se rozumí nálepka DOUANE C1, případně Celní prohláška C2C) 3.

Celní prohláškou se rozumí nálepka DOUANE C1, případně Celní prohláška C2C) 3.

Celní prohláškou se rozumí nálepka DOUANE C1, případně Celní prohláška C2C) 3.

Celní prohláškou se rozumí nálepka DOUANE C1, případně Celní prohláška C2C) 3.

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.

Poznámky pod čarou:
1

Celní prohláškou se rozumí nálepka DOUANE C1, případně Celní prohláška C2C) 3.

2

§ 4 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

3

§ 7 zákona č. 119/1992 Sb.

8

§ 127131 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

9

§ 132136 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

10

§ 145148 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

11

§ 153156 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

12

§ 157160 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

13

§ 161167 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

14

§ 168170 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

15

Devizový zákon č. 528/1990 Sb., ve znění zákona č. 228/1992 Sb.

16

§ 4446 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

17

§ 3943 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

18

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.