Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
190/2004 Sb. znění účinné od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023
změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 96/2022 Sb.

29.5.2022

zákonem č. 237/2020 Sb.

1.1.2021

zákonem č. 119/2020 Sb.

1.5.2020

Více...

190

 

ZÁKON

ze dne 1. dubna 2004

o dluhopisech

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část první

Základní ustanovení (§ 1-24a)

Hlava I

Úvodní ustanovení (§ 1-7)

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1 a  upravuje postup při vydávání dluhopisů bez ohledu na to, kdo je osobou, která dluhopisy vydává (dále jen „emitent“), a některé další otázky s dluhopisy související, včetně postupu při vydávání obdobných cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, s nimiž je spojeno právo na splacení dlužné částky.

§ 2

Dluhopis a emise dluhopisů

(1)

Dluhopis je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu (dále jen „emisní podmínky“).

(2)

Dluhopisy mohou být jen zastupitelné.

(3)

Dluhopis, který není zaknihovaným cenným papírem ani imobilizovaným cenným papírem (dále jen „listinný dluhopis“), je cenným papírem na řad. V rubopisu listinného dluhopisu se uvede identifikace nabyvatele.

(4)

Emisí dluhopisů se rozumí soubor dluhopisů vydávaných na základě týchž emisních podmínek a majících stejné datum emise a stejné datum splatnosti. Dluhopisům téže emise s nimiž jsou spojena stejná práva, se přidělí stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN).

§ 3

Zpřístupnění emisních podmínek

(1)

Emitent může vydat dluhopisy jen tehdy, pokud byly nejpozději k datu jejich emise investorům zpřístupněny emisní podmínky na nosiči informací, který investorům umožňuje reprodukci emisních podmínek v nezměněné podobě a uchování emisních podmínek tak, aby mohly být využívány alespoň do data splatnosti těchto dluhopisů.

(2)

Je-li nejpozději k datu emise dluhopisů uveřejněn prospekt dluhopisů (dále jen „prospekt“) a jsou-li nejpozději k témuž datu na internetových stránkách emitenta zpřístupněny jejich emisní podmínky, zpřístupnění na nosiči informací uvedeném v odstavci 1 se nevyžaduje. V tom případě však emitent zajistí, aby emisní podmínky byly zpřístupněny na těchto internetových stránkách bezplatně a v nezměněné podobě trvale alespoň do data splatnosti těchto dluhopisů a měly podobu datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném formátu.

(3)

Jestliže o to vlastník dluhopisů požádá, vzniká emitentovi povinnost poskytnout mu bezúplatně jeden výtisk aktuálních emisních podmínek těchto dluhopisů.

§ 4

Seznam vlastníků

(1)

Emitent vede seznam vlastníků jím vydaných listinných dluhopisů. Seznam vlastníků dluhopisů, které jsou zaknihovaným cenným papírem nebo imobilizovaným cenným papírem (dále jen „zaknihovaný dluhopis“), vede osoba vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů.

(2)

K účinnosti převodu listinného dluhopisu vůči emitentovi se vyžaduje předložení dluhopisu s nepřetržitou řadou rubopisů nebo jiný důkaz o tom, že příslušná osoba je vlastníkem dluhopisu; emitent zapíše změnu vlastníka do seznamu podle odstavce 1 věty první bez zbytečného odkladu poté, co mu bude taková změna prokázána.

§ 5

Druhy dluhopisů

Dluhopisy vydané týmž emitentem, s nimiž jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh.

§ 6

Náležitosti dluhopisu

(1)

Dluhopis obsahuje alespoň

a)

označení „dluhopis“, nejde-li o krytý dluhopis, státní pokladniční poukázku nebo poukázku České národní banky,

b)

údaj o druhu dluhopisu, který lze uvést i odkazem na emisní podmínky, nejde-li o dluhopis, se kterým není spojeno žádné zvláštní právo,

c)

údaje identifikující emitenta,

d)

jmenovitou hodnotu jako dlužnou částku,

e)

výnos dluhopisu, nebo údaj o tom, že výnos je určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem; anebo je z dluhopisu aspoň zřejmé, že dluhopis je bez výnosu nebo kde se lze s tím, jak je výnos určen, seznámit,

f)

datum nebo jiný okamžik splacení (dále jen „datum splatnosti“) dlužné částky (splacení dluhopisu), případně informaci o tom, že má být dlužná částka splacena splátkami,

g)

údaje identifikující vlastníka dluhopisu, nejde-li o zaknihovaný dluhopis,

h)

podpis emitenta, nejde-li o zaknihovaný dluhopis,

i)

číselné označení dluhopisu, nejde-li o zaknihovaný dluhopis,

j)

datum emise a

k)

identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů.

(2)

U zaknihovaného dluhopisu postačí, že údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a j) jsou zjistitelné z příslušné evidence investičních nástrojů.

(3)

Byl-li vydán hromadný dluhopis, obsahuje tento dluhopis také údaj o tom, kolik dluhopisů a jakého druhu nahrazuje.

(4)

Pro posouzení toho, zda je dluhopis řádně vydán, nemá vliv, zda obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1, obsahuje-li alespoň náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h) a k), nebo jsou-li tyto údaje zjistitelné z příslušné evidence investičních nástrojů; odstavce 2 a 3 tím nejsou dotčeny.

§ 7

Celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů

(1)

Emitent může vydat dluhopisy

a)

v menší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů, jestliže se do konce lhůty pro upisování nepodařilo upsat předpokládanou celkovou jmenovitou hodnotu emise dluhopisů,

b)

ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů, a to i po uplynutí lhůty pro upisování, je-li tato možnost uvedena v emisních podmínkách, nebo

c)

až do výše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů i po uplynutí lhůty pro upisování, je-li tato možnost uvedena v emisních podmínkách.

(2)

Postupuje-li emitent podle odstavce 1 písm. b) nebo c) a není-li lhůta určená pro upisování postačující, určí dodatečnou lhůtu pro upisování, která skončí nejpozději v den, který je rozhodný pro splacení jednotlivých splátek jmenovité hodnoty dluhopisu nebo splacení dluhopisu, a zpřístupní ji stejným způsobem jako emisní podmínky.

(3)

V případě zaknihovaných dluhopisů emitent bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro upisování oznámí osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů skutečnost podle odstavce 1 a zpřístupní ji stejným způsobem, jakým zpřístupnil emisní podmínky. V případě emise komunálních dluhopisů emitent oznámí skutečnost podle odstavce 1 písm. a) též Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“).

(4)

V případě emise státních dluhopisů vydávaných jako zaknihované dluhopisy oznámí ministerstvo skutečnost podle odstavce 1 písm. b) nebo c) bez zbytečného odkladu osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů a vyhlásí nebo uveřejní ji stejným způsobem, jakým vyhlásilo nebo uveřejnilo emisní podmínky.

(5)

Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů emitent zpřístupní investorům spolu s emisními podmínkami způsobem, kterým zpřístupňuje tyto emisní podmínky.

Hlava II

Emisní podmínky (§ 8-14)

§ 8

Základní ustanovení

Emisní podmínky podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů, a to i odkazem na informace obsažené v prospektu.

§ 9

Náležitosti emisních podmínek

(1)

Emisní podmínky obsahují vždy alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu

a)

skutečnosti uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až f) a j),

b)

údaj o tom, zda jde o listinný dluhopis, imobilizovaný cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír,

c)

lhůtu pro upisování emise dluhopisů,

d)

emisní kurz, případně způsob jeho určení,

e)

informace o tom, jak je výnos dluhopisu určen, nebo že dluhopis je bez výnosu,

f)

způsob a místo upisování dluhopisu, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu,

g)

informace o tom, jak a kde má být dluhopis splacen, včetně případné informace o datu splatnosti a výši jednotlivých splátek, má-li být dlužná částka splacena splátkami,

h)

údaje o zdaňování výnosu dluhopisu,

i)

údaje nutné k identifikaci osob, které se podílejí na zabezpečení vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplacení výnosu dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech,

j)

identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů,

k)

způsob oznamování konání schůze vlastníků dluhopisů (dále jen „schůze vlastníků“), a způsob uveřejňování a zpřístupňování dalších informací o dluhopisu,

l)

informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem byl udělen rating, je-li tato informace emitentovi známa,

m)

určení dne, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků,

n)

informaci o tom, zda a v jakém rozsahu Česká národní banka vykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem, a

o)

informaci o tom, že pokud prospekt schvaluje Česká národní banka,

1.

je tento prospekt posouzen Českou národní bankou pouze z hlediska úplnosti údajů v něm obsažených,

2.

Česká národní banka při jeho schvalování neposuzuje hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a

3.

Česká národní banka schválením prospektu negarantuje budoucí ziskovost emitenta ani jeho schopnost splatit výnosy a jmenovitou hodnotu dluhopisu․

(2)

Emisní podmínky podle záměrů emitenta dále obsahují alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu

a)

rozhodnutí emitenta, že emise dluhopisů bude v rámci lhůty pro upisování vydávána postupně (v tranších),

b)

právo emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. b), případně právo emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. c),

c)

informace o tom, kdy, jak a kde má být vyplacen výnos dluhopisu, není-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem,

d)

údaj o tom, že splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu je zajištěno třetí osobou, a údaj, kde je smlouva, kterou se sjednává zajištění, přístupná investorům,

e)

údaje o zástavním právu u dluhopisu, u nějž je splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu zajištěno zástavou, a způsob, jakým bude zástavní právo uplatněno, včetně případných informací podle § 20,

f)

způsob losování u dluhopisu, jehož výnos je spojen s dluhopisem, který je losován,

g)

údaj o dalších právech, která jsou s dluhopisem spojena,

h)

údaj o tom, že emitent rozhodl podle § 17,

i)

údaj o tom, že informace podle tohoto zákona budou uveřejňovány a zpřístupňovány v jiném jazyce než českém,

j)

údaj o tom, kdo povede evidenci zaknihovaných dluhopisů,

k)

údaj o rozhodnutí emitenta o vyloučení možnosti oddělit právo na vyplacení výnosu dluhopisu od dluhopisu,

l)

oprávnění emitenta splatit dluhopis před datem jeho splatnosti včetně poměrného výnosu, s vymezením podmínek a způsobu předčasného splacení a též způsobu výpočtu hodnoty nesplacených nevrácených kupónů podle § 19 odst. 4,

m)

oprávnění vlastníka dluhopisu žádat splacení dluhopisu popřípadě i poměrného výnosu před datem splatnosti a vymezení podmínek, za kterých je oprávněn tak učinit,

n)

znění rozhodčí doložky, mají-li být spory o právech a povinnostech spojených s dluhopisem řešeny v rozhodčím řízení,

o)

u vyměnitelného dluhopisu způsob oznámení dne, od kterého lze právo na výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo akcii či akcie uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou vyměnitelné dluhopisy zaknihovanými dluhopisy, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů,

p)

u prioritního dluhopisu způsob oznámení dne, od kterého lze právo na přednostní úpis akcií uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou prioritní dluhopisy zaknihovanými dluhopisy, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů,

q)

u podřízeného dluhopisu ujednání, že pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným bude uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo srovnatelnou podmínkou podřízenosti v případě

1.

vstupu emitenta do likvidace,

2.

vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo

3.

je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření,

r)

u podřízeného dluhopisu určení jiného pořadí uspokojení pohledávek z podřízených dluhopisů, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních pohledávek, včetně pohledávek z jiných podřízených dluhopisů, či rozdílně ve vztahu k pohledávce odpovídající právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.

§ 10

Změna emisních podmínek

(1)

Ke změně emisních podmínek se vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků.

(2)

Souhlas schůze vlastníků se nevyžaduje

a)

ke změně přímo vyvolané změnou právní úpravy,

b)

ke změně, která se netýká postavení nebo zájmů vlastníků dluhopisů, nebo

c)

v případě, že žádný z vydaných dluhopisů, k nimž se emisní podmínky vztahují, není ve vlastnictví osoby odlišné od emitenta.

(3)

Emitent bez zbytečného odkladu po změně emisních podmínek zpřístupní investorům způsobem, kterým byly zpřístupněny emisní podmínky, tuto změnu emisních podmínek a úplné znění emisních podmínek po provedené změně.

(4)

Investor, který před zpřístupněním změny emisních podmínek, ke které se vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků, souhlasil s koupí nebo s upsáním dluhopisu a k tomuto dluhopisu ještě nenabyl vlastnické právo, je oprávněn od koupě nebo upsání odstoupit ve lhůtě 5 pracovních dnů poté, co je zpřístupněna změna emisních podmínek, neurčí-li emitent v emisních podmínkách lhůtu delší.

§ 11

Dluhopisový program

(1)

Společné emisní podmínky pro předem neurčený počet emisí dluhopisů se označují jako dluhopisový program.

(2)

Za emisní podmínky jednotlivé emise v rámci dluhopisového programu se považuje dluhopisový program a doplněk dluhopisového programu pro danou emisi.

(3)

Doplněk dluhopisového programu obsahuje alespoň

a)

doplnění náležitostí emisních podmínek podle § 9, které nejsou obsaženy v dluhopisovém programu,

b)

odkaz na dluhopisový program a informaci o tom, kde se s ním lze seznámit, a

c)

specifické podmínky emise dluhopisů, ke které se doplněk dluhopisového programu vztahuje.

Pochybnosti o obsahu zvláštního práva spojeného s dluhopisem

§ 12

(1)

V případě pochybnosti o obsahu zvláštního práva spojeného s dluhopisem může soud na návrh vlastníka dluhopisu,

a)

rozhodnout jaké zvláštní právo je s dluhopisem spojeno, je-li z okolností zřejmé, že takové právo vyjadřuje vůli obsaženou v emisních podmínkách nebo je této vůli obsahově nejbližší, nebo

b)

nebude-li možné postupovat podle písmene a) rozhodnout, že dluhopis je dluhopis, se kterým není spojeno zvláštní právo.

(2)

Řízení uvedené v odstavci 1 je řízením podle § 83 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.

(3)

Údaj o zahájení řízení podle odstavce 1 spolu se spisovou značkou řízení, označením příslušného soudu a údajem o předmětu sporu emitent zpřístupní bez zbytečného odkladu po zahájení řízení na téže internetové stránce, na které zpřístupnil emisní podmínky, tak, aby byly obdobně splněny požadavky uvedené v § 3 odst. 2 větě druhé, nebo způsobem, kterým zpřístupnil emisní podmínky. Stejně emitent zpřístupní i rozhodnutí soudu v této věci s vyznačenou doložkou právní moci.

(4)

Je-li účastníkem řízení podle odstavce 1 fyzická osoba, emitent z jejích osobních údajů zpřístupní pouze jméno.

§ 13

(1)

Rozhodne-li soud podle § 12 odst. 1 písm. b), může vlastník dluhopisu, o jehož druhu bylo rozhodnuto, požadovat do 1 měsíce ode dne, kdy emitent rozhodnutí soudu zpřístupnil v souladu s § 12 odst. 3, aby od něj emitent tento dluhopis za přiměřenou cenu koupil, ledaže byla pochybnost zřejmá již v době, kdy vlastník dluhopis získal. Emitent od vlastníka dluhopisu koupí dluhopis do 15 pracovních dnů ode dne, kdy mu došel návrh na uzavření smlouvy.

(2)

Nesplní-li emitent povinnost stanovenou v odstavci 1 nebo nezpřístupní-li emitent rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. b) v souladu s § 12 odst. 3 větou druhou do 1 měsíce ode dne nabytí jeho právní moci, může se oprávněný vlastník dluhopisu domáhat uzavření smlouvy u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy emitentovi došel návrh na uzavření smlouvy.

§ 14

zrušen

Hlava III

Vydání dluhopisu a vlastní dluhopisy nabyté emitentem (§ 15-15a)

§ 15

Vydání dluhopisu

(1)

Vydání dluhopisů zabezpečuje emitent nebo jím pověřená osoba, která obstará vydání emise nebo se smluvně zaváže stát se prvním nabyvatelem emise nebo její části.

(2)

Emisi dluhopisů je možné vydávat v rámci lhůty pro upisování i postupně po částech (tranších), je-li tato možnost uvedena v emisních podmínkách.

(3)

Nedojde-li k vydání dluhopisů, je emitent povinen do 30 dnů po dni skončení lhůty pro upisování vrátit upisovateli jím upsanou a splacenou částku, a to, nestanoví-li emisní podmínky jinak, navýšenou o úrok, který poskytovatel platebních služeb, který vedl účet, na který byla částka splacena, ve vztahu k této částce účtoval.

(4)

Na dluhopisy, které jsou při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet emitenta v příslušné evidenci investičních nástrojů, se hledí jako na řádně vydané v okamžiku jejich zápisu na tento účet, jsou-li splněny ostatní náležitosti stanovené zákonem pro vydání dluhopisů.

§ 15a

Vlastní dluhopisy

(1)

Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti nezanikají, ledaže emitent rozhodne jinak.

(2)

Emitent neuplatňuje výměnné nebo prioritní právo (§ 33) spojené s vlastními dluhopisy.

(3)

Vlastní dluhopisy nabyté emitentem zanikají datem jejich splatnosti nebo dnem určeným emitentem, pokud datu splatnosti předchází.

(4)

Pro účely ustanovení tohoto zákona upravujících schůzi vlastníků se k vlastním dluhopisům ve vlastnictví emitenta nepřihlíží.

Hlava IV

Výnos dluhopisu, vyplacení výnosu dluhopisu a splácení dluhopisu (§ 16-19)

§ 16

Výnos dluhopisu

Výnos dluhopisu lze určit zejména

a)

pevnou úrokovou sazbou,

b)

rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem,

c)

slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu, nebo

d)

pohyblivou úrokovou sazbou odvozenou například z jiných úrokových sazeb či úrokových výnosů, pohybu měnových kurzů, finančních indexů či cen komodit.

§ 17

Den rozhodný pro splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu

(1)

Rozhodl-li emitent v emisních podmínkách, že právo na splacení dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k jinému dni, než je datum splatnosti dluhopisu, nesmí takto určený den předcházet takovému datu splatnosti o více než 30 dnů ani následovat po tomto datu.

(2)

Odstavec 1 se použije obdobně pro právo na vyplacení výnosu dluhopisu a právo na splacení jednotlivých splátek dluhopisu.

§ 18

Oddělení práva na výnos dluhopisu

(1)

Pokud to emisní podmínky nevylučují, může být právo na výnos dluhopisu od dluhopisu odděleno a spojeno s kupónem jako cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydaným k uplatnění tohoto práva.

(2)

Kupónový arch k listinnému dluhopisu musí být vydán současně s vydáním dluhopisu, a to se samostatným kupónem pro každý jednotlivý výnos; u zaknihovaného dluhopisu platí ustanovení věty první přiměřeně pro zápis v příslušné evidenci investičních nástrojů.

(3)

Na každém z kupónů dluhopisu musí být vyznačeno, jaké právo je s ním spojeno, a den, který je rozhodný pro uplatnění tohoto práva.

(4)

Jestliže se dluhopisu přiděluje identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů, musí být toto identifikační označení přiděleno samostatně pro

a)

dluhopis s kupóny,

b)

dluhopis bez kupónů (dále jen „oddělená jistina“),

c)

každý kupón dluhopisu.

(5)

Na žádost osoby oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem provede osoba vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů

a)

rozdělení dluhopisu na oddělenou jistinu a kupóny, nebo

b)

opětovné spojení oddělené jistiny s kupóny, jestliže jejich vlastník je zároveň vlastníkem oddělené jistiny. Ke spojení může dojít pouze tehdy, pokud vlastník jistiny vlastní všechny kupóny, u kterých ještě nenastal den, který je rozhodný pro uplatnění práva s nimi spojeného.

§ 19

Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu

(1)

Splatnost dluhopisu se určuje jednorázově k určitému datu, nebo splátkami, jejichž výše se stanoví v emisních podmínkách.

(2)

Emitent je oprávněn splatit jednotlivé dluhopisy včetně poměrného výnosu před datem jejich splatnosti, pouze pokud emisní podmínky tento způsob splacení připouštějí a vymezují podmínky pro předčasnou splatnost. Emisní podmínky mohou určit, že při předčasném splacení dluhopisů nemusí být splacena celá dlužná částka odpovídající jmenovité hodnotě, bude-li vlastníkovi dluhopisu splacen alespoň jím zaplacený emisní kurz.

(3)

Vlastník dluhopisu může žádat splacení dluhopisu před stanoveným datem splatnosti, pouze pokud emisní podmínky tento způsob splacení připouštějí nebo stanoví-li tak tento zákon; nevyplývá-li z emisních podmínek něco jiného, lze žádat i poměrný výnos.

(4)

Dojde-li u dluhopisu k předčasnému splacení, musí být spolu s dluhopisem vráceny všechny kupóny, které nejsou ještě splatné. V případě nesplnění této povinnosti se hodnota nevrácených kupónů, určená podle emisních podmínek, odečte.

(5)

Právo na výnos dluhopisu spojené s kupónem, který při předčasném splacení dluhopisu nebyl vrácen emitentovi, zůstává zachováno.

(6)

Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu může emitent provést sám nebo prostřednictvím banky, spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry, provozovatele poštovních služeb nebo osoby, která má oprávnění podle práva cizího státu, podle něhož byla založena, k výkonu obdobné činnosti jako tyto osoby a je oprávněna podnikat na území České republiky.

Hlava V

Agent pro zajištění (§ 20-20a)

§ 20

Zajištění dluhopisu a agent pro zajištění

(1)

Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu a jiné dluhy s dluhopisy související lze ve vztahu ke každé emisi dluhopisů zajistit též zřízením zástavního práva nebo jiného zajištění ve prospěch vlastníků dluhopisů a případně též dalších osob uvedených v emisních podmínkách (dále jen „oprávněné osoby“) na základě písemné smlouvy uzavřené mezi agentem pro zajištění jako zástavním věřitelem nebo příjemcem jiného zajištění a emitentem nebo jiným poskytovatelem zajištění. Takto zajištěnými pohledávkami mohou být pohledávky podmíněné nebo pohledávky, které mají vzniknout v budoucnu, jakož i pohledávky určitého druhu vznikající v určité době nebo různé pohledávky vznikající z téhož právního důvodu. Ve vztahu k jedné emisi dluhopisů lze ustanovit jen jednoho agenta pro zajištění.

(2)

Agent pro zajištění vykonává práva věřitele, zástavního věřitele nebo jiného příjemce zajištění vlastním jménem ve prospěch oprávněných osob; to platí i pro případ insolvenčního řízení, výkonu rozhodnutí nebo exekuce týkajících se zástavce nebo jiného poskytovatele zajištění nebo jejich majetku. Plnění získané ze zajištění (dále jen „získané plnění“) náleží oprávněným osobám v poměru určeném v emisních podmínkách; je-li agent pro zajištění bankou nebo obchodníkem s cennými papíry, považuje se získané plnění v tomto rozsahu za majetek zákazníka podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

(3)

Emisní podmínky dluhopisů zajištěných podle odstavce 1 musí obsahovat údaje nutné k identifikaci agenta pro zajištění a jeho označení jako agenta pro zajištění. Nezpřístupní-li emitent smlouvu podle odstavce 1, nebo alespoň její podstatnou část, investorům stejným způsobem jako emisní podmínky, musí emisní podmínky dluhopisů zajištěných podle odstavce 1 obsahovat alespoň popis práv a povinností agenta pro zajištění.

(4)

Vyžaduje-li jiný právní předpis nebo právní jednání údaje o zástavním věřiteli nebo zajištěném dluhu, uvedou se údaje nutné k identifikaci agenta pro zajištění, údaj identifikující dluhopis, a identifikace zajištěného dluhu alespoň odkazem na smlouvu podle odstavce 1 nebo jiný dokument.

(5)

Smlouva podle odstavce 1 upraví podmínky a postup při změně v osobě agenta pro zajištění.

(6)

Změnou v osobě agenta pro zajištění práva a povinnosti agenta pro zajištění přecházejí v plném rozsahu na nového agenta pro zajištění. Písemnost dokládající právní skutečnost, na jejímž základě ke změně v osobě agenta pro zajištění došlo, je podkladem pro zápis změny v osobě agenta pro zajištění do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku; návrh na zápis je oprávněn podat vždy též nový agent pro zajištění.

§ 20a

Práva a povinnosti agenta pro zajištění

(1)

Agent pro zajištění je vždy vázán rozhodnutím vlastníků dluhopisů podle § 20 odst. 1 přijatým na schůzi vlastníků alespoň prostou většinou hlasů ohledně toho, jak má vykonávat práva z příslušné emise dluhopisů ve vztahu k zástavnímu právu nebo jinému zajištění podle § 20 odst. 1.

(2)

Rozhodne-li schůze vlastníků o změně v osobě agenta pro zajištění, přechází práva a povinnosti ze smlouvy podle § 20 odst. 1 a emisních podmínek na nového agenta pro zajištění.

(3)

Agent pro zajištění zpřístupní oprávněným osobám bez zbytečného odkladu podstatné informace týkající se zástavního práva nebo jiného zajištění podle § 20 odst. 1, zejména informace o případném výkonu zástavního práva nebo jiného zajištění.

(4)

Agent pro zajištění vykonává svou činnost s odbornou péčí, zejména jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků dluhopisů podle § 20 odst. 1.

(5)

Agent pro zajištění je oprávněn

a)

uplatňovat ve prospěch oprávněných osob všechna práva spojená se zástavním právem nebo jiným zajištěním,

b)

kontrolovat v souvislosti se zástavním právem nebo jiným zajištěním plnění emisních podmínek ze strany emitenta,

c)

činit ve prospěch oprávněných osob další úkony nebo jinak chránit jejich zájmy v souvislosti se zástavním právem nebo jiným zajištěním.

(6)

Při výkonu práv podle odstavce 5 se na agenta pro zajištění hledí, jako by byl věřitelem každé zajištěné pohledávky.

(7)

V rozsahu, v jakém uplatňuje práva ze zajištění spojená s dluhopisy agent pro zajištění, nemohou vlastníci dluhopisů podle § 20 odst. 1 uplatňovat taková práva samostatně; tím není dotčeno právo těchto vlastníků dluhopisů rozhodnout o změně v osobě agenta pro zajištění.

(8)

Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se pro agenta pro zajištění nepoužijí.

Hlava VI

Schůze vlastníků (§ 21-24a)

§ 21

Základní ustanovení

(1)

Emitent bez zbytečného odkladu svolá schůzi vlastníků v případě

a)

návrhu změn emisních podmínek, pokud se její souhlas ke změně emisních podmínek vyžaduje,

b)

ukončení činnosti agenta pro zajištění v souladu se smlouvou podle § 20 odst. 1,

c)

požadavku na změnu v osobě agenta pro zajištění ze strany vlastníků dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje alespoň 5 % celkové jmenovité hodnoty dané emise dluhopisů,

d)

dalších situací, které vymezují emisní podmínky,

(dále jen „změny zásadní povahy“).

(2)

Nesvolá-li schůzi vlastníků emitent, je v případě podle odstavce 1 písm. b) nebo c), nebo stanoví-li tak emisní podmínky, povinen schůzi vlastníků svolat bez zbytečného odkladu agent pro zajištění. Schůzi vlastníků je oprávněn svolat též vlastník dluhopisu, jde-li o případ, kdy emitent porušil svou povinnost podle odstavce 1, nebo jde-li o jiný případ upravený v emisních podmínkách, ledaže agent pro zajištění svolal schůzi vlastníků podle věty první.

(3)

Smlouva podle § 20 odst. 1 upraví postup při změně v osobě agenta pro zajištění v důsledku rozhodnutí schůze vlastníků svolané z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c).

(4)

Emitent je povinen se schůze vlastníků zúčastnit a poskytnout informace nezbytné k rozhodnutí či přijetí stanoviska schůze vlastníků. Agent pro zajištění je povinen se zúčastnit schůze vlastníků svolané z důvodu uvedeného v § 21 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo v emisních podmínkách.

(5)

Osoba vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů vydá emitentovi na jeho žádost výpis z evidence emise předmětných dluhopisů pro účely svolání a konání schůze vlastníků.

§ 21a

Den rozhodný pro účast na schůzi vlastníků

(1)

Emitent určí pro vlastníky dluhopisů den, který je rozhodný pro jejich účast na schůzi vlastníků. Tento den nemůže předcházet dni jejího konání o více než 30 dnů.

(2)

Jsou-li dluhopisy přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, na zahraničním trhu obdobnému regulovanému trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě, je dnem, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků, vždy sedmý den předcházející konání schůze vlastníků.

§ 22

(1)

Organizačně a technicky schůzi vlastníků zajišťuje a náklady s tím spojené nese ten, kdo schůzi vlastníků svolává (dále jen „svolavatel“), pokud nejde o případ, kdy emitent porušil svoji povinnost podle § 21 odst. 1 a schůzi vlastníků svolá namísto emitenta vlastník sám. V tomto případě jdou náklady spojené se schůzí vlastníků k tíži emitenta. Náklady spojené s účastí na schůzi vlastníků nese vlastník dluhopisu.

(2)

Místo, datum a hodina konání schůze vlastníků musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost vlastníků dluhopisů účastnit se schůze vlastníků.

(3)

Svolavatel oznámí konání schůze vlastníků způsobem stanoveným v emisních podmínkách, a to ve lhůtě nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání. Oznámení obsahuje alespoň

a)

údaje o emitentovi podle § 6 odst. 1 písm. c),

b)

název dluhopisu, datum emise a identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů, bylo-li přiděleno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis; v případě společné schůze vlastníků tyto údaje o všech vydaných a dosud nesplacených emisích,

c)

místo, datum a hodinu konání schůze vlastníků,

d)

program jednání, včetně případného návrhu změny emisních podmínek a jejich zdůvodnění,

e)

den, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků.

(4)

Pokud se schůze vlastníků koná na návrh vlastníka dluhopisu, poskytne mu emitent potřebnou součinnost.

(5)

Záležitosti, které nebyly zařazeny na navrhovaný program jednání schůze vlastníků, lze na této schůzi rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech vlastníků dluhopisů.

(6)

Odpadne-li důvod pro svolání schůze vlastníků, odvolá ji svolavatel stejným způsobem, jakým byla svolána.

§ 23

Průběh schůze vlastníků

(1)

Schůze vlastníků je schopna se usnášet, jestliže se jí účastní vlastníci dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků více než 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části emise dluhopisů. Společná schůze vlastníků je schopna se usnášet, jestliže se jí účastní vlastníci dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje ke dni, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků, více než 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části každé dosud vydané emise. Neřeší-li se problematika společná všem emisím, je nutná účast vlastníků 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části těch emisí, kterých se problematika dotýká, ledaže emisní podmínky určí jinak.

(2)

Není-li schůze vlastníků, která má rozhodovat o změně emisních podmínek, schopna se usnášet, svolavatel svolá, je-li to nadále potřebné, náhradní schůzi vlastníků tak, aby se konala do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Konání náhradní schůze vlastníků s nezměněným programem jednání se oznámí vlastníkům dluhopisů nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Náhradní schůze vlastníků je schopna se usnášet bez ohledu na podmínky uvedené v odstavci 1.

(3)

Před zahájením schůze vlastníků je svolavatel povinen poskytnout za účelem kontroly účasti na schůzi informaci o počtu všech dluhopisů opravňujících k účasti na této schůzi. Vlastní dluhopisy ve vlastnictví emitenta ke dni, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků se pro účely odstavců 1 a 4 nezapočítávají.

(4)

Schůze vlastníků rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných vlastníků dluhopisů. Počet hlasů každého vlastníka dluhopisu odpovídá jeho podílu na celkové jmenovité hodnotě nesplacené části emise dluhopisů. Ke změně emisních podmínek, doplňku dluhopisového programu nebo k ustavení a odvolání společného zástupce vlastníků dluhopisů je nutný souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných vlastníků dluhopisů.

(5)

Jestliže schůze vlastníků souhlasila se změnami zásadní povahy, může osoba, která byla vlastníkem dluhopisu k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků a podle zápisu hlasovala na schůzi proti návrhu nebo se schůze nezúčastnila, požádat o předčasné splacení jmenovité hodnoty dluhopisu včetně poměrného výnosu. Byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, je emitent povinen splatit vlastníkům dluhopisů emisní kurz a poměrný výnos. Žádost o předčasné splacení musí být podána do 30 dnů od zpřístupnění usnesení schůze vlastníků nebo společné schůze vlastníků podle odstavce 7. Po uplynutí této lhůty právo na předčasné splacení zaniká. Emitent je povinen vyplatit tuto částku do 30 dnů od doručení žádosti způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky.

(6)

Nesouhlasí-li schůze vlastníků se změnami zásadní povahy uvedenými v § 21 odst. 1 písm. b) až d), může současně rozhodnout, že pokud bude emitent postupovat v rozporu s jejím usnesením, je povinen předčasně splatit vlastníkům dluhopisů, kteří o to požádají, jejich jmenovitou hodnotu včetně poměrného výnosu; byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, je emitent povinen splatit vlastníkům dluhopisů na jejich žádost emisní kurz a poměrný výnos. Žádost o předčasné splacení musí být podána do 30 dnů od zpřístupnění usnesení schůze vlastníků nebo společné schůze vlastníků podle odstavce 7. Po uplynutí této lhůty právo na předčasné splacení zaniká. Emitent je povinen vyplatit tuto částku do 30 dnů od doručení žádosti způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky.

(7)

Svolavatel vypracuje zápis o schůzi vlastníků do 30 dnů ode dne jejího konání. Pokud schůze projednávala některou ze změn zásadní povahy, musí být o schůzi pořízen notářský zápis. Pokud schůze vlastníků s některou z těchto změn souhlasila, uvedou se v notářském zápisu jména těch vlastníků dluhopisu, kteří se změnou souhlasili, a počty kusů dluhopisů, které každý z těchto vlastníků má k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků (odstavec 1) ve svém vlastnictví. Emitent je povinen do 30 dnů ode dne konání schůze vlastníků uveřejnit všechna rozhodnutí schůze vlastníků, a to způsobem, kterým uveřejnil emisní podmínky.

§ 24

Společný zástupce vlastníků dluhopisů

(1)

Ve vztahu ke každé emisi dluhopisů lze ustanovit společného zástupce všech vlastníků dluhopisů této emise (dále jen „společný zástupce“) na základě písemné smlouvy uzavřené nejpozději k datu emise dluhopisů mezi společným zástupcem a emitentem. Pro tyto účely se na společného zástupce hledí, jako by byl věřitelem každé pohledávky každého vlastníka dluhopisu. O jmenování nebo o změně v osobě společného zástupce může kdykoli rozhodnout i schůze vlastníků.

(2)

Nestanoví-li smlouva podle odstavce 1 jinak, vykonává společný zástupce vedle práv podle odstavce 8 rovněž veškerá práva agenta pro zajištění podle § 20 a 20a, ledaže je agentem pro zajištění ustanovena osoba odlišná od společného zástupce. Vykonává-li společný zástupce práva agenta pro zajištění, plní i povinnosti agenta pro zajištění podle § 20 a 20a.

(3)

Rozhodne-li schůze vlastníků o jmenování nebo o změně v osobě společného zástupce, je emitent tímto rozhodnutím vázán.

(4)

Společný zástupce vykonává svou činnost s odbornou péčí, zejména jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků dluhopisů. Společný zástupce vykonává veškerá práva věřitele v souladu s emisními podmínkami nebo smlouvou podle odstavce 1 vlastním jménem ve prospěch vlastníků dluhopisů; to platí i po jmenování nuceného správce krytých bloků (§ 32a odst. 1) a pro případ insolvenčního řízení, výkonu rozhodnutí nebo exekuce týkajících se emitenta dluhopisů nebo jeho majetku.

(5)

Emisní podmínky nebo rozhodnutí schůze vlastníků musí obsahovat údaje nutné k identifikaci společného zástupce vlastníků dluhopisů a jeho označení jako společného zástupce. Nezpřístupní-li emitent smlouvu podle odstavce 1, nebo alespoň její podstatnou část, investorům stejným způsobem jako emisní podmínky, musí emisní podmínky obsahovat alespoň popis práv a povinností společného zástupce.

(6)

Společný zástupce je vždy vázán rozhodnutím vlastníků dluhopisů přijatým na schůzi vlastníků alespoň prostou většinou hlasů ohledně toho, jak má vykonávat práva z příslušné emise dluhopisů.

(7)

Smlouva podle odstavce 1 nebo emisní podmínky upraví podmínky a postup při změně v osobě společného zástupce. Dojde-li ke změně v osobě společného zástupce, přecházejí práva a povinnosti ze smlouvy podle odstavce 1 a emisních podmínek v plném rozsahu na nového společného zástupce.

(8)

Nestanoví-li emisní podmínky nebo smlouva podle odstavce 1 jinak, je společný zástupce oprávněn

a)

uplatňovat ve prospěch vlastníků dluhopisů všechna práva spojená s dluhopisy,

b)

kontrolovat plnění emisních podmínek ze strany emitenta,

c)

činit ve prospěch vlastníků dluhopisů další úkony nebo jinak chránit jejich zájmy.

(9)

Při výkonu oprávnění podle odstavce 8 se na společného zástupce hledí, jako by byl věřitelem každé pohledávky každého vlastníka dluhopisů. V rozsahu, v jakém uplatňuje práva spojená s dluhopisy společný zástupce, nemohou vlastníci dluhopisů uplatňovat taková práva samostatně; tím není dotčeno právo vlastníků dluhopisů rozhodnout o změně v osobě společného zástupce.

§ 24a

Účast na schůzi vlastníků s využitím prostředků komunikace na dálku

(1)

Emisní podmínky mohou určit, za jakých podmínek se oprávněné osoby mohou účastnit schůze vlastníků s využitím elektronických prostředků, umožňujících například přímý dálkový přenos schůze vlastníků obrazem a zvukem nebo přímou dvousměrnou komunikaci mezi schůzí vlastníků a oprávněnou osobou.

(2)

Organizační a technické podmínky musí umožňovat ověření totožnosti osoby oprávněné k účasti na schůzi vlastníků a určení podílů na celkové jmenovité hodnotě nesplacené části emise dluhopisů; jinak se k hlasům projeveným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících vlastníků dluhopisů nepřihlíží.

(3)

Vlastník dluhopisu, který využije práva podle odstavce 1, se považuje za přítomného na schůzi vlastníků.

Část druhá

Zvláštní kategorie dluhopisů (§ 25-36a)

Hlava I

Státní dluhopisy a dluhopisy vydávané českou národní bankou (§ 25-26)

§ 25

(1)

Dluhopisy vydávané Českou republikou, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, které Česká republika vydává podle práva cizího státu, jsou státními dluhopisy. Česká republika může státní dluhopisy vydávat v České republice i v zahraničí.

(2)

Státní dluhopisy jsou vydávány na základě

a)

jiného zákona o státním dluhopisovém programu, nebo

b)

jiného zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.

(3)

Na základě zákona podle odstavce 2 je možné vydávat jednotlivé emise dluhopisů s různými emisními podmínkami.

(4)

Vláda České republiky je povinna předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky stanovisko České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu a k vládnímu návrhu jiného zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje; to neplatí, je-li tímto jiným zákonem zákon upravující rozpočtová pravidla.

(5)

Státní dluhopisy s dobou splatnosti do 1 roku včetně se označují jako státní pokladniční poukázky. Dluhopisy vydávané Českou národní bankou se splatností do 1 roku včetně se označují jako poukázky České národní banky.

(6)

Ustanovení odstavců 2 až 5 se vztahují i na státní dluhopisy vydávané v zahraničí.

(7)

Ustanovení § 3, § 9 odst. 1 písm. k) až m), § 10 a § 21 až 24a se nevztahují na státní dluhopisy a dluhopisy vydávané Českou národní bankou.

§ 26

(1)

Česká republika vydává státní dluhopisy prostřednictvím ministerstva. Emisní podmínky státních dluhopisů určuje ministerstvo. Ministerstvo může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí státních pokladničních poukázek. Ministerstvo vyhlašuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek ve Sbírce zákonů, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí nebo podle práva cizího státu. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j), které se ve Sbírce zákonů nevyhlašují, ale jsou ministerstvem uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2)

Emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou se zveřejňují ve Věstníku České národní banky a jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní banka může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí poukázek České národní banky. Společné emisní podmínky se zveřejňují nebo uveřejňují podle věty první a jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j), které se ve Věstníku České národní banky nezveřejňují, ale jsou Českou národní bankou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3)

Ministerstvo nesmí změnit emisní podmínky státních dluhopisů, ledaže jde o náležitosti podle § 9 odst. 1 písm. f) a i) a § 9 odst. 2 písm. j). Česká národní banka nesmí změnit emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou.

(4)

Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se prodávají prostřednictvím České národní banky. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se prodávají prostřednictvím České národní banky, ministerstva, právnické osoby zřízené ministerstvem podle jiného zákona v souvislosti s řízením státního dluhu nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna.

(5)

Činnost spojenou se správou a splácením státních dluhopisů zabezpečuje ministerstvo nebo jím pověřená osoba.

(6)

Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky vyloučit. Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky i omezit, pokud současně určí podmínky, za nichž je jejich převoditelnost přípustná. Omezení nebo vyloučení převoditelnosti státního dluhopisu je závazné pro každého.

(7)

Je-li převoditelnost státních dluhopisů vyloučena nebo omezena, emisní podmínky mohou vyloučit i možnost zřídit ke státním dluhopisům zástavní právo, nebo, pokud současně určí podmínky, za nichž je zřízení zástavního práva přípustné, tuto možnost také omezit. Omezení nebo vyloučení možnosti zřídit zástavní právo ke státním dluhopisům je závazné pro každého.

(8)

K převodu státního dluhopisu v rozporu s odstavcem 6 nebo ke zřízení zástavního práva ke státnímu dluhopisu v rozporu s odstavcem 7 se nepřihlíží.

Hlava II

Komunální dluhopisy (§ 27)

§ 27

(1)

Komunální dluhopis je dluhopis vydaný územním samosprávným celkem. Jeho název obsahuje označení „komunální“; jiný dluhopis nesmí ve svém názvu toto označení obsahovat.

(2)

Územní samosprávný celek musí mít k vydání komunálních dluhopisů předchozí souhlas ministerstva.

(3)

Ministerstvo udělí souhlas podle odstavce 2 územnímu samosprávnému celku, jestliže

a)

ekonomická situace územního samosprávného celku umožňuje splnit dluhy vyplývající z komunálních dluhopisů a tyto dluhy nemají a nebudou mít výrazně negativní dopad na jeho hospodaření a rozvoj,

b)

územní samosprávný celek hodlá získat peněžní prostředky vydáním komunálních dluhopisů pouze za účelem použití takto získaných peněžních prostředků na

1.

investice do dlouhodobého hmotného majetku sloužícího k výkonu působnosti územního samosprávného celku,

2.

odstranění škod způsobených živelní nebo jinou pohromou, nebo

3.

financování projektu spolufinancovaného z prostředků Evropské unie a

c)

lhůta splatnosti komunálních dluhopisů, které územní samosprávný celek hodlá vydat, není delší než 15 let od data emise.

(4)

K žádosti o souhlas podle odstavce 2 žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 3. Vzor žádosti a obsah jejích příloh, včetně příloh prokazujících účel použití peněžních prostředků v souladu s odstavcem 3 písm. b) body 1 až 3, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5)

Územní samosprávný celek vede peněžní prostředky získané vydáním komunálních dluhopisů na samostatném bankovním účtu nebo o nich účtuje odděleně tak, aby byl kdykoliv schopen doložit účel jejich použití.

(6)

Ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) se na emisi komunálních dluhopisů nepoužije.

(7)

Odstavce 2 až 5 se použijí i na komunální dluhopisy vydávané v zahraničí nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územním samosprávným celkem podle práva cizího státu.

Hlava III

Kryté dluhopisy (§ 28-32j)

Díl 1

Požadavky na kryté dluhopisy a na jejich emitenta (§ 28-32)

§ 28

Krytý dluhopis

(1)

Krytým dluhopisem je dluhopis nebo obdobný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky vydávaný podle práva cizího státu, jehož emitentem je banka a který k datu emise splňuje požadavky podle § 28a odst. 1 a 2.

(2)

Krytý dluhopis může být hypotečním zástavním listem (§ 28b odst. 1), veřejnoprávním zástavním listem (§ 28b odst. 2), nebo smíšeným zástavním listem (§ 28b odst. 3).

(3)

Hypoteční úvěr je úvěr, který je alespoň částečně zajištěn zástavním právem k nemovité věci, a to ode dne vzniku právních účinků zástavního práva.

(4)

Nemovitá věc podle odstavce 3 se musí nacházet na území členského státu.

(5)

Ve vztahu ke krytým dluhopisům, které jsou vydávány podle práva cizího státu, se v tomto zákoně rozumí

a)

emisními podmínkami dokument podle práva tohoto cizího státu srovnatelný s emisními podmínkami, nebo smlouva podle práva tohoto cizího státu srovnatelná s emisními podmínkami a

b)

společným zástupcem osoba podle práva tohoto cizího státu ve srovnatelném postavení se společným zástupcem; má se za to, že tato osoba má obdobná oprávnění jako společný zástupce podle tohoto zákona.

§ 28a

Pravidla pro krycí portfolio

(1)

Souhrnná hodnota všech krycích aktiv (§ 30a) v krycím portfoliu (§ 30c odst. 1) musí být rovna alespoň 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží (§ 31a odst. 1) a které s ním tvoří krytý blok, nestanoví-li emisní podmínky vyšší limit. Při plnění této povinnosti se krycí aktiva, s výjimkou derivátů, vyjadřují v jejich jmenovité hodnotě, dluhy, s výjimkou derivátů, se vyjadřují v jejich jmenovité hodnotě navýšené o naběhlý a nevyplacený výnos a deriváty v krytém bloku se vyjadřují v jejich reálné hodnotě podle mezinárodních účetních standardů upravených nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění, přičemž

a)

pro emitenta krytých dluhopisů kladná reálná hodnota derivátů se v krycím portfoliu zohlední pouze do výše přijatého zajištění derivátů ve formě peněžních prostředků nebo věcí podle § 31 odst. 2 písm. b) nebo c), které je součástí krytého bloku, a

b)

pro emitenta krytých dluhopisů se k záporné reálné hodnotě derivátů v krycím portfoliu nepřihlíží a do krytého bloku tato záporná reálná hodnota derivátů vstupuje jako dluh, k jehož krytí toto krycí portfolio slouží [§ 31a odst. 4 písm. d)], ledaže emitent poskytnul druhé smluvní straně zajištění derivátů ve formě peněžních prostředků nebo věcí podle § 31 odst. 2 písm. b) nebo c), které je součástí krytého bloku.

(2)

Souhrnná hodnota všech krycích aktiv v krycím portfoliu musí být rovna alespoň 85 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, nestanoví-li emisní podmínky vyšší limit. Při plnění povinnosti podle věty první se nepřihlíží ke krycím aktivům podle § 31 odst. 2 písm. d) a e) a podle čl. 129 odst. 1 písm. c) a čl. 129 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3)

Jmenovitá hodnota pohledávky z hypotečního úvěru v krycím portfoliu nesmí přesahovat 100 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci (§ 29), která slouží k zajištění této pohledávky, nestanoví-li emisní podmínky nižší limit. V rozsahu, v jakém pohledávka z hypotečního úvěru přesahuje tento limit, se k ní pro účely odstavců 1 a 2 nepřihlíží.

(4)

Pro účely odstavců 1 a 2 se jmenovitá hodnota pohledávky v krycím portfoliu v případě selhání dlužníka podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo při splnění přísnější podmínky podle emisních podmínek, sníží o 100 %.

(5)

Pro účely odstavce 1 se do souhrnné hodnoty všech dluhů započítá i předpokládaná výše souvisejících dluhů podle § 31a odst. 4 písm. a) až c) a e), která činí 1 % jmenovité hodnoty krytých dluhopisů v krytém bloku.

§ 28aa

Likviditní rezerva krycího portfolia

(1)

Krycí portfolio vždy obsahuje likviditní rezervu složenou z aktiv podle odstavce 3, která jsou k dispozici pro krytí maximálního kumulativního čistého odtoku likvidity z krytého bloku po dobu následujících 180 dnů.

(2)

Čistým odtokem likvidity se rozumí všechny odchozí platby splatné v jeden den, včetně plateb jistiny a úroků a plateb podle derivátů v krytém bloku, po odečtení všech příchozích plateb splatných ve stejný den a souvisejících s aktivy v krycím portfoliu.

(3)

Likviditní rezerva krycího portfolia se skládá z těchto druhů aktiv zapsaných do rejstříku krycích aktiv [§ 32 odst. 3 písm. a)]:

a)

aktiva úrovně 1, úrovně 2A nebo úrovně 2B podle čl. 10 až 12 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/612, která jsou oceněna v souladu s tímto nařízením a která nevydal

1.

emitent dotčených krytých dluhopisů,

2.

mateřský podnik emitenta dotčených dluhopisů podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133 (dále jen „kontrolující osoba“) jiný než subjekt veřejného sektoru, který není úvěrovou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133 (dále jen „úvěrová instituce“),

3.

dceřiný podnik emitenta dotčených dluhopisů podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133 (dále jen „kontrolovaná osoba“) nebo jiná kontrolovaná osoba jeho kontrolující osoby, nebo

4.

sekuritizační jednotka pro speciální účel podle čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2017/24024, se kterou má tento emitent úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133,

b)

krátkodobé expozice vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 1 nebo 2, nebo krátkodobé vklady u úvěrových institucí, které patří do stupně úvěrové kvality 1, 2 nebo 3 podle čl. 129 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133.

(4)

Součástí likviditní rezervy krycího portfolia nejsou pohledávky z expozic, které jsou považovány za pohledávky v selhání podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133.

(5)

Pokud se na emitenta krytých dluhopisů vztahují požadavky na likviditu stanovené v přímo použitelných předpisech Evropské unie, které se překrývají s likviditní rezervou krycího portfolia, odstavce 1 až 4 se po dobu stanovenou v těchto přímo použitelných předpisech Evropské unie nepoužijí.

(6)

Stupněm úvěrové kvality se v tomto zákoně rozumí stupeň úvěrové kvality podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133.

§ 28ab

Struktury prodloužitelné splatnosti

(1)

Strukturou prodloužitelné splatnosti je mechanismus umožňující prodloužit plánovanou splatnost krytých dluhopisů o předem určenou dobu v případě, že nastane určitá rozhodná událost stanovená v emisních podmínkách v souladu s tímto zákonem.

(2)

Kryté dluhopisy lze vydat se strukturami prodloužitelné splatnosti, pokud je ochrana investorů zajištěna alespoň těmito způsoby:

a)

splatnost krytých dluhopisů se prodlužuje výhradně v případě, že k datu jejich splatnosti, nebo k jinému datu stanovenému v emisních podmínkách,

1.

emitent nebo nucený správce krytých bloků nesplatí všechny kryté dluhopisy dané emise,

2.

nastala některá ze situací podle § 32a odst. 1 písm. a) až d),

3.

bylo vůči emitentovi přijato opatření k řešení krize nebo proveden odpis nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

4.

nastala některá z právních skutečností podle čl. 54 odst. 1 písm. a) bodů i) nebo ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133, nebo

5.

emitent neplní požadavky na likviditní rezervu podle § 28aa nebo by v důsledku splacení dané emise neplnil požadavky na likviditu stanovené v přímo použitelných předpisech Evropské unie,

b)

informace o struktuře splatnosti poskytované investorům dostatečně umožňují určit riziko krytého dluhopisu a zahrnují podrobný popis

1.

událostí vedoucích k prodloužení splatnosti krytých dluhopisů dané emise,

2.

důsledků úpadku nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů pro prodloužení splatnosti a

3.

úlohy České národní banky a nuceného správce krytých bloků ve vztahu k prodloužení splatnosti a

c)

konečné datum splatnosti krytého dluhopisu lze vždy určit.

(3)

V případě úpadku nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů nemá prodloužení splatnosti vliv na pořadí vlastníků krytých dluhopisů ani nemění pořadí splatnosti krytých dluhopisů podle původního harmonogramu vydávání krytých dluhopisů.

(4)

Emitent nebo nucený správce krytých bloků musí podle emisních podmínek krytých dluhopisů skutečnost, že dojde k prodloužení splatnosti krytých dluhopisů, oznámit vlastníkům krytých dluhopisů způsobem a ve lhůtách stanovených v emisních podmínkách.

(5)

Prodloužení splatnosti nemění strukturální vlastnosti krytých dluhopisů a krytého bloku.

§ 28b

Druhy krytých dluhopisů

(1)

Hypotečním zástavním listem je krytý dluhopis, z jehož emisních podmínek plyne, že povinnost podle § 28a odst. 2 má být plněna jen s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. a) nebo podle čl. 129 odst. 1 písm. d) až f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Pouze hypoteční zástavní listy mohou ve svém názvu obsahovat označení „hypoteční zástavní list“. Hypoteční zástavní listy mohou ve svém názvu obsahovat i svým významem odpovídající označení v cizím jazyce.

(2)

Veřejnoprávním zástavním listem je krytý dluhopis, z jehož emisních podmínek plyne, že povinnost podle § 28a odst. 2 má být plněna jen s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. b) a c) nebo podle čl. 129 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Je-li povinnost podle § 28a odst. 2 plněna převážně s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. b) a c), zvyšuje se limit podle § 28a odst. 1 na 110 %.

(3)

Smíšeným zástavním listem je krytý dluhopis, který není hypotečním zástavním listem ani veřejnoprávním zástavním listem.

§ 28c

Povinnost dodržovat pravidla pro krycí portfolio a pravidla pro označení krytých dluhopisů

(1)

Emitent krytých dluhopisů zajistí plnění požadavků podle § 28a. Pouze kryté dluhopisy mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie.

(2)

Emitent krytých dluhopisů, které ve svém názvu obsahují označení „CRR“ anebo označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie, zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavků podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pouze kryté dluhopisy, které splňují požadavky podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, mohou ve svém názvu obsahovat označení „CRR“ anebo označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie.

(3)

Emitent hypotečních zástavních listů zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavku podle § 28b odst. 1.

(4)

Emitent veřejnoprávních zástavních listů zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavku podle § 28b odst. 2.

(5)

Od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků se požadavky podle § 28a, 28b ani požadavky podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nepoužijí.

§ 28d

Informace pro investory

(1)

Emitent krytých dluhopisů poskytuje dostatečně podrobné informace o svých krytých blocích tak, aby mohli investoři posoudit profil a rizika daného krytého bloku a postupovat s náležitou péčí.

(2)

Informace jsou emitentem krytých dluhopisů poskytovány investorům alespoň jednou za kalendářní čtvrtletí a zahrnují alespoň tyto údaje o portfoliu:

a)

hodnotu krycího portfolia a nesplacených krytých dluhopisů,

b)

seznam identifikačních označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN) pro všechny emise krytých dluhopisů v rámci daného krytého bloku, kterým bylo toto identifikační označení přiděleno,

c)

zeměpisné rozdělení a druh krycích aktiv, velikost příslušných úvěrů a metodu ocenění,

d)

údaje týkající se tržního rizika, včetně úrokového rizika a měnového rizika, a úvěrových a likviditních rizik,

e)

strukturu splatnosti krycích aktiv a krytých dluhopisů, včetně přehledu událostí rozhodných pro prodloužení splatnosti, je-li to relevantní,

f)

úroveň požadovaného a dostupného krytí a zákonného, smluvního a dobrovolného přezajištění a

g)

procentní podíl úvěrů, u nichž se má za to, že došlo k selhání podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133, včetně úvěrů více než 90 dnů po splatnosti.

(3)

Emitent krytých dluhopisů uveřejňuje informace poskytované investorům podle odstavce 1 na svých internetových stránkách.

§ 29

Zástavní hodnota zastavené nemovité věci

(1)

Zástavní hodnotu zastavených nemovitých věcí stanoví emitent krytých dluhopisů. Emitent krytých dluhopisů je povinen upravit ve svých vnitřních předpisech pravidla pro stanovení zástavní hodnoty zastavovaných nemovitých věcí, která musí respektovat zásady uvedené v odstavci 2.

(2)

Zastavené nemovité věci se oceňují cenou obvyklou nebo tržní hodnotou, podle zvláštního právního předpisu upravujícího oceňování majetku, se zohledněním

a)

trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovité věci,

b)

výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitou věcí,

c)

práv a závad s nemovitou věcí spojených a

d)

místních podmínek trhu s nemovitými věcmi včetně jeho vlivů a předpokládaného vývoje.

(3)

Zástavní hodnota zastavených nemovitých věcí, stanovená podle odstavce 2, nesmí převyšovat jejich cenu obvyklou nebo tržní hodnotu.

(4)

Zástavní hodnota zastavených nemovitých věcí musí být stanovena osobou, která má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti a která je nezávislá na procesu rozhodování o úvěru. Při posuzování hodnoty nebere tato osoba v úvahu spekulativní prvky a hodnotu transparentně a jednoznačně dokumentuje.

§ 30

Přednostní práva u zastavené nemovité věci

(1)

Na zastavené nemovité věci nesmí váznout zástavní právo třetí osoby, které by bylo ve stejném nebo v přednostním pořadí před zástavním právem zajišťujícím pohledávku z hypotečního úvěru zapsanou do rejstříku krycích aktiv. Převod zastavené nemovité věci nesmí být omezen dříve vzniklým omezením převodu nemovité věci. Tyto podmínky musí být splněny po celou dobu, po kterou je pohledávka z hypotečního úvěru zapsána do rejstříku krycích aktiv; jmenovitá hodnota pohledávky, která nesplňuje tento požadavek, je pro účely § 28a odst. 1 a 2 rovna nule.

(2)

Nemovitá věc se nepovažuje za zatíženou dříve vzniklým zástavním právem nebo omezením převodu nemovité věci, jestliže takto zajištěný dluh zanikne v důsledku použití hypotečního úvěru k jeho splacení.

§ 30a

Krycí aktiva

Věc uvedená v § 31 odst. 1 a 2 a zapsaná v rejstříku krycích aktiv je krycím aktivem.

§ 30b

Pravidla pro rejstřík krycích aktiv

(1)

Po jmenování nuceného správce krytých bloků lze zapsat věc do rejstříku krycích aktiv jen s předchozím souhlasem vlastníků krytých dluhopisů. K zápisu provedenému bez tohoto předchozího souhlasu se nepřihlíží.

(2)

Emitent krytých dluhopisů musí vymazat z rejstříku krycích aktiv věc, která po svém zápisu přestala být věcí uvedenou v § 31 odst. 1 nebo 2. Nucený správce krytých bloků tuto povinnost nemá.

(3)

Emitent krytých dluhopisů ani nucený správce krytých bloků nemusí vymazat z rejstříku krycích aktiv žádnou věc, ani když souhrnná hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia přesahuje limit 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(4)

Přesahuje-li souhrnná hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia po jmenování nuceného správce krytých bloků limit 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem vlastníků krytých dluhopisů vymazat některou z věcí z rejstříku krycích aktiv.

(5)

Dojde-li po jmenování nuceného správce krytých bloků ke splacení všech dluhů, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, přestane nucený správce krytých bloků bez zbytečného odkladu vykonávat plnou správu tohoto krytého bloku a zajistí, aby věci, které v krycím portfoliu zůstaly, přestaly být evidovány jako součást tohoto krycího portfolia.

§ 30c

Krycí portfolio

(1)

Krycím portfoliem je evidenčně oddělená část majetku emitenta krytých dluhopisů tvořená věcmi zapsanými do rejstříku krycích aktiv a věcmi uvedenými v § 31 odst. 4, která slouží ke krytí dluhů podle § 31a.

(2)

Emitent krytých dluhopisů vytvoří podle svého uvážení jedno nebo více krycích portfolií.

(3)

K vytvoření krycího portfolia dochází zápisem alespoň jedné věci do rejstříku krycích aktiv odděleně od ostatních věcí již zapsaných v rejstříku krycích aktiv a určením dluhů, k jejichž krytí má toto krycí portfolio sloužit, alespoň v evidenci podle § 32 odst. 3 písm. c). Určení dluhů se nevyžaduje, vytvořil-li emitent krytých dluhopisů jen jedno krycí portfolio; v takovém případě slouží krycí portfolio ke krytí dluhů ze všech krytých dluhopisů vydaných tímto emitentem v oběhu.

(4)

Každá věc zapsaná v rejstříku krycích aktiv musí být zapsána jako součást právě jednoho krycího portfolia.

(5)

Věci zapsané do rejstříku krycích aktiv nelze převést, zastavit ani jinak použít jako zajištění. To platí i po uplatnění některého z opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu vůči emitentovi krytých dluhopisů Českou národní bankou.

§ 30d

Krytý blok

(1)

Krytým blokem je evidenčně oddělená část jmění emitenta krytých dluhopisů tvořená krycím portfoliem a dluhy, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2)

Likvidace, opatření České národní banky podle zákona o bankách ani opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ani jmenování nuceného správce krytých bloků ohledně emitenta krytých dluhopisů nemají vliv na práva a povinnosti plynoucí z věcí a dluhů, které tvoří kryté bloky tohoto emitenta.

(3)

Emitent krytých dluhopisů musí mít nejpozději ke dni emise a po celou dobu vydávání krytých dluhopisů povolení pro krytý blok udělené Českou národní bankou. Toto povolení musí být uděleno pro každý krytý blok.

(4)

Česká národní banka povolení udělí, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

plán obchodních činností vymezuje a pokrývá vydávání krytých dluhopisů,

b)

politiky, procesy a metodiky pro schvalování, změny, obnovu a refinancování úvěrů nebo jiných krycích aktiv zařazených do krycího portfolia dostatečně zajišťují ochranu investorů,

c)

jsou určeni vedoucí a další pracovníci vyhrazení pro krytý blok, kteří mají odpovídající kvalifikaci a znalosti v oblasti vydávání krytých dluhopisů a správy krytých bloků,

d)

organizační uspořádání a monitorování krycího portfolia splňuje požadavky podle tohoto zákona a

e)

emisní podmínky jsou v souladu s požadavky tohoto zákona.

(5)

Česká národní banka může odejmout povolení, jestliže

a)

bylo uděleno na základě nepravdivých, zavádějících nebo neúplných údajů,

b)

podmínky pro jeho udělení přestaly být plněny, nebo

c)

emitent krytých dluhopisů opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti stanovené tímto zákonem.

§ 31

Způsobilá krycí aktiva a související věci

(1)

Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat věc uvedenou v čl. 129 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přičemž emitent krytých dluhopisů musí splňovat podmínky podle čl. 129 odst. 1a až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133 a derivát musí splňovat podmínky podle odstavce 2 písm. e) a odstavce 3.

(2)

Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat i tyto věci, i když nesplňují požadavek podle odstavce 1:

a)

pohledávku z hypotečního úvěru,

b)

pohledávku vůči osobě kontrolované subjektem veřejné správy podle zákona upravujícího některá opatření ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory (dále jen „veřejný podnik“),

c)

pohledávku, za kterou ručí veřejný podnik,

d)

peněžní prostředky emitenta na účtu vedeném osobou uvedenou v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech a jiná aktiva podle § 28aa odst. 3, a

e)

práva plynoucí z derivátu podle čl. 2 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, který slouží k zajištění rizik souvisejících s krycími aktivy zahrnutými do tohoto krycího portfolia nebo krytými dluhopisy, jestliže je z podmínek, za nichž byl tento derivát sjednán, zřejmé, že se sjednává ve vztahu ke krytým dluhopisům, a je-li stanoveno, že platební neschopnost nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů neznamená předčasné ukončení tohoto derivátu.

(3)

Derivát uvedený v odstavci 2 písm. e) lze zapsat do rejstříku krycích aktiv nebo jej z rejstříku krycích aktiv vymazat pouze s předchozím souhlasem druhé smluvní strany, je-li tato druhá smluvní strana finanční smluvní stranou podle čl. 2 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/20128, je jí přiřazen alespoň stupeň úvěrové kvality 3 a sjednání derivátu je řádně zdokumentováno.

(4)

Do krycího portfolia bez nutnosti zápisu do rejstříku krycích aktiv náleží tyto věci:

a)

práva plynoucí ze zajištění poskytnutého ve vztahu ke krycím aktivům zahrnutým do tohoto krycího portfolia, zejména ze zástavního práva k nemovitým věcem ve vztahu k hypotečním úvěrům,

b)

práva plynoucí ze smluv uzavřených ve vztahu ke krycím aktivům zahrnutým do tohoto krycího portfolia, zejména ze smluv o pojištění,

c)

věc poskytnutá jako zajištění derivátu podle odstavce 2 písm. e) , ledaže emisní podmínky určí jinak,

d)

práva plynoucí ze smluv uzavřených ve vztahu ke správě krytého bloku, jehož součástí je toto krycí portfolio, a

e)

od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků peněžní prostředky přijaté jako platba na úhradu dluhu z věci zahrnuté do tohoto krycího portfolia nebo v přímé souvislosti s ní nebo peněžní prostředky získané jako výtěžek ze zpeněžení krycích aktiv podle § 32e odst. 4 nebo podle § 32f odst. 1; takto přijaté peněžní prostředky náleží výlučně do příslušného krycího portfolia.

(5)

O věcech podle odstavce 4 vede emitent krytých dluhopisů nebo nucený správce krytých bloků evidenci podle § 32 odst. 3 písm. b).

(6)

Pohledávku z hypotečního úvěru lze zapsat do rejstříku krycích aktiv teprve dnem, kdy se emitent krytých dluhopisů dozví o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovité věci. Emitent krytých dluhopisů musí mít zavedeny postupy ke kontrole toho, že jsou tyto nemovité věci dostatečně pojištěny proti riziku poškození a že pohledávka z pojištění náleží do krycího portfolia podle odstavce 4 písm. b).

(7)

Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat i pohledávku z hypotečního úvěru poskytnutého jinou bankou, pokud na něj byla tato pohledávka převedena nebo mu byla poskytnuta jako finanční kolaterál podle zákona upravujícího finanční zajištění.

(8)

Pohledávku podle odstavce 2 písm. b) a c) lze zapsat do rejstříku krycích aktiv, pokud veřejný podnik splňuje tyto podmínky:

a)

poskytuje základní veřejné služby na základě licence, koncese podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo jiné formy pověření udělené orgánem veřejné moci,

b)

podléhá veřejnému dohledu a

c)

má dostatečné předpoklady k vytváření příjmů díky tomu, že

1.

má přiměřenou flexibilitu při výběru a zvyšování úplat za poskytované služby, aby byl schopen zajistit své finanční zdraví a platební schopnost,

2.

má zákonný nárok na dostatečné příspěvky k zajištění svého finančního zdraví a platební schopnosti výměnou za poskytování základních veřejných služeb, nebo

3.

má uzavřenu smlouvu o převodu zisků a ztrát s orgánem veřejné moci.

§ 31a

Způsobilé dluhy a související dluhy

(1)

Emitent krytých dluhopisů nebo nucený správce krytých bloků vede ke každému krycímu portfoliu evidenci dluhů podle § 32 odst. 3 písm. c) a d), k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2)

Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. c) se zapisují dluhy z krytých dluhopisů v oběhu, zejména povinnost splatit krytý dluhopis a vyplatit naběhlý výnos krytého dluhopisu. Dluhy podle věty první mohou být v evidenci podle § 32 odst. 3 písm. c) vymezeny zejména určením jedné nebo více emisí krytých dluhopisů. Za kryté dluhopisy v oběhu se považují kryté dluhopisy ve vlastnictví osob odlišných od emitenta nebo kryté dluhopisy ve vlastnictví emitenta, které byly emitentem poskytnuty jiné osobě jako zajištění. Dluhy lze vymezit i určením emisí krytých dluhopisů, které ještě nebyly vydány.

(3)

Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. d) se zapisují dluhy související s dluhy podle odstavce 2, které jsou určené v emisních podmínkách nebo v prospektu těchto krytých dluhopisů nebo ve smlouvě týkající se krytých dluhopisů, jejíž příslušnou část emitent krytých dluhopisů zpřístupnil investorům stejným způsobem jako emisní podmínky nebo prospekt krytých dluhopisů.

(4)

Souvisejícím dluhem podle odstavce 3 může být zejména dluh odpovídající pohledávce

a)

nuceného správce krytých bloků,

b)

vzniklé z právního jednání nuceného správce krytých bloků na účet tohoto krycího portfolia,

c)

společného zástupce vlastníků krytých dluhopisů,

d)

druhé smluvní strany derivátu podle § 31 odst. 2 písm. e) z tohoto derivátu nebo v přímé souvislosti s ním, nebo

e)

jiné osoby určené v emisních podmínkách nebo v prospektu krytých dluhopisů, která se podílela na vydání těchto krytých dluhopisů nebo na správě krytého bloku, jehož součástí jsou dluhy podle odstavce 2.

§ 32

Evidence krytých bloků a informační povinnosti emitenta

(1)

Emitent krytých dluhopisů vede ke všem svým emisím krytých dluhopisů v oběhu a ke všem svým krycím portfoliím evidenci krytých bloků poskytující úplné podklady pro posouzení, zda a jak plní své povinnosti podle § 28a.

(2)

Od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků vede evidenci krytých bloků nucený správce krytých bloků, a to ve stejném rozsahu jako emitent krytých dluhopisů. Emitent krytých dluhopisů poskytne nucenému správci krytých bloků neprodleně po jeho jmenování veškeré podklady k evidenci krytých bloků, jakož i vyčíslení souhrnné hodnoty krycích aktiv v krycím portfoliu oproti souhrnné hodnotě dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(3)

Evidencí krytých bloků jsou tyto seznamy věcí a dluhů vedené emitentem krytých dluhopisů nebo nuceným správcem krytých bloků:

a)

rejstřík krycích aktiv vedený odděleně pro každý krytý blok,

b)

evidence věcí souvisejících s krycími aktivy vedená odděleně pro každý krytý blok,

c)

evidence dluhů z krytých dluhopisů vedená odděleně pro každý krytý blok,

d)

evidence dluhů souvisejících s dluhy podle písmene c) a s věcmi podle písmen a) a b) vedená odděleně pro každý krytý blok.

(4)

Seznamy podle odstavce 3 nejsou veřejným seznamem. Na údaje v těchto seznamech se vztahuje bankovní tajemství. Pro poskytování údajů z těchto seznamů se § 38 zákona o bankách použije obdobně.

(5)

Emitent krytých dluhopisů pravidelně informuje Českou národní banku o tom, zda a jak plní své povinnosti podle tohoto zákona.

(6)

Náležitosti a způsob vedení evidence krytých bloků podle odstavce 1 a způsob plnění informačních povinností emitenta krytých dluhopisů podle odstavce 5, včetně periodicity, stanoví Česká národní banka vyhláškou.

Díl 2

Nucený správce krytých bloků (§ 32a-32f)

§ 32a

Jmenování nuceného správce krytých bloků

(1)

Česká národní banka bez zbytečného odkladu jmenuje nuceného správce krytých bloků pro všechny kryté bloky emitenta krytých dluhopisů, jestliže

a)

byl Českou národní bankou podán návrh na zahájení insolvenčního řízení vůči tomuto emitentovi,

b)

bylo zahájeno insolvenční řízení vůči tomuto emitentovi,

c)

tento emitent vstoupil do likvidace, nebo

d)

emitentovi byla Českou národní bankou odňata bankovní licence.

(2)

Nuceným správcem krytých bloků může být pouze

a)

banka, nebo

b)

zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě, která vydává cenné papíry srovnatelné s krytými dluhopisy, nebo která spravuje věci srovnatelné s krycími aktivy.

(3)

Nuceným správcem krytých bloků nesmí být insolvenční správce, dočasný správce ani likvidátor emitenta krytých dluhopisů ani jiná osoba, u které hrozí střet zájmů.

§ 32b

Práva a povinnosti nuceného správce krytých bloků

(1)

Nucený správce krytých bloků vykonává plnou správu všech krytých bloků příslušného emitenta krytých dluhopisů. Správa krytých bloků nuceným správcem krytých bloků končí, byly-li všechny kryté bloky převedeny podle § 32d, nebo zanikly-li postupem podle § 32e.

(2)

Nucený správce krytých bloků vykonává svou činnost s odbornou péčí. Výkon činnosti nuceného správce krytých bloků s odbornou péčí zejména znamená, že nucený správce krytých bloků jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků krytých dluhopisů, zejména plní povinnosti stanovené v této hlavě a v emisních podmínkách nebo v prospektu příslušných krytých dluhopisů.

(3)

K právnímu jednání, které se týká věci zapsané v rejstříku krycích aktiv, které není plněním dluhu a které učinila po jmenování nuceného správce krytých bloků osoba odlišná od tohoto správce bez souhlasu tohoto správce, se nepřihlíží.

(4)

Nucený správce krytých bloků vykonává práva a plní povinnosti vždy ve prospěch příslušného krytého bloku.

(5)

Nucený správce krytých bloků může sjednat závazek ve prospěch nebo k tíži krytého bloku pouze za účelem zlepšení likvidity nebo zajištění proti riziku.

(6)

Emitent krytých dluhopisů, Česká národní banka, insolvenční správce, likvidátor nebo dočasný správce emitenta krytých dluhopisů poskytují nucenému správci krytých bloků součinnost, aby mohl plnit své povinnosti.

(7)

Nucený správce krytých bloků poskytuje emitentovi krytých dluhopisů, České národní bance, insolvenčnímu správci, likvidátorovi nebo dočasnému správci emitenta krytých dluhopisů součinnost, aby mohly tyto osoby plnit své povinnosti.

(8)

Je-li po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, nucený správce krytých bloků vyčíslí pohledávky vlastníků krytých dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem, a toto vyčíslení zašle bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení. V případě, že nucený správce krytých bloků nezašle vyčíslení pohledávek vlastníků krytých dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení, má právo přihlásit svoji pohledávku v rozsahu, v jakém není kryta krycím portfoliem, rovněž každý vlastník krytého dluhopisu a každý věřitel pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3, a to kdykoli ve lhůtě 1 roku ode dne uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení.

§ 32c

Účty ve prospěch krycího portfolia

(1)

Nucený správce krytých bloků zřídí bez zbytečného odkladu po svém jmenování účet u osoby uvedené v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech k přijímání plateb podle § 31 odst. 4 písm. e) nebo plateb podle odstavce 2 a informuje osoby, kterých by se toto mohlo týkat, o jednoznačném identifikátoru tohoto účtu a sdělí jim též další informace, které jsou podstatné.

(2)

Osoba, která obdrží platbu ve prospěch krycího portfolia, ji převede bez zbytečného odkladu na účet podle odstavce 1, nebo, není-li jí znám jednoznačný identifikátor tohoto účtu, ji převede jiným způsobem nucenému správci krytých bloků ve prospěch příslušného krycího portfolia; to platí i po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů.

§ 32d

Převod krytého bloku nuceným správcem krytých bloků

(1)

Se souhlasem České národní banky může nucený správce krytých bloků převést krytý blok na osobu podle § 32a odst. 2; k převodu krytého bloku bez tohoto souhlasu se nepřihlíží. Nucený správce krytých bloků nesmí takto krytý blok převést na sebe; k převodu krytého bloku na nuceného správce krytých bloků se nepřihlíží. Je-li krytý blok převeden za úplatu, převede tuto úplatu nucený správce bez zbytečného odkladu, po započtení své odměny za správu a převod krytého bloku, do majetku nebo do majetkové podstaty emitenta krytých dluhopisů, jehož krytý blok byl takto převeden.

(2)

Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků příslušných krytých dluhopisů.

(3)

K převodu krytého bloku podle odstavce 1 ani jeho účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti takového převodu ani jeho účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje ani jiné právní jednání než smlouva mezi nuceným správcem krytého bloku a osobou podle § 32a odst. 2.

(4)

Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, které jsou součástí krytého bloku podle odstavce 1, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, převést krytý blok podle odstavce 1.

(5)

Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně převodu krytého bloku.

(6)

Dojde-li k převodu krytého bloku podle odstavce 1, může Česká národní banka uložit

a)

osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou uvedeny kryté dluhopisy, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto kryté dluhopisy uvedeny, nebo

b)

nabyvateli krytého bloku, aby zajistil stažení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z oběhu za účelem jejich výměny a vyznačení nových údajů o nabyvateli příslušného krytého bloku jako jejich emitentovi.

§ 32e

Poměrné snížení dluhů, zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu a předčasné splacení krytých dluhopisů

(1)

Je-li souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než souhrnná hodnota dluhů z krytých dluhopisů a souvisejících dluhů podle § 31a odst. 3, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout, že tyto dluhy, vyjma souvisejících dluhů podle § 31a odst. 4 písm. a), c), d) a f), přestávají být v odpovídající poměrné výši součástí krytého bloku a pro tyto účely se poměrně snižují. Poměrným snížením dluhů nedochází ke snížení jmenovité hodnoty krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, ani ke snížení nebo zániku pohledávek z těchto krytých dluhopisů v rozsahu snížení jejich jmenovité hodnoty, ani ke snížení pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v rozsahu snížení podle věty první, avšak takové pohledávky z krytých dluhopisů a pohledávky odpovídající souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v tomto rozsahu pouze přestanou být součástí krytého bloku. Pohledávky z krytých dluhopisů, které v daném rozsahu přestanou být součástí krytého bloku, mohou být přihlášeny kdykoli po dobu trvání insolvenčního řízení emitenta krytých bloků, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení, nuceným správcem krytých bloků nebo příslušným vlastníkem krytého dluhopisu nebo příslušným věřitelem pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3, pokud tyto již nebyly přihlášeny postupem podle § 32b odst. 8.

(2)

Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží.

(3)

Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, rozhodnout podle odstavce 1.

(4)

Nucený správce krytých bloků může se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že se všechna krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží a že kryté dluhopisy, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, budou předčasně splaceny, a to v celém rozsahu či pouze v poměrné výši odpovídající výši výtěžku zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu. Nucený správce krytých bloků může takto rozhodnout bez ohledu na to, zda dojde k poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 či nikoliv. Pokud nedojde v důsledku zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu k předčasnému splacení všech krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, použije se pro přihlašování pohledávek z krytých dluhopisů vlastníky krytých dluhopisů nebo nuceným správcem krytých bloků odstavec 1 obdobně. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

(5)

K poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 ani ke zpeněžení a předčasnému splacení podle odstavce 4 ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti poměrného snížení dluhů nebo předčasného splacení ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje jiné právní jednání než rozhodnutí nuceného správce krytého bloku podle odstavce 1 nebo 4.

(6)

Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně poměrného snížení dluhů nebo zpeněžení krycího portfolia a předčasného splacení krytých dluhopisů.

(7)

Dojde-li k poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 nebo ke zpeněžení a předčasnému splacení podle odstavce 4, může Česká národní banka uložit

a)

osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou uvedeny kryté dluhopisy, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto kryté dluhopisy uvedeny,

b)

organizátorovi regulovaného trhu nebo obchodníkovi s cennými papíry vyřazení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z obchodování na trhu s investičními nástroji, nebo opětovné přijetí krytého dluhopisu se sníženou jmenovitou hodnotou k obchodování na trhu s investičními nástroji nebo

c)

nucenému správci krytých bloků, aby zajistil stažení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení.

(8)

Výtěžek ze zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu podle odstavce 4 je nucený správce krytých bloků povinen zaslat na účet zřízený podle § 32c odst. 1.

§ 32f

Zpeněžení vybraných krycích aktiv

(1)

Nucený správce krytých bloků může se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že vybraná krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží. Nucený správce krytých bloků může takto rozhodnout bez ohledu na to, zda dojde k poměrnému snížení dluhů podle § 32e odst. 1 či nikoliv.

(2)

Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží.

(3)

Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní banku o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, rozhodnout o tom, že vybraná krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží.

(4)

Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně zpeněžení vybraných krycích aktiv.

(5)

Výtěžek ze zpeněžení vybraných krycích aktiv podle odstavce 1 je nucený správce krytých bloků povinen zaslat na účet zřízený podle § 32c odst. 1.

Díl 3

Dohled České národní banky (§ 32g-32j)

§ 32g

Dohled nad plněním povinností ve vztahu ke krytým dluhopisům

(1)

Dohled nad plněním povinností podle § 28 až 32e vykonává Česká národní banka.

(2)

Dohledu České národní banky podle odstavce 1 podléhá emitent krytých dluhopisů, nucený správce krytých bloků, insolvenční správce, likvidátor a dočasný správce emitenta krytých dluhopisů.

§ 32h

Opatření k nápravě a jiná opatření

(1)

Česká národní banka může emitentovi krytých dluhopisů, který porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, uložit opatření k nápravě zjištěných nedostatků, zakázat nebo omezit činnost emitenta krytých dluhopisů podle tohoto zákona nebo uveřejnit informaci o tom, jaká je povaha protiprávního jednání, a identifikaci osoby, která takto jednala, včetně identifikace osoby, která jednala za právnickou osobu.

(2)

Splnění opatření k nápravě nebo jiného opatření podle odstavce 1 vymáhá Česká národní banka donucovací pokutou, kterou lze uložit ve výši do 5 000 000 Kč.

(3)

Donucovací pokutu za totéž porušení povinnosti lze uložit i opakovaně. Úhrn uložených pokut za totéž porušení povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.

(4)

Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 32i

Spolupráce orgánů dohledu

(1)

V rámci výkonu dohledu nad emitentem krytých dluhopisů Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)9 a Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)10 a poskytuje jim veškeré informace, které jsou významné pro výkon jejich dohledu, zejména informace, které by mohly podstatně ovlivnit posouzení vydávání krytých dluhopisů v jiném členském státě.

(2)

Česká národní banka plní informační povinnosti, které pro ni nebo pro Českou republiku vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/21625, zejména ve vztahu k Evropskému orgánu dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)9.

§ 32j

Informace uveřejňované Českou národní bankou

(1)

Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách

a)

aktualizovaná znění zákonů a vyhlášek upravujících vydávání krytých dluhopisů,

b)

seznam emitentů, kterým bylo uděleno povolení pro krytý blok,

c)

seznam krytých dluhopisů, které mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis“, a

d)

seznam krytých dluhopisů, které mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“.

(2)

Informace podle odstavce 1 Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.

Hlava IV

Vyměnitelné a prioritní dluhopisy (§ 33)

§ 33

(1)

Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhož emitenta, které jejich emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu.

(2)

Prioritní dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho splacení a vyplacení výnosu dluhopisu, jakož i právo na přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Skutečnost, že jde o vyměnitelný nebo prioritní dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v příslušné evidenci a ve všech propagačních sděleních týkajících se takového dluhopisu.

(3)

Emisní podmínky vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu musí obsahovat místo a lhůtu pro uplatnění práv z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu s uvedením, jak bude oznámen počátek běhu této lhůty, a určení dne, od kterého přestává vyplacení výnosu dluhopisu, u kterého bylo uplatněno výměnné právo podle odstavce 1.

(4)

Vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie, a prioritní dluhopisy upravuje jiný právní předpis.

Hlava V

Podřízené dluhopisy (§ 34)

§ 34

(1)

Podřízený dluhopis je dluhopis, kde v případě

a)

vstupu emitenta do likvidace,

b)

vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo

c)

je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření,

bude pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.

(2)

Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v příslušné evidenci a dále ve všech propagačních sděleních týkajících se podřízeného dluhopisu.

(3)

Pohledávky ze všech podřízených dluhopisů a ostatních pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v případech uvedených v odstavci 1 uspokojují podle svého pořadí. Emisní podmínky mohou určit jiné pořadí uspokojení pohledávek z podřízených dluhopisů, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních pohledávek, včetně pohledávek z jiných podřízených dluhopisů, či rozdílně ve vztahu k pohledávce odpovídající právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.

Hlava VI

Sběrný dluhopis (§ 35-36a)

§ 35

(1)

Sběrný dluhopis je dluhopis, který představuje souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou v rámci lhůty pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování, upsány v upisovací listině. Každý sběrný dluhopis je samostatnou emisí. Počet upsaných dluhopisů každého vlastníka představuje jeho podíl na sběrném dluhopisu.

(2)

Sběrný dluhopis je vydán okamžikem, kdy je plně upsána emise dluhopisů, které představuje a kdy je dán do úschovy v souladu s § 36 odst. 1. Za plně upsanou emisi dluhopisů se emise považuje rovněž v případě, že emitent využil svého oprávnění podle § 7 odst. 1 písm. a). V případě zvýšení nebo snížení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů se u opatrovatele podle § 36 odst. 1 na sběrném dluhopisu uvedou informace o rozhodné události, o změně celkové výše emise a případně doplňující informace o emisi. Tyto změny se provedou i v příslušné evidenci investičních nástrojů.

(3)

Sběrný dluhopis je společným vlastnictvím vlastníků podílů na sběrném dluhopisu. Na právní vztahy mezi vlastníky podílů na sběrném dluhopisu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.

(4)

Vlastník podílu na sběrném dluhopisu má veškerá práva jako vlastník dluhopisu.

§ 36

(1)

Sběrný dluhopis musí být dán do úschovy osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů. Sběrný dluhopis je imobilizovaným cenným papírem. Sběrný dluhopis není hromadnou listinou.

(2)

Osoba podle odstavce 1 vede evidenci vlastníků podílů na sběrném dluhopisu.

(3)

Evidence podle odstavce 2 je seznamem vlastníků ve smyslu § 4 odst. 2.

(4)

Vlastník podílu na sběrném dluhopisu může v souladu s emisními podmínkami převést podíl na sběrném dluhopisu na jinou osobu. Právní účinky převodu nastávají zápisem do evidence podle odstavce 2.

(5)

Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat vlastníkovi podílu na sběrném dluhopisu na jeho žádost výpis z evidence o velikosti jeho podílu na sběrném dluhopisu.

(6)

Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat emitentovi sběrného dluhopisu na jeho žádost seznam vlastníků podílů na sběrném dluhopisu pro účely svolání a konání schůze vlastníků.

§ 36a

(1)

K podílu na sběrném dluhopisu vzniká zástavní právo zápisem v evidenci podle § 36 na příkaz zástavního dlužníka. Podá-li příkaz zástavní věřitel, osobní dlužník nebo zástavce, zapíše se zástavní právo, pokud příkazce doloží zřízení zástavního práva.

(2)

Zástavní právo podle odstavce 1 se vymaže z evidence na příkaz zástavního věřitele. Podá-li příkaz zástavní dlužník, osobní dlužník nebo zástavce, vymaže se zástavní právo, pokud příkazce doloží, že nastala skutečnost, která je jinak důvodem zániku zástavního práva.

Část třetí

Státní dozor v souvislosti s vydáváním komunálních dluhopisů (§ 37-39)

§ 37

Státní dozor nad dodržováním podmínek, za nichž byl územnímu samosprávnému celku udělen souhlas podle § 27 odst. 2, vykonává ministerstvo.

§ 38

Přestupky

(1)

Územní samosprávný celek se dopustí přestupku tím, že

a)

použije peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu v rozporu s § 27 odst. 3 písm. b), jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 3 písm. b) a § 27 odst. 7, jde-li o obdobný cenný papír,

b)

vydá dluhopis nebo obdobný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu v rozporu s

1.

§ 27 odst. 3 písm. c), jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 3 písm. c) a § 27 odst. 7, jde-li o obdobný cenný papír, se lhůtou splatnosti delší než 15 let, nebo

2.

§ 27 odst. 2, jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 2 a 7, jde-li o obdobný cenný papír, bez souhlasu ministerstva, nebo

c)

v rozporu s § 27 odst. 5 nevede peněžní prostředky získané z upsání dluhopisu nebo v rozporu s § 27 odst. 5 a 7 obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu na samostatném bankovním účtu, nebo o nich neúčtuje odděleně tak, aby byl schopen doložit účel jejich použití.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

§ 39

Příslušnost

Přestupky podle § 38 projednává ministerstvo.

Část čtvrtá

Přestupky ve vztahu ke krytým dluhopisům (§ 40-41)

§ 40

(1)

Emitent krytých dluhopisů se dopustí přestupku tím, že

a)

nesplní některou z povinností podle § 28a, 28aa, 28b, 28c, 28d nebo čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

b)

vydá krytý dluhopis, aniž by mu bylo uděleno povolení podle § 30d odst. 3,

c)

nevede evidenci krytých bloků podle § 32 odst. 1,

d)

nesplní informační povinnost podle § 32 odst. 5, nebo

e)

neposkytne součinnost nucenému správci krytých bloků podle § 32b odst. 6.

(2)

Nucený správce krytých bloků se dopustí přestupku tím, že

a)

nevede evidenci krytých bloků podle § 32 odst. 2,

b)

nevykonává činnost nuceného správce krytých bloků s odbornou péčí podle § 32b odst. 2,

c)

neposkytne součinnost podle § 32b odst. 7,

d)

nesplní některou z povinností ve vztahu k účtům podle § 32c odst. 1, nebo

e)

nesplní povinnost podle § 32d odst. 6 nebo § 32e odst. 6 tím, že jedná v rozporu s rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů.

(3)

Insolvenční správce, likvidátor nebo dočasný správce emitenta krytých dluhopisů se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost nucenému správci krytých bloků podle § 32b odst. 6.

(4)

Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do výše 20 000 000 Kč.

(5)

Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

§ 41

Příslušnost k projednání přestupků

Přestupky podle § 40 projednává Česká národní banka.

Část pátá

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 42-48)

§ 42

zrušen

§ 43

Dluhopisům obdobné cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry

(1)

Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který není vyměnitelným dluhopisem a s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky, které je byť jen částečně závislé na tom, zda určitá okolnost nastane nebo nenastane, se nepovažuje za dluhopis.

(2)

Pro cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky a který není dluhopisem, lze tento zákon nebo jeho jednotlivé ustanovení použít jen tehdy, dovolávají-li se toho emisní podmínky těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů; takový cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír však nesmí obsahovat označení „dluhopis“.

§ 44

Uveřejňování, oznamování a zpřístupňování informací

Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování, oznamování nebo zpřístupňování informací na území České republiky, pak se tyto informace uveřejňují, oznamují nebo zpřístupňují v českém jazyce nebo v jiném jazyce, je-li to v zájmu investorů a použití tohoto jazyka je upraveno v emisních podmínkách.

§ 45

Je-li ustanoven agent pro zajištění k zajištění dluhů nesouvisejících s vydáváním dluhopisů, použijí se § 20 a 20a obdobně.

§ 46

Přechodná ustanovení

(1)

Emitent může požádat Komisi o schválení změny emisních podmínek do 1 roku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle ustanovení § 12 odst. 1, 6 a 7 se postupuje i v případě emisních podmínek dluhopisů, které byly vydány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2)

Právní vztahy z dluhopisů a emisních podmínek vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(3)

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení podle odstavce 4, se dokončí podle dosavadních právních procesních předpisů.

(4)

Řízení o schválení emisních podmínek, dluhopisového programu a jeho doplňku nebo o změně emisních podmínek a změně doplňku dluhopisového programu, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona. Komise poskytne účastníkům přiměřenou dobu na doplnění nebo změnu žádosti podle požadavků tohoto zákona; po tuto dobu lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.

(5)

Porušení dosavadního právního předpisu nebo rozhodnutí Komise vydaného podle dosavadního zákona, která byla zjištěna po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadního zákona.

(6)

Za hypoteční úvěry podle tohoto zákona se považují i úvěry sjednané přede dnem nabytí jeho účinnosti, pokud splňují podmínky podle § 28.

(7)

Emitent musí předat první pravidla pro stanovení zástavní hodnoty zastavovaných nemovitostí Komisi do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 47

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.

§ 48

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.



Poznámky pod čarou:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, v platném znění.

zrušena

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU.

2

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity, v platném znění.

3

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

4

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012.

5

zrušena

8

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.

9

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.

10

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, v platném znění.