Čekejte, prosím...
A A A
3/2008 Sb. znění účinné od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 450/2012 Sb.

1.1.2013

 

vyhláškou č. 387/2011 Sb.

1.1.2012

 

vyhláškou č. 364/2010 Sb.

1.1.2011

 

Více...

3

 

VYHLÁŠKA

ze dne 3. ledna 2008,

o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku

a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška)

 

Ministerstvo financí podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon“) stanoví:

Část první

Základní ustanovení (§ 1-2)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a)

halou stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru nejméně 400 m3, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky, jako jsou zejména sloupy a pilíře, a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m2,

b)

vedlejší stavbou stavba, která tvoří příslušenství1 stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m2; vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata,

c)

stářím stavby počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, kolaudační souhlas nebo započalo užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu2, do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu, a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem,

d)

stavbou pro rodinnou rekreaci

1.

rekreační chata s obestavěným prostorem nejvýše 360 m3 a se zastavěnou plochou nejvýše 80 m2, včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

2.

zahrádkářská chata s obestavěným prostorem nejvýše 110 m3 a zastavěnou plochou nejvýše 25 m2, včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

3.

rekreační domek v zastavěném území obce se zastavěnou plochou nejvýše 80 m2, včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží, popřípadě jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží,

4.

rekreační chalupa, kterou je stavba, u níž byl původní účel užití stavby změněn na stavbu pro rodinnou rekreaci,

e)

funkčním celkem soubor nemovitostí tvořený nemovitou stavbou, pozemkem zastavěným touto stavbou a souvisejícím jedním nebo více společně užívanými pozemky, zpravidla pod společným oplocením, popřípadě vyplývá-li jejich funkční spojení z vydaného územního rozhodnutí3, stavebního povolení3 nebo kolaudačního rozhodnutí3. Ve funkčním celku může být i více zastavěných pozemků,

f)

pozemkem vodní plochy pozemek s vodním dílem4, kromě pozemku rybníku a malé vodní nádrže, a dále pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku vodní plocha5, na němž je koryto vodního toku, předtím neuvedená vodní nádrž a zamokřená plocha,

g)

rybníkem uměle vytvořená vodní nádrž, určená především k chovu ryb, s přírodním dnem a technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny,

h)

malou vodní nádrží uměle vytvořená nádrž s objemem do 2 milionů m3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno a stoletým průtokem v profilu hráze do 60 m3/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče,

i)

počtem obyvatel obce ke dni ocenění počet obyvatel podle stavu uveřejněného Českým statistickým úřadem v Malém lexikonu obcí České republiky, který je aktuální v období počínajícím prvým dnem druhého měsíce po jeho vydání. Za prvý měsíc se považuje měsíc následující po dni vydání. Při změně územní struktury ke dni ocenění se vychází z počtu obyvatel obce aktuálního ke dni ocenění,

j)

lesním porostem stromy nebo stromy a keře lesních dřevin, které jsou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa,

k)

nelesním porostem okrasné, ovocné i jiné stromy a keře, včetně lesních dřevin, které v zastavěném29 a nezastavěném území plní také jiné funkce než porosty rostoucí na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, zejména jako zeleň v zástavbě i ve volné krajině, doprovodná zeleň vodních toků včetně břehových porostů a doprovodná zeleň komunikací.

Část druhá

Oceňování staveb a bytů (§ 3-26a)

Hlava I

Oceňování staveb

nákladovým způsobem (§ 3-21)

§ 3

Budova a hala

(1)

Jako budova a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 4 až 11.

(2)

Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3)

Základní cena budovy a haly uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K1 až K5, Ki a Kp podle vzorce

 

ZCU =K1 x K2 x K3 x K4 x K5 x Ki x Kp ,

 

kde

ZCU

základní cena upravená,

ZC

základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3,

K1

koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4,

K2

koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části, se vypočte podle vzorce

kde

 

0,92 a 6,60 jsou konstanty,

PZP

průměrná zastavěná plocha v m2,

K3

koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce

pro budovy,

 

pro haly, ne však méně než 0,60,

 

kde

v

průměrná výška podlaží v metrech,

 

2,10; 2,80; 0,30 a 0,60 jsou konstanty,

K4

koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

kde

 

1 a 0,54 jsou konstanty,

n

součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 15 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly, s nadstandardním vybavením, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Dále platí, že

a)

není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 15 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl dle bodu 8 písm. a) této přílohy. Zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b)

je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 2 nebo 3, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c)

chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis jednotlivých konstrukcí a vybavení s podstandardním, resp. nadstandardním provedením;

K5

koeficient polohový podle přílohy č. 14,

Ki

koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 38, vztažený k cenové úrovni roku 1994,

Kp

koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 39.

(4)

Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle § 17.

§ 4

Inženýrská a speciální pozemní stavba

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže oceňované podle § 14 odst. 1, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky, kterou je m3, m2, m, kus nebo hektar, základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 14, Ki z přílohy č. 38 a Kp z přílohy č. 39.

§ 5

Rodinný dům, rekreační chalupa

a rekreační domek

(1)

Cena rodinného domu6, rekreační chalupy nebo rekreačního domku, jejichž obestavěný prostor je větší než 1 100 m3 nebo které patří k původní zemědělské usedlosti anebo jejichž indexovaná průměrná cena není uvedena v příloze č. 20a v tabulce č. 1 a cena rozestavěného rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2)

Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

 

ZCU =ZC x K4 x K5 x Ki x Kp ,

 

kde

ZCU

základní cena upravená,

ZC

základní cena podle přílohy č. 6,

K4

koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

kde

 

1 a 0,54 jsou konstanty,

n

součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 15 v tabulce č. 3, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí, že

a)

není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 15 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl podle bodu 8 písm. b) této přílohy; zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů, přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b)

je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 6, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c)

chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis jednotlivých konstrukcí a vybavení s podstandardním, resp. nadstandardním provedením.

K5

koeficient polohový podle přílohy č. 14,

Ki

koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 38, vztažený k cenové úrovni roku 1994,

Kp

koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 39.

(3)

Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 3.

(4)

Navazující hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití samostatně, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 5. Koeficienty K až K se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části. Obestavěný prostor hospodářské části se do obestavěného prostoru rodinného domu nezapočítává.

(5)

Při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům, se postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4.

§ 6

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1)

Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejichž indexované průměrné ceny nejsou uvedeny v příloze č. 20, a cena rozestavěné rekreační chaty a zahrádkářské chaty se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2)

Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

 

ZCU =ZC x K4 x K5 x Ki x Kp ,

 

kde

ZCU

základní cena upravená,

ZC

základní cena podle přílohy č. 7,

K4

koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

kde

 

1 a 0,54 jsou konstanty,

n

součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 15 v tabulce č. 4, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

 

Dále platí, že

a)

není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 15 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl podle bodu 8 písm. b) této přílohy; zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů, přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b)

je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 7, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c)

chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis jednotlivých konstrukcí a vybavení s podstandardním, resp. nadstandardním provedením.

K5

koeficient polohový podle přílohy č. 14,

Ki

koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 38, vztažený k cenové úrovni roku 1994,

Kp

koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 39.

§ 7

Vedlejší stavba

(1)

Cena vedlejší stavby, kromě té, která tvoří příslušenství ke stavbě oceňované porovnávacím způsobem a je zahrnuta v její ceně, se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2)

Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

 

ZCU =ZC x K4 x K5 x Ki x Kp ,

kde

ZCU

základní cena upravená,

ZC

základní cena podle přílohy č. 8,

K4

koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

 

 

kde

 

1 a 0,54 jsou konstanty,

n

součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 15 v tabulce č. 5, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

 

Dále platí, že

a)

není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 15 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl podle bodu 8 písm. b) této přílohy; zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů, přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b)

je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 8, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c)

chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis jednotlivých konstrukcí a vybavení s podstandardním, resp. nadstandardním provedením.

K5

koeficient polohový podle přílohy č. 14,

Ki

koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 38, vztažený k cenové úrovni roku 1994,

Kp

koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 39.

§ 8

Garáž

(1)

Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, tvořící příslušenství1 jiné stavby neoceňované porovnávacím způsobem, nebo rozestavěné garáže, se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2)

Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

 

ZCU =ZC x K4 x K5 x Ki x Kp ,

 

kde

ZCU

základní cena upravená,

ZC

základní cena podle přílohy č. 9,

K4

koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

kde

 

1 a 0,54 jsou konstanty,

n

součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 15 v tabulce č. 6 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí, že

a)

není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 15 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl podle bodu 8 písm. b) této přílohy; zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů, přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b)

je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 9, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c)

chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis jednotlivých konstrukcí a vybavení s podstandardním, resp. nadstandardním provedením.

K5

koeficient polohový podle přílohy č. 14,

Ki

koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 38, vztažený k cenové úrovni roku 1994,

Kp

koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 39.

(3)

Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m2 nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

§ 9

Studna

(1)

Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K5 z přílohy č. 14, Ki z přílohy č. 38 a Kp z přílohy č. 39.

(2)

Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s vnitřním průměrem do 150 mm.

(3)

Vrtaná studna s vnitřním průměrem nad 500 mm se ocení jako studna kopaná.

(4)

Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 10

Venkovní úprava

(1)

Cena venkovní úpravy, kromě té, která tvoří příslušenství ke stavbě oceňované porovnávacím způsobem a je zahrnuta v její ceně, se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 14, Ki z přílohy č. 38 a Kp z přílohy č. 39. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 14, Ki z přílohy č. 38 a Kp z přílohy č. 39.

(2)

Cena venkovních úprav uvedených v příloze č. 11 na pozemcích ve funkčním celku se stavbou oceňovanou podle § 3 typu J, K přílohy č. 2 nebo podle § 5 jsou-li s těmito stavbami společně užívány nebo tvoří-li jejich příslušenství, se zjistí podle odstavce 1 nebo, s výjimkou položek č. 2.5, 2.7, 15, 19, 21, 23 přílohy č. 11, zjednodušeným způsobem ve výši 2,0 až 3,5 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 3 typu J, K přílohy č. 2 nebo ve výši 3,5 až 5,0 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 5, popřípadě ze součtu zjištěných cen těchto staveb a zjištěných cen staveb oceňovaných podle § 7 a 8, pokud jsou tyto stavby jejich příslušenstvím.

(3)

Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem Kp z přílohy č. 39.

§ 11

Hřbitovní stavba a hřbitovní zařízení

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K5 z přílohy č. 14, Ki z přílohy č. 38 a Kp z přílohy č. 39.

§ 12

Kulturní památka

Cena stavby, která je kulturní památkou7, se zjistí podle § 3 až 11, § 14 a 17.

§ 13

Byt a nebytový prostor

(1)

Cena bytu ve stavbách neuvedených v příloze č. 2 pod typem J, K, nebo rozestavěného bytu a cena nebytového prostoru, které jsou ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů8, jeho vybavení a příslušenství1, včetně podílu na společných částech domu9 a jejich vybavení, které jsou stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:

a)

u rodinného domu vynásobením počtu m2 podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m2 stanovenou podle přílohy č. 6, upravenou podle odstavce 2,

b)

v ostatních případech vynásobením počtu m2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m2 stanovenou podle typu stavby v přílohách č. 2 a 3 a upravenou podle odstavce 2.

(2)

Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2, 3 a 6 se násobí koeficienty K1, K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

 

ZCU = ZC x K1 x K4 x K5 x Ki x Kp ,

 

kde

ZCU

základní cena upravená,

ZC

základní cena podle přílohy č. 2, 3 nebo 6,

K1

koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4.

U bytu nebo nebytového prostoru v rodinném domě se použije koeficient K1 = 1,000,

K4

koeficient vybavení stavby a oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru (položky č. 7, 10, 12 až 17, 19 až 26 přílohy č. 6 podle typu stavby u bytů v rodinných domech nebo položky č. 7, 9, 11, 13, 14, 15, 18 až 23, 25, 26 příloh č. 2 a 3 podle typu stavby v ostatních případech se posuzují podle vybavení bytu nebo nebytového prostoru, ostatní položky se posuzují ve vztahu k vybavení stavby) se vypočte podle vzorce

 

 

kde

 

1 a 0,54 jsou konstanty,

n

součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 15 v tabulkách č. 1 až 3, s nadstandardním vybavením, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

 

Dále platí, že

a)

není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 15 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl podle bodu 8 písm. c) této přílohy; zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů, přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b)

je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle příloh č. 2, 3 a 6, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c)

chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;

K5

koeficient polohový podle přílohy č. 14,

Ki

koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 38, vztažený k cenové úrovni roku 1994,

Kp

koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 39.

(3)

Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

§ 14

Rybník, malá vodní nádrž a ostatní vodní dílo

(1)

Cena stavby rybníku10 a malé vodní nádrže se zjistí podle výše nákladů, které by bylo třeba vynaložit na jejich pořízení v místě staveb a ke dni jejich ocenění. Tyto náklady se vynásobí koeficienty KR1 až KR8, Ki a Kp podle vzorců uvedených pod písmeny a) a b). Způsob výpočtu ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů KR1 až KR8 jsou uvedeny v příloze č. 13, koeficient Ki v příloze č. 38 a koeficient Kp v příloze č. 39:

a)

pro rybník s intenzivním chovem ryb a vodní drůbeže (dále jen „chovný rybník“)

 

CSCbR = CS x KR1 x KR2 x KR3 x KR4 x KR5 x KR6 x KR7 x KR8 x KRi x KRp ,

 

kde

CSCbR

cena stavby chovného rybníku,

CS

součet základních cen jednotlivých stavebních částí rybníku,

KR1

koeficient opotřebení,

KR2

koeficient vodohospodářského významu,

KR3

koeficient zásobení vodou,

KR4

koeficient produkčního objemu,

KR5

koeficient začlenění do soustav,

KR6

koeficienet přístupnosti,

KR7

koeficient zabahnění,

KR8

koeficient kontaminace,

Ki

koeficient změn cen staveb,

Kp

koeficient prodejnosti,

b)

pro ostatní rybníky a malou vodní nádrž

CSOR = CS x KR1 x KR2 x KRi x KRp ,

CSMVN = CS x KR1 x KR2 x KRi x KRp ,

kde

CSOR

cena stavby ostatního rybníku,

CSMVN

cena stavby malé vodní nádrže.

(2)

Cena stavby vodního díla4 neuvedeného v odstavci 1 se zjistí podle § 4.

§ 15

Rozestavěná stavba

(1)

Cena rozestavěné stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 15. Pro stavby neuvedené v příloze č. 15 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

(2)

Byt nebo nebytový prostor, popřípadě jejich části, které vzniknou nebo se mění jejich velikost na úkor společných částí domu na základě smlouvy o výstavbě10a, se z hlediska oceňování posuzují jako rozestavěné. Jejich cena se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě jejich skutečného stavu se zohledněním stavu v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem. Není-li projektová dokumentace k dispozici, vychází se z předpokládaného stavu po jejich dokončení. Cena se sníží o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí s přihlédnutím ke stupni rozestavěnosti.

§ 16

Stavba určená k odstranění

(1)

Cena stavby, o jejímž odstranění rozhodl soud nebo u které bylo stavebním úřadem nařízeno odstranění11, případně povoleno odstranění12 z důvodu špatného technického stavu, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i o náklady na úpravu terénu.

(2)

Cena stavby, k jejímuž odstranění se nevyžaduje povolení stavebního úřadu13, se zjistí podle odstavce 1 v případě, že jde o stavbu, která je určena k odstranění z důvodu špatného technického stavu.

(3)

Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 17

Jiná stavba

Nestanoví-li se v této vyhlášce jinak, cena stavby se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem Kp. Použije-li se ke zjištění ceny cena srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto stanovená cena příslušnými koeficienty Ki z přílohy č. 38 a Kp z přílohy č. 39 podle skutečného účelu užití oceňované stavby.

§ 18

Stavba bez základů

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem14, se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena u staveb oceňovaných podle § 3, 5 až 8 nebo § 17 se násobí koeficientem 0,90. Tento koeficient se nepoužije v případě, že chybějící konstrukce základů byla uplatněna při výpočtu koeficientu vybavení stavby Kp.

§ 19

Stavba z více konstrukčních systémů

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, zohlední se odlišnost druhu konstrukce v samostatném ocenění odlišných částí stavby podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

§ 20

Stavba s víceúčelovým užitím

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se celá stavba podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Nelze-li účel užití jednoznačně určit, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu základní cenou za měrnou jednotku uvedenou ve vyhlášce podle tohoto účelu užití. Tato základní cena se upraví příslušnými koeficienty, přičemž Ki je vázán na použitou základní cenu. Při rozdílných Kp se použije pro úpravu výsledné ceny Kp nejnižší. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou uvedenou v této vyhlášce pro daný účel užívání.

§ 21

Opotřebení stavby

(1)

Cena zjištěná podle § 3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 15. K této ceně se připočte cena technologického zařízení určujícího účel užití stavby, zjištěná podle výše nákla-dů na jeho pořízení, snížená o opotřebení a upravená koeficientem prodejnosti Kp stavby.

(2)

U rozestavěné stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby uvedené v § 17 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3)

Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 15 se sníží o 20 až 40 %. Lze tak postupovat i v případě dočasné stavby, pokud je její dočasnost průkazně doložena.

(4)

V případě výskytu radonu15 ve stavbě se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle odstavců 1 až 3 o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné prokázat.

Hlava II

Oceňování staveb kombinací

nákladového a výnosového způsobu (§ 22-23)

§ 22

(1)

Je-li pronajata celá stavba, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem, jejíž cena se zjistí nákladovým způsobem podle § 3, , ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(2)

Je-li stavba, popřípadě její převažující část, stavbou typu F, H, J, K, R, S, Z podle přílohy č. 2 nebo typu C, I, J podle přílohy č. 3 a je částečně pronajata, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem v souladu se svým účelem užití, ocení se taková stavba kombinací nákladového a výnosového způsobu. Není-li stavba vyjmenovaných typů pronajata a její stavebně technický stav pronajmutí umožňuje, ocení se i taková stavba kombinací nákladového a výnosového způsobu. Nájemné za nepronajaté plochy se dopočte ve výši obvyklého nájemného podle § 2 odst. 1 zákona. Nelze-li pro účel užití stavby obvyklé nájemné v místě objektivně zjistit, ocení se tato stavba nákladovým způsobem podle hlavy I.

(3)

Zahrnuje-li nájemní smlouva více staveb, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, bez rozlišení nájemného, oceňují se jednotlivé stavby, jako by nebyly pronajaty nákladovým způsobem nebo podle odstavce 2, jsou-li stavbou vyjmenovaného typu. Nájemné se v těchto případech zjistí ve výši obvyklého nájemného.

(4)

Je-li nájemní smlouvou spolu se stavbou oceňovanou podle odstavců 1, 2 a 3 pronajato i její příslušenství bez rozlišení nájemného, zahrne se do ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu. Slouží-li příslušenství nejen stavbám oceňovaným podle odstavců 1, 2 a 3, ale i stavbám oceňovaným pouze nákladovým způsobem, zahrne se do ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu pouze tehdy, převažuje-li jeho užití pro stavbu oceňovanou tímto způsobem, není-li v nájemní smlouvě uvedeno jinak.

(5)

Stavby pro energetiku, jako jsou kotelny, výměníkové stanice, trafostanice, se pro účely ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu posuzují vždy tak, jakoby šlo o

(6)

Pokud stavby, které jsou kulturní památkou, splňují podmínky podle odstavce 1 nebo 2 nebo 3, ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(7)

Cena stavby podle odstavců 1 až 3 se zjistí z ceny stavby zjištěné nákladovým způsobem bez koeficientu prodejnosti Kp a ceny stavby zjištěné výnosovým způsobem s tím, že způsob výpočtu ceny je stanoven v příloze č. 17 v tabulce č. 2 podle zatřídění do skupiny podle tabulky č. 1 na základě analýzy rozvoje nemovitosti.

§ 23

(1)

Cena nemovitostí uvedených v § 22 zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce

 

 

kde

CV

cena zjištěná výnosovým způsobem,

N

roční nájemné upravené podle následujících odstavců,

p

míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 16; u staveb s víceúčelovým užitím se použije míra kapitalizace podle převažujícího účelu užití; jsou-li podíly účelu užití shodné a míra kapitalizace rozdílná, použije se vyšší míra kapitalizace.

(2)

Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného. Nejsou-li doklady o placení nájemného k dispozici nebo je-li v nich nájemné nižší než obvyklé, určí se nájemné ve výši obvyklé ceny podle § 2 odst. 1 zákona. Výše obvyklého nájemného musí být prokazatelně zdůvodněna. Roční nájemné je souhrn nájemného za podlahové plochy stavby, které je možno pronajmout a které se zjistí z celkové podlahové plochy stavby jako součet zjištěných výměr podlahových ploch jednotlivých podlaží v členění podle účelu užití s uvedením nájemného, přičemž se do ní nezapočítávají podlahové plochy společných prostor staveb, jako jsou chodby, schodiště, případně půdy, sklepy, prádelny, sušárny, kotelny apod., pokud nejsou uvedeny v nájemní smlouvě. Celková podlahová plocha se sníží o podlahovou plochu nepronajatých prostor, jejichž stavebně technický stav havárie neumožňuje užívání nebo jejich stavebně technické provedení je speciální a v místě není předpoklad jejich pronajmutí, pouze na základě průkazného zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis těchto prostor.

(3)

Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí.

(4)

Roční nájemné zjištěné za celou stavbu podle odstavců 2 a 3 se sníží o 40 % a o nájemné z pozemku, je-li jiného vlastníka. Pokud nájemné z pozemku nebylo sjednáno nebo jsou-li stavba i pozemek ve vlastnictví stejné právnické nebo fyzické osoby, sníží se o 5 % z ceny pozemku, zjištěné podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle § 28 a § 28a. Při výpočtu se vychází pouze ze skutečně zastavěných ploch stavbami oceňovanými podle § 22 odst. 1 až 3. Celková výše odpočtu nesmí být vyšší než 50 % z ročního nájemného zjištěného podle odstavců 2 a 3.

(5)

Pozemky se ocení samostatně podle části třetí, popřípadě trvalé porosty podle části páté.

Hlava III

Oceňování staveb a bytů

porovnávacím způsobem (§ 24-26a)

§ 24

Garáž

(1)

Cena dokončené samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, která netvoří příslušenství jiných staveb, kromě staveb oceňovaných podle § 26 a 26a, se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, indexovanou průměrnou cenou uvedenou v příloze č. 18 v tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2. V této ceně je zahrnuto standardní vybavení garáže uvedené v příloze č. 9.

(2)

Cena upravená se zjistí podle vzorce

CU = IPC x I,

kde

CU cena upravená za m3 obestavěného prostoru,

IPC indexovaná průměrná cena podle přílohy č. 18 tabulky č. 1,

I index cenového porovnání vypočtený podle vzorce:

I = IT x IP x IV,

kde

IT index trhu se stanoví podle vzorce:

kde

Ti hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu trhu z přílohy č. 18a tabulky č. 1.

Pro garáže, které tvoří příslušenství ke stavbě oceňované podle § 26 a 26a, se použije hodnota indexu trhu stanovená pro tuto stavbu;

Ip index polohy se stanoví podle vzorce:

 

kde

Pi hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu polohy z přílohy č. 18a tabulky č. 2.

Pro garáže, které tvoří příslušenství ke stavbě oceňované podle § 26 a 26a, se použije hodnota indexu polohy stanovená pro tuto stavbu;

Iv index konstrukce a vybavení se stanoví podle vzorce

 

kde

Vi hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu konstrukce a vybavení podle přílohy č. 18 tabulky č. 2.

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v příslušných tabulkách uvedených příloh.

Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Indexy se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(3)

Cena garáže zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje popřípadě i cenu jejího příslušenství, jako venkovní úpravy, uvedené v příloze č. 11, kromě položky 2.7.

(4)

Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m2 nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

(5)

Pozemky a popřípadě trvalé porosty se ocení samostatně podle části třetí, případně páté.

§ 25

Byt ve vícebytovém domě

(1)

Cena dokončeného bytu ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů8 v budově typu J a K z přílohy č. 2, včetně jeho příslušenství1, které je stavebně součástí stavby, a podílu na společných částech domu9, se zjistí vynásobením počtu m2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, indexovanou průměrnou cenou uvedenou v příloze č. 19 tabulce č. 1 upravenou podle odstavce 2. V této ceně bytu je zahrnuto standardní vybavení budovy, ve které se byt nachází, uvedené v příloze č. 2.

(2)

 

Cena upravená se zjistí podle vzorce:

CU = IPC x I,

kde

CU cena upravená za m2 podlahové plochy bytu,

IPC indexovaná průměrná cena podle přílohy č. 19 tabulky č. 1,

I index cenového porovnání vypočtený podle vzorce:

 

kde

IT index trhu se stanoví podle vzorce:

 

kde

Ti hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu trhu z přílohy č․ 18a tabulky č. 1;

Ip index polohy se stanoví podle vzorce:

 

kde

Pi hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu polohy z přílohy č. 18a tabulky č. 4 nebo č. 5 nebo č. 6 v návaznosti na velikost obce, ve které se byt nachází.

n celkový počet znaků v příslušné tabulce přílohy č. 18a;

IV index konstrukce a vybavení se stanoví podle vzorce:

 

kde

Vi hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu konstrukce a vybavení z přílohy č. 19 tabulky č. 2.

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v příslušných tabulkách uvedených příloh.

Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Index cenového porovnání se pro další výpočet zaokrouhlí na tři desetinná místa.

(3)

Cena bytu zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i příslušný podíl na ceně příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání.

(4)

Spoluvlastnický podíl na pozemku či na pozemcích a popřípadě na trvalých porostech se ocení samostatně podle části třetí a páté.

§ 26

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1)

Cena dokončené rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty, se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, indexovanou průměrnou cenou uvedenou v příloze č. 20 v tabulce č. 1 upravenou podle odstavce 2. V této ceně je zahrnuto standardní vybavení rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty uvedené v příloze č. 7.

(2)

 

Cena upravená se zjistí podle vzorce:

CU = IPC x I,

kde

CU cena upravená za m3 obestavěného prostoru,

IPC indexovaná průměrná cena podle přílohy č. 20 tabulky č. 1,

I index cenového porovnání vypočtený podle vzorce:

 

kde

IT index trhu se stanoví podle vzorce:

 

kde

Ti hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu trhu z přílohy č. 18a tabulky č. 1;

IP index polohy se stanoví podle vzorce:

 

kde

Pi hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu polohy z přílohy č. 18a tabulky č. 3;

IV index konstrukce a vybavení se stanoví podle vzorce:

 

kde

Vi hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu konstrukce a vybavení z přílohy č. 20 tabulky č. 2.

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v příslušných tabulkách uvedených příloh.

Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Indexy se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(3)

Není-li indexovaná průměrná cena rekreační a zahrádkářské chaty uvedena v příloze č. 20 tabulce č. 1, zjistí se jejich cena podle § 6.

(4)

Cena rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i cenu venkovních úprav tvořících její příslušenství, uvedených v příloze č. 11, kromě položek č.  15, 19, 21, 23 a 34, a popřípadě cenu vedlejších staveb, tvořících její příslušenství1, pokud součet výměr jejich zastavěných ploch není větší než 25 m2.

(5)

Je-li součet výměr zastavěných ploch všech vedlejších staveb tvořících příslušenství k rekreační chatě nebo zahrádkářské chatě větší než 25 m2, ocení se tyto stavby samostatně podle části druhé.

(6)

Pozemky a popřípadě trvalé porosty se ocení samostatně podle části třetí a páté.

§ 26a

Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek

(1)

Cena dokončeného rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku , s výjimkou těch, které patří k původní zemědělské usedlosti,o obestavěném prostoru do 1 100 m3, se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, indexovanou průměrnou cenou uvedenou v příloze č. 20a a upravenou podle odstavce 2. V této ceně je zahrnuto standardní vybavení rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku uvedené v příloze č. 6.

(2)

 

Cena upravená se zjistí podle vzorce:

CU = IPC x I,

kde

CU cena upravená za m3 obestavěného prostoru,

IPC indexovaná průměrná cena podle přílohy č. 20a tabulky č. 1,

I index cenového porovnání vypočtený podle vzorce:

 

kde

IT index trhu se stanoví podle vzorce:

 

kde

Ti hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu trhu dle přílohy č. 18a tabulky č. 1;

IP index polohy se stanoví podle vzorce:

 

kde

Pi hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu polohy dle přílohy č. 18a tabulky č. 3, 4, 5 a 6 v návaznosti na účel užití stavby a podle toho, ve které obci se rodinný dům, rekreační chalupa nebo rekreační domek nachází;

ncelkový počet znaků v příslušné tabulce;

IV index konstrukce a vybavení se stanoví podle vzorce:

 

kde

Vi hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu konstrukce a vybavení dle přílohy č. 20a tabulky č. 2.

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v tabulkách příslušných příloh.

Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Indexy se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(3)

Není-li indexovaná průměrná cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedena v příloze č. 20a tabulce č. 1 nebo je-li na pozemcích ve funkčním celku s nimi stavba určená nebo užívaná pro podnikání, zjistí se jejich cena podle § 5.

(4)

Cena rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku, zjištěná porovnávacím způsobem, zahrnuje i cenu venkovních úprav, tvořících jeho příslušenství, uvedených v příloze č. 11, kromě položek č.  15, 19, 21, 23 a 34, a popřípadě cenu vedlejších staveb, tvořících jeho příslušenství, pokud součet výměr jejich zastavěných ploch není větší než 25 m2.

(5)

Je-li součet výměr zastavěných ploch všech vedlejších staveb tvořících příslušenství k rodinnému domu, rekreační chalupě nebo rekreačnímu domku větší než 25 m2, ocení se tyto stavby samostatně podle části druhé.

(6)

Pozemky a popřípadě trvalé porosty se ocení samostatně podle části třetí a páté.

Část třetí

Oceňování pozemků (§ 27-32)

§ 27

Cenová mapa stavebních pozemků

(1)

Cenová mapa stavebních pozemků obce obsahuje textovou a grafickou část.

(2)

Textová část ve formátu A4 obsahuje

a)

věcnou analýzu základny místního trhu s nemovitostmi a komentář k možnostem jeho dalšího rozvoje, zejména ve vztahu k velikosti a charakteru obce, vnitřním i vnějším faktorům a místním zvláštnostem, které ovlivňují jeho kvalitu,

b)

popis předlohy použitého mapového podkladu a jeho kvality z hlediska souladu stavu evidovaného v katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu,

c)

komentář ke zdrojům cen, použitým pro vypracování grafické části, a výsledky jejich rozboru,

d)

popis postupu zpracování a předpoklad další doby účinnosti.

(3)

Grafická část složená do formátu A4 obsahuje

a)

mapu se zobrazením stavebních pozemků na území obce v měřítku 1 : 5000 nebo větším,

b)

popisné údaje, kterými jsou zejména názvy obcí, názvy katastrálních území, místních částí obce, náměstí a ulic, popřípadě parcelní čísla pozemků,

c)

ceny jednotlivých stavebních pozemků, popřípadě ceny vymezených skupin parcel se shodným účelem užití a stejnou stavební vybaveností.

(4)

Případný nesoulad v členění oceňovaného pozemku podle § 9 zákona a podle cenové mapy, stavebních pozemků obce s jeho skutečným stavem se kromě věcného zdůvodnění prokazuje aktuálním výpisem z katastru nemovitostí, snímkem z katastrální mapy, popřípadě geometrickým plánem, došlo-li u oceňovaného pozemku ke změně hranice nebo její části, vyjádřením místně příslušného stavebního úřadu, potvrzujícího, že k oceňovanému pozemku nebyl vydán regulační plán16, územní rozhodnutí17 ani územní souhlas18, nebylo učiněno ohlášení stavebnímu úřadu19, nebyla uzavřena veřejnoprávní smlouva20, nebyl stavebnímu úřadu ohlášen záměr odstranění stavby12 ani nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby11, a potvrzením útvaru obce, který cenovou mapu stavebních pozemků obce zpřístupňuje veřejnosti.

(5)

Pozemek, který v cenové mapě není ve skupině parcel s vyznačenou cenou, jakož i pozemek, jehož části jsou ve skupinách parcel neoceněných nebo s rozdílnými cenami, se ocení podle příslušného odstavce § 28 a § 28a nebo podle § 32 odst. 2.

(6)

Nejsou-li v cenové mapě oceněny všechny pozemky tvořící funkční celek včetně jednotného funkčního celku stejnou cenou, ocení se podle příslušného odstavce § 28 a § 28a nebo podle § 32 odst. 2 , s výjimkou cenových map v měřítku větším než 1 : 1000 včetně, se samostatným, odděleným oceněním pozemků zastavěných ploch a pozemků s nimi funkčně spojených.

(7)

Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě stavebních pozemků, zjistí se cena stavebního pozemku podle § 28 a § 28a.

(8)

Pokud od účinnosti vydání nebo poslední aktualizace cenové mapy stavebních pozemků obce obecně závaznou vyhláškou obce uplynulo více než 2 roky, nelze ji pro zjištění cen pozemků použít a cena pozemků se zjistí podle následujících ustanovení této vyhlášky.

§ 28

Stavební pozemek neuvedený v cenové mapě

stavebních pozemků

(1)

Základní cena za m2 stavebního pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného činí:

a)

2 250 Kč v hlavním městě Praze,

b)

v obcích, jejichž některé katastrální území sousedí s některým z katastrálních území hlavního města Prahy, částku vypočtenou podle vzorce

ZC = CP x 5,00,

kde

CP

cena pozemku v Kč/m2, zaokrouhlená na dvě desetinná místa, vypočtená podle vzorce

CP = 35 + (a – 1000) x 0,007414,

v němž

a

počet obyvatel v obci; pro a vždy platí a ≥ 1000; je-li počet obyvatel v obci nižší než 1000, použije se a = 1000,

c)

1 100 Kč v Brně, Ostravě,

d)

v obcích, jejichž některé katastrální území sousedí s některým katastrálním územím města uvedeného pod písmenem c), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = CP x 3,50,

s tím, že v Bohumíně je základní cena 400 Kč a v Hlučíně 300 Kč,

e)

800 Kč v Českých Budějovicích, Františkových Lázních, Hradci Králové, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mariánských Lázních, Olomouci, Opavě, Pardubicích, Plzni, Ústí nad Labem a Zlíně,

f)

v obcích, jejichž některé katastrální území sousedí s některým katastrálním územím města uvedeného pod písmenem e), kromě Jablonce nad Nisou a Chebu, částku vypočtenou podle vzorce

ZC = CP x 3,00,

s tím, že v Otrokovicích je základní cena 400 Kč a v Přelouči 200 Kč,

g)

500 Kč v Českém Krumlově, Děčíně, Frýdku- -Místku, Havířově, Chomutově, Jáchymově, Karviné, Kladně, Luhačovicích, Mladé Boleslavi, Mostě, Poděbradech, Přerově a Teplicích,

h)

v obcích, jejichž některé katastrální území sousedí s některým katastrálním územím města uvedeného pod písmenem g), kromě Nymburku, částku vypočtenou podle vzorce

ZC = CP x 2,50,

s tím, že v Orlové je základní cena 400 Kč, v Litvínově 300 Kč, v Jirkově 250 Kč, v Bílině a Krupce 200 Kč,

i)

400 Kč ve městech Benešov, Beroun, Blansko, Bruntál, Břeclav, Česká Lípa, Domažlice, Havlíčkův Brod, Hodonín, Cheb, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jeseník, Jičín, Jindřichův Hradec, Klatovy, Kolín, Kroměříž, Kutná Hora, Litoměřice, Louny, Mělník, Náchod, Nový Jičín, Nymburk, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Prostějov, Příbram, Rakovník, Rokycany, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Sokolov, Strakonice, Svitavy, Šumperk, Tábor, Tachov, Trutnov, Třebíč, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí, Vsetín, Vyškov, Znojmo a Žďár nad Sázavou,

j)

v obcích, jejichž některé katastrální území sousedí s některým katastrálním územím města uvedeného pod písmenem i), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = CP x 2,00,

s tím, že v České Třebové je základní cena 250 Kč a v Novém Boru 200 Kč,

k)

v ostatních obcích neuvedených pod písmeny a) až j), kromě Litomyšle, částku vypočtenou podle vzorce

ZC = CP x 1,00,

s tím, že v Litomyšli je základní cena 200 Kč,

l)

u obce, která má více katastrálních území a její některá katastrální území jsou odloučena tak, že nesousedí s ostatními katastrálními územími téže obce, se u územně odloučených katastrálních území upraví základní cena podle písmen a) až k) koeficientem 0,65.

(2)

Cena uvedená v odstavci 1 se upraví se zdůvodněním přirážkami a srážkami podle přílohy č. 21 a vynásobí se koeficienty Ki z přílohy č. 38 a KP z přílohy č. 39.

(3)

Cenou v Kč/m2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění regulačním plánem16, rozhodnutím o umístění stavby22, územním souhlasem18, ohlášením stavebnímu úřadu19 a veřejnoprávní smlouvou20, kromě pozemkůuvedených v odstavci 6, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), se zdůvodněním upravená podle přílohy č. 21 a vynásobená koeficientyi z přílohy č. 38 a KP z přílohy č. 39.Přitom platí, že

a)

je-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona jednoznačně zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena zbývající části pozemku koeficientem 0,40; totéž platí, je-li zvláštním právním předpisem23 stanovená nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,

b)

není-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena pro celý pozemek koeficientem 0,80.

(4)

Cenou v Kč/m2 nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o změně využití území24 pro skládky, skladové, odstavné a manipulační plochy, přírodní sportoviště a rekreační plochu nebo pozemku takto již užívaného, s výjimkou pozemku oceňovaného podle odstavce 7, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) vynásobená koeficientem 0,50. Tato cena se upraví se zdůvodněním podle přílohy č. 21 a vynásobí se koeficienty Ki z přílohy č. 38 a KP z přílohy č. 39.

(5)

Cenou v Kč/m2 pozemku zahrady nebo pozemku ostatní plochy, která tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle odstavce 2, je cena stanovená podle odstavce 2 vynásobená koeficientem 0,40.

(6)

Cenou v Kč/m2 pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku dráha, dálnice, silnice a ostatní komunikace24a, včetně jejich součástí24b a veřejné prostranství25, které není součástí komunikace (dále jen „komunikace“), jakož i pozemku, k uvedeným účelům již užívaného nebo teprve určeného rozhodnutím o umístění stavby22 nebo regulačním plánem16, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), upravená dále uvedeným způsobem. Přitom platí, že

a)

slouží-li oceňovaný pozemek veřejně provozované komunikaci24a nebo je-li ke stejnému účelu určen podle stavebního zákona, upraví se jeho základní cena z odstavce 1 písm. a) až l) zdůvodněnými srážkami podle tabulky č. 3 přílohy č. 21 a vynásobí se koeficienty Ki z přílohy č. 38 a KP z přílohy č. 39. Výslednou zjištěnou cenou pozemku komunikace se zpevněným, neprašným povrchem je nejméně cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), upravená koeficientem 0,60 a nejvýše trojnásobek takto upravené ceny,

b)

je-li oceňovaný pozemek komunikace veřejnosti nepřístupný nebo přístupný omezeně, popřípadě je v uzavřeném areálu nebo je-li v souboru nemovitostí s komerční využitelností, zejména jde-li o parkoviště užívané s prodejnou, obchodním domem, hotelem, restaurací a jim obdobným zařízením s obchodními, stravovacími a ubytovacími službami, domem služeb a jinými objekty k poskytování úplatných služeb, včetně služeb motoristům, s administrativními objekty, včetně parkovacích a obslužných ploch, jeho cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) se upraví zdůvodněnými srážkami a přirážkami podle tabulky č. 1 v příloze č. 21 a vynásobí se koeficienty Ki z přílohy č. 38 a KP z přílohy č. 39.

(7)

Cenou v Kč/m2 pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území, týkající se těžebních a jim obdobných činností nebo s nimi souvisejícími pracemi na zemském povrchu, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), vynásobená koeficientem 0,50 v městech s počtem nad 250 tis. obyvatel, koeficientem 0,75 v městem s počtem od 5 do 250 tis. obyvatel a koeficientem 1,15 v ostatních městech a obcích. Takto upravená cena se dále vynásobí koeficienty Ki z přílohy č. 38 a KP z přílohy č. 39.

(8)

Pro způsob ocenění pozemků jsou rozhodující kritéria uvedená v odstavcích 1 až 7 a v § 28a. Splňuje-li oceňovaný pozemek kritéria uvedená současně ve více odstavcích tohoto ustanovení, platí pro způsob ocenění toto pořadí použití odstavců: 2, 3, 6, 4, 7 a 5.

(9)

Cena zjištěná podle odstavců 1 až 8 činí nejméně 20 Kč/m2.

§ 28a

Společná ustanovení pro stavební pozemek

neuvedený v cenové mapě stavebních pozemků

(1)

Pozemky oceňované podle § 28 odst. 6 a podle § 31 a § 32 odst. 3 a 4 netvoří jednotný funkční celek.

(2)

Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný rozsah zastavění ocení podle § 28 odst. 2.

(3)

Je-li na jeden nebo více pozemků ve funkčním celku vydán regulační plán16, územní rozhodnutí22 nebo uzavřena veřejnoprávní smlouva20, ocení se podle skutečného účelu užití.

§ 29

Zemědělský pozemek

(1)

Základní cena pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost, není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho nezemědělské využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 22.

(2)

Základní cena podle odstavce 1 se upraví se zdůvodněním přirážkami a srážkami podle přílohy č. 23 a vynásobí se koeficientem KP z přílohy č. 39.

(3)

Je-li potvrzeno Pozemkovým úřadem, že zemědělsky obhospodařovaný pozemek nebyl bonitován, ocení se průměrnou základní cenou v Kč/m2 zemědělských pozemků v daném katastrálním území, uvedenou ve zvláštním právním předpisu26. Tato cena se upraví se zdůvodněním podle přílohy č. 23 a vynásobí se koeficientem K z přílohy č. 39.

(4)

Není-li pozemek uvedený v odstavci 1 více než 6 let obhospodařován a jsou na něm trvalé porosty oceňované podle § 38 v nezastavěném území31 starší než 5 let, ocení se tento pozemek podle § 32 odst. 4 a vynásobí se koeficientem 0,65 .

(5)

Cena zjištěná podle odstavců 2 až 4 činí nejméně 1 Kč/m2.

§ 30

Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním

porostem

(1)

Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek“), není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho jiné využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny v Kč/m2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 24.

(2)

Základní cena podle odstavce 1 se upraví se zdůvodněním srážkami podle přílohy č. 25 a vynásobí se koeficientem KP z přílohy č. 39.

(3)

Cena zjištěná podle odstavce 2 činí nejméně 1 Kč/m2.

§ 31

Pozemek vodní plochy

(1)

Cena pozemku zastavěného hrází, jezem a dalšími stavebními součástmi vodních děl, oceňovaných podle § 4, kromě rybníků a malých vodních nádrží, se zjistí podle § 28 odst. 1, upraví se zdůvodněnými přirážkami a srážkami podle přílohy č. 21 a vynásobí se koeficienty Ki z přílohy č. 38 a Kp z přílohy č. 39.

(2)

Cena nezastavěného pozemku, určeného k zastavění vodním dílem podle regulačního plánu16, rozhodnutí o umístění stavby22, územním souhlasem18, ohlášením stavebnímu úřadu19 nebo veřejnoprávní smlouvou20, kromě rybníků a malé vodní nádrže, se zjistí podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), upraví se zdůvodněnými přirážkami a srážkami podle přílohy č. 21 a vynásobí se koeficienty Ki z přílohy č. 38 a Kp z přílohy č. 39.

Přitom platí, že

a)

je-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona jednoznačně zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena zbývající části pozemku koeficientem 0,20; totéž platí, je-li zvláštním právním předpisem stanovená nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,

b)

není-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena pro celý pozemek koeficientem 0,60.

(3)

Cena pozemku nezastavěné plochy funkčně související se stavbou vodního díla, kromě rybníku a malé vodní nádrže, se zjistí podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), upraví se zdůvodněnými přirážkami a srážkami podle přílohy č. 21 a vynásobí se koeficientem Ki z přílohy č. 38, koeficientem Kp z přílohy č. 39 a koeficientem 0,20.

(4)

Cena pozemku rybníku nebo malé vodní nádrže, včetně jejich částí pod hrází a s jejich dalšími stavebními součástmi, jakož i pozemku, který je určen regulačním plánem16, rozhodnutím o umístění stavby22, územním souhlasem18, ohlášením stavebnímu úřadu19 nebo veřejnoprávní smlouvou20 ke stavbě rybníku a malé vodní nádrže, se zjistí jako součin jeho výměry evidované v katastru nemovitostí v m2, ceny uvedené v § 28 odst. 1 písm. a) až l), koeficientu Ki z přílohy č. 38, koeficientu Kp z přílohy č. 39 a

a)

koeficientu 0,06 u pozemku v zastavěném území, nebo

b)

koeficientu 0,05 v nezastavěném území.

(5)

Cena pozemku nebo jeho části umělé vodní nádrže a koryta vodního toku, které nejsou stavbou, jakož i cena přírodní vodní nádrže a přírodního vodního toku se zjistí jako součin jejich výměry v m2, ceny uvedené v § 28 odst. 1 písm. a) až l), koeficientu 0,07 a koeficientu Kp z přílohy č. 39.

(6)

Zjištěná cena pozemků vodních ploch podle odstavce 1 je nejméně 20 Kč/m2 a podle odstavců 2 až 5 je nejméně 10 Kč/m2.

(7)

Cena pozemku zamokřené plochy27 močálu, mokřadu a bažiny se zjistí jako součin jeho výměry v m2, koeficientu 0,25 a průměrné základní ceny zemědělských pozemků v daném katastrálním území26, upravené podle položky č. 1 přílohy č. 23 a koeficientu Kp z přílohy č. 39. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak činí nejméně 1 Kč/m2 .

§ 32

Jiné pozemky

(1)

Pozemky a jejich části, které podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona prokazatelně nejsou pozemky stavebními, ale jsou zahrnuty do platného územního plánu28,3 nebo platného regulačního plánu3 jako pozemky určené k zastavění nebo pozemky, na nichž je přípustná stavba, se ocení cenou podle § 28 odst. 2 nebo 6 a vynásobí se koeficientem 0,30. Tato cena činí nejméně 20 Kč/m2.

(2)

Cenou v Kč/m2 pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle § 28 odst. 2, je cena zjištěná podle § 28 odst. 2 vynásobená koeficientem 0,40. Tato cena činí nejméně 20 Kč/m2.

(3)

Cena pozemku prokazatelně hospodářsky nevyužitelného se zjistí jako součin jeho výměry v m2, průměrné základní ceny zemědělských pozemků v daném katastrálním území26, upravené podle položky č. 1 přílohy č. 23 , koeficientu Kp z přílohy č. 39 a koeficientu 0,25. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak činí nejméně 1 Kč/m2.

(4)

Cena pozemku neuvedeného v odstavcích 1, 2 a 3 a pozemku, který prokazatelně není stavebním, zemědělským, lesním ani pozemkem vodní plochy, se zjistí jako součin ceny uvedené v § 28 odst. 1 písm. a) až l), jeho výměry v m2 ,koeficientu Kp z přílohy č. 39 a

koeficientu 0,06, jde-li o pozemek v nezastavěném území31.

(5)

Na základě věcného zdůvodnění lze ceny podle odstavce 4 snížit až o 50 %, avšak cena zjištěná podle odstavců 4 a 5 činí nejméně 10 Kč/m2.

Část čtvrtá

(§ 33-34)

§ 33

zrušen

§ 34

zrušen

Část pátá

Oceňování trvalých porostů (§ 35-42)

§ 35

Lesní porost na lesním pozemku

(1)

Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 26 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.

(2)

Základní cena v Kč/m2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

Ha = [(Au -c) x fa + c] x Ba ,

kde

Ha

cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

Au

cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,

c

náklady na zajištěnou kulturu,

fa

věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,

Ba

zakmenění ve věku ke dni ocenění,

(3)

Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské

osnovy32 a ověří se, popřípadě upraví, podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 27.

(4)

Cena mýtní výtěže A ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 28; pro obmýtí neuvedené v příloze č. 28, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 26, se cena mýtní výtěže A zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.

(5)

Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 28, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 28, ve které je stanoveno nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

(6)

Náklady na m2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 29. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury lesního porostu33 a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, například náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

(7)

Věkový hodnotový faktor f pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 30.

(8)

Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 30, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 26, se základní cena za m2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce

kde

Ha

cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

Au

cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,

c

náklady na zajištěnou kulturu,

Ba

zakmenění ve věku ke dni ocenění,

fuv

se převezme z přílohy č. 30 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,

(9)

Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 30, má věkový hodnotový faktor f hodnotu jedna a základní cena za m2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

Ha = Au x Ba ,

kde

Au

cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,

Ba

zakmenění ve věku ke dni ocenění,

(10)

Je-li skutečný věk dřeviny vyšší než obmýtí stanovené v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově a skutečný věk dřeviny se přitom nachází v rozpětí cen mýtní výtěže A přiřazené skupinám dřevin v příloze č. 28, má věkový hodnotový faktor f hodnotu jedna a základní cena za m2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

Ha = Au x Ba ,

kde

Au

cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku a tj.skutečný věk skupiny dřevin pro příslušný bonitní stupeň zjištěné interpolací z cen mýtní výtěže uvedených v příloze č. 28,

Ba

zakmenění ve věku ke dni ocenění,

§ 36

(1)

Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Obmýtí se převezme z oblastního plánu rozvoje lesů pro příslušný hospodářský soubor.

(2)

Je-li cena mýtní výtěže A nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 29.

(3)

Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 29 upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců34, nejvýše 1,3násobku minimálního počtu jedinců.

(4)

Při ocenění vlastnického podílu singulárních lesů lze využít postup ocenění podle § 40 a průměrného zakmenění a plochy po věkových třídách v členění na jednotlivé skupiny dřevin, průměrné bonity dřevin, popřípadě i průměrného procenta srážek, stanoveného pro jednotlivé věkové třídy v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově.

(5)

Při oceňování víceetážových porostů nebo porostů s přirozenou obnovou nesmí součet ploch jednotlivých etáží překročit skutečnou výměru lesních pozemků v dané porostní skupině.

§ 37

Cenová přirážka, srážky a koeficienty

(1)

Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 35 a 36 se upraví přirážkami a srážkami podle tabulek č. 1 až 3 přílohy č. 31 se zdůvodněním a koeficientem K z přílohy č. 39.

(2)

Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem K vypočteným jako hodnota 1,00 snížená o rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,005/rok (dále jen „věkový koeficient lesního porostu Kv = 1 – (u – a) x 0,005).

(3)

Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit až o 75 %.

§ 38

Lesní porost na nelesním pozemku

Má-li trvalý porost na nelesním pozemku prokazatelně charakter lesního porostu, lze jeho cenu zjistit podle § 35 až 37.

§ 39

Nelesní porost

(1)

Nelesní porost na nelesním pozemku s výměrou pozemku větší než 1 000 m2, s výjimkou ovocných dřevin, vinné révy a chmelových rostlin, nebo s počtem stromů větším než 50 ks, lze ocenit postupem podle přílohy č. 32.

(2)

Cena nelesního porostu podle odstavce 1 je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny jehličnatých a listnatých dřevin uvedených v příloze č. 32 tabulkách č. 2 a 3.

(3)

Jednotlivé dřeviny v nelesním porostu se podle příbuznosti a růstových vlastností zařadí přiměřeně do příslušných skupin podle přílohy č. 26.

(4)

Cena jednotlivých skupin dřevin se upraví podle přílohy č. 37 a zjistí podle vzorce

CSD = VNP x PSD x CNP x SSBSD x K5 x Kvp x Ksv x Kz x Kp ,

kde

CSD .......... cena skupiny dřevin,

VNP ......... výměra nelesního porostu v m2,

PSD .......... podíl skupiny dřevin v nelesním porostu,

CNP ........ cena nelesního porostu v Kč/m2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 32,

SSBSD ...... součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 32,

K5 ............. polohový koeficient obce z přílohy č. 14,

Kvp ............ koeficient vegetační pokryvnosti z přílohy č. 37 tabulky č. 28,

Ksv ............. koeficient sadovnického významu z přílohy č. 37 tabulky č. 29,

Kz .............. koeficient typu zeleně z přílohy č. 37 tabulky č. 30,

Kp .............. koeficient prodejnosti z přílohy č. 39.

§ 40

Oceňování lesního porostu

zjednodušeným způsobem

(1)

Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí, popřípadě pro účely určené zvláštním právním předpisem, se cena lesního porostu zjistí zjednodušeným postupem.

(2)

Cena lesního porostu podle odstavce 1 je součtem dílčích cen jednotlivých skupin dřevin v poměru jejich plošného zastoupení v oceňovaném lesním porostu.

(3)

Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

ZCSD = VSD x CSD x Ba x Kp ,

v němž

ZCSD

zjištěná cena skupiny dřevin v Kč,

VSD

výměra zastoupené skupiny dřevin v m2,

CSD

cena v Kč/m2 pro příslušnou skupinu dřevin, věk, bonitní stupeň a zakmenění 1,0 z tabulek č. 1 až 6 v příloze č. 33,

Ba

zakmenění porostu ve věku ke dni ocenění,

Kp

koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 39.

(4)

Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 27.

§ 41

Ovocné dřeviny, vinná réva,

chmelové a okrasné rostliny

(1)

Základní ceny ovocných dřevin, vinné révy a rostlin chmelu, jakož i možnosti a způsoby jejich úpravy jsou uvedeny:

a)

pro ovocné dřeviny v příloze č. 34, rozdělené na část 1 – intenzivní výsadba v Kč/m2 a část 2 – extenzivní, zahrádková výsadba, vesměs v Kč/ks,

b)

pro révu vinnou včetně zařízení vinic v příloze č. 35, pro část 1 – komerční vinice v Kč/m2, část 2 – podnožové vinice v Kč/m2, část 3 – nekomerční vinice v Kč/m2 a část 4 – ostatní výsadba vinné révy v Kč/keř,

c)

pro chmelové rostliny včetně zařízení chmelnic v příloze č. 36, pro část 1 – chmelnice s neozdravenými rostlinami a část 2 – chmelnice s ozdravenými rostlinami.

(2)

Základní cena okrasných rostlin podle příslušné skupiny a věkové kategorie v příloze č. 37, včetně trvalých nelesních porostů na nelesních pozemcích do 1 000 m² včetně nebo s počtem stromů do 50 ks včetně, se případně upraví věcně zdůvodněnými přirážkami a srážkami z přílohy č. 37 a vynásobí se koeficienty K5 z přílohy č. 14 a Kz z tabulky č. 30 přílohy č. 37.

(3)

Cena podle odstavce 1 nebo 2 se vynásobí koeficientem Kp z přílohy č. 39.

(4)

Zjištěná cena okrasné rostliny podle odstavců 2 a 3 nesmí být nižší než 1 % z její základní ceny uvedené v tabulkách č. 2 až 6 přílohy č. 37.

§ 42

Oceňování ovocných dřevin, vinné révy,

okrasných rostlin a jejich smíšených porostů

zjednodušeným způsobem

(1)

Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí, popřípadě pro účely určené zvláštním právním předpisem, se cena trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, rostoucích na jednom nebo více pozemcích ve funkčním celku se stavbami oceňovanými podle § 5, 6, 13, 25, 26 a 26a, zjistí způsobem podle odstavců 3 až 5.

(2)

Celková pokryvná plocha trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, oceňovaných podle tohoto ustanovení na pozemcích ve funkčním celku může být nejvýše 1500 m2 včetně. Pokryvnou plochou se v daném případě rozumí plocha kolmých průmětů obsahu všech korun jednotlivých rostlin na povrch pozemku, jehož jsou součástí. Pokud je pokryvná plocha těchto porostů větší než 1 500 m2, ocení se trvalé porosty ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů podle § 41.

(3)

Cena ovocných dřevin podle části 2 přílohy č. 34 a ostatní vinné révy podle části 4 přílohy č. 35 je součinem zjištěné ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 2 a 5 nebo § 32 odst. 2 a podle cenové mapy stavebních pozemků obce a koeficientu 0,045.

(4)

Cena okrasných rostlin podle přílohy č. 37 je součinem zjištěné ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 2 a 5 nebo § 32 odst. 2 a podle cenové mapy stavebních pozemků obce a koeficientu 0,085.

(5)

Cena smíšených trvalých porostů ovocných dřevin a ostatní vinné révy oceňovaných podle odstavce 3 a okrasných rostlin podle odstavce 4 je součinem zjištěné ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů na pozemcích, oceňovaných podle § 28 odst. 2 a 5 nebo § 32 odst. 2 a podle cenové mapy stavebních pozemků obce a koeficientu 0,065.

Část šestá

Oceňování majetkových práv

vyplývajících z průmyslových práv

a práv na označení

a výrobně technických

a obchodních poznatků (§ 43)

§ 43

Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití a výrobně technických a obchodních poznatků tj. know-how, (dále jen „majetkové právo“), které jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

 

kde

C

cena majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem,

z

roční čistý výnos užívání práva v letech, po která bude právo užíváno, zjištěný postupem podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona nebo roční čistý výnos zjištěný podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona,

p

míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 16,

j

pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno,

n

počet let, po která bude právo užíváno, nejvýše však počet let podle § 17 odst. 3 zákona.

Část sedmá

Společná, závěrečná

a zrušovací ustanovení (§ 44-49)

§ 44

Používání koeficientů prodejnosti

(1)

Pro stavby, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, popřípadě byty nebo nebytové prostory, které byly převedeny nebo přešly do vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů8, oceňované

a)

podle § 3, 4, 5 a 6 se použije koeficient prodejnosti Kp podle druhu a typu stavby uvedený v příloze č. 39,

b)

podle § 13 z přílohy č. 39 se použije Kp podle druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, ,

c)

podle § 7, 9 a 10, popřípadě 11 se použije Kp ze sloupce 9 přílohy č. 39.

(2)

Pro stavby, které tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným

a)

podle § 3, 4, 5 a 6, se použijí Kp z přílohy č. 39,

b)

podle § 24, se použije Kp ze sloupce 10 přílohy č. 39,

c)

podle § 25, se použije Kp ze sloupce 7 přílohy č. 39,

d)

podle § 26, se použije Kp ze sloupce 12 přílohy č. 39,

e)

podle § 26a se použije Kp ze sloupce 12 přílohy č. 39,

f)

podle § 13, se použije Kp druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, .

(3)

Jestliže stavby tvoří příslušenství k více stavbám oceňovaným podle § 3, 4, 5, 6, 24, 26, 26a bez možnosti rozlišení, použije se nejnižší K těchto staveb, stanovený podle odstavce 2.

(4)

Jestliže stavby oceňované podle § 4 plní funkci venkovních úprav nebo tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6, 24, 26 a 26a, postupuje se při stanovení Kp obdobně jako v odstavci 3.

(5)

Pro pozemek, s výjimkou pozemku oceňovaného podle § 31, se použije K stavby stojící na pozemku, pokud netvoří příslušenství stavby jiné. Je-li pozemek zastavěný pouze stavbou tvořící příslušenství stavby jiné, použije se koeficient této stavby.

(6)

Jsou-li na pozemku stavby více druhů oceňovaných pouze podle § 3, 4, 5, 6, 24, 25 a 26, 26a nebo i stavby oceňované podle § 7, 8, 9 a 10, popřípadě 11, použije se pro ocenění pozemku nejnižší Kp příslušející stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6 a 24, 25, 26, 26a, které netvoří příslušenství jiných staveb. Jsou-li na pozemku, s výjimkou pozemku oceňovaného podle § 31, stavby oceňované podle § 4, popřípadě i stavby oceňované podle § 7, 8, 9, 10 a 11 , které jsou k určenému účelu využívány, použije se pro ocenění pozemku Kp stavby oceňované podle § 4, pokud neplní funkci venkovních úprav nebo netvoří-li příslušenství stavby jiné. Jsou-li na pozemku pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10, popřípadě 11, použije se pro ocenění pozemku Kp ze sloupce 11 přílohy č. 39, pokud není dále uvedeno jinak.

(7)

Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky v druhu pozemku zahrada a ostatní plocha, oceňované podle § 28 odst. 5 a § 32 odst. 2, funkční celek s pozemkem druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků Kp tohoto pozemku. Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky v druhu pozemku zahrada a ostatní plocha, oceňované podle § 28 odst. 5 a § 32 odst. 2, funkční celek s více pozemky druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků nejnižší Kp pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.

(8)

Není-li na pozemku žádná stavba nebo jsou-li na pozemku jen stavby oceňované podle § 7, 9, 10, 11 a je určen k zastavění regulačním plánem16, rozhodnutím o umístění stavby22, územním souhlasem18, ohlášením stavebnímu úřadu19 nebo veřejnoprávní smlouvou20, použije se K budoucí stavby; pokud na něj bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území24, použije se K ze sloupce 9 přílohy č. 39. Při důvodných pochybnostech o určení budoucí stavby se použije Kp ze sloupce 11 přílohy č. 39.

(9)

Nelze-li pozemku, na kterém není žádná stavba nebo jsou na něm pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10, 11, přiřadit Kp podle odstavce 8 a je-li podle platného územního nebo regulačního plánu určen k zastavění, použije se Kp podle předpokládaného funkčního využití plochy. Není-li určen k zastavění, použije se Kp ze sloupce 9 přílohy č. 39.

(10)

U pozemku příslušejícího k bytu nebo nebytovému prostoru, oceňovanému podle § 13 nebo § 25 se použije K druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, .

(11)

Koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 39, kromě Kp pro stavby oceněné podle § 14, pozemky oceněné podle § 29, 30, 31 a § 32 odst. 3 až 5 a trvalé porosty oceněné podle § 35 až 42 lze snížit nebo zvýšit až o 30 % hodnoty koeficientu v případech důkazně podložených příslušnými podklady, fotodokumentací a mapami, popřípadě jinými archivovanými důkazními materiály. Bez řádného zdůvodnění nelze tento postup uplatnit. Důvodem úpravy musí být odchylka od běžných podmínek v oceňovaném území v členění dle přílohy č. 39, a to konkrétně v občanské vybavenosti, dopravním spojení, historickém významu, mimořádných klimatických podmínkách, popřípadě v jiných obecně závažných důvodech ve vztahu k oceňované nemovitosti, které výrazně ovlivňují její prodejnost. Zohlednit lze i morální zastarání stavby. Příslušný Kp uvedený v příloze č. 39, včetně řádného zdůvodnění způsobu úpravy koeficientu prodejnosti, je nedílnou součástí ocenění.

§ 45

Zjištěná cena nemovitosti se sníží o cenu věcného břemena na ní váznoucího zjištěnou podle § 18 zákona, nejvýše však o 80 % zjištěné ceny nemovitosti.

§ 46

Celková cena zjištěná se zaokrouhlí na desetikoruny.

§ 47

Za územní plán se pro účely této vyhlášky považují i územní plán sídelního útvaru a územní plán obce po dobu jejich platnosti.

§ 48

Zrušuje se:

 

1.

vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

2.

vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

3.

vyhláška č. 640/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění vyhlášky č. 452/2003 Sb.,

4.

vyhláška č. 617/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů,

5.

vyhláška č. 76/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

§ 49

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2008.

Ministr:

Ing. Kalousek v. r.

Příloha č. 1

Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí

Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.

 

1. Délky

 

(1)

Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky u staveb oceňovaných podle § 3, § 5 až 8 a § 11.

(2)

Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do vodorovné roviny.

(3)

Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u:

a)

podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu,

b)

nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,

c)

nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.

(4)

Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry.

 

2. Zastavěná plocha stavby (ZP)

 

(1)

Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

(2)

Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.

(3)

Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

 

3. Měření podlaží

 

(1)

Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená

a)

dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží,

b)

nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží,

c)

u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech, resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení,

d)

u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.

(2)

Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití.

(3)

Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem stavby. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.

(4)

Nadzemní podlaží (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP).

(5)

Podzemní podlaží (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).

(6)

Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím.

 

3.1. Výšky podlaží

 

(1)

Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu zešikmení.

(2)

Výškou podlaží se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m.

(3)

V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu.

(4)

Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0,30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit.

(5)

Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem zešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.

(6)

Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.

 

3.2. Zastavěná plocha podlaží

 

(1)

Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

(2)

Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.

(3)

Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.

 

4. Podlahová plocha

 

(1)

Podlahovou plochou se rozumí plochy půdorysného řezu místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce podlahy podlaží, ve kterém se nacházejí. Jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky). U poloodkrytých případně odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí stěn podlahová plocha vymezí jako ortogonální průmět čáry vedené po obvodu vodorovné nosné konstrukce podlahy do roviny řezu.

(2)

Do úhrnu podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor se započte podlahová plocha:

a)

arkýřů a lodžií,

b)

výklenků, jsou-li alespoň 1,2 m široké, 0,3 m hluboké nebo jejichž podlahová plocha je větší než 0,36 m 2 a jsou alespoň 2 m vysoké,

 

c)

místností se zkoseným stropem, jejichž světlá výška v nejnižším bodě je menší než 2 m, komor umístěných mimo byt a sklepů, pokud jsou místnostmi, vynásobená koeficientem 0,8,

d)

půdorysná plocha zabraná vnitřním schodištěm (schodišťový prostor) v bytě nebo nebytovém prostoru v jednotlivých podlažích.

(3)

Do úhrnu podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru se započte plocha prostorů, které jsou užívány výlučně s příslušným bytem nebo nebytovým prostorem:

a)

teras, balkónů a pavlačí vynásobená koeficientem 0,17,

b)

sklepních kójí a vymezených půdních prostor vynásobená koeficientem 0,10.

(4)

V případě místností, které tvoří příslušenství bytu a jsou společné pro více bytů nebo nebytových prostor (např. společné WC, předsíň, aj.), se do podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor započte plocha, která odpovídá podílu plochy těchto společných místností ku počtu bytů nebo nebytových prostor.

(5)

Do podlahové plochy se nezapočítává plocha okenních a dveřních ústupků.

 

5. Obestavěný prostor stavby (OP)

 

(1)

Obestavěný prostor stavby se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.

(2)

Obestavěný prostor spodní stavby je ohraničen

a)

po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem,

b)

dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m,

c)

nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.

(3)

Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen

a)

po stranách vnějšími plochami staveb,

b)

dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzenmího podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP. V případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy v 1. NP, není-li tloušťka podlahy měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,

c)

nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.

(4)

Obestavěný prostor zastřešení včetně podkroví u střech šikmých a strmých, bez ohledu na jejich tvar, se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa.

(5)

Neodečítají se

a)

otvory a výklenky v obvodových zdech,

b)

lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně,

c)

nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m2 půdorysné plochy.

(6)

Neuvažují se

a)

balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,

b)

římsy, pilastry, půlsloupy,

c)

vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m2 včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.

(7)

Připočítají se

balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m.

 

6. Obestavěný prostor dalších stavebních objektů

 

(1)

Žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vedení (kolektory) a podobně, jejichž obestavěný prostor je ohraničen

a)

po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek; nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0,30 m,

b)

dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0,35 m,

c)

nahoře

1. vrchním lícem stropní konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0,30

m

2.

u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části,

3.

u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.

(2)

Ploty se měří v m2 pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří v metrech z nižší úrovně terénu.

(3)

U ohradní a opěrné zdi je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.

Příloha č. 2

Základní ceny za m3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení a základní ceny za m2 podlahové plochy nebytového prostoru

Typ

Číslo SKP

Kód CZ-CC

Účel užití budovy

Kč/m3 obestavěného prostoru

Kč/m2 podlahové plochy

1

2

3

4

5

6

A

46.21.18.1..1

1264

budovy pro zdravotnictví

2 740,-

 

B

46.21.14.6..1

1272

budovy pro bohoslužby a náboženské aktivity

2 830,-

 

46.21.19.9..1

1274

budovy nebytové ostatní

C

46.21.17.1..1

1263

školy, university a budovy pro výzkum

2 538,-

 

D

46.21.16.3..1

1261

budovy pro společenské a kulturní účely

2 611,-

 

E

46.21.63.1..1

1265

budovy pro sport

2 579,-

 

F

46.21.14.3..1

122

budovy pro administrativu

2 807,-

 

G

46.21.19.1..1

121

budovy hotelů

2 710,-

 

113012

budovy pro ubytování studentů, zaměstnanců apod.

H

46.21.14.2..1

123

budovy pro obchod a služby

2 669,-

 

I

46.21.18.2..1

113011

budovy bytové ostatní (sociální péče)

2 239,-

 

J

46.21.12.1..1

112

domy vícebytové (typové)

1 950,-

 

K

46.21.12.2..1

112

domy vícebytové (netypové)

2 150,-

 

L

46.21.13.1..1

125111

budovy pro průmysl

2 786,-

 

M

46.21.51.2.1

125112

budovy výrobní pro

3 076,-

 

 

 

 

energetiku (stavby elektráren ,díla energetická výrobní )

 

 

N

46.21.13.3.1

125113

vodní hospodářství

3 247,-

 

0

46.21.15.2.1

12711

budovy pro zemědělství rostlinná produkce

2 695,-

 

12713

budovy pro zemědělství živočišná produkce

 

P

46.21.14.4.1

1241

budovy pro telekomunikace, nádraží, terminály a budovy k nim příslušející

2 560,-

 

R

46.21.14.5.1

1242

garáže

2 460,-

 

46.21.14.2.1

123

(oprava, údržba)

 

S

46.21.13.2.1

1252

skladování a manipulace

2 231,-

 

Z

46.21.15.3.1

12712

budovy pro zemědělství (skladování a úprava zemědělských produktů)

2 115,-

 

J

 

 

byty v domech

vícebytových

typových

 

8 020,-

K

 

 

byty v domech

vícebytových

netypových

 

9 630,-

-

 

 

byty v budovách, kromě budov typu J, K

-

(cena dle druhu budovy, sl. 5 x koef. 3,56)

-

 

 

nebytové prostory ve všech typech budov

-

(cena dle druhu budovy, sl. 5 x koef. 3,4)

J

 

 

nebytové prostory v domech vícebytových typových -garážová stání*

 

4210,-

K

 

 

nebytové prostory v domech vícebytových netypových -garážová stání*

 

5050,-

* v hromadných garážích

1.

V položce domy bytové typové jsou zahrnuty zejména domy bytové realizované ze stavebních soustav VVU ETA, L + N, HK, T06B, T08B, OP 1.21, B 70, PS 69 apod.

2.

SKP - Standardní klasifikace produkce Českého statistického úřadu

3.

CZ-CC - klasifikace Stavebních děl CZ-CC (národní verze mezinárodního standardu Classification of Types of Constructions - CC, vydaného Eurostatem v říjnu 1997).

4.

Základní ceny za m3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru a cenu technologického zařízení, které je součástí stavby a odpovídá účelu užití stavby.

 

Standardní vybavení budov

Číslo položky

Typ budovy

Konstrukce a vybavení

Popis standardu

1

Všechny typy

Základy včetně zemních prací

Patky, pasy z betonu proloženého kamenem, betonu, železobetonu, s izolací proti zemní vlhkosti (u podsklepených objektů i svislé)

2

A,B,C,D,E, F,G,H,I,J,K,L

Svislé konstrukce vč. obvodového pláště (bez úprav panelů)

- Zděné z plných cihel min. tl. 45 cm, dtto z cihel či jiných materiálů v menších tloušťkách odpovídajících z hlediska tepelně technických parametrů cihelné zdi z plných cihel v tl. 45 cm

- Sendvičové v různých skladbách vrstev s tepelnou izolací o min. tloušťce 24 cm, dvou- i vícevrstvé odpovídající technickým parametrům zdi z plných cihel v tl. 45 cm, montované i monolitické samonosné, nenosné v kombinaci se sloupy a tyčovými prvky, montované, monolitické

- Sendvičové dřevěné s tepelně izolační vložkou, min. tloušťka 12 cm odpovídající tepelně technickým parametrům zdi z plných cihel v tl. 45 cm, odolné plísni a vyhovující hygienickým normám

M,0,P,R

Svislé konstrukce vč. obvodového pláště

- Zděné, z různých materiálů min. tl. 29 cm

- Betonové, železobetonové - montované, monolitické, min. tl. 29 cm s tepelně izolační vložkou

- Sendvičové v různých skladbách vrstev a materiálů, nosné i nenosné - kombinované se sloupy a tyčovými prvky, min. tl. 29 cm, montované, monolitické

- Dtto dřevěné, min. tl. 10 cm

S,Z

Svislé konstrukce vč. obvodového pláště

Zděné tl. min. 24 cm, železobetonové, betonové monolitické a montované (tyčové i plošné); nenosný plášť vyzdívaný tl. min. 12 cm; kovové tyčové dřevěné lepené sbíjené, trámové o průřezu min. 20 x 20 cm; oboustranně opláštěná kostra prvky nebo dílci na bázi dřeva, jednostranně opláštěná kostra (zvenku) vlnitým pozinkovaným plechem, osinkocementovými deskami, deskami z barevných kovů a na bázi plastických hmot

N

Svislé konstrukce vč. obvodového pláště

Zděné tl. min. 29 cm vč. z prostého betonu; železobetonové monolitické i montované (tyčové a plošné), kovové tyčové, nenosný plášť zděný nebo montovaný železobetonový

3

A,B,C,D,E, F,G,H,I,J,K,L

Stropy (podhledy -mimo akustické a tepelně izolační, zavěšené apod.)

Jakékoliv stropy s podhledem rovným i členitým, nespalné a polospalné

M,N,0,P,R, S, Z

Stropy (podhledy -mimo akustické a tepelně izolační, zavěšené apod.)

Jakékoliv běžného provedení

4

Všechny typy

Krov, střecha

- Krov dřevěný vázaný, lepený, sbíjený; kovový šroubovaný a

svařovaný; železobetonový nepředpjatý monolitický, montovaný

- Střecha plochá jednovrstvá, dvouvrstvá; sklonitá - sedlová,

valbová, max. dvě rozdílné výšky hřebene, pultová

5

A,B,C,D,E,

F,G,H,I,J,

K,L,M,N,P,R,

Krytiny střech

Jakákoliv pálená, u tašek obyčejných hladkých a rýhovaných ve dvou vrstvách, betonové tašky novodobé, pozinkovaný nebo hliníkový plech, osinkocementové šablony, asfaltové šindele, živičná svařovaná vícevrstvá

o,s,z

Krytiny střech

Kromě výše uvedených též vlnité osinkocementové desky a běžná živičná svařovaná

6

A,B,C,D,E, F,G,H,I,J,K,L

Klempířské konstrukce

Úplné střechy z pozinkovaného plechu (žlaby a svody, komíny, průniky), parapety nejsou podmínkou

M,N,0,P,R,S,Z

Klempířské konstrukce

Žlaby a svody z pozinkovaného plechu

7

A,B,C,E,F,G,H,I,J, K, L

Úprava vnitřních povrchů (mimo hygienická zařízení)

Dvouvrstvé vápenné omítky, běžné - standardní obklady, úpravy podhledů z obkladového materiálu neplnící akustickou, tepelně izolační a estetickou funkci (dřevo, hmoty na bázi dřevní hmoty apod.), novodobé nástřiky

D

Úprava vnitřních povrchů (mimo hygienická zařízení)

Dvouvrstvé vápenné omítky, běžné, standardní podhledy a obklady stěn včetně akustických, tepelných a dekorativních (např. dřevěné nebo na bázi dřevní hmoty apod.), novodobé nástřiky

M,N,0,P,R,

Úprava vnitřních povrchů (mimo hygienická zařízení)

Vápenné jednovrstvé hladké nebo dvouvrstvé omítky, běžné obklady stěn a stropů nahrazující omítky

S,Z

Úprava vnitřních povrchů (mimo hygienická zařízení)

Vápenné jednovrstvé hladké, popř. dvouvrstvé omítky, nástřiky nebo nátěry

8

A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K

Úprava vnějších povrchů

Vápenné dvouvrstvé omítky, břízolitové škrábané či stříkané, házené odtrhované, nástřiky na bázi umělých hmot, obklady dřevěné, keramické běžné, spárované zdivo

L,M,N,0,P,R

Úprava vnějších povrchů

Vápenné jednovrstvé omítky, popř. dvouvrstvé, břízolitové; nástřiky na bázi umělých hmot, běžné obklady dřevěné, keramické nebo osinkocementové, spárované zdivo

S,Z

Úprava vnějších povrchů

Vápenné jednovrstvé nebo dvouvrstvé omítky, stříkaný břízolit, nástřiky na bázi umělých hmot

9

A,B,C,D,E,F,G,H, I, J, K, L

Vnitřní obklady keramické

(hygienická zařízení)

Běžné obklady záchodů, umýváren, koupelen, kuchyní, prádelen apod.

M,N,0,P,R,S,Z

Vnitřní obklady keramické

(hygienická zařízení)

Neuvažují se

10

A,B,C,D,E,F,G,H, I, J,K

Schody

Jakékoliv konstrukce kromě dřevěné s povrchem stupňů z tvrdého dřeva, teracovým, keramickým, PVC, textilním

L,M,N,0,P,R,S,Z

Schody

Jakékoliv konstrukce kromě dřevěné s povrchem stupňů

z cementového potěru, teracem, běžné keramické dlažby, PVC

11

A,B,C,D,E, F,G,H,I,J, K

Dveře

Hladké plné nebo prosklené, běžné provedení, dýhované, náplňové

L,M,N,0,P, R,S,Z

Dveře

Hladké plné nebo prosklené, kovové, běžné provedení, náplňové

12

A,B,C,D,E,F,G,H, I, J,K

Vrata

Neuvažují se

L,M,N,0,P,R,S,Z

Vrata

Kovová, dřevěná truhlářsky zpracovaná

13

A,B,C,D,E,F,G,H, I, J, K, L

Okna

Zdvojená, dvojitá špaletová

13

M,N,0,P,R,S,Z

Okna

Jednoduchá nebo kovová

14

A,B,C,D,E,F,G,H, I, J, K, L

Povrchy podlah

PVC, vlýsky, parkety, běžná keramická dlažba, textilní krytiny vpichované

14

M,N,0,P,R,S,Z

Povrchy podlah

Cementový potěr, běžná keramická dlažba, PVC, popř. špalíková dlažba

15

A,B,C,D,E,F,G,H, I, J, K, L

Vytápění

Jakékoliv ústřední nebo dálkové; akumulačními nebo plynovými kamny

M,P,R

Vytápění

Temperování lokálními topidly

N,0,S,Z

Vytápění

Bez temperování

16

A,B,C,D,E,F,G,H, I,J,K,L,M,N,0,P,R

Elektroinstalace

Světelná a třífázová

S,Z

Elektroinstalace

Světelná

17

Všechny typy

Bleskosvod

Ano

18

A,B,C,D,E,F,G,H, I,J,K,L

Vnitřní vodovod

Ocelové trubky a plastové, rozvod studené a teplé vody

M,N,0,P,R,

Vnitřní vodovod

Ocelové trubky a plastové, rozvod pouze studené vody

S,Z

Vnitřní vodovod

Bez rozvodu vody

19

A,B,C,D,E,F,G,H, I,J,K,L

Vnitřní kanalizace

Svislé litinové nebo plastické potrubí, odpady ze všech hygienických zařízení, koupelen, kuchyní, vpustí

M,N,0,P,R,

Vnitřní kanalizace

Bez kanalizace, popř. od umyvadel, WC, vpustí

S,Z

Vnitřní kanalizace

Bez kanalizace

20

A,B,C,D,E,F,G,H, I,J,K

Vnitřní plynovod

Rozvod zemního plynu nebo svítiplynu

L,M,N,0,P,R,S,Z

Vnitřní plynovod

Neuvažuje se

21

A,B,C,D,E,F,G,H, I,J,K,L

Ohřev vody

Centrální ohřev teplé vody, průtokové ohřívače (karmy), bojlery, kombinovaný s ÚT

M,N,0,P,R

Ohřev vody

Malé elektrické ohřívače, popř. bojler

S,Z

Ohřev vody

Neuvažuje se

22

A,C,G,H,I,

Vybavení kuchyní

Běžné sporáky a varné jednotky velkokuchyní - elektrické a plynové

J,K

Vybavení kuchyní

Kuchyňská linka s dřezem a vestavěnou troubou a varnou deskou nebo samostatným sporákem elektrickým, plynovým nebo kombinovaným v celkové délce do 240 cm

B,D,E,F,L,M,N,0, P,R,S,Z

Vybavení kuchyní

Neuvažuje se

23

A,B,C,D,E,F,G,H, I,J,K

Vnitřní hygienická vybavení

Umyvadla, vany nebo sprchové kouty běžného provedení WC splachovací s pisoáry s umývátky, bez umývátek běžného provedení

L,M,N,0,P,R

Vnitřní hygienická vybavení

Umyvadla

WC splachovací bez umývátek, popř. pisoáry v malém rozsahu

S,Z

Vnitřní hygienická vybavení

Neuvažuje se

24

A,B,C,D,E,F,G,H, I,J,K,L

Výtahy

Běžné osobní a nákladní výtahy s odpovídajícím počtem stanic

M,N,0,P,R,S,Z

Výtahy

Neuvažují se

25

A,B,C,D,E,F,G,H, I,J,K

Ostatní (individuální) - příklady

Vestavěné skříně, běžné digestoře, domácí telefon, rozvod veřejného telefonu, odvětrání prostor malými jednotlivými ventilátory, požární hydranty, rozvody antén pod omítkou a v lištách, okenice, mříže

25

L,M,N,0,P,R,S,Z

Ostatní (individuální) - příklady

Rozvody domácího a veřejného telefonu, odvětrání prostor jednotlivými malými ventilátory, požární hydranty, okenice, mříže

26

J

Instalační

prefabrikovaná j ádra

Instalační šachty, koupelna, WC

Příloha č. 3

Základní ceny za m3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení a cena za m2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru
Příloha č. 4

Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce – K
Příloha č. 5

Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních
Příloha č. 6

Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení a základní ceny za m2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru
Příloha č. 7

Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení
Příloha č. 8

Základní ceny za m3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení
Příloha č. 9

Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení

Příloha č. 10

Ceny studní

 

I, Ceny kopaných studní

 

CZ - CC 2222 SKP 46.25.22.2

Číslo

položky

Při hloubce

při průměru (vnitřním)

do 150 cm včetně

Kč/m

Kč za 1 kus čerpadla

(podle celkové hloubky studny)

ruční

elektrické

1

od 0 m do 5 m

1 950,-

1 210,-

9 480,

2

od dalších 5 m do 10 m

3 810,-

2 054,-

10 780,

3

od dalších 10 m

5 200,-

2 772,-

11 990,

 

II. Ceny vrtaných studní

 

CZ-CC 2222 SKP 46.25.22.1

Číslo pol.

Průměr (vnitřní)

Hloubka studny*

Kč/m **

Kč za 1 kus čerpadla (podle celkové hloubky studny)

ruční

elektrické

1

do 150 mm

od 0 do 10 m

975,-

2 140,-

9 660,-

2

nad 10 m do 25 m

1 210,-

2 410,-

12 720,-

3

nad 25 m

1 640,-

2 820,-

12 840,-

4

nad 150 mm

do 300 mm

od 0 do 10 m

1 455,-

2 140,-

9 660,-

5

nad 10 m do 20 m

1 790,-

2 410,-

12 720,-

6

nad 20 m

2 380,-

2 770,-

12 840,-

7

nad 300 mm

do 500 mm

od 0 do 10 m

2 355,-

2 140,-

9 660,-

8

nad 10 m do 20 m

2 890,-

2 410,-

12 720,-

9

nad 20 m

3 490,-

2 770,-

12 840,-

* Hloubka studny se měří ode dna do úrovně upraveného terénu

** Jednotková cena platí pro celou hloubku studny.

 

Hloubka studny se měří od úrovně upraveného terénu.

Příloha č. 11

Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení
Příloha č. 12

Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení
Příloha č. 13

Výpočet ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu
Příloha č. 14

Koeficient polohový – K
Příloha č. 15

Opotřebení staveb

Příloha č. 16

Míry kapitalizace pro oceňování nemovitosti a majetkových práv výnosovým způsobem

Číslo polož.

Typ stavby

Název položky

Míra kapitalizace v % pro

Budovy

Haly

Budovy

Haly

1

L

E,F,G

Nemovitosti pro výrobu

7,5

9,5

2

R

I

Nemovitosti pro garážování

11

10

3

H

C

Nemovitosti pro obchod

7

8

4

F

D

Nemovitosti pro administrativu

6,5

5

I,G

D

Nemovitosti pro hromadné ubytování a stravování (např. hotely), ostatní ubytování

7,5

6

P

H

Nemovitosti pro dopravu, spoje

7

7

C

A

Nemovitosti pro školství

8

8

D

A

Nemovitosti pro kulturu

7

9

A

D

Nemovitosti pro zdravotnictví

8

10

Z, O

K,L

Nemovitosti pro zemědělství

6

7,5

11

S

J

Nemovitosti pro skladování

6

6,5

12

E

B

Nemovitosti pro sport

7

7

13

J

-

Bytové domy typové

5,5

-

14

K

-

Bytové domy netypové

4,5

-

15

-

Ostatní nemovitosti neuvedené

8

16

-

Majetková práva

12

U staveb oceňovaných podle § 22 odst. 2 se k příslušné míře kapitalizace připočte 0,1 až 0,5 % na pokrytí zvýšeného rizika spojeného s docílením pronájmu celkové podlahové plochy.

U staveb s víceúčelovým užitím, pokud byla míra kapitalizace stanovena podle převažujícího účelu užití, lze odlišnou míru kapitalizace příslušející zbylé části, zohlednit ve zvýšení nebo snížení stanovené kapitalizace o 0,1 až 0,5%.

 

Výše celkové úpravy míry kapitalizace může činit nejvýše 0,5%.

Příloha č. 17

Zatřídění nemovitosti do skupiny podle analýzy rozvoje nemovitosti pro ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu.

Tabulka č. 1

Označ, skupiny

CHARAKTERISTIKA SKUPIN DLE ANALÝZY ROZVOJE NEMOVITOSTI:

Změny okolí a podmínek s dopadem na výnosnost nemovitosti nebo na její poptávku

Rozvojové možnosti nemovitosti

A

s pozitivním dopadem

ano

B

ne

C

bez zásadních změn - stabilizovaná oblast

ano

D

ne

E

s negativním dopadem

ano

F

ne

 

Stanovení ceny nemovitosti kombinací nákladového a výnosového způsobu

 

Tabulka č. 2

Kód skupiny:

VÝPOČET CENY NEMOVITOSTÍ KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU:

CV≤ CN

CV>CN

Pro budovy a haly

Pro budovy typu

J a K

Pro ostatní budovy a haly

A

CV + 0,40 R

CV x 1,15

CV x 1,15

B, C

CV + 0,20 R

CV x 1,05

CV x 1,10

D, E

CV + 0,10R

CV

CV x 1,05

F

CV

CV x 0,85

CV

Kde R = |CV-CN|,

CV - cena stavby zjištěná výnosovým způsobem,

CN - cena stavby zjištěná nákladovým způsobem bez koeficientu prodejnosti Kp.

V analýze rozvoje nemovitosti se posuzuje schopnost nemovitosti přizpůsobit se předpokládaným změnám okolí a podmínek, které mohou výrazně ovlivnit výnosnost nebo poptávku po nemovitosti.

Změnami okolí a podmínek se rozumějí budoucí změny charakteru okolní zástavby v návaznosti na územní plán, realizace staveb v okolí posuzované nemovitosti s výrazným dopadem na její výnosnost nebo prodejnost (např. objekty občanské vybavenosti, dopravní a průmyslové stavby, stanice metra, otvírka těžebního území a jiné), fiskální a dotační politika státu, cenové regulace a jiné.

Rozvojovými možnostmi nemovitosti se rozumí posouzení, zda stávající využití odpovídá jejímu nejlepšímu a nejvyššímu využití, zda stavebně technické parametry stavby odpovídají požadavkům vyplývajícím z předpokládaných změn, případně zdaje možná její změna (např. stavebními úpravami, změnou účelu užití stavby), aby se zachovala nebo zvýšila výnosnost nemovitosti, u pozemků posouzení možnosti další zástavby, a jiné.

Nemovitosti, u nichž je růst nájemného zaručen polohou nemovitosti (např. umístění v centru obce nebo jiné významné lokalitě), se zařadí do skupiny kódu A. Jiné zařazení lze pouze na základě průkazného doložení negativních změn v okolí.

Zatřídění do skupin je nutno zdůvodnit.

 

Příloha č. 18

Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáží

Indexované průměrné ceny za m3 obestavěného prostoru garáže

Tabulka č. 1

Kraj/(obec) (oblast katastrálních území) počet obyvatel

Indexovaná průměrná cena (Kč/ m3

 

Kraj/(obec) (oblast katastrálních území) počet obyvatel

Indexovaná průměrná cena (Kč/m3

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

LIBERECKÝ KRAJ

PRAHA 1*

13 538

nad 50 000 obyvatel

2 454

PRAHA 2*

6 714

10 001 -50 000

2 577

PRAHA 3*

5 743

2 001 - 10 000

1 830

PRAHA 4*

3 749

do 2 000 obyvatel

1 963

PRAHA 5*

5 395

KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ

PRAHA 6*

8 357

nad 50 000 obyvatel

2 650

PRAHA 7*

4517

10 001 -50 000

2 150

PRAHA 8*

4 710

2 001 - 10 000

1 869

PRAHA 9*

4 817

do 2 000 obyvatel

2 050

PRAHA 10*

4 838

PARDUBICKÝ KRAJ

PRAHA 11*

4 352

nad 50 000 obyvatel

2011

PRAHA 12*

4 598

10 001 -50 000

2 097

PRAHA 13*

3 816

2 001 - 10 000

2 153

PRAHA 14*

3 076

do 2 000 obyvatel

1 961

PRAHA 15*

2 478

KRAJ VYSOČINA

PRAHA 16*

4 035

nad 50 000 obyvatel

2 291

PRAHA 17*

2 488

10 001 -50 000

2315

PRAHA 18*

3 710

2 001 - 10 000

1 957

PRAHA 19*

2 877

do 2 000 obyvatel

1 633

PRAHA 20*

4 842

BRNO

PRAHA 21*

4 935

BRNO 1*

4 180

STŘEDOČESKÝ KRAJ

BRNO 2*

4 774

nad 50 000 obyvatel

2 498

BRNO 3*

5 071

10 001 -50 000

2 708

BRNO 4*

4 299

2 001 - 10 000

2 716

BRNO 5*

4 222

do 2 000 obyvatel

3 173

BRNO 6*

3 473

JIHOČESKÝ KRAJ

BRNO 7*

4 063

nad 50 000 obyvatel

2 752

BRNO 8*

3 593

10 001 -50 000

2 506

BRNO 9*

3 060

2 001 - 10 000

2 049

JIHOMORAVSKÝ KRAJ-(KROMĚ BRNA)

do 2 000 obyvatel

1 677

nad 10 000 obyvatel

2 617

PLZEŇSKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

2 229

nad 50 000 obyvatel

2 560

do 2 000 obyvatel

1 947

10 001 -50 000

2 387

OLOMOUCKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

1 994

nad 50 000 obyvatel

3 286

do 2 000 obyvatel

1 855

10 001 -50 000

2 729

KARLOVARSKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

2 062

nad 50 000 obyvatel

2 732

do 2 000 obyvatel

1 587

10 001 -50 000

1 790

ZLÍNSKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

1 469

nad 50 000 obyvatel

3 330

do 2 000 obyvatel

1 785

10 001 -50 000

2 672

ÚSTECKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

2 234

nad 50 000 obyvatel

1 950

do 2 000 obyvatel

1 962

10 001 -50 000

1 899

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

1 881

nad 50 000 obyvatel

2 128

do 2 000 obyvatel

1 484

10 001 -50 000

2 192

 

 

 

2 001 - 10 000

1 806

 

 

 

do 2 000 obyvatel

1 839

* Rozdělení Hlavního města Prahy na oblasti PRAHA 1 až PRAHA 21 a města Brna na oblasti BRNO 1 až BRNO 9 je uvedeno v příloze č. 39.

 

Konstrukce a vybavení garáží

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich

hodnoty

Tabulka č. 2

 

Znak

Kvalitativní pásma

Číslo

Název znaku

Číslo

Popis pásma

Hodnota

0

Typ stavby

I.

Svislé konstrukce zděné nebo železobetonové se střechou - krovem umožňující zřízení podkroví

A

II.

Svislé konstrukce zděné nebo železobetonové s plochou střechou nebo krovem neumožňující zřízení podkroví

B

III.

Svislé konstrukce kovové - plechové, s plochou střechou nebo krovem neumožňující zřízení podkroví

C

1

Druh stavby

I.

Řadová

-0,01

II.

Samostatně stojící

0

2

Konstrukce

I.

Kovová konstrukce opláštěná nebo

Obvod. stěny tl. do 15 cm

-0,10

II.

Obvod. zdivo nebo stěny tl. 15-30 cm

0

III.

Obvod. zdivo nebo stěny tl. nad 30 cm

0,10

3

Technické vybavení

I.

Bez vybavení

-0,05

II.

Jen el. proud 230 V

-0,02

III.

El.proud 230V/400 V nebo vrata s elektr. pohonem

0

IV.

El. proud 230V/400 V, voda,nebo vytápění, vrata s elektr. pohonem

0,03

V.

El. proud 230V/400 V, voda, vytápění, kanalizace el. vrata s dál. ovlád.

0,10

4

Příslušenství - venk. úpravy

I.

Snižující hodnotu

-0,02

II.

Bez příslušenství

-0,01

III.

Bez výrazného vlivu na cenu

0

IV.

Zvyšující cenu

0,02

V.

výrazně ovlivňující cenu

0,05

5

Kriterium jinde neuvedené

I.

Významně snižující cenu

-0,1

II.

Mírně snižující cenu

-0,05

III.

Bez vlivu na cenu

0

IV.

Mírně zvyšující cenu

0,05

V.

Významně zvyšující cenu

0,1

6

Stavebně- technický stav

I.

stavba ve výborném stavu

1,25*

II.

Stavba v dobrém stavu s pravidelnou údržbou

1,05*

III.

Stavba se zanedbanou údržbou - (předpoklad provedení menších stavebních úprav)

0,85*

IV.

Stavba ve špatném stavu -(předpoklad provedení rozsáhlejších stavebních úprav)

0,65*

V.

Stavba ve špatném stavu -(nutná rekonstrukce i konstrukcí dlouhodobé životnosti)

0,40*

 

* Hodnota kvalitativního pásma se násobí koeficientem s pro kategorii:

-

A - pro stavby stáří do 20 let včetně 1

-

B - pro stavby stáří nad 20 do 30 let včetně 0,9

-

C - pro stavby stáří nad 30 do 50 let včetně 0,8

-

D - pro stavby stáří nad 50 do 80 let včetně 0,7

-

E - pro stavby starší než 80 let 0,6

Přičemž platí, že je-li stavba:

-

po celkové rekonstrukci, pak za stáří stavby pro stanovení hodnoty koeficientu s se považuje počet let od kolaudace této rekonstrukce plus 15 let. Za celkovou rekonstrukci se pro tento účel považuje stavba, u níž došlo alespoň 60% objemových podílů prvků konstrukcí a vybavení. K celkové rekonstrukci starší 50ti let se nepřihlíží.

-

s nástavbou, přístavbou, popřípadě se stavebními úpravami, jejichž objemové podíly ze stavby činí alespoň 50% a které by se podle stáří zařadily do jiné kategorie oproti původní části stavby, lze hodnotu koeficientu s, příslušejícího původní stavbě, zvýšit o hodnotu 0,01 až 0,1.

Zařazení do kvalitativního pásma jednotlivých znaků musí vyplývat z popisu stavby. Pokud stavba nesplňuje v hodnoceném znaku všechna kritéria jednotlivých kvalitativních pásem, zařadí se do nejbližšího porovnatelného kvalitativního pásma.

 

Příloha č. 18a

Trh s nemovitostmi,poloha nemovitosti

Příloha č. 19

Základní ceny za m2 podlahové plochy bytu v budovách typu J a K

Základní ceny za m2 podlahové plochy bytu

 

Indexované průměrné ceny za m2 podlahové plochy bytu

Tabulka č. 1

 

Kraj v členění na vyjmenované

obce a velikostní kategorie obcí podle počtu

obyvatel a oblastí

Index, prům. cena

( Kč/m2)

Kraj v členění na vyjmenované

obce a velikostní kategorie obcí podle počtu

obyvatel a oblastí

Index, prům. cena

( Kč/m2)

Kraj v členění na vyjmenované

obce a velikostní kategorie obcí podle počtu

obyvatel a oblastí

Index, prům. cena

( Kč/m2)

Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí

Index, prům. cena

(Kč/m2)

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Tábor

20 907

KRÁL. HRADECKÝ KRAJ

OLOMOUCKÝ KRAJ

Praha 1*

100 212

2 001 - 10 000

15 052

Hradec Králové

31 097

Jeseník

17 019

Praha 2*

70 529

do 2 000 obyvatel

14 011

Jičín

25 836

Olomouc

28 905

Praha 3*

57 989

PLZEŇSKÝ KRAJ

Náchod

20 003

Prostějov

20 931

Praha 4*

48 092

Plzeň 1*

28 759

Rychnov nad Kn.

22 113

Přerov

20 016

Praha 5*

47 419

Plzeň 2*

27 463

Trutnov

20 563

Šumperk

20 588

Praha 6*

63 764

Plzeň 3*

24 479

10 001 -50 000

22 545

10 001 -50 000

18 942

Praha 7*

43 374

Domažlice

18 385

2 001- 10 000

17 122

2 001 - 10 000

16 014

Praha 8*

47 772

Klatovy

19 930

do 2 000 obyvatel

22 435

do 2 000 obyvatel

10 586

Praha 9*

49 314

Rokycany

22 880

PARDUBICKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

Praha 10*

48 954

Tachov

16 801

Chrudim

25 087

Kroměříž

22 008

Praha 11*

48 748

10 001 -50 000

18 644

Pardubice

29 519

Luhačovice

25 517

Praha 12*

42 844

2 001 - 10 000

18 457

Svitavy

18 052

Uherské Hradiště

22 584

Praha 13*

41 203

do 2 000 obyvatel

14 263

Ústí nad Orlicí

16 875

Vsetín

21 132

Praha 14*

24 584

KARLOVARSKÝ KRAJ

10 001 -50 000

18 369

Zlín

29 940

Praha 15*

31 959

Karlovy Vary 1*

39211

2 001- 10 000

19 474

10 001 -50 000

22 148

Praha 16*

37 916

Karlovy Vary 2*

28 037

do 2 000 obyvatel

16 305

2 001 - 10 000

19 963

Praha 17*

40 535

Karlovy Vary 3*

26 955

KRAJ VYSOČINA

do 2 000 obyvatel

15 921

Praha 18*

41 442

Karlovy Vary 4*

27 503

Havlíčkův Brod

21 818

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Praha 19*

35 373

Cheb

15 781

Jihlava

23 634

Ostrava 1*

21 789

Praha 20*

53 001

Františkovy Lázně

16 387

Pelhřimov

21 480

Ostrava 2*

24 066

Praha 21*

54 502

Mariánské Lázně

25 374

Třebíč

16 460

Ostrava 3*

20 644

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Sokolov

16 099

Žďár nad Sázavou

22 185

Ostrava 4*

17 090

Benešov

26 507

10 001 -50 000

16 824

10 001 -50 000

17 247

Ostrava 5*

23 073

Beroun

35 858

2 001 - 10 000

13 158

2 001- 10 000

14 967

Ostrava 6*

21 346

Kladno

33 270

do 2 000 obyvatel

12 539

do 2 000 obyvatel

11 034

Ostrava 7*

19 881

Kolín

25 436

ÚSTECKÝ KRAJ

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Ostrava 8*

21427

Kutná Hora

22 612

Děčín

15 848

Brno 1*

44 766

Ostrava 9*

21 870

Mělník

23 501

Chomutov

9 133

Brno 2*

41 270

Ostrava 10*

21 022

Mladá Boleslav

27 970

Litoměřice

20 455

Brno 3*

39 401

Ostrava 11*

17 010

Nymburk

26 404

Louny

16 710

Brno 4*

37 798

Ostrava 12*

14 653

Poděbrady

27 088

Most

11 559

Brno 5*

40 429

Bruntál

22 146

Praha-východ**

31 020

Teplice

16 076

Brno 6*

35 576

Frýdek-Místek

21 040

Praha-západ**

36 390

Ústí nad Labem

14 939

Brno 7*

35 460

Havířov

17 636

Příbram

23 832

10 001 -50 000

11 024

Brno 8*

35 530

Karviná

18 824

Rakovník

26 508

2 001 - 10 000

14 485

Brno 9*

32 909

Nový Jičín

22 071

10 001 -50 000

24 253

do 2 000 obyvatel

10 708

Blansko

24 065

Opava

21 870

2 001 - 10 000

23 414

LIBERECKÝ KRAJ

Břeclav

19 698

10 001 -50 000

17 264

do 2 000 obyvatel

17 801

Česká Lípa

16 405

Hodonín

19 405

2 001 - 10 000

15 520

JIHOČESKÝ KRAJ

Jablonec nad Nisou

20 082

Vyškov

21 912

Do 2 000 obyvatel

13 848

České Budějovice

27 930

Liberec

25 014

Znojmo

21 975

 

 

Český Krumlov

20 103

Semily

13 804

10 001 -50 000

21 162

 

 

Jindřichův Hradec

18 318

10 001 -50 000

18 760

2 001 - 10 000

21 620

 

 

Písek

22 107

2 001 - 10 000

20 950

do 2 000 obyvatel

16 700

 

 

Prachatice

17 038

do 2 000 obyvatel

24 271

 

 

 

Strakonice

19 307

 

 

 

 

 

* Rozdělení měst Praha, Brno, Plzeň, Ostrava a Karlovy Vary na oblasti je uvedeno v příloze č. 39.

** Indexované průměrné ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel

Příloha č. 20

Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rekreační chaty a zahrádkářské chaty

Indexované průměrné ceny za m3 obestavěného prostoru rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty

Tabulka č. l

 

Kraj/(obec) (oblast katastrálních území) počet obyvatel

Indexovaná průměrná cena (Kč/ m3)

 

Kraj/(obec) (oblast katastrálních území) počet obyvatel

Indexovaná průměrná cena (Kč/m3)

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

LIBERECKÝ KRAJ

PRAHA 1*

-

nad 50 000 obyvatel

2 895

PRAHA 2*

-

10 001 -50 000

3 711

PRAHA 3*

-

2 001 - 10 000

2 140

PRAHA 4*

5 140

do 2 000 obyvatel

4 703

PRAHA 5*

4 096

KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ

PRAHA 6*

6 041

nad 50 000 obyvatel

2 831

PRAHA 7*

3 860

10 001 -50 000

2 453

PRAHA 8*

3 935

2 001 - 10 000

2 997

PRAHA 9*

3 425

do 2 000 obyvatel

4 262

PRAHA 10*

3 650

PARDUBICKÝ KRAJ

PRAHA 11*

3 940

nad 50 000 obyvatel

2 165

PRAHA 12*

6 950

10 001 -50 000

1 992

PRAHA 13*

7 858

2 001 - 10 000

2 699

PRAHA 14*

3 472

do 2 000 obyvatel

3 221

PRAHA 15*

7 563

KRAJ VYSOČINA

PRAHA 16*

4 539

nad 50 000 obyvatel

1 629

PRAHA 17*

7 279

10 001 -50 000

1 944

PRAHA 18*

5 133

2 001 - 10 000

2 182

PRAHA 19*

3 644

do 2 000 obyvatel

3 178

PRAHA 20*

4 763

BRNO

PRAHA 21*

5 401

BRNO 1*

-

STŘEDOČESKÝ KRAJ

BRNO 2*

2 664

nad 50 000 obyvatel

3 167

BRNO 3*

3 782

10 001 -50 000

2 884

BRNO 4*

3 714

2 001 - 10 000

5 919

BRNO 5*

2 827

do 2 000 obyvatel

6 195

BRNO 6*

3 116

JIHOČESKÝ KRAJ

BRNO 7*

3 012

nad 50 000 obyvatel

2 559

BRNO 8*

4 883

10 001 -50 000

2 291

BRNO 9*

3 800

2 001 - 10 000

3 569

JIHOMORAVSKÝ KRAJ - (KROMĚ BRNA)

do 2 000 obyvatel

4 074

nad 10 000 obyvatel

1 961

PLZEŇSKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

3 041

nad 50 000 obyvatel

2 796

do 2 000 obyvatel

3 498

10 001 -50 000

2 412

OLOMOUCKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

3 325

nad 50 000 obyvatel

2 925

do 2 000 obyvatel

3 605

10 001 -50 000

2 414

KARLOVARSKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

2 605

nad 50 000 obyvatel

2 189

do 2 000 obyvatel

3 054

10 001 -50 000

2 668

ZLÍNSKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

2 222

nad 50 000 obyvatel

2 946

do 2 000 obyvatel

2 978

10 001 -50 000

2 202

ÚSTECKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

2 451

nad 50 000 obyvatel

2 069

do 2 000 obyvatel

2 973

10 001 -50 000

2 227

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

2 001 - 10 000

2 429

nad 50 000 obyvatel

2 490

do 2 000 obyvatel

3 274

10 001 -50 000

2 682

 

 

 

2 001- 10 000

3 014

 

 

 

do 2 000 obyvatel

3 146

* Rozdělení Hlavního města Prahy na oblasti PRAHA 1 až PRAHA 21 a města Brna na oblasti BRNO 1 až BRNO 9 je uvedeno v příloze č. 39.

 

Konstrukce a vybavení rekreačních a zahrádkářských chat

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich

hodnoty

 

Tabulka č. 2

 

Znak

Kvalitativní pásma

Číslo

Název znaku

Číslo

Popis pásma

Hodnota Vi

1

2

3

4

5

0

Typ stavbya)

I.

Nepodsklepený nebo podsklepený do poloviny zastavěné plochy 1. NP -- Bez podkroví nebo do ˝ zastavěné plochy1.NP

A;B;C;D;E;F;G;H;I

II.

Dtto - s podkrovím nad ˝ zastavěné plochy1. NP včetně

A;B;C;D;E;F;G;H;I

III.

Podsklepený- bez podkroví nebo do ˝ zastavěné plochy1. NP

A;B;C;D;E;F;G;H;I

IV.

Dtto - s podkrovím nad ˝ zastavěné plochy 1. NP včetně

A;B;C;D;E;F;G;H;I

1

Druh stavby

I.

Zahrádkářská chata

0,02

II.

Rekreační chata

0

2

Svislé konstrukceb)

I.

Dřevěné jednostranně obíjené

-0,05

II.

Dřevěné oboustranně obíjené, zdivo do tl. 30 cm včetně

-0,03

III.

Montované na bázi dřevní hmoty

0

IV.

Dřevěné srubové

0,02

V.

Zděné tl. více jak 30 cm

0,05

3

Střešní konstrukce

I.

Krov neumožňující zřízení podkroví

-0,01

II.

Plochá střecha nebo krov umožňující zřízení podkroví (nevyužito)

0

III.

Podkroví více jak z poloviny zastavěné plochy stavby

0,03

4

Napojení stavby na sítě

I.

Žádné napojení nebo pouze vlastní zdroj el. energie

-0,06

II.

Elektr. proud, voda , žumpa (septik)

0

III.

Elektr. proud, napojení na veřejný vodovod a kanalizaci nebo domovní čistírna odpadních vod, zemní plyn (PB stanice aj.)

0,06

5

Vybavení

I.

Bez zákl. příslušenství

-0,10

II.

Pouze WC suché nebo i mino stavbu

-0,06

III.

WC ve stavbě

0

IV.

WC ve stavbě, koupelna nebo sprchový kout

0,10

V.

WC, koupelna, popřípadě jich více nebo další vybavení (např. zimní zahrady, vnitřní bazén atd.),

0,15

6

Vytápění stavby

I.

Bez vytápění

-0,06

II.

Lokální vytápění

0

III.

ústřední (centrální) vytápění na pevná paliva

0,05

IV.

Ostatní druhy vytápění

0,10

7

Příslušenství stavby(venkovní úpravy a vedlejší stavby do celkové ZP25 m2 včetně)

I.

Snižující hodnotu stavby

-0,08

II.

Bez příslušenství

-0,04

III.

Příslušenství bez výrazného vlivu na cenu chaty

0

IV.

Příslušenství zvyšující cenu chaty (např. venkovní gril, pergoly apod.)

0,04

V.

Příslušenství výrazně zvyšující cenu stavby(např. sauna)

0,08až0,20

8

Výměra pozemků užívané se stavbou

I.

Pouze zastavěný stavbou

-0,05

II.

Do 400 m2

0

III.

Nad 400 m

0,03

9

Kriterium jinde neuvedené

I.

Významně snižující cenu

-0,06 až -0,15

II.

Mírně snižující cenu

-0,05

III.

Bez vlivu na cenu

0

IV.

Mírně zvyšující cenu

0,05

V.

Významně zvyšující cenu

0,06 až 0,15

10

Stavebně- technický stav

I.

Stavba ve výborném stavu

1,25*

II.

Stavba v dobrém stavu s pravidelnou údržbou

1,05*

III.

Stavba se zanedbanou údržbou - (předpoklad provedení menších stavebních úprav)

0,85*

VI.

Stavba ve špatném stavu - (předpoklad provedení rozsáhlejších stavebních úprav)

0,65*

V.

Stavba ve špatném stavu - (nutná rekonstrukce i konstrukcí dlouhodobé životnosti)

0,40*

 

 

 

 

9

 

Index konstrukce a vybavení:

Iv =

(1 + suma Vi)

x V10

 

 

 

i= 1

 

 

a)

Typ stavby se určí začleněním do kvalitativního pásma a výběrem písmene ze sloupce 4 odpovídajícího typu dle přílohy č. 7

b)

Začlenění se provede podle převažujícího provedení svislé obvodové konstrukce nadzemních podlaží. Nelze-li ji určit, pak se začlení do vyššího kvalitativního pásma.

*

Hodnota kvalitativního pásma se násobí koeficientem s pro

kategorii:

A - pro stavby stáří do 20 let včetně 1

B - pro stavby stáří nad 20 do 30 let včetně 0,9

C - pro stavby stáří nad 30 do 50 let včetně 0,8

D - pro stavby stáří nad 50 do 80 let včetně 0,7

E - pro stavby starší než 80 let 0,6

 

Je-li stavba po celkové rekonstrukci, pak za stáří stavby pro stanovení hodnoty koeficientu s se považuje počet let od kolaudace této rekonstrukce plus 15 let. Za celkovou rekonstrukci se pro tento účel považuje stavba, u níž došlo alespoň 60% objemových podílů prvků konstrukcí a vybavení. K celkové rekonstrukci starší 50ti let se nepřihlíží.

Je-li stavba s nástavbou, přístavbou, popřípadě se stavebními úpravami, jejichž objemové podíly ze stavby činí alespoň 50% a které by se podle stáří zařadily do jiné kategorie oproti původní části stavby, lze hodnotu koeficientu s, příslušejícího původní stavbě, zvýšit o hodnotu 0,01 až 0,1.

Zařazení do kvalitativního pásma jednotlivých znaků musí vyplývat z popisu stavby. Pokud stavba nesplňuje v hodnoceném znaku všechna kritéria jednotlivých kvalitativních pásem, zařadí se do nejbližšího porovnatelného kvalitativního pásma.

Příloha č. 20a

Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rodiiných domů, rekreačních chalup, rekreačních domků

Indexované průměrné ceny za m obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup, rekreačních domků

Tabulka č. 1

Kraj v členění na vyjmenované

obce a velikostní kategorie obcí podle počtu

obyvatel a oblastí

Index, prům. cena

( Kč/m3)

Kraj v členění na vyjmenované

obce a velikostní kategorie obcí podle počtu

obyvatel a oblastí

Index, prům. cena

( Kč/m3)

Kraj v členění na vyjmenované

obce a velikostní kategorie obcí podle počtu

obyvatel a oblastí

Index, prům. cena

( Kč/m3)

Kraj v členění na vyjmenované obce a velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel a oblastí

Index, prům. cena

(Kč/m3)

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Tábor

3 394

KRÁL. HRADECKÝ KRAJ

OLOMOUCKÝ KRAJ

Praha 1*

-

2 001 - 10 000

3 698

Hradec Králové

4 875

Jeseník

2 461

Praha 2*

-

do 2 000 obyvatel

3 663

Jičín

3 775

Olomouc

4 379

Praha 3*

12 660

PLZEŇSKÝ KRAJ

Náchod

2 985

Prostějov

3 653

Praha 4*

9 897

Plzeň 1*

4 789

Rychnov nad Kn.

2513

Přerov

3 373

Praha 5*

9 387

Plzeň 2*

4 392

Trutnov

3 142

Šumperk

3 257

Praha 6*

16 703

Plzeň 3*

4 833

10 001-50 000

3 427

10 001 -50 000

3 314

Praha 7*

6 851

Domažlice

3 344

2 001 - 10 000

3 338

2 001 - 10 000

3 115

Praha 8*

8 144

Klatovy

3 184

do 2 000 obyvatel

3 828

do 2 000 obyvatel

2 876

Praha 9*

5 984

Rokycany

3 432

PARDUBICKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

Praha 10*

8 310

Tachov

2611

Chrudim

3 672

Kroměříž

3 708

Praha 11*

7 719

10 001 -50 000

3 814

Pardubice

3 855

Luhačovice

4 254

Praha 12*

7 937

2 001 - 10 000

3 848

Svitavy

3 008

Uherské Hradiště

3 169

Praha 13*

6 615

do 2 000 obyvatel

3 516

Ústí nad Orlicí

2 633

Vsetín

3 277

Praha 14*

6 480

KARLOVARSKÝ KRAJ

10 001-50 000

3 151

Zlín

5 098

Praha 15*

6 903

Karlovy Vary 1*

6 233

2 001 - 10 000

3 259

10 001 -50 000

3 512

Praha 16*

5 773

Karlovy Vary 2*

5 178

do 2 000 obyvatel

3 114

2 001 - 10 000

2 944

Praha 17*

6 473

Karlovy Vary 3*

4 980

KRAJ VYSOČINA

do 2 000 obyvatel

2 797

Praha 18*

7 449

Karlovy Vary 4*

4 464

Havlíčkův Brod

3 770

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Praha 19*

5 392

Cheb

2 981

Jihlava

3 309

Ostrava 1*

-

Praha 20*

9 178

Františkovy Lázně

3 420

Pelhřimov

2411

Ostrava 2*

3 138

Praha 21*

11 156

Mariánské Lázně

2 947

Třebíč

2 831

Ostrava 3*

3 074

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Sokolov

3 855

Žďár nad Sázavou

3 444

Ostrava 4*

3 002

Benešov

3 798

10 001 -50 000

3 035

10 001-50 000

2 816

Ostrava 5*

4 027

Beroun

6 539

2 001 - 10 000

3 192

2 001 - 10 000

2 703

Ostrava 6*

3 472

Kladno

4 350

do 2 000 obyvatel

3 458

do 2 000 obyvatel

2 426

Ostrava 7*

3 243

Kolín

3 470

ÚSTECKÝ KRAJ

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Ostrava 8*

4 090

Kutná Hora

4 645

Děčín

3 144

Brno 1*

-

Ostrava 9*

3 269

Mělník

4 116

Chomutov

3 130

Brno 2*

7 944

Ostrava 10*

3 241

Mladá Boleslav

4 361

Litoměřice

3 868

Brno 3*

7 288

Ostrava 11*

3 867

Nymburk

3 699

Louny

2 929

Brno 4*

6 610

Ostrava 12*

3 723

Poděbrady

4 334

Most

3 961

Brno 5*

7 665

Bruntál

2 373

Praha-východ**

7 035

Teplice

3 716

Brno 6*

6 713

Frýdek-Místek

3 462

Praha-západ**

8 675

Ústí nad Labem

3 280

Brno 7*

5 735

Havířov

3 298

Příbram

3 995

10 001 -50 000

3 059

Brno 8*

6 259

Karviná

3 049

Rakovník

4 308

2 001 - 10 000

3 369

Brno 9*

5 895

Nový Jičín

2 764

10 001 -50 000

4 441

do 2 000 obyvatel

3 287

Blansko

3 779

Opava

2 926

2 001 - 10 000

5 016

LIBERECKÝ KRAJ

Břeclav

3 341

10 001 -50 000

2 788

do 2 000 obyvatel

5 006

Česká Lípa

3 224

Hodonín

3 309

2 001 - 10 000

3 273

JIHOČESKÝ KRAJ

Jablonec nad Nisou

3 936

Vyškov

2 875

do 2 000 obyvatel

3 410

České Budějovice

4 568

Liberec

4 092

Znojmo

3 470

 

 

Český Krumlov

4 707

Semily

3 314

10 001-50 000

3 432

 

 

Jindřichův Hradec

3 892

10 001 -50 000

4 176

2 001 - 10 000

3 459

 

 

Písek

3 424

2 001 - 10 000

4 075

do 2 000 obyvatel

3 286

 

 

Prachatice

3 423

do 2 000 obyvatel

4 477

 

 

 

 

Strakonice

3 205

 

 

 

 

 

 

* Rozdělení měst Praha, Brno, Plzeň, Ostrava a Karlovy Vary na oblasti je uvedeno v příloze č. 39.

** Indexované průměrné ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.

 

Konstrukce a vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a

domků

 

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich

hodnoty

Tabulka č. 2

 

Znak

Kvalitativní pásma

Číslo

Název znaku

Číslo

Popis pásma

Hodnota Vi

1

2

3

4

5

0

Typ stavbya)

I.

Nepodsklepený nebo podsklepený do poloviny zastavěné plochy 1.NP

- se šikmou nebo strmou střechou

A;B;E;F;CH;I;L; M

II.

Dtto - s plochou střechou

A;B;E;F;CH;I;L; M

III.

Podsklepený - se šikmou nebo strmou střechou

C;D;G;H;J;K;N;O

IV.

Dtto - s plochou střechou

C;D;G;H;J;K;N;O

1

Druh stavby

I.

Rekreační chalupa a rekreační domek

-0,02

II.

Dvojdomek, dům řadový

-0,01

III.

Samostatný rodinný dům

0

2

Provedení obvodových stěnb)

I.

Na bázi dřevní hmoty - nezateplené; zdivo smíšené nebo kamenné

-0,08

II.

Železobetonová konstrukce - nezateplená

-0,01

III.

Zdivo cihelné nebo tvárnicové

0

IV.

Dřevostavby (novostavby) a stavby zateplené

0,04

V

Ekologické stavby, nízkoenergetické a pasivní domy atd.

0,10

3

Tloušťka obvod. stěn

I.

méně jak 45 cm

-0,02

II.

45 cm

0

III.

více jak 45 cm

0,03

4

Podlažnostc)

I.

Hodnota větší než 2

0

II.

Hodnota více jak 1 do 2 včetně

0,01

III.

Hodnota 1

0,02

5

Napojení na sítě (přípojky)

I.

Žádné nebo pouze přípojka elektr. energie

-0,10

II.

Přípojka elektro, vl. studna na pozemku

-0,05

III.

Přípojka elektro, voda a odkanalizování RD do žumpy nebo septiku

0

IV.

Přípojka elektro voda, napoj. na veřej. kanal. nebo domovní čistírna

0,04

V.

Přípojka elektro, voda, kanalizace a plyn nebo propan butan

0,08

6

Způsob vytápění stavby

I.

Lokální na tuhá paliva

-0,08

II.

Lokální vytápění el. nebo plynem,

-0,04

III.

Ústřední , etážové , dálkové

0

IV.

V převažující části vytápění podlahové, teplovzdušné vytápění

0,05

V.

Ostatní druhy vytápění (např.solární, tepelná čerpadla, stěn. vytápění)

0,06 až 0,10

7

Zákl. příslušenství v RDd)

I.

Bez základního příslušenství nebo pouze suchý záchod,chemické WC

-0,10

II.

Pouze částečné ve stavbě nebo úplné podstand. nebo mimo stavbu RD

-0,05

III.

Úplné - standardní provedení

0

IV.

Úplné nadstandard. nebo více zákl.přísl. standard. proved., popřípadě prádelna

0,05

V.

Více základních příslušenství nadstandardního provedení

0,06 až 0,10

8

Ostatní vybavení v RD

I.

Bez dalšího vybavení

0

II.

Např. sauna, centrál.vysavač, zimní zahrad., vířivé vany, vnitřní bazén

0,01 až 0,25

9

Venkovní úpravy

I.

Zanedbatelného rozsahu

-0,05

II.

Minimálního rozsahu

-0,03

III.

Standardního rozsahu a provedení

0

IV.

Většího rozsahu nebo nadstand. provedení

0,04

V.

Nadstandardní provedení a rozsah

0,05

10

Vedlejší stavby tvořící příslušenství k RD

I.

Snižující hodnotu RD

-0,01 až -0,03

II.

Bez vedlejších staveb nebo jejich celkové zastavěné ploše nad 25 m2

0

III.

Standardní příslušenství - vedlejší stavby celkem do 25 m2

0,05 až 0,10

11

Pozemky ve funkčním celku se stavbou

I.

Bez pozemku (nebo pouze zast. stavbou) nebo do 300 m2

-0,01

II.

Od 300 m2 do 800 m2 celkem

0

III.

Nad 800 m2 celkem

0,01

12

Kriterium jinde neuvedené

I.

Významně snižující cenu

-0,06 až -0,10

II.

Mírně snižující cenu

-0,01 až -0,05

III.

Bez vlivu na cenu

0

IV.

Mírně zvyšující cenu

0,01až 0,05

V.

Významně zvyšující cenu

0,06 až 0,10

13

Stavebně-technický stav

I.

Stavba ve výborném stavu

1,25*

II.

Stavba v dobrém stavu s pravidelnou údržbou

1,05*

III.

Stavba se zanedbanou údržbou - (předpoklad provedení menších stavebních úprav)

0,85*

IV.

Stavba ve špatném stavu - (předpoklad provedení rozsáhlejších stavebních úprav)

0,65*

V.

Stavba ve špatném stavu - (nutná rekonstrukce i konstrukcí dlouhodobé životnosti)

0,40*

 

 

 

12

 

Index konstrukce a vybavení:

Iv =

(1 + suma Vi)

x V13

 

 

i= 1

 

 

a)

Typ stavby se určí začleněním do kvalitativního pásma a výběrem písmene ze sloupce 5 odpovídajícího typu dle přílohy č. 6.

b)

Začlenění se provede podle převažující svislé obvodové konstrukce nadzemních podlaží. Nelze-li ji pří více druzích určit, pak se pro výpočet použije hodnota konstrukce příslušející kvalitativnímu pásmu nejvyššího čísla z vyskytujících se druhů konstrukcí.

c)

Podlažností pro účely této vyhlášky se rozumí podíl celkové zastavěné plochy všech podlaží stavby a zastavěné plochy 1.NP - nutno doložit výpočtem.

d)

Základním příslušenstvím pro účely této vyhlášky se rozumí koupelna (vana nebo sprchovací kout, umyvadlo) a splachovací záchod.

 

*

Hodnota kvalitativního pásma se násobí koeficientem s pro kategorii:

A

- pro stavby stáří do 20 let včetně 1

B

- pro stavby stáří nad 20 do 30 let včetně 0,9

C

- pro stavby stáří nad 30 do 50 let včetně 0,8

D

- pro stavby stáří nad 50 do 80 let včetně 0,7

E

- pro stavby starší než 80 let 0,6

 

Je-li stavba po celkové rekonstrukci, pak za stáří stavby pro stanovení hodnoty koeficientu s se považuje počet let od kolaudace této rekonstrukce plus 15 let. Za celkovou rekonstrukci se pro tento účel považuje stavba, u níž došlo alespoň 60% objemových podílů prvků konstrukcí a vybavení. K celkové rekonstrukci starší 50ti let se nepřihlíží.

Je-li stavba s nástavbou, přístavbou, popřípadě se stavebními úpravami, jejichž objemové podíly ze stavby činí alespoň 50% a které by se podle stáří zařadily do jiné kategorie oproti původní části stavby, lze hodnotu koeficientu s, příslušejícího původní stavbě, zvýšit o hodnotu 0,01 až 0,1.

Zařazení do kvalitativního pásma jednotlivých znaků musí vyplývat z popisu stavby. Pokud stavba nesplňuje v hodnoceném znaku všechna kritéria jednotlivých kvalitativních pásem, zařadí se do nejbližšího porovnatelného kvalitativního pásma.

Příloha č. 21

Úprava základních cen stavebních, popř. jiných pozemků

Tabulka č. 1

Číslo položky

Důvod úpravy ceny stavebního, popř. jiného pozemku

Srážka %

Přirážka %

1.1

pozemek v obci uvedené v § 28 odstavci 1 písmeno b), d), f), h), j) se zřetelem na její významnost z hlediska zeměpisného, kulturního a hospodářského

do 20

do 80

1.2

výhodnost polohy pozemku na území obce z hlediska účelu užití stavby na něm zřízené, popřípadě k jejímu zřízení určeného

 

 

1.2.1

- v městě podle § 28 odstavce 1 písmeno a)

do 60

do 250

1.2.2

- v městech podle § 28 odstavce 1 písmeno c), e)

do 50

do 200

1.2.3

- v městech podle § 28 odstavce 1 písmeno g), i)

do 40

do 165

1.2.4

- v ostatních obcích

do 30

do 125

1.3

pozemek určený pro stavbu s komerční využitelností nebo takovou stavbou již zastavěný, např. budovami administrativními, hotely, restauracemi, prodejnami, obchodními domy, domy služeb, parkovišti apod.

 

do 150

1. 4

pozemek v obci, jehož cena zjištěná dle § 28 odst. 1 písm. a) až 1), upravená dle příslušného odstavce § 28, popř. § 32 odst. 1 nebo 2, mimo úpravy položkou 1.4, nedosahuje výši sjednaných cen srovnatelných stavebních pozemků, popřípadě jiných pozemků, z důvodu

 

 

1.4.1

- polohy v okolí města podle § 28 odstavce 1 písmeno a) nebo c) nebo e) se zvýšenou úrovní sjednaných cen

-

do 300

1.4.2

- polohy v turisticky významné obci se zvýšenou úrovní sjednaných cen

-

do 400

 

Tabulka č. 2

Číslo položky

Důvod úpravy ceny stavebního, popř. jiného pozemku

Srážka %

Přirážka %

2.1

přístup po nezpevněné komunikaci (zpevněná komunikace má živičný, dlážděný nebo betonový povrch)

do 10

 

2.2

není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod

do 5

 

2.3

není-li v místě možnost napojení na veřejnou kanalizaci

do 7

 

2.4

není-li v místě možnost napojení na rozvod elektřiny nebo vzdálenost od rozvodu elektrické energie je větší než 200 m

do 8

 

2.5

nepříznivé docházkové vzdálenosti k zastávce veřejné dopravy (ČSAD, MHD apod.) - více než 1,5 km

do 5

 

2.6

negativní účinky okolí (škodlivé exhalace, hluk, otřesy, prach, radon aj.)

do 10

 

2.7

svažitý pozemek orientovaný na SV, S a SZ

do 4

 

2.8

ztížené základové podmínky

 

 

2.8.1

- svažitost terénu nad 15 % v převažující části pozemku

do 4

-

2.8.2

- hladina spodní vody méně než 1 m pod úrovní výchozího terénu

do 5

-

2.8.3

- únosnost základové půdy při odvozeném normovaném namáhání základové půdy do 0,20 MPa a nad 0,61 MPa při výpočtové metodě mezních stavů v úrovni základové spáry

do 5

-

2.9

omezení užívání pozemku

 

 

 

2.9.1

- ochranné pásmo 4)

do 5

-

 

2.9.2

- chráněná krajinná oblast 5)

do 3

-

 

2.9.3

- národní park 6)

do 3

-

 

2.9.4

- stavba pod povrchem pozemku

do 5

-

 

2.9.5

- záplavové území obce stanovené vodohospodářským úřadem

do 25

 

 

2.9.6

- stavební uzávěra

do 5

-

2.10

nezastavěný pozemek s neupraveným povrchem přírodního sportoviště mimo funkční celek s tímto sportovištěm

do 25

 

2.11

pozemek s možností jeho napojení na veřejný rozvod plynu

 

do 10

 

Tabulka č. 3

Číslo položky

Důvod úpravy ceny pozemku oceňovaného podle § 28 odst. 6 (stavebního, popř. jiného pozemku)

Srážka (%)v území

zastavěném

nezastavěném

- Podle obce a polohy v ní

3.1

v katastrálním území (dále jen k.ú.) sídelní části obce *

 

 

3.1.1

- v městě podle § 28 odstavce 1 písmeno a)

-

20

3.1.2

- v městech podle § 28 odstavce 1 písmeno c), e)

-

20

3.1.3

- v městech podle § 28 odstavce 1 písmeno g), i)

-

20

3.1.4

- v ostatních obcích

-

20

3.2

v k.ú. mimo sídelní část obce*, ale stavebně a dopravně na ni navazující (tj. s centrální částí obce k.ú. stavebně srostlá - sousední, popř. i další)

 

 

3.2.1

- v městě podle § 28 odstavce 1 písmeno a)

15

35

3.2.2

- v městech podle § 28 odstavce 1 písmeno c), e)

10

30

3.2.3

- v městech podle § 28 odstavce 1 písmeno g), i)

5

25

3.2.4

- v ostatních obcích

-

20

3.3

v k.ú. mimo sídelní část obce*, avšak stavebně a dopravně na ni nenavazující (s prolukou vzdušnou čarou 200 m a více)

 

 

3.3.1

- v městě podle § 28 odstavce 1 písmeno a)

30

50

3.3.2

- v městech podle § 28 odstavce 1 písmeno c), e)

20

40

3.3.3

- v městech podle § 28 odstavce 1 písmeno g), i)

10

30

3.3.4

- v ostatních obcích

-

20

- Podle povrchu

3.4

se zpevněným a prašným povrchem**

do 45

do 45

3.5

s nezpevněným a prašným povrchem***

do 55

do 55

 

* Sídelní částí obce se rozumí k. ú., v němž je magistrát nebo úřad města (u měst vyjmenovaných v příloze č. 39 oblast č. 1, u města Most oblast č. 2, s výjimkou města Frýdek-Místek, v němž jsou jeho sídelní částí k.ú. Frýdek a k.ú. Místek.

** Součet všech srážek podle tabulky č. 3 lze uplatnit v zastavěném území maximálně ve výši 45% a v nezastavěném území maximálně ve výši 65%.

*** Součet všech srážek podle tabulky č. 3 lze uplatnit v zastavěném území maximálně ve výši 55% a v nezastavěném území maximálně ve výši 75%.

 

1.

Pozemku v zastavěném území k.ú. sídelní části města podle § 28 odstavce 1 písm. a), c), e), g) a i) [v případě měst vyjmenovaných v příloze č. 39 jejich oblast č. 1, u města Most oblast č. 2] náleží polohová přirážka podle příslušné položky č. 1.2 tabulky č. 1. V městech s počtem nad 250 tis. obyvatel náleží pozemku zpravidla plná výše polohové přirážky, v městech s počtem od 50 do 250 tis. obyvatel zpravidla nejméně její polovina a v ostatních vyjmenovaných městech zpravidla nejméně její čtvrtina. V ostatních oblastech vyjmenovaných měst a ostatních obcích náleží pozemku polohová přirážka přiměřeně výhodnosti jeho polohy pro účel jeho skutečného účelu užívání.

V případě odchylky od běžných podmínek v oceňovaném území, důkazně podložené příslušnými podklady, se postupuje současně dle poznámky č. 3.

2.

Upravuje-li se základní cena stavebního pozemku podle tabulky č. 1 položek č. 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4, počítají se další položky z již takto upravené ceny (nikoliv ze základní ceny podle odstavce 1).

3.

Použití i nepoužití srážek a přirážek k základní ceně stavebního pozemku podle tabulky č. 1 položek č. 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4 musí být vždy zdůvodněno prokazatelným způsobem, zvláště je-li poloha pozemku posuzována s výhradami, popřípadě jinak, než jako nejvýhodnější nebo jde-li o pozemek s polohou v okolí města podle § 28 odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo e) se zvýšenou úrovní sjednaných cen nebo o pozemek v turisticky významné obci se zvýšenou úrovní sjednaných cen. Okolím města podle § 28 odstavce 1 písm. a) nebo c) se rozumí území bezprostředně sousedících okresů, okolím města podle § 28 odstavce 1 písm. e) se rozumí území bezprostředně sousedících obcí. Bez řádného zdůvodnění nelze přirážku podle položky č. 1.4 tabulky č. 1 použít.

4.

Ochrannými pásmy, stanovenými pro účely položky č. 2.9 právním předpisem nebo správním rozhodnutím, se rozumí například:

a)

ochráněná pásma chráněných území, chráněných přírodních výtvorů nebo památek,

b)

ochranná pásma vodních zdrojů,

c)

ochranná pásma elektrických nadzemních i podzemních vedení,

d)

ochranná pásma nadzemních i podzemních produktovodů,

e)

ochranná pásma drážní a silniční,

f)

ochranná pásma vojenských újezdů, rybářských ploch, telekomunikací, ploch letišť a nerostných zdrojů.

5.

Vyhlášené chráněné krajinné oblasti:

Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálavá,

 

Příloha č. 22

Základní ceny zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek
Příloha č. 23

Úprava základních cen zemědělských pozemků
Příloha č. 24

Základní ceny lesních pozemků podle souborů lesních typů
Příloha č. 25

Úprava základních cen lesních pozemků
Příloha č. 26

Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin
Příloha č. 27

Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin
Příloha č. 28

Ceny (Kč/m2) mýtní výtěže A v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin
Příloha č. 29

Náklady (Kč/m2) na zajištěné kultury c podle skupin lesních dřevin
Příloha č. 30

Věkové hodnotové faktory f pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí
Příloha č. 31

Úprava základních cen lesních porostů
Příloha č. 32

Ocenění lesních porostů podle § 39

Příloha č. 33

Ceny lesního porostu (Kč/m2) pro skupiny dřevin při zakmenění 1,0 k ocenění lesních porostů podle § 40

1. Skupiny dřevin: SMRK, JEDLE, DOUGLASKA

Tabulka č. 1

Věková třída

Bonitní stupeň (RVB)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1-20

8,90

7,20

5,80

3,90

2,40

1,40

0,30

0,20

0,10

21-40

12,50

12,50

8,40

6,00

4,00

2,80

1,30

1,10

0,50

41-60

21,50

18,40

15,30

12,30

9,30

7,30

4,90

3,90

2,30

61-80

32,00

28,10

24,30

20,20

16,20

13,30

10,20

8,30

6,00

81-100

46,30

41,20

36,30

30,70

25,50

21,50

17,30

14,40

11,30

101 -120

55,70

49,80

44,10

37,60

31,40

26,70

21,80

18,30

14,70

nad 120

67,30

60,40

53,60

45,90

38,60

33,00

27,40

23,10

18,90

U dřeviny DOUGLASKA, která má jen 5 bonitních stupňů, se pro ocenění použijí jednotkové ceny pro bonitní stupně 1, 3, 5, 7 a 9.

 

2. Skupiny dřevin: BOROVICE, MODŘÍN

Tabulka č. 2

Věková třída

Bonitní stupeň (RVB)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1-20

6,30

5,10

3,90

2,90

1,00

0,30

0,20

0,20

0,10

21 -40

8,20

6,90

5,40

4,20

2,00

1,20

0,40

0,30

0,20

41-60

12,70

10,90

9,00

7,40

4,60

3,40

2,30

1,40

1,30

61-80

17,80

15,70

13,40

11,50

8,20

6,60

5,10

3,90

3,80

81 -100

24,60

22,10

19,40

17,10

13,50

11,20

9,20

7,60

7,50

101 -120

29,00

26,20

23,30

20,70

17,00

14,30

12,00

10,20

10,10

nad 120

34,40

31,30

28,10

25,10

21,30

18,20

15,40

13,40

13,20

 

3. Skupiny dřevin: BUK bez dřeviny habr, JAVOR

Tabulka č. 3

Věková třída

Bonitní stupeň (RVB)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1-20

7,50

6,10

4,80

3,60

2,20

1,50

0,70

0,50

0,10

21-40

10,20

8,50

6,80

5,40

3,70

2,80

1,90

1,00

0,60

41-60

17,60

15,20

12,70

10,40

7,90

6,50

5,10

3,70

2,40

61-80

27,70

24,40

20,90

17,70

14,10

11,90

9,80

7,90

5,80

81 -100

41,00

36,40

31,90

27,50

22,80

19,80

16,70

14,00

11,00

101 -120

59,60

53,30

47,40

41,20

35,60

31,20

27,00

22,90

18,60

121 -140

72,00

64,70

57,80

50,50

44,20

38,90

33,80

28,90

23,60

nad 140

87,20

78,50

70,50

61,70

54,70

48,20

42,20

36,30

29,80

 

4. Skupiny dřevin: DUB, JASAN

Tabulka č. 4

Věková třída

Bonitní stupeň (RVB)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1-20

4,80

3,80

2,60

1,60

0,30

0,30

0,20

0,20

0,10

21 -40

6,90

5,70

4,30

3,00

1,40

0,60

0,40

0,30

0,20

41 -60

12,50

10,80

8,80

6,90

4,50

3,20

2,10

0,50

0,40

61-80

19,30

17,40

14,80

12,30

9,00

7,10

5,40

0,90

0,60

81-100

28,20

25,80

22,70

19,50

15,30

12,80

10,30

3,60

3,10

101 -120

40,80

37,70

33,70

29,50

24,50

20,90

17,40

7,70

7,00

121 -140

59,60

55,30

50,10

44,50

38,20

33,10

28,00

13,70

12,70

141 -160

72,20

67,10

61,10

54,40

47,40

41,20

35,00

17,70

16,50

nad 160

87,50

81,50

74,50

66,60

58,50

51,10

43,60

22,70

21,10

U dřeviny JASAN, která má jen 3 bonitní stupně, se pro ocenění použijí jednotkové ceny pro bonitní stupně 1, 5 a 9.

 

5. Skupiny dřevin: TOPOL, AKÁT a dřevina habr

Tabulka č. 5

Věková třída

Bonitní stupeň (RVB)

1,2

3,4

5,6

7,8

9

1-20

1,40

0,50

0,40

0,20

0,10

21-40

3,20

2,20

1,10

0,40

0,20

41-60

6,50

5,10

3,60

2,30

0,90

61-80

8,40

6,80

5,10

3,60

1,90

nad 80

10,50

8,70

6,70

5,00

3,20

 

6. Skupiny dřevin: OLŠE, OSIKA, BŘÍZA

Tabulka č. 6

Věková třída

Bonitní stupeň (RVB)

1

2

3

4

5

1-20

1,40

0,50

0,40

0,20

0,10

21-40

3,20

2,20

1,10

0,40

0,20

41-60

6,50

5,10

3,60

2,30

0,90

61-80

8,40

6,80

5,10

3,60

1,90

nad 80

10,50

8,70

6,70

5,00

3,20

U dřevin OSIKA a BŘÍZA, které mají jen 3 bonitní stupně, se pro ocenění použijí jednotkové ceny pro bonitní stupně 1, 3 a 5.

 

V případě, že dřevina má pouze 3 bonitní stupně (např. osika, bříza), pro ocenění se vezmou jednotkové ceny pro bonitní stupně 1, 3 a 5.

Příloha č. 34

Ceny ovocných dřevin
Příloha č. 35

Ceny vinné révy včetně zařízení vinic
Příloha č. 36

Ceny chmelových rostlin včetně zařízení chmelnic

Příloha č. 37

Ceny okrasných rostlin

Základní ceny okrasných rostlin jsou podle svého charakteru rozděleny do pěti skupin specifikovaných v jednotlivých tabulkách pro stromy (1), keře a liány (2), trvalky (3), neprodukční trávníky (4) a živé plůtky, ploty a stěny (5).

 

1.

Základní ceny okrasných rostlin:

1.1.

Základní ceny stromů:

1.1.1.

Vymezení skupin stromů:

Tabulka č. 1

číslo položky

skupiny stromů

charakteristika

značka

1

listnaté stromy I

kmenné tvary běžných základních druhů, vč. pyramidálních a barevných kultivarů rodu topol

Ls I

2

listnaté stromy II

kmenné tvary běžných i vzácnějších základních druhů, vč. barevných a tvarových kultivarů javorovce jasanolistého (javoru jasanolistého), olšívrby bílé

Ls II

3

listnaté stromy III

kmenné tvary vzácnějších a cennějších základních druhů listnáčů, vč. barevných a tvarových kultivarů a kultivarů skupiny II rodů bříztrnovniků

Ls III

4

jehličnaté stromy I

běžné základní druhy; u rodů zeravcypříšek rovněž sloupovité a pyramidální tvary

Js I

5

jehličnaté stromy II

vzácnější a cennější základní druhy, vč. barevných a tvarových kultivarů a kultivarů stromového vzrůstu smrku ztepilého, douglasky tisolisté a cypříšku nutky

Js II

6

jehličnaté stromy III

vzácné a cenné základní druhy, vč. barevných a tvarových kultivarů stromového vzrůstu

Js III

 

1.1.2.

Základní ceny ve vymezených skupinách stromů (Kč/ks):

Tabulka č. 2

číslo položky

značka skupiny stromů

věkové kategorie (rok)

≤5

6-10

11-20

21-40

41-60

61-80

81-100

101-120

121-140

>140

1

Ls I

620

3 010

10 080

19 650

32 410

43820

51 420

51 420

51 420

51 420

2

Ls II

660

3 280

11 280

21 780

35 280

48 280

57 280

66 280

75 280

84 280

3

Ls III

720

3 660

13 160

25 160

40 160

54 660

66 160

77 660

89 160

100 660

4

Js I

470

2 150

7 620

15 840

25 760

33 360

40 970

48 570

56 180

63 780

5

JsII

530

2610

9110

18610

29610

38610

47610

56610

65610

74610

6

Js III

730

2 940

10 440

21 440

34 440

45 440

56 440

67 440

78 440

89 440

 

1.2.

Základní ceny keřů a lián (Kč/ks):

Tabulka č. 3

7

listnaté keře opadavé a stálezelené I - běžné základní druhy , vč. jejich kultivarů, popř. kmenných tvarů keřů

190

520

1 090

1 660

1 660

8

listnaté keře opadavé a stálezelené II - vzácnější základní druhy, vč. jejich kultivarů a kmenných tvarů keřů