| 1. | V § 3 odstavce 2 až 4 včetně poznámek pod čarou č. 3 až 5 znějí: „(2) Členy ústřední znalecké komise a územní znalecké komise (dále jen „komise“) jsou a) | lékař, zubní lékař nebo farmaceut určený |
1. | Ministerstvem zdravotnictví, pokud jde o ústřední znaleckou komisi, |
2. | krajským úřadem, pokud jde o územní znaleckou komisi, |
b) | podle povahy projednávaného případu |
1. | nejméně 2 lékaři se specializovanou způsobilostí v oborech3), kterých se případ týká, popřípadě další lékaři se specializovanou způsobilostí z oborů příbuzných, |
2. | nejméně 2 zubní lékaři nebo nejméně 2 zubní lékaři se specializovanou způsobilostí v oborech, kterých se případ týká, nebo |
3. | nejméně 2 farmaceuti nebo nejméně 2 farmaceuti se specializovanou způsobilostí v oborech, kterých se případ týká, |
c) | lékař se specializovanou způsobilostí v oborech soudního lékařství nebo patologie, jde-li o šetření okolností úmrtí v souvislosti s poskytnutou zdravotní péčí, |
d) | zástupce navržený příslušnou profesní organizací zřízenou zákonem4). |
(3) Vyžaduje-li to povaha případu, je dalším členem komise zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné nebo specializované způsobilosti5) v oboru, kterého se případ týká. (4) Komise k jednání přizve a) | právníka s praxí v oblasti zdravotnictví, a je-li to třeba, i jiného odborného pracovníka5), |
b) | odborníka pro technická zařízení, jestliže při výkonu zdravotní péče bylo použito technické zařízení a je-li podezření, že je příčinná souvislost mezi případem a použitím technického zařízení. |
__________ 3) | Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. |
4) | Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů. |
5) | Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.“. |
|
| 2. | V § 3 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Jednání komise je neveřejné. Pokud je to třeba k posouzení projednávaného případu, komise může přizvat k podání informace a) | osobu, která podala návrh na posouzení případu; jestliže tato osoba požádá o možnost podat informaci, komise ji přizve vždy, |
b) | zdravotnického pracovníka, |
1. | proti kterému návrh na posouzení případu směřuje nebo který poskytl zdravotní péči, o níž je v návrhu vyslovena pochybnost, |
2. | který je vedoucím zaměstnancem zdravotnického zařízení, v němž k případu došlo.“. |
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. |
| 4. | V § 4 odstavce 1 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 8a znějí: „(1) Činnost komise a její jednání řídí předseda, kterým je u ústřední znalecké komise lékař, zubní lékař nebo farmaceut uvedený v § 3 odst. 2 písm. a) bodu 1, a u územní znalecké komise lékař, zubní lékař nebo farmaceut uvedený v § 3 odst. 2 písm. a) bodu 2. Předseda komise určí z členů komise odborného zpravodaje, který vypracuje zpravodajský posudek. Zpravodajský posudek obsahuje souhrn podstatných údajů ze zdravotnické dokumentace, popis poskytnuté zdravotní péče a závěr, zda v projednávaném případu byl při poskytování zdravotní péče dodržen správný postup. Jestliže správný postup nebyl dodržen, jsou součástí popisu poskytnuté zdravotní péče údaje o nesprávném postupu. Došlo-li k újmě na zdraví nebo k poškození zdraví s následkem smrti, vyjádří se odborný zpravodaj k tomu, zda mezi nedodržením správného postupu a újmou na zdraví, popřípadě smrtí je příčinná souvislost. (2) Komise projedná případ za účasti nejméně nadpoloviční většiny jejích členů, přičemž jeden z nich musí být vždy zdravotnický pracovník podle § 3 odst. 2 písm. b), a dále za účasti přizvaných osob uvedených v § 3 odst. 4. Nemůže-li se některý člen komise jednání zúčastnit, vychází se ze závěru jeho písemného vyjádření podle odstavce 5. (3) Předseda komise si vždy vyžádá písemné vyjádření zdravotnického zařízení, v němž k posuzovanému případu došlo. Je-li to k objasnění projednávaného případu potřebné, požádá o písemné vyjádření také toho, z jehož podnětu byla komise ustavena, nebo toho, jehož se tento případ týká. (4) Podkladem pro činnost komise jsou především údaje ze zdravotnické dokumentace8a) týkající se případu a písemná vyjádření včetně návrhu na posouzení případu. (5) Členové komise se předem seznámí s případem, posoudí předložené údaje a podklady. Každý člen komise nejpozději v den jednání předloží předsedovi komise písemné vyjádření, v němž učiní na základě současných poznatků lékařské vědy závěr, zda v projednávaném případu byl při výkonu zdravotní péče dodržen správný postup. Došlo-li k újmě na zdraví nebo k poškození zdraví s následkem smrti, vyjádří se členové komise k tomu, zda mezi nedodržením správného postupu a újmou na zdraví, popřípadě smrtí je příčinná souvislost. __________ |
| 5. | V § 4 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Komise na jednání učiní na základě shodného vyjádření většiny všech členů závěr o tom, zda v projednávaném případu byl nebo nebyl při výkonu zdravotní péče dodržen správný postup. Došlo-li k újmě na zdraví nebo k poškození zdraví s následkem smrti, učiní komise závěr, zda je nebo není dána příčinná souvislost mezi nesprávným postupem a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti. (7) Pokud není možné na základě předložených podkladů a informací zjištěných komisí učinit závěr podle odstavce 6, jednání komise se odročí, a to do doby obdržení dalších potřebných podkladů a informací a seznámení se s nimi.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 8 a 9. |
