V § 1 se slova „vytvořená podle senátů (samosoudců)“ nahrazují slovy „ , která se vytvářejí pro jednotlivé senáty a samosoudce“.

§ 2 včetně nadpisu zní:

„ § 2

Rozvrh práce

(1) Rozvrh práce vydá předseda soudu nejpozději do konce každého roku pro příští kalendářní rok.

(2) V rozvrhu práce musí být vždy

(3) Způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení musí být stanoven tak, aby nejpozději v den, kdy věc soudu došla, bylo bez využití rejstříků nebo jiných evidenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží.

(4) Změna rozvrhu práce je účinná ode dne jejího vydání, nebyla-li stanovena její pozdější účinnost.

(5) Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí, a pokud je to možné, ani zařazení soudců do jednotlivých soudních oddělení, provedené před jejich účinností.“.

Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

„ § 2a

(1) Nemůže-li věc projednat a rozhodnout žádný senát nebo samosoudce určený rozvrhem práce podle § 2, přidělí předseda soudu věc jinému senátu (samosoudci); obdobně postupuje, nemůže-li ve věci provést úkony žádný z vyšších soudních úředníků určených rozvrhem práce.

(2) Brání-li náhlá překážka soudci nebo vyššímu soudnímu úředníku provést ve věci jednotlivé úkony, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebné úkony provede.“.

V § 4 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“.

V § 5 odst. 1 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“.

V § 5 odst. 2 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“.

V § 6 odst. 1 písm. e) se za slovy „s výkonem vazby“ doplňuje čárka a vkládají se slova „o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů poškozeného“.

V § 6 odstavec 2 zní:

„(2) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

V § 6 se zrušuje odstavec 3 a dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8.

V § 6 odst. 4 se slovo „pracovníky“ nahrazuje slovem „zaměstnance“.

V § 6 odst. 6 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“ a slova „odstavců 1 až 3 a 6“ se nahrazují slovy „odstavců 1, 2 a 5“.

V § 6 odst. 8 písm. c) se za slovo „doložku“ vkládají slova „právní moci a doložku“ a tečka se nahrazuje čárkou.

V § 6 odst. 8 se doplňuje písmeno d), které zní:

§ 8 včetně nadpisu zní:

„ČÁST TŘETÍ

Nahlížení do soudních spisů

a do obchodního rejstříku

§ 8

Do soudního spisu nebo obchodního rejstříku lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu. Místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu.“.

Název části čtvrté zní: „Příprava jednání, jednání a další úkony soudu“.

V § 10 větě první se za slova „na týž den“ vkládají slova „nebo v nichž bude vyhlášen rozsudek“.

V § 10 větě druhé se za slova „se uvedou“ vkládají slova „příslušné soudní oddělení, jméno, příjmení a akademické tituly členů senátu (samosoudce),“.

V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Před zahájením jednání se na místech určených v jednací síni pro členy senátu (samosoudce) a zapisovatele viditelně umístí štítky uvádějící jména, příjmení a akademické tituly soudců a přísedících, kteří věc projednají, a jméno a příjmení zapisovatele a ponechají se tam po celou dobu jednání.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

V § 13 odst. 7 se slova „právním zástupcům“ nahrazují slovy „zástupcům nebo zmocněncům“.

V § 15 odst. 1 se ve větě druhé za slova „jednací síň“ vkládají slova „se všemi svými věcmi“.

V § 16 odstavec 2 zní:

„(2) Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní, poučí účastníky o odvolání (dovolání) a o možnosti výkonu rozhodnutí a zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku. Jde-li o trestní řízení, poučí předseda senátu oprávněné osoby o odvolání a vyzve je, aby se vyjádřily, zda se vzdávají práva odvolání proti vyhlášenému rozsudku nebo zda odvolání podávají anebo zda si ponechávají zákonnou lhůtu k případnému podání odvolání po doručení písemného vyhotovení rozsudku.“.

V § 16 odst. 3 se slova „výroku a odůvodnění“ zrušují a za slovo „vsedě“ se doplňují slova „a že usnesení o vedení řízení nemusí být odůvodněno“.

§ 18 včetně nadpisu zní:

„ § 18

Přibrání tlumočníka

Ustanoví-li soud tlumočníka, může být tlumočník zároveň zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.“.

§ 19 včetně nadpisu zní:

„ § 19

Předvolání některých osob k soudu

(1) Vojáci v činné službě se k soudu předvolávají prostřednictvím jejich velitele. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, předvolává se prostřednictvím příslušné územní vojenské správy.

(2) Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předvolává a předvádí prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské služby. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas příslušného orgánu činného v trestním řízení s předvedením.

(3) Osoba v ústavní péči, která v ní byla umístěna bez svého souhlasu nebo která je v ní z důvodů, pro něž by mohla být umístěna i bez svého souhlasu, se předvolává prostřednictvím ústavu (zdravotnického zařízení), který také zajistí její předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost zaměstnanců ústavu (zdravotnického zařízení), učiní ústav (zdravotnické zařízení) sám opatření, aby byla při předvedení osoby v ústavní péči zajištěna bezpečnost jeho zaměstnanců.“.

§ 20 včetně nadpisu zní:

„ § 20

Úkony soudu při přípravě jednání

Ukazuje-li se, že postupem podle § 114a odst. 2 písm. a) až c) o. s. ř. nemůže být jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, může předseda senátu (samosoudce) předvolat všechny účastníky řízení a jejich zástupce nebo zmocněnce k soudu, poskytnout jim potřebná poučení a vyzvat je, aby splnili své procesní povinnosti, zejména aby do protokolu doplnili svá dosavadní skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazů, popřípadě může účastníky předběžně vyslechnout, vyžádat zprávy o skutečnostech, které mají význam pro řízení a rozhodnutí, ustanovit znalce a provést i jiná podobná opatření.“.

V § 21 odst. 2 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“.

V § 21 odstavec 3 zní:

„(3) Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, uzavřen smír, dohoda rodičů o výchově a výživě nezletilého dítěte, dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda o vypořádání dědictví nebo dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů, nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění smíru nebo dohody a podpisy předsedy senátu (samosoudce), účastníků smíru nebo dohody a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.“.

V § 21 odst. 4 věta druhá zní: „Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění uznávacího prohlášení žalovaného a podpisy předsedy senátu (samosoudce), žalovaného a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván.“.

V § 21 odstavec 7 zní:

„(7) Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda nebo člen senátu, který jedná o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, o jehož přijetí byl protokol vyhotoven. Po nahlédnutí musí být protokol o hlasování ihned zalepen a opatřen otiskem kulatého úředního razítka soudu, u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který tyto úkony provedl.“.

V § 21 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:

„(9) O poučení, které je povinen předseda senátu (samosoudce) poskytnout k zajištění tajnosti utajovaných skutečností podle zvláštního zákona¹) a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností, se sepíše zvláštní protokol, a jde-li o trestní řízení, učiní záznam do protokolu; postup podle odstavce 2 je vyloučen. Protokol nebo záznam musí obsahovat rovněž jména a příjmení, povolání, zaměstnavatele a bydliště všech osob, kterým bylo poučení poskytnuto. Protokol podepíší předseda senátu (samosoudce), poučené osoby a zapisovatel, který byl k jeho vyhotovení přizván.

V § 22 se za slovo „opatrovníkem“ vkládají slova „nebo poručníkem“.

V § 25 odst. 2 se věta druhá zrušuje a ve větě první se slova „může tyto stejnopisy vyhotovit soud na účastníkův náklad“ nahrazují slovy „vyhotoví tyto stejnopisy soud a účastníku vyměří soudní poplatek podle zvláštního zákona^1a)“.

Poznámka pod čarou č. 1a) zní:

Za § 28 se vkládají nové § 28a až 28g, které včetně nadpisů znějí:

„ČÁST PÁTÁ

Doručování

§ 28a

Doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu

(1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede se to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu.

(2) V protokolu musí být uvedeno, kdo doručení provedl, jaká písemnost byla doručena a jak byla zjištěna totožnost adresáta nebo toho, kdo jemu určenou písemnost převzal. Protokol podepíše ten, kdo doručení provedl, a adresát, popřípadě ten, kdo za něho písemnost převzal.

Doručování mimo úkony soudu

§ 28b

(1) Nebyla-li písemnost doručena při jednání nebo při jiném soudním úkonu, odevzdá se k doručení soudním doručovatelem nebo orgány justiční stráže nebo prostřednictvím držitele poštovní licence anebo prostřednictvím policejního orgánu (dále jen „doručovatel“).

(2) Doručování písemností prostřednictvím ministerstva upravují zvláštní právní předpisy.

(3) Případy, v nichž lze písemnost doručit prostřednictvím policejního orgánu, stanoví zvláštní právní předpisy.

§ 28c

(1) Je-li pro řízení před soudem třeba doklad o doručení písemnosti, odevzdá soudní oddělení písemnost k doručení soudnímu doručovateli nebo orgánu justiční stráže anebo policejnímu orgánu s tím, aby její doručení bylo vyznačeno na doručence, kterou k ní připojí. Odevzdá-li se písemnost k doručení prostřednictvím držitele poštovní licence, podá soud u držitele poštovní licence písemnost jako zásilku s doručenkou.

(2) Má-li být písemnost doručena do vlastních rukou, vyznačí se na doručence poznámka „do vlastních rukou“. Je-li vyloučeno náhradní doručení, vyznačí se na doručence též poznámka „náhradní doručení vyloučeno“. Má-li být na doručence uvedena též hodina a minuta doručení, vyznačí se na doručence poznámka „přesný čas doručení“.

(3) Právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, zástupcům notáře, náhradníkovi notáře, obcím a vyšším územně samosprávným celkům se doručuje mimo dny pracovního klidu a zpravidla v době od 9 do 15 hodin. Doručování fyzickým osobám doručovatel provádí mimo dny pracovního klidu a zpravidla v době od 15 do 22 hodin; v odůvodněných případech jim mohou být písemnosti doručovány i ve dnech pracovního klidu.

§ 28d

(1) Není-li dále stanoveno jinak, musí doručenka obsahovat označení doručované písemnosti, den doručení, jméno doručovatele a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko, jméno osoby, která písemnost převzala, a její podpis.

(2) Při doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiných peněžitých pohledávek a postižením jiných majetkových práv se na doručence vyznačí také hodina a minuta doručení.

(3) Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat označení doručované písemnosti, jméno doručovatele a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko a den uložení.

(4) Odepřel-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, písemnost přijmout, musí doručenka obsahovat označení doručované písemnosti, jméno doručovatele a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko, den, v němž bylo přijetí písemnosti odepřeno, a údaj o tom, že bylo poskytnuto poučení o následcích odepření přijetí písemnosti ( § 50 o. s. ř., § 64 odst. 2 tr. ř. ). Na doručence se též uvede, čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno.

§ 28e

(1) Fyzické osobě lze písemnost doručit nejen v určeném místě doručení, ale i na kterékoliv jiné známé adrese nebo kdekoliv bude zastižena.

(2) Nebyla-li fyzická osoba nebo právnická osoba v místě doručování zastižena, provede doručovatel způsobem v místě obvyklým šetření, zda se tam zdržuje; výsledek šetření stručně uvede na doručence nebo na zásilce. Zjistí-li doručovatel, že se fyzická osoba nebo právnická osoba v místě doručování nezdržuje a že není známa jiná adresa nebo jiné místo doručení, vrátí písemnost se zprávou o tom soudu.

(3) Jestliže adresát nebyl zastižen a náhradní doručení písemnosti je podle vyznačené poznámky nepřípustné, vrátí doručovatel písemnost se zprávou o tom soudu.

§ 28f

(1) Doručovatel písemnost uloží, jestliže

(2) Uloží-li doručovatel písemnost, zanechá v místě doručování adresátu výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Výzva musí obsahovat údaj o tom, kdo je adresátem, označení doručované písemnosti, u koho, kde a v který den byla písemnost uložena a do kdy a v jaké době si může písemnost vyzvednout.

(3) Vyzvedne-li si písemnost adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, uvede se na doručence též jméno toho, kdo mu písemnost předal, a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko, jméno osoby, která písemnost převzala, a její podpis. V případě, že písemnost byla vyzvednuta až po uplynutí dne, kterým se považuje za doručenou, poskytne se osobě, která písemnost převzala, poučení o tom, kterým dnem se písemnost považuje za doručenou.

(4) Nevyzvedne-li si písemnost adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, do 5 dnů ode dne, kdy se zásilka považuje za doručenou, vrátí se písemnost soudu do soudního oddělení, které ji odevzdalo k doručení.

§ 28g

Doručování v některých zvláštních případech

(1) Osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě písemnosti doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže. Umožňuje-li to povaha doručované písemnosti, může soud požádat o doručení příslušný orgán Vězeňské služby. Zvláštní předpisy stanoví, kdy se doručení těmto osobám provede prostřednictvím příslušného policejního orgánu.

(2) Osobám, které jsou umístěny v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, lze písemnosti doručit také prostřednictvím příslušného ústavu.

(3) Písemnost určená tomu, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo tomu, kdo je v jeho bytě, anebo komu má být písemnost doručena v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, předloží se ministerstvu k dalšímu opatření.

(4) Není-li možné doručit písemnost vojákům v činné službě jinak, doručí se prostřednictvím příslušné územní vojenské správy.

(5) Není-li možné doručit písemnost policistovi jinak, doručí se prostřednictvím Ministerstva vnitra.“.

Dosavadní části pátá až šestnáctá se označují jako části šestá až sedmnáctá.

V § 29 odst. 2 se slovo „čistý“ a slovo „čistého“ zrušují.

V § 30 odstavec 2 zní:

„(2) Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Použil-li účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.⁶)“.

§ 32 zní:

„ § 32

Stravné a nocležné náleží účastníku podle zvláštního právního předpisu.⁶)“.

V § 34 odst. 1 se za slova „správcem konkursní podstaty,“ vkládají slova „předběžným správcem,“ a slova „(dále jen „správce“)“ se zrušují.

V § 34 odstavec 2 zní:

„(2) Při výběru správce uvedeného v odstavci 1 soud dbá, aby povaha případu byla přiměřená jeho schopnostem.“.

Za § 34 se vkládají nové § 34a až 34e, které znějí:

„ § 34a

Správce konkursní podstaty (dále jen „správce“) uvede v seznamu přihlášených pohledávek v konkursním řízení zvlášť pohledávky s právem na oddělené uspokojení [ § 28 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o konkursu a vyrovnání“)], pohledávky první třídy ( § 32 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání) a pohledávky druhé třídy ( § 32 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání).

§ 34b

(1) V písemné výzvě k uplatnění popřené nevykonatelné pohledávky ( § 23 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání) musí být uvedeno, komu je určena, kdo ji činí, které konkursní věci se týká (označením úpadce, soudu, který prohlásil konkurs, a spisové značky, pod kterou se konkursní věc u tohoto soudu vede), a musí být podepsána a datována. Výzva musí dále obsahovat jméno, příjmení a bydliště (jde-li o právnickou osobu, její obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo) popírajícího koukursního věřitele, údaj o výši přihlášené pohledávky a o tom, zda ji konkursní věřitel popřel co do pravosti, výše nebo pořadí. U pohledávky popřené co do výše musí být ve výzvě uvedeno, v jaké výši ji konkursní věřitel popřel, a u pohledávky popřené co do pořadí musí být ve výzvě uvedeno, jaké pořadí má pohledávka podle popírajícího konkursního věřitele.

(2) Výzva musí rovněž obsahovat poučení, že nepodá-li konkursní věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, do 30 dnů od doručení výzvy u soudu, který prohlásil konkurs, vůči správci konkursní podstaty a všem popírajícím konkursním věřitelům žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky, nebude k pohledávce popřené co do pravosti nadále v konkursu přihlíženo; pohledávka popřená co do výše se bude pokládat za zjištěnou pouze ohledně částky, která nebyla popřena, a pohledávka popřená co do pořadí bude mít pořadí, které při popření uvedl popírající konkursní věřitel. Ve výzvě musí být obsaženo i poučení, že konkursní věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, se v podané žalobě může dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku může uplatnit jen do výše uvedené v přihlášce ( § 23 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání), jakož i poučení podle § 24 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání.

§ 34c

(1) Jakmile soud doručí správci stejnopis přihlášky včetně příloh, správce založí na každý stejnopis přihlášky spolu s přílohami, které k němu náležejí, samostatný spis. Do tohoto spisu správce též zaznamenává všechny úkony, které ve věci provedl, a zakládá do něj doklady o doručení písemností.

(2) Správce po uplynutí pěti měsíců od právní moci usnesení o zrušení konkursu skartuje kopie listin a vyzve ty, jimž náležejí originály listin, aby si je u něj vyzvedli ve lhůtě 30 dnů s poučením, že po marném uplynutí této lhůty listiny skartuje. Bylo-li proti usnesení o zrušení konkursu podáno dovolání nebo žaloba pro zmatečnost, provede správce tyto úkony až po skončení příslušného řízení a jen tehdy, nebude-li napadené usnesení zrušeno.

§ 34d

Správce do konce lhůty uvedené v § 13 odst. 2 písm. c) zákona o konkursu a vyrovnání oznámí příslušnému soudu, kde a kdy jsou účastníci oprávněni u něj nahlížet do seznamu přihlášených pohledávek, který vyhotoví, a do dokladů o těchto pohledávkách.

§ 34e

(1) Doručuje-li správce písemnosti týkající se konkursního nebo vyrovnacího řízení osobně, má při tom postavení soudního doručovatele.

(2) Písemnosti doručované držitelem poštovní licence správce zasílá, je-li pro konkursní nebo vyrovnací řízení třeba doklad o doručení písemnosti, jako doporučenou zásilku s doručenkou a poznámkou „do vlastních rukou“.

(3) Nepodaří-li se správci písemnost doručit osobně nebo prostřednictvím držitele poštovní licence, může požádat o doručení soud, u něhož je vedeno příslušné konkursní nebo vyrovnací řízení.“.

§ 40 včetně nadpisu se zrušuje.

V § 45 odst. 1 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“.

V § 45 odst. 2 se ve větě první nahrazuje slovo „pracovníci“ slovem „zaměstnanci“ a ve větě druhé se slovo „Jednotlivými“ nahrazuje slovem „Jednoduchými“ a slovo „pracovníci“ slovem „zaměstnanci“.

V § 46 odstavec 2 zní:

„(2) Vykonavatelé provádějí zejména tyto úkony:

V § 47 odstavec 1 zní:

„(1) Vykonavatel vždy vyrozumí oprávněného, kdy a kde bude jednotlivý úkol proveden.“.

V § 49 odst. 2 písm. b) se slovo „jednání“ nahrazuje slovem „úkonu“.

V § 49 odst. 2 písm. c) se slova „soudních pracovníků“ nahrazují slovy „zaměstnanců soudu“.

V § 49 odst. 2 písmeno e) zní:

„e) doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo jiných písemností ( § 28a),“.

V § 49 odst. 2 písm. f) se za slovo „povinného“ doplňují slova „nebo spoluvlastníků povinného“.

§ 50 včetně nadpisu zní:

„ § 50

Soupis

(1) Sepsány mohou být movité věci, které jsou v bytě, sídle, místě podnikání nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, jakož i věci povinného, které má u sebe někdo jiný, jestliže byly současně vykonavateli odevzdány. Vykonavatel nesepíše věci, o nichž je nepochybné, že na místo soupisu byly přineseny těmi, kdo jsou tam pouze na návštěvě. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovitosti.

(2) Vykonavatel sepíše především hotové peníze, cennosti a jiné věci, které lze snadno prodat a které může povinný nejspíše postrádat. Věci se sepíší v takovém rozsahu, v jakém výtěžek z jejich prodeje zřejmě postačí k uspokojení vymáhané pohledávky. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen prodejem jen určitých věcí, lze sepsat jen tyto věci.

(3) Sepsány nemohou být věci, o nichž to výslovně prohlásí oprávněný. Prohlášení oprávněného se uvede v protokolu.“.

V § 51 odst. 1 se slova „někdo, že má k věcem povinného“ nahrazují slovy „manžel povinného nebo jiná osoba, že má k věcem“.

V § 51 odst. 2 větě třetí se v závorce zrušuje text „odst. 1“.

V § 51 se zrušuje odstavec 3.

§ 52 včetně nadpisu zní:

„ § 52

Označení věcí

(1) Věci, které nebyly zajištěny, vykonavatel ponechá na místě, kde byly sepsány, a označí je štítkem nebo nálepkou. Označení je třeba na věc umístit tak, aby tím věc nebyla poškozena a aby bylo možné věc nadále užívat k účelu, jemuž slouží. Označení musí být na věci připevněno tak, aby nemohlo být odstraněno bez jeho poškození nebo znehodnocení.

(2) V označení se uvede, který soud věc sepsal, kdo je oprávněným, spisová značka věci, den soupisu a pořadové číslo, pod nímž byla věc pojata do soupisu.

(3) Označení bude z věci odstraněno, jakmile věc bude prodána, vyloučena z výkonu rozhodnutí nebo vyloučena ze soupisu, výkon rozhodnutí zastaven nebo dražba skončena podle § 330 odst. 1 o. s. ř.“.

§ 53 včetně nadpisu zní:

„ § 53

Prohlídka bytu a jiných místností povinného

a osobní prohlídka povinného

(1) Vyžaduje-li zjednání přístupu do bytu nebo jiné místnosti povinného nebo k bytu povinného nebo jiné jeho místnosti otevření dveří, přibere vykonavatel k otevření zámku zámečníka. Po skončení prohlídky musí být dveře opět uzamčeny a klíče od zámku předány dotčeným osobám, popřípadě musí být vyrozuměny, kde si mohou klíče od zámku vyzvednout.

(2) K otevření skříně nebo jiné schránky povinného je třeba přibrat zámečníka. Je-li to možné, po otevření se skříně nebo jiné schránky opět uzavřou.

(3) Osobní prohlídku povinného je třeba provádět šetrně, zejména jde-li o prohlídku šatů, které má povinný na sobě. Není-li vykonavatel stejného pohlaví jako povinný, přibere si k prohlídce šatů osobu stejného pohlaví jako povinný, která prohlídku provede.“.

V § 54 se slovo „Vykonavatel“ nahrazuje slovy „Je-li to potřebné, vykonavatel“.

V § 56 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) V soupisu se věci uvedou jednotlivě pod pořadovými čísly a stručně se popíší.

(2) V soupisu se kromě obecných náležitostí uvede zejména,

V § 56 odstavec 4 zní:

„(4) Jestliže věc byla již dříve sepsána pro jiného věřitele, lze ji až do prodeje v dražbě pojmout do soupisu věcí ve prospěch jiného věřitele.“.

V § 56 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Byla-li sepsána věc, která podle § 321 a 322 o. s. ř. nepodléhá výkonu rozhodnutí, může ji vykonavatel vyloučit ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný, v jehož prospěch byla sepsána.“.

§ 57 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11), 11a) a 12) zní:

„ § 57

Postup při soupisu devizových hodnot,

zlata a zlatých mincí

(1) Devizové hodnoty¹¹) vykonavatel převezme a odevzdá neprodleně soudu, který je urychleně nabídne devizovému místu^11a) ke koupi.

(2) Zlato v jiné formě než ve slitcích světově obchodovatelných¹²) a zlaté mince se sepíší a prodají ve dražbě.

______________

§ 58 včetně nadpisu zní:

„ § 58

Zajištění movitých věcí

(1) Navrhne-li to oprávněný, převezmou se sepsané movité věci a uloží se u vhodného schovatele. Pokud se sepsané věci k tomu hodí, uloží se u soudu. Se souhlasem oprávněného a povinného lze sepsané věci též uložit do místnosti povinného nebo oprávněného, která se uzamkne a klíč se uloží u soudu.

(2) Pokud si zajištění věcí vyžádá náklady, provede vykonavatel jejich zajištění jen tehdy, složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.“.

Za § 59 se vkládají nové § 59a až 59c, které včetně nadpisů znějí:

„ § 59a

Postup při soupisu vkladních knížek, vkladních listů

a jiných forem vkladů, cenných papírů a listin,

jejichž předložení je třeba k uplatnění práva

(1) Vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry a jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, vykonavatel sepíše, i bez návrhu je vždy odebere povinnému a odevzdá je u soudu.

(2) O soupisu vkladních knížek a jiných podobných forem vkladů znějících na jméno vyrozumí soud právnické osoby, které je vystavily.

(3) Výplata z vkladní knížky a jiných podobných forem vkladů, sepsaných při výkonu rozhodnutí, se provede, i když je vázána (vinkulována) na heslo, na průkazní lístek, na přivolení třetí osoby nebo na skutečnost, o které je jisto, že nastane.

(4) Zaknihované nebo imobilizované cenné papíry vykonavatel sepíše, jakmile se z listin nalezených u povinného, z jeho sdělení nebo na základě zprávy Střediska cenných papírů nebo orgánu vedoucího jinou evidenci dozví, že pro povinného jsou takové cenné papíry evidovány. Ihned po soupisu vykonavatel vyrozumí Středisko cenných papírů nebo orgán vedoucí jinou evidenci o tom, jaké cenné papíry byly sepsány a kdy a že povinný s nimi ode dne soupisu nesmí nakládat.

§ 59b

Zpeněžení cenných papírů

(1) Odebrané vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, vykonavatel neprodleně odevzdá soudci nebo v rámci jeho oprávnění vyššímu soudnímu úředníkovi, aby posoudil, je-li třeba nějakého úkonu k zachování nebo výkonu práva z listiny, a vyžádá si jeho pokyn pro další postup.

(2) Je-li nutno právo uplatnit návrhem u soudu nebo jiného orgánu, učiní tak vykonavatel jménem státu. Za stát jedná před soudem nebo jiným orgánem vykonavatel; je přitom vázán pokyny soudce.

(3) Zpeněžení hodnot uvedených v odstavci 1 a zaknihovaných nebo imobilizovaných cenných papírů provede vykonavatel způsobem, který určí soudce.

§ 59c

Hotové peníze

(1) Nalezne-li vykonavatel při soupisu hotové peníze přesahující 1 000 Kč, uvede je v soupisu, povinnému je odebere a odevzdá je u soudu. Povinnému na odebranou částku současně vystaví potvrzení.

(2) Je-li povinný ochoten dobrovolně zaplatit vymáhanou pohledávku zcela nebo zčásti, avšak oprávněný není přítomen, převezme vykonavatel hotové peníze, uvede to v protokolu o soupisu a odevzdá je oprávněnému. Na odevzdanou částku vykonavatel vystaví povinnému potvrzení.

(3) Vykonavatel nesmí odmítnout částečné placení splatné směnky nebo šeku. Při částečném placení splatné směnky nebo šeku vyznačí se to na listině a tomu, kdo platil, vydá se potvrzení. Byla-li zaplacena celá pohledávka, vydá se tomu, kdo platil, listina opatřená potvrzením o zaplacení.“.

§ 60 včetně nadpisu zní:

„Výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti

§ 60

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci musí obsahovat přesné označení nemovitosti, která má být prodána, a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na příslušenství a součásti nemovitosti, včetně movitých věcí, které tvoří příslušenství nemovitosti.“.

§ 61 zní:

„ § 61

V bytě nacházejícím se v prodávané nemovitosti může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory a souhlasí-li s tím všechny osoby, které v něm trvale bydlí.“.

V § 62 odst. 1 se slova „( § 336f až 336h o. s. ř.)“ nahrazují slovy „( § 336i a 336j o. s. ř.)“ a slovo „vykonavatel“ slovem „soudce“.

§ 63 zní:

„ § 63

(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti se vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ní byla vyvěšena dražební vyhláška.

(2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě nemovitosti.

(3) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.

(4) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti zastaven, sejmou se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají této nemovitosti.“.

Za § 63 se vkládají nové § 63a až 63e, které včetně nadpisu znějí:

„Prodej podniku

§ 63a

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku musí obsahovat přesné označení podniku, který má být prodán, a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na všechny věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, a to podle stavu, jaký tu bude ke dni příklepu.

§ 63b

(1) Správcem podniku ustanoví soud zpravidla osobu zapsanou v seznamu správců konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu⁷) s přihlédnutím k sídlu nebo bydlišti takové osoby ve vztahu k místu, kde je prodávaný podnik. Jinou osobu soud ustanoví správcem, není-li tu vhodná osoba zapsaná v seznamu správců konkursní podstaty, jestliže splňuje podmínky pro zapsání do seznamu správců konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu⁷) a jestliže s ustanovením správcem podniku souhlasí.

(2) Při výběru správce podniku soud dbá, aby povaha případu byla přiměřená jeho schopnostem.

§ 63c

V prodávaném podniku může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory a nebude-li tím narušen provoz podniku.

§ 63d

(1) Při dražbě podniku ( § 338w a 338x o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o částku, která se rovná 5 % nejnižšího podání. Dražba podniku pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep.

(2) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.

§ 63e

(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku se vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ni byla vyvěšena dražební vyhláška.

(2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě podniku.

(3) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.

(4) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem podniku zastaven, sejmou se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají tohoto podniku.“.

V § 64 se slova „náhradní byt (náhradní ubytování)“ nahrazují slovy „bytová náhrada nebo přístřeší“.

V § 65 se slova „vyklizení bytu“ nahrazují slovy „vyklizení nemovitosti, stavby, bytu nebo místnosti (dále jen „vyklizení bytu“)“.

§ 66 zní:

„ § 66

(1) Jde-li o vyklizení bytu se zajištěním bytové náhrady nebo přístřeší, postupuje vykonavatel podle § 341 odst. 1 o. s. ř. s tím, že odstraněné věci přestěhuje do určené bytové náhrady (přístřeší). Pokud zjistí, že bytová náhrada (přístřeší) není pro povinného zajištěna, upustí od provedení výkonu, tuto skutečnost uvede v protokolu o úkonu a předloží spis soudci k dalšímu opatření.

(2) Nevyzvedne-li si povinný ani žádný ze zletilých příslušníků jeho domácnosti klíče od bytové náhrady, které byly uloženy u soudu nebo u orgánu obce, do šesti měsíců poté, co byl povinný o tomto uložení vyrozuměn, vrátí soud klíče tomu, kdo je vykonavateli poskytl.“.

§ 68 a 69 se zrušují.

V § 71 odst. 1 se slova „péče o děti“ nahrazují slovy „sociálně-právní ochrany dětí“.

V § 72 odst. 2 se slova „péče o děti“ nahrazují slovy „sociálně-právní ochrany dětí“.

§ 74 až 77 znějí:

„ § 74

Po zahájení řízení pověří soud notáře příslušného podle § 99, aby jako soudní komisař (dále jen „soudní komisař“) provedl úkony v řízení o dědictví, a postoupí mu spis.

§ 75

Soudní komisař provede v Centrální evidenci závětí, vedené Notářskou komorou České republiky (dále jen „Komora“), šetření, zda je evidována závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo listina o odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť „) a doklad o výsledku šetření, opatřený datem vyhotovení a podpisem, založí do spisu.

§ 76

(1) Zjistí-li se šetřením podle § 75, že zůstavitel zanechal závěť, soudní komisař zjistí její stav a obsah, je-li závěť u něho uložena, jinak o provedení tohoto úkonu požádá notáře nebo soud, u nichž je závěť uložena.

(2) O zjištění stavu a obsahu sepíše ten, u něhož je závěť uložena, protokol, k němuž připojí ověřený opis nebo ověřenou kopii závěti, a závěť nebo ověřený opis notářského zápisu o závěti zašle soudu, který vede řízení o dědictví po zůstaviteli, k uložení do sbírky prohlášených závětí.

(3) Bylo-li v řízení o dědictví zjištěno, že zůstavitel zanechal několik závětí, které nejsou totožné, je třeba zjistit stav a obsah všech; jsou-li totožné, sepíše se o stavu a obsahu závěti jen jeden protokol, v němž se uvede počet jejich vyhotovení.

§ 77

(1) Vyjde-li v řízení o dědictví najevo závěť zůstavitele jinak než způsobem uvedeným v § 75, postupuje soudní komisař podle § 76. V protokolu o zjištění stavu a obsahu závěti uvede, kdo závěť předal, popřípadě za jakých okolností byla nalezena.

(2) V případě, že se soudní komisař v průběhu řízení o dědictví dozví o tom, že zůstavitel pravděpodobně zanechal závěť, provede šetření za účelem vypátrání místa jejího uložení nebo osoby, která ji má v držení. Držitele závěti vyzve, aby mu závěť neprodleně odevzdal.

(3) Soudní komisař zjistí stav a obsah i takové listiny, o jejíž povaze jako závěti má pochybnosti, jestliže ten, kdo ji předal, prohlásil, že v listině je obsažena závěť zůstavitele.“.

V § 78 odst. 2 se ve větě první zrušují slova „soudu, který vede řízení o dědictví,“ a slovo „prokurátorovi“ nahrazuje slovy „státnímu zastupitelství“.

V § 91 se slova „ § 76, 77“ nahrazují slovy „ § 75 až 77“.

Za § 93 se vkládá nový § 93a, který zní:

„ § 93a

(1) Usnesení, kterým se upravuje vedení dědického řízení, vydává soudní komisař jménem soudu, který jej pověřil, aby provedl úkony v řízení o dědictví.

(2) V písemném vyhotovení usnesení podle odstavce 1 se uvede, který soud je vydal, jméno a příjmení soudního komisaře, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, poučení o tom, zda je přípustné odvolání, a o lhůtě a místu k jeho podání a den a místo vydání usnesení. Odůvodnění nemusí obsahovat.

(3) Písemné vyhotovení usnesení podle odstavce 1 podepisuje soudní komisař a opatří se úředním razítkem notáře.

(4) K vydání usnesení podle odstavce 1 nepotřebuje soudní komisař souhlas soudu.

(5) Stejnopis usnesení je třeba účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů od jejich vyhlášení nebo vydání a při jeho doručení se postupuje stejně jako při doručování jiných soudních písemností; to neplatí, není-li třeba usnesení doručovat ( § 168 odst. 2 o. s. ř.).“.

V § 94 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

V § 94 odst. 1 se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „vydané v řízení o dědictví, které se týká věcných práv k nemovitostem,“.

Za § 96 se vkládá nový § 96a, který zní:

„ § 96a

(1) Zpeněžení zůstavitelova majetku při likvidaci dědictví prodejem mimo dražbu provádí soudní komisař. Potřebné úkony vykonává jako soudní komisař.

(2) Zpeněžení zůstavitelových věcí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí provede při likvidaci dědictví na žádost soudního komisaře vykonavatel působící u soudu, který jej pověřil, aby provedl úkony v řízení o dědictví.

(3) Zpeněžení zůstavitelových věcí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti provede při likvidaci dědictví soud, který soudního komisaře pověřil, aby provedl úkony v tomto řízení o dědictví; § 93 odst. 1 tím není dotčen.“.

V § 97 odst. 1 se slovo „jedenácté“ nahrazuje slovem „dvanácté“.

V § 99 odst. 2 písm. c) se slova „ § 17 odst. 2“ nahrazují slovy „ § 17a odst. 1“.

V § 100 písm. a) se slova „písm. l)“ nahrazují slovy „písm. k)“.

V § 103 odst. 1 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“ a za slovo „zejména“ se vkládají slova „šetření podle § 175c o. s. ř.,“.

V § 103 odst. 2 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“.

V § 103 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Písemné vyhotovení usnesení podle § 93a může vydat jen soudní komisař.“.

V § 104 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“ a slovo „pracovníků“ se nahrazuje slovem „zaměstnanců“.

§ 110 až 112 znějí:

„ § 110

(1) Soudní komisař přijímá do úschovy v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví

(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající rychlé zkáze a věci, které pro jejich povahu, počet nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudního komisaře a nepodaří se pro ně nalézt schovatele. Má-li být úschova uložena u schovatele, vyhledá soudní komisař vhodného schovatele především mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.

(3) Věci uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) lze uložit v kovové skříni v kanceláři soudního komisaře, nemá-li soudní komisař bezpečnostní schránku ve své kanceláři a nebylo je možno uložit v úředních hodinách u peněžního ústavu. Následující pracovní den však musí být uloženy předepsaným způsobem.

(4) Do bezpečnostní schránky notáře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní schránky notáře u peněžního ústavu lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve všech věcech řízení o dědictví.

§ 111

(1) Peníze uložené na účtu soudu u peněžního ústavu vydá soud.

(2) Úschovy u soudního komisaře vydá soudní komisař neprodleně poté, co obdrží poukaz k vydání úschovy opatřený kulatým úředním razítkem soudu a podpisem soudce, který věc vyřizuje. Tento poukaz soudní komisař založí do dokladů ke své knize úschov soudního komisaře.

(3) Schovatel úschovu vydá poté, co mu soud nařídí vydání úschovy. Soud schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady příjemcem při vydání úschovy zaplaceny.

§ 112

(1) Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření soudu provádí úkony v řízení o dědictví, že věc přijatá do úschovy nepatřila zůstaviteli, vydá úschovu oprávněné osobě sám.

(2) Přijal-li úschovu v řízení o dědictví soud, postupuje podle § 105 až 109.“.

§ 114 zní:

„ § 114

(1) Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí u soudu náhradu za vyvlastnění, protože nedošlo mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady,²⁰) uspokojí se nároky těch, jejichž práva zanikají vyvlastněním, přiměřeně podle § 337c a 337d o. s. ř. a zbytek náhrady připadne dosavadnímu vlastníku.

(2) Rozsudek podle odstavce 1 nahrazuje rozsudek soudu podle § 185e o. s. ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.²¹)“.

V § 116a odst. 1 se slova „ § 75 odst. 2“ nahrazují slovy „ § 75 odst. 4“, slovo „stanoví“ nahrazuje slovem „dohodne“ a za slova „péče o nezletilé“ se vkládají slova „nebo ve věcech předběžných opatření“.

V § 116a odst. 2 se slovo „stanoví“ nahrazuje slovem „dohodne“ a slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“. Část věty za středníkem zní: „dosažitelnost není třeba dohodnout v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost byla dohodnuta podle odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí výkon předběžného opatření sám.“.

V § 116a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Vyžaduje-li povaha navrženého předběžného opatření, aby o něm soud rozhodl neprodleně, pokud možno již v den, kdy byl návrh podán, předseda soudu na žádost soudce, který věc vyřizuje, zabezpečí, aby o předběžném opatření bylo možné rozhodnout, usnesení písemně vyhotovit a účastníkům nebo jejich zástupcům doručit soudním doručovatelem i mimo rozvrženou pracovní dobu nebo ve dnech pracovního klidu.

(4) Odůvodňují-li okolnosti případu, aby navržené zajištění důkazu bylo provedeno již v den, kdy byl návrh podán, zabezpečí předseda soudu, aby k zajištění důkazu mohlo dojít i mimo rozvrženou pracovní dobu.“.

§ 116d zní:

„ § 116d

(1) Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby, soudce přikáže vykonavateli, popřípadě jinému pověřenému zaměstnanci soudu, aby provedl úkony výkonu rozhodnutí, pokud je neprovede sám.

(2) Nebyl-li výkon rozhodnutí proveden na základě vyhlášeného předběžného opatření, soudce usnesení o předběžném opatření uvedené v odstavci 1 po jeho vydání neprodleně písemně vyhotoví, vyznačí na něm doložku vykonatelnosti a postará se, aby bylo doručeno při provedení výkonu rozhodnutí přítomným účastníkům řízení.“.

Kopii své evidence neprohlášených závětí soud vyhotoví buď na nosič pomocí programu výpočetní techniky, je-li vedena výpočetní technikou, nebo tím, že vyhotoví kopie kartotéčních lístků těchto závětí. Zápis neprohlášených závětí podle této evidence provede do Centrální evidence závětí Komora.

Po vložení dat podle bodu 1 do Centrální evidence závětí zašle Komora soudu písemný seznam jeho evidence závětí zapsaných do centrální evidence; soud provede kontrolu a potvrdí úplnost a správnost všech údajů, popřípadě sdělí Komoře, jaké chyby mají být opraveny, a vrátí jí seznam.

Komora zašle každému notáři v sídle příslušného soudu seznam závětí sepsaných notářským zápisem v jeho notářském úřadu a závětí, které má ve své úschově; notář provede kontrolu a potvrdí úplnost a správnost všech údajů, popřípadě sdělí Komoře, jaké chyby mají být opraveny, a vrátí jí seznam.

Jakmile budou data evidence neprohlášených závětí vložena do centrální evidence a bude ověřena jejich správnost a úplnost podle bodů 2 a 3, popřípadě provedena oprava chyb, oznámí Komora soudu založení evidence neprohlášených závětí pro obvod příslušného okresního soudu do Centrální evidence závětí.

V řízeních o dědictví zahájených do dne, v němž bude příslušnému okresnímu soudu doručeno oznámení Komory o založení evidence neprohlášených závětí podle bodu 4, provádí soud šetření v evidenci závětí podle dosavadních předpisů; zemřel-li zůstavitel po účinnosti této vyhlášky, provede soudní komisař šetření v evidenci závětí vedené Komorou.

Soud oznámí všem notářům, kteří mají sídlo v obvodu příslušného okresního soudu, k jakému datu ukončil provádění šetření v evidenci závětí podle bodu 5.