Čekejte, prosím...
A A A
382/2001 Sb. znění účinné od 1. 10. 2004 do 31. 12. 2016
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 504/2004 Sb.

1.10.2004

 

382

 

VYHLÁŠKA

Ministerstva životního prostředí

ze dne 17. října 2001

o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě

 

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 33 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ

PODMÍNKY POUŽITÍ UPRAVENÝCH KALŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ (§ 1-5)

§ 1

Technické podmínky použití upravených kalů

na zemědělské půdě

Upravené kaly1 lze na zemědělské půdě používat za následujících podmínek:

a)

nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu musí být kaly zapraveny do půdy;

b)

potřeba dodání živin do půdy na pozemku určeném k umístění kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1;

c)

nesmí se použít více než 5 tun sušiny kalů na jeden hektar v průběhu 3 po sobě následujících let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalů v průběhu 5 po sobě následujících let, pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků. Přesné stanovení dávky sušiny se vypočte ze zjištěného obsahu dusíku. Dávka dusíku dodaného v kalech nesmí překročit 70 % celkového potřebného množství dusíku pro hnojenou plodinu. Dávka kalů (množství a doba užití) se řídí i požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám;

d)

dávka kalu stanovená podle podmínek uvedených v odstavci c) je na pozemek aplikována v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek;

e)

minimální obsah sušiny kalu pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory je 5 %, minimální obsah sušiny kalu pro aplikaci mechanickými rozmetadly organických hnojiv je 18 %.

§ 2

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových

látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do

zemědělské půdy přidány

(1)

V půdě, na které mohou být použity kaly, nesmějí být překročeny mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek uvedených v příloze č. 2.

(2)

Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím kalů v průběhu 10 po sobě následujících let je definován povolenou dávkou kalů uvedenou v § 1 písm. c) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a látek uvedených v příloze č. 3.

§ 3

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových

látek a prvků v kalech a mikrobiologická kritéria

pro použití kalů na zemědělské půdě

Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které vyhovují

a)

mezním hodnotám koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedeným v příloze č. 3, a

b)

mikrobiologickým kritériím uvedeným v příloze č. 4.

§ 4

Postupy odběru vzorků kalů a půdy a metody

analýzy kalů a půdy

(1)

Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen "monitoring půdy") na pozemcích určených k použití kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen "monitoring kalů") zajišťují původci kalů. Návrh monitoringu půdy a minitoringu kalů na pozemcích určených k použití kalů je součástí programu použití kalů na zemědělskou půdu podle § 5.

(2)

Monitoring půdy se provádí vždy před prvním použitím kalu a dále v pravidelných desetiletých intervalech v souladu se zvláštním právním předpisem2 a v rozsahu uvedeném v příloách č. 1 a 2.

(3)

Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č․ 3, 4 a 5. Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky:

a)

stanovení adsorbovatelných organických halogenů (AOX) a polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí vždy před prvním použitím kalů;

b)

odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667;3

c)

vzorky kalů pro mikrobiologická vyšetření musí být odebrány tak, aby nedošlo k sekundární kontaminaci, jejich uchování a přeprava se provádí podle ČSN ISO 10381.4

(4)

Monitoring půdy provádí osoby pověřené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle zvláštního právního předpisu5 postupy uvedenými ve zvláštním právním předpise.6

(5)

Referenční metody pro analýzy vzorků kalů a půd jsou uvedeny v příloze č. 6.

(6)

Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1, které je součástí programu použití kalů podle § 5. Přílohami k vyplněnému hlášení jsou vždy protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů. Tato hlášení původce kalů archivuje po dobu 30 let.

§ 5

Obsah programu použití kalů na zemědělskou půdu

(1)

Program použití kalů zpracovaný původcem kalů obsahuje vždy

a)

vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 3, 4 a 5;

b)

výčet vybraných pozemků určených k použití kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení dle přílohy č. 2;

c)

hydrologické poměry v zájmovém území použití kalů;

d)

zařazení použití kalů do osevního postupu;

e)

návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy;

f)

plán odběru vzorků;

g)

opatření na ochranu zdraví při práci s kaly.

(2)

Součástí programu použití kalů jsou i evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1.

ČÁST DRUHÁ

ÚČINNOST (§ 6)

§ 6

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č. 2

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě (ukazatele pro hodnocení půd)

 

Mezní hodnoty koncentrací prvků v extraktu lučavkou královskouv mg.kg-1 sušiny v půdě

 

 

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Ni

Pb

Zn

Běžné půdy

20

0.5

90

60

0,3*

50

60

120

Písky, hlinité písky, štěrkopísky

15

0.4

55

45

0,3*

45

55

105

* celkový obsah

 

Vysvětlivky:

1)

Mezní hodnoty koncentrací vybraných prvků v půdě – vymezují maximální hodnoty vybraných rizikových prvků v půdě, při jejichž překročení by mohlo dojít k poškozování funkcí půdy a složek životního prostředí

2)

Kategorizace půd:

a)

Běžné (písčitohlinité, hlinité a jílovité), které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Pod pojmem běžné půdy rozumíme půdy s normální variabilitou prvku, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách v oblastech různých psamitických, pelitických hornin sedimentárních, kyselých, neutrálních, místy i bazických hornin vyvřelých a hornin metamorfovaných. Jedná se tedy o půdy, které nevznikaly z geogenně a petrograficky anomálních hornin, jako jsou písky, štěrkopísky, ultrabazické horniny (hadce, amfibolity, leucitity) a horniny karbonátové. Patří sem i oblasti, kde se na vzniku půd podílejí horniny, případně žíly s vysokým stupněm metalogenetického zrudnění.

b)

Písčité, na velmi lehkých a chudých matečních horninách, jako jsou písky a štěrkopísky. V případě vymezení těchto půd je nutné vycházet ze zastoupení jemných částic (do 10 m), které tvoří maximálně 10 %. U půd písčitých na píscích, štěrkopíscích a štěrcích je to hlavně v důsledku nízké sorpční schopnosti, kdy i v případě přímého použití surovin s normálními obsahy rizikových prvků dochází k rychlému znečišťování podzemních a říčních vod.

c)

Půdy na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých prvků. Tyto půdy jsou hodnoceny samostatně a referenční hodnoty pozadí se na ně nevztahují. Pro půdy na ostatních geogenně extrémních horninách nejsou tyto svrchní meze referenčních hodnot prvků stanoveny, protože jejich hodnoty v těchto horninách jsou často značně nevyrovnané a vysoké, zvláště u Cr, Co, Ni, a to v celém půdním profilu.

Příloha č. 3

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů)

 

Riziková látka

Mezní (maximální) hodnoty koncentrací v kalech (mg.kg -1 sušiny)

As – arzén

30

Cd - kadmium

5

Cr - chrom

200

Cu - měď

500

Hg - rtuť

4

Ni - nikl

100

Pb - olovo

200

Zn - zinek

2500

AOX

500

PCB (suma 6 kongenerů - 28+52+101+138+153+180)

0,6

Příloha č. 4

Mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě

 

Kategorie kalů

Přípustné množství mikroorganismů (KTJ*) v 1 gramu sušiny aplikovaných kalů

termotolerantní koliformní bakterie

enterokoky

Salmonellasp.

I.

< 103

< 103

negativní nález

II.

103 - 106

103 - 106

nestanovuje se

* KTJ- kolonie tvořící jednotku

 

Vysvětlivky:

Kategorie I - kaly, které je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení této vyhlášky.

Kategorie II - kaly, které je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin, a na půdy, na kterých se nejméně 3 roky po použití čistírenských kalů nebude pěstovat polní zelenina a intenzivně plodící ovocná výsadba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci a ostatních ustanovení vyhlášky.

Příloha č. 5

Minimální četnost chemických a mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za rok

 

Produkce kalů z ČOV

(v tunách sušiny kalů za rok)

Minimální počet analýz za rok

agrochemické parametry*

(živiny)

rizikové prvky(As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn)

mikrobiologie (termotoler. koliform. bakterie, enterokoky, Salmonella sp.)

organické kontaminanty (AOX, PCB)

< 250

2

2

2

-**

250-1000

4

4

4

-**

1000-2500

4

4

6

1

>2500

12

12

12

1

*

agrochemické parametry: pH, obsah sušiny, obsah organických látek (vyjádřený jako ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík

**

analýzy se dělají dle § 4 odst. 2 této vyhlášky vždy před prvním použitím kalů

Příloha č. 6

Metody odběru vzorků, analýz a metody pro mikrobiologická stanovení

 

předmět, účel

ukazatel

norma

Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod

ČSN EN ISO 5667 Odběr vzorků část 13

Kvalita půdy - odběr vzorků - část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchovávání půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři

ČSN ISO 10 381-6

Kvalita půdy - Příprava vzorků pro fyzikálně-chemické rozbory

ČSN ISO 11 464

Fyzikálně-chemický rozbor kalů – Stanovení celkové sušiny, zbytku po žíhání a ztráta žíháním

ČSN 83 05 50 část 3

Fyzikálně-chemický rozbor kalů - Stanovení pH

ČSN EN 12 176

Kvalita půdy - Stanovení pH

ČSN ISO 10 390

Kvalita půdy - Stanovení celkového dusíku - modifikovaná Kjeldahlova metoda

ČSN ISO 11 261

Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metoda

ČSN ISO 11 465

Characterization of sludges – Determination of trace elements and phosphorus – Aqua regia extraction methods

Charakterizace kalů. Stanovení stopových prvků a fosforu. Metody extraktu lučavkou královskou

EN 13346

 

návrh ČSN EN 13346

Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (P, K, Na, Ca, Mg, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn)

ČSN EN ISO 11 885

Jakost vod. Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometrem

TNV 75 74 40

Jakost vod. Stanovení rtuti

ČSN EN 1483

Soilquality – Extraction of trace elements soluble in aqua regia (As, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn)

ISO 11 466

Jakost vod. Stanovení sodíku a draslíku. Část 1 - 3: Stanovení sodíku a draslíku metodou atomové absorpční spektrometrie

ČSN ISO 9964-1, 2, 3 (75 7378)

Jakost vod. Stanovení vápníku a hořčíku. Metoda atomové absorpční spektrometrie

ČSN ISO 7980 (75 7383)

Jakost vod. Stanovení Co, Cu, Ni, Zn, Cd a Pb. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie

ČSN ISO 8288

Jakost vod. Stanovení Cr. Metoda atomové absorpční spektrometrie

ČSN EN 1233

Jakost vod. Stanovení Cd atomovou absorpční spektrometrií

ČSN EN ISO 5961

Schlamm und Sedimente. Bestimmung von adsorbierten organisch gebundenen halogenen (AOX)

DIN 38414-18

Schlamm und Sedimente. Bestimmung von 6 polychlorierten biphenylen (PCB)

DIN 38414-20

Všeobecné pokyny pro přípravu ředění při mikrobiologickém zkoušení

ČSN ISO 6887

Všeobecné pokyny pro mikrobiologické zkoušení

ČSN ISO 7218

Jakost vod. Obecné pokyny pro stanovení mikroorganismů kultivačními metodami

ČSN ISO 8199

Doporučená metoda pro stanovení detekce bakterií rodu Salmonellasp. v kalech z ČOV*

ČSN EN 12 824

Doporučená metoda prostanovení počtů termotolerantních koliformních bakterií v kalech z ČOV*

Modifikovaná ČSN ISO 7899 - 2

Doporučená metoda pro stanovení termotolerantních koliformních bakterií: Mikrobiologie. Všeobecné pokyny pro stanovení počtu koliformních bakterií. Technika počítání kolonií*

Modifikovaná ČSN ISO 9308 - 1

* postupy jsou uveřejněny v Acta hygienica a microbiologica (AHEM) č. 7/2001.



Poznámky pod čarou:

§ 32 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

§ 2 odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.

ČSN EN ISO 5667 - 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod.

ČSN ISO 10381 - 6: Kvalita půdy - Odběr vzorků - Část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchování půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři.

§ 10 odst. 2 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 275/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

§ 32 písm. b) zákona č. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

2

§ 2 odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky č. , o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.

3

ČSN EN ISO 5667 - 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod.

4

ČSN ISO 10381 - 6: Kvalita půdy - Odběr vzorků - Část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchování půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři.

5

§ 10 odst. 2 zákona č. , o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

6

Vyhláška č. 275/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.