V nadpisu části první se slova „ , VĚCÍ A JINÝCH MAJETKOVÝCH HODNOT“ nahrazují slovy „A VĚCÍ“.

Za nadpis části první se vkládá označení a nadpis nové hlavy I, které znějí:

„HLAVA I

Obecná ustanovení“.

§ 1 zní:

„§ 1

(1) Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho určené části pro účely výkonu trestu nebo uspokojení nároku poškozeného v trestním řízení a při správě takového majetku, jakož i při správě věcí a náhradních hodnot vydaných, odňatých nebo jinak zajištěných v trestním řízení (dále jen „majetek“).

(2) Podle tohoto zákona se postupuje i při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku vydaného v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních pro účely uvedené v odstavci 1 a při správě majetku zajištěného podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

(3) Podle tohoto zákona se nepostupuje při správě věcí, které orgán činný v trestním řízení převzal do úschovy za účelem provedení důkazu.

(4) Správou se pro účely tohoto zákona rozumí i prodej.

(5) Podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, návrhu na zabrání věci nebo návrhu na zabrání náhradní hodnoty podle trestního řádu přechází příslušnost ke správě zajištěného majetku na soud. Státní zástupce předá spolu s obžalobou nebo návrhem uvedeným ve větě první soudu všechny doklady o úkonech učiněných při správě zajištěného majetku v přípravném řízení.

(6) Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu se obdobně užijí na postup státního zástupce. Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu při správě zajištěného majetku se obdobně užijí také na postup policejního orgánu, který o zajištění majetku rozhodl, vyzval k vydání věci nebo vydal příkaz k odnětí věci podle trestního řádu; před rozhodnutím o prodeji zajištěného majetku je policejní orgán povinen informovat státního zástupce o tom, že tento majetek má být prodán, s výjimkou případu, kdy má být prodána věc podléhající rychlé zkáze. O úkonech, jimiž se zasahuje do základních práv a svobod a o kterých podle trestního řádu rozhoduje v přípravném řízení soudce, rozhoduje podle tohoto zákona soudce na návrh státního zástupce.

(7) Ustanovení tohoto zákona, v nichž se hovoří o obviněném, se obdobně užijí i na jinou osobu, jíž byl zajištěn majetek v trestním řízení.

(8) Nestanoví-li tento zákon jinak, soud postupuje při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku a při správě zajištěného majetku podle trestního řádu.“.

Poznámky pod čarou č. 1 až 1e se zrušují.

Nadpis nad § 2 se zrušuje.

Za § 1 se vkládá označení a nadpis nové hlavy II, které znějí:

„HLAVA II

Výkon rozhodnutí o zajištění majetku“.

Pod označení § 2 se vkládá nadpis „Obecná opatření“.

V § 2 odstavec 2 zní:

„(2) Soud, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěnému majetku předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva se zajištěným majetkem nakládat. Bylo-li zajištěno majetkové právo, soud doručí usnesení o zajištění také dlužníkovi obviněného a uloží mu, aby odpovídající plnění odevzdal do jeho úschovy nebo na jiné jím určené místo. Složením předmětu plnění do úschovy nebo na jiné určené místo dlužník svůj závazek v rozsahu poskytnutého plnění splní.“.

V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Soud, který rozhodl o zajištění, o této skutečnosti bezodkladně vyrozumí orgán, který podle zvláštních právních předpisů vede evidenci majetku, který byl zajištěn, a současně jej vyzve, aby, pokud zjistí, že se s majetkem, který byl zajištěn, nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámil. Byl-li podle katastrálního zákona podán návrh na zápis práva k nemovitosti do katastru nemovitostí na základě právního jednání, kterým obviněný nakládá s nemovitostí, před vydáním usnesení o jejím zajištění a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění.

(4) Je-li k převodu nebo ke zřízení práva k zajištěnému majetku nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů, lze po vyrozumění provedeném podle odstavce 3 takový zápis provést jen s předchozím souhlasem soudu, který o zajištění rozhodl; v případě zápisu práva k zajištěné nemovitosti do katastru nemovitostí podle katastrálního zákona se tento souhlas vyžaduje pouze v případě, že je zápis prováděn na základě právního jednání, kterým obviněný nakládá s nemovitostí.“.

Pod označení § 3 se vkládá nadpis „Vyloučení věcí“.

V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží obviněnému jako jeho společník․“.

V § 3 odstavec 2 zní:

„(2) Z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou dále vyloučeny peněžité dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči, dávky pomoci v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, a dále do výše základní částky, která nesmí být sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu,

Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje.

V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Z výkonu rozhodnutí o zajištění majetku pro účely uspokojení nároku poškozeného podle trestního řádu jsou vyloučeny také další věci nepodléhající výkonu soudního rozhodnutí podle občanského soudního řádu.“.

Pod označení § 4 se vkládá nadpis „Vyloučení věcí na návrh dotčené osoby“.

V § 4 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , která má odkladný účinek“.

V § 5 odst. 2 písm. a) se za slovo „vztahu“ vkládají slova „nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu“.

V § 5 se odstavce 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují.

V § 6 odst. 7 se slova „v případě potřeby“ nahrazují slovy „podle možností“.

V § 6 odst. 9 se slova „podle zvláštního právního předpisu³) nebo podle zvláštního právního předpisu rozhodne o jejich odnětí⁴)“ nahrazují slovy „nebo rozhodne o jejich odnětí podle trestního řádu“.

Poznámky pod čarou č. 3 a 4 se zrušují.

Nadpis § 7 zní:

„Zjišťování cenných papírů, zaknihovaných cenných papírů, peněžních prostředků a jiných nehmotných věcí“.

V § 7 odstavec 1 zní:

„(1) Zaknihované cenné papíry soud sepíše poté, kdy se dozví, že tyto zaknihované cenné papíry jsou pro obviněného evidovány v příslušné evidenci podle zvláštních právních předpisů; v případě potřeby nebo v pochybnostech si vyžádá zprávu od orgánu nebo osoby oprávněné vést takovou evidenci. Po sepsání zaknihovaných cenných papírů soud orgánu nebo osobě oprávněné k vedení příslušné evidence podle zvláštních právních předpisů sdělí, které zaknihované cenné papíry obviněného byly sepsány, datum jejich sepsání a vydá příkaz k zajištění práva nakládat se sepsanými zaknihovanými cennými papíry.“.

V § 7 odst. 3 a 4 se slovo „listinné“ zrušuje.

V § 7 odst. 3 se slova „ ; vždy se složí“ nahrazují slovy „a složí se“.

V § 7 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo na jiné soudem určené místo; ustanovení § 2 odst. 2 věta třetí se užije obdobně“.

V § 7 odst. 5 se slova „a jiné majetkové hodnoty“ nahrazují slovy „ , zaknihované cenné papíry a jiné nehmotné věci“ a slova „zvláštního právního předpisu⁵)“ se nahrazují slovy „trestního řádu“.

Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.

V § 8 odst. 1 větě první se slova „ověří to u příslušného katastrálního úřadu“ nahrazují slovy „ověří tuto skutečnost v katastru nemovitostí prostřednictvím dálkového přístupu“.

V § 8 odst. 1 se věta třetí včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.

V § 8 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Soud vyrozumí o usnesení o zajištění nemovitosti finanční úřad a obecní úřad, v jejichž obvodu se zajištěná nemovitost nachází, a usnesení vyvěsí na úřední desce soudu.“.

Za § 8 se vkládá označení a nadpis nové hlavy III, které znějí:

„HLAVA III

Správa zajištěného majetku“.

Pod nadpis hlavy III se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:

„§ 8a

Účel správy a odpovědnost správce

(1) Majetek zajištěný v trestním řízení se spravuje podle tohoto zákona, pokud je zapotřebí právně jednat nebo činit potřebné úkony, aby nedošlo bezdůvodně k snížení hodnoty zajištěného majetku nebo k jeho zmenšení, popřípadě aby se majetek očekávaným způsobem zvýšil.

(2) Pro dosažení účelu správy správce vykonává v potřebném rozsahu práva a povinnosti spojené se zajištěným majetkem, jejichž výkon mu přiznává tento zákon, nebo jejichž výkon byl obviněnému zakázán soudem. Správce vykonává jednotlivá práva a povinnosti podle povahy zajištěného majetku a práv s ním spojených v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy a v souladu s pověřením nebo smlouvou o správě; přitom postupuje řádně a svědomitě.

(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak, odpovídá správce za škodu způsobenou při výkonu správy jím nebo osobami, které použil k plnění svých úkolů, tomu, komu byla způsobena v souvislosti s výkonem této činnosti; této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

(4) Správce je povinen mít po dobu výkonu správy uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem správy; to neplatí, odpovídá-li za jeho činnost stát podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Smlouva musí pokrývat odpovědnost správce za škodu, která je způsobena jeho konáním nebo opomenutím při výkonu funkce správce nebo v souvislosti s ní nebo konáním nebo opomenutím jeho zaměstnanců při výkonu jeho funkce, pokud ke konání nebo opomenutí došlo v době trvání pojištění. Tuto smlouvu je správce povinen uzavřít nejpozději do 5 dnů poté, co byl pověřen správou nebo s ním byla sjednána smlouva o správě, a neprodleně po jejím uzavření doložit tuto skutečnost tomu, kdo jej pověřil výkonem správy, nebo s ním sjednal smlouvu o správě.

(5) Limit pojistného plnění sjednaný ve smlouvě o pojištění odpovědnosti uvedené v odstavci 4 musí činit minimálně 1 000 000 Kč pro jednu pojistnou událost; pro správce, který na základě zajištěných práv k podílu vykonává funkci člena statutárního orgánu v obchodní korporaci, jejíž roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející pověření správou dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, anebo který zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru, musí činit limit pojistného plnění minimálně 10 000 000 Kč pro jednu pojistnou událost.“.

V nadpisu § 9 se slovo „Správa“ nahrazuje slovem „Správce“.

V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „rozhodl“ vkládají slova „nebo na který přešla příslušnost ke správě podle § 1 odst. 5“.

V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Byla-li zajištěna práva související s podílem v obchodní korporaci, jež umožňují podílet se na řízení obchodní korporace, a je-li zapotřebí vykonávat správu podílu v obchodní korporaci (dále jen „správa podílu“), soud uvedený v odstavci 1 pověří správou podílu osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců, které bylo vydáno zvláštní povolení podle zákona o insolvenčních správcích; nelze-li takto postupovat, pověří správou podílu jiného insolvenčního správce. Pokud zvláštní právní předpis váže vlastnictví podílu nebo výkon funkce statutárního orgánu v obchodní korporaci na splnění určitých zvláštních podmínek, tyto podmínky nemusí být u správce podílu splněny; pokud však některý z insolvenčních správců tyto podmínky splňuje, soud jej ustanoví správcem podílu přednostně. Insolvenční správce může pověření ke správě podílu odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud uvedený v odstavci 1. Soud uvedený v odstavci 1 nepověří správou podílu insolvenčního správce, jestliže má důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

V § 9 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Správu zajištěných

(4) Nemůže-li ten, kdo má podle odstavce 1 správu zajištěného majetku vykonávat, zajistit výkon správy sám, zajistí jej podle povahy zajištěného majetku

V § 9 odst. 5 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.

V § 9 odst. 5 se za větu první vkládají věty „Smlouva může být uzavřena i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Je-li předmětem smlouvy výkon správy spočívající v prodeji zajištěného majetku, musí v ní být i ujednání o způsobu stanovení kupní ceny a o postupu při prodeji.“.

V § 9 odstavec 6 zní:

„(6) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo soudní exekutor neprodleně vyrozumí soud uvedený v odstavci 1 o postupu podle odstavce 4 písm. a); zajištěný majetek může předat ke správě smluvnímu správci podle odstavce 4 písm. b) jen po předchozím souhlasu tohoto soudu.“.

V § 9 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) Pověření ke správě zajištěného majetku je opatření, jež musí mít písemnou formu a obsahovat zejména označení orgánu, který pověření vydal, označení pověřeného správce a vymezení práv a povinností spojených s výkonem správy. V pověření nebo v připojených listinách je zapotřebí náležitě a nezaměnitelně určit zajištěný majetek, kterého se pověření týká. Pověření může být vydáno i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Pověření se nevydává ke správě majetku uvedeného v odstavci 3. Orgán uvedený v odstavci 1 může pověření kdykoli písemně zrušit a za podmínek stanovených tímto zákonem pověřit jiného správce, uzavřít smlouvu o správě, nebo zajištěný majetek spravovat sám.

(8) O pověření ke správě zajištěného majetku podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 se vyrozumí osoba, jíž byl zajištěn majetek; o pověření správou podílu se vyrozumí také tato obchodní korporace. O zrušení pověření, pověření jiného správce a o uzavření smlouvy o správě se vyrozumí osoby, které byly vyrozuměny o pověření ke správě zajištěného majetku podle věty první.“.

§ 10 včetně nadpisu zní:

„§ 10

Práva a povinnosti správce

(1) Správce je povinen právně jednat za účelem zabránění snížení hodnoty nebo zmenšení zajištěného majetku, zejména

(2) Movité věci, jež byly obviněným vydány nebo mu byly odňaty, je správce povinen rovněž řádně zabezpečit a chránit před znehodnocením, zejména před jejich poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, a provést potřebné úkony směřující k uchování hodnoty věci.

(3) Správce činí za účelem ochrany zajištěného majetku v soudním, správním nebo jiném řízení všechny úkony, které je jinak oprávněn činit jeho vlastník nebo majitel, případně jiná osoba oprávněná s majetkem nakládat.

(4) Správce vede zajištěný majetek průkazným a přehledným způsobem v evidenci, a to až do doby konečného naložení s majetkem; zajištěný majetek není předmětem účetnictví a inventarizace.

(5) Jiné povinnosti související se zajištěným majetkem než uvedené v odstavcích 1 až 4 správce nevykonává. Jiná práva související se zajištěným majetkem vykonává správce za účelem ochrany zajištěného majetku pouze v rozsahu, v jakém byla zakázána obviněnému soudem podle trestního řádu. Správce není oprávněn zajištěný majetek využívat, pronajmout, zatížit nebo převést na jinou osobu.

(6) Pro účely řádného výkonu správy zajištěného majetku je správce oprávněn činit všechny potřebné úkony, zejména je oprávněn nahlížet do účetních záznamů, smluv a dalších písemností týkajících se zajištěného majetku a vstupovat na místa, kde se nacházejí; obviněný, jakož i jiné osoby, vůči nimž je úkon prováděn, jsou povinni správci poskytnout veškerou potřebnou součinnost. Pokud osoby uvedené ve větě první bez dostatečné omluvy neuposlechnou příkazu nebo nevyhoví výzvě správce a neposkytnou mu potřebnou součinnost, může jim soud uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč; neuposlechne-li takového příkazu nebo výzvy osoba, která jedná za právnickou osobu, může být právnické osobě, kterou zastupuje, uložena pořádková pokuta do 500 000 Kč; o tom je třeba tyto osoby předem poučit. Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek; na rozhodování o stížnosti se obdobně užije § 146a trestního řádu.“.

Poznámky pod čarou č. 7 až 9 se zrušují.

Za § 10 se vkládají nové § 10a a 10b, které včetně nadpisů znějí:

„§ 10a

Správa podílu

(1) Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2 vstupuje do zajištěných práv společníka obchodní společnosti nebo člena družstva a vykonává je v potřebném rozsahu v souladu s tímto zákonem a zákonem o obchodních korporacích.

(2) Je-li pro dosažení účelu správy zapotřebí vyměnit jednoho nebo více členů statutárního orgánu obchodní korporace a zajištěná práva takový postup správci umožňují, správce svolá nejvyšší orgán obchodní korporace a jeho prostřednictvím dosáhne jejich odvolání a nechá se místo nich zvolit členem statutárního orgánu; ustanovení zákona o obchodních korporacích o bezúhonnosti člena orgánu obchodní korporace a jejím prokazování, o počtu členů statutárního orgánu obchodní korporace a o minimálních lhůtách pro oznámení termínu jednání nejvyššího orgánu obchodní korporace se nepoužijí.

(3) Na výzvu soudu je správce povinen mu předložit v jím stanovené přiměřené lhůtě zprávu o své činnosti při výkonu správy podílu; takovou zprávu je správce povinen předložit soudu vždy do 15 dnů poté, co zaniklo nebo bylo zrušeno jeho pověření ke správě podílu.

(4) Pověření správce ke správě podílu zaniká

(5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno oprávnění soudu zrušit pověření správce z jiných důvodů.

(6) Pokud správce podílu vykonává v době zániku nebo zrušení pověření funkci člena orgánu obchodní korporace, tato funkce zaniká ke dni zániku nebo zrušení pověření; pověřil-li však soud správou podílu podle tohoto zákona nového správce do 14 dnů poté, co bylo zrušeno nebo zaniklo pověření dosavadního správce, přechází na nového správce tato funkce ke dni jeho pověření správou. Právní jednání učiněná dosavadním správcem ve funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace v době mezi zrušením nebo zánikem jeho pověření a okamžikem, kdy se o zrušení nebo zániku pověření dozví, zůstávají platná, pokud je schválí nový statutární orgán. Dosavadní správce je povinen poskytnout novému správci, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci na jejich žádost potřebnou součinnost, zejména je informovat o jím učiněných právních jednáních.

§ 10b

Odměna správce podílu

(1) Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2 má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů.

(2) Odměna správce, který na základě zajištěných práv k podílu vykonává funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace, a náhrada jeho hotových výdajů se hradí z majetku obchodní korporace. Nedostačuje-li majetek obchodní korporace zcela nebo zčásti k úhradě odměny správce a k náhradě jeho hotových výdajů, hradí je stát. Odměnu správce, který vykonává správu podílu a není členem jejího statutárního orgánu, a náhradu jeho hotových výdajů hradí stát.

(3) Soud rozhodne na návrh správce o výši jeho odměny a v případě, že hotové výdaje hradí stát, také o výši náhrady jeho hotových výdajů; návrh správce musí obsahovat vyúčtování odměny a hotových výdajů, přičemž navrhovanou výši náhrady hotových výdajů je správce povinen prokazatelně doložit a odůvodnit jejich účelnost a důvodnost. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.

(4) Při stanovení výše odměny správce soud vychází ze skutečnosti, zda správce vykonává v obchodní korporaci funkci člena statutárního orgánu, a z výše obratu obchodní korporace. Nelze-li výši odměny správce stanovit podle těchto kritérií, přihlédne soud při stanovení její výše k délce doby výkonu správy, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti správce, a vykonává-li správce v obchodní korporaci funkci člena statutárního orgánu, přihlédne soud také k výši odměny ostatních členů statutárního orgánu nebo, není-li takových členů statutárního orgánu, přihlédne k výši odměny bývalých členů statutárního orgánu.

(5) V případech, kdy odměnu a náhradu hotových výdajů správce hradí stát, vyplatí je soud z prostředků státního rozpočtu.

(6) Soud může v průběhu výkonu správy podílu rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a náhrady hotových výdajů správci, a to i opakovaně.

(7) Způsob stanovení odměny a hotových výdajů správce pověřeného správou podílu, nejvyšší přípustnou výši odměny a hotových výdajů hrazenou státem a způsob jejich výplaty stanoví prováděcí právní předpis.“.

§ 11 a 12 včetně nadpisů znějí:

„§ 11

Náklady správy

Náklady nutné pro řádný výkon správy zajištěného majetku hradí soud z prostředků státního rozpočtu, pokud zvláštní právní předpisy upravující nakládání se zajištěným majetkem neumožňují jejich úhradu jiným způsobem.

§ 12

Prodej zajištěného majetku

(1) Soud může rozhodnout o prodeji zajištěného majetku s předchozím souhlasem obviněného; souhlas k prodeji může být udělen písemně nebo ústně do protokolu. Obviněný se v takovém případě může závazně vyjádřit k nejnižší ceně, za kterou lze majetek prodat; o tomto právu musí být poučen.

(2) Bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 může soud rozhodnout o prodeji zajištěného majetku, lze-li důvodně předpokládat, že

(3) V případě splnění podmínek stanovených tímto zákonem je pověřený nebo smluvní správce povinen navrhnout soudu prodej zajištěného majetku; o takovém návrhu soud rozhodne neprodleně po jeho obdržení.

(4) Při stanovení kupní ceny a při prodeji postupuje

(5) Peněžní částka získaná prodejem se složí do úschovy soudu.

(6) Proti usnesení podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) až d) je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Na rozhodování o stížnosti proti usnesení podle odstavce 2 písm. c) nebo d) se obdobně užije § 146a trestního řádu.“.

Za § 12 se vkládá označení a nadpis nové hlavy IV, které znějí:

„HLAVA IV

Závěrečné ustanovení“

Pod nadpis hlavy IV se vkládá nový § 12a, který zní:

„§ 12a

Ministerstvo spravedlnosti vydá vyhlášku k provedení § 10b odst. 7.“.

V § 42 odst. 1 a § 349b se slova „nebo jiná majetková hodnota“ zrušují.

V § 42 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Byla-li zabrána nebo má-li podle návrhu být zabrána věc, která je součástí majetku svěřenského nebo podílového fondu, má v trestním řízení postavení zúčastněné osoby svěřenský správce nebo obhospodařovatel podílového fondu.“.

V § 47 odst. 1 se slova „Je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno“ nahrazují slovy „Byla-li poškozenému způsobena trestným činem škoda nebo nemajetková újma, nebo získal-li obviněný takovým trestným činem na jeho úkor bezdůvodné obohacení“.

V § 47 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Zajišťovat nelze nárok, který nelze v trestním řízení uplatnit. K zajištění nelze užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu rozhodnutí o zajištění.“.

V § 47 odstavec 4 zní:

„(4) Soud a v přípravném řízení státní zástupce v usnesení o zajištění zakáže obviněnému, aby majetek uvedený v rozhodnutí o zajištění a případně též majetek, který bude při výkonu takového rozhodnutí sepsán, po oznámení usnesení převedl na jiného nebo jej zatížil anebo aby jej záměrně poškozoval nebo ničil. Dále mu uloží, aby předsedovi senátu a v přípravném řízení státnímu zástupci do 15 dnů od oznámení usnesení a u následně sepsaného majetku v jimi stanovené lhůtě sdělil, zda a kdo má k zajištěnému majetku předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ním nakládat, a bylo-li zajištěno majetkové právo, též kdo je osobou povinnou poskytnout odpovídající plnění, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). Je-li to zapotřebí pro účely zajištění, lze v usnesení o zajištění nebo i v dodatečném usnesení zakázat nebo omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěným majetkem, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazy uvedenými ve větě první a třetí je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba obviněného poučit.“.

V § 47 se odstavce 5 a 6 zrušují.

Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 5 až 8.

V § 47 odst. 5 se za slova „výkonu rozhodnutí“ vkládají slova „ , exekuce nebo insolvenčního řízení“.

V § 48 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

V § 48 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce na návrh obviněného povolit provedení úkonu, který se týká zajištěného majetku.

(4) Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění; o této žádosti soud a v přípravném řízení státní zástupce, který o ní rozhoduje, vyrozumí poškozeného, jehož nárok byl zajištěn. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci takového rozhodnutí.“.

V § 49 se slova „vynětí ze zajištění“ nahrazují slovy „povolení provedení úkonu“.

V části první v nadpisu hlavy čtvrté se slova „ , VĚCÍ A JINÝCH MAJETKOVÝCH HODNOT“ nahrazují slovy „A VĚCÍ“.

V části první hlavě čtvrté nadpis oddílu čtvrtého zní: „Zajištění věcí“.

V § 78 odst. 1 se za slovo „sebe“ vkládá slovo „hmotnou“.

V § 78 se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí:

„(4) Byla-li vydána hmotná věc, s níž jsou spojena práva, jež je třeba zajistit, postupuje se při jejich zajištění přiměřeně podle § 79e.

(5) Osoba, která hmotnou věc vydala, nesmí po dobu zajištění takovou věc převést na jinou osobu nebo ji zatížit. Právní jednání učiněné v rozporu s tímto zákazem je neplatné; soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. O tom je třeba tuto osobu poučit.

(6) Orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 3 uloží osobě, která hmotnou věc vydala, aby mu v jím stanovené lhůtě sdělila, zda a kdo má k vydané věci předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ní nakládat, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66); o zajištění hmotné věci následně vyrozumí osoby a orgány, o nichž se dozví, že mají k takové věci předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s ní nakládat. O zajištění věci dále bezodkladně vyrozumí orgán, který podle jiných právních předpisů vede evidenci takových věcí.

(7) Postup při správě zajištěných hmotných věcí stanoví zvláštní právní předpis.

(8) Odstavce 4 až 7 se neužijí na hmotné věci, které orgán činný v trestním řízení převzal do úschovy pouze za účelem provedení důkazu.“.

V § 79 odst. 1 se za slovo „Nebude-li“ vkládá slovo „hmotná“.

V § 79 odst. 2 se za slova „vydal, odnětí“ vkládá slovo „hmotné“.

V § 79 odst. 4 se za slovo „odnětí“ vkládá slovo „hmotné“.

V § 79 odst. 5 se za slovo „odňaté“ vkládá slovo „hmotné“.

V § 79 odst. 6 se za slovo „která“ vkládá slovo „hmotnou“ a za slovo „byla“ se vkládá slovo „hmotná“.

V § 79 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a písemné poučení o tom, že vydanou nebo odňatou hmotnou věc nesmí převést na někoho jiného nebo ji zatížit, přičemž právní jednání učiněné v rozporu s tímto zákazem je neplatné“.

V § 79 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Na odňatou hmotnou věc, která nebyla orgánem činným v trestním řízení převzata do úschovy za účelem provedení důkazu, se přiměřeně užije § 78 odst. 4 až 8.“.

V § 79a odst. 2 se slova „bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále“ nahrazují slovy „číslo účtu a“.

V § 79a odst. 2 se za větu pátou vkládá věta „Právní jednání učiněné v rozporu se zákazem uvedeným v rozhodnutí je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba majitele účtu poučit.“.

V § 79a odst. 2 větě sedmé se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „ , exekuce nebo insolvenčního řízení“.

V § 79a odst. 2 větě osmé se za slova „výkonu rozhodnutí“ vkládají slova „ , exekuce nebo insolvenčního řízení“ a za slovo „prováděn“ se vkládají slova „nebo je-li s těmito peněžními prostředky v exekučním nebo insolvenčním řízení nakládáno“.

V § 79a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „ , jež má, pokud jde o zrušení zajištění nebo jeho omezení, odkladný účinek“.

V § 79a se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Postup při správě zajištěných peněžních prostředků na účtu u banky stanoví zvláštní právní předpis.“.

V § 79b se za slovo „příspěvkem“ vkládají slova „ , blokaci peněžních prostředků doplňkového penzijního spoření“.

V § 79b se slova „Na postup při rozhodování o zajištění a na zrušení nebo omezení zajištění“ nahrazují slovem „Jinak“.

V § 79c odstavec 1 zní:

„(1) Rozhodne-li předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce o zajištění zaknihovaných cenných papírů, orgán nebo osoba oprávněná k vedení příslušné evidence podle jiných právních předpisů zajistí právo majitele nakládat s těmito zaknihovanými cennými papíry; náleží-li toto právo jiné oprávněné osobě, zajistí je této osobě.“.

V § 79c odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) V usnesení o zajištění zaknihovaných cenných papírů se tomu, komu byly zaknihované cenné papíry zajištěny, zakáže, aby po oznámení usnesení zaknihované cenné papíry převedl na někoho jiného nebo je zatížil, a uloží se mu, aby orgánu činnému v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k zaknihovaným cenným papírům předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s nimi nakládat, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, může podle povahy a okolností trestného činu, pro který se vede trestní stíhání, v rozhodnutí o zajištění nebo i v dodatečném rozhodnutí zakázat nebo omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěnými zaknihovanými cennými papíry, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých; při jejich zajištění postupuje přiměřeně podle § 79e. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazy uvedenými ve větě první a druhé je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba toho, komu byly zaknihované cenné papíry zajištěny, poučit.

(4) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěným zaknihovaným cenným papírům předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s nimi nakládat.“.

V § 79c se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Na důvody rozhodnutí o zajištění zaknihovaných cenných papírů, na postup při rozhodování o zajištění, na nakládání se zajištěnými zaknihovanými cennými papíry v rámci výkonu rozhodnutí, exekuce nebo insolvenčního řízení a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně užije ustanovení § 79a.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

V § 79d odstavec 2 zní:

„(2) V usnesení o zajištění nemovitosti se tomu, komu byla nemovitost zajištěna, zakáže, aby po oznámení usnesení nemovitost převedl na jiného nebo ji zatížil anebo aby ji záměrně poškozoval nebo ničil, a uloží se mu, aby orgánu činnému v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ní nakládat, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). Právní jednání učiněné v rozporu s tímto zákazem je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba toho, komu byla nemovitost zajištěna, poučit. Opis usnesení o zajištění zašle orgán uvedený v odstavci 1 příslušnému katastrálnímu úřadu a zároveň jej vyzve, aby, pokud zjistí, že je se zajištěnou nemovitostí nakládáno tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu jejího zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámil. Státní zástupce zašle příslušnému katastrálnímu úřadu opis rozhodnutí o zrušení zajištění nemovitosti podle odstavce 1.“.

V § 79d odst. 3 se slova „vlastníka nemovitosti“ nahrazují slovy „toho, komu byla nemovitost zajištěna,“ a slova „Vlastník nemovitosti“ se nahrazují slovy „Ten, komu byla nemovitost zajištěna,“.

V § 79d odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěné nemovitosti předkupní, nájemní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s ní nakládat; dále o něm vyrozumí finanční úřad a obecní úřad, v jejichž obvodu se zajištěná nemovitost nachází.“.

V § 79d odstavec 5 zní:

„(5) Zápis vlastnického nebo jiného práva k zajištěné nemovitosti na základě právního jednání, kterým ten, komu byla nemovitost zajištěna, nakládá s nemovitostí, lze po vyrozumění příslušného katastrálního úřadu podle odstavce 2 povolit jen s předchozím souhlasem orgánu, který rozhodl o zajištění podle odstavce 1. Byl-li podle katastrálního zákona podán návrh na zápis práva k nemovitosti do katastru nemovitostí na základě právního jednání, kterým ten, komu je následně nemovitost zajištěna, nakládá s nemovitostí, před vydáním usnesení o jejím zajištění a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění.“.

V § 79d odst. 6 se za slova „výkonu rozhodnutí“ vkládají slova „ , exekuce nebo insolvenčního řízení“ a za slovo „prováděn“ se vkládají slova „nebo je-li s takovou nemovitostí v exekučním nebo insolvenčním řízení nakládáno“.

V § 79d odst. 8 se slova „Vlastník nemovitosti, která byla zajištěna“ nahrazují slovy „Ten, komu byla nemovitost zajištěna“ a slova „ji vlastník nemovitosti, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat“ se nahrazují slovy „být podána opakovaně, neuvádí-li se v ní nové důvody,“.

V nadpisu § 79e a v § 79e odst. 1, 7 a 8 se slova „jiné majetkové hodnoty“ nahrazují slovy „nehmotné věci“.

V § 79e odst. 1 větě první se slova „majetková hodnota“ nahrazují slovy „nehmotná věc“, slovo „79d“ se nahrazuje slovem „79c“ a slova „majetkové hodnoty“ se nahrazují slovy „nehmotné věci“.

V § 79e odstavec 2 zní:

„(2) V usnesení o zajištění nehmotné věci se tomu, komu byla nehmotná věc zajištěna, zakáže, aby ji po oznámení usnesení převedl na jiného nebo ji zatížil. Je-li to zapotřebí pro účely zajištění, lze v usnesení o zajištění nehmotné věci nebo i v dodatečném usnesení zakázat nebo omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěnou nehmotnou věcí, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazy uvedenými ve větě první a druhé je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba toho, komu byla nehmotná věc zajištěna, poučit.“.

V § 79e se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Tomu, komu byla nehmotná věc zajištěna, se dále uloží, aby orgánu činnému v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k nehmotné věci předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ní nakládat, a bylo-li zajištěno majetkové právo, též kdo je osobou povinnou poskytnout odpovídající plnění, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). V usnesení se ten, komu byla nehmotná věc zajištěna, vyzve také k vydání všech listin, jejichž předložení je nutné k uplatnění určitého práva k zajištěné nehmotné věci, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66 a 79). Tyto listiny se sepíší a složí do úschovy orgánu činného v trestním řízení, který rozhodl o zajištění.“.

Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.

V § 79e odstavce 4 a 5 znějí:

„(4) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěné nehmotné věci předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s ní nakládat. Usnesení o zajištění rovněž oznámí tomu, kdo má poskytnout odpovídající plnění, a uloží mu, aby složil předmět plnění do jeho úschovy nebo na jiné jím určené místo. Složením předmětu plnění do úschovy nebo na jiné určené místo dlužník svůj závazek v rozsahu poskytnutého plnění splní. Usnesení o zajištění nehmotné věci se dlužníku oznámí dříve, než tomu, komu byla nehmotná věc zajištěna, je-li dlužník znám. Usnesení o zajištění podílu v obchodní korporaci se oznámí také obchodní korporaci.

(5) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí bezodkladně orgán, který podle jiných právních předpisů vede evidenci nehmotné věci, která byla zajištěna, a zároveň jej vyzve, aby, pokud zjistí, že je se zajištěnou nehmotnou věcí nakládáno tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu jejího zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámil.“.

V § 79e odst. 6 větě první a v § 79e odst. 7 se slova „jiné majetkové hodnotě“ nahrazují slovy „nehmotné věci“.

V § 79e odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Se zajištěnou nehmotnou věcí lze v rámci výkonu rozhodnutí, exekuce nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn nebo je-li s takovou nehmotnou věcí v exekučním nebo insolvenčním řízení nakládáno k uspokojení pohledávky státu.“.

V § 79f se slova „jinou majetkovou hodnotu“ nahrazují slovy „nehmotnou věc“.

V § 79f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce povolit na návrh osoby, jíž byla náhradní hodnota zajištěna, provedení úkonu, který se týká zajištěné náhradní hodnoty. Proti takovému rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.

Za § 79f se vkládá nový § 79g, který zní:

„§ 79g

Důvod zajištění věci lze v průběhu trestního řízení změnit rozhodnutím, proti kterému je přípustná stížnost.“.

V nadpisu nad § 80 se slova „a jinou majetkovou hodnotou“ zrušují.

V § 81a se slova „jiné majetkové hodnoty“ nahrazují slovy „jiných nehmotných věcí“.

V § 81b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Byl-li vydán nebo odňat exemplář rostliny nebo živočicha, regulovaná kožešina nebo výrobek z tuleně nebo jiný jedinec, které lze zadržet pro účely jejich zabavení podle zákona o obchodování s ohroženými druhy, nebo jedinec zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha anebo volně žijícího ptáka, které lze odebrat podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a není-li jich třeba pro důkazní účely a nelze-li je vrátit podle § 80, orgán činný v trestním řízení, kterému byly vydány, nebo který vydal příkaz k jejich odnětí, je postoupí České inspekci životního prostředí a zajistí jejich předání inspekci, pokud k němu dosud nedošlo; tím je zajištění ukončeno.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

V nadpisu § 146a se za slovo „osob“ vkládá slovo „ , věcí“.

V § 146a odst. 1 písm. c) se za slovo „příspěvkem“ vkládají slova „ , blokaci peněžních prostředků doplňkového penzijního spoření“.

V § 146a odst. 1 písm. d) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

V § 146a odst. 1 písmeno f) zní:

V § 146a odst. 1 písm. g) se za slovo „hodnoty“ vkládají slova „ , nepovolil provedení úkonu týkajícího se zajištěné náhradní hodnoty“.

V § 146a odst. 1 písmena h) až j) znějí:

V § 146a odst. 2 se slova „§ 79c odst. 4, § 79d odst. 1 a 7, § 79e odst. 1 a 7 nebo § 79f“ nahrazují slovy „§ 79c odst. 2, 3 a 5, § 79d odst. 1 a 7, § 79e odst. 1, 2 a 8, § 79f odst. 2 nebo § 79g“.

V nadpisu nad § 239 a v nadpisu § 349b se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují.

V § 239 odst. 1 a 2, § 314e odst. 2 písm. f), § 349b větě první a druhé a v § 358 se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují.

V § 343 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Bylo-li nařízeno vymáhání peněžitého trestu, jehož výkon je zajištěn na majetku odsouzeného, na jeho úhradu se přednostně užije zajištěný majetek.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

V § 344 odst. 3 se za slovo „zmařen“ vkládají slova „ , zejména nelze-li peněžitý trest uhradit z majetku zajištěného pro účely jeho výkonu“.

Za § 344 se vkládají nové § 344a a 344b, které včetně nadpisu znějí:

„Zajištění výkonu peněžitého trestu

§ 344a

(1) Je-li obviněný stíhán pro trestný čin, za který je třeba vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a poměrům obviněného očekávat uložení peněžitého trestu, může soud a v přípravném řízení státní zástupce zajistit určenou část majetku obviněného. K zajištění nelze užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu rozhodnutí o zajištění.

(2) Proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost.

(3) Na rozhodování o zajištění výkonu peněžitého trestu a postup při zajištění se jinak užije § 47 odst. 4 až 6 a § 47 odst. 8 obdobně.

§ 344b

(1) Soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší nebo omezí, pomine-li důvod, pro který byla určená část majetku zajištěna, nebo není-li zajištění třeba v rozsahu, v němž bylo nařízeno.

(2) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce na návrh obviněného povolit provedení úkonu, který se týká zajištěného majetku.

(3) Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti musí soud a v přípravném řízení státní zástupce neprodleně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má, pokud jde o povolení provedení úkonu, zrušení nebo omezení zajištění, odkladný účinek.“.

V § 347 odst. 1 se slova „ , a je obava, že výkon tohoto trestu bude zmařen nebo ztížen“ zrušují.

V § 347 odst. 1 větě první a větě druhé se za slova „majetek obviněného“ vkládají slova „nebo jeho určenou část“.

V § 347 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K zajištění nelze užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu rozhodnutí o zajištění.“.

V § 348 odstavec 1 zní:

„(1) Zajištění postihuje veškerý majetek obviněného nebo jeho určenou část, včetně plodů a užitků, které z nich plynou. Zajištění celého majetku se vztahuje i na majetek, který obviněný nabude po zajištění.“.

V § 348 odst. 2 se slova „podle odstavce 1“ zrušují a slova „až 10“ se nahrazují slovy „až 6 a § 47 odst. 8 obdobně“.

§ 349 zní:

„§ 349

(1) Soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší nebo omezí, pomine-li důvod, pro který byly majetek nebo jeho určená část zajištěny, nebo není-li zajištění třeba v rozsahu, v němž bylo nařízeno.

(2) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce na návrh obviněného povolit provedení úkonu, který se týká zajištěného majetku.

(3) Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti musí soud a v přípravném řízení státní zástupce neprodleně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má, pokud jde o povolení provedení úkonu, zrušení nebo omezení zajištění, odkladný účinek.“.

V § 21 odst. 1 a 2, § 24 odst. 1 písm. d), § 35 odst. 5 a § 88a odst. 3 písm. a) a c) se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují.

V § 88a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „majetku, věcí nebo jiných majetkových hodnot“ nahrazují slovy „majetku nebo věcí“.

V § 43 odst. 2, § 45 odst. 1, § 52 odst. 1 písm. f), § 70 odst. 2 až 4, § 71 odst. 1 větě první a druhé, § 71 odst. 2, § 72, § 98 odst. 1, § 101 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 101 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 101 odst. 2 písm. b) a c), § 101 odst. 3, § 101 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 101 odst. 5, § 102, § 104 odst. 2, § 105 odst. 1 písm. e), § 135, § 152 odst. 1, § 153 odst. 1, § 156 odst. 1, § 157 odst. 1, § 183 odst. 1 a 2, § 189 odst. 1, § 190 odst. 2, § 191 odst. 1 a 2 závěrečné části ustanovení, § 192 odst. 3, § 205 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 206 odst. 1, § 209 odst. 1, § 210 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 214 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 215 odst. 1, § 216 odst. 1 písm. a) a b), § 216 závěrečné části ustanovení, § 217 odst. 1, § 228 odst. 1, § 229, § 230 odst. 1, § 230 odst. 2 závěrečné části ustanovení, § 230 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 231 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 231 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 232 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 232 odst. 2, § 234 odst. 1, § 235, § 236 odst. 1, § 239 odst. 1, § 245 odst. 1, § 246 odst. 1, § 248 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 248 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 253 odst. 1, § 260 odst. 1, § 261 odst. 1, § 268 odst. 1 a 3 úvodní části ustanovení, § 269 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení, § 270 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení, § 271 odst. 1, § 279 odst. 1, § 284 odst. 1 a 2, § 285 odst. 1 a 2, § 286 odst. 1, § 297 odst. 1, § 298a odst. 1, § 299 odst. 1 a 3 úvodní části ustanovení, § 300 a 301, § 302 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 303 odst. 1, § 304 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení, § 305 odst. 1, § 306 odst. 1, § 307 odst. 1, § 336 závěrečné části ustanovení, § 338 odst. 1, § 342 odst. 1, § 393 odst. 2 a v § 398 odst. 2 se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují.

V nadpisu § 70, v nadpisu § 72 a v nadpisu § 101 se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují.

V § 70 odstavec 1 zní:

„(1) Soud uloží trest propadnutí věci, kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj.“.

V § 70 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Soud může uložit trest propadnutí věci,

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

V § 70 odst. 3, § 71 odst. 1 větě první, § 101 odst. 2 písm. b) a c), odst. 3 a odst. 4 písm. a), § 206 odst. 1, § 214 odst. 1 písm. a) a b), § 215 odst. 1, § 216 odst. 1 písm. b), § 219 odst. 1, § 337 odst. 3 písm. a) a § 414 odst. 1 písm. a) se slova „nebo jinou majetkovou hodnotu“ zrušují.

V § 70 odst. 4 se slova „nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „uvedenou v odstavci 2“.

V § 70 odst. 6, § 71 odst. 2, § 101 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 101 odst. 2 písm. a) až c), § 104 odst. 1 a § 135 se slova „nebo jiná majetková hodnota“ zrušují.

V § 71 odst. 1 se slova „odst. 1 a 2“ zrušují.

V § 71 odst. 2 a v § 101 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „odst. 1“ zrušují.

V § 101 odst. 2 písm. b) a c) se za slovo „pachatelem“ vkládají slova „nebo je-li součástí majetku svěřenského fondu nebo podílového fondu a byla-li nabyta“.

V § 101 odst. 4 písm. d) se slova „nebo jinou majetkovou hodnotou“ zrušují.

V § 102 se slova „náleží věc nebo jiná majetková hodnota, která“ zrušují, za slovo „zabrána“ se vkládá slovo „věc“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“.

V § 104 odst. 2 se slova „§ 70 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 70 odst. 5“.

V nadpisu § 134 a v nadpisu § 135 se slova „a jiná majetková hodnota“ zrušují.

V § 134 odst. 1 se čárka za slovem „zvířata“ nahrazuje slovem „a“ a slova „ , peněžní prostředky na účtu a na cenné papíry“ se zrušují.

V § 134 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

V § 137 se věta třetí zrušuje.

V nadpisu § 138 se slova „a jiné majetkové hodnoty“ zrušují.

V § 138 odst. 2 se čárka za slovem „prostředí“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a jiné majetkové hodnoty“ se zrušují.

V § 214 odst. 2 písm. a), § 214 odst. 3 písm. b) a c), § 214 odst. 4 písm. a), § 215 odst. 3 písm. a), § 216 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 216 odst. 2 písm. a), § 216 odst. 3 písm. b) a c), § 216 odst. 4 písm. b) a v § 217 odst. 3 písm. a) se slova „nebo jiné majetkové hodnotě“ zrušují.

V § 15 odst. 1 písm. d), odst. 2 a 3, § 19 a v § 26 se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují.

V nadpisu § 19 a v nadpisu § 26 se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují.

V § 26 se slova „nebo jinou majetkovou hodnotou“ zrušují.

V § 30 odst. 1 se slova „policejní orgán“ nahrazují slovy „orgán činný v trestním řízení, který trestní stíhání zahájil,“.

V § 33 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.

V § 33 odstavec 2 zní:

„(2) Z důležitých důvodů může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce na návrh dotčené právnické osoby povolit provedení úkonu, který se týká majetku, na nějž se vztahuje zajišťovací opatření podle odstavce 1. Nevyhoví-li státní zástupce návrhu právnické osoby podle věty první, je povinen jej nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudci; o tomto postupu vyrozumí dotčenou právnickou osobu.“.

V § 33 odst. 3 se slova „Zajišťovací opatření se“ nahrazují slovy „Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zajišťovací opatření“.

V § 33 odstavec 5 zní:

„(5) Právnická osoba, které bylo uloženo zajišťovací opatření podle odstavce 1, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti se musí neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji právnická osoba, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Nevyhoví-li takové žádosti v přípravném řízení státní zástupce, je povinen ji nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudci; o tomto postupu vyrozumí dotčenou právnickou osobu.“.

V § 33 odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“.

V § 11 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ ; v takovém případě se při správě placení nákladů postupuje podle daňového řádu“.

V § 68 větě první se slova „ , jiná majetková hodnota“ zrušují.

V § 107 odst. 1 písm. e) se slova „ , jiných majetkových hodnot“ zrušují.

V § 120 odst. 2, § 121 odst. 3, § 178 odst. 2, § 278 odst. 1 písm. a) a b), § 286 odst. 1, § 292 odst. 1 písm. b) a c) a v § 293 odst. 2 písm. b) a c) se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují.

V § 132 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Při správě placení nákladů se postupuje podle daňového řádu.“.

V § 178 odst. 2 se slova „ , věc nebo jinou majetkovou hodnotu“ nahrazují slovy „nebo věc“.

V § 226 odst. 1 písmeno a) zní:

V § 233 odst. 7 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; o stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce rozhoduje soud uvedený v § 146a odst. 1 trestního řádu“.

V části páté v nadpisu hlavy VII se slova „ , VĚCÍ NEBO JINÝCH MAJETKOVÝCH HODNOT“ nahrazují slovy „NEBO VĚCÍ“.

V části páté hlavě VII v nadpisu dílu 1 a v nadpisu dílu 2 se slova „ , věcí nebo jiných majetkových hodnot“ nahrazují slovy „nebo věcí“.

V § 278 odst. 1 písm. a) se slova „nebo jinou majetkovou hodnotu“ zrušují.

V § 290 odst. 3 se slova „nebo jiná majetková hodnota“ zrušují.

V § 293 odst. 2 písm. a) se slova „nebo jiných majetkových hodnot“ zrušují.

V § 22 odst. 1 se za slovo „soudu“ vkládají slova „ , státního zástupce, policejního orgánu“.

V § 27 se za slovo „soudu“ vkládají slova „ , státního zástupce, policejního orgánu“.

V § 25 odst. 2 písm. j) se za slovo „exempláře“ vkládají slova „a exempláře, které byly zajištěny v trestním řízení“.

V § 25 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

V § 29a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , jakož i živé exempláře, jejichž správa přísluší Inspekci“.

V § 34b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Na správu exemplářů, výrobků z tuleňů, regulovaných kožešin a jiných jedinců předaných Inspekci podle zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení se přiměřeně užijí ustanovení tohoto zákona upravující nakládání se zadrženými exempláři; včetně způsobu výpočtu výše náhrady nákladů péče o živé exempláře provozovatelům záchranných center.“.