„(2)

Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává pouze doba, po kterou se advokátní koncipient řádně připravuje na výkon advokacie pod dohledem školitele (§ 38); dovolená čerpaná v době trvání této praxe se považuje za výkon právní praxe nejvýše v délce čtyř týdnů v každém kalendářním roce. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.“.

„e)

kdo porušil povinnost být pojištěn podle § 24a odst. 1 ve výši minimálního limitu pojistného plnění z pojištění advokátů.“.

„c)

na základě písemné žádosti advokáta.“.

„c)

dnem doručení písemné žádosti advokáta, nebo dnem uvedeným v této žádosti, nepředchází-li dni doručení, došlo-li k pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 písm. c).“.

„(2)

Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů^7c) a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí

a)

právní porady podle § 18a nebo

b)

právní služby podle § 18c.

^7c)

Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 8 soudního řádu správního, § 33 trestního řádu.“.

(1)

Žadatel, jehož průměrný měsíční příjem za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti nepřesahuje trojnásobek životního minima jednotlivce nebo osob s ním společně posuzovaných podle zákona upravujícího životní a existenční minimum, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní porady, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst․ 2 písm. a), má právo na to, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní porady. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, lze splnění podmínek kladených na průměrný měsíční příjem prominout.

(2)

Právní porada se poskytne jednomu žadateli v minimální délce 30 minut, nejvýše do vyčerpání 120 minut délky právní porady za každý kalendářní rok; do celkového ročního časového limitu se započítává každých započatých 30 minut právní porady.

(3)

Žádost o určení advokáta k poskytnutí právní porady lze podat pouze na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a)

prohlášení žadatele, že jeho poměry odpovídají podmínkám pro přiznání nároku na poskytnutí právní porady podle odstavce 1, a

b)

prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní porada žádána, nezastupuje jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a).

(4)

Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

(5)

Žadatel je povinen spolu s podáním žádosti uhradit Komoře poplatek za vyřízení žádosti ve výši 100 Kč. Poplatek je příjmem Komory. Poplatek nehradí:

a)

cizinci umístění v zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacím středisku podle zákona o azylu,

b)

držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P,

c)

osoby pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi,

d)

osoby mladší 15 let,

e)

osoby, které jsou poživateli příspěvku na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách, a

f)

osoby pečující o osoby, které mají přiznaný příspěvek na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách.

(6)

Komora určí advokáta k poskytnutí právní porady žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek a uhradil poplatek podle odstavce 5, bez zbytečného odkladu. Rozhodnutí o tom se nevyhotovuje v písemné formě.

(7)

Nevyhoví-li Komora žádosti, vydá o tom rozhodnutí.

(1)

Na základě podnětu provozovatele zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacího střediska podle zákona o azylu určí Komora advokáta k poskytnutí jednorázové právní porady neurčenému počtu osob umístěných v takovém zařízení; § 18a odst. 3 písm. b) a § 18a odst. 6 se použijí obdobně.

(2)

Podnět podle odstavce 1 lze podat pouze na formuláři, jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

(1)

Žadatel, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní služby, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní služby. V téže věci může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2.

(2)

Žádost o určení advokáta k poskytnutí právní služby lze podat pouze na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a)

popis věci, v níž by měla být právní služba poskytována, a

b)

prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní služba žádána, nezastupuje jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a).

(3)

Nejde-li o poskytnutí právní služby na náklady státu podle § 23 odst. 3, je žadatel povinen v žádosti podle odstavce 2 doložit, že se neúspěšně pokusil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů.

(4)

K žádosti musí být přiloženy doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře a způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

(5)

Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek, bez zbytečného odkladu. Komora žádosti nevyhoví, jestliže jde o zneužití práva nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva.

(6)

V rozhodnutí o určení advokáta Komora vymezí věc, v níž je advokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb. Komorou určený advokát je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené v § 19 nebo jde-li o zneužití práva, zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2; v těchto případech advokát o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy k obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení nebo k jeho zastupování v jiném řízení.

(7)

Komora určení advokáta zruší, jestliže během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci vyjde najevo, že příjmové a majetkové poměry klienta poskytnutí právních služeb neodůvodňovaly. Komora určení advokáta zruší také tehdy, jestliže během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci vyjde najevo, že se příjmové a majetkové poměry klienta změnily tak, že poskytnutí právních služeb již neodůvodňují; určení advokáta Komora zruší k okamžiku změny těchto poměrů. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi písemně sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.

(8)

Ode dne, ke kterému bylo zrušeno určení advokáta Komorou, má advokát nárok na úhradu odměny za poskytnutí právní služby po klientovi podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu.

(9)

Změní-li se v průběhu poskytování právních služeb příjmové a majetkové poměry žadatele, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit Komoře.

(1)

Pro účely poskytování právních porad podle § 18a a poskytování právních služeb podle § 18c vede Komora seznam žadatelů. Tento seznam je neveřejný. Do seznamu žadatelů se zapisují identifikační údaje žadatelů o právní pomoc, kontaktní údaje uvedené v žádosti, údaje nezbytné k posouzení nároku a údaje, v jakém rozsahu jim byla právní pomoc poskytnuta. Údaje o žadatelích jsou uchovávány po dobu 3 let od ukončení poskytování právní služby, která byla předmětem určení.

(2)

Pro účely určení advokáta vede Komora seznam advokátů, kteří vyjádřili souhlas s poskytováním právních služeb podle § 18a až 18c; při určování advokáta k takovému poskytnutí právních služeb dbá Komora na to, aby advokáti byli určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na charakter a složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout. Nelze-li určit advokáta z tohoto seznamu, určí Komora advokáta ze seznamu vedeného Komorou podle § 4.

(3)

Povinnosti advokáta při poskytování právní služby podle § 18 až 18c stanoví stavovský předpis.“.

„(2)

Byl-li advokát určen Komorou podle § 18a nebo 18b, hradí jeho odměnu stát. Náhrada za promeškaný čas a náhrada cestovních výdajů náleží advokátovi pouze v odůvodněných případech.

(3)

Byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby spočívající v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudem, hradí jeho odměnu stát podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, není-li stanoveno jinak. V ostatních věcech má advokát určený podle § 18c pouze nárok na poskytnutí náhrady podle stavovského předpisu. Ustanovení § 22 odst. 1 části věty za středníkem se nepoužije.

(4)

Hradí-li odměnu advokáta stát podle odstavce 2 nebo 3, je advokát povinen odměnu vyúčtovat a vyúčtování spolu s žádostí o úhradu Komoře zaslat ve lhůtě jednoho měsíce od poskytnutí právní porady podle § 18a nebo od ukončení poskytování právních služeb podle § 18c. Komora provede ve lhůtě jednoho měsíce kontrolu úplnosti a bezvadnosti zaslaného vyúčtování a v případě zjištěných nesprávností vrátí vyúčtování advokátovi k opravě. Žádost o úhradu předkládá Komora Ministerstvu spravedlnosti k proplacení.“.

„(2)

Limit pojistného plnění z pojištění advokátů podle odstavce 1 musí být přiměřený možné újmě. Minimální limit pojistného plnění z pojištění advokátů podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem.“.

„(2)

Má-li předseda kontrolní rady nebo jím pověřený člen kontrolní rady za to, že advokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, je oprávněn knihu zadržet; předseda kontrolní rady bez zbytečného odkladu navrhne představenstvu předběžné odejmutí knihy.

(3)

Představenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném odejmutí knihy, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem.

(4)

Rozhodnutí představenstva o předběžném odejmutí knihy podle odstavce 3 zaniká

a)

nebylo-li proti advokátovi, jemuž byla kniha o prohlášeních o pravosti podpisu předběžně odejmuta, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném odejmutí knihy zahájeno kárné řízení v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu,

b)

dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátovi v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu.“.

„f)

odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokát dopustil kárného provinění při činění prohlášení o pravosti podpisu,

g)

dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokát dopustil kárného provinění při výkonu této činnosti.“.

„(7)

Kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu a dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a lze uložit samostatně, nebo vedle jiného kárného opatření.

(8)

Pro ukládání kárného opatření se použijí přiměřeně ustanovení trestního zákoníku upravující úhrnný a souhrnný trest a ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu.“.

„(5)

Rozhodnutí o uložení kárného opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu je vykonáno dnem, kdy uplynula doba odnětí uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy byla kniha zadržena.“.

„c)

uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty, kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie, kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a,“.

(1)

Advokátní koncipient vykonává u advokáta, usazeného evropského advokáta, společnosti nebo zahraniční společnosti právní praxi, jejímž cílem je získat pod vedením a dohledem školitele znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie.

(2)

Školitelem může být pouze advokát, který vykonává advokacii po dobu nejméně jednoho roku; v odůvodněných případech může představenstvo tuto podmínku prominout. Advokát může být školitelem nejvýše pěti advokátních koncipientů současně; advokát nahlásí Komoře, vůči kterým koncipientům vykonává funkci školitele. V případě advokáta, který vykonává advokacii samostatně, je školitelem tento advokát; ve sdružení, společnosti a zahraniční společnosti vykonává úlohu školitele pověřený advokát; o tom je sdružení, společnost nebo zahraniční společnost povinna informovat Komoru. Pověřeným advokátem může být rovněž spolupracující advokát. Práva a povinnosti školitele a advokátního koncipienta při výkonu právní praxe stanoví stavovský předpis.

(3)

Při výkonu právní praxe je koncipient povinen postupovat v souladu s tímto zákonem a stavovskými předpisy. Advokátní koncipient je povinen absolvovat vzdělávací akce, které stanoví Komora stavovským předpisem jako součást právní praxe; účast na těchto vzdělávacích akcích se považuje za výkon práce.“.

„g)

předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu podle § 25b odst. 1 a 2,

h) předběžném pozastavení výkonu činnosti podle § 56a, a to na základě návrhu kontrolní rady.“.

„a)

o určení advokáta podle § 18a až 18c a o zrušení určení advokáta podle § 18c odst. 7,“.

„(2)

Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad rozhodovací činností Komory podle § 18a a 18b a nad rozhodovací činností Komory podle § 18c, byl-li advokát určen k poskytnutí právní služby spočívající v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudem.

(3)

Za účelem výkonu státního dohledu podle odstavce 2 je Komora povinna umožnit Ministerstvu spravedlnosti přístup do seznamu žadatelů.

(4)

Určí-li Komora advokáta v rozporu s podmínkami podle § 18a až 18c, je povinna nahradit státu neoprávněně vyplacené náklady na právní pomoc.“.

(1)

Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)

poskytne právní služby opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, nebo

b)

použije označení „advokát“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200 000 Kč.

(3)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.

(4)

Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo spravedlnosti.“.

„j)

povinnosti advokáta při poskytování právní služby podle § 18 až 18c.“.

(1)

Ve věcech uvedených v § 18a až 18c postupuje Komora podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 13, § 15 odst. 4, § 18, 35, § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2, § 47, 49, § 51 odst. 2, § 80 až 93, § 100 až 129, § 131, 133, § 137 až 139, § 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí.

(2)

Rozhodnutí o nevyhovění žádosti musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle soudního řádu správního.

(3)

Proti rozhodnutí Komory podle § 18a až 18c se nelze odvolat. Rozhodnutí Komory, které bylo oznámeno, je v právní moci.

(4)

Při určení advokáta podle § 18a nebo 18b není advokát oprávněn nechat se zastoupit advokátním koncipientem.

(5)

Při řízení nebo jiném postupu zastupitelského úřadu České republiky se § 18 odst. 2 a § 18a a 18c nepoužijí.

(6)

Žadatelem podle § 18a nemůže být právnická osoba.“.

„(4)

Pro přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám se ustanovení odstavců 1 až 3 použijí obdobně.“.

(1)

Má-li předseda kontrolní rady nebo pověřený člen kontrolní rady za to, že advokát při správě majetku podle § 56a porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, navrhne předseda kontrolní rady představenstvu předběžné pozastavení výkonu této činnosti.

(2)

Představenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném pozastavení výkonu této činnosti, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokát při správě majetku podle § 56a porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem.

(3)

Rozhodnutí představenstva o předběžném pozastavení výkonu správy majetku zaniká

a)

nebylo-li proti advokátovi, jemuž byl výkon správy majetku dočasně pozastaven, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném pozastavení výkonu správy majetku podle § 56a zahájeno kárné řízení v souvislosti se správou majetku,

b)

dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátovi v souvislosti se správou majetku.“.

„b)

získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

1.

v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo

2.

studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,“.

„c)

získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

1.

v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo

2.

studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,“.

(1)

Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)

vykonává notářskou činnost nebo další činnost notáře podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat, nebo

b)

použije označení „notář“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200 000 Kč.

(3)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.

(4)

Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“.

„(1)

Označení „soudní exekutor“ nebo „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněn použít ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů.“.

„a)

v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů,“.

„c)

vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat.“.

„(2)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.“.

„(3)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.“.

„a)

v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů,“.

„c)

vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat.“.

„(2)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.“.

„(3)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.“.