„v)

potenciálním účastníkem osoba, která je způsobilá k účasti v penzijním plánu,

w)

převádějící institucí instituce, která převádí závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu nebo jejich část na instituci povolenou v jiném členském státě,

x)

přijímající institucí instituce, která přijímá závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu nebo jejich část od instituce povolené v jiném členském státě,

y)

trvalým nosičem dat nástroj, který umožňuje účastníkovi nebo příjemci uchovávat informace určené jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,

z)

přeshraniční činností provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění, při němž se vztah mezi přispěvatelem a účastníky a příjemci řídí sociálními a pracovněprávními předpisy pro oblast zaměstnaneckého penzijního pojištění jiného členského státu, než je domovský členský stát.“.

„(5)

Instituce uveřejní na svých internetových stránkách obecné informace o penzijním plánu zahrnující zejména informace o podmínkách podle odstavce 2 a informace podle § 7 odst. 3.“.

„(3)

Instituce je povinna každý rok poskytnout účastníkům a příjemcům informace o

a)

instituci s uvedením členského státu, ve kterém je povolena, její finanční situaci a názvu příslušného orgánu dohledu,

b)

právech a povinnostech stran zúčastněných na penzijním plánu,

c)

investičním profilu, případně možnosti výběru z více dostupných investičních profilů a pravidlech pro zařazení účastníka k těmto profilům,

d)

povaze finančních rizik, která nesou účastníci a příjemci,

e)

podmínkách týkajících se záruk v rámci penzijního plánu nebo určité výše dávek, anebo o tom, že se v rámci penzijního plánu neposkytuje žádná záruka,

f)

způsobu ochrany nabytých důchodových práv a o způsobu snížení dávek, připadá-li to v úvahu,

g)

dosavadní výkonnosti investic souvisejících s penzijním plánem za období alespoň 5 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém instituce informaci podává, nebo za období ode dne vzniku penzijního plánu, je-li toto období kratší než 5 let, jestliže účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí,

h)

struktuře nákladů, které vznikají účastníkům a příjemcům v souvislosti s penzijními plány, které nezajišťují určitou výši dávek,

i)

možnosti účastníků a příjemců týkající se pobírání důchodových dávek,

j)

doplňujících informacích pro účastníky, kteří mají právo na převod důchodových práv, týkajících se opatření pro takový převod․“.

„c)

informovat je o předpokladech, které byly použity k vytvoření projekcí uvedených v § 7b odst. 3 písm. g).“.

„(7)

Přijme-li instituce rozhodnutí, které vede ke snížení splatných důchodových dávek, informuje o tom příjemce neprodleně po přijetí rozhodnutí, nejpozději však 3 měsíce přede dnem provedení tohoto rozhodnutí.

(8)

Nese-li příjemce v období vyplácení důchodových dávek investiční riziko, poskytuje mu o tom instituce pravidelně náležité informace.“.

(1)

Instituce vypracuje přehled důchodových dávek, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí dokument obsahující klíčové informace pro účastníka. Při vypracování přehledu důchodových dávek instituce zohlední specifickou povahu vnitrostátních důchodových systémů a relevantních vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů.

(2)

Instituce poskytne účastníkovi přehled důchodových dávek alespoň jednou ročně. Poskytuje-li instituce přehled důchodových dávek v elektronické podobě, poskytne jej účastníkovi také v listinné podobě, jestliže o to účastník požádá.

(3)

Přehled důchodových dávek obsahuje alespoň

a)

slova „Přehled důchodových dávek“ uvedená jako nadpis dokumentu,

b)

den, k němuž se vztahují informace obsažené v přehledu důchodových dávek; tento den se uvede výrazněji než ostatní informace uvedené v přehledu důchodových dávek,

c)

identifikační údaje účastníka, včetně jednoznačného údaje o zákonem stanoveném věku odchodu do důchodu, věku odchodu do důchodu určeném v penzijním plánu nebo odhadovaném institucí, nebo věku odchodu do důchodu určeném účastníkem,

d)

název a kontaktní adresu instituce,

e)

označení penzijního plánu účastníka,

f)

připadá-li to v úvahu, informace o plných nebo částečných zárukách v rámci penzijního plánu a případně o tom, kde lze získat doplňující informace,

g)

informace o projekci důchodových dávek v závislosti na věku odchodu do důchodu uvedeném v písmenu c) a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek; pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu,

h)

informace o získaných nárocích nebo akumulovaném kapitálu s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu,

i)

informace o příspěvcích, které do penzijního plánu odvedli přispěvatel a účastník, a to alespoň za posledních 12 kalendářních měsíců, předcházejících dni podle písmene b) přičemž se zohlední konkrétní povaha penzijního plánu,

j)

rozpis nákladů odečtených institucí, a to alespoň za posledních 12 měsíců,

k)

informace o celkové úrovni financování penzijního plánu.

(4)

Přehled důchodových dávek obsahuje dále údaj o tom, kde a jakým způsobem lze získat doplňující informace včetně

a)

dalších praktických informací o možnostech, které se účastníkovi nabízejí podle penzijního plánu,

b)

informací o ročních účetních závěrkách, výročních zprávách a prohlášeních o zásadách investiční politiky,

c)

informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako anuita, zejména pokud jde o sazbu anuity, druh poskytovatele a trvání anuity, připadá-li to v úvahu,

d)

informací o výši dávek v případě skončení zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti,

e)

informací o tom, že účastníkovi je přiřazena určitá investiční možnost podle pravidla určeného penzijním plánem, připadá-li to v úvahu.

(5)

Instituce při vypracování projekcí důchodových dávek zohlední informace týkající se vývoje inflace uveřejňované Českou národní bankou.

(6)

Každá podstatná změna informací obsažených v přehledu důchodových dávek oproti předchozímu roku musí být jasně vyznačena.

(1)

Nejsou-li potenciální účastníci zařazeni do penzijního plánu automaticky, poskytne jim instituce před tím, než se stanou účastníky, informace o

a)

možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností,

b)

obsahu penzijního plánu včetně druhu dávek,

c)

tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení instituce,

d)

místě, kde lze získat doplňující informace.

(2)

Jsou-li potenciální účastníci zařazeni do penzijního plánu automaticky, poskytne jim instituce informace podle odstavce 1 neprodleně poté, co se stanou účastníky. V případě, že je při postupu automatického zařazení činná i osoba oprávněná distribuovat pojištění, poskytne neprodleně informace o své osobě podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění.

(3)

Nesou-li účastníci investiční riziko nebo mohou-li přijímat investiční rozhodnutí, poskytne instituce potenciálním účastníkům informace o dosavadní výkonnosti investic souvisejících s penzijním plánem za období alespoň 5 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém instituce informaci podává, nebo za období od vzniku penzijního plánu, je-li toto období kratší než 5 let, a o struktuře nákladů, které nesou účastníci a příjemci.

„e)

nesplní některou z povinností týkajících se poskytování informací podle § 7 až 7d,“.

„(3)

Instituce se sídlem v České republice zajistí, aby osoby, které ji skutečně řídí, a osoby, které v ní vykonávají klíčové funkce, byly důvěryhodné a způsobilé. Za způsobilou se považuje osoba, pokud má odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jí umožní řádné řízení instituce nebo řádný výkon klíčové funkce. Za důvěryhodnou se považuje osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného řízení instituce nebo výkonu klíčové funkce. V případě osob, které skutečně instituci se sídlem v České republice řídí, je postačující, mají-li kolektivně odpovídající kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit obezřetné řízení instituce se sídlem v České republice.“.

„d)

způsobech, jakými investiční politika zohledňuje environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení.“.

(1)

Instituce se sídlem v České republice zavede vhodná opatření pro předcházení a řešení střetu zájmů při plnění povinností týkajících se opatrování aktiv souvisejících s penzijním plánem, nakládání s nimi a při kontrole plnění těchto povinností.

(2)

Za tím účelem instituce se sídlem v České republice

a)

zajistí, aby s finančními nástroji, které tvoří její aktiva související s penzijním plánem, bylo nakládáno s odbornou péčí a aby tyto nástroje byly dostatečně chráněny,

b)

vede záznamy, které jí umožní kdykoli identifikovat její aktiva související s penzijním plánem,

c)

na požádání informuje dohledový orgán o tom, jakým způsobem jsou její aktiva související s penzijním plánem opatrována,

d)

přijme nezbytná opatření k předcházení střetu zájmů v souvislosti s opatrováním aktiv,

e)

zajistí, aby kontrola plnění povinností týkajících se opatrování aktiv souvisejících s penzijním plánem a nakládání s nimi byla v rámci instituce se sídlem v České republice prováděna s odbornou péčí.

(1)

Instituce se sídlem v České republice zavede účinný systém správy a řízení, který umožňuje řádné a obezřetné řízení její činnosti. Tento systém zahrnuje přiměřenou a transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. V rámci systému správy a řízení musí být při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory správy a řízení týkající se investičních aktiv; systém správy a řízení musí být předmětem pravidelného vnitřního přezkumu. Tento systém musí být přiměřený velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice.

(2)

Instituce se sídlem v České republice určí v písemné formě a uplatňuje zásady týkající se řízení rizik, interního auditu a případně pojistně matematické činnosti. Tyto zásady podléhají předchozímu schválení řídícím orgánem nebo dozorčím orgánem instituce se sídlem v České republice a musí být alespoň jednou za 3 roky přezkoumány a upraveny s ohledem na významné změny v dotyčném systému nebo oblasti.

(3)

Instituce se sídlem v České republice zavede účinný systém vnitřní kontroly. Systém vnitřní kontroly zahrnuje správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly a vhodné mechanismy podávání zpráv na všech úrovních instituce se sídlem v České republice.

(4)

Instituce se sídlem v České republice přijme vhodná opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu svých činností, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu instituce se sídlem v České republice používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

(5)

Instituce se sídlem v České republice musí mít nejméně dvě osoby, které ji skutečně řídí. Tyto osoby také zajišťují, aby instituce se sídlem v České republice dodržovala právní předpisy.

(1)

Instituce se sídlem v České republice zavede a uplatňuje politiku odměňování pro všechny osoby, které instituci skutečně řídí, osoby, které vykonávají klíčové funkce, a pro další kategorie zaměstnanců, jejichž odborné činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil dané instituce, způsobem, který je přiměřený její velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti.

(2)

Instituce se sídlem v České republice příslušné informace týkající se politiky odměňování pravidelně uveřejňuje.

(3)

Při zavedení a uplatňování politiky odměňování dodržuje instituce se sídlem v České republice tyto zásady:

a)

politika odměňování je vytvořena, prováděna a udržována v souladu s činnostmi, rizikovým profilem, cíli a dlouhodobým zájmem, finanční stabilitou a fungováním instituce se sídlem v České republice jako celku a podporuje řádné, obezřetné a účinné řízení instituce,

b)

politika odměňování je v souladu s dlouhodobými zájmy účastníků a příjemců penzijních plánů instituce se sídlem v České republice,

c)

politika odměňování zahrnuje opatření, jejichž cílem je vyhnout se střetu zájmů,

d)

politika odměňování je v souladu s řádným a účinným řízením rizik a nepovzbuzuje k podstupování rizik, které není slučitelné s rizikovým profilem a pravidly instituce,

e)

obecné zásady pro politiku odměňování jsou alespoň jednou za 3 roky přezkoumány a aktualizovány,

f)

prvky správy a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní a účinné.

(1)

Instituce se sídlem v České republice zřídí jako klíčové funkce funkci řízení rizik, funkci interního auditu a případně pojistně matematickou funkci. Instituce se sídlem v České republice umožní osobě vykonávající klíčovou funkci plnit své povinnosti účinně, objektivně, spravedlivě a nezávisle.

(2)

Jedna osoba nebo organizační jednotka může vykonávat více než jednu klíčovou funkci, s výjimkou funkce interního auditu, která musí být nezávislá na ostatních klíčových funkcích.

(3)

Osoba nebo organizační jednotka vykonávající určitou klíčovou funkci musí být odlišná od osoby nebo organizační jednotky, která vykonává obdobnou klíčovou funkci v přispěvateli.

(4)

Osoba vykonávající klíčovou funkci oznámí podstatná zjištění a doporučení v oblasti, za kterou odpovídá, správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu instituce se sídlem v České republice.

(5)

Osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci oznámí dohledovému orgánu instituce se sídlem v České republice, že správní, řídící nebo dozorčí orgán této instituce nepřijal včas vhodná opatření, jestliže zjistila

a)

podstatné riziko spočívající v tom, že instituce se sídlem v České republice nedodrží věcně zásadní zákonnou povinnost, a oznámila to správnímu, řídícímu nebo dozorčímu orgánu instituce a pokud by toto zjištění mohlo mít závažný dopad na zájmy účastníků a příjemců, nebo

b)

zásadní porušení právních předpisů vztahujících se na instituci se sídlem v České republice a její činnost v rámci výkonu své klíčové funkce a oznámila toto zjištění správnímu, řídícímu nebo dozorčímu orgánu této instituce.

(6)

Odstavec 5 se nepoužije, jestliže by osoba vykonávající klíčovou funkci mohla oznámením dohledovému orgánu způsobit sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek.

(1)

Instituce se sídlem v České republice zřídí způsobem, který odpovídá její velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti, účinnou funkci řízení rizik. Tato funkce musí být strukturována způsobem, který umožní fungování systému řízení rizik.

(2)

V rámci systému řízení rizik instituce se sídlem v České republice přijme strategie a postupy hlášení nezbytné pro pravidelné zjišťování, měření, sledování, řízení a hlášení rizik na jednotlivé i na souhrnné úrovni, jimž je nebo by mohla být vystavena instituce se sídlem v České republice nebo penzijní plány, které provozuje. Systém řízení rizik musí být účinný a vhodně začleněný do organizační struktury a do rozhodovacích procesů instituce se sídlem v České republice.

(3)

Systém řízení rizik se způsobem, který odpovídá velikosti a vnitřní organizaci instituce se sídlem v České republice, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti, vztahuje na rizika, která mohou vzniknout v instituci se sídlem v České republice, alespoň v těchto oblastech:

a)

upisování pojištění a tvorba technických rezerv,

b)

řízení aktiv a pasiv,

c)

investice, zejména deriváty, sekuritizace a obdobné závazky,

d)

řízení rizika likvidity a rizika koncentrace,

e)

řízení provozních rizik,

f)

pojištění a další techniky zmírňování rizik,

g)

environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení související s investičním portfoliem a jeho správou.

(4)

Nesou-li podle podmínek penzijního plánu rizika také účastníci a příjemci, systém řízení rizik zohlední tato rizika také z hlediska účastníků a příjemců.

(1)

Poskytuje-li instituce se sídlem v České republice krytí biometrických rizik nebo zaručuje-li určitý výnos investic nebo výši dávek, zřídí účinnou pojistně matematickou funkci, která zajistí

a)

koordinaci výpočtu technických rezerv a jeho kontrolu,

b)

posuzování přiměřenosti metodik a podkladových modelů používaných při výpočtu technických rezerv a předpokladů určených pro tento účel,

c)

posuzování dostatečnosti a kvality údajů používaných při výpočtu technických rezerv,

d)

srovnávání předpokladů, z nichž vychází výpočet technických rezerv, se zkušeností,

e)

informovanost správního, řídícího nebo dozorčího orgánu instituce o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv,

f)

posuzování celkové koncepce upisování, má-li instituce se sídlem v České republice takovou koncepci,

g)

posuzování přiměřenosti pojistných ujednání, má-li instituce se sídlem v České republice taková ujednání,

h)

účinné provádění systému řízení rizik.

(2)

Instituce se sídlem v České republice jmenuje alespoň jednu nezávislou osobu, která je za fungování pojistně matematické funkce odpovědná.

(1)

Instituce se sídlem v České republice provádí a zaznamenává vlastní posuzování rizik (dále jen „posuzování rizik“) způsobem, který odpovídá její velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti.

(2)

Posuzování rizik se provádí alespoň jednou za 3 roky nebo neprodleně po jakékoli významné změně rizikového profilu instituce se sídlem v České republice nebo rizikového profilu penzijních plánů provozovaných institucí se sídlem v České republice. Dojde-li k významné změně rizikového profilu u konkrétního penzijního plánu, může se posuzování rizik omezit pouze na tento penzijní plán.

(3)

Posuzování rizik zahrnuje

a)

popis toho, jak je vlastní posuzování rizik začleněno do řídícího procesu a do rozhodovacích procesů instituce se sídlem v České republice,

b)

posouzení účinnosti systému řízení rizik,

c)

posouzení celkových potřeb financování instituce se sídlem v České republice, případně včetně popisu plánu obnovy,

d)

posouzení rizik pro účastníky a příjemce souvisejících s vyplacením jejich důchodových dávek a účinnosti opatření k nápravě, přičemž se případně zohlední mechanismy indexace a mechanismy snížení dávek, včetně rozsahu, v němž lze nabyté důchodové dávky snížit, podmínek pro takové snížení a určení osoby, která o něm rozhodne,

e)

kvalitativní posouzení mechanismů na ochranu důchodových dávek, případně včetně záruk, příslibů a jiných typů finanční podpory ze strany přispěvatele, pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo krytí penzijním ochranným plánem ve prospěch instituce se sídlem v České republice nebo účastníků a příjemců,

f)

kvalitativní posouzení provozního rizika,

g)

posouzení nových nebo nově vznikajících rizik, včetně rizik souvisejících se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociálních rizik a rizik souvisejících s odpisy aktiv v důsledku změny právních předpisů, jsou-li při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení.

(4)

Instituce se sídlem v České republice zavede a uplatňuje metody pro identifikaci a posuzování rizik, jimž je nebo by mohla být vystavena v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu a které by mohly mít dopad na schopnost instituce se sídlem v České republice dostát svým závazkům. Tyto metody musí být přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s její činností. Metody musí být popsány v posuzování rizik.

(5)

Posuzování rizik se zohlední ve strategických rozhodnutích instituce se sídlem v České republice.

(1)

Instituce se sídlem v České republice může převést závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z jejího penzijního plánu, nebo jejich část na přijímající instituci, jestliže tento převod předem schválí většina účastníků a většina příjemců a případně také přispěvatel, vyžaduje-li schválení přispěvatelem penzijní plán nebo smlouva mezi institucí se sídlem v České republice a přispěvatelem. Instituce se sídlem v České republice poskytne informace o převodu účastníkům a příjemcům s dostatečným předstihem před podáním žádosti o udělení povolení k převodu, kterou podává přijímající instituce příslušnému orgánu domovského členského státu.

(2)

Předá-li příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce dohledovému orgánu žádost o udělení povolení k převodu podle odstavce 1, která je úplná a netrpí ani jinými vadami, dohledový orgán sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu přijímající instituce své stanovisko k žádosti do 8 týdnů ode dne, kdy mu žádost došla.

(3)

Dohledový orgán vysloví souhlas s převodem podle odstavce 1, jestliže

a)

v případě částečného převodu závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, vyplývajících z penzijního plánu, jsou přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců ve zbývající části penzijního plánu,

b)

práva účastníků a příjemců zůstanou po převodu podle odstavce 1 zachována,

c)

aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, které se mají převést, jsou dostatečné a vhodné k tomu, aby pokryly závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, které se mají převést, a

d)

náklady na převod nenesou zbývající účastníci a příjemci instituce se sídlem v České republice ani stávající účastníci a příjemci přijímající instituce.

(4)

Povede-li převod podle odstavce 1 k přeshraniční činnosti, informuje dohledový orgán do 4 týdnů ode dne vyslovení souhlasu podle odstavce 5 příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce také o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž má být penzijní plán provozován, a o ustanoveních o informační povinnosti, která se v České republice vztahují na přeshraniční činnost.

(5)

Povede-li převod podle odstavce 1 k přeshraniční činnosti, může přijímající instituce v České republice začít provozovat zaměstnanecké penzijní pojištění poté, co jí bylo oznámeno rozhodnutí o udělení povolení, nebo poté, co marně uplynula lhůta, ve které jí měl příslušný orgán jejího domovského členského státu toto rozhodnutí oznámit nebo ve které jí měl sdělit informace podle odstavce 4.

(1)

Instituce se sídlem v České republice může od převádějící instituce přijmout závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z jejího penzijního plánu nebo jejich část, jestliže tento převod předem schválí většina účastníků a většina příjemců a případně také přispěvatel, vyžaduje-li schválení přispěvatelem penzijní plán nebo smlouva mezi převádějící institucí a přispěvatelem. Instituce se sídlem v České republice poskytne informace o převodu účastníkům a příjemcům s dostatečným předstihem před podáním své žádosti o udělení povolení dohledovému orgánu podle odstavce 2.

(2)

Žádost o udělení povolení k převodu podle odstavce 1 obsahuje

a)

smlouvu uzavřenou v písemné formě mezi převádějící institucí a institucí se sídlem v České republice, která určuje podmínky převodu,

b)

popis hlavních vlastností penzijního plánu,

c)

popis závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, které mají být převedeny,

d)

jméno a sídlo převádějící instituce a instituce se sídlem v České republice a členský stát, v němž je činnost převádějící instituce povolena,

e)

jméno a sídlo přispěvatele,

f)

doklad o předchozím schválení převodu podle odstavce 1 většinou účastníků a většinou příjemců a případně také přispěvatelem a

g)

připadá-li to v úvahu, název členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k zaměstnaneckému penzijnímu pojištění se použijí na příslušný penzijní plán.

(3)

Dohledový orgán předá žádost o udělení povolení k převodu podle odstavce 1, která je úplná a netrpí ani jinými vadami, bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu domovského členského státu převádějící instituce.

(4)

Dohledový orgán povolení k převodu podle odstavce 1 udělí, jestliže

a)

s převodem vyslovil souhlas příslušný orgán domovského členského státu převádějící instituce,

b)

správní struktura a finanční situace instituce se sídlem v České republice a dobrá pověst, odborná kvalifikace nebo praxe jejích vedoucích pracovníků jsou slučitelné s převodem,

c)

během převodu i po něm jsou přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců v převáděné části penzijního plánu,

d)

v den převodu jsou zcela finančně zajištěny technické rezervy instituce se sídlem v České republice, vede-li převod k přeshraniční činnosti,

e)

aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, která se mají převést, jsou dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, které se mají převést, a

f)

náklady na převod nenesou zbývající účastníci a příjemci ani stávající účastníci a příjemci instituce se sídlem v České republice.

(5)

Dohledový orgán vydá rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k převodu podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Dohledový orgán rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k převodu podle odstavce 1 oznámí příslušnému orgánu domovského členského státu převádějící instituce do 2 týdnů ode dne jeho vydání.

(6)

Povede-li převod k přeshraniční činnosti, informuje dohledový orgán instituci se sídlem v České republice o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž má být penzijní plán provozován, a ustanoveních o informační povinnosti, která se v hostitelském členském státě vztahují na přeshraniční činnost, do 1 týdne ode dne, kdy mu je sdělil příslušný orgán domovského členského státu převádějící instituce.“.

„(6)

Dohledový orgán bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o správním trestu nebo o opatření k nápravě na svých internetových stránkách, včetně rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu proti němu podané. O této skutečnosti informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.

(7)

Dohledový orgán uveřejní rozhodnutí podle odstavce 6 bez uvedení údajů o osobě, které bylo uloženo opatření k nápravě nebo správní trest, jestliže by uveřejnění

a)

ohrozilo stabilitu finančního trhu,

b)

ohrozilo probíhající trestní nebo správní řízení, nebo

c)

způsobilo této osobě nepřiměřenou újmu.

(8)

Rozhodnutí podle odstavce 6 musí být uveřejněno po dobu 5 let.“.

(1)

Dohledový orgán vykonává obezřetnostní dohled, včetně dohledu nad plněním všech povinností instituce se sídlem v České republice podle tohoto zákona. Dohled je založen na přístupu orientovaném do budoucna a vychází z posuzování rizik. Při přijímání opatření zohlední velikost, povahu, rozsah a složitost činnosti instituce se sídlem v České republice a potenciální dopad opatření na stabilitu finančního trhu, a to zejména v naléhavých situacích, a opatření uplatňuje včas.

(2)

Dohledový orgán může přezkoumávat strategie, procesy a postupy hlášení, které instituce se sídlem v České republice zavedla za účelem splnění právních předpisů, s přihlédnutím k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice; tento přezkum zahrnuje posouzení

a)

kvalitativních požadavků týkajících se systému správy a řízení,

b)

rizik, kterým je instituce se sídlem v České republice vystavena,

c)

schopnosti instituce se sídlem v České republice tato rizika posoudit a řídit.

(3)

Dohledový orgán pravidelně sleduje finanční situaci instituce se sídlem v České republice, včetně použití zátěžových testů.

(4)

Dohledový orgán může požadovat, aby instituce se sídlem v České republice odstranila nedostatky zjištěné v rámci přezkumu podle odstavců 1 a 2.

(5)

Při určení minimální četnosti a rozsahu přezkumu podle odstavců 1 a 2 přihlédne dohledový orgán k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice.

(1)

Dohledový orgán vykonává dohled transparentně, nezávisle a odpovědně a zachovává ochranu důvěrných informací. Důvěrné informace získané při své činnosti může využít pouze k výkonu dohledu, plnění povinností podle tohoto zákona a předávání informací pro účely dohledu nebo dozoru centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnou funkcí, které jednají jako měnové orgány, případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy, Evropské radě pro systémová rizika, Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Pokud informace pocházejí z jiného členského státu, musí si dohledový orgán vyžádat k jejich předání souhlas příslušného dohledového orgánu členského státu, ze kterého tyto informace pocházejí.

(2)

Dohledový orgán uveřejňuje

a)

znění právních předpisů a obecných pokynů v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění včetně právních předpisů upravujících správní trestání,

b)

informace týkající se přezkumu dohledovým orgánem podle § 10ca,

c)

souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce,

d)

hlavní cíl obezřetnostního dohledu a informace o hlavních funkcích a činnostech dohledového orgánu.

(3)

Osoby, které pracují nebo pracovaly pro dohledový orgán, jakož i auditoři nebo odborníci jednající jeho jménem jsou povinni zachovávat mlčenlivost. Ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu se použijí obdobně.

(4)

Dohledový orgán uplatňuje postupy na ochranu osob, které oznamují skutečnosti podle § 10ad odst. 5. Ustanovení zákona upravujícího dohled v oblasti kapitálového trhu o přijímání oznámení a ochraně oznamovatelů se použijí obdobně.“.

„(5)

Nesdělí-li dohledový orgán informace uvedené v odstavci 4 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, vydá o tom instituci se sídlem v České republice rozhodnutí do 3 měsíců ode dne, kdy obdržel veškeré tyto informace.

(6)

Na instituci se sídlem v České republice provozující přeshraniční činnost se vztahuje informační povinnost, kterou stanovil hostitelský členský stát vůči potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům, jichž se přeshraniční činnost týká.“.