V § 4 odst. 3 písm. d) se doplňuje bod 4, který zní:

zrušen

zrušen

zrušen

zrušen

V § 36a odst. 1 písm. b) a § 36a odst. 2 se slova „§ 72 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 76 odst. 1“.

V § 37 odst. 1 a 2, § 38 odst. 4 a v § 47 odst. 1 písm. b) se číslo „10“ nahrazuje číslem „14“.

zrušen

V § 42 odstavec 4 zní:

„(4) V případě opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. V případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b), kdy je zároveň vystaven opravný daňový doklad podle § 45 odst. 2, lze použít i kurz platný první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy.“.

V § 45 odstavec 1 zní:

„(1) Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně nebo o opravě výše daně v jiných případech obsahuje

V § 45 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami „V případě, že na opravném daňovém dokladu nejsou uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, musí být na opravném daňovém dokladu ve vazbě na původní uskutečněná zdanitelná plnění uvedeno takové vymezení těchto plnění, aby souvislost mezi původním a opraveným zdanitelným plněním byla jednoznačně určitelná. Dále plátce na opravném daňovém dokladu uvede souhrnně rozdíly mezi opravenými a původními základy daně a tomu odpovídající částky daně za veškerá opravovaná zdanitelná plnění.“.

V § 45 odst. 3 písm. a) zní:

zrušen

zrušen

zrušen

V § 73 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.

V § 73 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:

V § 73 odst. 5 se věta druhá zrušuje.

V § 75 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Po skončení kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění plátce byl oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně a tento nárok uplatnil, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro své ekonomické činnosti v příslušném roce.“ a věta poslední se nahrazuje větou „Opravu plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, jehož se oprava týká.“.

V § 77 odst. 1 se za slova „obchodního majetku“ vkládají slova „před jeho použitím“.

V § 77 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Použitím pro jiné účely se rozumí případy, kdy plátce uplatnil původní odpočet daně v

V § 78 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , protože daný majetek byl původně určený k použití v rámci ekonomických činností plátce pro účely, které nezakládají nárok na odpočet daně“.

V § 78 odst. 3 a § 78a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor“ nahrazují slovy „staveb, bytů, nebytových prostor a jejich technického zhodnocení⁷³) a v případě pozemků“.

V § 78a odst. 1 písm. b) se slova „k okamžiku provedení úpravy odpočtu daně“ nahrazují slovy „ke kalendářnímu roku, v němž se provádí úprava odpočtu daně,“.

V § 78a odstavec 5 zní:

„(5) Používá-li plátce majetek pro změněné účely podle § 78 odst. 4 písm. a) až c) pouze po část příslušného kalendářního roku, zohlední se tato skutečnost v částce úpravy odpočtu daně vypočtené podle odstavce 1 nebo 4.“.

V § 78a se odstavec 6 zrušuje.

Za § 78c se vkládá nový § 78d, který zní:

„§ 78d

(1) Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění plnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově.

(2) Částka jednorázové úpravy odpočtu daně za kalendářní rok, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1, se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %, je-li dané plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo 100 %, je-li zdanitelné.

(3) Úpravě odpočtu daně podléhá rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1.

(4) Jestliže plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dodá, převede nebo poskytne dlouhodobý majetek, u kterého byl oprávněn uplatnit původní nárok na odpočet daně v poměrné výši, jde o dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby v rámci uskutečňování jeho ekonomických činností rovněž v případě části tohoto majetku původně určené pro použití pro účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi.“.

V § 79 odst. 2 se slovo „78c“ nahrazuje slovem „78d“.

V § 79 odst. 2 a 5 se slova „§ 78a odst. 6“ nahrazují slovy „§ 78d odst. 2“.

zrušen

zrušen

zrušen

zrušen

zrušen

zrušen

zrušen

zrušen

§ 103 včetně nadpisu zní:

„§ 103

Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady

na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň

Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.“.

V § 109 odstavec 2 zní:

„(2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění

zrušen

zrušen

zrušen

Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

zrušen

Při dodání vody, při poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a při dodání tepla nebo chladu je plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění se dnem uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněn stanovit spotřebu samostatně za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a samostatně za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě odečtu z měřicích zařízení ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na základě propočtu, je-li odečet z měřicích zařízení proveden až po tomto dni. V těchto případech pak u spotřeby za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátce uplatní sníženou sazbu daně platnou v tomto období a u spotřeby za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sníženou sazbu daně platnou od tohoto dne; v případě přijetí úplaty přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ze které vznikla povinnost přiznat daň, se uplatní tyto sazby ze základu daně stanoveného pro každé období podle § 37 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Plátce je oprávněn u dodání vody, poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a za dodání tepla nebo chladu vztahujícím se výhradně k období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatnit sníženou sazbu daně platnou v tomto období, a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

zrušen

zrušen

Vznikla-li plátci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost přiznat daň na výstupu při přijetí úplaty přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nastane-li den uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije plátce pro přiznání daně a pro výpočet daně podle § 37 odst. 1 nebo 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, sazbu daně platnou ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a to pouze ze základu daně stanoveného podle § 37 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

zrušen

zrušen

V případě odpočtu daně uplatněného u technického zhodnocení pořízeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona při úpravě odpočtu daně postupuje podle § 78 odst. 3 a § 78a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pokud plátce uskutečňuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zdanitelné plnění, u kterého je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vznikla mu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty, stanoví u tohoto zdanitelného plnění základ daně z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V § 35c odst. 1 se číslo „11 604“ nahrazuje číslem „13 404“.

V § 35c odst. 3 se číslo „52 200“ nahrazuje číslem „60 300“.

V § 35d odst. 4 se číslo „4 350“ nahrazuje číslem „5 025“.

V § 3 odst. 1 písm. b) se číslo „8,92“ nahrazuje číslem „8,29“.

zrušen

V § 4 odst. 1 písm. b) se číslo „21,4“ nahrazuje číslem „19,93“.

Při stanovení podílů obcí a krajů na daňových příjmech, na které vznikl obcím a krajům nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí a krajů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

zrušen