Čekejte, prosím...
A A A
377/2013 Sb. znění účinné od 1. 8. 2014 do 14. 8. 2017
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 131/2014 Sb.

1.8.2014

 

377

 

VYHLÁŠKA

ze dne 25. listopadu 2013

o skladování a způsobu používání hnojiv

 

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 5 a § 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1 a upravuje způsob

a)

skladování hnojiv a pomocných látek a kapacitu skladovacích prostor,

b)

používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích,

c)

vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů,

d)

hlášení o používání upravených kalů.

§ 2

Skladování tuhých minerálních hnojiv

(1)

Tuhá minerální hnojiva se skladují ve skladech jako volně ložená nebo balená.

(2)

Volně ložená minerální hnojiva se skladují

a)

v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe vzdálených minimálně 1 m,

b)

v odděleních označených názvem hnojiva, kde hromady mohou dosahovat nejvýše po horní hranu přepážky, nebo

c)

v zásobnících.

(3)

Balená minerální hnojiva se skladují pouze v obalech k tomu určených. Do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m. Při uložení pytlů s hnojivy na paletách se palety mohou ukládat maximálně ve 2 vrstvách. Nad hmotnost 50 kg se hnojiva skladují ve velkoobjemových vacích jednotlivě nebo maximálně ve 2 vrstvách, pokud výrobce neuvádí jinak.

(4)

Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se umístí na palety a ochrání před povětrnostními vlivy.

(5)

Nejdéle 24 měsíců se může vápenaté hnojivo cukrovarská šáma uložit na zemědělské půdě.

(6)

Nejdéle 2 měsíce se mohou hnojiva na bázi mletých vápenců dodávaná s vlhkostí 2 až 10 % uložit na zemědělské půdě.

§ 3

Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného

(1)

Jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného se pro účely této vyhlášky rozumějí hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku, jak dusičnanového tak amonného, vyšším než 28 %.

(2)

Hnojiva uvedená v odstavci 1 se mohou skladovat pouze

a)

ve skladech, odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,

b)

balená a v množství maximálně do 25 tun v jednom skladě,

c)

tak, aby byla chráněna proti přímému slunečnímu záření,

d)

minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5 m od tepelného a světelného zdroje a

e)

za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.

§ 4

Skladování kapalných minerálních hnojiv

(1)

Kapalná minerální hnojiva se skladují v nádržích k tomu účelu vybudovaných a označených názvem skladovaného hnojiva, umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně umístěné.

(2)

Suspenzní minerální hnojiva se skladují v nádržích opatřených účinným míchacím zařízením.

(3)

Balená kapalná minerální hnojiva se skladují ve skladech.

(4)

Nejdéle 1 měsíc se mohou balená kapalná minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se ochrání před povětrnostními vlivy a maximální objem jednoho balení činí 1 000 litrů.

§ 5

Skladování organických a organominerálních hnojiv

(1)

Kapalná organická a organominerální hnojiva se skladují v nepropustných nadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích nebo v zemních jímkách. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu uvedeno jinak.

(2)

Volně ložená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve stavbách zabezpečených stejným způsobem jako stavby pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod, jejichž součástí je sběrná jímka tekutého podílu, nebo způsobem uvedeným v § 2 odst. 2 ve skladech.

(3)

Balená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve skladech způsobem uvedeným v § 2 odst. 3.

(4)

Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá nebo kapalná organická a organominerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se umístí na palety a ochrání před povětrnostními vlivy.

(5)

Tuhé organické hnojivo kompost může být před použitím uloženo na zemědělské půdě nejdéle 24 měsíců, na místech vhodných k jeho uložení, schválených v havarijním plánu2.

§ 6

Skladování statkových hnojiv

(1)

Tuhá statková hnojiva se skladují ve stavbách pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod. Součástí těchto staveb musí být sběrná jímka tekutého podílu. Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí při uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle 24 měsíců, na místech vhodných k jejich uložení, schválených v havarijním plánu.

(2)

Tekutá statková hnojiva se skladují v nepropustných nádržích, jímkách nebo podroštových prostorech ve stájích. Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu uvedeno jinak.

(3)

Pokud nejsou k dispozici údaje o produkci statkových hnojiv, získané prokazatelným způsobem, zejména vážením, měřením objemu, výpočtem produkce statkových hnojiv podle druhu a kategorie zvířat, jejich hmotnosti, užitkovosti či způsobu krmení, s přihlédnutím ke spotřebě steliva, popřípadě k produkci odpadních vod, použijí se průměrné hodnoty produkce statkových hnojiv podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky A, a požadované skladovací kapacity se stanoví podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky B. Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky C. V případě pastvy nebo pobytu hospodářských zvířat na zemědělské půdě se potřeba skladovacích kapacit úměrně snižuje.

(4)

Kapacity skladovacích prostor na statková hnojiva stanovené v odstavcích 1 až 3 mohou být sníženy v případě doložitelného uvedení statkových hnojiv do oběhu, jejich využití k výrobě organických hnojiv nebo k produkci bioplynu, popřípadě jejich likvidace jako odpadu, a to úměrně tomuto množství, na základě zpracovaného harmonogramu. Ani po tomto snížení však nesmí být skladovací kapacity menší, než je potřebné k uskladnění dvouměsíční celkové produkce statkových hnojiv.

§ 7

Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

(1)

Hnojiva, pomocné látky a substráty se používají v souladu s údaji uvedenými v jejich označení a při používání nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.

(2)

Pomocné půdní látky, které vznikají v zemědělské prvovýrobě jako technologické vody při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů, obsahují maximálně 1 % sušiny a 0,1 % dusíku.

(3)

Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí pozemku je splněna i v případě hnojení podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu3 nebo podle nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor4.

(4)

Po aplikaci tekutých statkových hnojiv nebo kapalných organických hnojiv na povrch orné půdy se hnojiva zapracovávají do půdy nejpozději do 24 hodin, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory a hnojení travních, jetelovinotravních a jetelovinových porostů v období nejméně 1 měsíc před sklizní. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapracovávají hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin; to neplatí pro vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin.

(5)

Pro určování potřeby hnojiv se vychází

a)

z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,

b)

z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),

c)

z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu) a

d)

z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).

(6)

Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení půdy podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku) a kationtová výměnná kapacita půdy.

(7)

Maximální aplikační dávka popele ze samostatného spalování biomasy je 2 tuny hnojiva. ha-1 za 3 roky. V témže roce nesmí dojít k souběhu používání popele ze samostatného spalování biomasy s používáním upravených kalů nebo sedimentů.

(8)

Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nad 13 % je 20 tun sušiny․ ha-1 v průběhu 3 let. Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nejvýše 13 % je 10 tun sušiny. ha-1 v průběhu 3 let.

§ 8

Hnojení lesních pozemků

Hnojiva se používají podle

a)

vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,

b)

vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,

c)

stanovištních podmínek a

d)

výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.

§ 9

Vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů

(1)

V evidenci se zaznamenávají údaje stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2)

Pro určení přívodu živin se použijí hodnoty získané vlastním rozborem ne starším než 1 rok, údaje z označení hnojiva nebo substrátu, případně údaje stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce A. Pro vlastní odběry vzorků hnojiv a jejich rozbory se užijí postupy stanovené vyhláškou o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv5. Pokud se použijí ke hnojení vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin.

(3)

Pro evidenci přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě se použijí údaje o produkci výkalů a moči a údaje o přívodu živin stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce B. Datem použití statkového hnojiva je v tomto případě časové rozpětí pastvy nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě.

(4)

V položce druh statkového hnojiva se v případě zanechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě uvede označení „pastevní období“ nebo „pobyt“ s určením druhu nebo kategorie zvířat. Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, tabulky C.

(5)

Žadatelé o dotace na ošetřování travních porostů podle nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření6 použijí pro účely evidence přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě údaje stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 10

Způsob hlášení o používání upravených kalů

Vzor formuláře pro hlášení o používání upravených kalů je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 11

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1.

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

2.

Vyhláška č. 476/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

3.

Vyhláška č. 473/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb.

4.

Vyhláška č. 399/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

5.

Vyhláška č. 91/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

6.

Vyhláška č. 353/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Ministr:

Ing. Toman, CSc., v. r.

Příloha č. 1

Produkce statkových hnojiv, požadované skladovací kapacity a přepočet zvířat na dobytčí jednotky

A) Průměrná roční produkce statkových hnojiv a technologických vod1), při průměrné spotřebě steliva, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

 

Druh a kategorie zvířat

Ustájení s produkcí kejdy nebo drůbežího trusu

Ustájení s produkcí hnoje, bez produkce močůvky

Ustájení s produkcí hnoje a močůvky

 

neředěná kejda, drůbeží trus

ředěná kejda2), vč. technologických vod3)

hluboká podestýlka

pravidelný odkliz chlévské mrvy

technologické vody5)

stelivo

hnůj

volná moč

močůvka6)

 

t/rok

% suš.

t/rok

% suš.

stelivo

kg/den

hnůj4)

t/rok

stelivo

kg/den

hnůj4)

t/rok

t/rok

kg/den

t/rok

t/rok

t/rok

Telata

19,0

7,4

23,7

5,9

7,9

13,3

6,0

12,7

1,0

3,7

10,5

3,4

6,1

Jalovice, býci

13,5

10,5

15,4

9,2

8,5

11,8

6,0

11,0

1,0

3,7

8,7

1,8

6,1

Krávy dojené

14,4

10,0

20,0

7,2

8,5

12,4

6,0

11,6

5,6

4,0

9,1

1,7

7,3

Skot bez tržní produkce mléka

 

 

 

 

8,5

11,5

 

 

 

 

 

 

 

Předvýkrm prasat

21,0

6,5

29,0

4,7

15,0

18,9

12,5

18,1

5,0

10,0

13,5

5,3

10,0

Výkrm prasat, prasničky

12,0

8,0

16,0

6,0

8,0

9,6

3,5

8,2

4,0

3,1

6,0

4,8

8,9

Prasnice

10,0

6,9

15,0

4,6

6,0

8,1

2,3

7,0

4,5

2,0

4,1

4,7

8,5

Ovce, kozy

 

 

 

 

7,0

7,8

5,5

7,4

 

 

 

 

 

Koně

 

 

 

 

6,0

7,2

3,0

6,3

 

 

 

 

 

Drůbež - čerstvý trus

9,4

28,0

 

 

 

 

 

 

0,8

 

 

 

 

- uleželý trus

6,3

32,0

 

 

 

 

 

 

0,8

 

 

 

 

- sušený trus

2,8

73,0

 

 

 

 

 

 

0,8

 

 

 

 

- podestýlka

 

 

 

 

2,1

5,9

0,8

5,5

0,8

 

 

 

 

1)

Technologické vody vznikající v souvislosti s procesem dojení, při napájení zvířat a očistě stájí.

2)

Při odlišném obsahu sušiny se produkce kejdy úměrně přepočte.

3)

Technologické vody z dojírny, mléčnice a přilehlých prostor (roční produkce 4,2 - 5,6 t/DJ, tj. 15-20 litrů na krávu a den) mohou být skladovány samostatně.

Technologické vody vznikající při očistě stájí a při napájení zvířat (roční produkce 0-1,4 t/DJ, tj. 0 - 5 litrů na krávu a den) jsou skladovány společně s kejdou.

4)

Při odlišné spotřebě steliva se produkce hnoje úměrně přepočte (1 kg steliva na 1 DJ za den = 0,3 t hnoje na 1 DJ za rok).

5)

Technologické vody s obsahem 1 % sušiny a 0,9 kg dusíku na tunu (N/t).

6)

Močůvku tvoří volná moč, která se nezasákla do steliva a technologické vody.

 

B) Požadované minimální skladovací kapacity pro průměrnou produkci statkových hnojiv1) v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

Druh a kategorie zvířat

Objem skladu na čtyřměsíční produkci kejdy (m3)

Objem skladu na šestiměsíční produkci drůbežího trusu a hnoje, včetně hnoje z drůbeží podestýlky (m3)

Plocha skladu na šestiměsíční produkci drůbežího trusu a hnoje, včetně hnoje z drůbeží podestýlky, při vrstvě 2 m (m2)

Objem skladu na tříměsíční produkci močůvky (m3)

neředěná kejda2)

2)

drůbeží trus

hnůj3) z hluboké podestýlky

hnůj3), při pravidelném odklizu chlévské mrvy

hnůj z ustájení s produkcí močůvky

drůbeží trus

hnůj3) z hluboké podestýlky

hnůj3), při pravidelném odklizu chlévské mrvy

hnůj z ustájení s produkcí močůvky

volná moč

močůvka

Telata

6,1

7,7

 

7,8

7,4

6,2

 

3,9

3,7

3,1

0,9

1,5

Jalovice, býci

4,4

5,0

 

7,0

6,4

5,2

 

3,5

3,2

2,6

0,5

1,5

Krávy dojené

4,7

6,5

 

7,2

6,8

5,4

 

3,6

3,4

2,7

0,4

1,8

Předvýkrm prasat

6,8

9,4

 

11,2

10,6

8,0

 

5,6

5,3

4,0

1,3

2,5

Výkrm prasat, prasničky

3,9

5,2

 

5,6

4,8

3,6

 

2,8

2,4

1,8

1,2

2,2

Prasnice

3,2

4,9

 

4,8

4,2

2,4

 

2,4

2,1

1,2

1,2

2,1

Ovce, kozy

 

 

 

4,6

4,4

 

 

2,3

2,2

 

 

 

Koně

 

 

 

4,2

3,8

 

 

2,1

1,9

 

 

 

Drůbež

 

 

2,4

3,4

3,2

 

1,2

1,7

1,6

 

 

 

1)

Při měrných hmotnostech kejdy 1,03 t/m3, hnoje 0,85 t/m3a močůvky 1,00 t/m3.

2)

Při odlišném obsahu sušiny v kejdě, než je uvedeno v příloze č. 1, tabulce A, se produkce kejdy a požadovaná skladovací kapacita úměrně přepočte.

3)

Při odlišné spotřebě steliva, než je uvedeno v příloze č. 1, tabulce A, se produkce hnoje a požadovaná skladovací kapacita úměrně přepočte.

 

C) Přepočet zvířat na dobytčí jednotky1) (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

Druh a kategorie zvířat

Věk

Průměrná hmotnost (kg/kus)

Koeficient přepočtu (DJ/kus)

Skot

Telata

do 6 měsíců

115

0,23

Jalovice

nad 6 měsíců až do 1 roku

265

0,53

Jalovice

nad 1 rok až do 2 let

470

0,94

Jalovice

nad 2 roky

600

1,20

Krávy, bez ohledu na užitkový typ

 

650

1,30

Býci

nad 6 měsíců až do 1 roku

300

0,60

Býci

nad 1 rok až do 2 let

560

1,12

Býci, vč. volů

nad 2 roky

800

1,60

Prasata

Předvýkrm

 

20

0,04

Výkrm, prasničky (do zapuštění)

 

70

0,14

Prasničky (od zapuštění)

 

160

0,32

Prasnice

 

235

0,47

Prasata divoká

 

75

0,15

Ovce, kozy, mufloni

Ovce, kozy2)

nad 1 rok

70

0,20

Mufloni

 

35

0,07

Koně3)

Hříbata

do 6 měsíců

200

0,40

Koně

nad 6 měsíců až do 1 roku

350

0,70

Koně

nad 1 rok až do 3 let

500

1,00

Koně

nad 3 roky

650

1,30

Jelenovití

Srnci

 

20

0,04

Daňci

 

50

0,10

Jeleni

 

110

0,22

Drůbež

Nosnice

 

1,7

0,0034

Kuřice

 

0,8

0,0016

Brojleři

 

1,0

0,0020

Kachny chov

 

3,5

0,0070

Kachny výkrm

 

2,0

0,0040

Husy chov

 

4,8

0,0096

Husy výkrm

 

2,5

0,0050

Krůty chov

 

10,0

0,0200

Krůty výkrm

 

5,0

0,0100

Krocani chov

 

20,0

0,0400

Krocani výkrm

 

10,0

0,0200

1)

Pokud jsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky, za účelem výpočtu produkce statkových hnojiv, tyto zjištěné hodnoty.

2)

Do koeficientu přepočtu na dobytčí jednotky jsou započtena i jehňata a kůzlata. Při odlišné průměrné hmotnosti dospělých ovcí a koz, než je uvedeno, se pro účely výpočtu produkce statkových hnojiv koeficient úměrně upraví.

3)

Pro poníky a jiná malá plemena koní se pro účely výpočtu produkce statkových hnojiv použije koeficient přepočtu na dobytčí jednotky v poloviční hodnotě.

Příloha č. 2

Evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů

podnikatel v zemědělství:

datum narození (IČ, bylo-li přiděleno):

vlastník lesního pozemku:

 

fyzická nebo právnická osoba provozující lesní výrobu:

IČ, bylo-li přiděleno:

 

Katastrální území1)

Pozemek1)

Lesní pozemek

(oddělení, porost, porostní skupina)

Plodina 2)

Hnojení

Hnojiva, statková hnojiva, upravené kaly (v sušině)

Pomocné látky, hnojiva se stopovými živinami

číslo

číslo

plocha (ha)

druh, odrůda (užitkový směr)

plocha (ha)

datum

plocha (ha)

druh nebo název

celkem (t, kg, litry)

dávka (t, kg, litr na 1 ha)

přívod živin (kg/ha)

použití

zapravení do půdy

N

P205

K20

MgO

CaO

S

název

dávka (kg,

litr na lha)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1)

Pokud je podnikatel v zemědělství zařazen v registru půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, uvede v rubrice katastrální území číslo čtverce mapy a v rubrice pozemek zkrácený kód půdního bloku nebo jeho dílu.

2)

U trvalých travních porostů se uvede pouze zemědělská kultura travní porost.

Příloha č. 3

Průměrný přívod živin ve hnojivech a průměrná roční produkce dusíku zvířaty

A) Průměrný přívod živin1) ve statkových a organických hnojivech

Hnojiva

Průměrný obsah sušiny

Průměrný přívod živin

N

P2O5

K20

%

kg/t

Statková hnojiva

Hnůj skotu

telata, jalovice, býci

22

6,5

4,0

7,6

krávy dojené

22

6,9

4,0

7,6

skot bez tržní produkce mléka

22

5,6

2,1

5,7

Močůvka skotu a hnojůvka

1,3

1,5

0,2

2,1

Hnůj prasat

předvýkrm

24

5,5

8,8

7,0

výkrm, prasničky, prasnice

24

8,5

8,8

7,0

Močůvka prasat a hnojůvka

1,2

2,2

0,5

2,1

Hnůj koňský

30

5,2

3,5

8,7

Hnůj ovcí a koz

32

8,9

5,4

17,7

Kejda skotu

telata

5,9

3,7

1,5

3,0

jalovice, býci

9,2

3,9

1,9

3,8

krávy dojené

7,2

3,8

1,6

3,1

směs kejdy od více kategorií skotu

7,3

3,9

1,6

3,1

tekutá část po separaci (fugát)

5,8

3,9

1,6

3,2

tuhá část po separaci (separát)

21

4,2

1,7

2,5

Kejda prasat

předvýkrm

4,7

3,1

2,5

2,0

výkrm, prasničky

6,0

4,8

3,1

2,6

prasnice

4,6

4,0

2,4

1,5

směs kejdy od více kategorií prasat

5,3

4,3

3,0

2,1

tekutá část po separaci (fugát)

3,4

4,1

2,4

2,0

tuhá část po separaci (separát)

27

6,6

9,7

2,9

Drůbeží trus

čerstvý

28

18,5

12,8

8,9

uleželý

32

19,0

14,6

10,2

sušený

73

35,0

33,3

23,2

s podestýlkou

42

20,4

18,8

15,2

Hnůj králíků

29

7,9

6,2

10,4

Kejda králíků

18

4,1

4,1

4,2

Silážní šťávy ředěné

2,1

1,3

0,7

2,5

Organická hnojiva

Kompost ze statkových hnojiv

40

5,5

4,5

6,1

Digestát ze zemědělské bioplynové stanice

5,8

5,3

1,6

3,5

Tekutá část po separaci digestátu (fugát)

3,9

5,1

1,4

3,4

Tuhá část po separaci digestátu (separát)

23

6,8

3,0

4,5

1)

Přívod živin ve statkových hnojivech je uveden k termínu jejich použití, tedy po odpočtu ztrát živin ve stájích a při skladování statkových hnojiv. Při odlišném obsahu sušiny u tekutých statkových hnojiv se obsah živin úměrně přepočte. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, použijí se hodnoty tohoto rozboru.

 

Poznámka:

Analýzy na obsahy dusíku, fosforu a draslíku v upravených kalech (v sušině) i v půdách pozemků, kde budou aplikovány, zajišťují původci kalu podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (obsah P205 = obsah P x 2,292; obsah K20 = obsah K x 1,204).

 

B) Průměrná roční produkce výkalů a moči, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) a průměrný přívod celkového dusíku a dalších živin při pastvě zvířat nebo jejich jiném pobytu na zemědělské půdě

Druh zvířat

Výkaly a moč

Průměrný přívod živin

celkový N1)

P2O5

K20

t/rok

kg/t výkalů a moči

Skot

14,0

4,9

2,1

4,2

Ovce a kozy

9,1

8,2

2,6

6,6

Koně

8,6

4,7

2,3

3,5

Mufloni

11,8

4,9

2,6

6,6

Jelenovití

12,3

2,9

2,7

7,5

Prasata divoká

12,5

5,0

3,0

2,3

1)

Přívod živin ve výkalech a moči hospodářských zvířat při pastvě nebo jiném pobytu na zemědělské půdě se rovná produkci živin. Ztráty dusíku nejsou odečteny. Zde uvedené hodnoty se použijí pro výpočet produkce výkalů a moči a přívodu živin pro všechny věkové kategorie zvířat.

 

C) Průměrná roční produkce dusíku ve výkalech, moči a drůbežím trusu, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

Druh a kategorie zvířat

Produkce dusíku ve výkalech,

moči a čerstvém drůbežím

trusu

Produkce dusíku po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování statkových hnojiv1)

Kejda, drůbeží trus

Hnůj z hluboké podestýlky

Hnůj, při pravidelném odklizu chlévské mrvy

Hnůj a močůvka

 

kg N/DJ za rok

Skot

Telata

90

88

86

83

77

Jalovice, býci

69

60

77

72

66

Krávy dojené

84

76

91

85

74

Skot bez tržní produkce mléka

69

 

64

 

 

Prasata

Předvýkrm

110

90

108

104

96

Výkrm, prasničky

95

77

85

73

71

Prasnice

75

60

73

64

54

Prasata divoká

63

 

 

 

 

Ovce, kozy, mufloni

Ovce, kozy

75

 

69

65

 

Mufloni

58

 

 

 

 

Koně

Koně

40

 

37

33

 

Jelenovití

Jeleni, daňci, srnci

36

 

 

 

 

Drůbež

- čerstvý trus

175

 

 

 

 

- uleželý trus

175

120

 

 

 

- sušený trus

175

99

 

 

 

- trus s podestýlkou

175

 

121

113

 

1)

Ve hnoji jsou navíc obsaženy i živiny dodané ve stelivu (průměrný obsah dusíku vit obilní slámy je 5 kg N). V hodnotě produkce dusíku je započítán i dusík obsažený v technologických vodách, skladovaných samostatně.

Příloha č. 4

Průměrná roční produkce výkalů a moči, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) a průměrný přívod účinného dusíku a dalších živin při pastvě zvířat nebo jejich jiném pobytu na zemědělské půdě

Druh zvířat

Výkaly a moč

Průměrný přívod živin

účinný N1)

P2O5

K20

t/rok

kg/t výkalů a moči

Skot

14,0

3,0

2,1

4,2

Ovce a kozy

9,1

4,9

2,6

6,6

Koně

8,6

2,8

2,3

3,5

Mufloni

11,8

2,9

2,6

6,6

Jelenovití

12,3

1,8

2,7

7,5

Prasata divoká

12,5

3,0

3,0

2,3

1)

V tabulce je uveden přívod dusíku do půdy po odpočtu ztrát do ovzduší a při zohlednění jeho účinnosti v roce pastvy. Tyto údaje použijí v evidenci hnojení za celý podnik, namísto údajů stanovených v příloze 3, tabulce B, žadatelé o dotace na ošetřování travních porostů podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. Zde uvedené hodnoty se použijí pro výpočet produkce výkalů a moči a přívodu živin pro všechny věkové kategorie zvířat.

Příloha č. 5

Hlášení o používání upravených kalů

Zemědělský podnikatel

 

Místo podnikání nebo sídlo

 

Datum narození nebo IČ, bylo-li přiděleno

 

Termín použití (od - do)

 

Původce upravených kalů

 

 

Datum, razítko, podpis:



Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.

§ 2 písm. g) vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.

Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1
Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
2
§ 2 písm. g) vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
3
Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
4
Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů.
5
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.
6
Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.