„(6)

Přípoloží se pro účely tohoto zákona rozumí podzemní stavba infrastruktury elektronických komunikací, která se přikládá

a)

ke stavbě pozemní komunikace¹⁷) nebo dráhy¹⁸), nebo

b)

k podzemní stavbě kanalizace, energetického vedení, veřejného osvětlení, produktovodu nebo vedení sítě elektronických komunikací¹⁹).

¹⁷)

§ 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸)

§ 2 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

¹⁹)

§ 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.“.

„²⁰)

Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(5)

V řízení podle tohoto zákona nebo stavebního zákona, které je řízením s velkým počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje veřejnou vyhláškou. Jednotlivě se oznámení o zahájení řízení doručuje pouze účastníkům řízení podle § 85 odst. 2 písm. a), § 94k písm. c) a d) a § 109 písm. b) až d) stavebního zákona (dále jen „dotčení vlastníci“), žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, je-li účastníkem řízení, a dotčeným orgánům. Dotčeným vlastníkům neznámého pobytu nebo sídla a dotčeným vlastníkům, jimž se nepodařilo oznámení o zahájení řízení doručit postupem podle § 24 správního řádu, jakož i dotčeným vlastníkům, kteří nejsou známi, se doručuje veřejnou vyhláškou, ve které se dotčení vlastníci identifikují označením dotčených pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí, ustanovení § 32 odst. 2 a 3 správního řádu se ve vztahu k těmto dotčeným vlastníkům neuplatní. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, je-li účastníkem řízení, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí v oznámení o zahájení řízení, je-li jim doručováno jednotlivě. Pokud se doručuje jednotlivě do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.“.

„(8)

Vyžaduje-li záměr stavby dopravní nebo energetické infrastruktury vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, může žadatel k žádosti o vydání rozhodnutí v řízení podle stavebního zákona, kterým se má umístit či povolit taková stavba dopravní nebo energetické infrastruktury, místo smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury připojit vyjádření těchto vlastníků k vybudování nové nebo úpravě stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury.“.

„(1)

Stavební úřad vydává na žádost stavebníka předběžnou informaci o podmínkách pro vydání rozhodnutí o umístění vybrané stavby energetické infrastruktury nebo stavby infrastruktury elektronických komunikací nebo společného povolení pro takovou stavbu, včetně požadavků na údaje, podklady a obsah dokumentace, které má stavebník předložit k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění takové stavby nebo společného povolení pro takovou stavbu.“.

„(4)

Dotčený orgán si může vyhradit vydání závazného stanoviska v prodloužené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud není závazné stanovisko vydáno v této lhůtě, považuje se za souhlasné a bez podmínek. K později vydanému závaznému stanovisku se nepřihlíží. Ustanovení § 4 odst. 10 stavebního zákona se použije obdobně.“.

„(6)

Jde-li o stavbu podle odstavce 1, která se má uskutečnit ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení ten z nich, u kterého jako prvního byla podána žádost, a o této skutečnosti bezodkladně informuje stavební úřad, v jehož správním obvodu se má stavba též uskutečnit.“.

„(3)

K podání žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona pro účely stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění zákonem, se vyjádření vlastníka a nájemce nebo pachtýře dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa nevyžaduje.“.

„(3)

Stavba přípolože nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas stavebního úřadu²¹), ani závazné stanovisko orgánu státní památkové péče²²), pokud

a)

ochranné pásmo přípolože nepřekročí hranici ochranného pásma stavby, v jehož prostoru se přípolož přikládá, a

b)

stavebník přípolože a stavebník stavby, ke které se přípolož přikládá, uzavřeli dohodu o přípoloži, v níž sjednali svá práva a povinnosti při provádění stavby a následném provozování obou staveb a určili jejich vzájemnou polohu.

(4)

Přípolož je samostatnou stavbou, která je technicky oddělena od stavby, ke které se přípolož přikládá. V řízeních a postupech podle stavebního zákona týkajících se stavby, ke které se přikládá přípolož, se k přípoloži nepřihlíží.

²¹)

§ 76 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²²)

§ 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.“.

(1)

Dokumentaci pro vydání společného povolení přikládanou k žádosti o vydání společného povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Dokumentace obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů, dokladovou část a, jde-li o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, rovněž dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

(2)

V případě postupu podle odstavce 1 je stavebník povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.

(3)

Podrobnosti obsahu dokumentace podle odstavce 1 věty druhé stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou.“.

„(3)

Cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy nejdříve ke dni

a)

odeslání návrhu kupní smlouvy, nebo

b)

nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se záměr povoluje v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle toho, který z výše uvedených dní nastane dříve.

(4)

Cena pozemku, s výjimkou stavebních pozemků, určená ve znaleckém posudku vyhotoveném podle odstavců 2 a 3 se pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku dohodou, považuje za cenu ve výši obvyklé ceny pozemku⁸), a to po dobu 3 let ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena.“.

(1)

Oprávněný investor může společně s žádostí o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) a b), požádat stavební úřad příslušný k vedení řízení podle stavebního zákona o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a spočívajícího v odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo jejich části potřebné k uskutečnění takové stavby dopravní infrastruktury.

(2)

K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 musí být přiložen znalecký posudek, podle kterého oprávněný investor navrhuje výši náhrady za odnětí vlastnického práva, vyhotovený obdobně podle § 3b s tím, že cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy nejdříve ke dni podání žádosti podle odstavce 1. K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 se nepřikládá rozhodnutí podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona o vyvlastnění, je-li jeho vydání předmětem žádosti podle odstavce 1.

(3)

V případě podání žádostí podle odstavce 1 vede stavební úřad vyvlastňovací řízení společně s řízením o žádosti o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) a b). Stavební úřad rozhodne o žádosti podle stavebního zákona, a pokud žádosti podle stavebního zákona vyhoví, rozhodne zároveň ve společném rozhodnutí o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a. Splnění podmínky podle § 3 odst. 1 věty druhé a § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění se pro vydání mezitímního rozhodnutí podle věty druhé nevyžaduje. Ústní jednání se před vydáním mezitímního rozhodnutí podle věty druhé nenařizuje. Na výrok společného rozhodnutí, kterým bylo vydáno mezitímní rozhodnutí, se § 4a uplatní obdobně. Po nabytí právní moci výroku společného rozhodnutí, kterým bylo vydáno mezitímní rozhodnutí, pokračuje stavební úřad ve vyvlastňovacím řízení o zbytku věci obdobně podle zákona o vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak; o zbytku věci se vede s každým vyvlastňovaným samostatné řízení.

(4)

Zálohu na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5 uhradí oprávněný investor ve výši podle § 3b. Výši náhrady za vyvlastnění určí stavební úřad podle § 3b. Kromě náhrady uvedené v předchozí větě náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním. Náhrada za odnětí vlastnického práva se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle odstavce 2, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen. Náhrada za omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě se stanoví ve výši podle znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5, v opačném případě se náhrada stanoví ve výši podle § 3b odst. 5 věty první, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen.“.

(1)

Stavebník může společně s žádostí o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba energetické infrastruktury uvedená v § 1 odst. 4 písm. a) a b), požádat stavební úřad příslušný k vedení řízení podle stavebního zákona o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a spočívajícího v odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo jejich části potřebné k uskutečnění takové stavby energetické infrastruktury. Ustanovení § 4c odst. 3 se použije obdobně.

(2)

K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 musí být přiložen znalecký posudek, podle kterého vyvlastnitel navrhuje výši náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu. K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 se nepřikládá rozhodnutí podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona o vyvlastnění, je-li jeho vydání předmětem žádosti podle odstavce 1.

(3)

Zálohu na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5 uhradí vyvlastnitel ve výši stanovené na základě znaleckého posudku podle odstavce 2. Náhrada za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle odstavce 2, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen.“.

„5.

Elektroenergetická vedení

vedení 400 kV Vernéřov – Vítkov

vedení 400 kV Vítkov – Přeštice

vedení 400 kV Přeštice – Kočín

vedení 400 kV Kočín – Mírovka

vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice do elektrické stanice Mírovka

vedení 400 kV Výškov – Čechy Střed – Praha Sever

vedení 400 kV Hradec – Výškov – Babylon – Bezděčín

vedení 400 kV Hradec – Chrást – Přeštice

vedení 400 kV Čechy Střed – Chodov

vedení 400 kV Nošovice – Prosenice – Otrokovice – Sokolnice – Slavětice – Dasný a Slavětice – Čebín

vedení 400 kV Otrokovice – státní hranice se Slovenskou republikou

vedení 400 kV Nošovice – Vratimov – Dětmarovice

vedení 110 kV Česká Lípa – Varnsdorf

6.

Plynárenská vedení

VTL Plynovod DN 1000 Tvrdonice – Bezměrov

7.

Výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více

nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín

nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany

8.

Vodní infrastruktura

vodní dílo Nové Heřminovy

vodní dílo Skalička

vodní dílo Vlachovice

vodní dílo Kryry

vodní dílo Senomaty

vodní dílo Šanov.“.

(1)

Je-li k umístění nebo provedení záměru stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury podle liniového zákona, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, třeba více závazných stanovisek nebo vyjádření vydávaných podle tohoto zákona, vydá orgán ochrany přírody na základě žádosti investora namísto jednotlivých závazných stanovisek nebo vyjádření jednotné závazné stanovisko k zásahu do přírody a krajiny (dále jen „jednotné závazné stanovisko“); to neplatí v případě stanoviska podle § 45i odst. 1.

(2)

V případě, že umístění nebo provedení záměru podle odstavce 1, k němuž má být vydáno jednotné závazné stanovisko, vyžaduje povolení výjimky ze zákazu stanoveného tímto zákonem nebo stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků, lze povolit takovou výjimku nebo stanovit takový odchylný postup jen na základě souhlasu orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody se k možnosti povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu vyjádří v jednotném závazném stanovisku a, lze-li povolit výjimku nebo stanovit odchylný postup, může současně stanovit další podmínky pro povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu; v případě, že na základě jednotného závazného stanoviska má být povolena výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nebo stanoven odchylný postup, uvede v jednotném závazném stanovisku údaje podle § 5b odst. 3 písm. a) až d). Povolení výjimky ze zákazů stanovených tímto zákonem nebo stanovení odchylného postupu, včetně stanovení případných dalších podmínek, je součástí výrokové části rozhodnutí vydávaného v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení, ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí nebo ve stavebním řízení vedeném podle liniového zákona.

(3)

V případě povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a pro stanovení odchylného postupu platí pro obsah rozhodnutí podle odstavce 2 obdobně § 5b odst. 3; povinnosti uvedené v § 5b odst. 5 platí obdobně pro orgán ochrany přírody a pro osobu, které byla tato výjimka povolena. V případě výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů povolené podle odstavce 2 informuje orgán ochrany přírody Ministerstvo životního prostředí o povolení podle § 5b odst. 5 poté, co od stavebního úřadu obdrží stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, jehož je povolení výjimky součástí, s vyznačením právní moci.

(4)

Jednotné závazné stanovisko vydává v případě, že má být zamýšlená stavba nebo její část umístěna na území národního parku nebo jeho ochranného pásma, správa národního parku. Jednotné závazné stanovisko vydává v případě, že má být zamýšlená stavba nebo její část umístěna na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, Správa národního parku Šumava a v případě, že má být zamýšlená stavba nebo její část umístěna na území Chráněné krajinné oblasti Labské Pískovce, Správa národního parku České Švýcarsko. Jednotné závazné stanovisko vydává v případě, že má být zamýšlená stavba nebo její část umístěna na území chráněné krajinné oblasti, na území národní přírodní rezervace nebo jejího ochranného pásma mimo území národního parku, nebo na území národní přírodní památky nebo jejího ochranného pásma mimo území národní parku, Agentura.

(5)

Jednotné závazné stanovisko vydává v případě, že má být zamýšlená stavba nebo její část umístěna na území vojenského újezdu, újezdní úřad.

(6)

V ostatních případech vydává jednotné závazné stanovisko krajský úřad. Jsou-li zamýšlenou stavbou dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem na území více krajů, Ministerstvo životního prostředí určí, který krajský úřad bude příslušný k vydání jednotného závazného stanoviska.“.

„a)

veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury³³) umísťovaný v koridoru vymezeném v platném územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,

b)

umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v platném územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,“.

(1)

Na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace povolí příslušný silniční správní úřad zrušení přejezdu, pokud k přístupu k nemovitostem, k němuž je využívána pozemní komunikace, je možné využít jinou vhodnou trasu, která

a)

není delší o více než 5 km a

b)

nevede přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení.

(2)

Účastníkem řízení o povolení zrušení přejezdu je vlastník pozemní komunikace, vlastník dráhy a obec, na jejímž území se rušený přejezd nachází.

(3)

Silniční správní úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá závazné stanovisko

a)

Policie České republiky k posouzení vhodnosti trasy podle odstavce 1, jde-li o zrušení přejezdu na silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, a

b)

drážního správního úřadu k posouzení stupně zabezpečení přejezdu, má-li trasa podle odstavce 1 vést přes přejezd.“.

„(4)

Stanoviska k typu vysoké školy a stanoviska vyžádaná v rámci součinnosti při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) a v § 93h odst. 5 písm. a) Akreditační úřad vydává do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o stanovisko doručena.“.

„r)

uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik.“ zrušuje.

„za)

uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územnímu rozvojovému plánu z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik.“.

„(2)

Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba zemního plynu, provozování těžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a provozování stavby přenosové soustavy, přepravní soustavy, distribuční soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu^4e).“.

„(2)

Výrobce elektřiny je povinen si zajistit vlastnické právo nebo zřídit věcné břemeno k cizí nemovitosti nebo její části umožňující zřízení nebo provozování výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, a stavby související, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník nemovitosti není znám nebo určen nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), rozhodne příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného výrobce elektřiny o odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu^4e).“.

„(5)

Autorizace není podkladem pro vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení ani jiného rozhodnutí podle stavebního zákona nebo podle jiného právního předpisu.“.

„(2)

Je-li předmětem žádosti o udělení autorizace výstavba jaderné elektrárny, může být údaj o instalovaném výkonu a údaj o energetické účinnosti podle odstavce 1 písm. b) uveden mezní hodnotou. Ministerstvo může vyhláškou stanovit, že v žádosti o udělení autorizace na výstavbu jaderné elektrárny mohou být mezní hodnotou uvedeny rovněž další údaje.“.

„(4)

V případech podle § 30b odst. 2 obsahuje rozhodnutí o udělení autorizace mezní hodnotu údaje takto uvedeného v žádosti o udělení autorizace. V těchto případech držitel autorizace oznámí ministerstvu konkrétní hodnoty daných údajů před zahájením výstavby předmětné výrobny elektřiny. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení autorizace se v těchto případech nevydává, pokud upřesněná hodnota údaje nepřekračuje mezní hodnotu uvedenou v rozhodnutí o udělení autorizace.“.

„(3)

Pro účely odstavce 1 písm. a) je v případě podle § 30c odst. 4 rozhodující údaj o maximálním instalovaném výkonu stanovený v rozhodnutí o udělení autorizace. Ustanovení odstavce 1 písm. a) se neuplatní v případě, že držitel autorizace požádal o územní rozhodnutí již před nabytím právní moci rozhodnutí o udělení autorizace.“.

„(11)

Pokud se pro stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle tohoto zákona zpracovává znalecký posudek, určí se náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu⁴⁷).

⁴⁷)

§ 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění zákona č. 303/2013 Sb.“.

„(4)

Správní orgán příslušný k vydání závazného stanoviska vydá závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byl o vydání závazného stanoviska požádán. K této lhůtě se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ.

(5)

Nemá-li žádost o vydání závazného stanoviska předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve správní orgán žadatele k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků žádosti. Neodstraní-li žadatel vady žádosti, které brání vydání závazného stanoviska, správní orgán písemně sdělí žadateli, že závazné stanovisko nemůže být vydáno. Po dobu odstraňování vad žádosti lhůta pro vydání závazného stanoviska neběží. Ode dne odstranění vad žádosti počne běžet nová lhůta pro vydání závazného stanoviska.“.

„k)

plochou změny v krajině plocha vymezená v územním plánu, u které se předpokládá změna ze stávajícího využití nezastavěného území na jiné využití nezastavěného území,

l)

plochou přestavby plocha vymezená v územním plánu ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území,“.

„1.

územní rozvojový plán;“.

„(9)

O prodloužení lhůty k vydání závazného stanoviska podle správního řádu vydá dotčený orgán usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a dotčený orgán vyrozumí o této skutečnosti žadatele. Jestliže není závazné stanovisko dotčeného orgánu vydáno ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.

(10)

Jestliže v případě uvedeném v odstavci 9 větě druhé nebyly splněny předpoklady pro vydání souhlasného závazného stanoviska bez podmínek, vydá nadřízený správní orgán nové závazné stanovisko, kterým se závazné stanovisko podle odstavce 9 ruší. Nové závazné stanovisko lze vydat do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno.

(11)

Lhůty pro zahájení přezkumného řízení a zrušení nebo změnu závazného stanoviska v přezkumném řízení u závazného stanoviska podle odstavce 2 písm. a), které je podkladem pro jiný úkon stavebního úřadu, počínají běžet ode dne, kdy jiný úkon nabyl právních účinků. Lhůty pro zahájení přezkumného řízení a zrušení nebo změnu závazného stanoviska v přezkumném řízení u závazného stanoviska podle odstavce 2 písm. a), které je podkladem pro vydání certifikátu autorizovaného inspektora, počínají běžet ode dne vzniku práva provést oznámený záměr.“.

„(12)

Odstavce 9 a 10 se nepoužijí na závazné stanovisko

a)

k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

b)

orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterým se

1.

vyslovuje souhlas k zásahům, které by mohly vést k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení přírodního stanoviště v zájmu Evropských společenství nebo druhů v zájmu Evropských společenství,

2.

uděluje souhlas k činnostem podmíněným souhlasem orgánu ochrany přírody v ptačích oblastech,

3.

posuzuje splnění podmínek pro povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropské unie a podle zákona o ochraně přírody a krajiny,

4.

uděluje souhlas s činnostmi vymezenými v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území, která byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit,

5.

posuzuje záměr z hlediska zájmů chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a které je vydáno jako jednotné závazné stanovisko k zásahu do přírody a krajiny.“.

„c)

pořizuje a vydává územní rozvojový plán,“.

„(3)

Ministerstvo může zřídit organizační složku státu, která

a)

řeší koncepční otázky teorie a praxe v oboru územního plánování a stavebního řádu, urbanismu a architektury, a

b)

zpracovává návrh politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, jejich aktualizací a úplná znění po jejich aktualizaci a územně plánovací podklady.“.

„(2)

Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí, ve kterém se určí, popíšou a posoudí možné významné vlivy na životní prostředí vyplývající z politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu a rozumná náhradní řešení s přihlédnutím k cílům posuzovaných dokumentů. Náležitosti tohoto posouzení jsou stanoveny v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.“.

(1)

Územní rezervou je plocha nebo koridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit.

(2)

Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen na základě aktualizace nebo změny územně plánovací dokumentace.

(3)

Územní rezerva se při jejím vymezení neposuzuje z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, na životní prostředí, ani na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti; uvedené vlivy se posuzují následně při aktualizaci nebo změně územně plánovací dokumentace, která má umožnit stanovené využití.

(4)

V územní rezervě jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. “.

„c)

vysokoškolské vzdělání v dalších oborech souvisejících s územním plánováním, jejichž seznam určí ministerstvo prováděcím právním předpisem, a nejméně 3 roky odpovídající praxe.“.

„g)

stanoví, které plochy a koridory zejména dopravní a technické infrastruktury budou předmětem řešení územního rozvojového plánu.“.

„(6)

Vláda může v odůvodněných případech rozhodnout o souběžném pořízení aktualizace politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu nebo jeho aktualizace.“.

(1)

Na základě politiky územního rozvoje vydá ministerstvo územní rozvojový plán. Současně s návrhem územního rozvojového plánu se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

(2)

Územní rozvojový plán je závazný pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

(3)

Územní rozvojový plán se pořizuje pro celé území republiky a vydává se formou opatření obecné povahy.

(4)

Územní rozvojový plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím.

(1)

Územní rozvojový plán obsahuje textovou a grafickou část.

(2)

Textová část územního rozvojového plánu obsahuje zejména

a)

vymezení ploch a koridorů mezinárodního a republikového významu nebo ploch a koridorů, které svým významem přesahují území jednoho kraje, stanovené politikou územního rozvoje a stanovení účelu jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území,

b)

vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezených asanačních území, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit,

c)

je-li to účelné, stanovení pořadí provádění změn v území a

d)

stanovení kompenzačních opatření podle § 35d odst. 6.

(3)

Grafická část obsahuje

a)

výkres ploch a koridorů,

b)

výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a

c)

je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.

(4)

Výkresy grafické části se zpracovávají a vydávají v měřítku 1 : 100 000 a obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy. V případě potřeby lze výkres ploch a koridorů dále členit na samostatné výkresy.

(5)

Odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje textovou a grafickou část.

(6)

Textová část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména

a)

stručný popis postupu pořízení územního rozvojového plánu,

b)

vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, s politikou územního rozvoje a s požadavky tohoto zákona,

c)

vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,

d)

vyhodnocení splnění podmínek vyplývajících z případných vyjádření příslušných orgánů sousedních států a výsledků konzultací s nimi,

e)

základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí,

f)

stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí¹¹) se sdělením, jak bylo zohledněno,

g)

sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

h)

komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty,

i)

kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a

j)

vyhodnocení připomínek.

(7)

Grafická část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména

a)

koordinační výkres v měřítku 1 : 100 000 a

b)

je-li to účelné, schéma širších vztahů dokumentující vazby na území sousedních států.

(1)

Ministerstvo pořizuje územní rozvojový plán na základě aktualizace politiky územního rozvoje nebo na základě rozhodnutí vlády.

(2)

Obsah územního rozvojového plánu stanoví

a)

ministerstvo na základě aktualizace politiky územního rozvoje v rozsahu podle § 32 odst. 1 písm. g),

b)

vláda podle § 35 odst. 6,

c)

vláda, nevyžaduje-li aktualizace územního rozvojového plánu aktualizaci politiky územního rozvoje.

(3)

Návrh obsahu územního rozvojového plánu doručí ministerstvo příslušnému orgánu ochrany přírody k vydání stanoviska podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a Ministerstvu životního prostředí.

(4)

Ministerstvo životního prostředí vydá k návrhu obsahu územního rozvojového plánu do 30 dnů od doručení stanovisko, ve kterém podle přílohy č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a na základě stanoviska orgánu ochrany přírody podle předchozího odstavce stanoví podrobnější požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí a případné požadavky na vyhodnocení variant řešení, které ještě rozumně vedou k dosažení cílů územního rozvojového plánu. Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 7 dní před uplynutím lhůty podle věty první.

(1)

Na základě obsahu územního rozvojového plánu a stanovisek podle § 35c odst. 4 zajistí ministerstvo zpracování návrhu územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

(2)

Ministerstvo zašle návrh územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům a krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska do 60 dnů od obdržení návrhu územního rozvojového plánu. Ke stanoviskům a vyjádřením podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(3)

Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a nejméně 30 dnů předem oznámí místo a dobu konání veřejného projednání. Do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý podat u ministerstva písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.

(4)

Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí zašle návrh územního rozvojového plánu spolu s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním územního rozvojového plánu významně ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem, ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní.

(5)

Ministerstvo zašle kopie stanovisek, připomínek a případných výsledků konzultací podle odstavců 1 až 3 Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2. Ministerstvo životního prostředí stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů. Ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud Ministerstvo životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné územní rozvojový plán vydat i bez jeho stanoviska.

(6)

Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast vyplyne, že územní rozvojový plán má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).

(1)

Pokud návrh územního rozvojového plánu obsahuje varianty řešení, podle výsledků projednání vybere ministerstvo nejvhodnější variantu.

(2)

Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, připomínky, případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací s nimi, stanoviska, popřípadě výsledky řešení rozporů a zajistí úpravu návrhu územního rozvojového plánu.

(3)

V případě, že došlo k podstatné úpravě návrhu na základě výsledků projednání, ministerstvo si vyžádá stanovisko Ministerstva životního prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku uvede, zda podstatná úprava vyžaduje posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Upravený návrh a případně upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území projedná ministerstvo v rozsahu těchto úprav s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji, které mohou ve lhůtě do 30 dnů od projednání uplatnit svá stanoviska k částem řešení, které se změnily od projednání podle § 35d odst. 3. Upravený návrh ministerstvo zveřejní po dobu 30 dnů způsobem umožňujícím dálkový přístup a v této lhůtě může každý uplatnit písemné připomínky k částem řešení, které se změnily od projednání podle § 35d odst. 3.

(4)

Ke stanoviskům a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.

(1)

Územní rozvojový plán se oznámí vyvěšením pouze na úřední desce ministerstva.

(2)

Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení o vydání územního rozvojového plánu.

(3)

Územní rozvojový plán se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje

a)

označení správního orgánu, který územní rozvojový plán vydal,

b)

datum nabytí účinnosti územního rozvojového plánu a

c)

jméno a příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele, otisk úředního razítka.

(1)

Na návrh, projednání a vydání aktualizace územního rozvojového plánu se použijí § 35c až 35f obdobně.

(2)

Aktualizace územního rozvojového plánu se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí.

(3)

V případě aktualizace územního rozvojového plánu v rámci postupu dle § 35c odst. 4 stanoví Ministerstvo životního prostředí také, zda má být návrh jeho aktualizace posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí.

(4)

Vyhodnocení vlivů aktualizace územního rozvojového plánu na udržitelný rozvoj území se zpracovává pouze, pokud bylo stanoveno, že tento plán má být posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí.

(5)

Ministerstvo zajistí vyhotovení úplného znění územního rozvojového plánu po jeho aktualizaci a toto vyhotovení po nabytí účinnosti aktualizace opatří záznamem o účinnosti.

„(3)

V případě, že zastupitelstvo kraje nesouhlasí s předloženým návrhem zásad územního rozvoje nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh krajskému úřadu se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej zamítne.“.

„(10)

Aktualizaci zásad územního rozvoje včetně aktualizace pořizované zkráceným postupem a úplné znění zásad územního rozvoje po této aktualizaci kraj doručí veřejnou vyhláškou; dnem doručení aktualizace zásad územního rozvoje a úplného znění nabývá aktualizace účinnosti.“.

„(1)

Zkrácený postup pořizování aktualizace zásad územního rozvoje se použije v případě, že takto výslovně uvede zastupitelstvo kraje při rozhodnutí o pořízení aktualizace zásad územního rozvoje a o jejím obsahu, nebo při schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje v uplynulém období; v prvním případě se zpráva o uplatňování ani zadání aktualizace zásad územního rozvoje nepořizují.“.

„(8)

Obsahuje-li návrh aktualizace zásad územního rozvoje varianty řešení, krajský úřad ve spolupráci s projektantem na základě uplatněných stanovisek, popřípadě řešení rozporů, námitek a připomínek navrhne výběr nejvhodnější varianty, ostatní varianty zařadí do odůvodnění včetně informace, jaké k nim byly uplatněny stanoviska, námitky a připomínky. S ohledem na veřejné zájmy krajský úřad zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu nejvhodnější varianty a k invariantním částem návrhu aktualizace zásad územního rozvoje. Návrhy doručí dotčeným orgánům a ministerstvu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě do 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo ministerstvo neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy krajského úřadu souhlasí. Pokud je to nezbytné, krajský úřad zajistí úpravu návrhu aktualizace zásad územního rozvoje v souladu s výsledky projednání.“.

„(9)

Zastupitelstvo kraje je při schvalování výběru nejvhodnější varianty vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.

(10)

V případě, že zastupitelstvo kraje nesouhlasí s předloženým návrhem aktualizace zásad územního rozvoje, vrátí předložený návrh krajskému úřadu se svými pokyny k úpravě nebo jej zamítne. Jedná-li se o podstatnou úpravu, krajský úřad projedná upravený návrh na opakovaném veřejném projednání.

(11)

Při pořizování a vydání aktualizace zásad územního rozvoje se v částech neupravených v odstavcích 1 až 10 postupuje obdobně podle § 39 odst. 4 až 6, § 40, 41 a § 42 odst. 9 a 10.“.

„(7)

Změnu územního plánu včetně změny pořizované zkráceným postupem a úplné znění územního plánu po této změně obec doručí veřejnou vyhláškou; dnem doručení změny územního plánu a úplného znění nabývá změna účinnosti.“.

„(1)

Zkrácený postup pořizování změny územního plánu se použije v případě, že takto výslovně uvede zastupitelstvo obce při rozhodnutí o pořízení změny územního plánu a o jejím obsahu, nebo při schválení zprávy o uplatňování územního plánu v uplynulém období; v prvním případě se zpráva o uplatňování ani zadání změny územního plánu nepořizují.“.

„(7)

Obsahuje-li návrh změny územního plánu varianty řešení, pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem a projektantem na základě uplatněných stanovisek, popřípadě řešení rozporů, námitek a připomínek navrhne výběr nejvhodnější varianty, ostatní varianty zařadí do odůvodnění včetně informace, jaké k nim byly uplatněny stanoviska, námitky a připomínky. S ohledem na veřejné zájmy pořizovatel zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu nejvhodnější varianty a k invariantním částem návrhu změny územního plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě do 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu změny územního plánu v souladu s výsledky projednání.“.

„(8)

Zastupitelstvo obce je při schvalování výběru nejvhodnější varianty vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.

(9)

V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem změny územního plánu, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě nebo jej zamítne. Jedná-li se o podstatnou úpravu, pořizovatel projedná upravený návrh na opakovaném veřejném projednání.

(10)

Při pořizování a vydání změny územního plánu se v částech neupravených v odstavcích 1 až 9 postupuje obdobně podle § 53, 54 a § 55 odst. 4 až 7.“.

„(10)

Změna regulačního plánu včetně zkráceného postupu pořizování změny se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí.

(11)

Změnu regulačního plánu včetně změny pořizované zkráceným postupem a úplné znění regulačního plánu po této změně obec nebo kraj doručí veřejnou vyhláškou; dnem doručení změny regulačního plánu a úplného znění nabývá změna účinnosti.“.

„(4)

Obsahuje-li posuzovaný návrh změny regulačního plánu varianty řešení, uplatňují se stanoviska, námitky a připomínky ke každé variantě samostatně. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem a projektantem na základě uplatněných stanovisek, popřípadě řešení rozporů, námitek a připomínek navrhne výběr nejvhodnější varianty, ostatní varianty zařadí do odůvodnění včetně informace, jaké k nim byly uplatněny stanoviska, námitky a připomínky. S ohledem na veřejné zájmy pořizovatel zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu nejvhodnější varianty a k invariantním částem návrhu změny regulačního plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě do 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu změny regulačního plánu v souladu s výsledky projednání.

(5)

Zastupitelstvo je při schvalování výběru nejvhodnější varianty vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.

(6)

V případě, že zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým návrhem změny regulačního plánu, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě nebo jej zamítne. Jedná-li se o podstatnou úpravu, pořizovatel projedná upravený návrh na opakovaném veřejném projednání.“.

„u)

dobíjecí stanice vybavené výlučně běžným dobíjecím bodem, splňující podmínky zvláštního právního předpisu¹).“.

¹)

Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.“.

„(6)

U stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, je stavebník povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě.“.

„(3)

Územní rozvojový plán, jeho aktualizace a úplné znění územního rozvojového plánu po jeho aktualizaci se zveřejňují v digitální formě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo poskytne krajským úřadům územní rozvojový plán, jeho aktualizaci a úplné znění územního rozvojového plánu po jeho aktualizaci v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu⁶⁸) včetně prostorových dat ve vektorové podobě.“.

„(3)

Územně plánovací dokumentaci nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu.

(4)

Územní rozvojový plán nelze přezkoumat v přezkumném řízení podle správního řádu.“.

„2.

Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.

9.

Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje nebo územního rozvojového plánu a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.“.

„c)

informaci o možnosti vyvlastňovaného podle § 20 odst. 1 předložit vyvlastňovacímu úřadu znalecký posudek.“.

„⁸)

§ 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(1)

Náhrada se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží vyvlastňovacímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo vyvlastňovanému doručeno uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle § 5 odst. 2 písm. a) vyhotoveného na žádost vyvlastnitele; ustanovení § 10 odst. 4 tím není dotčeno.“.

„(3)

Každá obec obdrží jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši

a)

1 000 000 Kč, pokud Správa podala žádost o stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v katastrálním území obce; příspěvek nelze poskytnout opakovaně,

b)

60 000 000 Kč, pokud na jejím katastrálním území bylo stanoveno chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech; v kalendářním roce, v němž byl obci poskytnut tento příspěvek, nelze poskytnout příspěvek podle odstavce 1 písm. b).“.