Čekejte, prosím...
A A A
273/2021 Sb. znění účinné od 7. 8. 2021

273

 

VYHLÁŠKA

ze dne 12. července 2021

o podrobnostech nakládání s odpady

 

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 8 odst. 2, § 9 odst. 7, § 15 odst. 5, § 17 odst. 4, § 18 odst. 1 a 6, § 19 odst. 2 a 5, § 20 odst. 6, § 22 odst. 7, § 30 odst. 1, § 31 odst. 1 písm. b) a odst. 4, § 32 odst. 1 písm. a) a b), § 33 odst. 1 písm. b), § 34 odst. 1 písm. b) a odst. 7, § 35 odst. 3, § 36 odst. 1 písm. b) a odst. 5 písm. b), § 37 odst. 1 písm. c) a odst. 6, § 40 odst. 5, § 41 odst. 3 písm. f) a odst. 6, § 46 odst. 2 písm. c), § 48 odst. 3, § 59 odst. 7, § 63 odst. 2, 4 a 6, § 64 odst. 6, § 66 odst. 1 písm. a) a odst. 4, § 67 odst. 1 písm. b), odst. 2 a odst. 3, § 68 odst. 3, 5 a 6, § 69 odst. 2, odst. 3 písm. i) a m) a odst. 4, § 71 odst. 2 a 4, § 78 odst. 7, § 79 odst. 6, § 81 odst. 4, § 82 odst. 7, § 83 odst. 4, § 84 odst. 2, § 85, § 86 odst. 4, § 89 odst. 5, § 90 odst. 5, § 91 odst. 3, § 92 odst. 3 písm. a), § 94 odst. 2 a 4, § 95 odst. 1, 3 a 7, § 96 odst. 7, § 106 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, (dále jen „zákon“):

Část první

Úvodní ustanovení (§ 1-2)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2 a upravuje

a)

požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady a jejich provoz,

b)

podrobnosti předávání údajů o odpadech v rámci školního sběru,

c)

technické podmínky soustřeďování odpadu,

d)

podrobnosti pro využívání odpadů k zasypávání,

e)

podmínky, při jejichž splnění může být odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných komunálních odpadů předáván k energetickému využití a k odstranění,

f)

podrobnosti ukládání odpadů na skládky,

g)

podrobnosti přepravy odpadů a přeshraniční přepravy odpadů,

h)

požadavky na údaje o odpadu, základní popis odpadu, vedení průběžné evidence a ohlašování,

i)

podrobnosti nakládání s komunálními odpady,

j)

podrobnosti nakládání s nebezpečnými odpady,

k)

podrobnosti vztahující se k vybraným kovovým odpadům,

l)

podrobnosti nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby,

m)

podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady,

n)

podrobnosti komunitního kompostování,

o)

podrobnosti nakládání s kaly,

p)

podrobnosti nakládání s polychlorovanými bifenyly,

q)

podrobnosti nakládání s odpadní rtutí,

r)

podrobnosti nakládání s odpadními oleji,

s)

podrobnosti nakládání s léčivy z domácností a

t)

podrobnosti ekonomických nástrojů.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

inertním materiálem materiál, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám; inertní materiál nehoří ani jinak chemicky či fyzikálně nereaguje, nepodléhá biologickému rozkladu ani nezpůsobuje rozklad jiných látek, s nimiž přichází do styku, a to způsobem, který ohrožuje nebo poškozuje lidské zdraví nebo životní prostředí nebo který vede k překročení limitů znečišťování stanovených jinými právními předpisy3; směsné odpady nejsou inertním materiálem,

b)

zařízením na použití upravených kalů všechny díly půdních bloků podle jiného právního předpisu4, na kterých používá upravené kaly jedna osoba užívající zemědělskou půdu, a všechna místa, kde tato osoba dočasně ukládá upravené kaly,

c)

anaerobním rozkladem řízený a kontrolovatelný mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad organických látek bez přístupu vzduchu v zařízení bioplynové stanice jako samostatné technologie za vzniku bioplynu a digestátu,

d)

biologickým odpadem rostlinného původu biologický odpad, který neobsahuje biologický odpad živočišného původu, ani s ním nepřišel do kontaktu,

e)

biologickým odpadem živočišného původu odpad, který obsahuje vedlejší produkty živočišného původu nebo jinou složku živočišného původu,

f)

odpady vzniklými při spalování odpadů jakékoliv kapalné nebo pevné odpady včetně popela, strusky, popílku a zachyceného prachu z odlučovačů a filtrů, reakčních produktů z čištění plynu, kalu z čištění odpadních vod, použitých katalyzátorů a použitého aktivního uhlí, které vznikají při procesu tepelného zpracování odpadů, a

g)

strukturou zakládky celkový objem pórů z celkového objemu surovinové skladby zakládky vyjádřený v procentech; definuje rozsah zadržení plynů a kapalin zejména v surovinové skladbě zakládky.

Část druhá

Podrobnosti provozu zařízení určených pro nakládání s odpady (§ 3)

§ 3

Požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady a jejich provoz

(1)

Obsah provozního řádu a provozního deníku skládek musí odpovídat technické normě TNO 83 8039 Skládkování odpadů – Provozní řád skládek. Požadavky na obsah provozního řádu ostatních zařízení jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce a požadavky na obsah provozního deníku jsou vymezeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2)

Vlivy zařízení určeného pro nakládání s odpady a jejich dopady na životní prostředí a pracovní prostředí musí být identifikovány a omezeny na nejnižší možnou míru v souladu se stávajícími technickými poznatky. Vlivy podle věty první a odpovídající opatření musí být popsány v provozním řádu.

(3)

Zařízení určené pro nakládání s odpady musí být

a)

vybaveno zařízením na určování hmotnosti odpadu s pravidelnou kalibrací v intervalu nejvýše do 24 měsíců; v případě zařízení k zasypávání podle bodu 6 přílohy č. 4 k zákonu, malých zařízení určených pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a do konce roku 2030 v případě mobilních zařízení může být určování hmotnosti prováděno jiným způsobem, zejména externím zařízením na určování hmotnosti; v takovém případě musí být v provozním řádu, pokud jej zařízení má, nastaven jednoznačný způsob zjištění hmotnosti odpadů od každé předávající osoby,

b)

provozováno a vybaveno tak, aby nedocházelo ke znečišťování veřejně přístupných pozemních komunikací a v případě stacionárního zařízení veškerých přístupových cest,

c)

s výjimkou zařízení k zasypávání zeminou, kameny a sedimenty zabezpečeno proti nežádoucímu přístupu nepovolaných osob; u zařízení k zasypávání je dostačující, pokud je v dostatečném rozestupu označeno tabulemi se zákazem vstupu nepovolaných osob a pokud to lze, tak i závorou na příjezdové cestě, a

d)

s výjimkou zařízení k zasypávání zeminou, kameny a sedimenty vybaveno informační tabulí čitelnou z volně přístupného prostranství před zařízením, na níž jsou uvedeny následující informace:

1.

název zařízení,

2.

identifikační číslo zařízení,

3.

druhy odpadů nebo skupiny a podskupiny odpadů podle Katalogu odpadů, které mohou být přijaty do zařízení,

4.

obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo provozovatele zařízení, včetně jmen, příjmení osob, které za právnickou osobu jednají, a jejich telefonní čísla, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, sídlo a telefonní číslo, je-li provozovatel zařízení podnikající fyzickou osobou,

5.

provozní doba zařízení, během níž probíhá příjem odpadů do zařízení nebo výdej odpadů nebo výrobků ze zařízení.

(4)

Během provozní doby zařízení, při níž probíhá příjem odpadů do zařízení nebo výdej odpadů nebo výrobků ze zařízení, musí být vždy přítomen pracovník určený provozovatelem zařízení k jeho obsluze.

(5)

Mobilní zařízení ke sběru odpadu musí být označeno jedním bílým štítkem nebo samolepkou o šířce 50 cm a výšce minimálně 20 cm s černým nápisem „Mobilní sběr odpadu“; označení může být umístěno na boční straně vozidla.

(6)

V případě mobilního zařízení může být informační tabule podle odstavce 3 písm. d) nahrazena listinným dokladem, který je k dispozici u obsluhy zařízení.

Část třetí

Školní sběr (§ 4)

§ 4

Předání údajů o převzatých odpadech

Údaje o hmotnosti převzatých druhů odpadů a údaje o zařízeních určených pro nakládání s odpady, kterým škola převzaté odpady předala, škola předá na formuláři podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.

Část čtvrtá

Povinnosti při jednotlivých způsobech nakládání s odpady (§ 5-16)

Hlava I

Soustřeďování odpadu (§ 5)

§ 5

Technické podmínky soustřeďování odpadu

(1)

Odpady musí být soustřeďovány v prostředcích, které

a)

jsou odolné proti chemickým vlivům odpadů, pro které jsou určeny,

b)

splňují technické požadavky k nakládání s chemickými látkami a směsmi se stejnými vlastnostmi jako mají odpady, pro které jsou určeny,

c)

jsou odlišeny tvarem, barvou nebo značením od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady a od prostředků určených k soustřeďování jiných druhů odpadů,

d)

svým provedením zajišťují bezpečnost při jejich obsluze, a pokud nejsou určeny pro jednorázové použití, i při jejich čištění a desinfekci,

e)

svým provedením nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují ochranu okolí před únikem odpadů a před emisemi nebo zápachem a zároveň chrání odpad před nežádoucím znehodnocením, zneužitím nebo odcizením a

f)

jsou umístěny tak, aby byla zajištěna bezpečnost při jejich obsluze, požární bezpečnost, dostupnost a možnost obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky.

(2)

Prostředky pro soustřeďování komunálního odpadu splňují požadavky podle odstavce 1, pokud odpovídají příslušným technickým normám ČSN EN 840 Pojízdné kontejnery pro odpad a recyklaci a ČSN EN 13071 Stacionární kontejnery na odpad.

(3)

Odpady mohou být soustřeďovány mimo soustřeďovací prostředky, pokud plocha, na které jsou soustředěny, zajišťuje v nejvyšší míře splnění požadavků odstavce 1 písm. a) a b) a d) až f). Toto místo je ohraničeno a označeno tak, aby bylo zřejmé, že věci zde umístěné jsou odpadem včetně označení kódu a názvu druhu odpadu.

(4)

V případě soustřeďování sedimentů v místě vzniku odpadu se do vzdálenosti 100 m od hrany vodní plochy za místo vzniku odpadu považují pozemky koryta vodního toku, vodní nádrže, vodní plochy, kde byly vytěženy, a pozemky s těmito pozemky bezprostředně sousedící.

Hlava II

Využívání odpadu (§ 6-8)

Díl 1

Zasypávání (§ 6-7)

§ 6

Obecné podmínky zasypávání

(1)

K zasypávání nesmí být využívány odpady,

a)

které nejsou inertním materiálem nebo

b)

které jsou vymezené v bodech A a B přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2)

K zasypávání nesmí být využívány odpady v následujících oblastech:

a)

v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně5,

b)

v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. stupně ochrany6 s výjimkou zeminy, kamení a sedimentů vzniklých v rámci daného ochranného pásma, nebo

c)

ve zvláště chráněných územích7 s výjimkou zeminy, kamení a sedimentů vzniklých v rámci daného chráněného území.

(3)

U odpadu využívaného k zasypávání nesmí

a)

obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce,

b)

v případě využití ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně nebo v případě využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce,

c)

obsah škodlivin ve výluhu využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 5.2 přílohy č. 5 k této vyhlášce a

d)

výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(4)

U sedimentů využívaných k zasypávání rozdílně od odstavce 2 nesmí obsah škodlivin překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.4 přílohy č. 5 k této vyhlášce s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů; v takovém případě však nesmí výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(5)

Obsah škodlivin podle odstavce 2 písm. a) a c) a odstavce 3 může být překročen, pokud jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, zejména pozaďovým hodnotám škodlivin, a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví. V případě navyšování limitů musí provozovatel zařízení nechat zpracovat hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem8 jako podklad pro zpracování provozního řádu. Hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě jsou v tomto případě přílohou provozního řádu.

(6)

V případě využívání odpadů k zasypávání v jednom místě použití v množství větším než 1 000 t musí být pro toto místo použití zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem8. Součástí hodnocení rizika musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu.

§ 7

Podmínky využití strusky ze spalování ostatních odpadů k zasypávání

(1)

Odlišně od § 6 může být vyzrálá struska ze spalování ostatního odpadu zahrnutá pod katalogové číslo 19 01 12 využita k aplikacím vymezeným v bodě 3 přílohy č. 6 k této vyhlášce, pokud

a)

má platné osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu a je v souladu s podmínkami vydaného osvědčení alespoň čtyřikrát ročně ověřována nepřítomnost nebezpečné vlastnosti Ekotoxicita HP14,

b)

prošla procesem, jehož součástí je vytřídění železných a neželezných kovů, a procesem zrání, kdy se stabilizuje minerální frakce odpadu, a to absorpcí atmosférického CO2, odváděním přebytečné vody a oxidací, součástí tohoto procesu je skladování na volném prostranství nebo v zakrytých budovách, na vodohospodářsky zabezpečené ploše alespoň po dobu 28 dnů,

c)

obsah škodlivin ve výluhu nepřekračuje nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 6.1 přílohy č. 6 k této vyhlášce; splnění této podmínky se ověřuje pro každých 5 000 t strusky,

d)

obsah škodlivin v sušině vyzrálé strusky nepřekračuje nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 6.2 přílohy č. 6 k této vyhlášce, splnění této podmínky se ověřuje alespoň čtyřikrát ročně,

e)

splňuje technické požadavky vymezené v bodě 2 přílohy č. 6 k této vyhlášce,

f)

bude použita ke stavebním účelům uvedeným v tabulce v bodě 3 přílohy č. 6 k této vyhlášce za podmínek uvedených v tomto bodě,

g)

technická vrstva obsahující vyzrálou strusku je alespoň 1 m nad maximální výškou hladiny podzemní vody,

h)

vzdálenost místa využití od studny nebo jímacího vrtu určeného k zásobování vodou domácností je nejméně 30 m,

i)

nebude použita v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně5, v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. stupně6, ve zvláště chráněných územích, v územích soustavy Natura 2000 nebo v záplavových územích,

j)

minimální množství strusky využité v jedné aplikaci je 250 m3.

(2)

Zvláštní požadavky na vzorkování pro účely ověření vhodnosti strusky pro zasypávání jsou vymezeny v bodě 4 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(3)

Obsah škodlivin podle odstavce 1 písm. d) může být překročen, pokud je pro místo aplikace zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem8. Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu.

Díl 2

Energetické využití odpadů (§ 8)

§ 8

Podmínky pro energetické využití odpadů

(1)

Odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů v zařízení na mechanickou úpravu odpadu může být předán k energetickému využití v zařízení na energetické využití odpadu, pokud množství takto předaného odpadu tvoří v kalendářním roce nejvýše podíl pro daný materiál stanovený v tabulce č. 7.1 přílohy č. 7 k této vyhlášce z celkového množství odděleně soustřeďovaného recyklovatelného odpadu tohoto materiálu vstupujícího do procesu úpravy.

(2)

Údaj o tom, jaký podíl z upravovaného odpadu tvoří předávaný odpad a zda odpad splňuje podmínku podle odstavce 1, je součástí údajů o odpadu předávaných provozovatelem zařízení na úpravu odpadu. Pokud odpad prochází více zařízeními na úpravu, musí provozovatel zařízení zohlednit, jaký podíl z původně odděleně soustřeďovaného recyklovatelného komunálního odpadu vstupujícího do procesu úpravy představoval vstupující odpad.

Hlava III

Odstraňování odpadů (§ 9-16)

Díl 1

Omezení odstraňování odpadů (§ 9)

§ 9

(1)

Odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů v zařízení na mechanickou úpravu odpadu může být odstraněn, pouze pokud množství takto předaného odpadu tvoří v kalendářním roce nejvýše podíl pro daný materiál stanovený v tabulce č. 7.2 přílohy č. 7 k této vyhlášce z celkového množství odděleně soustřeďovaného recyklovatelného odpadu tohoto materiálu vstupujícího do procesu úpravy.

(2)

Údaj o tom, jaký podíl z upravovaného odpadu tvoří předávaný odpad a zda odpad splňuje podmínku podle odstavce 1, je součástí údajů o odpadu předávaných provozovatelem zařízení na úpravu odpadu. Pokud odpad prochází více zařízeními na úpravu, musí provozovatel zařízení zohlednit, jaký podíl z původně odděleně soustřeďovaného recyklovatelného komunálního odpadu vstupujícího do procesu úpravy představoval vstupující odpad.

Díl 2

Odstraňování odpadů skládkováním (§ 10-16)

§ 10

Technické požadavky na skládky

(1)

Technické požadavky na skládky odpadů včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení jejich provozu, těsnění, a podmínek pro jejich uzavření a rekultivaci a požadavky na jejich monitorování musí splňovat požadavky technických norem ČSN 83 8030 Skládkování odpadů – Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů – Těsnění, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů – Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů – odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů – Uzavírání a rekultivace skládek a ČSN 83 8036 Skládkování odpadů – Monitorování skládek.

(2)

Skládky se dělí podle technického zabezpečení na následující skupiny:

a)

skupina S-inertní odpad je určená výhradně pro odpady, které jsou inertním materiálem; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-IO,

b)

skupina S-ostatní odpad je určená pro odpady kategorie ostatní odpad; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-OO; tato skupina se dále dělí na následující podskupiny:

1.

S-OO1 zahrnující skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů obsahujících azbest a odpadů na bázi sádry,

2.

S-OO3 zahrnující skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů obsahujících azbest; na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry,

c)

skupina S-nebezpečný odpad je určená pro nebezpečné odpady; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-NO.

(3)

Každá skládka může mít zřízeny sektory odpovídající různým skupinám skládek, pokud technické provedení jednotlivých sektorů zabrání kontaktu, vzájemnému ovlivnění nebo smíchání odpadů uložených v jednotlivých sektorech skládky, a to po celou dobu uložení odpadů.

(4)

Konstrukčními prvky v rámci první fáze provozu skládky jsou tyto prvky:

a)

potrubí systému pro odvod skládkového plynu,

b)

potrubí systému odvodnění skládky,

c)

podkladní vrstvy a obsypy pro odplyňovací potrubí,

d)

drenážní pera průsakových vod.

(5)

V případě skládek Třídy III podle normy ČSN 83 8034 Skládkování odpadů – Odplynění skládek musí být skládkový plyn, pokud je to technicky možné, energeticky využíván.

Podmínky ukládání odpadů na skládku

§ 11

(1)

Před uložením odpadů na skládku musí být zvolen takový způsob úpravy, případně kombinace způsobů úpravy, který zajistí nejnižší možný dopad uložených odpadů na životní prostředí a lidské zdraví. Za účelem splnění tohoto požadavku musí být úprava odpadů v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. V případě nebezpečných odpadů musí být odstraněny jejich nebezpečné vlastnosti, je-li to technicky možné. Výjimkou jsou případy, kdy celkové nepříznivé dopady odstranění nebezpečných vlastností daného odpadu na životní prostředí převyšují příznivé dopady jejich odstranění. Upuštění od odstranění nebezpečných vlastností musí být odůvodněno v základním popisu odpadu.

(2)

Přípustné způsoby a postupy úpravy před uložením na skládku jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(3)

V případě odpadů katalogových čísel 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 se za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku považuje případ, kdy původce odpadu zajistil při jejich soustřeďování vytřídění všech ostatních složek komunálních odpadů, které produkuje. Pokud je původcem těchto odpadů obec, považuje se požadavek podle věty druhé za splněný, pokud obec zajišťuje místa pro oddělené soustřeďování v souladu s požadavky této vyhlášky. V případě odpadu katalogového čísla 20 03 07 se za úpravu odpadu před uložením na skládku považuje případ, kdy původce odpadu zajistil při jeho soustřeďování vytřídění alespoň kovů, plastů a dřeva velkých rozměrů.

(4)

Na skládky odpadů se odpady ukládají tak, aby nemohlo dojít k nežádoucí vzájemné reakci za vzniku škodlivých látek, k narušení těsnosti, k nežádoucím deformacím nebo k narušení stability a konstrukce skládky.

(5)

Odpady se na skládky ukládají s ohledem na jejich vzájemnou mísitelnost podle přílohy č. 9 k této vyhlášce.

§ 12

(1)

Na skládku skupiny S-inertní odpad S-IO je možné ukládat pouze odpady, které jsou inertním materiálem, za splnění následujících podmínek:

a)

obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo I přílohy č. 10 k této vyhlášce,

b)

obsah organických škodlivin v sušině odpadu nesmí překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.2 přílohy č. 10 k této vyhlášce; v případě odpadu stabilizovaného způsobem D9 se obsah organických škodlivin v sušině nesleduje,

c)

nedochází k úniku průsakových vod do povrchových nebo podzemních vod5 a

d)

nejedná se o odpad na bázi sádry.

(2)

Na skládku skupiny S-ostatní odpad S-OO1 je možné ukládat pouze ostatní odpad za splnění následujících podmínek:

a)

obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce a

b)

celkový obsah organického uhlíku v sušině odpadu (dále jen „celkový organický uhlík“) nesmí překročit 5 %; při překročení této hodnoty lze odpad uložit, pokud hodnota rozpuštěného organického uhlíku nepřekročí hodnotu 80 mg/l; v případě stabilizovaného odpadu upraveného způsobem nakládání uvedeným pod kódem D9 se celkový organický uhlík nesleduje.

(3)

Na skládku skupiny S-ostatní odpad S-OO3 je možné ukládat pouze ostatní odpad za splnění následujících podmínek:

a)

nejedná se o odpad na bázi sádry,

b)

odpady, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, je možné ukládat bez zkoušek,

c)

obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce; v případě výstupu ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů 4. skupiny se rozpuštěný organický uhlík nesleduje,

d)

v případě výstupu z úpravy směsných komunálních odpadů se obsah škodlivin ve vodném výluhu nesleduje,

e)

pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota rozpuštěného organického uhlíku uvedená v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce, lze odpad uložit na skládku za podmínky, že nebude obsahovat vyšší koncentrace organických škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 10.3 přílohy č. 10 k této vyhlášce.

(4)

Na skládku skupiny S-nebezpečný odpad S-NO je možné ukládat odpady pouze za splnění následujících podmínek:

a)

obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo III přílohy č. 10 k této vyhlášce,

b)

nesmějí být přijímány odpady, které vykazují ztrátu žíháním vyšší než 10 % sušiny nebo celkový organický uhlík vyšší než 6 %; při překročení této hodnoty celkového organického uhlíku lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že hodnota rozpuštěného organického uhlíku nepřekročí 100 mg/l; v případě stabilizovaného odpadu upraveného způsobem nakládání uvedeným pod kódem D9 se celkový organický uhlík nesleduje.

(5)

Odpad je možné ukládat na příslušnou skupinu skládek i v případě až trojnásobného překročení nejvýše přípustných hodnot ukazatelů stanovených v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10 k této vyhlášce s výjimkou pH, a to za následujících podmínek:

a)

všechny ostatní požadavky pro uložení na skládku jsou splněny,

b)

překročení nepředstavuje zvýšené riziko ohrožení životního prostředí podle jiných právních předpisů3,

c)

jedná se o konkrétní odpady od konkrétních původců uvedené v provozním řádu skládky,

d)

v případě odpadů, které jsou inertním materiálem, nesmějí být zvýšeny nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů rozpuštěného organického uhlíku, suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů, polychlorované bifenyly, celkový organický uhlík a uhlovodíků řady C10 – C40,

e)

na skládkách nebezpečných odpadů S-NO nelze zvýšit ukazatel rozpuštěného organického uhlíku.

(6)

Odpady kategorie ostatní odpad bez obsahu biologicky rozložitelných látek s nižší třídou vyluhovatelnosti mohou být ukládány na skládky odpovídající vyšší třídě vyluhovatelnosti.

§ 13

(1)

Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů lze ukládat pouze v odděleném sektoru skládky po jejich předchozí úpravě způsobem nebo postupem podle § 11 odst. 1 a 2.

(2)

Všechny údaje o odpadu nutné pro posouzení, zda může být uložen na skládku, musí být uváděny v základním popisu odpadu.

(3)

Přílohou průběžné evidence je záznam o umístění každého druhu nebezpečného odpadu. Způsob záznamu a měřítko rastrové mapy, podle které se záznam provádí, se stanoví v provozním řádu.

(4)

Odpady azbestu mohou být uloženy na skládku, pouze pokud

a)

jsou zabaleny v utěsněných obalech nebo uloženy v utěsněných nádobách či kontejnerech a

b)

plocha pro ukládání odpadů bude neprodleně po uložení odpadu překryta technologickým materiálem; k hutnění plochy může dojít až po překrytí.

§ 14

Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, a výjimky ze zákazu ukládání odpadů na skládku

(1)

Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože mohou mít při uložení na skládku negativní dopad na životní prostředí nebo zdraví lidí, jsou vymezeny v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2)

Nebezpečné odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože je technicky možné je zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky, jsou vymezeny v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, které spadají do druhu odpadu vymezeného v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce, ale s ohledem na jejich vlastnosti je není možné přijmout do zařízení podle věty první. V případě uložení odpadů na skládku na základě této výjimku musí být důvod, proč není možné přijmout odpad do zařízení podle věty první, popsán v základním popisu odpadu.

(3)

Biologicky rozložitelné odpady a výstupy z jejich úpravy nebo zpracování, které je možné ukládat na skládku, jsou vymezeny v bodě D přílohy č. 4 k této vyhlášce.

§ 15

Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku od roku 2030, a výjimky ze zákazu ukládání odpadů na skládku

(1)

Odpady, které je zakázáno ukládat od roku 2030 na skládku, protože je možné je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku účelně recyklovat, jsou vymezeny v tabulce v bodě E přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, jejichž zpracování jiným způsobem není s ohledem na jejich vlastnosti v souladu s právními předpisy. V případě uložení odpadů na skládku na základě této výjimky musí být důvod pro uložení odpadu na skládku popsán v základním popisu odpadu.

(2)

Pokud odpad splňuje výjimku ze zákazu ukládání odpadu na skládku podle § 40 odst. 3 zákona, uvádí se důvod pro uplatnění výjimky v průběžné evidenci odpadů původce odpadů, v základním popisu odpadu a v průběžné evidenci odpadů skládky odpadů.

§ 16

Technické zabezpečení skládky, uzavírání a rekultivace skládky

(1)

Odpady použité jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky musí odpovídat požadavkům na odpady, které mohou být uloženy na příslušnou skupinu skládek. Použití odpadů jako technologického materiálu na technické zabezpečení skládky nebo při uzavírání a rekultivaci skládky musí být popsáno v provozním řádu skládky. Zejména musí být vymezeny druh a kategorie používaných odpadů, jejich vlastnosti, způsob jejich použití a jejich potřebné množství.

(2)

Odpady, které nesmí být použity jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky nebo při uzavírání a rekultivaci skládky, jsou vymezeny v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(3)

Jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky k vytváření odplyňovací vrstvy a k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce, které splňují podmínky pro uložení na příslušnou skládku odpadů a odpovídají požadavkům projektové dokumentace této skládky odpadů.

(4)

K vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce, které odpovídají požadavkům projektové dokumentace této skládky odpadů a v žádném z ukazatelů nepřekročí limitní hodnoty výluhové třídy číslo IIb podle přílohy č. 10 k této vyhlášce.

(5)

K vytváření ochranné a svrchní rekultivační vrstvy skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce, které odpovídají požadavkům projektové dokumentace této skládky odpadů a splňují podmínky využívání odpadů k zasypávání podle § 6.

Část pátá

Přeprava odpadů (§ 17-23)

§ 17

Označení motorových vozidel přepravujících odpad

(1)

Motorová vozidla a jízdní soupravy přepravující odpad po veřejně přístupných pozemních komunikacích musí být označeny dvěma pravoúhlými reflexními bílými výstražnými tabulkami o šířce 40 cm a výšce minimálně 30 cm s černým nápisem „A“ o výšce písmene 20 cm a tloušťce 2 cm. U jízdních souprav musí být zadní tabulka připevněna na zadní straně přípojného vozidla.

(2)

Výstražné tabulky musí být k vozidlu připevněny tak, aby při provozu vozidla nemohlo dojít k jejich samovolnému uvolnění, přičemž nesmí zakrývat ostatní povinné značení vozidla, osvětlení a tabulky registrační značky.

(3)

Povinnost označit vozidlo podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na vozidla M1 a N19.

§ 18

Přeprava odpadů z České republiky podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu

(1)

Při přepravě odpadů z České republiky do jiné země Evropské unie nebo vývozu z České republiky do třetích zemí, který podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu, se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10 vyžaduje dokumentace a informace podle bodů 1, 4, 6, 7 až 12.

(2)

Při přepravě odpadů z České republiky do jiné země Evropské unie nebo vývozu z České republiky do třetích zemí se v souladu s bodem 14 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10 dále vyžaduje

a)

kopie výpisu z obchodního rejstříku oznamovatele odpovídající stavu, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10,

b)

doklad prokazující vlastnické právo k odpadu, kterým je

1.

prohlášení oznamovatele, že předmětný odpad vzniká při jeho činnosti, nebo

2.

pokud odpad nevzniká při činnosti oznamovatele, smlouva, na základě které oznamovatel nabyl nebo nabude vlastnické právo k odpadu,

c)

adresa a identifikační číslo provozovny nebo identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, ze kterého bude odpad přepravován, včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

d)

identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, do kterého bude odpad vrácen v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10, včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

e)

pokud není oznamovatel provozovatelem zařízení podle písmene d) kopie smlouvy mezi oznamovatelem a provozovatelem tohoto zařízení, na základě které bude v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10 odpad vrácen do tohoto zařízení; ve smlouvě musí být upraveno zajištění kapacitní rezervy v tomto zařízení odpovídající nejméně množství přepravovaného odpadu, které pokrývá finanční záruka podle čl. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10, pro případy podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10, a

f)

údaje a dokumenty potřebné k výpočtu finanční záruky podle čl. 6 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10, alespoň vzdálenost mezi zahraničním zařízením pro využití nebo odstranění odpadu podle bloku 10 formuláře oznámení a zařízením pro zpětný návrat odpadu, tedy hodnota „L“ podle bodu 2.3. přílohy č. 8 k zákonu, a navrhovaný součet hmotností živých zásilek pro kalkulaci finanční záruky tedy hodnota „M“ podle bodu 2.5.b) přílohy č. 8 k zákonu.

(3)

Údaje a kopie smlouvy podle odstavce 2 písm. d) a e) se nevyžadují, pokud bude v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10 odpad vrácen do provozovny nebo zařízení určeného pro nakládání s odpady, ze kterého bude přepravován.

§ 19

Přeprava odpadů do České republiky podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu

(1)

Při přepravě odpadů do České republiky se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10 vyžaduje dokumentace a informace podle bodů 1, 2, 4, 6, 7 až 12.

(2)

V souladu s bodem 14 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10 se dále vyžaduje

a)

kopie výpisu z obchodního rejstříku příjemce odpovídající stavu ke dni, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10,

b)

identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, ve kterém budou odpady využity, včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

c)

údaje o způsobu zajištění finanční záruky podle čl. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10,

d)

údaj o aktuální roční projektované kapacitě zařízení uvedeného pod písmenem b) s ohledem na druh odpadu, který má být přepravován do České republiky, a

e)

v případě přepravy odpadů do České republiky k energetickému využití povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší k tepelnému zpracování odpadu podle jiného právního předpisu11 vztahující se k zařízení podle písmene b) a zpráva o výsledku a průběhu spalovací zkoušky v tomto zařízení.

§ 20

Přeprava odpadů podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu k předběžnému využití s následným jiným než předběžným využitím v České republice

(1)

Při přepravě odpadů k předběžnému využití s následným jiným než předběžným využitím v České republice se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10 vyžaduje dokumentace a informace podle bodů 1, 2, 4, 6, 7 až 12.

(2)

Dokumentace a informace podle bodu 9 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10 se vyžaduje pro zařízení k předběžnému využití i pro zařízení k jinému než předběžnému využití v České republice.

(3)

V souladu s bodem 14 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10 se dále vyžaduje

a)

kopie výpisu z obchodního rejstříku příjemce a provozovatele každého následného zařízení pro předběžné využití a jiné než předběžné využití odpovídající stavu ke dni, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10,

b)

identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného k nakládání s odpady, které odpad přijme, a každého dalšího zařízení, které bude s odpady nakládat, a to včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

c)

zpráva o výsledku a průběhu spalovací zkoušky v případě, že následným zařízením pro jiné než předběžné využití je zařízení na energetické využití odpadu,

d)

povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší k tepelnému zpracování odpadu podle jiného právního předpisu11 v případě, že následným zařízením pro jiné než předběžné využití je zařízení na energetické využití odpadu,

e)

údaje o způsobu zajištění finanční záruky podle čl. 6 a případné dodatečné finanční záruky podle čl. 6 odst. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10 a

f)

informace o aktuální roční projektované kapacitě zařízení uvedených pod písmenem b) s ohledem na druh odpadu, který má být přepravován do České republiky.

§ 21

Dovoz odpadů podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu ze třetí země

Při přepravě odpadů do České republiky ze třetí země se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10 vyžaduje dokumentace a informace podle § 19 nebo 20 podle toho, zda je přeprava prováděna k předběžnému využití s následným jiným než předběžným využitím nebo nikoliv, a dále údaje a dokumenty potřebné k výpočtu finanční záruky podle čl. 6 odst. 1 a odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10, alespoň vzdálenost mezi zařízením v České republice a zařízením v zemi odeslání, do kterého by se odpad vracel v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10, a navrhovaný součet hmotností živých zásilek pro kalkulaci finanční záruky, tedy hodnota „M“ podle bodu 2.5.b) přílohy č. 8 k zákonu.

§ 22

Tranzitní přeprava odpadů podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu přes území České republiky

Při tranzitní přepravě odpadů přes území České republiky se vyžaduje dokumentace podle bodů 6, 7 až 12 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10.

§ 23

Společná ustanovení

Z dokumentace a informací vyžadovaných při přepravách odpadů podle § 17 až 22 se nevyžaduje

a)

chemická analýza podle bodu 7 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10, vyplývá-li složení odpadů z informací a dokumentace podle bodu 16 části 1 nebo bodu 8 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10,

b)

popis procesu vzniku odpadů podle bodu 8 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10, vyplývá-li z informací a dokumentace podle bodu 16 části 1 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10,

c)

informace podle bodů 10 a 11 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10, je-li příslušným orgánem místa odeslání členského státu Evropské unie poskytnuta informace podle bodu 24 části 1 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10, která informace podle bodů 10 a 11 části 3 přílohy II nahradí.

Část šestá

Údaje o odpadu, základní popis odpadu, evidence a ohlašování (§ 24-32)

Údaje o odpadu a základní popis odpadu

§ 24

(1)

Rozsah údajů, které je povinna předat osoba předávající odpad do zařízení nebo obchodníkovi s odpady, je stanoven v bodě 1 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(2)

Náležitosti obsahu základního popisu odpadu jsou stanoveny v bodě 2 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(3)

Jako kritické ukazatele sledované při opakovaných dodávkách odpadu se stanovují vlastnosti odpadu, u kterých může s ohledem na suroviny nebo technologii procesu vzniku odpadu docházet ke změnám a které mohou ovlivnit přijetí odpadu do zařízení. Jedná se zejména o obsah biologických činitelů, obsah škodlivin v sušině nebo ve výluhu odpadu, biologickou stabilitu, výhřevnost nebo ekotoxicitu.

(4)

Kritické ukazatele se ověřují alespoň v četnosti uvedené v bodě 3 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(5)

Při každé změně surovin nebo technologie procesu, ve kterém odpad vzniká, a při dalších změnách, které mohou ovlivnit vlastnosti odpadu rozhodné pro přijetí odpadu do zařízení, je nezbytné předat nové údaje o odpadu podle bodu 1 písm. b) a c) přílohy č. 12 k této vyhlášce nebo v případě základního popisu údaje podle bodu 2 přílohy č. 12 k této vyhlášce. Výjimku představují změny, které ovlivňují pouze vlastnosti odpadu, které jsou sledovány jako kritické ukazatele, v takovém případě postačuje ověření kritických ukazatelů.

§ 25

[Povinnosti provozovatele zaznamenat údaje]

(1)

Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodník s odpady je povinen při převzetí odpadu při jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek písemně zaznamenat údaje o odpadu a předávající osobě v rozsahu údajů podle bodu 1 přílohy č. 12 k této vyhlášce a v případě skládky odpadů nebo zařízení k zasypávání rovněž údaje podle bodu 2 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(2)

Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodník s odpady je povinen při každém převzetí odpadu písemně zaznamenat alespoň údaj, který umožňuje identifikovat osobu předávající odpad včetně identifikačního čísla provozovny nebo identifikačního čísla zařízení, ze kterých je odpad předáván, nebo identifikačního čísla obchodníka s odpady a dále druh, kategorii a množství přijatého odpadu, a další údaje o odpadu předané předávající osobou.

(3)

Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady, který přebírá odpad od nepodnikající fyzické osoby, je povinen zaznamenat údaje o obci, na jejímž území předávaný odpad vznikl, a to alespoň název obce a identifikační číslo základní územní jednotky.

§ 26

Vedení průběžné evidence

(1)

Průběžná evidence se vede podle listu 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce a dále vždy obsahuje

a)

datum a číslo zápisu do evidence,

b)

jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.

(2)

V rámci vedení průběžné evidence odpadů se provede záznam

a)

při každém naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu,

b)

při každém předání nebo převzetí odpadu,

c)

odlišně od písmen a) a b) jednou měsíčně v případě periodického svozu komunálního odpadu,

d)

při každém provedení úpravy, využití nebo odstranění odpadu,

e)

při přeshraniční přepravě, dovozu nebo vývozu,

f)

vždy na konci kalendářního roku k zaznamenání zůstatku odpadů k 31. prosinci.

(3)

Při vedení evidence a ohlašování se pro označení provozovny původce odpadů využívá identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, používá se k identifikaci interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám.

(4)

Interní číslo provozovny

a)

může mít nejvýše 12 znaků, nesmí obsahovat mezeru a mezerou nesmí začínat ani končit,

b)

může obsahovat číslice i písmena,

c)

nesmí začínat písmeny CZ nebo CS nebo CO,

d)

nesmí být rovno nule nebo několika nulám,

e)

nesmí obsahovat diakritická znaménka,

f)

může mít za základ IČO subjektu, které musí být doplněno číselnou řadu 1, 2, 3, 4, 5 až na maximální počet 12 znaků,

g)

lze změnit pouze ve výjimečných případech; nové číslo se musí vztahovat k celému kalendářnímu roku; interní číslo provozovny je možné změnit nejpozději před prvním předáním odpadů v daném kalendářním roce.

(5)

Při vedení evidence a ohlašování se pro označení obchodníka s odpady využívá identifikační číslo obchodníka s odpady přidělené krajským úřadem.

(6)

Evidence musí být vedena tak, aby bylo možné ohlašovat podle § 27.

Ohlašování

§ 27

(1)

Původce odpadu, provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady a obchodník s odpady zasílají hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (dále jen „roční hlášení“) podle listů 1 a 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce. Původce odpadu podává samostatné hlášení za každou svou provozovnu včetně svého skladu odpadu podle přílohy č. 4 bodu 12 zákona.

(2)

Provozovatel čistírny odpadních vod a provozovatel zařízení na úpravu kalů zasílá jako součást ročního hlášení údaje o složení kalů předávaných k jejich využití na zemědělské půdě podle listu 3 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(3)

Hlášení údajů o volné kapacitě skládky v první fázi provozu, o stavu vytvořené finanční rezervy a o poplatcích za ukládání odpadu na skládku je součástí ročního hlášení a zasílá se podle listu 4 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(4)

Hlášení o obecním systému je součástí ročního hlášení a zasílá se podle listu 5 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(5)

Hlášení údajů o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV přímo použitelného předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách12 se zasílá podle listu 6 přílohy č. 13 k této vyhlášce jako součást ročního hlášení. Za odpad perzistentních organických látek podle § 94 odst. 4 a § 95 odst. 3 zákona se považují veškeré odpady s obsahem perzistentních organických látek podle přílohy IV přímo použitelného předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách12.

(6)

Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady ohlašuje údaje o přijatých polychlorovaných bifenylech jako součást ročního hlášení podle listu 7 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(7)

Provozovatel zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění odpadů s výjimkou zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění odpadů stavebních a demoličních odpadů při hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence zasílá jako součást ročního hlášení podrobné údaje z evidence odpadů na vstupu a výstupu z technologie úpravy odpadu v rozsahu podle listu 8 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

§ 28

(1)

Provozovatel zařízení ohlašuje údaje o zařízení určeném pro nakládání s odpady a údaje o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení podle přílohy č. 15 k této vyhlášce.

(2)

Obchodník s odpady, zprostředkovatel nebo dopravce ohlašují údaje o činnosti a údaje o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti podle přílohy č. 16 k této vyhlášce.

(3)

Provozovatel mobilního zařízení k úpravě nebo využití odpadu oznámí zahájení provozu zařízení v novém místě příslušnému krajskému úřadu, krajské hygienické stanici a obecnímu úřadu obce, na jejímž území bude zařízení provozováno, prostřednictvím datové schránky. Oznámení musí být podáno před zahájením provozu. V oznámení zahájení provozu, uvede datum předpokládaného skutečného zahájení úpravy nebo využívání odpadů a parcelní číslo pozemku, na kterém bude umístěno. Provozovatel zařízení musí podat nové oznámení i v případě přesunu zařízení v rámci území jedné obce.

§ 29

Kontrola a zpracování hlášení

(1)

Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad kontrolují úplnost a správnost podaných řádných a opravných hlášení, provádí vyhodnocení kontrol stanovených ministerstvem a vyzývají ohlašovatele k provedení doplnění nebo oprav nesprávných údajů.

(2)

Obecní úřad obce s rozšířenou působností kontroluje v hlášení

a)

údaje o ohlašovateli,

b)

zařazení odpadu do druhu nebo podruhu a kategorie v souladu s Katalogem odpadů,

c)

údaje o množství odpadu,

d)

přiřazení evidenčních kódů způsobu nakládání s odpadem,

e)

údaje o zapojení ohlašovatele do obecního systému,

f)

údaje o původcích odpadu, zařízeních pro nakládání s odpady a obchodnících s odpady,

g)

údaje o identifikačních číslech provozovny, zařízení a obchodníka s odpady,

h)

uvedení čísla osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu,

i)

údaje o předávání a převzetí odpadu a s tím souvisejících partnerských subjektech,

j)

údaje o obecním systému obce,

k)

údaje o složení kalu,

l)

údaje o obsahu perzistentních organických látek,

m)

údaje o převzatých zařízeních obsahujících PCB a odpadech PCB a

n)

údaje o vstupech a výstupech ze zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění.

(3)

Krajský úřad kontroluje v hlášení

a)

vyplnění údajů o zařízení pro nakládání s odpady, o obchodníkovi s odpady, o zprostředkovateli s odpady a o dopravci odpadů,

b)

uvedení identifikačního čísla zařízení a obchodníka,

c)

vyplnění data zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu nebo činnosti,

d)

u zařízení s výjimkou z povolení podle zákona, uvedení souřadnic umístění zařízení, vyplnění údajů o technologii a kapacitách, uvedení názvu, katalogových čísel a kategorie zpracovávaných druhů odpadů a evidenčních kódů způsobu nakládání s odpady.

(4)

Zpracované údaje z hlášení se zasílají ministerstvu v datovém standardu prostřednictvím k tomu zřízených informačních systémů nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

§ 30

Zasílání informací ministerstvu

(1)

Obecní úřad obce s rozšířenou působností zasílá ministerstvu v datovém standardu informace o jím vydaných rozhodnutích podle zákona v rozsahu stanoveném v příloze č. 17 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

(2)

Krajský úřad zasílá ministerstvu informace v datovém standardu o jím vydaných rozhodnutích podle zákona a ohlášené údaje o zařízeních v rozsahu podle přílohy č. 17 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

§ 31

Přidělování identifikačních čísel zařízení a identifikačních čísel obchodníka s odpady

(1)

Formát identifikačního čísla zařízení je CZXYYYYY, kde X je označení kraje a YYYYY je pořadové číslo evidovaného zařízení v rámci příslušného kraje. Označení kraje je následující: A – Hlavní město Praha, S – Středočeský, U – Ústecký, L – Liberecký, K – Karlovarský, H – Královéhradecký, E – Pardubický, P – Plzeňský, C – Jihočeský, J – Vysočina, B – Jihomoravský, M – Olomoucký, T – Moravskoslezský, Z – Zlínský.

(2)

Zařízení provozované na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a uvedené v bodě 12 v příloze č. 4 k zákonu má formát identifikačního čísla zařízení CSXYYYYY, kde X je označení kraje a YYYYY je pořadové číslo evidovaného zařízení v rámci příslušného kraje. Označení kraje se použije podle pravidel v odstavci 1.

(3)

Formát identifikačního čísla obchodníka s odpady je COXYYYYY, kde X je označení kraje a YYYYY je pořadové číslo evidovaného obchodníka s odpady v rámci příslušného kraje. Označení kraje se použije podle pravidel v odstavci 1.

(4)

Identifikační číslo zařízení je vytvořeno ve formátu podle odstavců 1 a 2 a jeho přidělení se písemně sdělí provozovateli zařízení.

(5)

Identifikační číslo obchodníka s odpady vytvoří krajský úřad při vydání povolení k obchodování s odpady ve formátu podle odstavce 3 a jeho přidělení písemně sdělí obchodníkovi s odpady společně s doručením povolení k obchodování s odpady.

(6)

Jednou přidělené identifikační číslo zařízení nebo obchodníka s odpady nelze měnit, odstranit ani přidělit jinému zařízení nebo obchodníkovi s odpady. Pokud dojde k převodu nebo přechodu užívacího práva k zařízení nebo ke změně právního základu, na základě kterého může být zařízení provozováno, identifikační číslo zařízení se nemění. Pokud dojde k přechodu práv a povinností z povolení k obchodování s odpady, identifikační číslo obchodníka se nemění.

(7)

Samostatné identifikační číslo zařízení se přidělí skládce v první fázi provozu skládky a skládce v druhé fázi provozu skládky a dále zařízením

a)

k využití nebo skladování odpadu vymezených v § 21 odst. 3 zákona a uvedených v příloze č. 4 k zákonu,

b)

vymezeným v § 21 odst. 3 zákona, pokud se jedná o malá zařízení,

c)

třídicím a dotřiďovacím linkám – na mechanickou úpravu třídění a dotřídění odpadu,

d)

k mechanicko-biologické úpravě,

e)

pro sběr nebo zpracování vozidel s ukončenou životností; včetně demontáže,

f)

pro sběr a drcení vozidel s ukončenou životností – šrédr,

g)

pro sběr nebo zpracování – demontáž elektrozařízení s ukončenou životností,

h)

pro sběr a drcení elektrozařízení – šrédr,

i)

pro sběr nebo zpracování vozidel z různých druhů dopravy, kromě silniční; včetně demontáže,

j)

pro trvalé uložení odpadní rtuti,

k)

ke konverzi a případně solidifikaci odpadní rtuti,

l)

k úpravě kalů z čistíren odpadních vod před použitím na zemědělské půdě,

m)

ke skladování kalů z čistíren odpadních vod před použitím na zemědělské půdě.

§ 32

Ohlašování Ministerstvem obrany nebo jím zřízenou organizací pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu

(1)

V případě ročního hlášení Ministerstva obrany nebo jím zřízené organizace pro správu a provoz objektů jsou údaje předány ministerstvu v datovém standardu stanoveném ministerstvem v rozsahu přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(2)

Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizace pro správu a provoz objektů předává údaje o provozu zařízení určených pro nakládání s odpady krajskému úřadu v rozsahu přílohy č. 15 k této vyhlášce.

Část sedmá

Povinnosti při nakládání s některými druhy odpadu (§ 33-76)

Hlava I

Komunální odpad (§ 33-38)

§ 33

Rozsah zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů a způsob výpočtu plnění cílů

(1)

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit prostřednictvím

a)

sběrných dvorů,

b)

zařízení určených pro nakládání s odpady,

c)

velkoobjemových kontejnerů,

d)

sběrných nádob,

e)

pytlového způsobu sběru, nebo

f)

kombinací způsobů podle písmen a) až e).

(2)

Podíl odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu pro účely vyhodnocení, zda byly splněny cíle stanovené v zákoně, se vypočte způsobem popsaným v příloze č. 18 k této vyhlášce.

§ 34

Biologický odpad

(1)

Obec zajistí celoročně místa pro oddělené soustřeďování alespoň biologického odpadu rostlinného původu.

(2)

Zajištění místa pro oddělené soustřeďování biologického odpadu je splněno také v případě, že obec má na svém území zavedený systém komunitního kompostování, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky vznikající na území obce.

§ 35

Papír, plasty, sklo, kovy a jedlé oleje a tuky

Obec zajistí celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů papíru, plastů, skla, kovů a jedlých olejů a tuků.

§ 36

[Oddělené soustřeďování odpadů textilu]

Obec zajistí od 1. ledna 2025 celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů textilu.

§ 37

Nebezpečné komunální odpady

(1)

Obec zajistí místa pro oddělené soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů určením místa k soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů alespoň ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně.

(2)

Soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů musí být obcí prováděno pouze na shromažďovacích místech s obsluhou nebo v zařízení určeném pro nakládání s odpady, ve kterých obsluha nebezpečné odpady převezme a uloží do určených prostředků.

(3)

Při soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů je možné využívat označení a identifikační list nebezpečného odpadu zpracovaný obecně pro příslušný druh odpadu.

§ 38

Oznámení o převzatých komunálních odpadech

Provozovatel zařízení oznamuje písemně údaje o druhu a množství převzatých komunálních odpadů od fyzických osob obci, na jejímž území odpad vznikl, na formuláři podle přílohy č. 19 k této vyhlášce.

Hlava II

Nebezpečné odpady (§ 39-40)

§ 39

Označování nebezpečného odpadu a identifikační list nebezpečného odpadu

(1)

Způsob a rozsah označování nebezpečných odpadů je stanoven v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(2)

Obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu je stanoven v příloze č. 21 k této vyhlášce.

§ 40

Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů

(1)

Ohlašovací list pro ohlášení přepravy nebezpečných odpadů od jednoho odesílatele k jednomu příjemci z jednoho nebo více míst nakládky do jednoho místa vykládky je uveden v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(2)

V případě, že se přeprava nebezpečných odpadů uskuteční vícekrát v jeden den z jednoho místa nakládky do jednoho místa vykládky, může být ohlášena podle přílohy č. 22 k této vyhlášce na jednom ohlašovacím listu s uvedením, že se jedná o kyvadlovou přepravu.

(3)

Doklad přiložený v písemné podobě k zásilce nebezpečného odpadu obsahuje informace v rozsahu ohlašovacího listu uvedeného v příloze č. 22 k této vyhlášce.

Hlava III

Vybrané kovové odpady (§ 41)

§ 41

Vybrané kovové odpady

(1)

Kovové odpady, u nichž je provozovatel zařízení při jejich převzetí povinen zaznamenat údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení, a kovové odpady, za které může provozovatel zařízení poskytovat úplatu pouze způsobem uvedeným v § 19 odst. 3 zákona, jsou vymezeny v bodě 1 přílohy č. 23 k této vyhlášce.

(2)

Kovové odpady, za které nesmí provozovatel zařízení poskytovat úplatu v případě převzetí od nepodnikajících fyzických osob, jsou vymezeny v bodě 2 přílohy č. 23 k této vyhlášce.

(3)

Součástí průběžné evidence odpadů vymezených v bodech 1 a 2 přílohy č. 23 k této vyhlášce je evidence údajů o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení, a rovněž údaj o výši platby za převzatý kovový odpad. Provozovatel zařízení, které přijímá kovové odpady podle odstavce 1, s výjimkou provozovatele zařízení ke sběru a zpracování vozidel s ukončenou životností, vede průběžnou evidenci podle přílohy č. 14 k této vyhlášce. Hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok se i v tomto případě zasílá podle listů 1 a 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(4)

Mobilní zařízení ke zpracování vozidel z kolejové, letecké a lodní dopravy může přijímat odpady z těchto dopravních prostředků i v případě, že se jedná o odpad katalogových čísel 16 01 04*, 16 01 06, 16 01 17, 16 01 18, 16 08 01.

(5)

Provozovatel zařízení s výjimkou provozovatele zařízení, které přebírá výhradně výrobky s ukončenou životností a jejich součásti, do nějž jsou přebírány kovové odpady podle odstavců 1 a 2,

a)

sleduje prostor zařízení kamerovým systémem tak, že kamery zabírají prostor vstupu do zařízení, místo, kde je umístěna váha, která je používána při přejímce odpadu do zařízení, a místo, kde jsou v zařízení soustřeďovány převzaté odpady,

b)

je povinen proškolit zaměstnance v souladu s § 19 odst. 4 zákona.

(6)

Kamerový systém podle odstavce 5 musí splňovat následující technické požadavky:

a)

rozlišení všech kamer musí být alespoň 2 Mpix,

b)

frekvence snímání všech kamer musí být alespoň 10 FPS,

c)

musí být zajištěn záložním zdrojem elektrické energie, který umožňuje provoz kamerového systému alespoň po dobu 3 hodin.

(7)

Kamerový záznam musí být po celou dobu uchování uchováván v nasnímané kvalitě.

Hlava IV

Stavební a demoliční odpady (§ 42)

§ 42

Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby

(1)

Při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby se odděleně soustřeďují

a)

vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. 24 k této vyhlášce,

b)

vybourané stavební materiály, které mohou být dále využity v režimu vedlejšího produktu; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 2 přílohy č. 24 k této vyhlášce,

c)

stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č. 24 k této vyhlášce.

(2)

Při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby se musí se stavebními a demoličními odpady obsahujícími nebezpečné látky nakládat takovým způsobem, aby nedošlo ke znečištění ostatních vybouraných stavebních materiálů, vedlejších produktů nebo stavebních a demoličních odpadů určených k recyklaci nebo opětovnému použití.

(3)

Vybourané stavební a demoliční odpady obsahující azbest musí být neprodleně po vzniku zabaleny do neprodyšných obalů nebo uloženy do utěsněných nádob či kontejnerů a označeny a předány do zařízení pro nakládání s odpady, které je určeno k jejich sběru nebo odstranění.

Hlava V

Biologicky rozložitelné odpady (§ 43-53)

§ 43

Biologicky rozložitelné odpady a vstupní suroviny

(1)

Seznam biologicky rozložitelných odpadů určených podle § 63 odst. 1 zákona ke zpracování v zařízení určeném k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je uveden v tabulce č. 25.1 přílohy č. 25 k této vyhlášce. Seznam biologicky rozložitelných odpadů pro účel sledování cílů vztahujících se k biologicky rozložitelným odpadům je uveden v tabulce č. 25.6 přílohy č. 25 k této vyhlášce.

(2)

V zařízení určeném pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, s výjimkou malého zařízení a vermikompostárny, mohou být zpracovávány pouze biologicky rozložitelné odpady uvedené v tabulce č. 25.1 přílohy č. 25 k této vyhlášce, neodpadní suroviny odpovídající složením těmto odpadům, zemina, sedimenty, písky, včetně případů, kdy jsou tyto suroviny odpadem, odpad 19 08 02 Odpady z lapáků písku a dále látky, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu zpracování nebo výsledného výstupu a jejich použití je v souladu s jinými právními předpisy13. Odpad 19 08 02 Odpady z lapáků písku může být přijat pouze k založení do zakládky.

(3)

V malém zařízení mohou být zpracovávány pouze biologicky rozložitelné odpady uvedené v tabulce č. 25.2 přílohy č. 25 k této vyhlášce, neodpadní suroviny odpovídající složením těmto odpadům, zemina, včetně odpadní zeminy, a látky, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu zpracování nebo výsledného výstupu, a toto je v souladu s jinými právními předpisy13.

(4)

Ve vermikompostárně mohou být zpracovávány pouze biologicky rozložitelné odpady uvedené v tabulce č. 25.3 přílohy č. 25 k této vyhlášce, neodpadní suroviny odpovídající složením těmto odpadům, zemina, včetně odpadní zeminy, a látky, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu zpracování nebo výsledného výstupu, a toto je v souladu s jinými právními předpisy13.

(5)

Obsah rizikových látek a prvků v jednotlivých zpracovávaných odpadech a surovinách nesmí ohrozit kvalitu výstupu ze zařízení.

(6)

Odpady vymezené v tabulce č. 25.4 přílohy č. 25 k této vyhlášce mohou být zpracovávány pouze se souhlasem krajské veterinární správy.

§ 44

Zařízení určená k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1)

Zařízení určená k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady se podle používané technologie dělí na

a)

kompostárny s aerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů,

b)

vermikompostárny s aerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů pomocí žížal,

c)

bioplynové stanice s anaerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů,

d)

další zařízení využívající technologie vyvinuté na základě postupujícího rozvoje vědy a techniky a

e)

zařízení sloužící k biologické stabilizaci nerecyklovatelných biologicky rozložitelných odpadů před jejich uložením na skládku nebo jejich odstraněním.

(2)

Zařízení podle odstavce 1 písm. e) může přijímat odpady vymezené v tabulce 25.1 přílohy č. 25 k této vyhlášce, pouze pokud jsou znečištěné tak, že jejich zpracováním v ostatních zařízeních není možné získat výstup skupiny 1 nebo 2, a dále odpady, které v této tabulce nejsou vymezené. Odděleně soustřeďovaný recyklovatelný komunální biologický odpad může být do zařízení předáván pouze po dotřídění a předávaný podíl musí tvořit pouze podíl odpovídající § 8 a 9 ve vztahu k dalšímu způsobu nakládání s výstupem z tohoto zařízení.

(3)

Na zařízení podle odstavce 1 písm. d) a e) se, pokud to odpovídá povaze zařízení, použijí technické požadavky na vybavení a provoz a technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů vztahující se na kompostárny nebo vermikompostárny přiměřeně používané technologii a požadavkům na výstup ze zařízení. Tato zařízení nemohou být malým zařízením.

(4)

Obsah provozního řádu zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce.

§ 45

Technické požadavky na vybavení a provoz zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1)

Kompostárna musí být vybavena

a)

zařízením ke sledování teploty zakládky,

b)

metodikou ke sledování vlhkosti zakládky a zpracovávaných biologicky rozložitelných odpadů,

c)

zařízením pro zvlhčování zakládky,

d)

zařízením pro zajištění aerobního prostředí v zakládce,

e)

v případě kompostování v halách s aktivním provzdušňováním zařízením na měření koncentrace kyslíku,

f)

v místech soustřeďování odpadu s výjimkou míst, kde jsou soustřeďovány zemina, písek a dřevo, u nichž nemůže dojít k vyluhování, a v místě zakládky podle § 46 odst. 4 vodohospodářsky zabezpečenou plochou, pokud nejde o malé zařízení,

(2)

Malé zařízení nemusí být vybaveno vodohospodářsky zabezpečenou plochou, při splnění následujících podmínek:

a)

nedojde k ohrožení podzemních nebo povrchových vod,

b)

malé zařízení nesmí být ve svahu se sklonem nad 3°,

c)

vzdálenost od povrchových vod musí být minimálně 50 m,

d)

vzdálenost od zdrojů pitné vody, zdrojů léčivých vod a přírodních minerálních vod musí být minimálně 100 m,

d)

musí být mimo aktivní zónu záplavového území.

(3)

Vermikompostárna musí být vybavena

a)

násadou epigeických žížal pro zajištění průběhu procesu vermikompostování,

b)

zařízením ke sledování teploty,

c)

zařízením pro zvlhčování zakládky,

d)

v místech soustřeďování odpadu a zakládky vodohospodářsky zabezpečenou plochou,

e)

zařízením pro nakládání a v případě předkompostování zařízením pro zajištění aerobního prostředí.

Technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů při kompostování

§ 46

(1)

V kompostárně musí probíhat kontrolovaný a řízený proces aerobní mikrobiální biochemické přeměny biologicky rozložitelných surovin na kompost. Před zahájením zpracování odpadů musí být ve zpracovávaných odpadech co nejvíce snížen obsah nevhodných příměsí, zejména plastů. Na začátku kompostovacího procesu musí být odpady založeny do zakládky podle odpovídající receptury a musí být provedena jejich homogenizace. Den provedené homogenizace je považován za počátek kompostovacího procesu a musí být zaznamenán do provozního deníku kompostárny. Struktura zakládky biologicky rozložitelných odpadů musí být upravena tak, aby mohl optimálně proběhnout kompostovací proces. Během kompostovacího procesu musí být zajištěna vlhkost zakládky v rozmezí 40 % – 65 % a struktura zakládky v rozmezí 30 % – 40 %. O termofilní fázi kompostovacího procesu podle zvoleného teplotního režimu podle tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce musí být proveden záznam v provozním deníku kompostárny, a to alespoň teplota a čas záznamu.

(2)

Kompostárna musí mít zpracovány receptury pro optimální surovinové složení zakládky kompostu, včetně popisu přípravy surovin a vlhkosti zakládky, podle kterých postupuje. Zakládku musí tvořit homogenizovaná směs biologicky rozložitelných odpadů nebo rostlinných zbytků, případně dalších složek, optimalizovaná z hlediska poměru uhlíku a dusíku. Zakládka musí být založena v jednom termínu do jedné či více hromad a následně řízená tak, aby byl zajištěn aerobní proces.

(3)

Biologicky rozložitelné odpady o sušině nižší než 40 % musí být založeny neprodleně po přijetí do zakládky tak, aby nedocházelo k anaerobnímu procesu a znehodnocení suroviny. Za tímto účelem musí mít kompostárna připravenu rezervu suroviny o vyšší sušině.

(4)

Minimální doba procesu po provedené homogenizaci a založení do zakládky je 60 dnů a nesmí být kratší, než dojde k trvalému poklesu teplot pod 40 °C. Při kompostování v uzavřených prostorách je možná i doba kratší, je-li výrobcem zařízení stanovena minimální doba zpracování jinak. V takovém případě musí být proces a doba zpracování popsány v provozním řádu.

(5)

Během kompostovacího procesu musí být kromě počáteční homogenizace provedena alespoň dvě další překopání zakládky.

(6)

Kal z čistíren odpadních vod nesmí tvořit více než 40 % z celkové hmotnosti odpadů a dalších surovin v zakládce.

§ 47

(1)

Vlhkost a teplota suroviny v zakládce musí být sledovány každý pracovní den a po dobu zvoleného teplotního režimu podle tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce každý den. Po splnění těchto teplot bude teplota měřena dvakrát týdně do poklesu teplot pod 40 °C.

(2)

V případě, že teplota zakládky nedosáhne do konce druhého týdne od jejího založení výše podle zvoleného teplotního režimu podle tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce nebo dojde u dvou měření za sebou k překročení teploty zakládky nad 70 °C, mimo hygienizační režim č. 1, tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce nebo pokud teplota po 4 týdnech od založení zakládky neklesne pod 60 °C, musí být neprodleně provedena kontrola základních parametrů zakládky, jako je vlhkost, struktura zakládky a poměr C:N, a musí být provedena technologická opatření vedoucí k nápravě a správnému dokončení kompostovacího procesu. O těchto událostech a výsledcích, vyhodnocení příčin tohoto stavu a provedených nápravných opatřeních musí být proveden záznam v provozním deníku.

(3)

Při zpracování biologicky rozložitelných odpadů v kompostárně musí být po dobu stanovenou v tabulce č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce dosaženy teploty stanovené v této tabulce.

(4)

Teplota kompostových zakládek vyšších než 2 m se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 1 m od povrchu zakládky. Teplota nižších kompostových zakládek se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 0,5 m od povrchu zakládky.

(5)

Při procesu kompostování je pro expedici kompostu přípustná teplota nižší než 40 °C.

(6)

Pokud je kompostárna vybavena zařízením na měření koncentrace kyslíku, sleduje se koncentrace kyslíku kontinuálně.

§ 48

Technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů při vermikompostování

(1)

Technologické požadavky na proces vermikompostování jsou následující:

a)

teplota vermikompostových zakládek vyšších než 2 m se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 1 m od povrchu zakládky; teplota nižších vermikompostových zakládek se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 0,5 m od povrchu zakládky,

b)

nejvyšší teplota během vermikompostování může být 35 °C,

c)

v zakládce je přítomen dostatečný počet žížal pro průběh procesu,

d)

v průběhu procesu je vlhkost zakládky v rozmezí od 40 % do 80 %,

e)

vlhkost a teplota surovin v zakládce se měří třikrát týdně v pracovní den; zjištěné hodnoty musí být evidovány včetně údajů o době měření,

f)

součástí procesu vermikompostování může být fáze předkompostování, při které nejsou využívány žížaly.

(2)

Pokud je do vermikompostárny přijímán odpad katalogového čísla 02 01 06 nebo neodpadní suroviny stejného původu, musí být provedeno jejich zpracování předkompostováním podle technické normy ČSN 46 5736 – Vermikomposty nebo musí být technologie vermikompostárny ověřena z hlediska účinnosti hygienizace a prováděno pravidelné ověřování limitních hodnot indikátorových organismů podle přílohy č. 27 k této vyhlášce v četnosti podle přílohy č. 30 k této vyhlášce.

§ 49

Technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů při anaerobní digesci

(1)

Při zpracování biologicky rozložitelných odpadů v bioplynové stanici musí být po dobu stanovenou v tabulce č. 27.2 přílohy č. 27 k této vyhlášce dosaženy teploty stanovené v této příloze.

(2)

Požadavky odstavce 1 nemusí být splněny, pokud

a)

je v technologii zařazena předúprava nebo následná úprava, v rámci kterých je biologicky rozložitelný odpad zahřátý na teplotu 70 °C po dobu alespoň 1 hodiny, nebo

b)

výstup z technologie je dále zpracováván v jiné technologii provozované v souladu s touto vyhláškou.

(3)

Doba zdržení biologicky rozložitelných odpadů v procesu anaerobní digesce musí být alespoň 30 dnů. Tato doba zdržení může být zkrácena, nejméně však na 20 dnů, pokud provozovatel zařízení zajistí, že produkovaný digestát je dostatečně stabilní a není zdrojem obtěžujícího zápachu. Požadavek na stabilitu je splněn vždy, když digestát trvale splňuje hodnoty stability stanovené modifikovanou metodou podle technické normy ČSN ISO 11734 Jakost vod – Hodnocení úplné anaerobní biologické rozložitelnosti organických látek kalem z anaerobní stabilizace – Metoda stanovení produkce bioplynu.

§ 50

Požadavky na ověření technologie biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů z hlediska účinnosti hygienizace

(1)

V zařízení, které zpracovává odpady vymezené v tabulce č. 25.5 přílohy č. 25 k této vyhlášce, musí být provedeno ověření technologie biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů z hlediska účinnosti hygienizace v těchto případech:

a)

při zahájení provozu zařízení,

b)

po každé změně technologie, která může ovlivnit přežívání patogenních nebo podmíněně patogenních činitelů, nebo

c)

při změně skladby přijímaných biologicky rozložitelných odpadů.

(2)

Ověření technologie z hlediska účinnosti hygienizace se provádí

a)

testem přímého hodnocení procesu, při kterém se využívají vnesené indikátorové mikroorganismy Salmonella senftenberg W 775 – H2S negativní nebo Escherichia coli, nebo

b)

metodou vstup – výstup, která se provádí odebráním 10 vzorků na vstupu a 10 vzorků na výstupu během 30 dnů, přičemž minimální doba mezi jednotlivými odběry vzorků na vstupu je 48 hodin a minimální doba mezi jednotlivými odběry vzorků na výstupu činí 48 hodin.

(3)

Technologii biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů z hlediska účinnosti hygienizace je možno považovat za ověřenou, jestliže při dodržení technologických parametrů stanovených provozním řádem:

a)

výstup ze zařízení odpovídá stanoveným kritériím uvedeným v příloze č. 28 k této vyhlášce a

b)

geometrický průměr počtu kolonií tvořících jednotku u vneseného organismu nebo u metody vstup – výstup se během procesu sníží minimálně o 5 řádů; v případě, že geometrický průměr počtu kolonií sledovaného organismu v nálezech 10 vzorků u biologicky rozložitelného odpadu u metody vstup – výstup (na základě analýz vzorků odebraných před zpracováním) bude méně než 105 KTJ na gram biologicky rozložitelného odpadu pro Escherichia coli nebo enterokoky, musí geometrický průměr počtů kolonií ve vzorku výstupu po zpracování vykazovat ≤ 1 KTJ na gram pro Escherichia coli nebo enterokoky.

§ 51

Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1)

Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady jsou bioplyn, digestát, kompost, vermikompost, výstupy ze zařízení podle § 44 odst. 1 písm. d) a dále biologicky stabilizovaný odpad nebo biologicky nerozložitelný odpad, které jsou určené k dalšímu zpracování.

(2)

Výstupy ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady nesmí již dále podléhat rozkladu, nesmí zapáchat a nesmí obsahovat organické fytotoxiny.

(3)

Výstupy ze zařízení podle § 44 odst. 1 písm. d) musí splnit požadavky stanovené touto vyhláškou pro výstup.

(4)

Výstupy ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady zařadí provozovatel zařízení do skupin, případně tříd podle přílohy č. 29 k této vyhlášce s ohledem na obsah rizikových látek a prvků a další kvalitativní kritéria stanovená v příloze č. 30 k této vyhlášce.

(5)

Výstup ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady může být použit pouze v souladu se způsobem použití vymezeným pro jednotlivé skupiny výstupů, které jsou vymezeny v příloze č. 29 k této vyhlášce.

(6)

Na výstupy z malého zařízení se nevztahují odstavce 4 a 5, pokud nejsou uváděny na trh nebo do oběhu a budou používány mimo zemědělskou a lesní půdu k zakládání nebo pro údržbu zeleně v obcích, z jejichž katastrálního území biologicky rozložitelný odpad zpracovaný v malém zařízení pochází. Ověření limitních hodnot podle § 52 odst. 1 se v tomto případě nevyžaduje.

(7)

S výjimkou zařízení podle § 44 odst. 1 písm. e) může hmotnost výstupu skupiny 4 představovat nejvýše 20 % z celkové hmotnosti výstupů ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v kalendářním roce. Pokud vznikne výstup skupiny 4, musí provozovatel zařízení ověřit nastavení technologie a procesního modelu a, pokud to je možné, provést dodatečnou úpravu vzniklého výstupu.

§ 52

Limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a limitní hodnoty pro indikátorové organismy ve výstupech ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1)

Limitní hodnoty vybraných rizikových látek a prvků podle jednotlivých skupin výstupů ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady jsou stanoveny v tabulce č. 30.1 přílohy č. 30 k této vyhlášce.

(2)

Limitní hodnoty pro indikátorové organismy ve výstupu ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a metody jejich stanovení jsou uvedeny v příloze č. 28 k této vyhlášce. Limitní hodnoty se ověřují u odpadů vymezených v tabulce č. 25.5 přílohy č. 25 k této vyhlášce.

(3)

Požadavky na jakost jednotlivých skupin výstupů jsou stanoveny v tabulce č. 30.2 v příloze č. 30 k této vyhlášce.

(4)

Plnění požadavků podle odstavců 1 a 2 se ověřuje v četnosti podle tabulky v příloze č. 31 k této vyhlášce, pokud nebyla povolením vydaným podle § 21 odst. 2 zákona stanovena četnost vyšší.

(5)

Podrobnosti vzorkování výstupů ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů jsou uvedeny v příloze č. 31 k této vyhlášce.

§ 53

Kritéria, při jejichž splnění přestávají být výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady odpadem

(1)

Bioplyn vystupující ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady přestává být odpadem v okamžiku, kdy splní požadavky na paliva podle jiných právních předpisů14.

(2)

Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady přestávají být odpadem, pokud splní požadavky na výstupy skupin 1 a 2 stanovené touto vyhláškou, v okamžiku, kdy splní všechny požadavky stanovené touto vyhláškou a v případě výstupů skupiny 1 rovněž požadavky zákona o hnojivech.

(3)

Náležitosti průvodní dokumentace pro výstupy, které přestávají být odpadem, jsou stanoveny v příloze č. 32 k této vyhlášce.

Hlava VI

Komunitní kompostování (§ 54-56)

§ 54

Technologické požadavky na zpracování rostlinných zbytků v komunitní kompostárně a technické požadavky na její vybavení

(1)

Při zpracování rostlinných zbytků v komunitní kompostárně musí být dodrženy technologické požadavky pro provoz kompostárny zpracovávající biologicky rozložitelné odpady. V případě komunitní kompostárny, která svou kapacitou odpovídá malému zařízení, postačuje, pokud jsou splněny požadavky na technologický postup kompostování v malém zařízení.

(2)

Komunitní kompostárna musí být technicky vybavena jako kompostárna zpracovávající biologicky rozložitelné odpady. V případě komunitní kompostárny, která svou kapacitou odpovídá malému zařízení, postačuje, pokud její technické vybavení odpovídá požadavkům na malé zařízení.

(3)

Komunitní kompostárna musí mít zpracovaný procesní model v rozsahu písmene e) přílohy č. 26 k této vyhlášce v podobě dokumentace a postupovat podle tohoto procesního modelu.

§ 55

Provozní deník komunitní kompostárny

Obsah provozního deníku komunitní kompostárny je vymezen v příloze č. 33 k této vyhlášce.

§ 56

Evidence a ohlašování množství zpracovaných rostlinných zbytků

(1)

Průběžná evidence množství zpracovaných rostlinných zbytků se vede při každém převzetí rostlinných zbytků podle přílohy č. 34 k této vyhlášce.

(2)

Hlášení údajů o množství zpracovaných rostlinných zbytků se podává podle přílohy č. 35 k této vyhlášce.

(3)

Hlášení údajů o komunitních kompostárnách provozovaných na území obce je součástí ročního hlášení a zasílá se podle listu 5 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(4)

Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí kontrolu hlášení uvedených v odstavcích 2 a 3. Kontroluje úplnost a správnost podaných řádných a opravných hlášení a vyzývá ohlašovatele k provedení doplnění nebo oprav nesprávných údajů. Zpracované údaje z hlášení zasílá ministerstvu v datovém standardu prostřednictvím k tomu zřízených informačních systémů nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

(5)

Obecní úřad obce s rozšířenou působností v hlášení kontroluje

a)

údaje o provozovateli komunitní kompostárny,

b)

údaje o komunitní kompostárně,

c)

údaje o množství rostlinných zbytků,

d)

údaje o obci, ze které rostlinné zbytky pocházejí.

Hlava VII

Kaly z čistíren odpadních vod (§ 57-64)

§ 57

Požadavky na ověření technologie úpravy kalů z hlediska účinnosti hygienizace

Ověření technologie úpravy kalů z hlediska účinnosti hygienizace se provádí podle § 50.

§ 58

Podmínky soustřeďování a označování kalů

(1)

Kaly lze soustřeďovat za splnění následujících podmínek:

a)

shromažďování, skladování nebo dočasné uložení upravených kalů před jejich použitím na zemědělské půdě je v souladu s programem použití kalů,

b)

kaly nesmí obsahovat méně než 4 % sušiny, pokud jsou shromažďovány, skladovány nebo dočasně uloženy ve speciálních nádobách, kontejnerech, obalech, jímkách a nádržích,

c)

při soustřeďování kalů jiným způsobem než podle písmene b) nesmí upravené kaly obsahovat méně než 18 % sušiny,

d)

musí být zabráněno přítoku povrchových nebo srážkových vod a úniku kalů a výluhů z nich na vodohospodářsky nezabezpečené plochy nebo do půdy,

e)

upravené kaly musí být před použitím na zemědělské půdě soustřeďovány odděleně a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny, a programu použití kalů, který se na ně vztahuje,

f)

pokud jsou jednotlivé kaly soustřeďovány jiným způsobem než podle písmene b), musí být dodržena maximální výška uložených nebo skladovaných upravených kalů 3 m, a pokud v takovém případě není oddělení jednotlivých upravených kalů řešeno jiným technickým způsobem, musí být od sebe jednotlivé kaly vzdáleny minimálně 1 m.

(2)

Místo soustřeďování kalů musí splňovat následující podmínky:

a)

v případech, kdy se zachází s kaly ve větším rozsahu15 nebo kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, je schváleno havarijním plánem podle vodního zákona16; obsah programu použití kalů a havarijního plánu si musí odpovídat,

b)

je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných osob a

c)

jeho minimální vzdálenost od obytné zástavby nesmí být menší než 300 m, s výjimkou obytné zástavby, která je součástí areálu, kde je kal uložen nebo skladován.

(3)

Způsob označení kalu podle § 67 odst. 2 zákona je vymezen v příloze č. 36 k této vyhlášce.

§ 59

Technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě

(1)

Upravené kaly lze na zemědělské půdě používat pouze za splnění těchto podmínek:

a)

upravené kaly musí být použity nebo umístěny na půdní blok, kde budou použity, do 8 měsíců ode dne jejich výstupu z technologie úpravy,

b)

pokud je překročena lhůta podle písmene a), musí být před použitím upravených kalů ověřeno splnění mikrobiologických kritérií pro jejich použití; časový odstup od odběru vzorku pro provedení analýz do jejich použití nebo alespoň umístění na půdní blok, kde budou použity, nesmí být delší než 30 dní,

c)

upravené kaly mohou být v množství podle písmene f) umístěny v rámci půdního bloku, kde budou použity, nejvýše 30 dnů před jejich použitím,

d)

nejpozději do 48 hodin od rozprostření upravených kalů na půdní blok musí být upravené kaly zapraveny do půdy,

e)

potřeba dodání živin do půdy na dílu půdního bloku určeného k použití upravených kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce, použití výsledků rozborů je možné 2 roky od jejich provedení,

f)

na 1 ha může být použito nejvýše 5 t sušiny kalů; upravené kaly musí být na jednom dílu půdního bloku použity v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek; pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků, může množství kalů dosáhnout 10 t sušiny kalů na 1 ha,

g)

po dobu 3 let následujících po použití upravených kalů nesmí být na dotčených dílech půdního bloku použity žádné další kaly; to platí pro celý díl půdního bloku, i když bylo použití upravených kalů provedeno jen na jeho části,

h)

dávka dusíku dodaného v kalech nepřekročí limit dusíku stanovený pro hnojenou plodinu podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu17; množství a doba užití kalů se řídí též požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám,

i)

při přímém použití upravených kalů musí být minimální obsah sušiny kalu 4 %,

j)

kaly mohou být míseny, pouze pokud je to vhodné s ohledem na nutriční potřeby rostlin nebo s ohledem na zlepšování kvality půdy, a to pouze se zeminou, pískem, hnojivy nebo pomocnými půdními látkami podle zákona o hnojivech nebo exkrementy, slámou nebo jinými přírodními látkami ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností a běžně se využívají v zemědělství v souladu se zákonem o hnojivech.

(2)

Při umístění upravených kalů podle odstavce 1 písm. c) musí být od okamžiku umístění upravených kalů do jejich použití splněny následující podmínky:

a)

upravené kaly obsahují minimálně 18 % sušiny,

b)

umístění upravených kalů je v souladu s programem použití kalů,

c)

minimální vzdálenost umístěných upravených kalů od povrchových vod nesmí být menší než 50 m při zohlednění místní hydrologické situace,

d)

minimální vzdálenost umístěných upravených kalů od zdrojů pitné vody nesmí být menší než 100 m při zohlednění místní hydrologické situace,

e)

minimální vzdálenost umístěných kalů od obytné zástavby nesmí být menší než 300 m,

f)

umístění upravených kalů je možné pouze na pozemcích, které nejsou meliorovány, nejedná se o trvale zamokřené půdy vymezené hlavními půdními jednotkami 65 až 76 nebo lehké písčité – silně propustné půdy15,

g)

v případech, kdy se zachází s upravenými kaly ve větším rozsahu15 nebo kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, je vypracován a schválen havarijní plán podle vodního zákona18; obsah programu použití kalů a havarijního plánu si musí odpovídat,

h)

úložiště kalů musí být zabezpečeno proti úniku tekutého podílu z úložiště,

i)

sklon svahu, na kterém jsou upravené kaly uloženy, dosahuje maximálně 5° a

j)

jednotlivé upravené kaly musí být odděleny a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny, a programu použití kalů, který se na ně vztahuje.

§ 60

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků, které mohou být do zemědělské půdy přidány v průběhu 10 let

(1)

Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím upravených kalů v průběhu 10 let je určen povolenou dávkou kalů uvedenou v § 58 odst. 1 písm. f) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a prvků uvedených v příloze č. 38 k této vyhlášce.

(2)

Kaly není možné používat na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivních hodnot podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 153/2016 Sb․, o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 61

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v upravených kalech a mikrobiologická kritéria pro použití upravených kalů na zemědělské půdě

Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze upravené kaly, které

a)

nepřekračují mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedené v příloze č. 38 k této vyhlášce a

b)

vyhovují mikrobiologickým kritériím uvedeným v příloze č. 28 k této vyhlášce.

Postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků

§ 62

(1)

Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen „monitoring půdy“) na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen „monitoring kalů“) zajišťuje osoba, která provedla úpravu kalů. Návrh monitoringu půdy a monitoringu kalů na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů je součástí programu použití kalů.

(2)

Monitoring půdy se provádí vždy ke každému programu použití kalů podle § 63 prostřednictvím osob pověřených Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, v souladu s vyhláškou o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků19 a v rozsahu uvedeném v příloze č. 37 k této vyhlášce. Pokud dochází k použití upravených kalů z různých čistíren odpadních vod nebo z různých technologií úpravy kalů na stejný díl půdního bloku, je možné provést pouze jeden monitoring půdy. Výsledky monitoringu půdy jsou platné po dobu 2 let ode dne odběru vzorků půdy.

(3)

Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č. 28, 38 a 39 k této vyhlášce.

(4)

Odběry a analýzy vzorků kalů pro ověření splnění podmínek podle § 58 odst. 1 písm. b) zajišťuje osoba, která provádí dočasné uložení nebo skladování upravených kalů. Pro odběry a analýzy vzorků kalů platí obdobně požadavky podle § 63.

(5)

Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce. Protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů a výsledky odběru a analýzy upravených kalů pro ověření splnění podmínek podle § 58 odst. 1 písm. b) uchovává osoba, která jednotlivé odběry a analýzy zajišťuje podle odstavce 1 nebo 4, po dobu 10 let.

§ 63

Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky:

a)

stanovení polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí jednou ročně,

b)

odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667-13 – Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů a podle programu vzorkování zpracovaného podle této normy,

c)

při stanovení mikrobiologických kritérií pro jednu analýzu musí být odebráno vždy 5 vzorků během jednoho dne, každý z těchto vzorků musí být stanoven samostatně, tak, aby byl monitorován celý profil posuzovaného množství kalu, množství jednoho odebraného vzorku kalu musí být minimálně 0,5 kg; vzorky kalů pro mikrobiologická stanovení musí být odebrány, uchovávány a přepravovány tak, aby nedošlo k jejich smísení, sekundární kontaminaci nebo pomnožení mikroorganismů,

d)

vzorkovnice se plní nejvýše do 80 % jejich kapacit a v případě biologicky aktivního kalu nejvýše do 50 % jejich kapacit,

e)

vzorkovnice se uzavírá volně,

f)

během přepravy se vzorky uchovávají při teplotě 1 až 8 °C,

g)

analýza vzorku se provádí do 72 hodin od jeho odběru a v případě biologicky aktivního kalu do 24 hodin od jeho odběru.

§ 64

Program použití kalů

(1)

Program použití kalů musí být zpracován pro upravený kal z konkrétní čistírny odpadních vod nebo z konkrétní technologie úpravy kalů a musí být zřejmé, na jakých dílech půdního bloku se bude tento upravený kal aplikovat. Při jakékoliv změně skutečností podle odstavce 2 musí být program použití kalů upraven.

(2)

Program použití kalů obsahuje

a)

vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 28, 37 a 38 k této vyhlášce,

b)

popis technologie úpravy kalů včetně ověření účinnosti technologie úpravy z hlediska hygienizace,

c)

celkové množství upravených kalů, na které se program použití kalů vztahuje,

d)

výčet dílů půdního bloku určených k použití upravených kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení podle listu 2 přílohy č. 37 k této vyhlášce,

e)

popis způsobu zabezpečení podmínek podle § 58 odst. 2, dočasného uložení a skladování upravených kalů před jejich použitím včetně popisu způsobu doložení délky doby podle § 58 odst. 1 písm. c), dočasného uložení či skladování včetně data prvního a posledního dne této doby a způsobu označení jednotlivých uložených upravených kalů,

f)

hydrologická situace v zájmovém území použití upravených kalů,

g)

zařazení použití upravených kalů do osevního postupu,

h)

návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy,

i)

plán odběru vzorků,

j)

opatření na ochranu zdraví při práci s kaly a

k)

evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce.

Hlava VIII

Polychlorované bifenyly (§ 65-69)

§ 65

Metody pro stanovení celkové koncentrace polychlorovaných bifenylů v látkách, které je obsahují

(1)

Požadavky na metody pro stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů jsou splněny, pokud jsou použity metody uvedené v příloze č. 40 k této vyhlášce.

(2)

Odběry vzorků pro účely vedení evidence zařízení provádějí pouze osoby, které kromě obecných požadavků na vzorkování musí splňovat odbornou způsobilost podle jiných právních předpisů20.

§ 66

Podmínky pro dekontaminaci zařízení

(1)

Dekontaminací zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly se rozumí postup, kterým se provede trvalé snížení koncentrace polychlorovaných bifenylů v zařízení pod 50 mg/kg nebo náhrada polychlorovaných bifenylů jinými vhodnými látkami neobsahujícími polychlorované bifenyly.

(2)

Náhradní kapaliny nebo provozní náplně, které neobsahují polychlorované bifenyly, musí představovat znatelně nižší rizika.

(3)

Dekontaminace mimo provozní pozici může být prováděna pouze v zařízení určeném pro nakládání s odpady.

(4)

Provozovatel zařízení nebo vlastník provádějící dekontaminaci na provozní pozici nebo demontáž zařízení před přepravou do zařízení, ve kterém je provedena dekontaminace, provede před jejím započetím opatření minimalizující riziko úniku provozní náplně ze zařízení do životního prostředí. Za tímto účelem musí vždy vybavit provozní pozici zařízení bez vlastní záchytné jímky nebo provozní pozici netěsného zařízení záchytnou jímkou nepropustnou pro provozní kapalinu s obsahem polychlorovaných bifenylů o obsahu větším nebo rovném maximálnímu obsahu provozní náplně v zařízení. Pokud to není možné, musí přijmout alternativní technické opatření vedoucí k zabránění úniku provozní náplně a k minimalizaci ohrožení životního prostředí.

(5)

Soustřeďování zařízení obsahujících polychlorované bifenyly a postup dekontaminace jsou stanoveny v příloze č. 41 k této vyhlášce.

§ 67

Způsob označování zařízení obsahujících polychlorované bifenyly

Provozovatel a vlastník zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly jsou povinni označovat toto zařízení a v případě, že se jedná o zařízení uvnitř objektu, rovněž přístupové dveře objektu, kde je toto zařízení umístěno, neodstranitelným reliéfním nebo rytým štítkem podle bodu A přílohy č. 42 k této vyhlášce.

§ 68

Způsob označování dekontaminovaných zařízení

Provozovatel a vlastník dekontaminovaného zařízení jsou povinni označovat toto zařízení a v případě, že se jedná o zařízení uvnitř objektu, rovněž přístupové dveře objektu, kde je toto zařízení umístěno, neodstranitelným reliéfním nebo rytým štítkem podle bodu B přílohy č. 42 k této vyhlášce.

§ 69

Způsob prokazování existence polychlorovaných bifenylů, evidence zařízení a látek s obsahem polychlorovaných bifenylů a způsob ohlašování

(1)

Provozovatel nebo vlastník zařízení podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona prokazuje existenci polychlorovaných bifenylů v zařízení ministerstvu na evidenčním listu podle přílohy č. 43 k této vyhlášce. V případě prokazování existence polychlorovaných bifenylů analytickým stanovením je přílohou evidenčního listu rovněž protokol o stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů.

(2)

U zařízení, která obsahují původní provozní kapalinu dodanou výrobcem, se kterou nebylo dále manipulováno v podobě filtrace, regenerace, doplňování nebo výměny, může být protokol o stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů nahrazen čestným prohlášením výrobce zařízení, které obsahuje následující údaje:

a)

identifikaci výrobce,

b)

základní údaje o zařízení; alespoň druh zařízení, typ a výrobní číslo,

c)

druh provozní kapaliny a její obchodní název,

d)

koncentraci polychlorovaných bifenylů v provozní kapalině,

e)

podpis zodpovědné osoby výrobce zařízení.

(3)

Evidence a ohlašování podle § 83 odst. 1 zákona se vede podle přílohy č. 43 k této vyhlášce.

(4)

Evidence a ohlašování převodu nebo přechodu vlastnického nebo užívacího práva se vede na evidenčním listu 5 podle přílohy č. 43 k této vyhlášce a činí tak provozovatel nebo vlastník zařízení, který provedl první ohlášení podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona.

Hlava IX

Odpad rtuti (§ 70-71)

§ 70

Ohlašování, osvědčení a výkaz

(1)

Vzor formuláře pro ohlašování údajů podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c) přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti21 je uveden v příloze č. 44 k této vyhlášce.

(2)

Vzor osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti21 je uveden v příloze č. 45 k této vyhlášce.

(3)

Vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti21 je uveden v příloze č. 46 k této vyhlášce.

§ 71

Odstraňování odpadní rtuti

Odpadní rtuť může být odstraněna pouze na skládce skupiny S-nebezpečný odpad v samostatném sektoru. Kromě požadavků této vyhlášky pro skládku skupiny S-nebezpečný odpad musí být při trvalém uložení odpadní rtuti splněny požadavky uvedené v bodech A a B přílohy č. 47 k této vyhlášce.

Hlava X

Odpady ze zdravotní a veterinární péče (§ 72-75)

§ 72

(1)

Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí být odděleně soustřeďovány od okamžiku svého vzniku, a to alespoň v následujícím rozsahu:

a)

ostré předměty,

b)

nepoužitelná léčiva,

c)

odpady určené ke spálení,

d)

odpady určené k dekontaminaci a

e)

komunální odpad.

(2)

Soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí splňovat následující požadavky:

a)

musí být certifikovány pro daný způsob použití,

b)

nádoby na ostré předměty musí splňovat požadavky podle technické normy ČSN EN ISO 23907 (85 4002) Ochrana před poraněním ostrými předměty,

c)

nádoby pro nebezpečný odpad musí být pevné, nepropustné, nepropíchnutelné a uzavíratelné,

d)

plastové pytle musí mít maximální objem 0,1 m3, tloušťka materiálu musí být alespoň 0,1 mm; v případě plastových pytlů, které se používají na pracovištích s vysokým rizikem infekčních činitelů, musí být tloušťka materiálu alespoň 0,2 mm; při použití plastového pytle z tenčího materiálu musí být použito více pytlů do požadované tloušťky nebo musí být pytel umístěn do nádoby, která musí být z dezinfikovatelného a čistitelného materiálu,

e)

kromě obecných požadavků musí být dále označeny

1.

časem vzniku odpadu,

2.

konkrétním oddělením, kde odpad vznikl,

3.

jménem osoby zodpovědné za nakládání a označení,

4.

údajem o hmotnosti odpadu a

5.

údajem o dalším způsobu nakládání.

(3)

Odpady se z pracoviště zdravotnického zařízení nebo místa poskytování veterinární péče odstraňují denně.

(4)

Vysoce infekční odpad musí být bezprostředně po vzniku upraven dekontaminací certifikovaným technologickým zařízením22.

§ 73

(1)

Náležitosti pokynů pro nakládání s odpady ze zdravotnictví a veterinární péče jsou stanoveny v příloze č. 48 k této vyhlášce.

(2)

Kategorie zaměstnanců pro účely školení pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče jsou vymezeny v bodě 1 přílohy č. 49 k této vyhlášce.

(3)

Požadavky na obsah školení pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče jsou vymezeny v bodě 2 přílohy č. 49 k této vyhlášce.

§ 74

Úprava odpadů ze zdravotní a veterinární péče

(1)

V provozním řádu zařízení určeného pro nakládání s odpady, které provádí odstranění nebezpečné vlastnosti HP9 infekčnost (dále jen „dekontaminace odpadů“), musí být uveden způsob a četnost kontroly účinnosti dekontaminace odpadů včetně nastavení fyzikálních, chemických a biologických indikátorů. Součástí provozního řádu musí být i nastavení způsobu záznamu o průběhu jednotlivých dekontaminačních cyklů.

(2)

Provozovatel zařízení podle odstavce 1 je povinen průběžně kontrolovat nastavení technických parametrů, které ovlivňují účinnost dekontaminačního procesu, a minimálně jedenkrát ročně provádět kontrolu zařízení autorizovanou servisní firmou. O provedených kontrolách vede záznamy v provozním deníku zařízení a dokumenty archivuje.

(3)

Za účinnou dekontaminaci odpadů lze považovat dosažení alespoň úrovně účinnosti dekontaminace třídy III. V případě kontaminace rezistentními bakteriemi Staphylococcus aureus se vyžaduje úroveň IV. Třídy úrovně účinnosti dekontaminace odpadů jsou uvedeny v příloze č. 50 k této vyhlášce.

§ 75

Odpad léčiv z domácností

(1)

Odpad léčiv z domácností se v lékárnách shromažďují v pevných, nepropíchnutelných a nepropustných nádobách. Náklady na pořízení, udržování, vyprazdňování, výměnu a odstraňování nádob jsou součástí nákladů vzniklých s odevzdáním nepoužitelných léčiv a s jejich odstraněním, které osobám přebírajícím bezúplatně nepoužitelná léčiva od lékáren hradí stát prostřednictvím krajského úřadu.

(2)

Provozovatel lékárny předává krajskému úřadu údaje o množství odpadu léčiv z domácností předaného do zařízení pro nakládání s odpady na formuláři podle přílohy č. 51 k této vyhlášce.

(3)

Provozovatel lékárny splní povinnost zaslání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady ve vztahu k odpadu léčiv z domácností, pokud předá krajskému úřadu údaje o množství odpadu léčiv z domácností za všechny 4 kalendářní čtvrtletí daného roku.

(4)

Krajský úřad zasílá ministerstvu souhrnné údaje o množství odpadu léčiv z domácností předaných provozovateli lékáren do zařízení určených pro nakládání s odpady podle jednotlivých druhů odpadu prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

Hlava XI

Odpadní olej (§ 76)

§ 76

Odpadní olej

(1)

Zařízení určené pro nakládání s odpady přijímající odpadní olej podle § 92 odst. 1 zákona musí být vybaveno

a)

nádržemi pro oddělený příjem jednotlivých druhů odpadních olejů vybavenými indikačním systémem proti přeplnění; nádrže musí být odděleny,

b)

zařízením pro příjem a výdej odpadního oleje, včetně mechanické filtrace.

(2)

V zařízení ke zpracování odpadního oleje podle § 92 odst. 1 zákona musí být sledovány následující ukazatele kvality odpadních olejů:

a)

obsah polychlorovaných bifenylů,

b)

obsah celkového chloru,

c)

obsah vody,

d)

obsah mechanických nečistot,

e)

výhřevnost, v případě jeho energetického využití.

(3)

Pro stanovení ukazatelů kvality odpadních olejů uvedených v odstavci 2 musí být použity vhodné odborné metody, tento požadavek je splněn, pokud jsou využity technické normy ČSN 65 6234 (656234) Ropné oleje. Obsah chlóru spalováním v trubici a dále ČSN 65 6690 (656690) Odpadní oleje pro obsah polychlorovaných bifenylů.

Část osmá

Ekonomické nástroje (§ 77)

§ 77

Technologické odpady

Technologickým odpadem je každý odpad vymezený v příloze č. 52 k této vyhlášce, pokud je na skládku ukládán odděleně od dalších druhů odpadů do samostatných sektorů nebo kazet.

Část devátá

Závěrečná a přechodná ustanovení (§ 78-83)

§ 78

Oznámení

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Přechodná ustanovení

§ 79

(1)

V případě zařízení určeného pro nakládání s odpady provozovaného na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 2 zákona je dostačující, pokud do konce platnosti souhlasu vymezené v § 153 odst. 2 zákona splňuje požadavky na provozní řád a provozní deník podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(2)

Mobilní zařízení ke sběru odpadu musí být označeno podle § 3 odst. 5 této vyhlášky od 1. ledna 2022.

(3)

Do 31. prosince 2022 nemusí být splněny požadavky na soustřeďování odpadů podle této vyhlášky, pokud soustřeďování odpadu splňuje požadavky na shromažďování nebo skladování odpadů podle § 56 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinností zákona.

(4)

Do 31. prosince 2023 mohou být odpady využívány k zasypávání za splnění podmínek pro využívání odpadů na povrchu terénu podle vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Odpady, které nejsou inertním matriálem, nesmí být využívány k zasypávání ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(5)

Odpad katalogového čísla 20 03 07 produkovaný v rámci obecního systému se do 31. prosince 2022 považuje za upravený pro účely uložení na skládku rovněž v případě, pokud je při jeho soustřeďování zajištěno oddělené soustřeďování využitelných složek komunálního odpadu v rozsahu požadovaném podle § 34 až 37.

(6)

Do 31. prosince 2022 se na nebezpečné odpady, kterou jsou vymezeny v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce, nevztahuje omezení podle § 14 odst. 2.

§ 80

(1)

Do 31. prosince 2021 může provozovatel skládky odlišně od § 16 odst. 2 až 4 využívat jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky, k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky nebo k vytváření ochranné a svrchní rekultivační vrstvy skládky odpady vymezené pro tyto účely v rozhodnutí, na základě kterého je skládka provozována, nebo v jejím provozním řádu.

(2)

Do 31. prosince 2021 jsou požadavky na údaje, které je povinna předat osoba předávající odpad do zařízení nebo obchodníkovi s odpady, splněny, pokud údaje odpovídají požadavkům přílohy č. 2 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(3)

Do 31. prosince 2021 jsou požadavky na základní popis odpadu splněny, pokud základní popis odpovídá požadavkům přílohy č. 1 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Při předání odpadů na skládku ale musí být ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky předán rovněž údaj o výhřevnosti předávaného odpadu v sušině.

(4)

V letech 2021 a 2022 se průběžná evidence vede a roční hlášení za tento rok se podává podle požadavků vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Pokud bude roční hlášení ohlášeno v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, považují se všechny údaje, které jsou součástí ročního hlášení podle § 27, za ohlášené. V letech 2021 a 2022 se nevede průběžná evidence odpadů podle přílohy č. 14 k této vyhlášce.

(5)

Zařízením určeným pro nakládání s odpady podle § 31 odst. 7 provozovaným přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které neměly přidělené samostatné identifikační číslo zařízení, se samostatné identifikační číslo zařízení přidělí až při prvním vydání povolení podle § 21 odst. 2 zákona.

(6)

Do 31. prosince 2022 se přeprava nebezpečných odpadů ohlašuje podle vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

§ 81

(1)

Požadavky na parametry kamerového systému podle § 41 odst. 4 a 5 musí být splněny od 1. ledna 2022.

(2)

V případě zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady provozovaného na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 2 zákona nebo kladného vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 5 zákona je dostačující, pokud do konce doby platnosti souhlasu vymezené v § 153 odst. 2 zákona nebo do konce platnosti vyjádření vymezené v § 153 odst. 5 zákona splňuje požadavky na vybavení, technologické požadavky a proces zpracování podle vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Výstupy z těchto zařízení se po dobu uvedenou ve větě první hodnotí a zařazují podle vyhlášky č. 341/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(3)

Provozovatel komunitní kompostárny musí zajistit její vybavení v souladu s § 54 odst. 2 nejpozději od 1. ledna 2025.

(4)

Technologie úpravy kalů, u níž bylo přede dnem nabytí účinnosti zákona provedeno ověření účinnosti technologie podle § 10 vyhlášky č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, se považuje za ověřenou v souladu s touto vyhláškou. Technologie úpravy kalů se považuje za ověřenou v souladu s touto vyhláškou rovněž, pokud byla považována za ověřenou podle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(5)

Do 31. prosince 2022 je dostačující, pokud jsou při použití kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdě splněny požadavky vymezené v § 12 odst. 2, 3 a 4 vyhlášky č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(6)

Technologie úpravy kalů v čistírnách odpadních vod a zařízeních na úpravu kalů, které produkují upravené kaly a které splňují limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů uvedené v příloze č. 28 k této vyhlášce nebo v tabulce č. 7.1 nebo 7.2 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, se do 31. prosince 2022 považují za ověřené z hlediska účinnosti hygienizace.

§ 82

(1)

Kaly z čistíren odpadních vod, které vyhovují mikrobiologickým kritériím uvedeným v tabulce č. 7.1 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v případě kalů kategorie I nebo v tabulce č. 7.2 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v případě kalů kategorie II se považují do 31. prosince 2022 za upravené.

(2)

Ustanovení § 58 odst. 2 písm. c) se nevztahuje na místa soustřeďování kalů, která jsou vzdálena alespoň 100 m od obytné zástavby a byla před 1. lednem 2017 v souladu se stavebními předpisy určena k uložení nebo skladování kalů nebo statkových hnojiv.

(3)

Při prozatímním uložení odpadní rtuti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti21 musí provozovatel zařízení, ve kterém je odpadní rtuť uložena, splnit požadavky uvedené v příloze č. 47 k této vyhlášce. Zařízení pro prozatímní uložení odpadní rtuti se přiděluje samostatné identifikační číslo zařízení.

(4)

V případě zařízení podle § 50 provozovaných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, u kterých doposud nebylo provedeno ověření technologie z hlediska účinnosti hygienizace, musí být ověření technologie z hlediska účinnosti hygienizace provedeno do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(5)

Do 31. prosince 2023 se evidence a ohlašování podle § 69 odst. 3 a 4 provádí podle vyhlášky č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(6)

Původce odpadů zajistí oddělené soustřeďování stavebních materiálů podle § 42 odst. 1 nejpozději od 1. ledna 2022.

§ 83

(1)

Omezení podle § 51 odst. 7 se neuplatní do 31. prosince 2022.

(2)

Do 31. prosince 2024 přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu odpadem, pokud jde o inertní minerální materiálový výstup recyklace, při které dochází ke změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce a současně splňuje následující požadavky:

a)

je vyroben výhradně z odpadu, který je minerálním inertním materiálem, katalogových čísel 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 01 07, 17 05 04 nebo 17 05 08 pocházejícího z dřívější stavební konstrukce,

b)

je určen k využití některým z následujících způsobů, pro který splňuje požadavky jiných právních předpisů:

1.

recyklované kamenivo jako náhrada přírodního kameniva pro použití stanovená v technických normách,

2.

konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pozemních komunikací nižších tříd, místních komunikací, parkovišť a chodníků, letištních nebo obdobných dopravních ploch,

3.

ochranná vrstva pozemní komunikace či letištní nebo obdobné dopravní plochy,

4.

nestmelená konstrukční vrstva polních a lesních cest,

5.

obsypy inženýrských sítí a zásypy výkopů a rýh pro inženýrské sítě,

6.

nestmelené a prolévané konstrukční vrstvy stavby železničních tratí,

7.

nestmelené a prolévané vrstvy účelových komunikací a ploch na staveništích,

8.

podkladní konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pro vyrovnání terénu pro následné pozemní a inženýrské stavby a pod základové desky při stavbě nižších budov; pokud nedojde k následnému vybudování pozemní nebo inženýrské stavby nebo základové desky a budovy, musí být recyklované kamenivo z místa použití odebráno,

c)

obsah škodlivin v sušině nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty podle tabulky č. 10.1 přílohy č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, a

d)

výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy nepřekročí limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II v příloze č. 5 k této vyhlášce; do 31. prosince 2023 je dostačující, pokud výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy nepřekročí limity stanovené v tabulce č. 10.2 sloupci II v příloze č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(3)

Průvodní dokumentace recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu podle odstavce 2 musí obsahovat:

a)

název, identifikační číslo a adresu zařízení určeného pro nakládání s odpady, které vyrobilo recyklát ze stavebního a demoličního odpadu, a název nebo jméno a identifikační číslo osoby provozovatele tohoto zařízení,

b)

popis recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu, alespoň pokud jde o materiál a velikost frakce,

c)

výčet způsobů použití podle odstavce 2 písm. b), ke kterým je možné recyklát ze stavebního a demoličního odpadu použít,

d)

dokumenty prokazující splnění požadavků na stavební výrobky umožňující dané způsoby použití,

e)

hmotnost recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu, ke kterému se průvodní dokumentace vztahuje,

f)

podpis provozovatele zařízení nebo zástupce, který za provozovatele jedná, a

g)

protokol o provedeném vzorkování a protokol o laboratorních zkouškách, na základě kterých bylo ověřeno splnění podmínek podle odstavce 2 písm. c) a d), nebo kopie těchto protokolů.

(4)

Do 31. prosince 2023 je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem, pokud splní požadavky vyhlášky č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(5)

Do 31. prosince 2023 přestává být znovuzískaná asfaltová směs nebo asfaltová směs vyrobená z odpadní asfaltové směsi odpadem, pokud splní požadavky vyhlášky č. 130/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(6)

Vymezení recyklovatelných odpadů v bodě E přílohy č. 4 k této vyhlášce se do 31. prosince 2021 nepoužije.

(7)

Zařízení určené pro nakládání s odpady provozované na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 2 zákona nemusí do konce doby platnosti souhlasu podle § 153 odst. 2 zákona splňovat požadavky na vybavení podle § 3, pokud je vybaveno v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

Část desátá

Účinnost (§ 84)

§ 84

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1

Obsah provozního řádu zařízení

1. Základní údaje o zařízení:

a)

název zařízení,

b)

obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo vlastníka zařízení, je-li právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li vlastník zařízení podnikající fyzickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu bydliště a telefonní číslo je-li vlastník nepodnikající fyzická osoba,

c)

obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo provozovatele zařízení je-li právnickou osobou, včetně jmen a příjmení zástupců, kteří za právnickou osobu jednají, a jejich telefonního čísla, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, sídlo a telefonní číslo je-li provozovatel zařízení podnikající fyzickou osobou,

d)

jména vedoucích pracovníků zařízení,

e)

významná telefonní čísla, alespoň jednotka požární ochrany, zdravotnická záchranná služba, Policie České republiky,

f)

adresy sídel příslušných kontrolních orgánů, alespoň příslušného územního pracoviště České inspekce životního prostředí, příslušného krajského úřadu, příslušného obecního úřadu, příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajské hygienické stanice,

g)

adresa a údaje o pozemcích, na nichž je zařízení umístěno,

h)

údaje o posledním rozhodnutí podle stavebního zákona vztahujícím se k zařízení vydaném před předložením provozního řádu krajskému úřadu, alespoň označení stavebního úřadu, č.j., datum vydání,

i)

odpovídající základní kapacitní údaje zařízení podle přílohy č. 3 k zákonu,

j) údaj o časovém omezení platnosti provozního řádu.

 

2. Charakter a účel zařízení:

a)

typ zařízení - název technologie/ činnosti a činnost podle přílohy č. 2 k zákonu,

b)

způsob nakládání s odpady v zařízení podle příloh č. 5 a 6 k zákonu přiřazených k jednotlivým činnostem podle přílohy č. 2 k zákonu,

c)

seznam druhů odpadu zahrnující katalogové číslo a název podle Katalogu odpadů a kategorii odpadu, pro něž je zařízení určeno, přiřazených k jednotlivým činnostem podle přílohy č. 2 k zákonu,

d)

účel, k němuž je zařízení určeno,

e)

údaj o tom, zda v zařízení dochází ke zpětnému odběru výrobků s ukončenou životností a jejich výčet,

f)

vymezení věcí a materiálů, které vstupují do zařízení a nejedná se o odpady.

 

3. Stručný popis zařízení:

a)

popis technického a technologického vybavení zařízení, alespoň soustřeďovací prostředky a manipulační prostředky,

b)

popis zařízení určených pro přejímku odpadů, alespoň zařízení na určování hmotnosti,

c)

situační nákres provozovny s vyznačením hranice zařízení a míst charakteristických pro provoz zařízení, například přístupové cesty do zařízení, umístění zařízení k zjišťování hmotnosti, demontážní pracoviště, manipulační plocha, shromaždiště nebezpečných odpadů, administrativní zázemí.

 

4. Technologie a obsluha zařízení:

a)

povinnosti obsluhy zařízení při všech technologických operacích v zařízení,

b)

postup při přejímce odpadu - popis administrativního postupu a praktického postupu kontroly kvality odpadu, které zahrnují alespoň zjištění hmotnosti odpadu, provedení vizuální kontroly, provedení zápisu údajů o odpadech a o osobě předávající odpad, vystavení příslušných dokumentů,

c)

popis způsobu vedení provozního deníku, nastavení odpovědnosti za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány,

d)

nakládání s odpadem - způsob značení odpadu, balení odpadu, umísťování odpadů v zařízení.

 

5. Monitorování provozu zařízení:

Výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízení na okolí a pracovní prostředí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování, zejména měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu s jinými právními předpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod v souladu s jinými právními předpisy, meteorologické ukazatele.

 

6. Organizační zajištění provozu zařízení:

Alespoň počet pracovníků, kteří zajišťují provoz, vymezení funkcí a činnosti pracovníků a povinností, které jsou spojeny s jejich výkonem.

 

7. Způsob vedení evidence odpadů přijímaných do zařízení i v zařízení produkovaných odpadů. Součástí je vždy nastavení způsobu uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů.

 

8. Opatření k omezení negativních vlivů zařízení a opatření pro případ havárie:

a)

způsob zajištění minimalizace vlivů zařízení na okolní prostředí a zdraví lidí,

b)

způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání s odpady,

c)

opatření pro případ havárie,

d)

opatření pro ukončení provozu zařízení k nakládání s odpady a způsob jeho zabezpečení, který zajistí, že zařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí.

 

9. Bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí včetně pokynů k bezpečnosti provozu pro ochranu životního prostředí, zdraví lidí a bezpečnosti práce, včetně první pomoci a osobních ochranných pomůcek.

 

10. Provozní řád zařízení na úpravu, využití, nebo odstranění odpadu obsahuje dále

a)

podrobnou kvalitativní charakteristiku odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení,

b)

popis využitelných materiálů nebo energie získávaných v zařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu k přijímaným odpadům,

c)

údaje o energetické náročnosti zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů,

d)

výčet odpadů, odpadních vod a emisí do ovzduší vystupující ze zařízení a jejich skutečné vlastnosti včetně popisu způsobu jejich řízení,

e)

údaje o hmotnostním podílu odpadů vystupujících ze zařízení včetně hmotnostního toku emisí do ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů.

 

11. Zařízení k biologickému zpracování odpadů a zařízení na úpravu kalů dále obsahují

a)

popis suroviny, včetně případných biopreparátů a biostimulátorů, které jsou v technologii používány,

b)

způsob sledování a řízení kvality biologických procesů a účinnosti technologie včetně hodnocení zdravotního rizika.

Příloha č. 2

Náležitosti provozního deníku zařízení

Provozní deník zařízení k nakládání s odpady musí být veden denně minimálně v následujícím rozsahu:

a)

všechny skutečnosti charakteristické pro provoz zařízení - alespoň jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - množství přijatých odpadů, teplota zakládky při kompostování,

b)

další údaje z monitorování provozu zařízení včetně výsledků monitorování provozu zařízení ve zkušebním i trvalém provozu,

c)

záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení, o uložených sankcích nebo nápravných opatřeních,

d)

záznamy o zvláštních událostech a poruchách v provozu s možným dopadem na životní prostředí, včetně jejich příčin a nápravných opatření.

V provozním deníku musí být dohledatelné všechny výše uvedené údaje za poslední 3 roky provozu zařízení.

Příloha č. 3

Formulář předání údajů o odpadech v rámci školního sběru

Příloha č. 4

Seznam odpadů, jejichž ukládání na skládku, využívání k zasypávání, využívání jako technologického materiálu pro technické zabezpečení skládek nebo pro účely uzavírání a rekultivace skládek je omezeno

A. Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin, využívat k zasypávání, jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládek nebo pro účely uzavírání a rekultivace skládek

1.

Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi, s výjimkou kovové rtuti, která je jako odpad přijímána k dočasnému skladování.

2.

Odpady perzistentních organických znečišťujících látek, které jsou vymezeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách12 .

3.

Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: HP 1 Výbušné, HP 2 Oxidující, HP 3 Hořlavé, HP 9 Infekční, HP 12 Uvolňování akutně toxického plynu.

4.

Odpady, které prudce reagují při styku s vodou.

5.

Odpady chemických a biologických látek vznikajících při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy.

6.

Veškerá léčiva, návykové látky a přípravky, makovina a prekursory drog.

7.

Biocidy - zejména pesticidy.

8.

Odpady silně zapáchající.

9.

Odpady s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického.

10.

Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého.

11.

Odpady skupiny 18 a odpady vzniklé jejich úpravou.

 

B. Další odpady, které je zakázáno využívat k zasypávání

1.

Nebezpečné odpady.

2.

Ostatní odpady, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu.

3.

Odpady katalogových čísel 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 a 20 03 07 a výstupy z jejich úpravy.

4.

Stavební a demoliční odpady s výjimkou zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimentů, inertního minerálního recyklovaného kameniva a vybouraných betonových nebo železobetonových bloků využívaných jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklované kamenivo, pokud je jejich použití nezbytné z důvodu stabilizace terénu.

Odpady na bázi sádry, kovů, plastu, textilu, odpady kompozitních obalů, pryže, asfaltu, skla, papíru a dřeva.

 

C. Nebezpečné odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože je technicky možné je zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky

Katalogové číslo

Název odpadu

03 01 04*

Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy obsahující nebezpečné látky

03 02 01*

Nehalogenovaná organická činidla k impregnaci dřeva

03 02 02*

Chlorovaná organická činidla k impregnaci dřeva

03 02 03*

Organokovová činidla k impregnaci dřeva

03 02 04*

Anorganická činidla k impregnaci dřeva

03 02 05*

Jiná činidla k impregnaci dřeva obsahující nebezpečné látky

04 01 03*

Odpady z odmašťování obsahující rozpouštědla bez kapalné fáze

04 02 14*

Odpady z apretace obsahující organická rozpouštědla

04 02 16*

Barviva a pigmenty obsahující nebezpečné látky

04 02 19*

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky

05 01 02*

Kaly z odsolovacích zařízení

05 01 07*

Kyselé dehty

05 01 08*

Jiné dehty

05 01 12*

Ropa obsahující kyseliny

05 06 01*

Kyselé dehty

05 06 03*

Jiné dehty

08 03 19*

Disperzní olej

08 04 09*

Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

08 04 17*

Kalafunový olej

08 05 01*

Odpadní isokyanáty

12 01 06*

Odpadní minerální řezné oleje obsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)

12 01 07*

Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)

12 01 08*

Odpadní řezné emulze a roztoky obsahující halogeny

12 01 09*

Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny

12 01 10*

Syntetické řezné oleje

12 01 19*

Snadno biologicky rozložitelný řezný olej

13 01 01*

Hydraulické oleje obsahující PCB

13 01 04*

Chlorované emulze

13 01 05*

Nechlorované emulze

13 01 09*

Chlorované hydraulické minerální oleje

13 01 10*

Nechlorované hydraulické minerální oleje

1301 11*

Syntetické hydraulické oleje

13 01 12*

Snadno biologicky rozložitelné hydraulické oleje

13 01 13*

Jiné hydraulické oleje

13 05 06*

Olej z odlučovačů oleje

13 05 07*

Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje

14 06 03*

Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel

15 02 02*

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

15 01 10*

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

16 01 13*

Brzdové kapaliny

16 01 14*

Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky

16 05 07*

Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

16 05 08*

Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

19 02 07*

Olej a koncentráty ze separace

19 02 08*

Kapalné hořlavé odpady obsahující nebezpečné látky

19 02 09*

Pevné hořlavé odpady obsahující nebezpečné látky

19 02 11*

Jiné odpady obsahující nebezpečné látky

19 08 10*

Směs tuků a olejů z odlučovače tuků neuvedená pod číslem 19 08 09

19 12 06*

Dřevo obsahující nebezpečné látky

20 01 13*

Rozpouštědla

20 01 14*

Kyseliny

20 01 15*

Zásady

20 01 17*

Fotochemikálie

20 01 19*

Pesticidy

20 01 26*

Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25

20 01 31*

Nepoužitelná cytostatika

20 01 32*

Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31

20 01 37*

Dřevo obsahující nebezpečné látky

 

D. Biologicky rozložitelné odpady s menšinovým podílem biologicky rozložitelné složky a výstupy z jejich úpravy, které je možné ukládat na skládku

1.

Biologicky rozložitelné odpady je možné ukládat na skládku pouze v případě, jedná-li se o biologicky rozložitelnou složku odpadů katalogových čísel 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 a 20 03 07, a to pouze v případě, že původce zajišťuje oddělené soustřeďování biologických odpadů v rozsahu stanoveném touto vyhláškou.

2.

Výstupy ze zařízení na využití biologicky rozložitelných odpadů je možné ukládat na skládku pouze, pokud jde o výstupy, které nesplní požadavky pro zařazení do skupin 1 až 3 podle přílohy č. 29 k této vyhlášce.

3.

Výstup z úpravy biologicky rozložitelných odpadů je možné ukládat na skládku, pouze pokud splňuje parametr biologické stability AT4 uvedený v tabulce č. 1 a od roku 2027, pouze pokud zároveň nepřesahuje výhřevnost v sušině 6,5 MJ/kg Tyto parametry jsou kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s četností podle tabulky č. 2.

 

Tabulka č. 1.

Parametr

Limitní hodnota

Jednotka

spotřeba kyslíku po 4 dnech (AT4)*)

10

mg O2 /g sušiny

 

AT4 - test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability biologicky rozložitelných odpadů na základě měření spotřeby O2 za 4 dny.

 

Tabulka č 2.

Roční produkce odpadu

Četnost kontrol v pravidelných intervalech

0 - 1000 t

2 x za rok

1001 -5000 t

4 x za rok

5001 a více t

12 x za rok

 

E. Odpady, které je zakázáno ukládat od roku 2030 na skládku, protože je možné je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku účelné recyklovat

Katalogové číslo

Název odpadu

020110

Kovové odpady

050117

Asfalt

060105*

Kyselina dusičná a kyselina dusitá

060106*

Jiné kyseliny

060203*

Hydroxid amonný

060204*

Hydroxid sodný a hydroxid draselný

060205*

Jiné alkálie

060313*

Pevné soli a roztoky obsahující těžké kovy

060314

Pevné soli a roztoky neuvedené pod čísly 06 03 11 a 06 03 13

060315*

Oxidy kovů obsahující těžké kovy

060316

Oxidy kovů neuvedené pod číslem 06 03 15

100101

Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04)

100105

Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin

100202

Nezpracovaná struska

100210

Okuje z válcování

100402*

Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení)

100404*

Prach z čištění spalin

100405*

Jiný úlet a prach

100407*

Kaly a filtrační koláče z čištění plynu

100501

Strusky (z prvního a druhého tavení)

100503*

Prach z čištění spalin

100511

Jiné stěry a pěny neuvedené pod číslem 10 05 10

100601

Strusky (z prvního a druhého tavení)

100602

Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení)

100604

Jiný úlet a prach

100701

Strusky (z prvního a druhého tavení)

100702

Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení)

100704

Jiný úlet a prach

100705

Kaly a filtrační koláče z čištění plynu

100804

Úlet a prach

100808*

Solné strusky z prvního a druhého tavení

100809

Jiné strusky

100811

Jiné stěry a pěny neuvedené pod číslem 10 08 10

100903

Pecní struska

100906

Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05

100908

Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07

101003

Pecní struska

101006

Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 05

101008

Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07

101011*

Jiný úlet obsahující nebezpečné látky

101109*

Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním obsahující nebezpečné látky

101111*

Odpadní sklo v malých částicích a skelný prach obsahující těžké kovy (např. z obrazovek)

101112

Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11

101116

Pevné odpady z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 15

101201

Odpadní keramické hmoty před tepelným zpracováním

101206

Vyřazené formy

101208

Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpracování)

101211*

Odpady z glazování obsahující těžké kovy

101212

Odpady z glazování neuvedené pod číslem 10 12 11

101314

Odpadní beton a betonový kal

110109*

Kaly a filtrační koláče obsahující nebezpečné látky

110110

Kaly a filtrační koláče neuvedené pod číslem 11 01 09

110114

Odpady z odmašťování neuvedené pod číslem 11 01 13

110501

Tvrdý zinek

110503*

Pevné odpady z čištění plynu

110504*

Upotřebené tavidlo

120101

Piliny a třísky železných kovů

120102

Úlet železných kovů

120103

Piliny a třísky neželezných kovů

120104

Úlet neželezných kovů

120113

Odpady ze svařování

120114*

Kaly z obrábění obsahující nebezpečné látky

120115

Jiné kaly z obrábění neuvedené pod číslem 12 01 14

120117

Odpady z otryskávání

120118

Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej

120121

Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20

150104

Kovové obaly

150105

Kompozitní obaly

150107

Skleněné obaly

150109

Textilní obaly

160112

Brzdové destičky neuvedené pod číslem 16 01 11

160116

Nádrže na zkapalněný plyn

160117

Železné kovy

160118

Neželezné kovy

160120

Sklo

160801

Upotřebené katalyzátory obsahující zlato, stříbro, rhenium, rhodium, paladium, iridium nebo platinu (kromě odpadu uvedeného pod číslem 16 08 07)

160802*

Upotřebené katalyzátory obsahující nebezpečné přechodné kovy nebo jejich sloučeniny

160803

Upotřebené katalyzátory obsahující jiné přechodné kovy nebo sloučeniny přechodných kovů jinak blíže neurčené

160805*

Upotřebené katalyzátory obsahující kyselinu fosforečnou

170101

Beton

170102

Cihly

170103

Tašky a keramické výrobky

170107

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

170202

Sklo

170302

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 (pouze asfaltové směsi ZAS-T1 a ZAS-T2 s celkovým obsahem PAU nižším než 50 mg/kg)

170401

Měď, bronz, mosaz

170402

Hliník

170403

Olovo

170404

Zinek

170405

Železo a ocel

170406

Cín

170407

Směsné kovy

170409*

Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami

170411

Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10

170802

Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01

180101

Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03)

180201

Ostré předměty (kromě čísla 18 02 02)

190102

Železné materiály získané z pevných zbytků po spalování

191001

Železný a ocelový odpad

191002

Neželezný odpad

191202

Železné kovy

191203

Neželezné kovy

191205

Sklo

191209

Nerosty (např. písek, kameny)

200102

Sklo

200140

Kovy

200202

Zemina a kameny

Příloha č. 5

Kritéria pro využívání odpadů k zasypávání

Tabulka č. 5.1 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů

Ukazatel

Jednotka

I.

Limitní hodnota

II.

Limitní hodnota

As

mg/kg sušiny

10

30

Cd

mg/kg sušiny

1

2,5

Cr celkový

mg/kg sušiny

100

200

Hg

mg/kg sušiny

0,8

1

Ni

mg/kg sušiny

65

80

Pb

mg/kg sušiny

100

200

V

mg/kg sušiny

180

180

Cu

mg/kg sušiny

100

170

Zn

mg/kg sušiny

300

600

Ba

mg/kg sušiny

600

600

Be

mg/kg sušiny

5

5

uhlovodíky C10-C40

mg/kg sušiny

200

300

benzen

mg/kg sušiny

0,4

0,7

benzo(a)pyren

mg/kg sušiny

0,005

0,015

PAU1)

mg/kg sušiny

0,05

-

PCB2)

mg/kg sušiny

0,05

0,2

EOX3)

mg/kg sušiny

1

2

1)

PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma benzo(b)fluorantenu, benzo(k)fluorantenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu a benzo(a)antracenu)

2)

PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

3)

EOX -extrahovatelné organicky vázané halogeny

 

Tabulka č. 5.2 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin ve výluhu odpadu

Ukazatel

Jednotka

Limitní hodnota

DOC

mg/l

50

Jednosytné fenoly

mg/l

0,1

Chloridy

mg/l

80

Fluoridy

mg/l

1

Sírany

mg/l

100

As

mg/l

0,05

Ba

mg/l

2

Cd

mg/l

0,004

Cr celkový

mg/l

0,05

Cu

mg/l

0,2

Hg

mg/l

0,001

Ni

mg/l

0,04

Pb

mg/l

0,05

Sb

mg/l

0,006

Se

mg/l

0,01

Zn

mg/l

0,4

Mo

mg/l

0,05

RL

mg/l

400

 

Tabulka č. 5.3 Limitní hodnoty ekotoxikologických testů

Zkušební organismus

Doba působení

I.

II.

Bakterie Aliivibrio fischeri

15 minut

a

30 minut

Neprokáže se inhibice světelné emise bakterií větší než 25 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut.

Neprokáže se inhibice nebo stimulace světelné emise bakterií větší než 25 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut.

Perloočka Daphnia magna Straus

48 hodin

Procento imobilizace perlooček nesmí přesáhnout 30 %.

Procento imobilizace perlooček nesmí přesáhnout 30 %.

Řasa Desmodesmus subspicatus

72 hodin

Neprokáže se inhibice růstu řas větší než 30 % ve srovnání s kontrolou.

Neprokáže se inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 30 % ve srovnání s kontrolou

Salát Lactuca sativa

120 hodin

Neprokáže se inhibice růstu kořene salátu větší než 50 % ve srovnání s kontrolou.

Nesleduje se.

 

1.

Zkoušky s bakteriemi, perloočkou a řasami se provádějí s vodným výluhem pevného odpadu, zkouška se salátem se provádí s pevným odpadem.

2.

Koncentrace zkoušeného vzorku pevného odpadu činí 50 % hm. Vzorku, tj. 500 g sušiny odpadu + 500 g sušiny umělé půdy. Umělá půda slouží zároveň jako kontrola.

3.

Vodný výluh se používá neředěný s přidáním stejných živin a ve stejné koncentraci jako v kontrole, podle odpovídající technické normy. V případě zkoušky s luminiscenčními bakteriemi Aliivibrio fischeri to znamená, že se k 0,5 ml vzorku s upravenou salinitou podle pokynů uvedených v technické normě ČSN EN ISO 11348 -1,2 Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) - část 1: Metoda s čerstvě připravenými bakteriemi, část 2: Metoda se sušenými bakteriemi přidá 0,5 ml suspenze bakterií. Zkoušená koncentrace je 50 % obj. V případě zkoušky s řasami Desmodesmus subspicatus se jedná o neředěný vodný výluh s přídavkem živin, přídavek řasové suspenze nesmí být větší než 1 % obj. zkoušeného vzorku.

4.

Příprava výluhu:

ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm, a to bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním.

Při přípravě výluhu se postupuje podle uvedené normy. Pro filtraci se použijí membránové filtry 0,45 pm z PTTE nebo nylonu místo filtrů z acetylcelulózy nebo nitrocelulózy.

V případě odpadů obsahujících anorganická pojivá (vápno, hydraulické vápno, cement a další silikáty může být pH výluhu upraveno na hodnotu odpovídající doporučenému pH v netoxické kontrole podle odpovídající normy pro daný zkušební organismus a pH pevného vzorku pro zkoušku se salátem může být upraveno roztokem kyseliny sírové na hodnotu 6,0 ± 0,5. Koncentrace kyseliny potřebná k úpravě hodnoty pH vzorku má být taková, aby změna objemu byla co nejmenší. Přídavek kyseliny nemá způsobit srážení nebo komplexaci, v takovém případě se úprava pH neprovádí.

5.

Doplňující podmínky pro provedení zkoušky se zkušebním organismem Salát Lactuca sativa podle ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene:

Zkouška se provede se semeny salátu hlávkového k rychlení Lactuca sativa var. capitata, Safír.

Pro zkoušku se vybírají nepoškozená semena stejné velikosti, chemicky neošetrená. Semena salátu se nechají předklíčit ve zkušební nádobě na vrstvě filtračního papíru zvlhčeného vodou po dobu 24 h až 48 h, při laboratorní teplotě, bez regulace osvětlení. Pro zkoušku se vybírají naklíčená semena, popř. s kořínkem, který je kratší než 2 mm.

Do zkušební nádoby se vloží 200 g až 300 g zvlhčeného zkoušeného vzorku ředěného v hmotnostním poměru 1:1 umělou půdou nebo kontroly - pouze umělá půda. Výška vrstvy vzorku v nádobě musí být minimálně 3 cm. Rozvrhne se pravoúhlá síť, např. 5x3 body. Do vytvořených jamek asi 0,5 cm až 1 cm hlubokých se pinzetou rovnoměrně rozmístí po 15 naklíčených semenech salátu, kořínkem směrem dolu. Semena se ke vzorku přitlačí, vzorkem se nezakrývají a takto připravené nádoby uzavřené víkem se umístí do termostatu s teplotou 24 °C ± 2 °C bez přístupu světla.

Zkouška se provádí ve třech paralelních stanoveních. Po 120 h ± 2 h inkubace se salát šetrně oddělí od vzorku a změří se a zaznamenává délka všech kořenů ve zkoušeném vzorku a v kontrole s přesností na 1 mm.

Základem pro hodnocení zkoušky inhibice růstu je průměrná délka kořene zjištěná v kontrole a zkoušeném vzorku. Jestliže predklíčené semeno nevytvoří kořínek, započítává se tato hodnota do střední hodnoty jako nulová. Variační koeficient paralelních stanovení nesmí překročit 20 %. Průměrná délka kořene salátu v kontrole musí být minimálně 15 mm.

Doporučuje se pravidelně provádět zkoušku s referenční látkou. Stanovuje se EC50 kyseliny borité za použití umělé půdy, přičemž doporučená hodnota EC50 se pohybuje v rozmezí 300,0 mg/kg sušiny až 650,0 mg/kg sušiny.

Aby se prokázala jednotnost laboratorních zkušebních podmínek, jsou do každé zkoušky inhibice růstu kořene zahrnuty tři zkušební nádoby naplněné pískem, po 6 semenech predklíčeného salátu.

Vyhodnocení zkoušky se provádí v souladu s normou ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene.

Doporučená střední hodnota délky kořene je 30 mm.

 

Tabulka č. 5.4 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině sedimentu

Ukazatel

Jednotka

Limitní hodnota

As

mg/kg sušiny

30

Cd

mg/kg sušiny

2,5

Cr celkový

mg/kg sušiny

200

Hg

mg/kg sušiny

0,8

Ni

mg/kg sušiny

80

Pb

mg/kg sušiny

100

V

mg/kg sušiny

180

Cu

mg/kg sušiny

100

Zn

mg/kg sušiny

600

Co

mg/kg sušiny

30

Ba

mg/kg sušiny

600

Be

mg/kg sušiny

5

EOX1)

mg/kg sušiny

1

uhlovodíky C10-C40

mg/kg sušiny

300

BTEX2)

mg/kg sušiny

0,4

PAU3)

mg/kg sušiny

0,05

PCB4)

mg/kg sušiny

0,2

1)

EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny

2)

BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

3)

PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma benzo(b)fluorantenu, benzo(k)fluorantenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu a benzo(a)antracenu)

4)

PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

Příloha č. 6

Kritéria pro využívání strusky k zasypávání

1. Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin

6.1 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin ve výluhu vyzrálé strusky

Ukazatel

Jednotka

Limitní hodnota

pH

-

9-11

Chloridy

mg/l

700

Fluoridy

mg/l

6

Sírany

mg/l

1 000

As

mg/l

0,03

Ba

mg/l

3

Cd

mg/l

0,005

Cr, celkový

mg/l

0,2

Cu

mg/l

1

Hg

mg/l

0,0008

Mn

mg/l

0,3

Na

mg/l

400

Ni

mg/l

0,03

Mo

mg/l

0,5

Pb

mg/l

0,05

Sb

mg/l

0,07

Se

mg/l

0,1

V

mg/l

0,3

Zn

mg/l

0,6

 

6.2 Nejvýše přípustná koncentrace škodlivin v sušině vyzrálé strusky

Ukazatel

Jednotka

Limitní hodnota

As

mg/kg

45

Cd

mg/kg

20

Cr

mg/kg

2 00

Cu

mg/kg

7 000

Hg

mg/kg

1

Ni

mg/kg

500

Pb

mg/kg

1 000

Zn

mg/kg

10 000

TOC

mg/kg

30 000

PAU

(Z Benzo[a]pyren, Benzo(b)fluoraten, Benzo(k)fluoranten, lndeno(1,2,3-cd)pyren)

mg/kg

1

PCDD/F

ng I-TEQ/kg23

10

 

2. Technické požadavky na strusku

Maximální povolená zrnitost v případě zpracované strusky vzniklé spalováním odpadu je 63 mm.

Maximální množství materiálu o hustotě nižší než voda v representativním vzorku frakce 4/63 mm je < 15 cm3/kg, stanovení podle EN 933-11.

Maximální množství materiálu o zrnitosti nižší než 0,063 mm je < 9 %.

Maximální množství materiálu o zrnitosti větší než 31,5 mm je < 15 %.

 

3. Požadavky na využití strusky v definovaných aplikacích

Způsob použití

Požadavky na využití strusky v definovaných aplikacích

Pozemní komunikace s výjimkou polních a lesních cest, parkoviště a manipulační plochy v průmyslových zónách

Použití jako podkladová vrstva: Nepropustný povrch s odvodem vody z povrchu. Maximální mocnost vrstvy 1 m.

Základy a podlahy konstrukce průmyslových a skladových budov

Použití jako podkladová vrstva: Nepropustný povrch s odvodem vody z povrchu. Maximální mocnost vrstvy 1 m. Použití odpadu v základech a podlahách nesmí mít za následek zhoršení kvality vnitřního ovzduší.

Nepropustným povrchem se rozumí asfaltová směs, beton nebo podobné materiály, které snižují množství vody, která tímto materiálem pronikne. Odvádění vody z povrchu musí omezit množství srážkové vody, která se dostane do kontaktu s odpadním materiálem, na nejvýše 10 %.

 

4. Vzorkování strusky

Ze vzorkovaného celku musí být úměrně odebráno nejméně 50 bodových vzorků o hmotnosti 2 kg. Vzorky lze odebírat postupně během produkce nebo při skladování. 50 bodových vzorků se spojí do 100 kg směsného vzorku, jehož následné zpracování a dělení musí probíhat v souladu s níže uvedenými pokyny.

1)

Maximální velikost vzorkovaného celku je 5000 tun.

2)

Směsný vzorek o velikosti 100 kg se proseje přes 45 mm síto.

3)

Z nadsítné frakce se odstraní nezpracovatelný materiál, například kovové předměty. Množství takto odstraněného materiálu se zaznamená.

4)

Nadsítná frakce zbavena nezpracovatelných materiálů se podrtí na velikost částic menší než 45 mm a znovu proseje přes 45 mm síto.

5)

Podsítná frakce se dělí pomocí děličů, nástrojů pro mechanické dělení nebo kvartaci na vzorek o velikosti 5 kg.

6)

Materiály, které nelze podrtit nebo u kterých existuje riziko poškození přístrojového vybavení, jsou vyseparovány. Množství a typ vyseparovaného materiálu je zaznamenáno.

Příloha č. 7

Podíly odpadu vznikajícího při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů, který může být spalován v zařízení na energetické využití, nebo odstraněny

Tabulka č. 7.1

Podíl odpadu vznikajícího při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů, který může být spalován v zařízení na energetické využití

 

2021 a 2022

2023 a 2024

2025 až 2029

2030 až 2034

2035 a dále

Plast

45%

40%

35%

35%

30%

Kov

0%

0%

0%

4%

4%

Papír

10%

10%

5%

7%

7%

Sklo

0%

0%

0%

4%

4%

Biologický odpad

10%

10%

10%

10%

10%

 

Poznámky:

a)

Podíl zahrnuje i odpady jiného materiálu, které byly součástí celkového množství odděleně soustřeďovaného recyklovatelného odpadu materiálu podle tabulky vstupujícího do procesu úpravy. Podíl podle tabulky č. 7.1 může být navýšen o množství, pro které nebyla využita možnost odstranění odpovídající tabulce č. 7.2.

b)

Vstup kovů není omezen, pokud má zařízení na energetické využití odpadů technické vybavení pro následnou separaci kovů z popelu.

c)

Pro rok 2021 se započte poměrná část roku od účinnosti této vyhlášky.

 

Tabulka č. 7.2

Podíl odpadu vznikajícího při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů, který může být odstraněn

 

2021 až 2029

2030 a dále

Plast

15%

5%

Kov

10%

3%

Papír

10%

3%

Sklo

10%

3%

Biologický odpad

10%

5%

Poznámka: Podíl zahrnuje i odpady jiného materiálu, které byly součástí celkového množství odděleně soustřeďovaného recyklovatelného odpadu materiálu podle tabulky vstupujícího do procesu úpravy. Na tyto materiály, které nelze považovat za odděleně soustřeďované recyklovatelné odpady podle § 35 a 36 zákona, a nevztahuje se na ně do konce roku 2029 omezení pro odstraňování v podobě podmínky výhřevnosti nižší než 6,5 MJ/kg v sušině odpadu.

Pro rok 2021 se započte poměrná část roku od účinnosti této vyhlášky.

Příloha č. 8

Přípustné způsoby a postupy úpravy před uložením na skládku

D8 - Biologická úprava - řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti H9 - Infekčnost.

Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i vybrané mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu, například ropných látek, musí být sledována ve vztahu k celkové hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami, zejména výrobky, materiály a odpady, přidávanými k němu v rámci technologie úpravy. Účinnost technologie s cílem snížení nebo odstranění patogenních biologických činitelů musí být sledována pomocí fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů.

 

D9 - Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH - neutralizace), řízené zvlhčování, změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd., při nichž může dojít k úplné nebo částečné stabilizaci odpadu.

Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů.

 

D13 - Úprava složení odpadů- úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu - tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich využití, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smísení odpadů musí být dodržen zákaz ředění a míšení nebezpečných odpadů podle zákona a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona.

U odpadu 20 03 07, u kterého nebylo zajištěno oddělené soustřeďování využitelných složek odpadu v souladu s § 11 odst. 3, musí být před uložením na skládku zajištěno vytřídění využitelných složek, a to alespoň papír, plasty, sklo, kovy, dřevo.

 

D14 - Jiné způsoby úpravy odpadů - zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné, např. balení odpadů včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů, a rovněž kombinace postupů zahrnutých pod výše uvedenými postupy.

V případě směsného komunálního odpadu se za úpravu považuje rovněž případ, kdy je původcem zajištěno oddělené soustřeďování v souladu se zákonem a touto vyhláškou.

Příloha č. 9

Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky

Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů.

Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na více druhové skládky je považován zejména vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých nebo toxických plynů a vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod.

 

1. Postup hodnocení mísitelnosti odpadu

Původce odpadu nebo oprávněná osoba v základním popisu odpadu vyhodnotí, zda chemické látky a přípravky obsažené v odpadu nemohou způsobit při smíchání s jinými odpady nežádoucí reakce. Pokud takové riziko existuje, uvede v základním popisu odpadu, s jakými chemickými látkami, přípravky a/nebo odpady nelze odpad směšovat, případně jaká mají být při ukládání odpadu učiněna opatření, aby bylo nežádoucím reakcím zamezeno. Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů, včetně vyhodnocení neutralizační kapacity.

 

2. Slučitelnost odpadů

Do jednoho sektoru skládky nebo do skládky nerozdělené na sektory nesmějí být ukládány zejména:

a)

odpady upravené - stabilizované anorganickými pojivý a odpady s vysokým obsahem síry s odpady podléhajícími biologickému rozkladu,

b)

odpady se zvýšeným obsahem kovů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu,

c)

odpady s obsahem dusičnanů s odpady s obsahem ropných látek,

d)

odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu nebo s odpady s kyselou reakcí.

Příloha č. 10

Kritéria pro obsah škodlivin v odpadech ukládaných na skládky, využívaných k rekultivaci skládek

1. Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti

a)

Pro upravené odpady některým ze způsobů pod kódem D9 zejména solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry, mající konzistenci pevnou, charakteru skla nebo stavebních materiálů zejména, pojených cementem nebo asfaltem, se laboratorní vzorek upraveného odpadu pro přípravu výluhu zhotoví ve tvaru válce o průměru 4 cm a o hmotnosti 100 g +/-10 g a je vyluhován celý bez drcení.

b)

Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů škodlivin ve vodném výluhu odpadu (v mg/l) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v tabulce č. 10.1.

 

Tabulka č. 10.1

Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti

Výluhová třída

I

Ha

lib

III

Jednotka

mg/l

mg/l

mg/l

mg/l

DOC

50

80

80

100

Jednosytné fenoly

0,1

 

 

 

Chloridy

80

1500

1500

5000

Fluoridy

1

30

15

50

sírany

100

3000

2000

5000

As

0,05

2,5

0,2

2,5

Ba

2

30

10

30

Cd

0,004

0,5

0,1

0,5

Cr celkový

0,05

7

1

7

Cu

0,2

10

5

10

Hg

0,001

0,2

0,02

0,2

Ni

0,04

4

1

4

Pb

0,05

5

1

5

Sb

0.006

0,5

0,07

0,5

Se

0,01

0,7

0,05

0,7

Zn

0,4

20

5

20

Mo

0,05

3

1

3

RL (rozpuštěné látky)

400

8000

6000

10 000

PH

>= 6

 

>= 6

 

 

c)

Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty koncentrací síranů a chloridů a naopak.

 

2. Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad

 

Tabulka č. 10.2

Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad

Ukazatel

Limitní hodnota (mg/kg sušiny)

BTEX

6

Uhlovodíky C10 - C40

500

PAU

80

PCB

1

TOC

30 000 (3 %)

 

V případě zeminy může být nejvýše přípustná hodnota ukazatele TOC 3 % překročena za předpokladu, že ukazatel DOC nepřekročí 50 mg/l.

Použité zkratky

BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

C10 - C40 - uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule

PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracénu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

TOC - celkový organický uhlík

DOC - rozpuštěný organický uhlík

 

3. Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládku S-OO3, pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota rozpuštěného organického uhlíku_uvedená v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo II

 

Tabulka č. 10.3

Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládku S-OO3, pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota ukazatele rozpuštěného organického uhlíku uvedená v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo Ha

Ukazatel

Limitní hodnota mg/kg sušiny

Uhlovodíky C10-C40

750

PAU

80

Benzo(a)pyren

50

EOX

50

 

C10 - C40 - uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule

PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracénu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny

Příloha č. 11

Seznam odpadů, které mohou být využívány jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládek, k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky, odplyňovací vrstvy, uzavírací těsnicí vrstvy skládky, ochranné vrstvy skládky a svrchní rekultivační vrstvy skládky

Kód odp.

Název odpadu

Ktg.

Pouze pro S-NO

Technologický materiál pro technické

zabezpečení skládky a vyrovnávací vrstva

Odplyňovací vrstva

Těsnící, ochranná a rekultivační vrstva

010102

Odpady z těžby nerudných nerostů

O

 

1

 

 

010306

Jiná hlušina neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05

O

 

1

 

 

010409

Odpadní písek a jíl

O

 

1

 

1

010413

Odpady z řezání a broušení kamene neuvedený pod číslem 01 04 07

O

 

1

1

 

100101

Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04)

O

 

1

1

 

100102

Popílek ze spalování uhlí

O

 

1

 

 

100103

Popílek ze spalování rašeliny a neošetreného dřeva

O

 

1

 

 

100126

Odpady z čištění chladící vody

O

 

1

 

 

100202

Nezpracovaná struska

O

 

1

1

 

100207*

Pevné odpady z čištění plynů obsahující nebezpečné látky

N

1

1

 

 

100308*

Solné strusky z druhého tavení

N

1

1

 

 

100401*

Strusky (z prvního a z druhého tavení)

N

 

1

 

 

100903

Pecní struska

O

 

1

1

 

100905*

Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání obsahující nebezpečné látky

N

1

1

 

 

100906

Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05

O

 

1

1

 

100907*

Licí formy a jádra použitá k odlévání obsahující nebezpečné látky

N

1

1

 

 

100908

Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07

O

 

1

1

 

100910

Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 09 09

O

 

1

 

 

101007*

Licí formy a jádra použitá k odlévání obsahující nebezpečné látky

N

1

1

 

 

101008

Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07

O

 

1

 

 

101206

Vyřazené formy

O

 

1

1

 

101208

Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpracování)

O

 

1

1

 

101314

Odpadní beton a betonový kal

O

 

1

1

 

120116*

Odpadní materiál z otryskávání obsahující nebezpečné látky

N

1

1

 

 

120117

Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16

O

 

1

 

 

120118*

Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej

N

1

1

 

 

130508*

Směsi odpadů z lapáku písku a z odlučovačů oleje a vody

N

1

1

 

 

160708*

Odpady obsahující ropné látky

N

1

1

 

 

161104

Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 03

O

 

1

1

 

161105*

Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů obsahující nebezpečné látky

N

1

1

 

 

161106

Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 05

O

 

1

1

 

170101

Beton

O

 

1

1

 

170102

Cihly

O

 

1

1

 

170103

Tašky a keramické výrobky

O

 

1

1

 

170106*

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky

N

1

1

1

 

170107

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

O

 

1

 

 

170301*

Asfaltové směsi obsahující dehet

N

1

1

 

 

170302

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 (pouze asfaltové směsi ZAS-T1 a ZAS-T2 s celkovým obsahem PAU vyšším než 50 mg/kg)

O

 

1

 

 

170503*

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

N

1

1

 

 

170504

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

O

 

1

 

1

170505*

Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky

N

1

1

 

 

170506

Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05

O

 

1

 

1

170507*

Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky

N

1

1

 

 

170508

Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07

O

 

1

1

 

170903*

Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky

N

1

1

1

 

170904

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

O

 

1

 

 

190112

Jiný popel a struska neuvedené pod číslem 19 01 11

O

 

1

 

 

190304*

Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný, neuvedený pod číslem 19 03 08

N

1

1

 

 

190305

Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04

O

 

1

 

 

190306*

Sol idif i kovaný odpad hodnocený jako nebezpečný

N

1

1

 

 

190503

Kompost nevyhovující jakosti

O

 

1

 

 

191004

Lehké frakce a prach neuvedené pod číslem 19 10 03

O

 

1

 

 

191211*

Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu obsahujícího nebezpečné látky

N

1

1

 

 

191212

Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 (pouze odpady, které jsou inertním materiálem)

O

 

1

 

 

191301*

Pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky

N

1

1

 

 

200202

Zemina a kameny

O

 

1

 

1

200203

Jiný biologicky nerozložitelný odpad

O

 

1

 

 

 

Vysvětlivky

Odpady mohou být pro daný způsob použity, pokud je v daném sloupci u nich uvedeno číslo 1.

Příloha č. 12

Údaje o předávající osobě a odpadu a základní popis odpadu

1.

Předávající osoba poskytne osobě provozující príslušné zařízení určené pro nakládání s odpady a obchodníkovi s odpady v případě jednorázové nebo první z řady dodávek následující písemné informace:

a)

IČO, bylo-li přiděleno, obchodní firmu/název/jméno a příjmení osoby předávající odpad odpadu, identifikační číslo obchodníka s odpady, pokud je předávající osobou obchodník s odpady, identifikační číslo zařízení, ze kterého je odpad předáván, pokud je předávající osobou provozovatel zařízení, identifikační číslo provozovny, pokud je předávající osobou původce odpadu, název, adresu a identifikační číslo základní územní jednotky (dále jen „IČZUJ“) provozovny. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu se uvede kód SO ORP / SOP z číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem podle místa vzniku odpadu a stručné označení činnosti, při které odpad vznikl, adresa a IČZUJ podle místa vzniku odpadu; v tomto případě se identifikační číslo provozovny a název provozovny neuvádí,

b)

katalogové číslo odpadu, kategorie a v případě nebezpečného odpadu také údaje o jeho nebezpečných vlastnostech, a dále identifikační list nebezpečného odpadu, jeho kopii nebo údaje nezbytné pro zpracování identifikačního listu nebezpečného odpadu, a v případě odpadu skupiny 19 původem ze skupin 20 a 15 01 a 17 podle Katalogů odpadů rovněž údaj o tom, jaká hmotnost z předávaného odpadu je původem z každé z těchto skupin,

c)

další údaje o vlastnostech odpadu v případech, kdy ověření specifických vlastností pro přijetí odpadu do zařízení vyžadují právní předpisy nebo povolení provozu zařízení, včetně kopií protokolů o zkouškách a k nim kopie příslušných protokolů o odběru vzorků, pokud jsou zkoušky pro tento účel nezbytné,

d)

v případě odpadu katalogových čísel 16 11 01*, 16 11 03* a 16 11 05* musí být uveden údaj, zda obsahují azbest,

e)

kopii osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností, pokud bylo pro daný odpad vydáno,

f)

v případě, že je původcem odpadu fyzická osoba nepodnikající, poskytne při předání název obce, na jejímž území odpad vznikl.

2.

Základní popis odpadu obsahuje údaje podle bodu 1 písmene a) a b) a dále:

a)

popis vzniku odpadu zahrnující popis vstupních materiálů,

b)

fyzikální vlastnosti odpadu, alespoň skupenství, barva a zápach,

c)

údaje o složení odpadu,

d)

údaje o jednotlivých parametrech rozhodných pro možnost uložení odpadu na příslušnou skupinu skládek nebo využití k zasypávání včetně protokolů o vzorkování a zkouškách odpadu, pokud z této vyhlášky nevyplývá, že vzorkování a zkoušení nemusí být vdaném případě prováděno,

e)

odůvodnění toho, proč s odpadem nelze nakládat jiným způsobem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství,

f)

skupinu skládky, na kterou může být odpad uložen, nebo způsob, jakým může být odpad použit k zasypávání,

g)

v případě zamýšleného opakovaného dodávání odpadu vymezení kritických ukazatelů,

h)

v případě odpadu předávaného na skládku dále

-

údaje o mísitelnosti odpadu s jinými druhy odpadů,

-

popis provedeného způsobu úpravy před uložením na skládku, nebo odůvodnění toho, proč není možné úpravu provést,

-

v případě potřeby údaje o opatřeních, které je třeba na skládce učinit po přijetí některých druhů odpadu, zejména překryv u odpadů obsahujících azbest nebo zákaz míšení odpadů.

3.

Kritické ukazatele se ověřují alespoň jednou ročně, v případě odpadů vzniklých soustřeďováním odpadů jednoho druhu od více původců alespoň dvakrát ročně. Výhřevnost odpadu v sušině je kritický parametr, který se ověřuje s následující četností:

Roční produkce odpadu výstupu nebo výstupu

Četnost kontrol

0 - 10001

1x za rok

1001 a více

4x za rok

4.

Odpady, jejichž základní popis není třeba vypracovávat na základě výsledků zkoušek, jsou:

a)

odpady, jejichž hodnocení pro účely přijetí do zařízení lze provést odborným úsudkem na základě znalosti vstupních surovin, technologie vzniku, úpravy a dalších informací; úsudek musí být v základním popisu podrobně zdokumentován ve vztahu ke každému ukazateli pro přijetí do příslušného zařízení,

b)

odpady, z nichž nelze odebrat reprezentativní vzorek a jejichž základní popis se zpracovává na základě úsudku; úsudek musí být v základním popisu podrobně zdokumentován ve vztahu ke každému ukazateli pro přijetí do příslušného zařízení.

Příloha č. 13

Hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence

Příloha č. 14

Průběžná evidence odpadů v zařízení určeném pro nakládání s odpady, které přijímá vybrané kovové odpady

Průběžná evidence odpadů v zařízení ke sběru kovových odpadů

Zařízení ke sběru kovových odpadů

IČZ:

Adresa:

Jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení průběžné evidence:

Převzetí odpadu

Údaje o fyzické osobě podnikající nebo právnické osobě, která předala odpad do zařízení

Údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení

Převzatý odpad

Platba

Nakládání s odpadem

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

17

18

19

Poř.

číslo

Datum

Čas

Obchodní firma / název / jméno a příjmení

IČO

Adresa

sídla fyzické

osoby

podnikající

nebo

právnické

osoby

Jméno a příjmení fyzické osoby

Adresa

místa

trvalého

pobytu

nebo

místa

pobytu

Číslo

průkazu

totožnosti

Katalogové

číslo

odpadu

Kategorie

odpadu

Název

odpadu

Množství

(t)

( + )

Stručný

popis

předmětů

umožňující

dodatečnou

identifikaci

(uvedení

písmen,

číslic,

symbolů

apod.)

Výše platby (Kč)

Z toho množství podle způsobu nakládání (t)

(-)

Evidenční

kód

způsobu

nakládání

Partner

IČO,

obchodní firma / název/ jméno a příjmení, IČZ, IČP, IČOB, adresa

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vysvětlivky:

Identifikační číslo zařízení (IČZ) - uvede se identifikační číslo zařízení ke sběru odpadů včetně kovových odpadů přidělené krajským úřadem.

Poř. č. - uvede se číslo pořadí převzetí druhu případně poddruhu odpadu.

Datum - uvede se den, měsíc, rok ve formátu DD.MM.YYYY, kdy byl odpad převzat.

Čas - uvede se hodina a minuty ve formátu HH: MM, kdy byl odpad převzat.

Obchodní firma / název / jméno a příjmení - uvedou se údaje o fyzické osobě podnikající nebo právnické osobě, která předala odpad do zařízení. Uvede se, jak je zapsáno v obchodním nebo živnostenském rejstříku.

IČO - uvede se identifikační číslo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby, která předala odpad do zařízení.

Adresa sídla fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby - uvedou se adresní údaje sídla fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby, která předala odpad do zařízení ke sběru kovových odpadů.

Jméno a příjmení - uvedou se údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení.

Adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu - uvedou se adresní údaje fyzické osoby, která fyzicky předala odpad do zařízení ke sběru kovových odpadů.

Číslo průkazu totožnosti - uvede se číslo průkazu totožnosti fyzické osoby, která fyzicky předala odpad do zařízení ke sběru kovových odpadů ve tvaru DD.MM.YYYY.

Katalogové číslo odpadu - uvede se katalogové číslo převzatého odpadu podle Katalogu odpadů. Evidence se vede podle tohoto formuláře pro všechny přijímané odpady. U odpadů, které nejsou kovovými odpady, se pole vztahující se ke kovovým odpadům nevyplňují.

Kategorie odpadu - uvede se kategorie převzatého odpadu v souladu s postupem zařazování odpadů podle zákona a Katalogu odpadů.

Název odpadu - uvede se název převzatého odpadu podle Katalogu odpadů.

Množství - uvede se hmotnost druhu případně poddruhu převzatého odpadu v tunách. Hmotnost může být uvedena až na šest desetinných míst.

Stručný popis předmětů umožňující dodatečnou identifikaci - uvede se pouze v případě, že byl zařízením ke sběru kovových odpadů převzat stanovený odpad podle § 18 odst. 4 zákona, zejména strojní zařízení, obecně prospěšné zařízení, umělecké dílo, pietni, bohoslužebné předměty. Uvádí se identifikační znaky, číslice, symboly a další, které se nacházejí na těchto předmětech.

Výše platby - uvede se výše platby v Kč provedená převodem peněžních prostředků prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat platební služby nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.

Z toho množství podle způsobu nakládání - uvede se množství druhu případně poddruhu odpadu v tunách až na šest desetinných míst podle jednotlivých způsobů nakládání uvedených ve sloupci 18 z celkového množství druhu případně poddruhu odpadu uvedeného ve sloupci 13. Každý jednotlivý způsob nakládání se uvede na samostatný řádek.

Evidenční kód způsobu nakládání - uvede se kód způsobu nakládání podle tabulky č. 1 s evidenčními kódy přílohy č. 13 k této vyhlášce odpovídající nakládání s množstvím odpadu uvedeným ve sloupcích 13 (+) a 17 (-).

Partner - uvedou se údaje o osobě předávající / přebírající odpad.

Uvedou se údaje o provozovně partnera nebo zařízení pro nakládání s odpady nebo o obchodníkovi s odpady předávajícím odpad.

Dále se uvedou údaje o zařízení k nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady přebírajícím odpad od daného zařízení.

Uvede se identifikační číslo zařízení nebo identifikační číslo obchodníka s odpady. V ostatních případech se uvádí identifikační číslo provozovny.

Uvede se IČO - identifikační číslo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby, která odpad převzala. Obchodní firma / název / jméno a příjmení se uvede, jak je zapsán v obchodním nebo živnostenském rejstříku.

V případě převzetí odpadu nebo výrobku s ukončenou životností, který není přebírán v režimu zpětného odběru, od nepodnikající fyzické osoby se uvede název a IČZÚJ obce, na jejímž území odpad vznikl nebo výrobek s ukončenou životností předán.

V případě dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy odpadu se uvede zkrácený kód státu a název státu dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy. Správný kód státu je použit vždy pokud je použit kód podle ČSN EN ISO 3166-1 Kódy pro názvy zemí a jejich částí - Část 1: Kódy zemí.

IČZ - uvede se identifikační číslo zařízení pro nakládání s odpady, které odpad předalo nebo převzalo.

IČP - uvede se identifikační číslo provozovny, která odpad předala.

IČOB - uvede se identifikační číslo obchodníka s odpady, který odpad předal nebo převzal.

IČZÚJ - uvede se v případě převzetí odpadu od nepodnikající fyzické osoby název a IČZÚJ obce, na jejímž území odpad vznikl.

Adresa - uvedou se adresní údaje, tedy ulice, č.p., č.o., PSČ, zařízení pro nakládání s odpady, které odpad přebralo.

Příloha č. 15

Hlášení údajů o zařízení pro nakládání s odpady a údajů o zahájení, ukončení,přerušení nebo obnovení provozu zařízení
Příloha č. 16

Hlášení údajů o činnosti obchodníka s odpady, zprostředkovatele nakládání s odpady,dopravce odpadů a údajů o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti

Příloha č. 17

Hlášení krajského úřadu o vydaných rozhodnutích podie zákona, o ohlásených údajích o zařízeních, o obchodnících, přidělovaných identifikačních číslech zařízení a obchodníků a hlášení obecního úřadu obce s rozšířenou působností o vydaných rozhodnutích podle zákona

Hlášení obsahuje:

1) identifikaci ohlašovatele:

a)

identifikační číslo krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

b)

název úřadu,

c)

adresu úřadu,

d)

jméno a příjmení osoby zpracovávající hlášení, včetně kontaktních údajů, tedy telefon, adresa elektronické pošty,

 

2) informaci o vydaných a platných rozhodnutích obsahující:

a)

číslo jednací,

b)

věc, předmět řízení,

c)

datum zahájení řízení, datum vydání rozhodnutí a datum nabytí právní moci,

d)

dobu platnosti, pokud je rozhodnutí vydáno na dobu určitou nebo termín předložení zprávy o revizi,

e)

identifikaci účastníků řízení podle správního řádu podle stavu platného v době vydání rozhodnutí zahrnující: identifikační číslo osoby, identifikační číslo základní územní jednotky, obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, jde-li o právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, jde-li o fyzickou osobou,

g)

označení ustanovení zákona o odpadech nebo zákona o výrobcích s ukončenou životností, podle kterého bylo v řízení rozhodováno, a to podle číselníku, který je součástí přenosového datového standardu ministerstva,

i)

zařízení určené pro nakládání s odpady, ke kterému se řízení vztahuje, ICZ,

j)

případě povolení provozu zařízení rovněž

1.

seznam odpadů, pro které je zařízení určeno, a odpady vystupujících ze zařízení, katalogové číslo odpadu, kategorie odpadu a název odpadu podle Katalogu odpadů, a pokud jsou v zařízení vyráběny výrobky, též popis výrobků vystupujících ze zařízení,

2.

název, typ zařízení, povolené činnosti v zařízení, relevantní kapacity zařízení podle přílohy č. 3 k zákonu,

k)

v případě povolení k obchodování s odpady seznam druhů a kategorie odpadu podle Katalogu odpadů, na které se uděluje povolení k obchodování s odpady,

 

3)

3) rozhodnutí podle zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností a provozní řád zařízení ve formátu, který je stanoven v přenosovém datovém standardu ministerstva. V odůvodněných případech, zejména z technických důvodů a ekonomických důvodů, je možné upustit od elektronické podoby mapových, obrazových a grafických podkladů, které jsou součástí provozního řádu,

4)

údaje ohlášených zařízení k využití odpadu provozovaných na základě výjimky z povolení podle § 21 odst. 3 zákona, údaje ohlášených malých zařízení provozovaných na základě souhlasu podle § 64 odst. 2 zákona,

5)

identifikační číslo zařízení, identifikační číslo obchodníka, PID u zařízení povolených podle integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci.

Příloha č. 18

Způsob výpočtu plnění cíle obce

Obec vypočítá podie vzorce a tabulek č. 1 a č. 2 podíl součtu množství odděleně soustředěných recyklovatelných složek komunálního odpadu v rámci obecního systému a těchto recyklovatelných složek komunálního odpadu odděleně soustředěných občany obce mimo systém obce k součtu celkového množství komunálního odpadu vyprodukovaného obcí a převzatého od občanů obce mimo systém obce. Získaný podíl se vynásobí 100 a uvede se v %.

Vzorec

[%]

 

Vysvětlivky:

Cíl - podíl odděleně soustředěných recyklovatelných složek komunálního odpadu vyjádřený v %. Výsledek se zaokrouhlí na dvě desetinná místa.

Čitatel - celková hmotnost odděleně soustředěných recyklovatelných složek komunálního odpadu.

Jmenovatel - celková hmotnost komunálního odpadu, tj. komunálního odpadu vznikajícího v rámci obecního systému a komunálního odpadu vznikajícího na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, který není předán do obecního systému a je nepodnikajícími fyzickými osobami předán mimo tento obecní systém.

(msložka KO1-n) z obecního systému - hmotnost odděleně soustředěné recyklovatelné složky komunálního odpadu sebrané v rámci obecního systému.

m produkce KO z obecního systému - hmotnost komunálního odpadu vznikajícího v rámci obecního systému.

(msložka KO1-n) mimo obecní systém - hmotnost odděleně soustředěné recyklovatelné složky komunálního odpadu vznikající na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, která není předána do obecního systému a je nepodnikající fyzickou osobou předána mimo tento obecní systém.

m celkem KO - hmotnost komunálního odpadu vznikajícího v rámci obecního systému a komunálního odpadu vznikajícího na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, které nejsou předány do obecního systému a jsou nepodnikajícími fyzickými osobami předány mimo tento obecní systém.

m KO mimo obecní systém - hmotnost komunálního odpadu vznikajícího na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, který není předán do obecního systému a je nepodnikajícími fyzickými osobami předán mimo tento obecní systém.

Seznam odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu, které je možné zahrnout do výpočtu čitatele v podílu podle vzorce je stanoven v tabulce č. 1 této přílohy.

Seznam odpadů představujících komunální odpad zahrnutý do výpočtu jmenovatele v podílu podle vzorce je stanoven v tabulce č. 2.

 

Tabulka č. 1

Seznam odpadů představujících odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu

(m složka)

Katalogové číslo

Název odpadu

200101

Papír a lepenka

200102

Sklo

200108

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

200110

Oděvy

200111

Textilní materiály

200125

Jedlý olej a tuk

200138

Dřevo

200139

Plasty

200140

Kovy

200201

Biologicky rozložitelný odpad

 

Tabulka č. 2

Seznam odpadů představujících komunální odpad, které se započítají do celkového množství komunálních odpadů

(m celkem KO)

200101

Papír a lepenka

200102

Sklo

200108

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

200110

Oděvy

200111

Textilní materiály

200113*

Rozpouštědla

200114*

Kyseliny

200115*

Zásady

200117*

Fotochemikálie

200119*

Pesticidy

200125

Jedlý olej a tuk

200126*

Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25

200127*

Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky

200128

Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27

200129*

Detergenty obsahující nebezpečné látky

200130

Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29

200131*

Nepoužitelná cytostatika

200132*

Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31

200137*

Dřevo obsahující nebezpečné látky

200138

Dřevo

200139

Plasty

200140

Kovy

200141

Odpady z čištění komínů

200199

Další frakce jinak blíže neurčené

200201

Biologicky rozložitelný odpad

200203

Jiný biologicky nerozložitelný odpad

200301

Směsný komunální odpad

200302

Odpad z tržišť

200303

Uliční smetky

200307

Objemný odpad

200399

Komunální odpady jinak blíže neurčené

Příloha č. 19

Formulář pro oznámení o komunálních odpadech převzatých zařízením od fyzických osob obci, na jejímž území odpad vznikl

Oznámení o komunálních odpadech převzatých zařízením od fyzických osob obci, na jejímž území odpad vznikl

Určeno obci, na jejímž území odpad vznikl

Identifikační číslo osoby (obce) (IČO)

 

Obec

 

IČZUJ obce

 

Identifikace zařízení

Název zařízení

 

Identifikační číslo osoby (IČO)

 

Identifikační číslo zařízení (IČZ)

 

Ulice č.p. / č.o.

 

Obec

 

Převzaté komunální odpady od fyzických osob:

Druh odpadu:

 

Katalogové číslo

Název odpadu

Množství odpadu (t)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Oznámení vyplnil:

Datum

 

Jméno a příjmení

 

Telefon

 

Adresa elektronické pošty

 

 

Vysvětlivky:

Určeno obci, na jejímž území odpad vznikl - provozovatel zařízení identifikuje obec, pro kterou je oznámení určeno.

IČO - uvede se identifikační číslo osoby (obce).

Obec - uvede se název obce.

IČZUJ obce - uvede se IČZÚJ obce, kde byl odpad vyprodukován, když to nelze zjistit, pak se uvede IČZÚJ obce, na jejímž území se nachází zařízení ke sběru odpadů. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

Identifikace zařízení - provozovatel zařízení ke sběru odpadů identifikuje své zařízení.

Název zařízení - uvede se název nebo zařízení pro nakládání s odpady, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu.

IČO - uvede se identifikační číslo provozovatele zařízení ke sběru odpadů; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.

IČZ - uvede se identifikační číslo zařízení ke sběru odpadů přidělené krajským úřadem.

Ulice, č.p., č.o, obec, PSČ - uvedou se adresní údaje, kde se nachází stacionární zařízení ke sběru odpadů. V případě mobilního zařízení ke sběru odpadů se uvedou adresní údaje sídla (odštěpného závodu) provozovatele zařízení.

Převzaté komunální odpady od fyzických osob - uvedou se převzaté komunální odpady od fyzických osob. Uvede se druh případně poddruh a souhrnné množství převzatého komunálního odpadu za předchozí kalendářní rok. Uvede se katalogové číslo a název komunálního odpadu v souladu s katalogem odpadů a hmotnost v tunách pro každý druh případně poddruh odpadu na samostatný řádek.

Oznámení vyplnil - uvedou se jméno, příjmení a kontaktní údaje osoby vyplňující oznámení.

Datum - uvede se datum vyhotovení oznámení ve formátu DD.MM.RRRR.

Příloha č. 20

Označování nebezpečných odpadů

1.

Prostředky pro soustřeďování nebezpečných odpadů se označují písemně názvem odpadu, jeho katalogovým číslem a dále kódem a názvem nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem pro nebezpečnou vlastnost.

2.

Označení kódem a názvem nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem se uvádí na označovacím štítku. Označovací štítek, název odpadu a jeho katalogové číslo musí být při běžném nakládání viditelné pro osobu nakládající s nebezpečnými odpady. Název odpadu a jeho katalogové číslo mohou být součástí štítku, v takovém případě musí být uvedeny stejnou velikostí písma jako nápis „nebezpečný odpad“. Část štítku s názvem odpadu a jeho katalogovým číslem se nezapočítává do minimálních rozměrů štítku podle bodu 4.

3.

V případě, že odpad vykazuje současně více nebezpečných vlastností, je prostředek pro soustřeďování nebezpečných odpadů označen štítkem s kódy, názvy a výstražnými grafickými symboly všech těchto nebezpečných vlastností.

4.

Označovací štítek a každý výstražný grafický symbol musí dosahovat alespoň rozměru podle tabulky č. 1.

 

Tabulka č. 20.1

Velikost obalu (I)

Rozměr štítku (v milimetrech)

Rozměry každého z výstražných grafických symbolů (v milimetrech)

menší nebo rovno 3

pokud možno alespoň 52 x 74

pokud možno alespoň 16x16 nikdy však méně než 10x10

větší než 3 a menší nebo rovno 50

alespoň 74 x 105

alespoň 23 x 23

větší než 50 a menší nebo rovno 500

alespoň 105 x 148

alespoň 32 x 32

větší než 500

alespoň 148 x 210

alespoň 46 x 46

 

5.

Výstražné grafické symboly pro jednotlivé nebezpečné vlastnosti jsou uvedeny v tabulce č. 2.

 

Tabulka č. 20.2

Grafické symboly mají černý znak na bílém podkladu s červeným rámečkem, který je dostatečně široký, aby byl jasně viditelný.

Pořadové číslo

Grafický symbol

Nebezpečná vlastnost

1

HP 1 Výbušné

2

HP 2 Oxidující

3

HP 3 Hořlavé

4

HP 4 Dráždivé - dráždivé pro oči a kůžia)

HP 8 Žíravé

5

HP 4 Dráždivé - dráždivé pro oči a kůžib)

HP 15 Následně nebezpečný

6

HP 6 Akutní toxicita

HP 12 Uvolňování akutně toxického plynu

7

HP 5 Toxicita pro specifické cílové orgány/Toxicita při vdechnutí

HP 7 Karcinogenní

HP 10 Toxické pro reprodukci

HP 11 Mutagenní

HP 13 Senzibilizující

8

HP 9 Infekční

9

HP 14 Ekotoxický

10

Grafický symbol se doplní podle projevující se nebezpečné vlastnosti, kterou v době vzniku neměl

HP 15 Odpad schopný vykazovat při nakládání s ním některou zvýše uvedených nebezpečných vlastností, kterou v době vzniku neměl

Na štítku se uvede název nebezpečné vlastnosti následovně:

Následně nebezpečný.

 

Vysvětlivky

a)

Pro nebezpečné odpady obsahující látky nebo směsi klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: žíravost pro kůži Skin corr. 1A, (H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí) a na poškození očí Eye dam. 1, (H318 Způsobuje vážné poškození očí).

b)

Pro nebezpečné odpady obsahující látky nebo směsi klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: dráždivost pro kůži Skin irrit. 2 (H315 Dráždí kůži) a na podráždění očí Eye irrit. 2 (H319 Způsobuje vážné podráždění očí).

V případě, že odpad obsahuje neboje podezření, že odpad obsahuje nebezpečné látky nebo směsi uvedené v písmeni a) i v písmeni b), pak se použije grafický symbol uvedený pod písmenem a).

Příloha č. 21

Obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu

1.

Název odpadu:

2.

Kód odpadu:

3.

Kód podle ADR nebo COTIF):

4.

Původce odpadu nebo oprávněná osoba:

Obchodní firma/název/jméno a příjmení:

Sídlo:

Ulice:

Obec a PSČ:

IČO (bylo-li přiděleno):

Identifikační číslo zařízení (bylo-li přiděleno):

Osoba oprávněná jednat za původce odpadu nebo oprávněné osoby:

Telefon/Adresa elektronické pošty:

Razítko: Podpis:

5.

Fyzikálni a chemické vlastnosti odpadu:

5.1

Vzhled odpadu:

-

skupenství:

-

barva:

5.2

Chemická stabilita:

-

uvede se alespoň, zda odpad je stabilní nebo nestabilní za běžných podmínek okolního prostředí a předpokládaných teplotních a tlakových podmínek při skladování a manipulaci, neslučitelné materiály

5.3

Možnost nebezpečných reakcí:

-

uvede se alespoň možnost nebezpečných reakcí, v jakých případech odpad reaguje za uvolňování nadměrného tlaku nebo tepla nebo vytváří jiné nebezpečné podmínky

5.4

Další informace:

-

uvedou se zejména podmínky, kterým je z hlediska bezpečnosti práce, ochrany zdraví nebo životního prostředí nutno zabránit, jiné nepříznivé účinky a mobilita v půdě

6.

Identifikace nebezpečnosti:

6.1

Klasifikace nebezpečného odpadu

(nebezpečné vlastnosti - označí se křížkem nebo se uvede příslušná vlastnost):

Kód a název nebezpečné vlastnosti

 

HP 1

Výbušné

 

HP 2

Oxidující

 

HP 3

Hořlavé

 

HP 4

Dráždivé - dráždivé pro kůži a pro oči

 

HP 5

Toxicita pro specifické cílové orgány/Toxicita při vdechnutí

 

HP 6

Akutní toxicita

 

HP 7

Karcinogenní

 

HP 8

Žíravé

 

HP 9

Infekční

 

HP 10

Toxické pro reprodukci

 

HP 11

Mutagenní

 

HP 12

Uvolňování akutně toxického plynu

 

HP 13

Senzibilizující

 

HP 14

Ekotoxický

 

HP 15

Odpad schopný vykazovat při nakládání s ním některou z výše uvedených nebezpečných vlastností, kterou v době vzniku neměl

 

6.2

Další nebezpečnost:

6.3

Složení:

(informace o nebezpečných složkách (nebezpečných chemických látkách nebo chemických směsích podle přímo použitelného evropského předpisu o klasifikaci, označování a balení látek a směsí24)

6.4

Grafický symbol / symboly nebezpečné vlastnosti /vlastností podle bodu 6.1 o velikosti minimálně 17 x 17 mm:

7.

Požadavky pro bezpečné soustřeďování a přepravu odpadu:

7.1

Technická opatření:

-

způsob bezpečné přepravy:

-

požadavky na soustřeďování:

7.2

Doporučené osobní ochranné pracovní prostředky:

-

dýchací orgány:

-

oči:

-

ruce:

-

ostatní části těla:

8.

Opatření při nehodách, haváriích a požárech:

8.1

Opatření v případě náhodného úniku:

-

opatření na ochranu zdraví osob, opatření na ochranu životního prostředí

8.2

První pomoc:

-

popis poskytnutí první pomoci

8.3

Metody a materiály pro omezení úniku, další pokyny:

8.4

Protipožární vybavení, například hasiva a pokyny pro hasiče:

8.5

Významná telefonní čísla:

Jednotné číslo tísňového volání:

112

 

Hasičský záchranný sbor:

150

 

Zdravotnická záchranná služba:

 

155

Policie České republiky:

 

158

9.

Ostatní důležité údaje:

10.

Identifikační list nebezpečného odpadu zpracoval:

Jméno a příjmení:

Telefon/Adresa elektronické pošty:

Datum vyhotovení:

Podpis:

Poznámky:

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.

Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 22

Ohlašovací list pro přepravu nebezpečných odpadů po území ČR

Příloha č. 23

Vymezení kovových odpadů

1. Kovové odpady, u nichž je provozovatel zařízení povinen při jejich převzetí zaznamenat údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení, a přebíraných odpadů, a kovové odpady, za které může provozovatel zařízení poskytovat úplatu pouze způsobem uvedeným v § 19 odst. 3 zákona

Kód druhu odpadu

Název druhu odpadu

02 01 10

Kovové odpady

12 01 01

Piliny a třísky železných kovů

12 01 03

Piliny a třísky neželezných kovů

15 01 04

Kovové obaly

16 01 04*

Vozidla s ukončenou životností

16 01 06

Vozidla s ukončenou životností zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí

1601 17

Železné kovy

1601 18

Neželezné kovy

16 08 01

Upotřebené katalyzátory obsahující zlato, stříbro, rhenium, rhodium, paladium, iridium nebo platinu (kromě odpadu uvedeného pod číslem 16 08 07)

17 04 01

Měď, bronz, mosaz

17 04 02

Hliník

17 04 03

Olovo

17 04 04

Zinek

17 04 05

Železo a ocel

17 04 06

Cín

17 04 07

Směsné kovy

17 04 11

Kabely neuvedené pod 17 04 10

20 01 40

Kovy

 

2. Kovové odpady, za které nesmí provozovatel zařízení poskytovat úplatu v případě převzetí od nepodnikajících fyzických osob

Kovový odpad mající povahu

a)

uměleckého díla nebo jeho části nebo předmětu kulturní hodnoty26 ,

b)

pietního nebo bohoslužebného předmětu nebo jeho části,

c)

průmyslového strojního zařízení nebo jeho části,

d)

obecně prospěšného zařízení nebo jeho části, zejména zařízení pro hromadnou dopravu, dopravní značení, součásti nebo příslušenství veřejného prostranství a pozemních komunikací a energetické, vodárenské nebo kanalizační zařízení, nebo

e)

části vybraného výrobku s ukončenou životností s výjimkou kompletní autobaterie, která se v tomto případě nepovažuje za součást vozidla s ukončenou životností.

 

Příloha č. 24

Vybourané stavební materiály, výrobky, vedlejší produkty a stavební a demoliční odpady, které musí být soustřeďovány odděleně

1.

Neznečištěné vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat:

-

stacionární stroje,

-

elektrické přístroje,

-

podlahové konstrukce,

-

sanitární technika,

-

sklo, ploché sklo, izolační sklo, sklo pro stavební účely, skleněné stěny a stěny z luxfer,

-

dřevo a výrobky ze dřeva neznečištěné nebezpečnými látkami,

-

dveře a okna a další výplně stavebních otvorů,

-

rostliny,

-

beton a betonové konstrukce,

-

cihly a zdicí prvky,

-

střešní tašky,

-

keramické obkladové prvky, další obkladové prvky a sanitární keramika,

-

asfaltové směsi, které neobsahují nebezpečné látky,

-

zemina a kamení, které neobsahují nebezpečné látky,

-

štěrk ze železničního svršku, který neobsahuje nebezpečné látky,

-

sádrokartonové desky a stavební materiály na bázi sádry, které neobsahují nebezpečné látky,

-

konstrukční kovové stavební díly a jiné kovové výrobky,

-

plastové výrobky a materiály z PVC (Polyvinylchlorid) - okenní profily, podlahové krytiny, hydroizolační fólie, střešní krytina a další,

-

plastové stavební výrobky a materiály jiné než PVC,

-

pěnový polystyren, který neobsahuje nebezpečné látky,

-

minerální vlna, která neobsahuje nebezpečné látky,

-

směsi betonu, cihel, tašek a keramických výrobků, které neobsahují nebezpečné látky,

-

polyvinylchlorid (okenní profily, podlahové krytiny, hydroizolační fólie, střešní krytina).

2.

Vybourané stavební materiály, které jsou vedlejším produktem.

-

zeminy a kamení,

-

znovuzískané asfaltové směsi.

3.

Stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky:

-

izolační materiály s obsahem azbestu,

-

stavební materiály obsahující azbest,

-

sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné,

-

asfaltové směsi katalogové číslo 17 03 01*,

-

zemina a kamení obsahující nebezpečné látky,

-

vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky,

-

štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky,

-

pěnový polystyren, který obsahuje nebezpečné látky,

-

minerální vlna, která obsahuje nebezpečné látky,

-

jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky,

-

stavební materiály na bázi sádry znečištěné nebezpečnými látkami,

-

stavební a demoliční odpady obsahující rtuť,

-

stavební a demoliční odpady obsahující PCB,

-

směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky,

-

jiné stavební a demoliční odpady, včetně směsných stavebních a demoličních

-

odpadů, obsahující nebezpečné látky,

-

stavební díly obsahující minerální oleje nebo jimi znečištěné,

-

škvára obsahující nebezpečné látky,

-

elektrické součásti a zařízení obsahující škodlivé látky (např. plynové lampy obsahující Hg, zářivky, úsporné žárovky; kondenzátory obsahující PCB, jiná elektrická zařízení obsahující PCB, kabely s jinými izolačními kapalinami), chladicí látky a izolační materiály v chladicích a klimatizačních přístrojích s částečně halogenovanými chlor-fluorovanými uhlovodíky,

-

materiály obsahující polycyklické aromatické uhlovodíky jiné než asfaltové směsi uvedené pod katalogovým číslem 17 03 01*,

-

stavební díly, které obsahují nebo k jejichž impregnaci byly použity soli, oleje, dehtové oleje nebo fenolový olej.

Příloha č. 25

Biologicky rozložitelné odpady

Tabulka č. 25.1

Seznam biologicky rozložitelných odpadů podle § 63 odst. 1 zákona

02 01 01

Kaly z praní a z čištění

02 01 03

Odpad rostlinných pletiv

02 01 06

Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku1

02 01 07

Odpady z lesnictví

02 02 01

Kaly z praní a z čištění

02 02 03

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 02 04

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 03 01

Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace

02 03 04

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 03 05

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 03 99

Odpady jinak blíže neurčené

02 04 03

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 05 01

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 05 02

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 06 01

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 06 03

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 07 01

Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin

02 07 02

Odpad z destilace lihovin

02 07 04

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 07 05

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

03 01 01

Odpadní kůra a korek

03 01 05

Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04

03 03 01

Odpadní kůra a dřevo

03 03 07

Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky (pouze odpad kartonu)

03 03 09

Odpadní kaustifikační kal

03 03 10

Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění

03 03 11

Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10

04 01 01

Odpadní klihovka a štípenka

04 01 07

Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

04 02 10

Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk)

04 02 20

Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 04 02 19

15 01 03

Dřevěné obaly

17 02 01

Dřevo

19 05 03

Kompost nevyhovující jakosti

19 06 03

Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu2

19 06 04

Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu2

19 06 05

Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu

19 06 06

Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu

19 08 05

Kaly z čištění komunálních odpadních vod

19 08 09

Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tuky

19 08 12

Kaly z biologického čištění odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11

19 09 01

Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů)

19 09 02

Kaly z čiření vody

19 12 07

Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06

19 12 12

Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem

19 12 11

(pouze odpad, který vznikl v zařízení určeném pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem úpravou biologicky rozložitelných odpadů uvedených v tomto seznamu)

20 01 08

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

20 01 25

Jedlý olej a tuk

20 01 38

Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

20 03 02

Odpad z tržišť

20 03 04

Kal ze septiků a žump

1) Statková hnojiva nemusí být při předání do zařízení zařazena jako odpad.

2) Pouze pokud se nejedná o výstup z úpravy směsného komunálního odpadu.

 

Tabulka č. 25.2

Seznam odpadů využitelných v malém zařízení

02 01 03

Odpad z rostlinných pletiv

20 01 08 01

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven rostlinného původu

20 01 38

Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

20 03 02

Odpad z tržišť

 

Tabulka č. 25.3

Seznam odpadů využitelných ve vermikompostárně

02 01 01

Kaly z praní a z čištění

02 01 03

Odpad rostlinných pletiv

02 01 06

Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku 12

02 01 07

Odpady z lesnictví

02 03 01

Kaly z praní, čištění, loupání, odstreďovaní a separace

02 03 04

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 07 02

Odpady z destilace lihovin

03 01 05

Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04

03 03 01

Odpadní kůra a dřevo

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

17 02 01

Dřevo

19 08 02

Odpady z lapáků písku2

19 08 05

Kaly z čištění komunálních odpadních vod2

19 12 07

Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06

20 01 08 01

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven rostlinného původu

20 01 38

Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

20 03 02

Odpad z tržišť

1) Statková hnojiva nemusí být při předání do zařízení zařazena jako odpad.

2) Pouze pokud je v technologickém procesu zařazeno před kompostování nebo byla ve vermikompostárně ověřena technologie z hlediska účinnosti hygienizace.a probíhá pravidelné ověřování limitních hodnot indikátorových organismů

 

Tabulka č. 25.4

Odpady, jejichž zpracovávání podléhá souhlasu veterinární správy

02 01 06

Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku

02 02 01

Kaly z praní a z čištění

02 02 03

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 02 04

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 05 01

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

04 01 01

Odpadní klihovka a štípenka

19 08 09

Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tuky

20 01 08

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven s výjimkou odpadu

20 01 08 01

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven rostlinného původu

20 01 25

Jedlý olej a tuk

 

Tabulka č. 25.5

Odpady, jejichž zpracovávání podléhá povinnosti ověření účinnosti technologie a pravidelnému ověřování limitních hodnot indikátorových organismů

19 08 05

Kaly z čištění komunálních odpadních vod

19 08 02

Odpady z lapáků písku

20 03 04

Kal ze septiků a žump

A dále vedlejší produkty živočišného původu a materiály III. kategorie, pokud to vyžaduje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), nebo veterinární správa ve svém souhlasu.

 

Tabulka č. 26.6

Seznam biologicky rozložitelných odpadů pro účely sledování cílů vztahujících se k biologicky rozložitelným odpadům

02 01 01

Kaly z praní a z čištění

02 01 03

Odpad rostlinných pletiv

02 01 06

Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku

02 01 07

Odpady z lesnictví

02 02 01

Kaly z praní a z čištění

02 02 03

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 02 04

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 03 01

Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace

02 03 04

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 03 05

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 03 99

Odpady jinak blíže neurčené

02 04 03

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 05 01

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 05 02

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 06 01

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 06 03

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 07 01

Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin

02 07 02

Odpad z destilace lihovin

02 07 04

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 07 05

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

03 01 01

Odpadní kůra a korek

03 01 05

Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04

03 03 01

Odpadní kůra a dřevo

03 03 07

Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky

03 03 08

Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci

03 03 09

Odpadní kaustifikační kal

03 03 10

Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění

03 03 11

Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10

04 01 01

Odpadní klihovka a štípenka

04 01 07

Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

04 02 10

Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk)

04 02 20

Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 04 02 19

04 02 21

Odpady z nezpracovaných textilních vláken

04 02 22

Odpady ze zpracovaných textilních vláken

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

15 01 03

Dřevěné obaly

17 02 01

Dřevo

19 05 03

Kompost nevyhovující jakosti

19 06 03

Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu*

19 06 04

Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu*

19 06 05

Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu

19 06 06

Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu

19 08 05

Kaly z čištění komunálních odpadních vod

19 08 09

Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tuky

19 08 12

Kaly z biologického čištění odpadních vod

19 09 01

Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů)

19 09 02

Kaly z čiření vody

19 12 01

Papír a lepenka

19 12 07

Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06

19 12 12

Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem

19 12 11

(pouze odpad, který vznikl v zařízení určeném pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem úpravou biologicky rozložitelných odpadů)

20 01 01

Papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet

20 01 08

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

20 01 10

Oděvy

20 01 11

Textilní materiály

20 01 25

Jedlý olej a tuk

20 01 38

Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

20 03 01

Směsný komunální odpad

20 03 02

Odpad z tržišť

20 03 03

Uliční smetky

20 03 07

Objemný odpad

Příloha č. 26

Obsah provozního řádu zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů

Provozní řád zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady obsahuje údaje stanovené pro provozní řád v příloze č. 1 k této vyhlášce a tyto další údaje:

a)

předpokládaný způsob využití výstupu ze zařízení,

b)

opatření pro splnění požadavků na ochranu zdraví a životního prostředí v souladu s jinými právními předpisy,

c)

opatření k provádění kontroly emisí pachů,

d)

v případě bioplynových stanic je nezbytné vždy uvést následující údaje:

1.

specifikace vstupů do zařízení a jejich předpokládané množství podle jednotlivých druhů vstupů v tunách/rok,

2.

popis způsobu skladování vstupů,

3.

popis průběhu procesu anaerobní digesce, včetně klasifikace procesu anaerobní digesce podle sušiny substrátu a podle provozní teploty, dále doby zdržení vstupů v procesu anaerobní digesce,

4.

popis míst možného vývinu emisí pachových látek a popis přijatých technicko- organizačních opatření k zamezení vzniku a záchytu emisí pachových látek při běžném provozu zařízení i při mimořádných stavech,

5.

popis způsobu nakládání s rekultivačním digestátem, včetně upřesnění způsobu nakládání s digestátem vzniklým při havarijních nebo jiných mimořádných situacích,

e)

v případě jiných zařízení než bioplynová stanice popisem procesního modelu, který zajistí splnění podmínek provozu kompostárny, a který obsahuje:

1.

popis příjmu odpadů a dalších materiálů, popis kontroly odpadů z hlediska jejich vhodnosti pro přijetí ke zpracování z hlediska jejich vlastností, zejména obsahu nečistot; nastavení pravidel pro odmítnutí odpadů nebo materiálů a nastavení mechanismu odstranění nečistot; popis sledování změn vlhkosti v návaznosti na správné sestavení zakládky,

2.

popis skladování a předúpravy odpadů,

3.

popis tvorby zakládky, stanovení receptury surovinové skladby, způsob označení zakládek,

4.

popis řízení zakládky, včetně hygienizace a dozrávání,

5.

popis finální úpravy a skladování výstupů,

f)

opatření k minimalizaci obtěžování a rizik z provozu zařízení, zejména emise pachu, emise tuhých znečišťujících látek, materiály zanášené větrem, hluk a dopravní provoz, ptáci, paraziti a hmyz, vznik aerosolů,

g)

v případě zpracování odpadů vedlejších produktů živočišného původu opatření pro splnění požadavků jiných právních předpisů27 ,

h)

rozsah sledovaných ukazatelů stanovených pro hodnocení výstupů ze zařízení a četnost jejich kontrol podle přílohy č. 28, č. 30 a č. 31 k této vyhlášce,

i)

případné další podmínky pro příjem biologicky rozložitelných odpadů navržené provozovatelem zařízení podle typu provozované technologie.

j)

pokud kompostárna nemá zařízení ke sledování vlhkosti popis způsobu sledování vlhkosti zakládky a zpracovávaných biologicky rozložitelných odpadů (například provedením pěstní zkoušky).

Příloha č. 27

Teplotní režimy při hygienizaci

Tabulka č. 27.1

Kompostárna

Typy teplotních režimů

Poř. číslo

Teplotní limit

Časový interval

1.

≥70°C

souvisle po dobu min. 3 dny

2.

≥65°C

souvisle po dobu min. 5 dní

3.

≥ 60°C

souvisle po dobu min. 7 dní

4.

≥55°C

souvisle po dobu min. 14 dní

Postačuje dosažení jedné z uvedených možností.

 

Tabulka č. 27.2

Anaerobní digesce

Technologie

Vstupy

Teplota

doba

Anaerobní digesce

Biologicky rozložitelné odpady živočišného původu

>=55 °C

24 hodin

Anaerobní digesce

Výhradné biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu

>=40°C

Strední doba zdržení min. 30 dnů

Příloha č. 28

Limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů

Indikátorový mikroorganismus

Jednotky

Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu

Limitní hodnota

(nález/ KTJ34)

Salmonella spp.

nález v 50 g

5

negativní

Escherichia coli nebo Enterokoky**

KTJ* v 1 gramu

5

4

< 103

< 5.103

 

1

 

3KTJ – kolonie tvořící jednotku

TO\

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019, kterým se stanoví pravidla pro podávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003.

Příloha č. 29

Zařazování výstupů ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady do skupin

Výstupy ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů se podle svých vlastností a způsobu využití zařazují do následujících skupin:

1.

skupina - výstupy využívané na zemědělské a lesní půdě

třída I výstupy, které splňují požadavky na uvádění do oběhu pro výrobky podle jiných právních předpisů13’;

třída II výstupy, které splňují požadavky na uvádění do oběhu pro výrobky podle nařízení, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU28;

třída III výstupy využívané na zemědělské a lesní půdě, které nejsou uváděny do oběhu podle jiných právních předpisů13’;

2.

skupina - výstupy, které splňují požadavky podle této vyhlášky a využívají se mimo zemědělskou a lesní půdu. Na základě skutečných vlastností, složení a způsobu využití se skupina dělí na tyto třídy:

třída I - určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení včetně těchto zařízení v obytných zónách s výjimkou venkovních hracích ploch (rekultivační kompost);

třída II - určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při vytváření rekultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při tvorbě rekultivačních vrstev, v intravilánu průmyslových zón, při úpravách terénu v průmyslových zónách (rekultivační kompost a rekultivační digestát). Použité množství v místě použití nesmí přesahovat v průměru 200 t sušiny na 1 ha v období deseti let. Rekultivační digestát musí být aplikován v dělených dávkách tak, aby nedošlo k zamokrení pozemku na dobu delší než 12 hodin či k jeho zaplavení. Pro uvedená místa a účely je možné užívat i třídu I;

třída III - určena pro využití k vytváření rekultivačních vrstev zabezpečených skládek odpadů podle ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek, rekultivačními vrstvami odkališť nebo pro filtrační náplně biofiltrů (rekultivační kompost,). Pro uvedené účely je možné užívat i třídu I a třídu II;

3.

skupina - upravený biologicky rozložitelný odpad určený k dalšímu zpracování v zařízení určeném k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady;

4.

skupina - biologicky stabilizovaný odpad určený k dalšímu zpracování; do této skupiny mohou být zařazeny pouze výstupy, které nesplňují podmínky pro zařazení do 1., 2. nebo 3. skupiny;

5.

skupina - odpad, který nebyl biologicky rozložitelným odpadem.

Příloha č. 30

Požadavky na výstupy ze zařízení určených k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

Tabulka č. 30.1

Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků mg/kg sušiny

Sledovaný

ukazatel

Jednotka

Skupina 2

Třída I

Skupina 2

Třída II

Skupina 2

Třída III

Stabilizovaný biologicky rozložitelný odpad (skupina 4)

As

[mg/kg

sušiny]

10

20

30

-

Cd

[mg/kg

sušiny]

1,7

3

4

-

Crcelkový

[mg/kg

sušiny]

100

250

300

-

Cu

[mg/kg

sušiny]

170

400

400

-

Hg

[mg/kg

sušiny]

0,8

1,5

2

-

Ni

[mg/kg

sušiny]

65

100

120

-

Pb

[mg/kg

sušiny]

100

300

400

-

Zn

[mg/kg

sušiny]

500

1200

1500

-

PCB

0,02

0,2

 

-

PAU

3

6

 

-

Nečistoty >2 mm

<0.5%

<0.5%

-

-

Nerozložitelné a nežádoucí příměsi

<5%

<5%

-

-

AT4*

-

-

-

< 10 mg O2/g sušiny

 

Tabulka č. 30.2

Kvalitativní znaky jakosti kompostu skupiny 2

Parametr

Jednotka

Hodnota

Vlhkost

% hm.

30-65

Spalitelné látky

% hm. v sušině

min. 20

Celkový dusík

% hm. v sušině

min. 0,6

Poměr C:N

max.

30

pH

-

6-9

Nerozložitelné příměsi > 20 mm

% hm. v sušině

<3,0

Nežádoucí příměsi > 5 mm

% hm. v sušině

< 0,5

Rekultivačním kompostem se rozumí stabilizovaný výstup z aerobního zpracování biologicky rozložitelných odpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu

*Poměr C:N se vypočítává ze stanovení obsahu spalitelných látek v sušině následovně: (spalitelné látky:2):N

 

Tabulka č. 30.3

Kvalitativní znaky jakosti rekultivačního digestátu skupiny 2

Znak jakosti

Hodnota znaku jakosti

Vlhkost [% hm]

max. 98 [%]

Celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek [%]

min. 0,3

 

 

pH

6,0-9

Rekultivační digestát je stabilizovaný výstup z anaerobního zpracování biologicky rozložitelných odpadů, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu, nesmí vykazovat pachy svědčící o nedostatečné stabilitě výstupu nebo o přítomnosti nežádoucích látek.

Příloha č. 31

Podrobnosti o vzorkování výstupů ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů

1.

Četnost ověřování limitních hodnot indikátorových mikroorganismů, splnění požadavků na obsah škodlivin v sušině a kvalitativních znaků jakosti výstupů ze zařízení na využívání biologicky rozložitelných odpadů podle příloh č. 28 a č. 30 ktéto vyhlášce nebo jiných právních předpisů5.

Roční produkce výstupů [ t ]

Četnost kontrol výstupů

0-1000

2 x za rok

1001 -5000

4 x za rok

5001 - 10 000

6 x za rok

10 001 a více

12 x za rok

V případě celoročního provozu se kontroly provádějí v zimním a letním období.

Snížení četnosti zkoušek obsahu škodlivin v sušině a kvalitativních znaků jakosti výstupů pro kterýkoliv ze sledovaných ukazatelů je možné, jestliže v průběhu dvouletého období byly hodnoty daného ukazatele trvale pod 75 % stanoveného limitu. Snížení četnosti zkoušek je možné pouze na četnost uvedenou v předcházejícím řádku tabulky. Snížená četnost zkoušek musí být stanovena v provozním řádu příslušného zařízení.

2.

Postup při odběru vzorku

a)

Způsob vzorkování pro mikrobiologické parametry je nutné zvolit tak, aby odebrané vzorky byly reprezentativní pro celé množství posuzovaného výstupu, aby byl monitorován celý profil posuzovaného množství.

b)

Při stanovení mikrobiologických kritérií se odebírají vždy jednorázové vzorky. Pro jednu analýzu výstupu musí být odebráno vždy 5 jednorázových vzorků v souladu s přílohou č. 28 přímo použitelného evropského předpisu o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě29 ze dne 25. února 2011 během jednoho dne. V případě kontinuálního procesu musí být vzorky odebrány během 24 hodin v minimálně v 1-2 hodinových intervalech, s ohledem na použitou technologie úpravy bioodpadů. U bioplynových stanic a zařízení s anaerobní digescí se vzorky odebírají zařízením pro odběr vzorku (zejména ventilem umístěným buď v uskladňovací nádrži digestátu nebo v přítokové části do uskladňovací nádrže). Množství jednoho odebraného vzorku musí být minimálně 0,5 kg (pevná matrice) nebo 0,5 I (tekutá matrice).

c)

Vzorek ke zkoušce vybraných rizikových látek a prvků (tabulka č. 1, příloha č. 30 k této vyhlášce) se vytvoří smísením dílčích vzorků odebraných rovnoměrně z celého objemu vzorkovaného celku podie Plánu odběru vzorků. Pro ověření hodnoty indikátorových organizmů se odebírají prosté vzorky v počtu uvedeném v příloze č. 28 k této vyhlášce.

d)

Velikost vzorku a způsob úpravy, například drcení, vzorku se stanoví po dohodě s laboratoří.

e)

Vzorek pro ověření indikátorových mikroorganismů se před předáním do laboratoře uchovává při teplotě do 6 °C a předává do laboratoře tak, aby vzorek byl zpracován do 48 hod. po odběru.

f)

Vzorek kompostu je možné odebrat jen v případě, že teplota kompostu je nižší než 40 °C.

Příloha č. 32

Požadavky na obsah průvodní dokumentace pro výstupy ze zařízení určených pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, které přestávají být odpadem

V případě výstupů skupiny 1 upravuje požadavky na průvodní dokumentaci jiný právní předpis13 .

V případě výstupů skupin 2 a 3 průvodní dokumentace obsahuje:

a)

identifikační údaje zařízení, kde výstup vznikl: název, ICZ, adresa,

b)

název výstupu, zařazení výstupu podle přílohy č. 29 k této vyhlášce,

c)

datum produkce (výroby), balení a expedice,

d)

vlastnosti výstupu - výsledky zkoušek sledovaných ukazatelů stanovených v příloze č. 28 a č. 30 k této vyhlášce a další údaje o složení,

e)

způsob balení výstupu, zejména údaje o množství v obalu nebo ve volně ložené dodávce, například objem, hmotnost, počet obalů ve skupinovém obalu,

f)

návod k použití, alespoň doporučené dávkování, způsob aplikace, ochrana zdraví lidí a životního prostředí,

g)

vymezení prostředí použití (místo použití),

h)

doporučený způsob skladování a doba použitelnosti,

i)

vliv na jiné výrobky,

j)

způsob distribuce.

Příloha č. 33

Obsah provozního deníku komunitní kompostárny

1.

Provozní deník obsahuje:

a)

název komunitní kompostárny a adresu včetně parcelního čísla pozemku a názvu katastrálního území a obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo vlastníka pozemku, je-li právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li vlastník pozemku podnikající fyzickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu bydliště a telefonní číslo je-li vlastník pozemku nepodnikající fyzická osoba,

b)

obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo provozovatele komunitní kompostárny jeli právnickou osobou, včetně jmen a příjmení zástupců, kteří za právnickou osobu jednají, a jejich telefonního čísla, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, sídlo a telefonní číslo je-li provozovatel komunitní kompostárny podnikající fyzickou osobou,

c) jméno osoby odpovědné za provoz komunitní kompostárny a údaje o její dosažitelnosti,

d)

jména osob odpovědných za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány.

 

2.

Záznamy do provozního deníku komunitní kompostárny musí být vedeny a číslovány v nepřerušované číselné řadě, datovány a podepsány osobou, která záznam provedla, a to bezprostředně po vzniku situace, kterou popisují, a to minimálně v následujícím rozsahu:

-

všechny skutečnosti charakteristické pro provoz zařízení, zejména jména obsluhy a vybrané údaje o sledování provozu zařízení,

-

datum a množství příjmu rostlinných zbytků (dostačuje, pokud je součástí evidence),

-

datum založení zakládky, surovinové složení a odhadovaná hmotnost zakládky,

-

datum překopávek, záznamy naměřených teplot a vlhkosti v rámci použitého technologického způsobu,

-

informace o využití výstupu,

-

záznamy o havarijních situacích,

-

záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení.

 

3.

V provozním deníku komunitní kompostárny musí být dohledatelné všechny výše uvedené údaje za poslední 3 roky provozu, pokud je komunitní kompostárna v provozu kratší dobu, musí být dohledatelné výše uvedené údaje od zahájení provozu zařízení.

Příloha č. 34

Průběžná evidence o množství přijatých a zpracovaných rostlinných zbytků v komunitní kompostárně

Komunitní kompostárna:

Provozovatel zařízení:

IČO

Telefon

Adresa:

Ulice č.p/č.o

Obec

IČZÚJ

Pro obce:

Obec

IČO

 

 

Osoba odpovědná za vedení průběžné evidence:

Jméno příjmení

Telefon

Evidence:

1

2

3

4

Pořadové

číslo

Datum

Množství (t)

Z území obce

(název obce)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vysvětlivky:

Komunitní kompostárna - uvede se název kompostárny.

Provozovatel zařízení - uvede se osoba provozující komunitní kompostárnu.

IČO - uvede se identifikační číslo osoby (provozovatele zařízení).

Telefon - uvede se kontaktní telefon na provozovatele zařízení.

Adresa, ulice č.p. / č.o., obec - uvedou se adresní údaje, kde se nachází komunitní kompostárna.

IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž území se nachází komunitní kompostárna. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

Pro obce, obec, IČO - uvedou se názvy a IČO všech obcí, pro které je komunitní kompostárna určena.

Osoba odpovědná za vedení průběžné evidence - uvede se jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení průběžné evidence.

Telefon - uvede se kontaktní telefon na osobu odpovědnou za vedení průběžné evidence.

Pořadové číslo - uvede se číslo záznamu přijetí rostlinných zbytků.

Datum - uvede se datum ve formátu DD.MM.RRRR přijetí rostlinných zbytků.

Množství (t) - uvede se hmotnost přijatých rostlinných zbytků v tunách maximálně na tři desetinná místa.

Z území obce - uvede se název obce, z jejíhož území byly rostlinné zbytky přijaty.

Příloha č. 35

Hlášení o množství zpracovaných rostlinných zbytků

List 1 - Identifikace

Vykazovaný rok:

SO ORP/SOP:

Kód SO ORP / SOP:

Identifikace provozovatele zařízení

Identifikace komunitní kompostárny zpracovávající rostlinné zbytky

IČO

IČP

Obchodní firma / název / jméno a příjmení

Název komunitní kompostárny

Ulice

č.p.

č.o.

Ulice

č.p.

č.o.

Obec

Obec

PSČ

PSČ

IČZÚJ

IČZÚJ

Kód SO ORP / SOP

Kód SO ORP / SOP

Vyplnění hlášení a kontaktní údaje:

Komunitní kompostárna pro obce:

Datum

Obec

IČO

IČZÚJ

Jméno

Příjmení

 

 

 

Adresa elektronické pošty

Telefon

 

 

 

Poznámka k hlášení

 

List 2 - Hlášení množství

1

2

3

Pořadové

číslo

Množství

(t)

Z území obce

(IČO, název obce, adresa obce, IČZÚJ obce)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vysvětlivky

List 1

Vykazovaný rok - uvede se rok, za který jsou údaje ohlašovány.

SO ORP / SOP - uvede se název správního obvodu obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad provádí kontrolu hlášení nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, který provádí kontrolu hlášení.

Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad provádí kontrolu hlášení nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, který provádí kontrolu hlášení.

Identifikace provozovatele zařízení - uvedou se identifikační údaje provozovatele komunitní kompostárny vztahující se k sídlu provozovatele.

IČO - uvede se identifikační číslo osoby (provozovatele zařízení); pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.

Obchodní firma / název / jméno a příjmení - uvede se tak, jak je zapsán v obchodním nebo v živnostenském rejstříku.

Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla provozovatele zařízení.

IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy, ve kterém má provozovatel zařízení sídlo.

Vyplnění hlášení a kontaktní údaje - uvedou se údaje k vyplnění hlášení a osobě vyplňující hlášení.

Datum - uvede se datum vyplnění hlášení ve formátu DD.MM.RRRR.

Jméno a příjmení - uvede se jméno a příjmení osoby vyplňující hlášení.

Adresa elektronické pošty, telefon - uvedou se kontaktní údaje osoby vyplňující hlášení.

Poznámka k hlášení - v případě potřeby uvede ohlašovatel doplňující informace k hlášení pro zpracovatele hlášení.

Identifikace komunitní kompostárny zpracovávající rostlinné zbytky

IČP - uvede se identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, vyplňuje se zde interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám.

Název komunitní kompostárny - uvede se běžně užívaný název komunitní kompostárny.

Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje, kde se nachází komunitní kompostárna.

IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází komunitní kompostárna. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém se nachází komunitní kompostárna.

Komunitní kompostárna pro obce, obec, IČO, IČZÚJ - uvedou se názvy, IČO a IČZÚJ obcí, pro které je komunitní kompostárna určena.

 

List 2:

Pořadové číslo - uvede se číslo záznamu přijetí rostlinných zbytků.

Množství (t) - uvede se hmotnost přijatých rostlinných zbytků v tunách maximálně na tři desetinná místa.

Z území obce - uvedou se údaje o obci předávající rostlinné zbytky, zejména IČO, název obce, adresa obce, IČZUJ obce.

Příloha č. 36

Označení kalu

Označení kalu podie § 67 odst. 2 zákona

Katalogové číslo

 

Původce (IČO)

 

Byla provedena úprava kalu podie § 67 odst. 1 písm. b) zákona (Ano/Ne)

 

Způsob úpravy kalu (byla-li provedena úprava)

 

Úpravu provedl (IČO, IČZ)

 

Příloha č. 37

Evidenční list využití kalů v zemědělství

Příloha č. 38

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů)

Riziková látka

Mezní (maximální) hodnoty koncentrací v kalech (mg.kg-1 sušiny)

As - arzén

30

Cd - kadmium

5

Cr - chrom

200

Cu - měď

500

Hg - rtuť

4

Ni - nikl

100

Pb - olovo

200

Zn - zinek

2500

AOX

500

PCB (suma 7 kongenerů - 28+52+101+118+138+153+180

0,6

PAU (suma antracénu, benzo(a) antracénu, benzo(b) fluoranthenu,benzo(k) fluoranthenu,benzo(a) pyrenu, benzo(ghi) perylenu,fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu,indeno(1,2,3-cd)pyrenu,naftalenu a pyrenu)

10

Příloha č. 39

Minimální četnost chemických a mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za rok

Minimální počet analýz za rok

Produkce kalů z ČOV (v tunách sušiny kalů za rok)

Agrochemické

parametry*

(živiny)

Rizikové prvky a látky

mikrobiologie

Organické kontaminanty (PCB, AOX, PAU)

< 250

2

2

2

1

250-1000

4

4

4

1

1000-2500

4

4

6

1

> 2500

12

12

12

1

 

* agrochemické parametry: pH, obsah sušiny, obsah organických látek (vyjádřený jako ztráta * žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík

Příloha č. 40

Metody stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů

1.

Stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů v provozních kapalinách zařízení

ČSN EN 61619 "Izolační kapaliny - Kontaminace polychlorovanými bifenyly (PCB) - Stanovení metodou kapilární plynové chromatografie".

ČSN EN 12766-1 (656205) Ropné výrobky a upotřebené oleje - Stanovení PCB a příbuzných výrobků - Část 1: Separace a stanovení vybraných PCB kongenerů plynovou chromatografií (GC) použitím detektoru elektronového záchytu (ECD)

ČSN EN 12766-2 (656205) Ropné výrobky a upotřebené oleje - Stanovení PCB a příbuzných sloučenin - Část 2: Výpočet obsahu polychlorovaného bifenylu (PCB)

 

2.

Stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů v ostatních materiálech

ČSN EN 16167 "Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD)"

ČSN EN 15308 "Charakterizace odpadů - Stanovení vybraných polychlorovaných bifenylů (PCB) v pevných odpadech kapilární plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu nebo detekcí hmotnostní spektrometrie"

Koncentrace polychlorovaných bifenylů v zařízeních nebo látkách se pro účely vedení evidence podle § 82 odst. 1 zákona stanovuje podle metody B uvedené v normě ČSN EN 12766-2 (65 6205) Ropné výrobky a upotřebené oleje - Stanovení PCB a příbuzných sloučenin - Část 2: Výpočet obsahu polychlorovaného bifenylu (PCB).

Příloha č. 41

Postup dekontaminace zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly

U zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly, které je schopno dalšího provozu a které bude jeho vlastník/provozovatel po dekontaminaci dále provozovat, se postupuje při dekontaminaci podle následujících bodů č. 11 až č. 17. Při soustřeďování zařízení, kapalin a provozních náplní s obsahem polychlorovaných bifenylů se postupuje podle následujících bodů č. 1 až 10.

1.

Soustřeďování musí odpovídat požadavkům na soustřeďování odpadů. Soustřeďování nemůže probíhat na volné ploše.

2.

Prostor pro soustřeďování musí být zvenčí označen v souladu s nařízením vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů a nápisem „Sklad zařízení s PCB“. Zařízení obsahující provozní náplně s obsahem polychlorovaných bifenylů musí být označeno v souladu s požadavky na označování podle této vyhlášky.

3.

Spolu se zařízeními s obsahem polychlorovaných bifenylů nesmějí být soustřeďování věci nebo jakékoli jiné látky a přípravky klasifikované jako nebezpečné.

4.

Zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů není samo o sobě nádrží, kontejnerem nebo obalem podle normy ČSN 75 3415 Ochrana vody před ropnými látkami. Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.

5.

Stavební řešení skladu musí odpovídat požadavkům části IV.A normy ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci.

6.

Technicky musí být zajištěno, že v případě úniku PCB nebo provozní náplně s obsahem PCB nedojde ke kontaminaci životního prostředí.

7.

Zaměstnanci musí mít k dispozici osobní ochranné pracovní prostředky především k ochraně pokožky celého těla a tam, kde by dočasně nebylo možno zajistit dosažení PEL, resp. NPK-P, i k ochraně dýchacích cest.

8.

V místě soustřeďování polychlorovaných bifenylů musí být k dispozici prostředky pro zdolávání havárií, jakož i prostředky pro poskytování první pomoci.

9.

Základním principem dekontaminace je výměna i několikanásobná askarelu, kapaliny kontaminované polychlorovanými bifenyly nebo provozní náplně s obsahem polychlorovaných bifenylů a její náhrada elektroizolační kapalinou prokazatelně bez polychlorovaných bifenylů.

Výměna provozní náplně s obsahem polychlorovaných bifenylů:

a)

před vypuštěním se provozní náplň zahřeje zatížením transformátoru alespoň na 75 % jmenovitého výkonu po dobu 24 hodin, pokud je to technicky možné,

b)

vypuštění kontaminované kapaliny (askarelu či transformátorového oleje s polychlorovaných bifenylů) do vhodného přepravního nebo soustřeďovacího prostředku,

c)

po vypuštění provozní kapaliny ponechat zbytkové množství (zachycené ve vinutí a v izolaci zařízení) samovolně vytékat po dobu provozně přípustnou (přibližně 6 až 10 hodin) do vhodných prostředků,

d)

předání odpadu polychlorovaných bifenylů do zařízení určeného pro nakládání s těmito odpady,

e)

naplnění transformátoru upraveným transformátorovým olejem (dekontaminační olej zfiltrovaný, vysušený, odplyněný a bez polychlorovaných bifenylů), s důrazem na zajištění elektroizolačních parametrů pro příslušnou napěťovou hladinu; pokud bude pro úpravu elektroizolačních parametrů oleje použito filtrační zařízení, je třeba zajistit, aby nedošlo k jeho kontaminaci. Jakostní parametry oleje je třeba také zkontrolovat. Jako dekontaminační olej lze použít i středně zestárlý olej bez polychlorovaných bifenylů, avšak s dostatečnou rezervou s ohledem na možnost vypadnutí kalů. Pro poslední výměnu kapaliny (v případě několikanásobné výměny), kdy lze usoudit, že již nedojde k její kontaminaci nad limitní koncentraci 50 mg/kg polychlorovaných bifenylů, je třeba použít nový či regenerovaný olej s parametry nového oleje např. podle normy ČSN EN 60296.

10.

Po úspěšné aplikaci předepsaných diagnostických elektrických zkoušek následuje uvedení transformátoru do řádného provozu.

11.

Po 6 měsících od výměny provozní náplně a provozu transformátoru následuje provedení analytického stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů a výpočet celkové koncentrace polychlorovaných bifenylů.

12.

V případě kladného výsledku testu, tj. analyticky stanovená koncentrace polychlorovaných bifenylů je menší než 50 mg/kg, lze dekontaminaci ukončit. V případě nevyhovujícího výsledku, tj. nebylo dosaženo koncentrace polychlorovaných bifenylů v provozní kapalině nižší než 50 mg/kg, se opakuje postup podle bodu 2.

13.

Odejmout označení zařízení o obsahu polychlorovaných bifenylů a oznámit tuto skutečnost a změnu v evidovaných skutečnostech ministerstvu.

14.

Zaměstnanci provádějící dekontaminační práce, musí dodržovat předepsaný technologický postup a zejména používat předepsané osobní ochranné pracovní prostředky, které nepropouští polychlorované bifenyly a zamezují kontakt polychlorovaných bifenylů s kůží zaměstnance.

Příloha č. 42

Vzory štítku označujícího zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly a štítku označujícího zařízení dekontaminované od polychlorovaných bifenylů

A. Vzor štítku označujícího zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly

 

B. Vzor štítku označujícího zařízení dekontaminované od polychlorovaných bifenylů

Příloha č. 43

Evidenční list pro inventarizaci zařízení obsahujících polychlorované bifenyly PCB a odpadů PCB podle § 83 odst. 1 zákona
Příloha č. 44

Formulář pro ohlašování údajů podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852
Příloha č. 45

Vzor osvědčení podie čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852
Příloha č. 46

Vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852

Příloha č. 47

Zvláštní požadavky na uložení odpadní rtuti

A. Kritéria a postup pro přijímání odpadní rtuti k uložení

1. Složení odpadní rtuti

Odpadní rtuť musí splňovat tyto specifikace:

a)

obsah rtuti vyšší než 99,9 % hmotnostních,

b)

absence nečistot schopných vyvolat korozi uhlíkové nebo nerezové oceli, například roztoku kyseliny dusičné nebo roztoků chloridových solí.

 

2. Požadavky na shromažďovací prostředky

Kontejnery užívané pro uložení odpadní rtuti musí být odolné vůči korozi a nárazu. Nesmí na nich být svary. Kontejnery musí splňovat tyto specifikace:

a)

materiál kontejneru: uhlíková ocel (minimálně ASTM A36) nebo nerezová ocel (AISI 304, 316L),

b)

kontejnery nesmí propouštět plyny a kapaliny,

c)

vnější stěna kontejneru musí být odolná vůči podmínkám uložení,

d)

konstrukce kontejneru musí úspěšně absolvovat zkoušku volným pádem a zkoušku těsnosti podle přílohy A kapitol 6.1.5.3 a 6.1.5.4 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)30.

Maximální stupeň naplnění je 80 % objemových, aby byl zajištěn dostatečný expanzní prostor a aby následkem expanze kapaliny v důsledku vysoké teploty nemohlo dojít k úniku ani trvalému porušení kontejneru.

 

3. Přijímání odpadní rtuti k uložení

Přijímat lze pouze kontejnery s osvědčením prokazujícím splnění požadavků uvedených v části A této přílohy. Osvědčení vydává dodavatel odpadu, jímž se rozumí původce nebo oprávněná osoba, tj. osoba za odpad odpovědná až do doby jeho předání další oprávněné osobě. Osvědčení nenahrazuje základní popis odpadu podle přílohy č. 12 k této vyhlášce. Postupy při přijímání musí splňovat tyto požadavky:

a)

přijímá se pouze odpadní rtuť, která splňuje minimální kritéria pro přijetí uvedená v bodě 1,

b)

kontejnery musí být před uskladněním vizuálně zkontrolovány; poškozené nebo zkorodované kontejnery nebo kontejnery vykazující únik se nepřijmou,

c)

na kontejnerech musí být vyražena trvalá značka uvádějící identifikační číslo kontejneru, výrobní materiál, prázdnou hmotnost, odkaz na výrobce a datum výroby,

d)

na kontejnery musí být trvale připevněna tabulka uvádějící identifikační číslo osvědčení.

 

4. Obsah osvědčení

Osvědčení uvedené v bodě 3 obsahuje tyto údaje:

a)

identifikační údaje dodavatele odpadu, tedy název, sídlo, adresa, IČO, bylo-li přiděleno,

b)

identifikační údaje osoby odpovědné za plnění kontejnerů, tedy název, sídlo, adresa, IČO, bylo-li přiděleno,

c)

místo a datum plnění kontejnerů,

d)

množství rtuti,

e)

čistotu rtuti a případně popis nečistot, včetně analytické zprávy,

f)

čestné prohlášení, že kontejnery byly používány výlučně pro přepravu a uložení rtuti,

g)

identifikační čísla kontejnerů,

h)

případné zvláštní poznámky.

 

B. Požadavky na uložení odpadní rtuti

Při uložení odpadní rtuti musí být splněny tyto požadavky:

1.

úložiště musí být vybaveno umělými nebo přírodními zábranami, které dostatečně zaručují ochranu životního prostředí před emisemi rtuti, a musí mít zadržovací objem odpovídající celkovému množství skladované rtuti,

2.

úložiště splňuje požadavky podle zákona o požární ochraně.

 

C. Další požadavky, které musí být splněny při dočasném uložení odpadní rtuti.

1.

Odpadní rtuť se skladuje odděleně od ostatních odpadů.

2.

Kontejnery se skladují ve sběrných nádržích s vhodným povrchem bez prasklin a štěrbin a nepropustným pro kovovou rtuť, se zadržovacím objemem odpovídajícím množství skladované rtuti.

3.

Jako úložiště mohou sloužit pouze zařízení určená pro nakládání s odpady, která byla zřízena k tomuto účelu v souladu se stavebními.

4.

Úložiště svým provedením a organizací provozu musí zabezpečit, že nedojde k ohrožení zdraví člověka a poškození žádné ze složek životního prostředí podle zvláštních právních předpisů na ochranu životního prostředí a zdraví lidí,

5.

Úložiště musí splňovat stejné technické a bezpečnostní požadavky jako sklady látek, přípravků a výrobků stejných nebezpečných vlastností, jaké má odpadní rtuť, která je odpadem.

6.

podlahy úložiště musí být pokryty těsnicími materiály odolnými vůči rtuti, vyspádované a vybavené sběrnou jímkou,

7.

uložený odpad rtuti musí být uspořádán tak, aby veškeré kontejnery bylo možné snadno vyjmout.

8.

Na úložišti se instaluje systém trvalého monitorování výparů rtuti s citlivostí nejméně 0,02 mg rtuti/m3. Senzory se umístí na úroveň podlahy a ve výšce 160-180 cm nad úrovní podlahy. Součástí je vizuální a akustický výstražný systém. Údržba systému se provádí každý rok.

Provozovatel úložiště a kontejnery nejméně jednou měsíčně vizuálně zkontroluje. Při zjištění úniku provozovatel úložiště okamžitě přijme nezbytná opatření bránící emisím rtuti do životního prostředí a obnoví bezpečnost úložiště rtuti. Při tom postupuje v souladu s opatřeními pro případ havárie, která jsou součástí schváleného provozního řádu, a se schváleným havarijním plánem podle vodního zákona. Tyto dokumenty, stejně jako nutné vybavení pro bezpečnou manipulaci s kovovou rtutí, musí být po celou dobu provozu v prostorách úložiště. U veškerých úniků se má za to, že mají nepříznivé vlivy na zdraví lidí nebo životní prostředí podle § 20 písm. i) zákona.

9.

Veškeré dokumenty obsahující informace podle této přílohy, včetně osvědčení doprovázejícího kontejner a záznamů týkajících se vyskladnění a odeslání odpadní rtuti po ukončení uložení, včetně údajů o místě určení a způsobu zpracování, se uchovávají alespoň tři roky po ukončení uložení.

Příloha č. 48

Náležitosti pokynů pro nakládání s odpady ze zdravotnictví a veterinární péče

1.

Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení a jim podobných zařízení musí obsahovat postupy pro nakládání s odpady s důrazem na řízení rizik, a to pro celé zdravotnické zařízení i pro jeho jednotlivá pracoviště. To znamená zejména pokyny pro správné provádění odděleného soustřeďování odpadů a jejich zabezpečení od místa jejich vzniku až po jejich předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady.

2.

Pokyny pro nakládání s odpady z veterinární péče musí obsahovat jednotlivé postupy pro nakládání s odpady s důrazem na řízení rizik, a to pro celé zařízení k poskytování veterinární léčebné a diagnostické činnosti i pro jeho jednotlivá pracoviště. To znamená zejména pokyny pro správné provádění odděleného soustřeďování odpadů a jejich zabezpečení od místa jejich vzniku až po jejich předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady.

3.

Rozsah pokynů závisí na velikosti zdravotnického nebo veterinárního zařízení, rozsahu poskytování zdravotní nebo veterinární péče a množství produkovaného odpadu.

 

Pokyny obsahují alespoň:

a)

identifikační údaje původce odpadů; alespoň adresa, telefonické číslo, jméno a příjmení osoby jednající za původce odpadu, identifikační číslo,

b)

adresu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a adresu příslušného krajského úřadu,

c)

významná telefonní čísla, například Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba, ČIŽP, orgány ochrany veřejného zdraví, ústavní hygienik,

d)

seznam odpadů (katalogové číslo, název a kategorie), pro které je pokyn určen, a podrobnější specifikace těchto odpadů,

e)

organizační zajištění nakládání s odpady, osoby zodpovědné za nakládání s odpady včetně telefonního čísla,

f)

způsob soustřeďování odpadů v místě jejich vzniku, místa určená pro soustřeďování odpadů a pokyny pro soustřeďování odpadů v areálu původce,

g)

způsob nakládání s tekutými odpady,

h)

značení obalů, nádob a kontejnerů,

k)

pokyny pro přesun odpadů v rámci areálu původce mezi soustřeďovacími místy,

l)

opatření pro případ havárie, například postup při rozsypání, rozlití či úniku odpadů,

m)

podmínky pro dekontaminaci odpadů,

n)

název, adresa a IČZ zařízení, do které jsou odpady předávány a identifikační údaje provozovatele tohoto zařízení,

o)

způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s odpady, alespoň pracovní pomůcky, první pomoc při poranění,

p)

způsob školení zaměstnanců,

q)

identifikační listy nebezpečných odpadů,

r)

grafické symboly nebezpečných vlastností odpadů.

Příloha č. 49

Kategorie zaměstnanců pro účely školení ohledně nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče a obsah tohoto školení

1. Kategorie zaměstnanců, kteří musí být proškoleni:

a)

řídící pracovníci,

b)

zdravotničtí a veterinární pracovníci (například lékaři, zdravotní sestry a sanitáři),

c)

nezdravotnický personál,

d)

pracovníci pověření úklidem a manipulací s odpady,

e)

pracovníci společností, které provádějí přepravu, úpravu, využití nebo odstranění odpadů.

 

2. Obsah školení

(1)

Program školení zaměstnanců uvedených v bodu 1 písm. a) a b) musí obsahovat:

a)

informace o zajištění ochrany životního prostředí při nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče,

b)

informace o odpovědnosti pracovníků organizace,

c)

popis aplikace praktických postupů při nakládání s odpady, které jsou pro danou skupinu pracovníků důležité,

d)

zásady ochrany zdraví při nakládání s odpadem ze zdravotnictví a veterinární péče.

(2)

Program školení zaměstnanců uvedených po bodem 1 písm. c) a d) musí obsahovat:

a)

určení správného postupu při nakládání s odpady, soustřeďování a zařazování odpadů, značení obalů, čištění shromažďovacích nádob,

b)

postup při nehodách v provozu, například rozsypání nebo rozlití, dále vypracování písemných instrukcí pro posádky přepravující odpad po areálu,

c)

používání ochranných oděvů a pomůcek,

d)

zásady ochrany zdraví při nakládání s odpadem ze zdravotní a veterinární péče.

(3)

Program školení zaměstnanců uvedených po bodem 1 písm. e) musí obsahovat:

a)

určení správného postupu při manipulaci a nakládání s odpady, soustřeďování a zařazování odpadů, značení obalů, čištění shromažďovacích nádob,

b)

postup při nehodách v provozu, napríklad rozsypání nebo rozlití, dále vypracování písemných instrukcí pro posádky přepravující odpady,

c)

používání ochranných oděvů a pomůcek,

d)

zásady ochrany zdraví při nakládání se odpadem ze zdravotní a veterinární péče.

(4)

Školení všech kategorií zaměstnanců musí být vedeno především z hlediska informací o riziku, které vyplývá z manipulace s odpady ze zdravotnictví a veterinární péče pro zaměstnance, další osoby, zvířata a pro životní prostředí. Školení musí obsahovat zásady minimalizace rizik pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí a zásady ochrany veřejného zdraví a ochrany zdraví při práci.

(5)

Zaměstnanci, kteří se podílí na odesílání nebo přepravě nebo přijímají nebezpečné věci nebo nakládají nebo vykládají tyto věci do/z vozidel nebo balí nebezpečné věci do obalů či plní těmito věcmi cisternu či kontejner, a jejichž pracovní povinnosti s těmito činnostmi souvisejí, musejí být vyškoleni. Jedná se o školení tzv. osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí v souladu s pododdílem 1.3 a 1.10 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)30.

(6)

Záznamy o školení, například osvědčení nebo prezenční listina, musejí být uchovávány zaměstnavatelem a musejí být k dispozici kontrolním orgánům.

Příloha č. 50

Třídy úrovně účinnosti dekontaminace odpadů

Úroveň I: je inaktivace vegetativních forem baktérií, hub a lipofilních virů vyjádřená jako 6 log 10 redukce nebo větší.

Úroveň II: je inaktivace vegetativních forem baktérií, hub, lipofilních/hydrofilních virů, parazitů a mykobakterií vyjádřená jako 6 Iog10 redukce nebo větší.

Úroveň III: je inaktivace vegetativních forem baktérií, hub, lipofilních / hydrofilních virů, parazitů a mykobakterií vyjádřená jako 6 log10 redukce nebo větší; a inaktivace spor Bacillus stearothermophilus nebo B. subtilis vyjádřená jako 4 log10 redukce nebo větší.

Úroveň IV: je inaktivace vegetativních forem baktérií, hub, lipofilních/hydrofilních virů, parazitů a mykobakterií a spor B. stearothermophilus vyjádřená jako 6 log10 redukce nebo větší.

Příloha č. 51

Formulář pro předání údajů o množství odpadů léčiv z domácností

Příloha č. 52

Technologické odpady

Katalogové číslo

Název odpadu

10 01 01

Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04)

10 01 02

Popílek ze spalování uhlí

10 01 03

Popílek ze spalování rašeliny a neošetreného dřeva

10 01 05

Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin

10 01 15

Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu neuvedené pod číslem 100114

10 01 24

Písky z fluidních loží

10 02 01

Odpady ze zpracování strusky

10 02 02

Nezpracovaná struska

10 05 01

Strusky (z prvního a druhého tavení)

10 06 01

Strusky (z prvního a druhého tavení)

10 07 01

Strusky (z prvního a druhého tavení)

10 08 09

Jiné strusky

10 09 03

Pecní struska

10 10 03

Pecní struska

10 13 11

Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuvedené pod čísly 101309 a 101310

17 05 04

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

17 05 06

Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05

17 05 08

Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07

1901 12

Jiný popel a struska neuvedené pod číslem 19 01 11

1901 19

Odpadní písky z fluidních loží

19 03 05

Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04

19 03 07

Solidifikovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 06

19 08 01

Shrabky z česlí

19 08 02

Odpady z lapáků písku

19 08 14

Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 190813 (pouze sádrovcový koláč z čištění odpadních vod v zařízení na energetické využití odpadu)

19 12 09

Nerosty (např. písek, kameny)

19 13 02

Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 01

20 03 01 01

Odděleně soustřeďovaný popel z domácností



Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, ve znění směrnice Rady 91/692/EHS, nařízení Rady 807/2003/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady 219/2009/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/853.

Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění směrnice Rady 91/692/EHS, nařízení Rady 807/2003/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/853.

Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady 596/2009/ES.

Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady 1882/2003/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady 1137/2008/ES, směrnice Rady 2011/97/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise 1357/2014/EU, směrnice Komise 2015/1127/EU, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách, v platném znění.

Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3a odst. 12 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách.

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a agrochemickém zkoušení půd, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a agrochemickém zkoušení půd, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a agrochemickém zkoušení půd, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. b) vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 7 odst. 1 až 3 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů.

Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.

Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách.

V případě, že koncentrace kongeneru/ů je nižší než kvantifikační limit (LOQ), dosazuje se do výpočtového vzorce souhrnné koncentrace l-TEQ hodnota rovná nule.

Nařízení (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.

Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, ve znění směrnice Rady 91/692/EHS, nařízení Rady 807/2003/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady 219/2009/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/853.

Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění směrnice Rady 91/692/EHS, nařízení Rady 807/2003/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/853.

Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady 596/2009/ES.

Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady 1882/2003/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady 1137/2008/ES, směrnice Rady 2011/97/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise 1357/2014/EU, směrnice Komise 2015/1127/EU, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních org