Čekejte, prosím...
A A A
69/2021 ÚD znění účinné od 3. 5. 2021

Praha 29. dubna 2021

Č. j.: MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN

 

MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ

 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. b) a i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2 písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření:

I.

S účinností ode dne 3. května 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření se:

1.

omezuje činnost obchodní nebo výrobní provozovny, provozovny služeb nebo provozu obchodního centra tak, že se zakazuje přítomnost veřejnosti v maloobchodních prodejnách zboží a služeb a provozovnách těchto služeb, s výjimkou těchto provozoven:

a)

prodejen potravin,

b)

prodejen pohonných hmot a dalších potřeb pro provoz dopravních prostředků na pozemních komunikacích,

c)

prodejen paliv,

d)

prodejen hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží,

e)

lékáren, výdejen a prodejen zdravotnických prostředků,

f)

prodejen malých domácích zvířat,

g)

prodejen krmiva a dalších potřeb pro zvířata,

h)

prodejen brýlí, kontaktních čoček a souvisejícího zboží,

i)

prodejen novin a časopisů,

j)

prodejen tabákových výrobků,

k)

prádelen a čistíren,

l)

provozoven servisu a oprav silničních vozidel,

m)

provozoven poskytovatelů odtahů a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích,

n)

prodejen náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím,

o)

provozoven umožňujících vyzvednutí zboží a zásilek zakoupených distančním způsobem,

p)

prodejen zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby,

q)

pokladen prodeje jízdenek,

r)

květinářství,

s)

provozoven pro sjednání provádění staveb a jejich odstraňování, projektovou činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýzu ve stavebnictví,

t)

provozoven servisu výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů, spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti,

u)

zámečnictví a provozoven servisu dalších výrobků pro domácnost,

v)

provozoven oprav, údržby a instalací strojů a zařízení pro domácnost,

w)

provozoven pohřební služby, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren,

x)

myček automobilů bez obsluhy,

y)

prodejen domácích potřeb a železářství, přičemž za domácí potřeby se nepovažují nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny,

z)

provozoven sběru a výkupu surovin a kompostáren,

aa)

provozoven (včetně mobilních) s prodejem pietního zboží, např. věnce, květinové výzdoby na hroby, pietní svíčky apod.; pro tyto provozovny neplatí zákaz prodeje v mobilních provozovnách uvedený v bodě I/8,

ab)

papírnictví,

ac)

prodejen dětského oblečení a dětské obuvi,

ad)

vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob,

ae)

provozoven psychologického poradenství a diagnostiky,

af)

provozoven holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb,

ag)

provozoven úpravy a stříhání zvířat,

s tím, že jiné zboží a služby je zakázáno v těchto prodejnách nebo provozovnách prodávat nebo poskytovat; tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živností podle živnostenského zákona; dále se tento zákaz nevztahuje na takové provozovny, ve kterých sice maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, nepředstavuje výlučnou činnost v provozovně, avšak část provozovny, ve které probíhá maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, je oddělena od ostatních částí provozovny, do kterých není zákazníkům umožněn přístup,

2.

omezuje činnost provozovny stravovacích služeb tak, že se zakazuje přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou:

a)

v provozovnách, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), s tím, že v provozovně zaměstnaneckého stravování se smí konzumovat pokrmy jen tak, že u jednoho stolu sedí nejvýše 1 strávník; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více strávníků tak, že mezi strávníky je rozestup alespoň 2 metry nebo mezi strávníky jsou mechanické překážky, které brání šíření kapének,

b)

školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání,

c)

v provozovnách v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 06:00 hod. a 21:59 hod.;

tím není dotčena možnost prodeje mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 22:00 hod. a 05:59 hod.,

3.

zakazují koncerty a jiná hudební, divadelní, filmová a jiná umělecká představení včetně cirkusů a varieté s přítomností diváků; bez diváků lze tato představení konat nebo zkoušet jen v případě, že je provádí umělci, kteří tak činí v rámci zaměstnání nebo podnikání, s tím, že

a)

ochranný prostředek dýchacích cest účinkující mohou odložit pouze na místě výkonu vlastní produkce a pouze po dobu této produkce,

b)

je-li součástí scénického díla zpěv, omezuje se počet účinkujících na jevišti nebo zkušebně tak, že celkový počet účinkujících nesmí být vyšší než počet metrů čtverečních celkové podlahové plochy jeviště nebo zkušebny dělený čtyřmi,

c)

u hráčů všech nástrojových skupin je nutné dodržovat rozestupy alespoň 1,2 metru a každý hráč na smyčcové nástroje použije samostatný notový pult, pokud to dovolují prostorové podmínky,

4.

zakazují kongresy, vzdělávací akce a zkoušky v prezenční formě, s výjimkou

a)

praktické výuky a praxe podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů,

b)

profesního vzdělávání příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, strážníků obecních policií, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a členů jednotek požární ochrany,

c)

činností na základě zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a dopravně psychologických vyšetření podle zákona č. 361/2000 Sb․, o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů,

d)

činností vedoucích k získání zvláštní odborné způsobilosti podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a činností vedoucích k překonání podmínek podle § 3 odst. 10 písm. d) vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách,

e)

dalších vzdělávacích akcí a zkoušek z profesních kvalifikací a jiných zkoušek, jejichž složení je podmínkou stanovenou právními předpisy pro výkon určité činnosti, kurzů s akreditovaným programem podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, akreditovaných kvalifikačních kurzů podle zákona č. 96/2004 Sb. a rekvalifikačních kurzů zabezpečovaných Úřadem práce České republiky nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, směřujících k získání profesní kvalifikace složením zkoušky podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o vzdělávací akce a zkoušky, které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů;

přitom se zakazuje v jeden čas přítomnost více než 10 osob a, je-li zkouška podle právního předpisu veřejná, dalších více než 3 osob z řad veřejnosti,

5.

omezuje

a)

provoz heren a kasin a sázkových kanceláří tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti,

b)

provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostor venkovních sportovišť, tanečních studií, posiloven a fitness center tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, s výjimkou:

i)

sportovní činnosti ve školách nebo školských zařízeních a vysokých školách, kde to mimořádná opatření umožňují,

ii)

sportovní přípravy, kterou provádí osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a sportovních akcí, které nejsou zakázány,

c)

provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, pokud se nejedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb,

d)

provoz zoologických zahrad a botanických zahrad tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, a to s výjimkou venkovních prostor s tím, že může být využito nejvýše 20 % kapacity z maximálního možného počtu návštěvníků v jeden čas; stejné omezení se použije i pro návštěvy arboret a jiných zahrad nebo parků, do kterých je vstup regulován,

e)

provoz muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií tak, že se zakazují návštěvy a prohlídky veřejností s výjimkou:

i)

venkovních prostor s tím, s tím, že může být využito nejvýše 20 % kapacity z maximálního možného počtu návštěvníků v jeden čas,

ii)

Karlovarského kraje, Královéhradeckého kraje, Libereckého kraje, Pardubického kraje, Plzeňského kraje, Středočeského kraje a hlavního města Prahy, kde se zakazují jen skupinové prohlídky s tím, že provozovatel neumožní přítomnost více návštěvníků, než je 1 osoba na 15 m2 vnitřní plochy, která je přístupná veřejnosti, a návštěvníci jsou povinni udržovat rozestupy alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti,

f)

konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav tak, že se na nich zakazuje přítomnost veřejnosti s výjimkou Karlovarského kraje, Královéhradeckého kraje, Libereckého kraje, Pardubického kraje, Plzeňského kraje, Středočeského kraje a hlavního města Prahy, kde se zakazují jen skupinové prohlídky s tím, že provozovatel neumožní přítomnost více návštěvníků, než je 1 osoba na 15 m2 vnitřní plochy, která je přístupná veřejnosti, a návštěvníci jsou povinni udržovat rozestupy alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti,

g)

provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování, nebo poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně péče o ně, tak, že se zakazuje přítomnost veřejnosti; toto neplatí, jedná-li se o poskytování služby v domácnosti uživatele služby,

h)

provoz lyžařských vleků a lanových drah tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, s výjimkou využití lanových drah pro zajištění dopravní obslužnosti v rámci veřejných služeb a dále s výjimkou využití lyžařských vleků a lanových drah pro zajištění zásobování nebo chodu kritické infrastruktury nebo pro potřeby složek Integrovaného záchranného systému včetně Horské služby,

i)

poskytování služby péče o dítě v dětské skupině ve všech krajích s výjimkou Karlovarského kraje, Královéhradeckého kraje, Libereckého kraje, Pardubického kraje, Plzeňského kraje, Středočeského kraje a hlavního města Prahy tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti včetně dětí, jejichž rodičům je tato služba poskytována, s výjimkou dětí, které nejpozději k 31. srpnu 2020 dosáhly pátého roku věku, nebo poskytování služby péče o dítě rodičům, kteří jsou

-

zdravotnickými pracovníky poskytovatelů zdravotních služeb,

-

pedagogickými pracovníky, kteří zajišťují prezenční vzdělávání v mateřské škole, základní škole, školní družině, školním klubu, v oborech vzdělání Praktická škola jednoletá nebo Praktická škola dvouletá,

-

pedagogickými pracovníky školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,

-

zaměstnanci bezpečnostních sborů,

-

příslušníky ozbrojených sil,

-

zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví,

-

zaměstnanci uvedenými v § 115 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a další zaměstnanci v sociálních službách,

-

sociálními pracovníky zařazenými k výkonu sociální práce na krajských a obecních úřadech podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,

-

sociálními pracovníky a dalšími odbornými pracovníky vykonávajícími činnosti podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů,

-

zaměstnanci Úřadu práce České republiky,

-

zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení, nebo

-

zaměstnanci Finanční správy České republiky,

6.

omezuje poskytování krátkodobých a rekreačních ubytovacích služeb, s výjimkou poskytování ubytovacích služeb:

a)

pouze osobám, pro které je toto ubytování nezbytné k výkonu zaměstnání, povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, přičemž:

i)

tento účel je každá osoba, které je ubytování umožněno, povinna prokázat před zahájením ubytování písemným potvrzením zaměstnavatele nebo objednatele,

ii)

provozovatel je povinen vyžadovat prokázání účelu podle bodu i) a uchovávat jej po celou dobu pobytu ubytované osoby,

b)

cizincům, jestliže nemají jiné bydliště na území České republiky a kteří mají oprávnění ke vstupu a pobytu na území České republiky v souladu s jinými předpisy,

c)

osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa,

d)

osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto mimořádného opatření, jestliže nemají jiné bydliště na území České republiky,

e)

osobám, které jsou ubytovány za účelem toho, aby jim byly poskytnuty zdravotní služby, a jejich nezbytnému doprovodu,

f)

osobám v bytové nouzi, kterým ubytování zprostředkoval územní samosprávný celek,

7.

omezuje maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, ve kterých není podle bodu I/1 zakázána přítomnost veřejnosti, tak, že se zakazuje v čase mezi 22:00 hod. až 05:59 hod. s tím, že tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živností podle živnostenského zákona, a na provozování:

a)

čerpacích stanic s palivy a mazivy,

b)

lékáren,

c)

prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích,

d)

prodejen ve zdravotnických zařízeních,

e)

provozoven stravovacích služeb v rozsahu podle bodu I/2,

f)

vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob,

8.

zakazuje prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), pochůzkový a podomní prodej; zákaz se nevztahuje na pojízdné prodejny zajišťující prodej potravin a drogistického zboží v obcích, kde není možno toto zboží zakoupit v jiné provozovně; zákaz se dále nevztahuje na prodej ovoce a zeleniny (v čerstvém nebo zpracovaném stavu), květin a jiných rostlin, jejich plodů, osiva, semen, mléka a výrobků z mléka, masa a výrobků z masa, včetně živých ryb, vajec, pekařských a cukrářských výrobků, medu a výrobků z medu, a to s tím, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:

a)

zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry,

b)

v jeden čas se na ploše tržiště nebo tržnice nesmí vyskytovat více než 1 osoba na 15 m2,

c)

umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa,

d)

zakazuje se provozovat stravovací služby a prodávat pokrmy včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci,

e)

zakazují se stoly a místa k sezení,

9.

stanovují podmínky pro provoz provozovny stravovacích služeb, v jejichž případě není zakázána přítomnost veřejnosti v provozovně podle bodu I/2, tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:

a)

zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu,

b)

u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry,

c)

provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky,

d)

zákaz produkce živé hudby a tance,

e)

nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost,

10.

omezuje provoz provozovny stravovacích služeb tak, že v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených, povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti,

11.

omezuje provoz hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti,

12.

stanovují podmínky pro činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 tak, že

a)

použití míst určených k odpočinku (židle, křesla, lavice apod.) je omezeno tak, aby nebyla místy shromažďování osob,

b)

není poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost,

c)

provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na zákazníky a další osoby, aby je dodržovali,

d)

následující pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníkům a dalším osobám, zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod.,

e)

provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.),

f)

je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod.,

g)

je zakázán provoz dětských koutků,

h)

provozovatel zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu,

i)

jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh,

j)

prodej z provozovny stravovacích služeb umístěné v rámci nákupního centra je možný pouze přes výdejové okénko nebo jako jídlo s sebou,

13.

stanovují podmínky pro provoz v provozovnách podle bodu I/1, v nichž není zakázána přítomnost veřejnosti, s výjimkou vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, a provoz knihoven, tak, že provozovatel dodržuje následující pravidla:

a)

v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 15 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 15 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka,

b)

aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry, nejde-li o členy domácnosti,

c)

zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 2 metry), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu,

d)

umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci,

e)

zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně,

f)

zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu,

g)

jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh,

h)

v případě osoby, která veze kočárek s dítětem, nesmí provozovatel vyžadovat, aby pro nákup používala nákupní vozík, a dítě v kočárku se nezapočítá do celkového dovoleného počtu osob na prodejní plochu,

s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory,

14.

stanovují vedle podmínek uvedených v bodu I/13 další podmínky pro provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb tak, že:

a)

osoba poskytující službu ji v jeden čas poskytuje vždy jen jednomu zákazníkovi,

b)

mezi místy, kde jsou zákazníkům poskytovány služby (např. křesla v holičství a kadeřnictví), je vzdálenost alespoň 2 metry,

c)

se neprovádí činnosti, při kterých dochází k narušení integrity kůže,

d)

zákazník při vstupu do provozovny:

i)

prokáže, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/20, nebo

ii)

prokáže potvrzením od zaměstnavatele, že absolvoval nejdéle před 72 hodinami test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou, s negativním výsledkem, nebo

iii)

doloží čestné prohlášení, resp. čestné prohlášení jeho zákonného zástupce, že ve škole absolvoval nejdéle před 72 hodinami test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou, s negativním výsledkem, nebo

iv)

podstoupí preventivní antigenní test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARSCoV-2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou, s negativním výsledkem, a

v)

provozovatel prokázání podmínek kontroluje a účastníku, který nesplní podmínky podle bodů i) až iv), neumožní vstup do provozovny, resp. v případě podle bodu iv), vyjde-li zákazníkovi pozitivní výsledek testu, tak zákazník neprodleně opustí provozovnu,

e)

provozovatel vede evidenci zákazníků pro potřeby případného epidemiologického šetření,

15.

stanovují podmínky pro činnosti na základě zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů tak, že provozovatel autoškoly zajistí dodržení protiepidemických opatření spočívajících v dezinfekci kontaktních ploch vozidla po každé jízdě dezinfekcí s virucidním účinkem,

16.

omezuje provoz poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče tak, že lze poskytovat lázeňskou léčebně rehabilitační péči jen v případě, že:

a)

je alespoň částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění, nebo

b)

je poskytována pacientovi, který prodělal laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u něj doba izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního pozitivního POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 90 dní, přičemž se jedná o pacienta, který je občanem České republiky, občanem Evropské unie nebo držitelem platného dlouhodobého víza nebo průkazu o povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu na území České republiky vydaných Českou republikou,

17.

zakazují spolkové, sportovní, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky, oslavy a jiné veřejné nebo soukromé akce, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, s účastí přesahující ve stejný čas 2 osoby, není-li v tomto mimořádném opatření stanoveno jinak a s výjimkou:

a)

účasti na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a pohřbu, kterých se v případě vnitřních i vnějších prostor může účastnit nejvýše 15 osob

b)

schůzí, zasedání a podobných akcí ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona,

c)

shromáždění konaných podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů,

d)

hromadných akcí, v jejichž případě Ministerstvo zdravotnictví stanovilo závazné hygienicko-epidemiologické podmínky pro hromadné akce jinak tímto mimořádným opatřením zakázané, při jejichž dodržení je dovoleno je z důvodů zřetele hodných konat, a to zejména jedná-li se o akce v důležitém státním zájmu, významné kulturní akce nebo významná sportovní utkání nebo soutěže,

e)

sportovní přípravy amatérských sportovců mladších 18 let, organizované sportovními svazy, a to pouze v Karlovarském kraji, Královéhradeckém kraji, Libereckém kraji, Pardubickém kraji, Plzeňském kraji, Středočeském kraji a hlavním městě Praze, mimo vnitřní prostory na vymezeném sportovišti při dodržení podmínky, že na 1 sportujícího připadá alespoň 15 m2 plochy sportoviště, ve skupinách nejvýše 20 osob, bez využití vnitřních prostor sportoviště (šatny, sprchy apod.); subjekt organizující sportovní přípravu vede evidenci osob účastnících se sportovní přípravy pro potřeby případného epidemiologického šetření; účastník sportovní přípravy před zahájením sportovní přípravy:

i)

prokáže, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/20, nebo

ii)

prokáže potvrzením od zaměstnavatele, že absolvoval nejdéle před 72 hodinami test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou, s negativním výsledkem, nebo

iii)

doloží čestné prohlášení, resp. čestné prohlášení jeho zákonného zástupce, že ve škole absolvoval nejdéle před 72 hodinami test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou, s negativním výsledkem, nebo

iv)

podstoupí preventivní antigenní test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARSCoV-2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou, s negativním výsledkem, a

v)

subjekt organizující sportovní přípravu prokázání podmínek kontroluje a účastníku, který nesplní podmínky podle bodů i) až iv), resp. v případě podle bodu iv) účastníku, kterému vyjde pozitivní výsledek testu, neumožní účast na sportovní přípravě,

18.

stanovují následující podmínky pro výkon práva pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů:

a)

každý účastník je povinen mít ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, v souladu s mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, které upravuje povinnost užití ochranného prostředku dýchacích cest,

b)

koná-li se shromáždění mimo vnitřní prostory staveb, jeho účastníci se mohou shromažďovat ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a dodržují rozestupy mezi skupinami účastníků alespoň 2 metry,

c)

koná-li se shromáždění ve vnitřních prostorech staveb, jeho účastníci musí dodržovat, s výjimkou členů domácnosti, rozestupy alespoň 2 metry a před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce,

19.

stanovují následující podmínky pro konání voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu právnické osoby s výjimkou orgánů územních samosprávných celků v případě, že se jej účastní na jednom místě více než 10 osob:

a)

účastníci jsou usazeni tak, aby dodržovali rozestupy alespoň 2 metry, s výjimkou členů domácnosti,

b)

účastník při vstupu do vnitřních prostor prokáže, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/20, a provozovatel prokázání podmínek kontroluje a účastníku, který podmínky nesplní, neumožní vstup do vnitřních prostor,

20.

stanovují následující podmínky pro vstup osob do některých vnitřních prostor nebo pro účast na hromadných akcích, je-li to vyžadováno tímto mimořádným opatřením:

a)

osoba absolvovala nejdéle před 7 dny RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARSCoV- 2 s negativním výsledkem, nebo

b)

osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 s negativním výsledkem, nebo

c)

osobě byl vystaven certifikát Ministerstva zdravotnictví ČR o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19, a od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle souhrnu údajů o léčivém přípravku (dále jen „SPC“) uplynulo nejméně 14 dní, nebo od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dnů, nebo

d)

osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u ní doba izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního pozitivního POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 nebo RTPCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 90 dní.

přičemž se musí jednat o osobu bez klinických známek onemocnění COVID-19.

II.

Toto mimořádné opatření nabývá platnosti dnem jeho vydání.

III.

S účinností ode dne 3. května 2021 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření ze dne 23. dubna 2021, č.j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN.

 

Odůvodnění:

V České republice přetrvává komunitní šíření nemoci COVID-19, která je způsobena novým koronavirem SARS-CoV-2. Aktuální epidemiologická situace je i nadále nepřiznivá a riziko dalšího šíření nemoci COVID-19 v populaci je i přes kontinuální pokles případů stále vysoké.

Posledná známá hodnota 3 229 případů (27.4.2021) je o téměř 600 případů nižší než hodnota zaznamenaná v minulém týdnu (3 815; 20.4.2021), což i nadále potvrzuje pokračující celkový pokles počtu nových případů onemocnění covid-19.

Aktuální mezitýdenní tempo poklesu je zhruba -18 %, avšak v následujících týdnech lze očekávat, že jak denní počty případů postupně klesají v absolutních počtech, tak budou klesat i mezi týdenní rozdíly, tj. tempo poklesu nebude již tak výrazné. Poklesy se nadále týkají všech regionů i když v některých (Zlínský, Jihomoravský a Jihočeský) nejsou tak výrazné. Z celkového pohledu na současný vývoj nejsou patrné výkyvy ukazující na rizikový vliv rozvolnění po 12.4. 2021

I přestože epidemie nám na populační úrovni stále zpomaluje, jak je výše uvedeno a hodnoty poměrně výrazně klesají, tak to nic nemění na tom, že i přes tento dlouhodobější pozitivní trend, zaznamenáváme i nadále vyšší denní počty v jednotkách tisíců případů v pracovních dnech a je tak vysoce důležité, aby epidemie byla brzděna co nejvíce a pokračoval současný trend poklesu i v následném období a nedošlo ke vzniku významnějšího ohniska nákazy, které by mělo potenciál se dále rozšířit.

A právě z důvodu stále vyšších denních počtu i když výrazněji nižších než v období letošního vrcholu, tj. v na začátku března kdy byl denní průměr více než 12 000 případů a aktuální je tak o více než 75 % nižší, je současný stav hodnocen jako rizikový a „křehký“ a je tak nutno postupovat ve fázi rozvolnění a uvolnění činností velmi obezřetně a vyhodnocovat dopady v pravidelných intervalech, tak aby byla případná vznikající ohniska podchycena v co nejkratším čase a bylo možno nastavit taková protiepidemická opatření, které by zabránily nekontrolovatelnému šíření onemocnění v komunitě a v populaci a nedošlo tak ke zhoršení epidemiologické situace.

Míru rizika indikuje mimo jiné i hodnota sedmidenního průměru, která poklesla pod hranici 2 400 případů, aktuálně je na hodnotě 2 302 případů i v tomto případě se jedná o nejnižší hodnotu za od přelomu září a října 2020.

Regionálně nejvyšší počty za den 27.4.2021 byly hlášeny v sestupném pořadí v kraji Moravskoslezském (481), Jihomoravském (413), Jihočeském (342), Středočeském (321), Ústeckém (314), v Praze (306), v kraji Zlínském (243), Olomouckém (221), na Vysočině (213), v kraji Pardubickém (120), Plzeňském (110), Libereckém (94), Královehradeckém (42) a nejméně opět v kraji Karlovarském (4). Ve Zlínském kraji hodnoty stále oscilují na relativně vysoké a rizikové úrovni, což se projevuje i ve výším počtu hospitalizací ve srovnání s ostatními kraji.

Při pohledu na aktuální vývoj v jednotlivých krajích ČR, pozorujeme i nadále výraznější rozdíly mezi jednotlivými kraji. Hodnoty sedmidenní incidence nám aktuálně v průměru ukazují na nižší hodnoty v regionech Čech ve srovnání s regiony Moravy, což odkazuje na sledované šíření „vlny“ od Západu na Východ, kdy v českých regionech je sledován výraznější pokles na rozdíl od krajů moravských kde tempo poklesu je poněkud pomalejší, zejména pak v kraji Zlínském, kde jsou aktuální hodnoty sedmidenní incidence více než pětinásobné ve srovnání s kraji s nejnižší incidencí a dvojnásobné než ve většině krajů, což ukazuje na aktuálně stále poměrně rizikovou situaci v tomto kraji, vyšší hodnota sedmidenní incidence je sledována také v kraji Jihočeském aktuálně.

Při pohledu na konkrétní čísla se v krajích na území Čech pohybuje hodnota sedmidenní incidence aktuálně pohybuje v širokém pásmu od 40 do 220 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, kdy spodní hranice připadá na kraj Karlovarský (38) a kraj Královehradecký (52), na hranici 100 případů je kraj Plzeňský (99), pod 150 případů je pak hodnota sedmidenní incidence v Praze (111) a v kraji Libereckém (127), a Středočeském (129), pod republikovým průměrem (151) je i kraj Pardubický (140). Vyšší hodnoty sedmidenní incidence, tj, nad 180 případů na 100 tisíc obyvatel sledujeme v kraji Ústeckém (182), na Vysočině (186) a v kraji Jihočeském (220), který patří společně se Zlínským krajem, mezi kraje, které v tomto ukazateli mají počty nejvyšší v ČR. V moravských krajích se pohybujeme v užším rozmezí, a to od 160 případů na 100 tisíc za 7 dní, tato hodnota patří Jihomoravskému kraji, po hodnotu 250 případů v tomto parametru, která je aktuálně sledována v kraji Zlínském, jenž je tak v tomto ukazateli krajem s aktuálně nejvyšší hodnotou sedmidenní incidence. Ve zbývajících dvou výše neuvedených krajích, Moravskoslezském (180), Olomouckém (184) a se pohybuje hodnota sedmidenní incidence v rozmezí okolo 180 případů na 100 tisíc obyvatel, tedy nad republikovým průměrem. Z celkového pohledu na aktuální vývoj pozorujeme stabilní pokles ve většině krajů Čech, hodnoty dlouhodobě klesají i v kraji Jihomoravském, kde však v posledních dnech sledujeme zpomalování tempa poklesu. Naopak zvýšené počty nově potvrzených případů přetrvávají v kraji Jihočeském a Zlínském, kde sedmidenní incidence se drží stále nad hodnotou více než 200 případů na 100 tisíc obyvatel a aktuální tempo poklesu je v těchto krajích pomalejší, než je celorepublikový průměr, který je -18 %.

Na republikové úrovni tak pozorujeme i nadále pokračující pokles celkových hodnot a zpomalování epidemie, i když postupně tempo poklesu klesá, což je však vzhledem k poklesu absolutních počtů očekávaný stav, jak je zmíněno výše v textu.

Důležitým sledovaným ukazatelem současného stavu je hodnota sedmidenní incidence, jelikož v období růstu, tj. v únoru a březnu byla hodnota počtu případů za 7 dní na 100 tisíc obyvatel nad hranicí 1 000 tisíc případů pozorována v desítkách okresů. Aktuálně nepozorujeme incidencí vyšší než 350 případů nad 100 tisíc obyvatel v žádném z okresů, naopak velmi výrazný je počet okresů pod hranicí 250 případů na 100 tisíc obyvatel, kterých je aktuálně 73, tedy téměř všechny okresy, vyjma okresu Zlín (333), Vsetín (276), České Budějovice (261) a Prachatice (253), což taktéž dokladuje zpomalování epidemie i na okresní úrovni. 13okresů je pak v sedmidenní incidenci pod hranicí 100 případů na 100 tisíc obyvatel, jedná se primárně o kraje Plzeňského, Karlovarského a Královehradeckého kraje.

V rámci hodnocení jednotlivých krajů, je situace v Karlovarském kraji, dle aktuálních počtů stabilizovaná, a to již dlouhodobě a výrazně což dokladuje i aktuální mezitýdenní pokles počtu případů, který je zhruba 20 %. Sledované počty zachycených nových případů za 7 dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel se pohybují aktuálně okolo hodnoty 40 případů, vzhledem k počtu obyvatel je v tomto kraji nutno počítat vždy s určitými mírnými výkyvy ve sledovaných ukazatelích při denním hodnocení, a to směrem dolů a nahoru, proto je důležité zde sledovat dlouhodobý trend. A tento je pozitivní, takovým markantem vývoje je situace v okrese Cheb, kde aktuální hodnoty sedmidenní incidence jsou o více než 90% nižší oproti hodnotám, které jsme pozorovali v únoru. Současnou situaci v tomto okrese nejlépe popisuje denní průměr, který je v posledních 7 dnech v jednotkách případů, a na počátku února to bylo více než 180 případů, stejně tak markantní je pokles u sedmidenní incidence, která je v tomto okrese aktuálně okolo hodnoty 20 případů na 100 tisíc obyvatel (23; na počátku února tato hodnota byla vyšší než 1 400 případů na 100 tisíc obyvatel, což v absolutních počtech představuje jednotky případů. Pokles mimo okres Cheb sledujeme i ve zbývajících okresech, a to v Sokolově a Karlových Varech, v obou okresech je hodnota sedmidenní incidence okolo 40 případů na 100 tisíc obyvatel, což jsou hodnoty výrazně nižší než v období února a března. Situace je tak v těchto okresech stabilní, což se projevuje i v počtu hospitalizací jak celkových, tak i na jednotkách intenzivní péče, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Karlovarského kraje méně než 30 pacientů (25) a aktuálně ani jeden pacient nevyžaduje péči na jednotce intenzivní péče, tyto hodnoty jsou tak výrazně odlišné od počtu hospitalizací v období března, kdy byly kapacity vyčerpané a situace kritická, současná se tak dá charakterizovat jako stabilní a příznivá. Průměrný denní počet případů zaznamenaných v Karlovarském kraji je méně než 20 případů, výskyty jsou tak v jednotlivých okresech pouze jednotkové, stejně je tomu tak i v počtu případů hlášených u osob starších 65 let, průměrný denní počet jsou 3 případy. jednotkové případy jsou hlášeny i v dalších ze sledovaných kategorií, a to u dětí ve věku 0 až 5 let a u dětí ve věku 6 až 15 let.

Další z krajů, kde pozorujeme dlouhodobý kontinuální a výraznější pokles trvající déle než měsíc, je kraj Královehradecký. Aktuální mezitýdenní pokles je 30 %. Situace se i nadále lepší v okres Trutnov a Náchod, které patřili k nejvíce zasaženým okresům v republice, což nám ukazuje nejlépe sedmidenní incidence, která se drží po delší časový úsek okolo hranice 40 případů na 100 tisíc obyvatel v těchto okresech a denní průměrný počet případů je aktuálně méně než 10 případů. V ostatních okresech Královehradeckého kraje se sedmidenní incidence pohybuje mezi hodnotami 40 až 70 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní (Rychnov, Hradec Králové, Jičín). Po Karlovarském kraji je v kraji Královehradeckém nejnižší sedmidenní incidence v republice, která aktuálně činní 52 případů za 7 dní na 100 tisíc obyvatel a také sedmidenní klouzavý průměr, denně je v průměru v Královehradeckém kraji hlášeno okolo 40 případů, před 4 týdny byla tato hodnota více než 4 násobně vyšší, což ukazuje na výrazný progres a celkovou stabilizaci, která se taktéž pozitivně projevuje stejně jako v Karlovarském kraji v počtu hospitalizací, které jsou na velmi nízké úrovní, zejména celkové hospitalizace.

Podobná situace je pozorována i v kraji Plzeňském, pokles je kontinuální, aktuálně v mezitýdenní srovnání jsou hodnoty o 10% nižší a situace je tak stabilizována, i když tempo poklesu postupně zpomaluje, což vzhledem k výraznému a rychlému poklesu není neočekávané. Důležitým ukazatelem jsou průměrné denní počty, a ty mají aktuálně hodnotu 83 případů, což představuje vysoce signifikantní progres od začátku března, kdy se denní průměrné počty v tomto kraji pohybovali okolo hodnoty 1 000 případů, při pohledu na kratší dobu zpět, tak ještě před 3 týdny byla tato hodnota téměř dvojnásobná (6.4.2021;178). Výrazně poklesla také hodnota sedmidenní incidence, a to ve všech okresech a celý Plzeňský kraj je již pod hodnotou 100 případů za 7 dní na 100 tisíc obyvatel (99), v březnu to bylo téměř 1 000 případů na 100 tisíc obyvatel.

Aktuálně pozorujeme stabilizaci v celém pásmu severovýchodních a severních Čech, které patřilo v období února a března k nejvíce zasaženým oblastem ČR, jelikož kromě Královehradeckého kraje, kde pozorujeme kontinuální a výrazný pokles po delší časový úsek, je pokles v posledních 4 týdnech sledován i v Pardubickém, Libereckém kraji a Ústeckém kraji, i když v tomto kraji jsou hodnoty stále poměrně vyšší než v kraji Pardubickém a Libereckém.

V kraji Pardubickém a Libereckém jde o dlouhodobější trend, což se propisuje i do sledovaných hodnot sedmidenního klouzavého průměru a incidence, v těchto dvou krajích je hlášeno v průměru pod 100 případů denně, což se projevuje i ve sledovaném parametru sedmidenní incidence, kdy jak v Pardubickém, tak v Libereckém je pod 140 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, průměrný mezitýdenní pokles se aktuálně pohybuje v rozmezí od 20 do 30 %.

V kraji Ústeckém se jedná o pokles sledovaný prozatím po kratší časový úsek než v ostatních krajích, výraznější je teprve v posledních cca v třech týdnech, a i proto je stále hlášen vyšší počet případů hlášen v kraji Ústeckém než v okolních krajích, průměrný denní přírůstek v tomto kraji 214 případů, tedy téměř dvojnásobná hodnota než v kraji Libereckém a Pardubickém.

Mezi části ČR s vyšším počtem denně hlášených případů, avšak kontinuálně klesajícím, patří také Hlavní město Praha s více než 200 případy denně (210) v průměru a Středočeský kraj s více než 250 případy v denním průměru posledních 7 dnů (255), oba tyto regiony tak svými počty stále zaujímají přední příčky v počtu denních přírůstků, avšak v přepočtu na 100 tisíc obyvatel patří oba k regionům s nejnižší sedmidenní incidencí i přes výraznější denní počty, což ukazuje na celkovou stabilizaci a pozitivní vývoj jak v HMP, kde je od půlky března více než 80 % pokles v denním průměru, tak i ve Středočeském kraji, kde sedmidenní klouzavý průměr pokles od 14.3. 2021, z hodnoty téměř 1 800 případů na aktuálních 255 případů v průměru denně. Za poslední tři týdny je pak pokles více než 50 % (6.4.2021; 512).

V současnosti velmi pozvolný stabilní pokles, aktuálně zhruba 12 % je pozorován v kraji Jihomoravském, kde je hlášeno v průměru 270 případů, což nemusí notně znamenat obrat v tomto kraji směrem k růstu, ale spíše fází stagnace pro rychlém poklesu, je důležité však situaci v tomto kraji monitorovat velmi pečlivě. Postupná pokles ve všech ukazatelích sledujeme i v kraji Moravskoslezském, který však stále zaujímá první pozici co do denního průměru případů, aktuální denní průměr je 308 případů. Z celkového pohledu však oba kraje i přes vyšší denní počty patří v přepočtu případů na 100 tisíc obyvatel mezi méně zasažené kraje v republice, zejména pak Jihomoravský, kde hodnota sedmidenní lehce incidence nad úrovni republikového průměru.

Pod hranicí 225 případů je kraj Zlínský (210), Jihočeský (203), Olomoucký (167), Vysočina (136), Pardubický (104), Liberecký (81) a kraje Královehradecký (41) a Karlovarský (16). Vyjma kraje Zlínského, je ve všech krajích situace poměrně stabilizovaná, což dokladuje i kontinuální pokles sedmidenní incidence a celkový mezitýdenní pokles počtu případů, který je mezi 20 až 30 %, kdežto v kraji Zlínském sleduje aktuálně pouze zhruba 7 %, což odpovídá brždění poklesu, tomu i odpovídá vyšší incidence, počty případů, zpomalování tempa růstu je sledováno také i v kraji Jihočeském, aktuálně pouze o 9 % klesají hodnoty v tomto kraji.

Důležitým ukazatelem celkové populační zátěže je počet případů ve věkové kategorii 65+, i když zde se stále ve výších číslech, tak ale pozorujeme kontinuální pokles případů a také i po delší době i celkově nižší podíl z celkového počtu, který je aktuálně mezi 13 a 14 %, což v absolutních počtech činí aktuálně méně okolo 300 případů denně aktuálně (311; průměrná hodnota za 7 dní). Současná hodnota je podstatně nižší než v průběhu letošního roku, kdy jsme se v maximech se pohybovali i přes 2 000 případů denně, avšak i přes tento pozitivní vývoj se stále jedná rizikovou a nezanedbatelnou hodnotu, neboť se jedná velmi často o osoby, které trpí více chronickými onemocněními zároveň. Zvyšuje se tak pravděpodobnost hospitalizace těchto osob v následujícím období a těžší průběh jejich onemocnění (30–35 %). Nejvíce případů v této věkové kategorii je hlášeno z kraje Moravskoslezského (40)

Věková struktura případů je nadále v podstatě shodná, z větší části jsou případy zaznamenávány u mladší a střední generace. Více než jedna třetina všech případů připadá na věkovou kategorii 30 až 49 let. Podíl počtu případů ve sledované věkové skupině 6 až 15 let, je mírně vyšší aktuálně, mezi 11 až 12 % z celku, v absolutních číslech se jedná o méně než 300 případů denně (274) v průměru posledního týdne. U dětí předškolního věku (0 až 5 let) se podíl v posledním měsíci pohybuje na úrovni 4 až 5 % z celku. V obou věkových kategoriích je tak aktuálně pozorován vyšší podíl, než byl průměrný podíl za březen, v březnu a prvním týdnu tohoto měsíce byl podíl u kategorie 6 a 15 let okolo 9 % z celkového počtu, u věkové kategorie 0 až 5 let okolo 4 až 5 %, aktuální podíly jsou tak o 1 % až 2% vyšší, z celkového podhledu se však nejedná o statisticky významné rozdíly, nárůst je způsoben totiž s největší pravděpodobností aktuálním plošným testováním dětí v rámci uvolnění školní docházky. V následných týdnech tak budou věkové skupiny předškolního a školního věku z důvodu částečného znovuobnovení školní a předškolní docházky velmi sledovaným parametrem, a to z důvodu hodnocení trendů a dopadů uvolnění školní docházky na vývoj epidemiologické situace.

Celkový počet hospitalizovaných nadále klesá, po pondělním mírném nárůstu opět počty propuštěných pacientů převyšují počty pacientů nově přijatých. Příjem dne 27.4.2021 tedy + 177 pacientů potvrzuje predikovaný trend, dle modelů průměrné počty denně přijímaných pacientů klesnou pod 150.

Hlavní příčinou poklesu hospitalizací je celkový pokles případů u zranitelných a seniorních, lze tak i v následném období očekávat, že tento trend bude tak i nadále pokračovávat, a to z důvodu, že počty propouštěných pacientů budou stále výrazněji převažovat nad počtem nových příjmů k hospitalizaci, a to v návaznosti na vývoj epidemiologické situace, zejména pak na vývoji v seniorní skupině.

Celkové počty hospitalizovaných tak mají z dlouhodobějšího pohledu i nadále významný klesající trend. Aktuálně je v nemocnicích hospitalizováno 3 102 pacientů.

Počty hospitalizací pacientů vyžadujících intenzivní péči jsou vysoce důležitým indikátorem a jsou důležité z hlediska komplexního pohledu na celkovou zátěž, jelikož odráží aktuální dopad epidemie a dokumentují aktuální míru rizika. Aktuálně je na JIP hospitalizováno 728 pacientů, a i nadále tak sledujeme kontinuální a celkový pokles počtu pacientů na JIP, avšak stále se jedná o významný počet případů představující vyšší zátěž, která však postupně klesá, a to prakticky ve všech krajích, a to v návaznosti na vývoj epidemiologické situace v krajích.

Celkový pokles dokladují i počty pacientů vyžadující vysoce intenzivní péči, které taktéž postupně klesají -> UPV + ECMO: 359 + 19 pacientů.

Epidemiologická́ situace je tak i nadále nepříznivá a změny tohoto trendu lze dosáhnout pouze pokračováním důsledného dodržování nastavených protiepidemických opatření, celkový stav je hodnocen jako rizikový a „křehký“ a je tak nezbytné postupovat ve fázi rozvolnění a uvolnění činností obezřetně a vyhodnocovat dopady v pravidelných intervalech, tak aby byla případná vznikající ohniska podchycena v co nejkratším čase a bylo možno nastavit taková protiepidemická opatření, která by zabránila nekontrolovatelnému šíření onemocnění v komunitě a v populaci a nedošlo tak k opakovanému zhoršení epidemiologické situace, jak se již v minulosti stalo.

Jelikož při komunitním šíření infekčního onemocnění hrozí riziko, že bez přijetí mimořádných

opatření k zabránění šíření infekce bude pokračovat nekontrolovatelné šíření nákazy v populaci s potenciálem pro rychlé vyčerpání kapacit zdravotnického systému. Dlouhodobé omezení plánované zdravotní péče není udržitelné a přináší rizika v nedostatečné zdravotní péči v případě jiných onemocnění, například onkologických nebo kardiovaskulárních chorob. Klíčovými protiepidemickými opatřeními k zamezení dalšího šíření nákazy je důsledné dodržování karanténních opatření, testování, omezení shlukování osob a používání ochranných prostředků dýchacích cest a dezinfekčních prostředků.

Hlavním cílem mimořádného opatření je zajištění podmínek pro přerušení plošného komunitního přenosu viru SARS-CoV-2 v České republice a umožnit tak postupné znovu zapojení jednotlivých segmentů lidské činnosti do ekonomiky. Toho lze dosáhnout jednotným řízením karanténních opatření, snížení pohybu a shromažďování osob, omezení provozování epidemiologicky závažných činností, a to za vymezených podmínek pro preventivní testování, používání ochranných prostředků dýchacích cest a zvýšenou frekvencí používání dezinfekčních přípravků s virucidní účinností na obalované viry.

Základním předpokladem prevence šíření infekčních nemocí, jejichž původci jsou přenášeni kontaminovanými kapénkami (aerosolem), je zamezení zvýšené koncentrace osob na jednom místě v jeden čas a minimalizovat tak rizikové kontakty na nezbytně nutnou míru.

Mimořádné opatření je společně s dalšími platnými mimořádnými opatřeními zaměřeno tak, aby byla zajištěna široká škála specifických protiepidemických opatření zohledňující princip předběžné opatrnosti v souvislosti s dalším šířením nemoci COVID-19.

Pokud by nebyla realizována žádná mimořádná opatření, nelze s přihlédnutím k dosavadním zkušenostem v České republice a v řadě dalších zemí světa vyloučit, že by celkový počet nakažených osob mohl i explozivně narůstat, přičemž u velmi vysokého počtu osob by onemocnění vyžadovalo hospitalizaci s potřebou intenzivní péče, včetně připojení na umělou plicní ventilaci. U desítek tisíc osob by nemoc mohla mít fatální průběh.

Obdobná opatření, jaká jsou přijata v České republice, jsou realizována i vládami řady dalších států. Pokud mají některé státy odlišný přístup k řešení epidemie COVID-19, pak je to dáno skutečností, že o koronaviru SARS-CoV-2 a jeho přesných vlastnostech a charakteristikách není v současnosti stále dostatek informací.

Vzhledem k tomu, že přes přetrvávající plošný komunitní přenos nemoci COVID-19 dochází vlivem přijatých restriktivních opatření k postupnému zpomalování nárůstu počtu nových případů a k zmírňování zátěže zdravotnického systému, přináší toto mimořádné opatření zmírnění původně stanovených restrikcí k zajištění protiepidemických opatření v rozsahu, který je v kontextu předběžné opatrnosti v současné době možný.

Obezřetnost při postupném uvolňování a v rámci nastavení těchto protiepidemických opatření také souvisí nejen se šířením nové mutace viru SARS-CoV-2 B.1.1.7 (tzv. britská varianta), která se šíří v populaci přibližně o 40 až 70 % rychleji, ale také i potvrzeným výskytem varianty B.1.351 (tzv. jihoafrická varianta) na území ČR v několika krajích, jenž dle hodnocení vykazuje až o 50 % vyšší nakažlivost a také nižší citlivost na doposud dostupné očkovací látky, což může nepříznivě ovlivnit efekt vakcinace proti COVID-19. Šíření této varianty bylo již zaznamenáno ve více než 60 zemích světa.

Posouzení přiměřenosti a účinnosti epidemických opatření vyžaduje přiměřený pojmový aparát, zahrnující alespoň koncepty reprodukčního čísla a dynamiky epidemie v jednoduchém SEIR modelu, se kterým dále pracujeme. Jednotlivá plošná opatření mají různý efekt na omezení šíření nákazy. Zjednodušeně je tento efekt vyjádřitelný jako redukce reprodukčního čísla R. Různá opatření také přinášejí různé náklady a škody. Běžně využívanými měřítky ceny v ochraně veřejného zdraví a demografii jsou například léta ztraceného života, v hodnocení hospodářských ztrát HDP, a cenou opatření je i omezení práv občanů. Racionálním cílem sady přijatých protiepidemických opatření u nemoci COVID-19 musí být redukce reprodukčního čísla R pod 1. Lze si v principu představit i jiné cíle, například rychlé promoření populace, ale pak by bylo nutné uvažovat celkovou cenu takového cíle, kdy by rychle procházející epidemie znamenala i více než 100 tisíc mrtvých, a i více než 1 milion ztracených let života. Takový postup by byl zcela v rozporu s právy na ochranu zdraví a života a s posláním orgánů ochrany veřejného zdraví. Při hodnocení účinku protiepidemických opatření je nutné zvážit dynamiku epidemie. Přiměřenost opatření nelze hodnotit izolovaně v jednom časovém okamžiku, ale podle výsledného účinku za delší časové období. Snížení reprodukčního čísla R hlouběji pod 1 vede k rychlejšímu poklesu nákazy, a často proto i zdánlivě krátkodobě přísné řešení problému šetří v delším časovém horizontu práva a svobody lépe, než omezení sice o něco mírnější, ale platné dlouhou dobu. Zvlášť je potřeba se vyvarovat jednoduchých srovnání počtu nakažených nebo zemřelých v nějakém čase s intenzitou protiepidemických opatření. Exponenciální charakter šíření epidemie znamená, že žádný stav s reprodukčním číslem nad 1 není dlouhodobě udržitelný. Při posuzování vhodnosti a přiměřenosti protiepidemických opatření je vždy nutné jedno opatření hodnotit v kontextu celé sady opatření. Je nemožné posoudit každé opatření izolovaně, a naopak je nutné zohlednit možnosti celkového vývoje epidemie a ceny opatření za delší časové období. Pokud by opatření byla zavedena od levnějších k dražším, přínos toho, které zmenší R např. z 1,0 na 0,8 není triviálně srovnatelný s tím, které zmenšilo R z 2,0 na 1,6, neboť v prvním případě je výsledkem splnění nutné podmínky pro zvládnutí epidemie. I nákladná a omezující opatření proto mohou být za určitých okolností zcela přiměřená, protože epidemii pomohou zastavit, případně zastavit rychle.

Nejprostším, ale přesto validním způsobem, jak uvažovat nad vhodností, účinností a přiměřeností opatření, je uvažovat efekt opatření jako redukci reprodukčního čísla R, v aditivní nebo multiplikativní formě, a porovnávat efekt opatření s tím, jaké škody způsobují, případně jak moc zasahují do různých práv a svobod. Odhady korelací redukce R různými opatřeními jsou předmětem výzkumu v oblasti epidemického modelování. Existující odhady jsou, i přes velkou neurčitost, nejrelevantnější informací, kterou pro rozhodování použít. Zhodnocení škod je vždy otázkou odhadu, ale i projevem politické vůle. V odborné literatuře existují například odhady některých ekonomických škod, ze zjevných důvodů však neexistují odhady veškerých škod a omezení na všech právech všech občanů. Přiměřenost opatření je v maximálním zjednodušení podílem zmenšení R a ceny opatření (kde cenou je v širokém smyslu míněno i omezení práv a svobod). V ideálním případě by orgán ochrany veřejného zdraví seřadil opatření podle efektivity, naplánoval způsob zastavení epidemie, a vybral vždy optimální sadu opatření s nejnižší celkovou škodou. Přitom by vždy volil nejprve opatření efektivnější. Přiměřenost opatření je třeba hodnotit v kontextu situace, ve které jsou zaváděna, a celé sady dalších opatření.

Přestože pozitivní vývoj dává prostor pro určité změny opatření, tento prostor je omezený. Z hodnocení situace plyne, že při změně opatření by byl velmi nežádoucí vzrůst reprodukčního čísla R už přibližně o 0,2, vedoucí buď k výraznému zpomalení ústupu epidemie, nebo stagnaci, vedoucí k nutnosti udržovat jiná nákladná opatření delší dobu. Faktory snižující R jsou tyto: probíhající vakcinace, rostoucí počet uzdravených, dobrovolné změny chování, do jisté míry asi sezónní vlivy, testování a izolace. Faktory zvyšující R jsou pozvolný pokles protektivního chování a spontánní nárůst počtu kontaktů. Epidemickou situaci také ovlivní vzrůst mobility spojený s koncem omezení mobility mezi okresy, a konec zákazu vycházení. Při dodržení přísných protiepidemických opatření by naopak nemělo situaci výrazně ovlivnit obnovení prezenční výuky.

Hlavním cílem mimořádného opatření je zajištění podmínek pro přerušení plošného komunitního přenosu viru SARS-CoV-2 v České republice a umožnit tak postupné znovu zapojení jednotlivých segmentů lidské činnosti do ekonomiky. Toho lze dosáhnout jednotným řízením karanténních opatření, snížení pohybu a shromažďování osob, omezení provozování epidemiologicky závažných činností, a to za vymezených podmínek pro preventivní testování, používání ochranných prostředků dýchacích cest a zvýšenou frekvencí používání dezinfekčních přípravků s virucidní účinností na obalované viry.

Základním předpokladem prevence šíření infekčních nemocí, jejichž původci jsou přenášeni kontaminovanými kapénkami (aerosolem), je zamezení zvýšené koncentrace osob na jednom místě v jeden čas a minimalizovat tak rizikové kontakty na nezbytně nutnou míru.

Mimořádné opatření je společně s dalšími platnými mimořádnými opatřeními zaměřeno tak, aby byla zajištěna široká škála specifických protiepidemických opatření zohledňující princip předběžné opatrnosti v souvislosti s dalším šířením nemoci COVID-19.

Pokud by nebyla realizována žádná mimořádná opatření, nelze s přihlédnutím k dosavadním zkušenostem v České republice a v řadě dalších zemí světa vyloučit, že by celkový počet nakažených osob mohl i explozivně narůstat, přičemž u velmi vysokého počtu osob by onemocnění vyžadovalo hospitalizaci s potřebou intenzivní péče, včetně připojení na umělou plicní ventilaci. U desítek tisíc osob by nemoc mohla mít fatální průběh.

Obdobná opatření, jaká jsou přijata v České republice, jsou realizována i vládami řady dalších států. Pokud mají některé státy odlišný přístup k řešení epidemie COVID-19, pak je to dáno skutečností, že o koronaviru SARS-CoV-2 a jeho přesných vlastnostech a charakteristikách není v současnosti stále dostatek informací.

Vzhledem k tomu, že přes přetrvávající plošný komunitní přenos nemoci COVID-19 dochází vlivem přijatých restriktivních opatření k postupnému zpomalování nárůstu počtu nových případů a k zmírňování zátěže zdravotnického systému, přináší toto mimořádné opatření zmírnění původně stanovených restrikcí k zajištění protiepidemických opatření v rozsahu, který je v kontextu předběžné opatrnosti v současné době možný.

Obezřetnost při postupném uvolňování a v rámci nastavení těchto protiepidemických opatření také souvisí nejen se šířením nové mutace viru SARS-CoV-2 B.1.1.7 (tzv. britská varianta), která se šíří v populaci přibližně o 40 až 70 % rychleji, ale také i potvrzeným výskytem varianty B.1.351 (tzv. jihoafrická varianta) na území ČR v několika krajích, jenž dle hodnocení vykazuje až o 50 % vyšší nakažlivost a také nižší citlivost na doposud dostupné očkovací látky, což může nepříznivě ovlivnit efekt vakcinace proti COVID-19. Šíření této varianty bylo již zaznamenáno ve více než 60 zemích světa.

 

K bodu I/1

Omezuje se činnost prodejen a provozoven služeb, neboť se jedná o místa, kde se v uzavřeném prostoru potkává řada lidí, kteří jinak spolu nepřicházejí do styku a takové prostředí podporuje další šíření epidemie.

Vzhledem k nezbytnosti prodeje některého zboží nebo poskytování některých služeb v provozovnách se z tohoto zákazu stanoví výjimky:

-

prodejny potravin – z důvodu nezbytnosti umožnit přístup obyvatel k potravinám, a tedy k výživě,

-

prodejny pohonných hmot a dalších potřeb pro provoz dopravních prostředků na pozemních komunikacích – z důvodu nezbytnosti zajištění dopravy, jak nákladní pro potřeby dopravy zboží, tak osobní pro cestování osob v rámci výjimek ze zákazu volného pohybu,

-

prodejny paliv – z důvodu nezbytnosti zajištění topení jak v domácnostech, tak v obchodních a výrobních provozech, nebo na úřadech,

-

prodejny hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží – z důvodu nezbytnosti umožnění dodržování hygienických a dalších zdraví prospěšných návyků,

-

lékárny, výdejny a prodejny zdravotnických prostředků – z důvodu nezbytnosti dostupnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků pro obyvatele, neboť se jedná o život a zdraví zachraňující nebo podporující výrobky,

-

prodejny malých domácích zvířat – z důvodu nezbytnosti vzhledem k potřebě využití v rámci hospodářství i domácích chovů,

-

prodejny krmiva a dalších potřeb pro zvířata – z důvodu nezbytnosti zajištění stravy a dalších životních potřeb zvířat,

-

prodejny brýlí, kontaktních čoček a souvisejícího zboží – z důvodu nezbytnosti zajištění těchto výrobků, které slouží pro kompenzaci poruch zraku; při jejich nedostupnosti by došlo k mnohdy zásadnímu omezení života lidí,

-

prodejny novin a časopisů – z důvodu nezbytnosti přístupu k informacím; jakkoliv se může jevit, že informace lze čerpat z mnoha jiných zdrojů jako televize, rozhlas nebo Internet, jedná se pro řadu lidí stále o významný zdroj čerpání informací o veřejném dění včetně významných informací týkajících se boje s epidemií onemocnění COVID-19,

-

prodejny tabákových výroků – z důvodu nezbytnosti přístupu k tabákovým výrobkům, na jejichž užívání je řada lidí závislá; jakkoliv se jedná o zdraví škodlivý jev, mělo pro lidi vážně závislé na užívání tabákových výrobků negativní účinky, kdyby byly pro ně náhle tabákové výrobky nedostupné,

-

prádelny a čistírny – z důvodu nezbytnosti zajištění služby pro veřejnost k zachování zejména čistého oblékání,

-

provozovny servisu a oprav silničních vozidel – z důvodu nezbytnosti zajištění provozu silničních vozidel,

-

provozovny poskytovatelů odtahů a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích – z důvodu nezbytnosti zajištění provozuschopných vozidel pro dopravu zboží a osob,

-

prodejny náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím – z důvodu nezbytnosti zajištění provozuschopnosti dopravních prostředků a výrobních technologií,

-

provozovny umožňující vyzvednutí zboží a zásilky zakoupené distančním způsobem – vzhledem k tomu, že si občané většinu dalšího nezbytného zboží (např. oblečení a obuv, spotřební zboží, elektroniku atd.) nemohou pořídit standardní cestou, tj. v obchodech, je třeba jim ponechat alespoň nějakou možnost se k tomuto zboží dostat. Dálkový prodej omezuje setkávání lidí v uzavřených prostorech (obchodech) a omezuje jejich kontakt na dobu nezbytnou k vyzvednutí distančně zakoupeného zboží. Fronty a množství lidí v provozovně pak lze účinně regulovat režimovými opatřeními (omezení počtu zákazníků v provozovně, rozestupy mezi lidmi čekajícími ve frontách),

-

prodejen zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby – vzhledem k blížícímu se konci zimního období je nutné zejména zemědělcům, ale i dalším laickým osobám (zahrádkářům) umožnit nákup osiva a sadby, stejně jako nástrojů a dalších nezbytných potřeb, neboť tato činnost jakékoli zpoždění činnosti spojené se setím či výsadbou stromů a keřů by mělo negativní následky na výnosu plodin, což by se mohlo výrazně negativně projevit na cenách potravin nejen v tomto kalendářním roce,

-

pokladen prodeje jízdenek – zachování provozu pokladen prodeje jízdenek je třeba v zájmu zachování možnosti občanů cestovat za prací, popř. k lékaři atd., neboť ne všichni vlastní automobil, popř. jej z různých důvodů nemohou používat (porucha, autonehoda, věk atd.),

-

květinářství – vzhledem k charakteru zboží a v kontextu s epidemiologickým rizikem by neudělení výjimky znamenalo vysoké nároky na skladování v chladících a mrazících boxech, neboť se jedná o zboží, které pochází z čerstvých výpěstků,

-

provozovny pro sjednání provádění staveb a jejich odstraňování, projektovou činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýzu ve stavebnictví – vzhledem k nezbytnosti zajištění stavebních, projektových a souvisejících činností ve stavebnictví z zajištění potřeb podnikatelských subjektů i domácností,

-

provozovny servisu výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů, spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti – uvedené opravny je třeba ponechat v chodu, neboť je třeba zajistit, aby domácnosti (i s ohledem na další omezení zboží a služeb a omezení pohybu) fungovaly v co možná nejnormálnější podobě a tedy aby občané měli možnost v případě poruchy některého z nezbytných domácích spotřebičů či výpočetní a telekomunikační techniky (nutné i pro práci z domova) možnost nechat takový spotřebič opravit,

-

zámečnictví a provozovny servisu dalších výrobků pro domácnost – vzhledem k nezbytnosti zajištění potřeb pro domácnosti,

-

provozovny oprav, údržby a instalací strojů a zařízení pro domácnost – vzhledem k nezbytnosti zajištění potřeb pro domácnosti,

-

provozovny pohřební služby, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren – z logiky věci plyne, že fungování těchto služeb je nezbytné v každé době,

-

myčky automobilů bez obsluhy – mytí automobilu v myčce bez obsluhy nepředstavuje z epidemiologického hlediska jakékoli zvýšení rizika přenosu onemocnění COVID-19,

-

prodejny domácích potřeb a železářství, přičemž za domácí potřeby se nepovažují nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny – i v tomto případě jde o zajištění bezproblémového chodu domácností zvláště v době, kdy jsou občané ČR nuceni kvůli omezení volného pobytu trávit většinu času doma,

-

provozovny sběru a výkupu surovin a kompostáren – udělena výjimka s ohledem na předejití možného dopadu do životního prostředí, neboť proces kompostování, kdy vznikají rostlinné odpady, má specifický režim i z hlediska vzniku humusových živin, a to zejména v období předpřípravy jarních prací v zemědělství í a zahrádkářství,

-

provozovny (včetně mobilních) s prodejem pietního zboží, např. věnce, květinové výzdoby na hroby, pietní svíčky apod. – vzhledem k potřebě umožnění nákupu pietního zboží v souvislosti s pohřby a údžbou hrobů,

-

papírnictví – vzhledem k nezbytnosti zejména školních potřeb pro žáky a studenty, kteří se začínají postupně vracet k prezenční výuce ve školách,

-

prodejny dětského oblečení a dětské obuvi – vzhledem k nezbytnosti zejména potřeb oblečení a obuvi pro žáky a studenty, kteří se začínají postupně vracet k prezenční výuce ve školách,

-

vozidla taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob – stejně jako v případě prodejen jízdenek je třeba zajistit možnost, aby se obyvatelé ČR mohli v souladu s podmínkami omezení pohybu osob dostat např. do zaměstnání, k lékaři nebo k a zajištění péče o své blízké, přičemž jednou z variant je právě i využití taxislužby,

-

provozovny psychologického poradenství a diagnostiky – vzhledem k nezbytosti zajištění péče o duševní zdraví a také požadavků na diagnostiku pro pracovní účely,

-

provozovny holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb – vzhledem k zlepšující se epidemiologické situaci je možné za dodržování jednoznačně nastavených protiepidemických opatření zpřístupnění výčtu provozování činností epidemiologicky závažných; do výčtu regeneračních a rekondičních služeb lze dále zahrnout například formy fyzioterapie, kryoterapie, rehabilitace a podobné služby prováděné na těle zákazníka.

-

provozovny úpravy a střihání zvířat – vzhledem k zlepšující se epidemiologické situaci je možné za dodržování jednoznačně nastavených protiepidemických opatření zpřístupnění výčtu provozování činností.

Vzhledem k potřebě dalšího omezení kontaktů a bránění šíření epidemie dochází v případě ostatních prodejen a provozoven služeb k pokračování zamezení přítomnosti zákazníků v jejich prodejnách a provozovnách, neboť jejich provoz není nezbytný.

 

K bodu I/2

Důvody pro omezení provozu provozoven stravovacích služeb jsou stejné, jako v případě prodejen a provozoven jiných než stravovacích služeb, neboť se jedná o místa, kde se v uzavřeném prostoru potkává řada lidí, kteří jinak spolu běžně nepřicházejí do styku a takové prostředí podporuje další šíření epidemie. V případě běžného provozu provozoven stravovacích služeb pak k uvedenému přistupuje i faktor konzumace alkoholu, po jejichž požití lidé často ztrácí zábrany, resp. jednají jinak, než by jednali, pokud by alkoholické nápoje nepožili.

Vzhledem k tomu, že i přes uvedené je nezbytné, aby některé provozovny stravovacích služeb fungovaly, stanoví se z tohoto zákazu výjimky pro:

-

provozovny, které neslouží pro veřejnost – zamýšleným cílem shora uvedeného zákazu je zamezení náhodnému setkávání osob, které spolu jinak nejsou v běžném kontaktu; to však neplatí např. pro ustálené kolektivy zaměstnanců, lékaře, sestry, jiný zdravotnický i nezdravotnický personál nemocnic, pacienty v nemocnicích či vězně a zaměstnance věznic. Vzhledem k tomu, že v těchto případech nejde o náhodné setkávání, neboť se zmíněné osoby spolu běžně v zaměstnání či na jiných místech potkávají, riziko nákazy či šíření onemocnění COVID-19 se povolením provozu těchto provozoven nezvyšuje,

-

školní stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání – platí to samé, co bylo uvedeno shora,

-

provozovny v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 06:00 hod. a 21:59 hod. – i přes zjevnou snahu omezit mobilitu obyvatelstva na max. možnou míru např. i zákazem poskytování většiny ubytovacích služeb (zejména krátkodobých a rekreačních) je zřejmé, že některé ubytovací služby budou i nadále v provozu, a to např. z důvodu pracovních cest. Je pak nezbytné zajistit ubytovaným osobám možnost stravy, a to zvláště za situace, kdy přítomnost veřejnosti v ostatních provozovnách stravovacích služeb je na základě tohoto opatření zakázána. Rovněž je třeba poukázat na to, že ne všechny ubytovací služby jsou vybaveny (např. absence příborů) k tomu, aby umožňovaly konzumaci doneseného jídla (např. z výdejového okénka) na pokoji.

 

K bodům I/3, I/4 a I/5

Jsou zakázány vyjmenované provozy, akce a aktivity, u kterých zpravidla dochází k větší koncentraci návštěvníků či účastníků. V případě uměleckých představení pod bodem I/3 písm. a) bez účasti diváků se stanovují podmínky pro jejich z epidemiologického hlediska co nejbezpečnější konání. Ze zákazu zkoušek v prezenční formě v bodě I/3 písm. c) jsou uvedeny taxativní výjimky, které byly vyhodnoceny jako zcela nezbytné, a je pro ně omezen počet účastníků.

Výjimka pro provoz muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií pod písm. e) je umožněna z důvodu aktuálního příznivého vývoje epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 v těchto krajích.

Z důvodu zabránění větší koncentrace lidí na jednom místě je stanovena podmínka 1 osoby na 15 m2 vnitřní plochy, která je přístupná veřejnosti, a dále povinnost dodržovat rozestupy alespoň 2 m (nejde-li o členy domácnosti).

Výjimka pro konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav pod písm. f) je umožněna z důvodu aktuálního příznivého vývoje epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 v těchto krajích. Z důvodu zabránění větší koncentrace lidí na jednom místě je stanovena podmínka 1 osoby na 15 m2 vnitřní plochy, která je přístupná veřejnosti a dále povinnost dodržovat rozestupy alespoň 2 m (nejde-li o členy domácnosti).

Vyjmutí z omezení provozování muzeí, galerií, výstavních prostor hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií se vztahuje na provozovatele v Karlovarském kraji, Královéhradeckém kraji, Libereckém kraji, Pardubickém kraji, Plzeňském kraji, Středočeském kraji a hlavním městě Praze, a to z důvodu aktuální příznivé epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 v těchto krajích, která je charakterizována postupným a kontinuálním poklesem všech sledovaných parametrů, tj. hodnot sedmidenní incidence, sedmidenního klouzavého průměru, počtu případů v seniorní skupině obyvatel, počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak i na jednotkách intenzivní péče.

V kraji Karlovarském a Královehradeckém se hodnota sedmidenní incidence pohybuje okolo hodnoty 50 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, což je hodnota trojnásobně nižší, než je republikový průměr, v Plzeňském kraji je hodnota sedmidenní incidence na hranici 100 případů na 100 tisíc obyvatel a v Libereckém kraji, Pardubickém kraji, Středočeském kraji a v hlavním městě Praze se hodnota sedmídenní incidence blíží hranici 100 případů na 100 tisíc obyvatel.

 

K bodu I/6

Rovněž důvody pro zákaz poskytování ubytovacích služeb jsou stejné, jako v případech bodů I/1 a I/2, neboť i v rámci poskytování ubytovacích služeb zejména krátkodobého či rekreačního charakteru se v uzavřeném prostoru (restaurace, společenské místnosti, bary, lounge, recepce apod.) potkává řada lidí, často i z různých částí ČR, kteří spolu jinak spolu běžně nepřicházejí do styku, a takové prostředí podporuje další šíření epidemie.

I v tomto případě je však nutné z tohoto zákazu stanovit některé výjimky, a to tak, že ubytovací služby lze poskytnout:

- osobám, pro které je toto ubytování nezbytné k výkonu zaměstnání, povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti – jak bylo uvedeno shora, výkon některých povolání vyžaduje pracovní cesty, popř. i jiné kratší či delší pobyty v místech vzdálených od bydliště natolik, že není možné se do místa bydliště každý den vracet. Pro tyto případy se za splnění stanovených podmínek (písemné potvrzení zaměstnavatele nebo objednavatele + evidence těchto potvrzení provozovatelem ubytovací služby) poskytování ubytovacích služeb povoluje,

-

osobám, kterým byla nařízena pracovní povinnost podle krizového zákona – v tomto případě se zjevně jedná o činnost nutnou k zvládnutí boje s epidemií COVID-19, která byla dotyčným osobám přímo nařízena na základě zákona; často jde o výkon činnosti v místech daleko od bydliště, a proto je třeba zajistit ubytování těchto osob,

-

cizincům, jestliže nemají jiné bydliště na území České republiky a kteří mají oprávnění ke vstupu a pobytu na území České republiky v souladu s jinými předpisy – v tomto případě se jedná o cizince legálně pobývající na území ČR, kteří zde však nemají jinou možnost ubytování (např. pronajatý dům či byt), než ubytování v ubytovacích službách,

-

osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa – lze se setkat s případy, kdy se osoby, jimž bylo jedno ze zmíněných dvou opatření nařízeno, nemají kam vrátit, a to např. z důvodu, že s nimi v domácnosti žije osoba, pro kterou by z důvodu věku či komorbidit bylo riziko nákazy onemocněním COVID-19 bylo neúměrně vysoké, přičemž tyto osoby nedisponují ani jinými místy, kde by po dobu izolace nebo karantény mohly bydlet (jiný byt, chata, obytný karavan apod.). I pro tyto osoby je tak třeba zajistit možnost využití ubytovacích služeb na nezbytně nutnou dobu,

-

osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády, jestliže nemají jiné bydliště na území České republiky – na území ČR mohou v době nabytí účinnosti tohoto krizového opatření pobývat osoby, které zde zahájili pobyt v době, kdy to bylo ještě možné, avšak po vejití zákazu poskytování ubytovacích služeb v platnost by v rámci ČR neměly možnost jiného ubytování; těmto osobám je třeba zajistit dokončení pobytu, ideálně přitom v místě, kde již byly po nějakou dobu ubytovány,

-

osobám, které jsou ubytovány za účelem toho, aby jim byly poskytnuty zdravotní služby, a jejich nezbytnému doprovodu – v rámci ČR se lze volně pohybovat za účelem přijetí zdravotní péče, přičemž je třeba připustit, že některé lékařské zákroky vyžadují, aby pacientovi po zákroku (a někdy i před ním) asistovala třetí osoba např. při cestě zpět do místa bydliště, při pohybu po nemocnici, či v případě, že pacientem je dítě,

-

osobám v bytové nouzi, kterým ubytování zprostředoval územní samosprávný celek.

 

K bodu I/7

K zákazu maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb uvedenému v bodě I/1 je z důvodu existence řady nezbytných výjimek a v zájmu co největšího omezení kontaktu lidí třeba upravit otevírací dobu těchto prodejen a provozoven služeb, a to tak, že je ponechána dostatečně dlouhá doba pro obstarání potřebných nákupů či jiných záležitostí, celkem 16 hodin. Z tohoto zákazu jsou pak stanoveny některé zcela jasně definované výjimky, bez nichž by mohlo dojít např. k dopravním kolapsům v důsledku vyčerpání paliva (čerpací stanice), nemožnosti získání a aplikace nezbytných léků (lékárny), nemožnosti občerstvení zdravotnického i nezdravotnického personálu zdravotnických zařízení (prodejny a nebo stravovací služby), občerstvení na letištích či nádražích při dlouhých cestách např. s přestupem či mezipřistáním atd.

 

K bodu I/8

Důvody pro zákaz prodeje na trzích, tržištích a v mobilních provozovnách jsou zcela totožné jako v případě zákazu činnosti prodejen a provozoven služeb, neboť i přes skutečnost, že se často jedná o prostory pod širým nebem, jde o místa, kde se na často malém a omezeném prostoru potkává řada lidí, kteří jinak spolu nepřicházejí do styku, a takové prostředí podporuje další šíření epidemie. Je však třeba zajistit výjimku pro mobilní provozovny, které zásobují základním zbožím (potraviny a drogerie) občany bydlící v těch obcích, kde není možnost jiného obstarání základních životních a hygienických potřeb, a toto je zajištěno pomocí mobilních prodejen potravin a drogistického zboží. V případě pochůzkového a podomního prodeje pak často dochází ke styku prodejce – zákazník v uzavřeném prostoru, tj. v bytě zákazníka, čímž může dojít k ohrožení jeho zdraví. Ze zákazu se stanoví také výjimka pro farmářské trhy vzhledem k tomu, že se jedná o prodej potravin, které typicky pěstují a vyrábějí farmáři na území České republiky.

 

K bodu I/9

Stanovují se pravidla pro provoz provozovny stravovacích služeb, v jejichž případě není zakázána přítomnost veřejnosti v provozovně, tedy pro provozovny, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), pro provozovny školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání a provozovny v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám. Je nutné umožnit těmto osobám stravování, avšak za podmínek, aby co nejméně docházelo k rizikovým kontaktům. Zákazníci musí být usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry. Provozovatel pak nesmí připustit ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky. Aby se zákazníci nezdržovali po konzumaci potravin v provozovně, zakazuje se produkce živé hudby a tance a zároveň ani nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost.

 

K bodu I/10

Omezují se kontakty zákazníků konzumujících potraviny a pokrmy v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) tak, že tyto osoby jsou v bezprostředním okolí provozovny povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti.

 

K bodu I/11

Omezuje se provoz hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, čímž se zamezuje kontaktům v rámci těchto volnočasových aktivit.

 

K bodu I/12

Stanovují se hygienická pravidla pro činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 tak, aby nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi. Použití míst určených k odpočinku (židle, křesla, lavice apod.) je omezeno tak, aby nebyla místy shromažďování osob a není poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost. Aby byla tyto pravidla dodržována, musí provozovatel zajistit alespoň jednu osobu, která na jejich plnění dohlíží. Pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníkům a dalším osobám, zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod. Provozovatel je povinen zajistit viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.). Je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod. Aby nedocházelo k nežádoucímu shromažďování osob, je zakázán provoz dětských koutků. K zabránění šíření epidemie je provozovatel povinen zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu. Kvůli zabránění shromažďování osob jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh. Prodej z provozovny stravovacích služeb umístěné v rámci nákupního centra je možný pouze přes výdejové okénko nebo jako jídlo s sebou, přičemž opět je důvodem zabránění tomu, aby se zákazníci nezdržovali v provozovně stravovacích služeb, a tím přicházeli do rizikových kontaktů.

 

K bodu I/13

Stanovují se hygienická pravidla pro provoz v provozovnách podle bodu I/1, jejichž provoz není zakázán, tak, aby nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi. Provozovatel v provozovně nesmí připustit více zákazníků, než je 1 zákazník na 15 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 15 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka. Prodejní plochou se přitom rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory. Provozovatel je dále povinen aktivně bránit tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry, nejde-li o členy domácnosti. Musí zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 2 metry), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu. Velmi významným prostředkem proti šíření epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen umístit dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci. Jak je shora odůvodněno, provozovatel je povinen zajistit informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně, dále zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu. I v těchto provozovnách jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh. Výslovně je pak stanoveno, že v případě osoby, která veze kočárek s dítětem, nesmí provozovatel vyžadovat, aby pro nákup používala nákupní vozík, a dítě v kočárku se nezapočítá do celkového dovoleného počtu osob na prodejní plochu.

 

K bodu I/14

Stanovují se hygienická pravidla pro provoz a provozování některých činností epidemiologicky závažných, a to provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb. Protiepidemická opatření zahrnují poskytování služby mezi jedním zákazníkem a poskytovatelem služby.

Podmínka poskytování služby vždy jen jednomu zákazníkovi v jeden čas zamezí většíkoncentraci osob, dodržování rozestupů více než 2 metry mezi jednotlivými místy je stanoveno s ohledem na stanovenou bezpečnou vzdálenost z pohledu rizika přenosu nákazy. Podmínka testování, očkování nebo doložení potvrzení o prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění COVID-19 je nezbytná pro bezpečný provoz a poskytování služeb v těchto provozovnách. Mezi služby, kde dochází k narušení integrity kůže, je míněno například provádění permanentního make-upu, tetování, piercingu, nastřelování náušnic či obdobně. Evidence údajů poskytovatele služby je na dobu nezbytnou pro provedení epidemiologického šetření orgánem ochrany veřejného zdraví a to nezbytném rozsahu. Taková evidence, aby mohla sloužit pro uvedený účel, by měla obsahovat identifikaci zákazníka (jméno, příjmení), kontaktní údaje zákazníka (nejlépe telefonní číslo), informaci o čase poskytnutí služby (od kdy, do kdy) a informaci, který zaměstnanec poskytoval služby tomuto zákazníkovi. Tuto evidenci by měl poskytovatel uchovávat 30 dnů.

 

K bodu I/15

Stanovují se hygienická pravidla pro provoz autošol tak, aby byla zajištěna ochrana učitelů, studentů i zkušebních komisařů.

 

K bodu I/16

Omezuje se poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče tak, že ji lze poskytovat jen pacientům, v jejichž případě bude alespoň částečně hrazená z veřejného zdravotního pojištění, aby se omezily počty kontaktů v rámci lázeňských zařízení, v jejichž případě se opakovaně vyskytují clustery nakažených, a to i ve výrazných počtech. Navíc byly zaznamenány případy, kdy se zdánlivě poskytuje tento druh zdravotní péče, avšak ve skutečnosti se jedná jen o wellness pobyty, resp. služby. Podmínění úhradou z veřejného zdravotního pojištění se jeví jako vhodný kontrolní prvek pro skutečnou potřebu poskytování lázeňské péče.

 

K bodům I/17, I/18 a I/19

Omezují se hromadné akce pro více než 2 osoby ve vnitřních prostorech i ve vnějších prostorech vzhledem k nezbytnosti omezení kontaktu mezi lidmi. Výjimka se stanoví pro svatby, prohlášení osob o vstupu do registrovaného partnerství a pohřby. Další výimka se pak stanoví pro schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona, a pro shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů.

Výjimka pod písm. e) je umožněna z důvodu aktuálního příznivého vývoje epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 v těchto krajích. Vzhledem k tomu, že při sportovní aktivitě není z pochopitelných důvodů možné používat ochranný prostředek dýchacích cest, jsou stanoveny podmínky 15 m2 plochy sportoviště na 1 sportující osobu, skupiny po nejvýše 20 osob bez možnosti využití vnitřních prostor sportoviště, evidence osob a dále podmínka testování, očkování nebo doložení potvrzení o prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění COVID-19. Cílem všech těchto opatření je minimalizaci rizika přenosu nákazy.

Stávající epidemiologická situace umožňuje v Karlovarském kraji, Královéhradeckém kraji, Libereckém kraji, Pardubickém kraji, Plzeňském kraji, Středočeském kraji a hlavním městě Praze, a to z důvodu aktuální příznivé epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 v těchto krajích, která je charakterizována postupným a kontinuálním poklesem všech sledovaných parametrů, tj. hodnot sedmidenní incidence, sedmidenního klouzavého průměru, počtu případů v seniorní skupině obyvatel, počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak i na jednotkách intenzivní péče, sportovní přípravy amatérských sportovců mladších 18 let, které jsou organizované sportovními svazy.

V kraji Karlovarském a Královehradeckém se hodnota sedmidenní incidence pohybuje okolo hodnoty 50 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, což je hodnota trojnásobně nižší, než je republikový průměr, v Plzeňském kraji je hodnota sedmidenní incidence na hranici 100 případů na 100 tisíc obyvatel a v Libereckém kraji, Pardubickém kraji, Středočeském kraji a v hlavním městě Praze se hodnota sedmídenní incidence blíží hranici 100 případů na 100 tisíc obyvatel.

V obecné rovině je mechanismus účinku omezení shromažďování osob z různých domácností na šíření epidemie zjevný. Přehled dostupné odborné literatury uvádí zákaz veřejného shromažďování a omezování soukromých shromáždění jako jedno z nejúčinnějších plošných opatření podle analýzy opatření přijatých v mnoha různých zemích a modelech epidemie založené na datech (viz Perra, N. (2021). Non-pharmaceutical interventions during the COVID-19 pandemic: A review. Phys. Rep.). Na účinku omezení shromažďování panuje v odborné literatuře značná shoda Otázkou aktivního výzkumu je, jak protiepidemický účinek omezení shromáždění závisí na počtu osob. Nejnovějším výsledkem v tomto směru je výzkum Understanding the effectiveness of government interventions in Europe’s second wave of COVID-19 (viz Sharma, M., Mindermann, S., Rogers-Smith, C., Leech, G., Snodin, B., Ahuja, J., Sandbrink, J.B., Monrad, J.T., Altman, G., Dhaliwal, G., et al. (2021). Understanding the effectiveness of government interventions in Europe’s second wave of COVID-19. medRxiv.), založený na analýze dat z evropských zemí včetně ČR. Byť jde o výzkum dosud nerecenzovaný, a založený na observačních datech včetně z toho plynoucích omezení, je lépe vycházet z existujícího výzkumu než z dat vůbec nevycházet. Podle Sharma, M., Mindermann, S., Rogers-Smith, C., Leech, G., Snodin, B., Ahuja, J., Sandbrink, J.B., Monrad, J.T., Altman, G., Dhaliwal, G., et al. (2021). Understanding the effectiveness of government interventions in Europe’s second wave of COVID-19. medRxiv. je největší část efektu omezení shromažďování korelována s omezením na 2 osoby. Úplný zákaz setkání nemá podstatně větší vliv. Naopak rozdíl mezi omezením na 10 osob a na 2 osoby je větší, než mezi omezením na 10 osob a stavem, kdy shromažďování není omezené vůbec. Tento závěr, založený na datech, dobře odpovídá praktickým poznatkům z epidemiologických šetření, kdy setkávání už 10 osob ve vnitřních prostorách zahrnuje velmi rizikové situace typu oslav a večírků. Omezení shromažďování na 2 osoby proto je podle dostupného výzkumu možno hodnotit jako účinné, kde možný účinek je zhruba mezi 10-30% redukce R oproti stavu bez omezení shromažďování (zaokrouhleno). Tato redukce je zvláště důležitá v kontextu epidemické situace s R na odhadované úrovni 0,7-0,9, kde v nejrizikovějších možnostech by růst R 0,9 o 30 % mohl dokonce zvrátit trend poklesu epidemie v růst. Omezení shromažďování na 2 osoby je zároveň vysoce omezující, zasahující do přirozených práv a potřeb občanů se potkávat. Přesto v kontextu ostatních omezení působí toto omezení pravděpodobně společnosti menší škody, než jiná opatření, konkrétně než velký rozsah distanční výuky (viz Jann, O., Münich, D., and Zaplová, L. (2021). Výluka prezenční výuky během pandemie covid-19: odhad neviditelných ekonomických ztrát (Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i.)) nebo i omezení obchodu a služeb. Z hlediska přiměřenosti se toto omezení jeví vzhledem k efektu relativně výhodnější, než omezení prezenční výuky, nebo omezení maloobchodu a služeb. Tento závěr hodnocení přiměřenosti je obvyklý i v mnoha jiných evropských zemích.

Z hlediska přiměřenosti je nutné zohlednit i kontext ostatních opatření, a jejich synergické, případně naopak vzájemně rušivé, účinky. Povolení shromažďování ve větších počtech má potenciálně rušivý efekt na účinek systému opatření ve školství, který je založen na homogenních skupinách, kde se děti setkávají pouze se stále stejnou skupinou spolužáků. Pokud dojde v odpoledních hodinách ke smíchání dětí z mnoha různých tříd a škol při sportovních a volnočasových aktivitách, zvyšuje to riziko šíření nákazy ve školách. Přitom z hlediska společenského zájmu i stanoviska MŠMT, má jasnou přednost prezenční výuka pro co největší počet žáků před např. sportovním vyžitím nebo volnočasovým setkáváním. V návaznosti na zlepšující se epidemiologickou situaci bylo ve vyjmenovaných krajích přistoupeno k možnosti realizaci mimoškolních sportovních aktivit. Povolení shromažďování ve větších počtech by vytvořilo tlak na obchází omezení rizikových provozů např. v gastronomii či sportu formou různých spolkových či soukromých akcí.

V souladu se závěry rozsudku Nejvyššího správní soudu ze dne 22. dubna 2021, sp. zn. 6 Ao 11/2021, se soukromou nebo veřejnou akcí rozumí organizovaná činnost nebo společenská událost pořádaná za určitým účelem a zaměřená k určitému cíli. Zákaz konání veřejných nebo soukromých akcí nedopadá na situace, jako je návštěva rodičů či sourozenců nežijících v jedné domácnosti, neboť je nelze pokládat za organizované (či konané nebo pořádané) podniky, a to ani tehdy, když se v souladu se společenskými konvencemi na takové návštěvě účastníci domluví, jsou na ni pozváni, pozvou se sami či ji jen předem ohlásí.

Obdobně se stanovují pravidla pro konání shromáždění podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, a pravidla pro konání voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu právnické osoby s výjimkou orgánů územních samosprávných celků.

 

K bodu I/20

Vymezuje se okruh osob, kterým se na základě stávajících vědeckých poznatků o získané imunitě nebo šíření onemocnění COVID-19 umožňuje vstup do některých vnitřních prostor v případě, že nemají žádné příznaky onemocnění COVID-19, a buď chorobu již prodělaly, a předpokládá se, že dle stávajících mezinárodních doporučení ECDC a CDC mají v době do 90 dní od záchytu onemocnění dostatečnou hladinu protilátek, která ve většině případů ochrání před reinfekcí, anebo osoby byly řádně očkovány všemi dávkami očkovací látky proti onemocnění COVID-19 v souladu se souhrnem údajů o léčivém přípravku (SPC) a od podání poslední látky dle očkovacího schématu uplynulo nejméně 14 dní. Tato doba se považuje za dostatečnou pro vytvoření adekvátní hladiny protilátek, která ve většině případů ochrání před infekcí (viz zpráva Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí: „Interim guidance on the benefits of full vaccination against COVID-19 for transmission and implications for non-pharmaceutical interventions“, z 21.4.2021). Alternativou k doložení pravděpodobně získané imunity po prodělané nemoci nebo dokončeném očkování je pro účely umožnění vstupu do některých vnitřních prostor doložení negativního výsledku RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, který není starší než 7 dnů, nebo negativního výsledku POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2, provedeného zdravotnickým pracovníkem, který nesmí být starší než 72 hodin od odběru biologického materiálu. V případě negativního výsledku testu je riziko šíření onemocnění nízké (viz Michael J. Mina, M.D., Ph.D., Roy Parker, Ph.D., and Daniel B. Larremore, Ph.D.: Rethinking Covid-19 Test Sensitivity — A Strategy for Containment. N Engl J Med 2020).

prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, v. r.

ministr zdravotnictví