VRCHNÍ SOUD V PRAZE: Doručení návrhu rozhodnutí při rozhodování per rollam dle § 175 a násl. ZOK společníku, jenž dle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK hlasovací právo při hlasování o tomto návrhu nevykonává
§ 175 a násl. ZOK
§ 173 odst. 1 písm. c) ZOK
Z povahy věci, zásady stejného zacházení se všemi společníky společnosti, ale i z jazykového výkladu § 175 odst. 1 ZOK je zřejmé, že s návrhem rozhodnutí činěného při rozhodování per rollam musejí být seznámeni všichni společníci společnosti, tedy i ti, kteří hlasovací právo pro zákaz nevykonávají.
S řečeným pak rovněž souvisí otázka, kterým okamžikem je přijato rozhodnutí při rozhodování per rollam za situace, kdy jsou ve společnosti dva společníci, každý s podílem o velikosti 50 %, a jeden z nich hlasovací právo dle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK nevykonává.
Má-li společník, jenž hlasovací právo nevykonává, právo být s návrhem rozhodnutí činěného per rollam seznámen (tedy být informován např. o změnách ve vnitřní organizaci společnosti), pak je zřejmé, že za situace, kdy jsou ve společnosti pouze dva společníci a jeden z nich hlasovací právo nevykonává, je rozhodnutí přijato až okamžikem doručení návrhu (dle § 175 ZOK) tomu společníku, jehož hlasovací právo je sistováno, nikoli již okamžikem, kdy o návrhu hlasoval společník, jenž byl (jako jediný) oprávněn hlasovací právo vykonávat. Odlišný výklad by vedl k nepřípustnému závěru, že jediný společník, jenž by za takové situace byl oprávněn hlasovat, by mohl přijmout zásadní rozhodnutí týkající se společnosti, aniž by druhý společník, jehož hlasovací právo je sistováno, byl o návrhu před jeho přijetím (vůbec) informován.
Podle názoru odvolacího soudu nelze připustit, aby se společník, který nevykonává hlasovací právo podle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK, dostal v důsledku rozhodování per rollam do horšího postavení, než by tomu bylo v případě rozhodování valné hromady o jeho odvolání z funkce. Tak, jako se společník, který má být z funkce jednatele odvolán valnou hromadou, dozví o důvodu odvolání z pozvánky na valnou hromadu (a tedy s předstihem stanoveným v § 184 odst. 1 ZOK a má možnost do konání valné hromady či přímo na ní na uváděné důvody pro odvolání z funkce reagovat), v případě rozhodování per rollam se dozví o důvodech odvolání z funkce právě z návrhu rozhodnutí, jenž mu musí být doručen; na tom nic nemění to, že o svém odvolání nehlasuje.
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 9. 2019, sp. zn. 14 Cmo 217/2019
K věci: Městský soud v Praze usnesením zamítl návrh navrhovatelky na zápis změn do obchodního rejstříku․
Své rozhodnutí odůvodnil odkazem na § 175 odst. 1 ZOK tím, že návrh rozhodnutí při rozhodování per rollam (na odvolání jednatele P. J. pro soustavné porušování péče řádného hospodáře) ze dne 16. května 2019 nebyl před přijetím rozhodnutí zaslán jednomu ze dvou společníků společnosti Š. M. P. – základní škoda Praha, s. r. o. (dále jen „společnost“ či „navrhovatelka“), a to konkrétně P. J., ten tak neměl možnost se s návrhem seznámit, byť hlasovací právo vykonávat nemohl [§ 173 odst. 1 písm. c) ZOK].
Odůvodnění: Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu vyhověl. Argumentuje tím, že v okamžiku doručení hlasu druhé společnice (D. S.) hlasovali o návrhu všichni společníci společnosti, kteří měli hlasovací právo, nebylo tedy důvodu čekat na doručení hlasu druhého společníka (P. J.) ani uplynutí lhůty uvedené v návrhu rozhodnutí; rozhodnutí bylo přijato okamžikem doručení hlasu D. S. jakožto jediné společnice oprávněné hlasovat.
Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti (dostupného na www.justice.cz) se podává, že společnost má dva společníky, a to P. J. s podílem o velikosti 50 % a D. S. s totožným podílem; oba jsou rovněž jednateli společnosti.
Primární nastolenou otázkou je, zda návrh rozhodnutí při rozhodování per rollam dle § 175 a násl. ZOK musí být před přijetím rozhodnutí doručen i společníku společnosti, jenž dle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK hlasovací právo při hlasování o tomto návrhu nevykonává.
Podle § 175 odst. 1 ZOK nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou.
Z povahy věci, zásady stejného zacházení se všemi společníky společnosti, ale i z jazykového výkladu § 175 odst. 1 ZOK je zřejmé, že s návrhem rozhodnutí činěného při rozhodování per rollam musejí být seznámeni všichni společníci společnosti, tedy i ti, kteří hlasovací právo pro zákaz nevykonávají. Je tomu tak proto, že všichni společníci mají právo být informováni nejen o organizaci společnosti, ale i směřování její činnosti (ke shodnému závěru dospěl Vrchní soud v Praze již ve svém rozhodnutí ze dne 13. června 2018, č. j. 14 Cmo 401/2017-262).
S řečeným pak rovněž souvisí otázka, kterým okamžikem je přijato rozhodnutí při rozhodování per rollam za situace, kdy jsou ve společnosti dva společníci, každý s podílem o velikosti 50 %, a jeden z nich hlasovací právo dle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK nevykonává.
Má-li společník, jenž hlasovací právo nevykonává, právo být s návrhem rozhodnutí činěného per rollam seznámen (tedy být informován např. o změnách ve vnitřní organizaci společnosti), pak je zřejmé, že za situace, kdy jsou ve společnosti pouze dva společníci a jeden z nich hlasovací právo nevykonává, je rozhodnutí přijato až okamžikem doručení návrhu (dle § 175 ZOK) tomu společníku, jehož hlasovací právo je sistováno, nikoli již okamžikem, kdy o návrhu hlasoval společník, jenž byl (jako jediný) oprávněn hlasovací právo vykonávat. Odlišný výklad by vedl k nepřípustnému závěru, že jediný společník, jenž by za takové situace byl oprávněn hlasovat, by mohl přijmout zásadní rozhodnutí týkající se společnosti, aniž by druhý společník, jehož hlasovací právo je sistováno, byl o návrhu před jeho přijetím (vůbec) informován. Podle názoru odvolacího soudu nelze připustit, aby se společník, který nevykonává hlasovací právo podle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK, dostal v důsledku rozhodování per rollam do horšího postavení, než by tomu bylo v případě rozhodování valné hromady o jeho odvolání z funkce. Tak, jako se společník, který má být z funkce jednatele odvolán valnou hromadou, dozví o důvodu odvolání z pozvánky na valnou hromadu (a tedy s předstihem stanoveným v § 184 odst. 1 ZOK a má možnost do konání valné hromady či přímo na ní na uváděné důvody pro odvolání z funkce reagovat), v případě rozhodování per rollam se dozví o důvodech odvolání z funkce právě z návrhu rozhodnutí, jenž mu musí být doručen; na tom nic nemění to, že o svém odvolání nehlasuje.
Byl-li v daném případě návrh rozhodnutí činěného dle § 175 odst. 1 ZOK adresovaný P. J. podán k poštovní přepravě dne 16. května 2019, pak je zřejmé, že k tomuto dni rozhodnutí nemohlo být přijato. Domáhá-li se tedy navrhovatelka výmazu P. J. coby jednatele společnosti ke dni 16. května 2019, pak nemohl být její návrh shledán důvodným.
Odvolací soud tak uzavírá, že odvolatelka nedostála požadavku § 90 odst. 1 VeřRej, neboť nedoložila k zápisu navržený výmaz jednatele společnosti P. J. z obchodního rejstříku ke dni 16. května 2019 listinami, ze kterých by tato skutečnost vyplývala.
Poznámka: Komentované rozhodnutí navazuje na závěry doktríny týkající se valné hromady (viz kupř. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. § 173. In Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 369) o tom, že „[i] tehdy, nemůže-li společník hlasovat o záležitostech projednávaných valnou hromadou, má právo se této valné hromady účastnit a musí být na její zasedání řádně pozván. Zákaz výkonu hlasovacího práva taktéž nebrání ve výkonu dalších práv společníka, zejména práva na informace (§ 155 a § 167 odst. 1)“ nebo Rozehnal, A. in Bělohlávek, A. J. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. 1. svazek. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 783: „I když společník nemůže na valné hromadě hlasovat, může se jí účastnit a má právo být na ni řádně pozván.“ Vrchní soud v Praze správně tyto závěry vztáhl také na rozhodování per rollam.
JUDr. VLADIMÍR JANOŠEK, Kobylí