68. Nová splatnost stanovená notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti
§ 71a a 71b NotŘ
§ 268 odst. 1 písm. h) OSŘ
Není vyloučeno, že v rámci jednoho a téhož notářského zápisu účastníci projeví vůli ke sjednání jiných hmotněprávních pravidel, jimiž se má řídit splatnost dosud nezaplaceného a již existujícího závazku, který je v notářském zápisu identifikován. Z notářského zápisu však za takových okolností musí být zcela jednoznačné a úplně bez pochyb, že nová dohoda účastníků o splatnosti závazku popsaného v notářském zápisu je hmotněprávním ujednáním ve smyslu § 71a NotŘ. Za takovou jednoznačnou formulaci však nelze pokládat případ, kdy ujednání účastníků ohledně splatnosti dluhu je uvedeno až v rámci textu, jenž je uvozen formulací: „Věřitel, Dlužník a Ručitelé vědomi si svých práv a povinností dle hmotněprávního ujednání obsaženého ve Smlouvě o úvěru uzavírají tuto procesní dohodou se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu.“
Usnesení NS z 24. 9. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3009/2019
K věci: K odvolání oprávněné MS v Praze usnesením z 16. 5. 2019 potvrdil usnesení OS pro Prahu 1 z 16. 1. 2019 ve výroku, kterým soud prvního stupně zastavil exekuci vedenou na základě pověření z 12. 3. 2018. Odvolací soud zjistil, že exekučním titulem v projednávané věci je notářský zápis sepsaný dne 25. 2. 2014, že tento notářský zápis byl sepsán s právním předchůdcem oprávněné jako věřitelem, M. P. jako dlužníkem, povinnou jako ručitelkou č. 1 a E. P. jako ručitelkou č. 2. V části „zadruhé“ účastníci uzavřeli dohodu o uznání dluhu ve výši 20 516 361,31 Kč s příslušenstvím, vzniklého na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem oprávněné jako věřitelem a M. P. jako dlužníkem. V části „zatřetí“ uzavřeli účastníci dohodu se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu. V části III bodu 4 písm. d) předmětného notářského zápisu byla uvedena „nová konečná splatnost“ tak, že bude-li dlužník v prodlení s úhradou kterékoliv splátky jistiny a úroku delším 14 kalendářních dnů, stávají se celá jistina a dosud naběhlý úrok splatné patnáctým dnem ode dne splatnosti splátky jistiny a úroku, čímž byla sjednána rozdílná úprava splatnosti úvěru, přestože dříve ve stejný den (25. 2. 2014) bylo dodatkem ke smlouvě o úvěru sjednáno právo věřitele na zesplatnění pohledávky, uplatnitelné pouze do splatnosti další splátky úvěru. Odvolací soud dospěl k závěru, že předmětný notářský zápis je notářským zápisem ve smyslu § 71b NotŘ, kterým nemohou být založeny nové závazkové právní vztahy, a tedy jím ani nemohla být upravena splatnost úvěru jinak, než byla upravena v existující smlouvě o úvěru. Vzhledem k tomu, že dlužník M. P. byl v prodlení se splátkou č. 24, která měla být uhrazena 31. 1. 2016, avšak oprávněná vůči němu právo zesplatnit úvěr do splatnosti další splátky neuplatnila, není exekvovaná pohledávka oprávněné splatná, a je tedy dán důvod pro zastavení exekuce ve smyslu § 268 odst. 1 písm. h) OSŘ.
Proti výroku o zastavení exekuce podala oprávněná dovolání. Namítá, že odvolací soud s odkazem na nepřiléhavou judikaturu dovolacího soudu nesprávně dovodil, že předmětný notářský zápis byl notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti ve smyslu § 71b NotŘ, kterým nemohou být založeny nové závazkové právní vztahy a nemohla jím být upravena splatnost úvěru jinak, než byla upravena v existující smlouvě o úvěru․ Předmětný notářský zápis neobsahuje výslovný odkaz, podle kterého ustanovení NotŘ byl sepsán, a jde-li o interpretaci obsahu dohody obsažené v předmětném notářském zápisu, je nezbytné vycházet z vůle účastníků, ze které vyplývá, že předmětným notářským zápisem měl být změněn dosavadní závazek, uznán dluh a současně sjednána dohoda o svolení k přímé vykonatelnosti předmětného notářského zápisu. Předmětný notářský zápis tedy obsahoval jak hmotněprávní složku ve smyslu § 71a NotŘ, tak procesní složku ve smyslu § 71b NotŘ, pokud jde o ujednání o splatnosti závazku.
NS dovolání odmítl pro soulad s jeho judikaturou.
Z odůvodnění: Z ustálené judikatury NS (například usnesení z 25. 8. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1232/2004, a zejména usnesení NS z 2. 5. 2018, sp. zn. 20 Cdo 1149/2018) vyplývá, že dohoda oprávněné a povinné osoby obsažená v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti již existujícího závazku nemá hmotněprávní povahu. Jde jen o jednu z náležitostí, kterou musí notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahovat, aby byl z materiálního hlediska vykonatelný, avšak tato dohoda sama o sobě nemá za následek vznik, změnu nebo zánik práv nebo povinností účastníků právního vztahu. I když je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti titulem pro nařízení exekuce, není rozhodnutím (nemá účinky, které zákon s rozhodnutím spojuje), není sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka o existenci dluhu v době jeho sepsání (srov. například usnesení NS z 28. 6. 2011, sp. zn. 20 Cdo 5068/2009, usnesení NS z 26. 4. 2011, sp. zn. 20 Cdo 2881/2009, nebo usnesení NS z 23. 2. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2618/2004).
Ačkoliv v případě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti ve smyslu § 71b NotŘ jde o procesní dohodu se svolením k vykonatelnosti a notář při jejím sepisování vychází především z požadavků a shodných prohlášení účastníků, není sám autorem hmotněprávního titulu, jedná se pouze o zápis o právním jednání. Dobou plnění jako jednou z náležitostí notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti ve smyslu § 71b odst. 2 písm. e) NotŘ je třeba chápat dobu na splnění dluhu. S ohledem na skutečnost, že se jedná o dohodu osoby oprávněné s osobou povinnou, je doba plnění obsažená v notářském zápisu výsledkem dohody těchto osob. Jedná se o dohodu procesní, jejímž účelem je zjistit vykonatelnost. Samotné ujednání o době plnění obsažené v tomto typu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti nemění ujednání obsažená v hmotněprávním titulu a nelze je použít ani jako výklad neurčitých ujednání v hmotněprávním titulu (srov. usnesení NS z 14. 10. 2016, sp. zn. 20 Cdo 3953/2016). Z uvedeného tedy plyne, že u splatné pohledávky lze ujednat pro účely výkonu rozhodnutí jinou dobu plnění. Ta vždy musí nastat až po sepisu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Je třeba mít na zřeteli, že bez současné změny hmotněprávních ujednání se však nemění splatnost pohledávky ujednaná v hmotněprávním titulu, což má vliv například na okamžik vzniku prodlení nebo na možnost uplatnění smluvních pokut a jiných sankčních ujednání. Jde totiž o dohodu procesní, na jejímž základě se oprávněný zavazuje, že nepodá exekuční návrh pro případ, že povinný splní předmětný závazek ve sjednané procesní lhůtě.
Není vyloučeno, že v rámci jednoho a téhož notářského zápisu účastníci projeví vůli ke sjednání jiných hmotněprávních pravidel, jimiž se má řídit splatnost dosud nezaplaceného a již existujícího závazku, který je v notářském zápisu identifikován. Z notářského zápisu však za takových okolností musí být zcela jednoznačné a úplně bez pochyb, že nová dohoda účastníků o splatnosti závazku popsaného v notářském zápisu je hmotněprávním ujednáním ve smyslu § 71a NotŘ. Za takovou jednoznačnou formulaci však nelze pokládat případ, kdy ujednání účastníků ohledně splatnosti dluhu je uvedeno až v rámci textu, jenž je uvozen formulací: „Věřitel, Dlužník a Ručitelé vědomi si svých práv a povinností dle hmotněprávního ujednání obsaženého ve Smlouvě o úvěru, Smlouvě o převzetí ručení 1 a Smlouvě o převzetí ručení 2 uzavírají tuto procesní dohodou se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu“ (k tomu srov. rovněž usnesení NS z 6. 8. 2019, sp. zn. 20 Cdo 2065/2019).
V projednávané věci je exekučním titulem notářský zápis, který ve své části III označené jako „Dohoda se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu mezi věřitelem, dlužníkem a ručiteli“ obsahuje formulaci: „Věřitel, Dlužník a Ručitelé vědomi si svých práv a povinností dle hmotněprávního ujednání obsaženého ve Smlouvě o úvěru, Smlouvě o převzetí ručení 1 a Smlouvě o převzetí ručení 2 uzavírají tuto procesní dohodou se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu.“ Tato formulace není dostatečně jednoznačná, aby bylo možné dovodit, že jde o část notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, kterou by bylo možné hodnotit jako notářský zápis se svolením k vykonatelnosti ve smyslu § 71a NotŘ. Snaží-li se oprávněná evokovat situaci, že notářský zápis nebyl sepsán výhradně jen podle § 71b odst. 1 NotŘ, nýbrž současně i podle § 71a NotŘ, nelze tuto skutečnost z důvodů výše popsaných z předmětného notářského zápisu jednoznačně dovodit (srov. i usnesení NS z 2. 5. 2018, sp. zn. 20 Cdo 1149/2018, nebo usnesení NS z 18. 9. 2019, sp. zn. 20 Cdo 2674/2019).
Komentář: Prezentované rozhodnutí NS boří mýtus o tom, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je vždy jen procesní dohodou, která nemůže obsahovat i novaci původního závazku, která se může týkat také splatnosti závazku, který má být podle zápisu vykonán. Na druhé straně však zdůrazňuje, že část notářského zápisu, kterou se mění dosavadní materiální práva a povinnosti mezi účastníky, musí být jasně a jednoznačně oddělena od „procesní části“ zápisu a musí být zcela bez pochyb, že nejde jen o dohodu, jejímž smyslem je stanovit právní skutečnost, při jejímž naplnění (například že povinný dluh nezaplatí v dodatečně poskytnuté lhůtě, která však neposouvá hmotněprávní splatnost závazku) má být notářský zápis vykonán.
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D., Brno