29. Ustanovení procesního opatrovníka v případě společnické žaloby. Střet zájmů
§ 21 odst. 4, § 29 odst. 2, § 32 odst. 2 OSŘ
Právně relevantní pro vyloučení společnice jednající za společnost s ručením omezeným podavší společnickou žalobu by byl jen konflikt (rozpor) mezi zájmy této společnosti a této společnice jednající za společnost v soudním řízení, nikoliv vzájemné neshody mezi touto společnicí jednající za společnost a druhou společnicí společnosti (v řízení žalovanou).
Usnesení VS v Praze z 25. 8. 2021, sp. zn. 6 Cmo 338/2020
K věci: Soud prvního stupně (KS v Praze) ustanovil procesního opatrovníka (advokátku) žalobkyni F., s. r. o., v řízení o společnické žalobě o zaplacení 367 338,48 Kč. V odůvodnění uvedl, že dne 4. 12. 2017 byla podána žaloba o náhradu újmy ve výši 211 395,76 Kč. Žalobkyně je obchodní společností se dvěma společníky: Mgr. M. K. a Ing. K. S. Od února roku 2014 mezi oběma společníky dochází k neshodám, které přerostly až do úrovně četných soudních sporů. Vzájemné spory poté vyvrcholily tím, že dne 17. 12. 2014 se konaly dvě valné hromady žalobkyně. Na první valné hromadě, konané v 9:30 v sídle notáře JUDr. Š., došlo k odvolání žalované z funkce jednatelky žalobkyně. Na druhé valné hromadě konané stejného dne v 18:45 došlo k odvolání Mgr. K. z funkce jednatelky žalobkyně․ Žalovaná v průběhu roku 2014 uzavřela s advokátní kanceláří P. smlouvu o poskytování právních služeb. V době od 17. 12. 2014 do 27. 7. 2017 zaplatila advokátní kanceláři částku ve výši 211 395,76 Kč, přičemž samostatně mohla za žalobkyni, jako jednatelka společnosti, jednat jen do výše 100 000 Kč. Žalobkyně se tedy svým návrhem domáhá náhrady újmy ve výši 211 395,76 Kč. Dne 3. 9. 2019 žalobkyně podala návrh na změnu žalobního návrhu, když dle tvrzení žalobkyně, po podání žaloby, došlo k dalším platbám z bankovního účtu žalobkyně na účet advokátní kanceláře P. v celkové výši 101 190,22 Kč. Tedy žalobkyně navrhla nově žalovat částku 367 338,48 Kč; soud návrhu žalobkyně dne 2. 10. 2019 vyhověl.
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že vztahy mezi oběma jednatelkami (společnicemi) jsou vlivem dlouhodobých soudních sporů silně narušeny, když předmětem těchto sporů jsou právě společnická práva k žalobkyni, tedy společnosti F., s. r. o. Střet zájmů je patrný dle soudu už jen ze skutečnosti, že společnice (jednatelky) řeší přes žalobkyni své odlišné názory na řízení a vedení podniku. Obě vydávají nemalé peněžní prostředky na náklady soudních řízení, a to z finančních prostředků žalobkyně. Soud prvního stupně má za to, že žalobkyně, jako právnická osoba ze zákona zastoupená jednatelkou Mgr. M. K., je se svým zákonným zástupcem ve střetu zájmů, jak je konečně z výše uvedeného patrné, a soudu tedy nezbývá než aplikovat § 32 odst. 2 OSŘ, protože Mgr. M. K. nemůže nadále, právě z důvodu střetu zájmů, zastupovat v tomto řízení žalobkyni. Dále soud prvního stupně pokračoval, že v situaci, kdy není žádné jiné osoby, která může žalobkyni nestraně zastupovat a hájit její zájmy, budou práva žalobkyně nejlépe chráněna prostřednictvím procesního opatrovníka. Proto soud postupoval podle § 29 odst. 2 OSŘ a žalobkyni ustanovil procesního opatrovníka, advokátku Mgr. J. P.
Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. Navrhla zamítnutí návrhu na ustanovení procesního opatrovníka žalobkyni. Stěžejní odvolací argumentace spočívá v tom, že existovaly a existují rozpory pouze ve vztahu mezi Mgr. K. a žalovanou, žádný střet zájmů mezi Mgr. K. (společnicí a zákonným zástupcem) a žalobkyní neexistuje, nebyl v řízení zjištěn, natož prokázán. Opatrovník dle usnesení NS z 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 616/2019, může být účastníku řízení – právnické osobě ustanoven jedině tehdy, když zájmy (práva) právnické osoby nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat.
Odvolání je důvodné.
Z odůvodnění: Dle § 21 odst. 1 písm. a) OSŘ za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu. Dle § 21 odst. 2 OSŘ ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby. Dle § 157 odst. 1 ZOK každý společník je oprávněn domáhat se za společnost náhrady újmy proti jednateli a v těchto řízeních společnost zastupovat. V posuzovaném případě se jedná o společnickou žalobu, kterou podala za společnost její společnice coby osoba oprávněná za společnost před soudem jednat v tomto řízení dle výše citovaných zákonných ustanovení.
Z odůvodnění soudu prvního stupně vyplýva, že pro jeho rozhodnutí o ustanovení procesního opatrovníka žalobkyni byl stěžejní závěr soudu o střetu zájmů mezi žalobkyní coby právnickou osobou a „jednatelkou Mgr. M. K.“. Odvolací soud se tudíž soudem prvního stupně shledaným konfliktem zájmů zabýval.
Dle § 21 odst. 4 OSŘ za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Ustanovení § 21 odst. 4 OSŘ vylučuje z jednání za právnickou osobu před soudem toho (jenž je jinak oprávněn za právnickou osobu jednat dle § 21 odst. 1 až 3 OSŘ), jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (střet zájmů). Jinak řečeno, žádná z osob uvedených v § 21 odst. 1 až 3 OSŘ nemůže jednat za právnickou osobu před soudem, jestliže jsou její zájmy – uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy právnické osoby jako účastníka řízení. Lze si představit, že určitá fyzická osoba může být považována v určité situaci ve vztahu k právnické osobě za nezpůsobilou jednání pro střet zájmů, ale v jiné nikoliv. K vyloučení fyzických osob z jednání za právnickou osobu musí střet zájmů reálně existovat [Jirsa, J. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha I (§ 1 až 78g OSŘ). 1. vydání. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, § 21].
Střet zájmů týkající se společníka (akcionáře) jednajícího za společnost v případě jím podané společnické (akcionářské) žaloby se zájmy jím v soudním řízení zastupované společnosti nelze zcela vyloučit. V řešeném případě však žádný konkrétní střet zájmů dán není. Soud prvního stupně žádný střet zájmů mezi společností coby žalobkyní a společnicí zastupující společnost před soudem dle § 157 odst. 1 ZOK ve spojení s § 21 odst. 2 OSŘ v odůvodnění rozhodnutí neuvedl, odvolatelka jej nenamítla a odvolací soud žádný neshledal. Nutno zdůraznit, že vzájemné neshody mezi společnicemi společnosti, tj. mezi Mgr. K. a Ing. S., uváděné soudem prvního stupně, nejsou v souvislosti se střetem zájmů relevantní. Relevantní pro vyloučení společnice jednající za společnost s ručením omezeným podavší společnickou žalobu by byl jen konflikt (rozpor) mezi zájmy této společnosti a této společnice. Ten však v daném případě nebyl jakkoli uváděn, tím spíše doložen či prokázán.
Podle § 29 odst. 2 OSŘ opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21 OSŘ), je-li tu nebezpečí z prodlení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 OSŘ jsou následující dvě základní situace. První z nich je absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu. U této situace mohou nastat dvě základní varianty. První variantou je absolutní absence osoby oprávněné za právnickou osobu jednat – takováto osoba vůbec neexistuje (není ve funkci či v postavení k jednání ji opravňujícím). Další možnou variantou je situace, kdy sice existuje osoba, která by byla oprávněna za právnickou osobu jednat před soudem, kdyby ovšem u ní nenastal konflikt zájmů, znamenající zánik oprávnění před soudem za právnickou osobu jednat dle § 21 odst. 4 OSŘ. Druhou základní situaci představuje spornost toho, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat.
V daném případě nenastala ani jedna ze zákonem předvídaných a odvolacím soudem výše jmenovaných situací. Plnou moc advokátovi za společnost coby žalobkyni udělila společnice společnosti – Mgr. M. K., coby osoba oprávněná za společnost v řízení o společnické žalobě jednat (viz § 21 odst. 2 OSŘ ve spojení s § 157 odst. 1 ZOK). To znamená, že existovala a stále existuje osoba oprávněná za společnost v řízení o společnické žalobě před soudem jednat. Zároveň nejde o osobu, u níž by byl dán konflikt zájmů, pro který by nebyla oprávněna za společnost jednat (viz výše). Nebyla dána ani druhá možná situace, tedy že by bylo sporné, kdo je oprávněn za společnost jednat – nic takového ostatně ani soud prvního stupně coby důvod pro ustanovení procesního opatrovníka neuváděl. Ani z obsahu spisu nevyplývá, že by bylo sporné, zda je Mgr. M. K. společnicí společnosti – žalobkyně. Zákonné předpoklady pro ustanovení procesního opatrovníka právnické osobě dle § 29 odst. 2 OSŘ soudem prvního stupně aplikovaného ze všech uvedených důvodů dány nebyly. Protože nenastala žádná ze situací předvídaných § 21 odst. 4 OSŘ ve spojení s § 29 odst. 2 OSŘ, není dán zákonný důvod pro ustanovení procesního opatrovníka ze soudem prvního stupně shledaných důvodů.
Odvolací soud ze všech výše jmenovaných důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 OSŘ změnil tak, že žalobkyni se neustanovuje procesním opatrovníkem pro řízení Mgr. J. P., advokátka.
Komentář: Rozhodnutí je významné, neboť vyjasňuje, v jakých situacích, resp. ve vztahu mezi kým při podání společnické žaloby se případný konflikt (střet zájmů) posuzuje.
Mgr. Michal Stránský, Praha