VRCHNÍ SOUD V OLOMOUCI: (Ne)použití velikostní přirážky za malou velikost oceňované společnosti
§ 183k odst. 1 ObchZ
Velikostní přirážka za malou velikost oceňované společnosti se pro účely stanovení výše přiměřeného protiplnění při vytěsnění minoritních akcionářů nepoužije.
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 3. 2022, sp. zn. 5 Cmo 98/2021
K věci: Krajský soud usnesením určil výši přiměřeného protiplnění za 1 kus kmenové listinné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč společnosti ve výši 2 134 Kč a rozhodl o dalších nárocích navrhovatelů.
Krajský soud své usnesení odůvodnil tím, že dne 10. 8. 2005 rozhodla mimořádná valná hromada společnosti na základě § 183i zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 3. 2006, o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře, přičemž navrhovatel a) byl vlastníkem 270 akcií, navrhovatel b) 80 akcií, navrhovatelka c) 33 akcií, navrhovatel d) 1 500 akcií, navrhovatel e) 3 620 akcií, navrhovatel f) 50 akcií a navrhovatelka g) 3 500 akcií.
Navrhovatelé shodně namítali, že výše protiplnění, která byla stanovena na základě znaleckého posudku ze dne 1. 7. 2005, č. 2440-137/05, zpracovaného znaleckým ústavem S., s. r. o., je nepřiměřená, a proto se domáhali jejího určení soudem. Navrhovatelé se současně po hlavním akcionáři domáhali doplacení dosud nevyplacené části přiměřeného protiplnění s příslušenstvím.
V průběhu řízení bylo krajskému soudu předloženo několik znaleckých posudků, které se však co do stanovení výše přiměřeného protiplnění lišily, když ve znaleckém posudku zpracovaném znaleckým ústavem S., s. r. o., byla výše protiplnění stanovena částkou 191 Kč, ve znaleckém posudku znaleckého ústavu T. H. V. S. s. r. o. částkou 717 Kč, ve znaleckém posudku znalce doc. Ing. P. L., CSc., částkou 782 Kč, ve znaleckém posudku G. T. V., a. s., v rozmezí 1 307 až 1 695 Kč a ve znaleckém posudku znalkyně Ing. I. P. H., CSc., částkou 2 134 Kč.
Jestliže byly v řízení prováděny důkazy znaleckými posudky zpracovanými na základě zadání účastnic 1) a 2), krajský soud z nich při stanovení výše přiměřeného protiplnění nevycházel. Znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem S., s. r. o., obsahuje hrubé nedostatky při aplikaci jednotlivých metod a pro stanovení spravedlivé výše přiměřeného protiplnění je nepoužitelný. Ze znaleckého posudku znalce doc. Ing. P. L., CSc., krajský soud nevycházel, neboť obsahuje nedůvodný rozdíl ve finančním plánu a současně zde byly použity neaplikovatelné přirážky v nepřiměřené výši. Znalecký posudek znaleckého ústavu T. H. V. S. s. r. o. neměl výpočtovou část, nýbrž pouze část srovnávací, a proto tento znalecký posudek nemůže stanovit spravedlivou výši přiměřeného protiplnění. Tyto znalecké posudky navíc nebyly zpracovány v souladu s dřívější metodikou vydanou Komisí pro cenné papíry, neboť aplikovaly nepřípustné přirážky (například přirážku za likviditu).
S poukazem na vzájemná vyjádření znalců a rekapitulaci jejich znaleckých postupů, včetně kontradiktorní polemiky co do metodologie aplikace metody diskontace peněžních toků (DCF) a jejich parametrických ukazatelů, krajský soud dospěl k závěru, že v daném případě znalkyně Ing. I. P. H., CSc., stanovila výši přiměřeného protiplnění částkou 2 134 Kč ve spravedlivé výši, přičemž její závěry nebyly vyvráceny revizním znaleckým posudkem ani znaleckými posudky předloženými účastnicemi 1) a 2). Tato znalkyně se s veškerými námitkami adekvátně vypořádala a v jejích závěrech krajský soud – při zohlednění všech rozhodných skutečností – neshledal žádné nedostatky. Krajský soud se současně neztotožnil s revizním znaleckým posudkem zpracovaným znaleckým ústavem
G. T. V., a. s., co do jím stanovené výše přiměřeného protiplnění, neboť znalecký ústav nevzal v úvahu nárůst výroby a výkonu společnosti v I. pololetí roku 2005 (což bylo rozhodující pro ocenění a stanovení výše přiměřeného protiplnění), čímž došlo k výraznému podhodnocení společnosti. Soud prvního stupně proto uzavřel, že spravedlivá výše přiměřeného protiplnění za 1 kus kmenové listinné akcie společnosti na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč činí 2 134 Kč.
Odůvodnění: Odvolací soud se ztotožňuje s postupem krajského soudu v tom směru, že přiměřenou výši protiplnění za vytěsněné akcie společnosti stanovil na základě znaleckého ocenění stanovující jeho výši bez tzv. přirážky za tržní kapitalizaci (přirážky za menší společnost) částkou 2 134 Kč, ke kterému dospěla znalkyně ve svém doplnění znaleckého posudku ze dne 28. 4. 2014, č. 481-15/10.
Odvolacímu soudu je z úřední činnosti (z dříve řešených sporů co do stanovení výše přiměřeného protiplnění) známo, že pokud jde o problematiku (ne)použití diskontu za malou velikost oceňované společnosti, vedou se v teoretické rovině spory o „obecnou“ vhodnost použití této přirážky v akademické obci, kdy některé znalecké posudky s touto přirážkou pracují a jiné ne, a diskutuje se rovněž problematičnost aplikace amerických poměrů na české, případně středoevropské poměry, pokud jde o kritérium velikosti společnosti.
Vrchní soud v Olomouci již ve svém usnesení ze dne 11. 9. 2019, č. j. 8 Cmo 127/2019-1601, dovodil, že je-li celková pochybnost ohledně možnosti tuto přirážku vůbec použít, je nezbytné pro účely stanovení výše přiměřeného protiplnění při vytěsnění minoritních akcionářů ji do výpočtu nezahrnout, přičemž se nejedná o zvýhodnění minoritních akcionářů. Obdobně pak postupoval Vrchní soud v Praze v řízení sp. zn. 14 Cmo 260/2019, kde stanovil výši přiměřeného protiplnění bez této velikostní přirážky.
Odvolacímu soudu je dále z úřední činnosti známo, že v judikatuře sousedních zemí (Německo a Rakousko) se tato přirážka neobjevuje, mezi dalšími i proto, že prostřednictvím velikostní přirážky lze zvýšit diskontní míru sice jen o několik procent, avšak současně s touto úpravou lze hodnotu oceňované společnosti snížit o desítky procent díky takzvanému odúročení, což má dopad na zjištění hodnoty tzv. „fair value“. Nepoužívání velikostní prémie u malých a středních podniků v Německu je stanoveno taktéž pokyny německého Institutu auditorů.
Odvolací soud současně neshledává rozumného důvodu, proč by neměla být použita spravedlivá hodnota zohledňující okolnosti (nedobrovolnosti) předmětné transakce. Je-li podstatou spravedlivé výše protiplnění spravedlivá hodnota akcie odrážející specifika zmíněné (nedobrovolné) transakce a má-li být soudem stanovena přiměřená spravedlivá hodnota, pak v obecné rovině není důvodu nezohlednit vývoj vědy a posun aplikační praxe v oblasti oceňování k okamžiku vypracování znaleckého posudku k zadání soudu.
Odvolací soud dále zdůrazňuje, že smyslem a účelem právní úpravy přiměřeného protiplnění je zajistit, že menšinovým akcionářům (vytěsněným vlastníkům účastnických cenných papírů) bude plně nahrazena hodnota jejich investice, nikoliv umožnit jim získat na úkor hlavního akcionáře plnění, jehož výši již nelze ekonomicky odůvodnit (tedy plnění, jež výrazně přesahuje hodnotu jejich investice představované účastnickými cennými papíry, o kterou byli v důsledku realizace práva hlavního akcionáře připraveni).
Jinak řečeno, spravedlnost protiplnění je nutné poměřovat ve vztahu ke všem zúčastněným subjektům (nejen z pohledu vytěsněných vlastníků účastnických cenných papírů) tak, aby bylo (jak ostatně plyne již ze samotného pojmu užitého zákonem) přiměřené (proporcionální) všem okolnostem.
V daném případě s ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud postupem dle § 132 OSŘ nedovozuje, že by v daném případě byl tento postup (stanovení výše přiměřeného protiplnění bez přirážky za malou společnost) nepřiměřený, tedy že by takto zjištěná cena společnosti, respektive vytěsněných akcií byla nepřiměřená, případně stanovená v nepřiměřené výši k tíži hlavního akcionáře.
Komentář: Komentované rozhodnutí se zabývá možností použití velikostní přirážky za malou velikost oceňované společnosti pro účely stanovení výše přiměřeného protiplnění při vytěsnění minoritních akcionářů, přičemž dospívá k závěru o její obecné nepoužitelnosti pro dané účely.
V této souvislosti lze odkázat také na závěry odborné literatury, v níž je tato otázka hojně diskutována, srov․ kupříkladu Zima, P. Velké téma malých společností. Právní rozhledy, 2022, č. 10, s. 366–370; Dědič, J., Lasák, J., Buchta, F. Aplikovatelnost velikostní přirážky při stanovení spravedlivé hodnoty akcií a výše přiměřeného vypořádání. Právní rozhledy, 2011, č. 23–24, s. 801 a násl.; Fišer, R., Kroupová, K. Oceňovací metody pro účely vytěsnění. Obchodněprávní revue, 2021, č. 3, s. 180–188.
JUDr. VLADIMÍR JANOŠEK, Kobylí