OLGA BIČÁKOVÁ
MPSV-SSZ, odbor metodiky a správního řízení
V souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o sociálních službách a zákoníku práce je novelizován s účinnosti od 1. ledna 2007 i zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Ve svém příspěvku bych chtěla čtenářům přiblížit, jak se přijetí uvedených právních úprav promítne do změn zákona o zaměstnanosti.
Novelizace zákona o zaměstnanosti provedená zákonem č. 112/2006 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi (zákony č. 110/2006 Sb. a č. 111/2006 Sb.).
Vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírání podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci, jejich výše, doba jejich poskytování, plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání, výkon veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání či účast v cílených programech k řešení zaměstnanosti jsou (mj. pro orgány pomoci v hmotné nouzi) právně relevantními skutečnostmi pro posouzení, zda se fyzická osoba nachází v hmotné nouzi a může jí být tudíž poskytována pomoc k zajištění základních životních podmínek prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, stanoví povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob sdělovat na výzvu příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi, který o dávce pomoci v hmotné nouzi rozhoduje, bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu․ Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou: pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Od 1. ledna 2007 se zákonem o zaměstnanosti rozšiřuje působnost úřadů práce o spolupráci s orgány pomoci v hmotné nouzi při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností. Úřad práce je nově povinen poskytovat na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi údaje:
| 1. | o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, |
| 2. | zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši, |
| 3. | zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání (jsou to zejména osoby se zdravotním postižením, do 25 let věku, absolventi vysokých škol po dobu 2 let po ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, osoby starší 50 let, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců, osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech, nebo které v nich žijí, společensky nepřizpůsobené osoby a také osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody a ze sociokulturně znevýhodněného prostředí), |
| 4. | zda osoba nastoupila k výkonu veřejně prospěšných prací (veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání) nebo krátkodobého zaměstnání (tj. takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním a je zprostředkováno úřadem práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu) nebo odmítla vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem práce, |
| 5. | zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání, |
| 6. | že uchazeč o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25 odst. 3, tj. tzv. nekolidující zaměstnání, tedy že: | a) | vykonává činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby s měsíčním výdělkem nepřesahujícím polovinu minimální mzdy, nebo | | b) | vykonává činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud za období, na které byly sjednány, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna nepřesahuje polovinu minimální mzdy a údaj o ukončení této činnosti. |
|
Podle právní úpravy do 31. 12. 2006 byla v zákoně o zaměstnanosti maximální výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci stanovena příslušným násobkem částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let věku (dále jen „životní minimum pro účely předpisů o zaměstnanosti“) ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebo ke dni nástupu na rekvalifikaci.
Od 1. ledna 2007 je horní hranice podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci odvozena od příslušného násobku průměrné mzdy v národním hospodářství a to tak, že maximální výše podpory v nezaměstnanosti bude činit 0,58 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci bude činit 0,65 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.
Stávající institut životního minima pro účely předpisů o zaměstnanosti je nahrazen novým pojmem – průměrnou mzdou v národním hospodářství, přičemž podle zákona o zaměstnanosti se podpora v nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání stanoví za první 3 měsíce ve výši 0,12násobku a za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářního roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže:
| a) | splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (náhradní dobou se rozumí doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci, pobírání plného invalidního důchodu, výkonu vojenské základní nebo náhradní služby, výkonu civilní služby, osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžadující mimořádnou péči, osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka a vysílající organizace, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra a soustavné přípravy na budoucí povolání, kterou lze započíst v rozsahu 6 měsíců) přičemž se tato doba posuzuje jako poslední zaměstnání, |
| b) | bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo |
| c) | nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ. |
Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která nezakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Překlenovací příspěvek, který může úřad práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, se poskytuje nejdéle po dobu 3 měsíců, v měsíční výši rovnající se výši 0,12násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí tohoto příspěvku.
Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením č. 554/2006 Sb. (průměrná mzda za toto období činí 19 635 Kč).
Novelizace zákona o zaměstnanosti provedená zákonem č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce
Nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) od 1. ledna 2007 mj. nově definuje závislou práci, kterou se rozumí práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance; považuje se za ní výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Současně se stanoví, že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu podle tohoto zákona, není-li upravena zvláštními právními předpisy [např. zákonem č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 361/2003., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů]. Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Protože zákoník práce nově stanoví, že závislou činnost je možné vykonávat jen v pracovněprávním vztahu, byl v zákoně o zaměstnanosti zrušen zákaz tzv. švarcsystému, tj. § 13 zákona o zaměstnanosti. V návaznosti na zrušení § 13 došlo i ke změnám souvisejících ustanovení zákona o zaměstnanosti.
Pro účely zákona o zaměstnanosti se tak nově rozumí nelegální prací:
| 1. | pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo |
| 2. | pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyžadováno. |
Zákon o zaměstnanosti dále stanoví, že cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání, pokud zákon nestanoví jinak, a platné povolení k pobytu na území České republiky. Za zaměstnání se pro tyto účely od 1. 1. 2007 nově považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo.
Dále došlo i k příslušné změně v úpravě oprávnění zaměstnanců orgánů kontroly. Od 1. ledna 2007 jsou zaměstnanci orgánů kontroly oprávněni při kontrolní činnosti vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti, a nejde-li o manžela nebo dítě kontrolované fyzické osoby i prokázání, že tuto práci vykonávají na předložení povolení k zaměstnání, pokud zákon o zaměstnanosti jeho vydání vyžaduje, a povolení k pobytu.
Současně byla upravena v zákoně o zaměstnanosti oblast správních deliktů, a to vypuštěním skutkové podstaty správního deliktu, kterého se právnická osoba dopustila tím, že nezajišťovala plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, pokud nejde o případ uvedený v § 13 odst. 3. Rovněž byl vypuštěn text, který stanovil výši pokuty, kterou bylo možno úřadem práce za uvedený správní delikt uložit právnické osobě.
Závěrem je potřebné upozornit na změny v odkazech na číselná označení příslušných paragrafů zákoníku práce. Od 1. ledna 2007 se na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní rehabilitace mimo zaměstnání, vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce, ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce se použijí přiměřeně. Na činnost dítěte se od 1. ledna 2007 vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce, ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce se použijí přiměřeně.
V přechodném ustanovení novelizovaného zákona o zaměstnanosti je stanoveno, že správní řízení ve věcech týkajících se plnění povinnosti podle § 13 zákona o zaměstnanosti zahájená a pravomocně neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona tj. před 1. lednem 2007 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Novelizace zákona o zaměstnanosti provedená zákonem č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách
Od 1. ledna 2007 budou úřady práce posuzovat pro účely poskytnutí dávek nebo mimořádných výhod podle zvláštních právních předpisů i stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.
