MICHAL POTOMSKÝ

právník energetické společnosti

Novela EZ především transponuje do českého právního řádu směrnice Evropského parlamentu aRady 2003/544/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií a 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (které nahradily směrnice Evropského parlamentu aRady 96/922/ES a 98/30/ES upravující vnitřní trh s elektrickou energií a zemním plynem) a dále směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES o prosazování kombinované výroby elektřiny a tepla¹․ Po vydání směrnic 96/92/ES a 98/30/ES začalo Evropské společenství měnit svůj postoj v některých otázkách liberalizace trhu s elektrickou energií a zemním plynem směrem k vytvoření pravidel pro jejich rychlejší otevírání, s cílem vytvořit úplně liberalizované energetické trhy s elektrickou energií a zemním plynem a současně zvýšit ochranu zákazníků těchto trhů. Tendence k rychlejšímu otevírání energetických trhů postupně převážily a vyústily v přijetí nových směrnic Evropským parlamentem a Radou obsahující pravidla pro vnitřní trh s elektrickou energií a zemním plynem. Nové směrnice akcentovaly dokončení otevření trhu s elektrickou energií a zemním plynem, oddělení regulovaných a neregulovaných činností energetických společností včetně právního a manažerského oddělení společností a zvýšení intenzity ochrany zákazníků. Oblasti teplárenství se novela EZ dotýká, ve srovnání se změnami v oblasti elektroenergetiky a plynárenství, pouze okrajově.

Směrnice 2003/54/ES a 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 stanovily členským státům Evropské unie povinnost provést jejich transpozici do vnitrostátních právních řádů v relativně krátkém časovém úseku, do 30. června 2004. Většině členských států, včetně České republiky, se tuto lhůtu nepodařilo dodržet.

Proces otevírání trhu s elektřinou a plynem

Smyslem otevírání trhu s elektřinou a plynem je nastolení takového stavu, který by umožnil zákazníkovi svobodně si vybrat svého dodavatele elektřiny či plynu a na druhé straně umožnil dodavateli svobodně zásobovat své zákazníky prostřednictvím nediskriminačního přístupu k sítím, tj. přenosové, přepravní a distribuční soustavě, a vystavení trhu s elektřinou a plynem účinné hospodářské soutěži.

Otevírání trhu s plynem

Na rozdíl od procesu otevírání trhu s elektřinou, který nebyl novelou EZ dotčen, byl proces otevírání trhu s plynem s ohledem na požadavky směrnice 2003/55/ES poněkud urychlen.

Dle původního znění energetického zákona, které korespondovalo s dříve platnou směrnicí 98/30/ES, měla být první etapa otevírání trhu s plynem zahájena 1. ledna 2005 a to minimálně v rozsahu 28 % celkové roční spotřeby, což mělo zahrnovat především zákazníky, jejichž nákup plynu byl v předcházejícím období vyšší než 15 mil. m3 a držitele licence na výrobu elektřiny spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na tuto výrobu. Pro zákazníky, jejichž nákup plynu byl v předcházejícím období vyšší než 5 mil. m3, měl být trh otevřen od 10. srpna 2008. Další proces otevírání trhu s plynem nebyl v energetickém zákoně upraven a podrobnosti otevírání trhu s plynem měl stanovit prováděcí předpis vydaný Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Směrnice 2003/55/ES ve svém článku 23 stanovila pro členské státy povinnost zajistit od 1. července 2004 otevření trhu s plynem všem zákazníkům mimo domácností. Česká republika si v přechodných opatřeních ke Smlouvě o přistoupení České republiky k Evropské unii vyjednala, že do 31. prosince 2004 nebude v České republice tento požadavek uplatňován.² Všem zákazníkům včetně domácností by pak měl být dle směrnice trh s plynem otevřen od 1. července 2007.

Novela EZ v návaznosti na směrnici 2003/55/ES ponechala počátek první etapy otevírání trhu s plynem na 1. leden 2005, ale změnila okruh oprávněných subjektů, pro něž je trh s plynem otevírán. Dle ust. § 55 odst. 3 energetického zákona tak jsou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2005 za podmínek stanovených energetickým zákonem všichni koneční zákazníci, jejichž roční spotřeba vztažená na jedno odběrné místo překročila v roce 2003 hodnotu 15 mil. m3 zemního plynu a dále všichni držitelé licence na výrobu elektřiny spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na tuto výrobu. Od 1. ledna 2006 budou oprávněnými zákazníky za podmínek stanovených energetickým zákonem všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností. Proces otevírání trhu s plynem bude dokončen 1. ledna 2007, kdy se za podmínek stanovených energetickým zákonem stanou oprávněnými zákazníky všichni zákazníci včetně domácností.

I přes existenci výše zmíněného přechodného opatření, které se týká neuplatňování požadavku na otevření trhu s plynem všem zákazníkům mimo domácností až do 31. prosince 2004, bude u otevírání trhu s plynem po určitou dobu existovat nesoulad mezi požadavkem směrnice a vnitrostátní úpravou v energetickém zákoně. Tato disproporce se konkrétně týká období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005, kdy již měl být trh s plynem otevřen všem konečným zákazníkům s výjimkou domácností.

Otevírání trhu s elektřinou

Novela EZ proces otevírání trhu s elektřinou, tak jak byl doposud v energetickém zákoně nastaven, nikterak nemění. Od 1. ledna 2005 se oprávněnými zákazníky stali všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností. Domácnosti se stanou oprávněnými zákazníky dne 1. ledna 2006, kdy dojde k úplnému otevření trhu s elektřinou.

Dle článku 21 směrnice 2003/54/ES však měly členské státy povinnost zajistit otevření trhu pro všechny zákazníky mimo domácností do 1. července 2004, což Česká republika nedodržela, a tento nesoulad byl odstraněn až 1. ledna 2005. Naopak požadavek směrnice na otevření trhu pro všechny zákazníky včetně domácností od 1. července 2007 bude splněn o rok a půl dříve.

Oddělení přenosu, přepravy a distribuce elektřiny a plynu od výroby a obchodu

Pro řádné fungování otevřeného trhu s elektřinou a plynem má stěžejní význam zajištění účinného a nediskriminačního přístupu obchodníka k přenosové, přepravní či distribuční soustavě. Právě pro zajištění účinného a nediskriminačního přístupu k těmto soustavám je v čl. 10, 15 a 17 směrnice 2003/54/ES a čl. 9, 13 a 15 směrnice 2003/55/ES stanoveno, že je-li provozovatel přenosové, přepravní či distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podnikatele³, musí být nezávislý přinejmenším pokud jde o právní formu, organizaci a rozhodování na jiných činnostech nesouvisejících s přenosem, resp. přepravou nebo distribucí. K zajištění této nezávislosti provozovatele soustavy jsou ve směrnicích uvedena minimální kritéria. Jinak řečeno, provozovatelé příslušných soustav musejí splňovat určité podmínky spočívající především v právním a manažerském oddělení od obchodníka či výrobce.

Smyslem tohoto oddělení je snížení možnosti diskriminace uživatelů soustav zejména ve prospěch subjektů spřízněných s provozovatelem příslušné soustavy a oddělení tzv. regulovaných a neregulovaných činností v energetice, tzn. oddělení činností spojených se zajištěním přenosu a distribuce elektřiny a přepravy a distribuce plynu od výroby a obchodu s elektřinou a plynem. Přenos a distribuce elektřiny a přeprava a distribuce plynu budou i po úplném otevření trhů podléhat poměrně striktní regulaci ze strany regulátora, včetně cenové regulace za přepravu, přenos a distribuci elektřiny a plynu, jelikož vzhledem ke své povaze nemohou být účinně vystaveny hospodářské soutěži. Naopak výroba a obchod s elektřinou a plynem budou plně otevřeny hospodářské soutěži a ingerence regulátora především v oblasti určování ceny za dodávku elektřiny a plynu oprávněným zákazníkům bude minimalizována.

Ustanovení ve směrnici 2003/54/ES a 2003/55/ES týkající se oddělení, jež zajišťují určitou nezávislost provozovatele příslušné soustavy na vertikálně integrovaném podnikateli, novela EZ převzala a částečně doplnila. Dle ust. § 24a, § 25a, § 58a a § 59a novelizovaného energetického zákona musí být provozovatel soustavy, pokud je součástí vertikálně integrovaného podnikatele, nezávislý z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování na jiných činnostech netýkajících se přenosu elektřiny (v případě provozovatele přenosové soustavy elektřiny), distribuce elektřiny (v případě provozovatele distribuční soustavy elektřiny), nebo přepravy, uskladňování a distribuce plynu (v případech provozovatele přepravní soustavy plynu nebo provozovatele distribuční soustavy plynu). K zajištění výše uvedeného jsou v novele EZ upravena minimální kritéria upřesňující požadavky na organizační a rozhodovací nezávislost provozovatele soustavy a dále omezena možnost kapitálového propojení a uzavírání ovládacích smluv.

Provozovatelé soustav, jež jsou součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí navíc přijmout vnitřním předpisem program, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního chování ve vztahu k ostatním účastníkům trhu s elektřinou resp. trhu s plynem, zejména pokud jde o přístup do jím provozované soustavy a využívání jeho služeb. V programu musí být dále stanovena pravidla pro zpřístupňování informací o provozování a rozvoji jím provozované soustavy a přístupu do ní, a u provozovatelů distribučních soustav elektřiny nebo plynu do doby právního oddělení činností též opatření k zajištění organizačního a informačního oddělení distribuce od výroby a obchodu. Provozovatelé soustav jsou povinni tento program a jeho změny předat ERÚ a MPO bez zbytečného odkladu po jeho přijetí a zveřejnit ho způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Požadavky obsažené v ustanovení novely EZ o oddělení provozovatele přenosové soustavy elektřiny musí tento provozovatel splňovat ode dne nabytí účinnosti novely EZ, tj. od 30. prosince 2004, resp. od 1. ledna 2005, pokud jde o splnění minimálních kritérií, kapitálového propojení a uzavírání ovládacích smluv. Provozovatel přepravní soustavy plynu je povinen splňovat ustanovení novely EZ o oddělení od 1. ledna 2006 a provozovatelé distribučních soustav elektřiny a plynu pak od 1. ledna 2007. Bez ohledu na výše uvedené termíny jsou provozovatelé soustav povinni poprvé zpracovat a předat ERÚ a MPO předmětný program vylučující diskriminační chování do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti novely EZ, tj. do 30. března 2005.⁴

Ustanovení novely EZ o oddělení činností se v souladu s úpravou ve směrnicích nepoužijí na ty vertikálně integrované podnikatele, kteří jsou držiteli licence na distribuci elektřiny či plynu a kteří poskytují služby pro méně než 90 000 připojených konečných zákazníků. Navíc každý vertikálně integrovaný podnikatel, na něhož se výše uvedené nevztahuje, může požádat Evropskou komisi o výjimku z povinnosti oddělení provozovatele distribuční soustavy elektřiny či plynu, pokud na základě jím zpracované a ERÚ schválené zprávy prokáže plně funkční a neznevýhodňující přístup do své distribuční soustavy všem účastníkům trhu s elektřinou (plynem) týkající se podmínek připojení distribuce elektřiny (plynu), včetně průhledné tvorby cen za jím poskytované služby.

ERÚ může rozhodnout o možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních nákladů vzniklých provozovatelům soustav v souvislosti s otevřením trhu s elektřinou nebo trhu s plynem do regulovaných cen. Dle prvotních odhadů pouze náklady spojené s oddělením provozovatelů soustav se budou pohybovat v řádu miliard korun. Bude tedy zajímavé sledovat, v jaké míře tyto náklady ERÚ promítne do regulovaných cen a přenese je tak na konečného zákazníka.

Změna subjektů oprávněných k dodávce elektřiny a plynu konečným zákazníkům

S oddělením přenosu, přepravy a distribuce elektřiny a plynu od výroby a obchodu je úzce spjata i problematika změny subjektů oprávněných dle novely EZ dodávat (prodávat) elektřinu a plyn konečným zákazníkům.

Právní úprava před účinností novely EZ

Dodávat elektřinu a plyn chráněným zákazníkům (tj. za regulované ceny) byl oprávněn a zároveň za splnění stanovených podmínek chráněným zákazníkem povinen držitel licence na distribuci elektřiny v případě dodávky elektřiny a držitel licence na přepravu plynu nebo na distribuci plynu v případě dodávky plynu.

Naopak oprávněný zákazník byl oprávněn nakupovat elektřinu od držitelů licence na obchod s elektřinou nebo licence na výrobu elektřiny, v případě plynu pak od držitelů licence na obchod s plynem nebo licence na výrobu plynu. Jelikož však trh s plynem nebyl do 31. prosince 2004, na rozdíl od trhu s elektřinou, ani částečně otevřen, neexistoval zde ani jeden oprávněný zákazník a nemohl být a nebyl prodej plynu oprávněným zákazníkům prostřednictvím držitelů licence na obchod s plynem nebo na výrobu plynu fakticky uskutečňován.

Současná právní úprava

Novela EZ změnila zásadním způsobem principy dodávek elektřiny a plynu chráněným zákazníkům, když stanovila, že dodávka elektřiny nebo dodávka plynu chráněnému zákazníkovi je uskutečňována na základě licence na distribuci elektřiny nebo licence na distribuci popř. přepravu plynu pouze do 31. prosince 2004. Od 1. ledna 2005 může být dodávka elektřiny nebo plynu chráněným zákazníkům uskutečňována pouze držitelem licence na obchod s elektřinou v souladu s ust. § 29 odst. 1 písm. b) energetického zákona, resp. držitelem licence na obchod s plynem v souladu s ust. § 63 odst. 1 písm. b). Jedinou výjimkou je dle ust. § 25 odst. 11 písm. y) energetického zákona dodávka elektřiny chráněným zákazníkům prováděná v období do 31. prosince 2005 držitelem licence na distribuci elektřiny v případech, kdy je k jeho zařízení připojeno méně než 100 000 odběrných míst konečných zákazníků. U dodávek plynu se však tato výjimka neuplatní.

Pokud provozovatel distribuční soustavy plynu není zároveň držitelem licence na obchod s plynem, je povinen od 1. ledna 2005 uzavřít za účelem zajištění dodávky plynu pro chráněné zákazníky smlouvu o zajištění distribuce s držitelem licence na obchod s plynem. Tato povinnost se týká více než sta, především menších provozovatelů distribučních soustav, kteří nejsou zároveň držitelem licence na obchod s plynem. Provozovatelů distribučních soustav elektřiny se tento problém netýká, jelikož všichni držitelé licence na distribuci elektřiny, k jejichž zařízení je připojeno více než 100 000 odběrných míst konečných zákazníků, jsou též držiteli licence na obchod s elektřinou, a ostatní držitelé licence na distribuci elektřiny mohou dodávat elektřinu chráněným zákazníkům až do 31. prosince 2005. Od 1. ledna 2006 bude trh s elektřinou zcela otevřen a tudíž zde budou existovat pouze zákazníci oprávnění, nikoli již zákazníci chránění.

Prodej elektřiny oprávněným zákazníkům je i po novele EZ uskutečňován prostřednictvím držitele licence na obchod s elektřinou nebo na výrobu elektřiny, prodej plynu pak i nadále držitelem licence na obchod s plynem nebo držitelem licence na výrobu plynu.

Institut tzv. dodavatele poslední instance

V souladu s ustanoveními ve směrnicích k zajištění větší ochrany nejvíce zranitelných zákazníků je v § 12a energetického zákona nově upravena možnost dodávek elektřiny a plynu domácnostem a malým zákazníkům prostřednictvím tzv. dodavatele poslední instance. Dodavatelem poslední instance je držitel licence na obchod s elektřinou či plynem, jenž byl pro dané území vybrán ERÚ na základě splnění jím vyhlášených kritérií. Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu či plyn za regulované ceny v kvalitě stanovené prováděcím právním předpisem i po úplném otevření trhu s elektřinou a plynem všem domácnostem a malým zákazníkům, kteří o to požádají. Malým zákazníkem se přitom rozumí zákazník zaměstnávající v pracovním poměru méně než 50 zaměstnanců, jehož čistý obrat za poslední účetní období nepřesáhl 250 mil. Kč, a jehož odběrné místo je v případě dodávky elektřiny připojeno k síti nízkého napětí. Do doby, než ERÚ rozhodne o výběru dodavatele poslední instance, je dodavatelem poslední instance obchodník s elektřinou či plynem, jenž je nebo byl součástí regionálního distributora elektřiny či plynu (např. Severomoravská energetika, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s. v regionu severní Moravy apod.). Pokud ERÚ rozhodne o změně dodavatele poslední instance, přecházejí ex lege práva a povinnosti vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny či plynu uzavřených mezi zákazníkem a původním dodavatelem poslední instance na dodavatele nového.