Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

15. 12. 2006, [Právní zpravodaj]
K některým otázkám spojování podniků

Jedním z pilířů komunitárního soutěžního práva je kontrola externího růstu podniků spojováním. Spojení podniků s komunitárním rozměrem podléhá schválení Komisí ES, přičemž komunitární rozměr je již od doby vydání prvního nařízení o kontrole spojování podniků1) posuzován podle obratu podniků podílejících se na spojení (dotčených2) podniků).3)

VÁCLAV STAŇKOVSKÝ

advokátní koncipient v advokátní kanceláři Císař, Češka, Smutný a spol.

Komise vydala v roce 1990 čtyři sdělení, ve kterých podrobněji vysvětluje pojmy spojování, plně funkčních společných podniků, dotčených podniků a způsob výpočtu obratu.4 Ačkoliv tato sdělení nejsou právně závazná, dávají vodítko, jak bude Komise při aplikaci nařízení postupovat, a jsou proto velmi významná. Dne 28. září 2006 publikovala Komise návrh konsolidovaného sdělení k příslušnosti („návrh sdělení“),5 jež má dosud platná výše citovaná sdělení konsolidovat do jediného dokumentu. Návrh má být zároveň přizpůsoben textu nového nařízení o kontrole spojování podniků,6 jež nabylo účinnosti 1. května 2004, a reflektovat nejnovější rozhodovací praxi Komise a judikaturu komunitárních soudů. Nové nařízení o kontrole spojování podniků nemění zásadní principy právní úpravy, proto ani návrh sdělení neobsahuje významný obsahový posun.

Obrat dotčených podniků

Nejpodstatnější obsahové změny v porovnání s dosud platnými sděleními přináší návrh sdělení v části týkající se výpočtu obratu. Komise v současné době7 do obratu pojišťoven, které představují významné institucionální investory na globálních finančních trzích, nezapočítává finanční výnosy (dividendové příjmy, zisky z obchodů s investičními instrumenty apod․) Podle návrhu sdělení by však napříště měly být tyto výnosy do obratu pojišťoven zahrnuty.8

Základem pro výpočet obratu podle nařízení o kontrole spojování podniků je údaj o výši obratu zjištěný z naposledy vyhotovené a auditované účetní závěrky. Návrh sdělení nyní výslovně stanoví, že Komise tento údaj upraví také v případě, kdy v průběhu účetního období, k němuž se závěrka vztahuje, došlo k nabytí či pozbytí aktiv a obrat zjištěný ze závěrky proto dostatečně nevypovídá o významnosti dotčeného podniku z hlediska trhu.9

Pro účely stanovení působnosti nařízení o kontrole spojování podniků je nutno odlišovat obrat celosvětový, obrat dosažený na území Společenství a obrat dosažený na území jednotlivých členských států.10 Část sdělení, která se zabývá geografickým určením obratu, byla podstatně zpřesněna a rozšířena. Například při prodeji zboží dochází k situacím, kdy se sídlo kupujícího, místo uzavření smlouvy a místo dodání zboží liší. Podle textu návrhu sdělení bude v takovém případě pro místní určení obratu zpravidla rozhodující místo dodání zboží, neboť zde z hlediska kupujícího obvykle dochází k soutěži. To platí i v případě centrálně uskutečňovaných nákupů. Pokud tedy dodavatel zasílá zboží do centrálního nákupního střediska, které je následně distribuuje do poboček, bude obrat přiřazen podle místa centrálního nákupního střediska. Jestliže však jednotlivé pobočky sice nakupují přes centrální středisko, avšak dodavatelé zasílají zboží přímo pobočkám, bude rozhodující umístění poboček.11 V návrhu sdělení je samostatně řešena problematika místního určení obratu při poskytování služeb.12 Pro místní určení obratu úvěrových a finančních institucí, který je dosažen z poskytování služeb zákazníkům, má být podle textu návrhu sdělení rozhodující místo sídla zákazníka. Na rozdíl od současné praxe Komise, jež obrat přiřazuje podle sídla pobočky, která dosáhla obratu,13 mělo by být toto pravidlo napříště uplatněno pouze u operací, které se nevztahují k určitým zákazníkům.14

Několik souvisejících operací

V preambuli nového nařízení o kontrole spojování podniků je nově výslovně zmíněno, že několik úzce souvisejících operací je vhodné považovat za jediné spojení. Úzká souvislost může být dána vzájemnou podmíněností operací.15 Pro posouzení této otázky je podle návrhu sdělení nezbytné vycházet z ekonomického účelu souboru operací. Je-li smyslem operací nabytí kontroly nad jedním či více podniky a jsou-li operace vzájemně podmíněné takovým způsobem, že by žádná z nich nebyla uskutečněna bez ostatních, měly by být posouzeny jako jedno spojení.16 Podmíněnost operací může být dána de iure i de facto; faktická podmíněnost je však podle Komise nepravděpodobná, jestliže tyto operace neprobíhají současně.17 Návrh sdělení obsahuje podrobnou analýzu dalších aspektů této problematiky.

Úzká souvislost může existovat také v případě, kdy má nabytí kontroly formu několika nákupů cenných papírů uskutečněných v přiměřené časové návaznosti.18 Spojením v takovém případě není až poslední operace, která zakládá kontrolu, ale všechny tyto nákupy. To může být podle Komise významné především v případě uložení dekoncentračního opatření.19

Změny ve spojení po vydání rozhodnutí o povolení spojení

V praxi vyvolávala značnou nejistotu otázka, jak postupovat v případě, kdy dotčené podniky měly zájem poté, co bylo vydáno rozhodnutí o slučitelnosti spojení se společným trhem, uskutečnit spojení odchylným způsobem, než jak jej oznámily. Komise k tomu v návrhu sdělení uvádí, že změna ve formě spojení (fúze namísto nabytí kontroly či naopak) představuje podstatnou změnu a vyžaduje proto novou notifikaci. Komise současně (poněkud překvapivě) uvádí, že pokud by dotčené podniky nejprve uskutečnily spojení získáním kontroly a teprve následně provedly fúzi, jednalo by se již pouze o vnitřní reorganizaci, jež by povinnosti notifikace a schválení nepodléhala.

Na soulad provedení spojení s rozhodnutím Komise naproti tomu nemají vliv nepodstatné změny, jako např. taková změna ve výši nabývaného podílu na hlasovacích právech, která neovlivní míru nebo formu nabývané kontroly.20

Upuštění od spojení

V novém nařízení 139/2004 o kontrole spojování podniků je výslovné zakotvení institutu upuštění od spojení21. Poté, co Komise zahájí řízení o povolení spojení, které vyvolává vážné pochybnosti o slučitelnosti se společným trhem, mohou dotčené podniky prokázat, že od spojení upustily a Komise nemusí vydat rozhodnutí podle čl. 8 odst. 1 až 4 nařízení. V návrhu sdělení Komise uvádí, že důkaz o upuštění spojení musí v zásadě odpovídat dokumentům, na jejichž základě bylo řízení zahájeno. Jestliže tedy dotčené podniky například předložily smlouvu, na jejímž základě mělo ke spojení dojít, musí Komisi k prokázání, že od spojení upustily, předložit právně závaznou dohodu o zrušení této smlouvy. V případě nabídky převzetí nebo oznámení o záměru uskutečnit nabídku převzetí požaduje Komise doložit veřejné oznámení o zrušení nabídky převzetí nebo upuštění od záměru učinit nabídku převzetí.22

Závěr

Návrh sdělení kromě výše uvedeného přináší celou řadu dílčích doplnění a zpřesnění. To se týká zejména části týkající se pojmu kontroly,23 společné kontroly více podniky24 či společných podniků (joint ventures).25 Tyto úpravy, jakož i obsahový posun, o němž byla zmínka v předchozích částech příspěvku, lze hodnotit kladně. Současně proběhla k návrhu veřejná diskuse, která byla ukončena 1. prosince letošního roku a o jejímž výsledku bude Právní zpravodaj informovat. Konsolidované sdělení k příslušnosti by mělo být vydáno počátkem roku příštího.



Poznámky pod čarou:

Sdělení Komise o pojmu spojování podle nařízení Rady (EHS) 4064/89 o kontrole spojování podniků (publikováno v Úř.Věst. 98/C 66/02), sdělení Komise o pojmu plně funkčních společných podniků, (publikováno v Úř.Věst. 98/C 66/01), sdělení Komise o pojmu dotčených podniků (publikováno v Úř.Věst. 98/C 66/03) a sdělení Komise o výpočtu obratu (publikováno v Úř.Věst. 98/C 66/04).

Draft Commission Consolidated Jurisdictional Notice under Council Regulation (EC) No 139/2004 on the control of concentrations between undertakings, uveřejněno na stránkách Komise: http://ec.europa.eu/comm/competition/ mergers/ legislation/jn.pdf.

NařízeníRady 139/20044/EHS o kontrole spojování podniků.

Bod 57 sdělení Komise k výpočtu obratu.

Bod 185 návrhu sdělení.

Bod 146 návrhu sdělení.

Čl. 1 odst. 2 a 3 nařízení.

Podrobněji viz bod 166 a 167 návrhu sdělení.

Analyzovány jsou mj. specifické situace poskytování služeb letecké dopravy nebo dálkových telefonických hovorů. Blíže viz body 168–170 návrhu sdělení.

Bod 54 sdělení Komise k výpočtu obratu.

Bod 179 návrhu sdělení.

Considérant 20 i.f. nařízení.

Blíže viz bod 33 a násl. návrhu sdělení. Komise se v této části opakovaně odvolává především na závěry Soudu prvního stupně z dosud nepublikovaného rozhodnutí ve věci Cementbouw (T-282/02).

Bod 38 návrhu sdělení.

Considérant 20 i.f. nařízení.

Srov. bod 44 návrhu sdělení.

Srov. bod 117 návrhu sdělení a tam cit. pozn.

Čl. 6 odst. 1 písm. c) i.f. nařízení.

Blíže viz body 111 až 115 návrhu sdělení.

Zajímavý je např. závěr, že na typické investiční fondy se nevztáhne výjimka podle čl. 3 odst. 5 nařízení, neboť fondy obvykle v cílových společnostech vykonávají akcionářská práva a cílové společnosti ovlivňují (bod 109 návrhu) ve spojení s upozorněním, že nepřímou kontrolu může nabýt také investiční společnost, jež spravuje investiční fond, do jehož majetku je nakoupen kontrolní balík akcií cílové společnosti. Tak tomu bude podle Komise tehdy, pokud rozptýlená akcionářská (investorská) struktura fondu svá akcionářská práva ve vztahu k fondu nevykonává a strategická rozhodnutí ve fondu proto činí investiční společnost (srov. k tomu bod 12 návrhu).

Srov. např. bod 74 návrhu, kde Komise uvádí, že společná kontrola může nastat i v případě závislosti majoritu držící mateřské společnosti na druhé mateřské společnosti, jež disponuje nezbytným know-how nebo technologií, které vložila do společně kontrolovaného podniku. Formulačně přepracována byla část týkající se změn společné kontroly (body 79–87 návrhu).

Např. v bodu 94 an. návrhu Komise upřesňuje, za jakých podmínek je společný podnik, který prodává podstatnou část své produkce mateřským společnostem, samostatnou hospodářskou jednotkou. Návrh na rozdíl od současného sdělení obsahuje analýzu, za jakých podmínek je rozšíření společného podniku spojením ve smyslu nařízení (body 102–104).

Poznámky pod čarou:
4

Sdělení Komise o pojmu spojování podle nařízení Rady (EHS) 4064/89 o kontrole spojování podniků (publikováno v Úř.Věst. 98/C 66/02), sdělení Komise o pojmu plně funkčních společných podniků, (publikováno v Úř.Věst. 98/C 66/01), sdělení Komise o pojmu dotčených podniků (publikováno v Úř.Věst. 98/C 66/03) a sdělení Komise o výpočtu obratu (publikováno v Úř.Věst. 98/C 66/04).

5

Draft Commission Consolidated Jurisdictional Notice under Council Regulation (EC) No 139/2004 on the control of concentrations between undertakings, uveřejněno na stránkách Komise: http://ec.europa.eu/comm/competition/ mergers/ legislation/jn.pdf.

6

NařízeníRady 139/20044/EHS o kontrole spojování podniků.

7

Bod 57 sdělení Komise k výpočtu obratu.

8

Bod 185 návrhu sdělení.

9

Bod 146 návrhu sdělení.

10

Čl. 1 odst. 2 a 3 nařízení.

11

Podrobněji viz bod 166 a 167 návrhu sdělení.

12

Analyzovány jsou mj. specifické situace poskytování služeb letecké dopravy nebo dálkových telefonických hovorů. Blíže viz body 168–170 návrhu sdělení.

13

Bod 54 sdělení Komise k výpočtu obratu.

14

Bod 179 návrhu sdělení.

15

Considérant 20 i.f. nařízení.

16

Blíže viz bod 33 a násl. návrhu sdělení. Komise se v této části opakovaně odvolává především na závěry Soudu prvního stupně z dosud nepublikovaného rozhodnutí ve věci Cementbouw (T-282/02).

17

Bod 38 návrhu sdělení.

18

Considérant 20 i.f. nařízení.

19

Srov. bod 44 návrhu sdělení.

20

Srov. bod 117 návrhu sdělení a tam cit. pozn.

21

Čl. 6 odst. 1 písm. c) i.f. nařízení.

22

Blíže viz body 111 až 115 návrhu sdělení.

23

Zajímavý je např. závěr, že na typické investiční fondy se nevztáhne výjimka podle čl. 3 odst. 5 nařízení, neboť fondy obvykle v cílových společnostech vykonávají akcionářská práva a cílové společnosti ovlivňují (bod 109 návrhu) ve spojení s upozorněním, že nepřímou kontrolu může nabýt také investiční společnost, jež spravuje investiční fond, do jehož majetku je nakoupen kontrolní balík akcií cílové společnosti. Tak tomu bude podle Komise tehdy, pokud rozptýlená akcionářská (investorská) struktura fondu svá akcionářská práva ve vztahu k fondu nevykonává a strategická rozhodnutí ve fondu proto činí investiční společnost (srov. k tomu bod 12 návrhu).

24

Srov. např. bod 74 návrhu, kde Komise uvádí, že společná kontrola může nastat i v případě závislosti majoritu držící mateřské společnosti na druhé mateřské společnosti, jež disponuje nezbytným know-how nebo technologií, které vložila do společně kontrolovaného podniku. Formulačně přepracována byla část týkající se změn společné kontroly (body 79–87 návrhu).

25

Např. v bodu 94 an. návrhu Komise upřesňuje, za jakých podmínek je společný podnik, který prodává podstatnou část své produkce mateřským společnostem, samostatnou hospodářskou jednotkou. Návrh na rozdíl od současného sdělení obsahuje analýzu, za jakých podmínek je rozšíření společného podniku spojením ve smyslu nařízení (body 102–104).