Přitom již od zveřejnění zákona č. 411/2005 Sb. ve Sbírce zákonů (17. října 2005), který bodový systém do našeho právního řádu instaloval, bylo zřejmé, že má být uveden v život 1. červencem 2006. Někteří senátoři přesto navrhovali odložení účinnosti konkrétně vyjmenovaných ustanovení příslušných novel zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, které upravují bodový systém a které ještě nenabyly své účinnosti․ Součásti jejich návrhu bylo rovněž snížení nepřiměřené a v médiích v poslední době značně kritizované horní hranice pokut za užití dálnice bez uhrazení časového poplatku (z 500 000 Kč na 100 000 Kč) a za neodstranění starého neplatného dílu časového kupónu z předního skla vozidla (ze 100 000 Kč na 20 000 Kč) a dále změna veřejností hodně diskutované platné úpravy omezení jízdy kamiónů o víkendech.
Pro připomenutí je třeba uvést, že hlavní ideový záměr této zásadní změny stávajících pravidel silničního provozu je koncentrován ve snahu zvýšit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a tím zvrátit dosavadní alarmující stav nehodovosti v České republice. Snahou odpovědného ministerstva, vlády a potažmo zákonodárného sboru vždy bylo vytvořit takové právní prostředí, které zvýší motivaci řidičů k dodržování pravidel silničního provozu a současně zajistí rychlou vynutitelnost práva v případech, kdy stanovená pravidla budou porušena. Je tak činěno zejména zavedením bodového hodnocení přestupků a trestných činů proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích i celkovým zpřísněním sankcí za porušení stanovených povinností. Bodový systém obecně spočívá v tom, že řidičům motorových vozidel budou za vybrané přestupky a trestné činy zaznamenávány body do celkové výše 12. Tyto body nemají představovat sankci za spáchaný přestupek či trest za trestný čin, ale jsou pouze administrativním opatřením ohodnocujícím nebezpečnost protiprávního jednání. V praxi to bude znamenat, že za spáchaný přestupek nebo trestný čin bude řidiči uložena sankce podle zákona o přestupcích, či trest za trestný čin a zároveň ještě, půjde-li o vybrané protiprávní jednání spadající do systému bodového hodnocení, mu bude zaznamenán příslušný počet bodu ve škále od 7 do 1 bodu za vybraný skutek. Při dosažení limitu 12 bodů pozbude řidič odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel a s tím i řidičské oprávnění. Znovu je může získat až po uplynutí 1 roku a po absolvování přezkoušení z odborné způsobilosti.
Důvodů, proč bylo toto posunutí v podstatě v hodině dvanácté navrhováno, bylo prezentováno několik. Od námitek, že systém je vnitřně nevyvážený (určitá nesouměřitelnost závažnosti některých jednání řidičů ve vztahu k jejich bodovému ohodnocení), přes celkově nízkou hranici bodů, při jejíž dosažení pozbývá řidič své řidičské oprávnění (bylo neúspěšně navrhováno zvýšit stávajících 12 bodů na 18, či dokonce 24 bodů) a značnou složitost a z toho vyplývající administrativní náročnost nového systému až po obavy z věcné, finanční a personální nepřipravenosti obcí s rozšířenou působností, které ponesou hlavní tíži jeho reálného zajišťování. Motivaci k takovému návrhu lze jistě hledat i v blížících se volbách, neboť adresáty předmětné právní úpravy budou nejen řidiči, ale i ostatní účastníci silničního provozu, kteří dohromady tvoří jistě nemalý voličský potenciál.
Nyní, poté co nebyl návrh na jednoroční odložení akceptován, má tedy bodový systém otevřenou cestu do praxe a lze jen věřit, že se skutečně pozitivně projeví na bezpečnosti silničního provozu.
Legs.
