ustanovení, že tělem zemřelého je i tělo mrtvě narozeného dítěte (dnes často končí jako nemocniční odpad),

harmonizace s novým občanským zákoníkem, který posílil ochranu osobnostních práv po smrti člověka (§ 82 odst․ 2 ObčZ) a ochranu lidských ostatků deponovaných mimo pohřebiště (§ 92 odst. 2 ObčZ),

zavedení koordinovaného systému dozoru nad činnostmi v pohřebnictví (krajské úřady se stanou orgány dohledu nad provozovateli veřejných pohřebišť),

nová úprava sankcí,

svěření zajišťování pohřbení v případě tzv. sociálních pohřbů dle § 5 PohřZ do přenesené působnosti obcí (namísto dosavadní samostatné působnosti),

změna kvalifikačních požadavků pro výkon podnikatelských činností v pohřebnictví,

požadavek, aby konečnou rakví byla pevně zavřená rakev s lidskými pozůstatky určená pro jejich pohřbení, vyrobená z dřevěných desek nebo desek na bázi dřeva a splňující kritéria pevnosti rakve pro pohřbení nebo alespoň parametry ve shodě s určenou normou, definovanou v § 4a TechPVýr,

sjednocení terminologie novými definicemi.