Prodloužení režimu A programu Antivirus
Vzhledem k tomu, že byla zavedena další omezení činnosti v některých oblastech ekonomiky (zejména pohostinství a kultura, mimoškolní aktivity) v rámci epidemiologických opatření a zatím nedošlo ke schválení nové úpravy podpory v době částečné nezaměstnanosti, tj. české obdoby tzv. Kurzarbeitu (sněmovní tisk č. 1025), schválila vláda prodloužení režimu A programu Antivirus do konce kalendářního roku.
Změnou je, že v případě náhrady mzdy vyplácené v souvislosti s omezením provozu v důsledku protiepidemiologických opatření, bude zaměstnavatelům kompenzována náhrada mzdy až do výše 100% nákladu, maximálně však 50.000 Kč na jednoho zaměstnance na měsíc, a to od 1. října 2020.
V případě karantény však náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem bude kompenzována do výše 80% nákladů.
O případném prodloužení režimu B (zejména kompenzace při částečné nezaměstnanosti a prostojích) a režimu C (slevy na pojistném) se bude ještě jednat․
Česká obdoba „Kurzarbeitu“
Dne 25. září 2020 předložila vláda návrh české obdoby tzv. Kurzarbeitu (sněmovní tisk č. 1025), která by měla být zakotvena v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná právní úprava reaguje na situaci okolo pandemie koronaviru a má upravit obecněji podporu v době částečné zaměstnanosti a jiných případech překážek v práci na straně zaměstnavatele a přispět tak k zachování pracovních míst.
Ačkoli předseda Poslanecké sněmovny vyhlásil na návrh vlády stav legislativní nouze a návrh zákona tak měl být projednán ve zkráceném jednání s vynecháním 1. čtení, pokračování stavu legislativní nouze dne 30. září 2020 nebylo schváleno a návrh zákona tak čeká klasický legislativní proces.
Co a proč se má měnit?
Stávající právní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti nebyla v případě koronavirové krize účinně využitelná. Překážkou pro využívání tohoto institutu byla zejména výše příspěvku, která nemotivovala zaměstnavatele ponechat si zaměstnance v pracovním poměru.
Výše tohoto příspěvku je stanovena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„Zákon o zaměstnanosti“) a činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, maximálně 0,125 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, což aktuálně je 4 179 Kč. Pokud by tedy výdělek zaměstnance odpovídal průměrné mzdě 33 429 Kč, zaměstnavatel by byl povinen v případě překážky v práci z důvodu omezení odbytu vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 20 057 Kč, přičemž příspěvek od státu by činil 4 179 Kč, což důvodová zpráva k návrhu zákona vyhodnotila jako nedostatečnou podporu.
S ohledem na předchozí realizaci podpory v rámci programu Antivirus a rovněž na obtížnou realizaci stávajícího příspěvku v době částečné nezaměstnanosti bylo vyhodnoceno, že je potřeba legislativně ukotvit systémovou podporu. Ta by dle důvodové zprávy k návrhu zákona měla být schopna operativně a efektivně reagovat na všechny nepředvidatelné události nezaviněné zaměstnavatelem (ekonomická recese, pandemie, živelní události, kyberútok apod.) a která v těchto případech podpoří zachování pracovních míst.
Do Zákona o zaměstnanosti se tak navrhuje zakotvit nový institut, kterým má být podpora v době částečné zaměstnanosti (lidově „Kurzarbeit“). Navrhovaná právní úprava přebírá parametry a postupy osvědčeného programu Antivirus a doplňuje je o některé další podmínky poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti.
V čem bude částečná zaměstnanost spočívat?
Cílem Kurzarbeitu je udržení pracovních míst u osob, které jsou ve zvýšené míře v konkrétních situacích ohroženi nezaměstnaností. Institut podpory v době částečné zaměstnanosti má při splnění podmínek pro její poskytnutí spočívat v přebrání mzdových nákladů za dobu „nepráce“ za zaměstnavatele státem. V případě podpory v době částečné zaměstnanosti tedy zaměstnavatel nebude za hodiny „nepráce“ vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy tak, jako za standardní situace v případě vzniku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Podporu v době částečné zaměstnanosti bude zaměstnancům poskytovat Úřad práce České republiky prostřednictvím jejich zaměstnavatele.
Podmínky pro vznik nároku
| ► | Podpora v době částečné zaměstnanosti má náležet zaměstnanci, jehož pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a ke dni podání oznámení zaměstnavatele trvá alespoň 3 měsíce. |
| ► | Podpora v době částečné zaměstnanosti má náležet zaměstnanci za celý kalendářní měsíc, ve kterém nemůže konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207 až 209 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která u jeho zaměstnavatele nastala v přímé souvislosti s některým ze stanovených důvodů, pokud zaměstnavatel nepřiděluje tomuto zaměstnanci práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % jeho týdenní pracovní doby rozvržené podle § 84 Zákoníku práce na příslušný kalendářní měsíc. |
| ► | Zaměstnavatel je povinen před podáním písemného oznámení na krajskou pobočku Úřadu práce písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na jeho straně, na základě které zaměstnanci náleží podpora v době částečné zaměstnanosti. |
| ► | Podpůrčí doba má činit nejvýše 12 měsíců (přesnou délku určí nařízení vlády) a podporu lze vyčerpat v období 24 měsíců počínajícím ode dne podání oznámení zaměstnavatelem. |
| ► | Podpora v době částečné zaměstnanosti náleží zaměstnanci pouze za tu část jeho týdenní pracovní doby, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a její výše činí 70 % průměrného hodinového čistého výdělku. Maximální výše podpory v době částečné zaměstnanosti má však činit měsíčně 1násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení zaměstnavatelem. |
| ► | Podporu bude možné čerpat na základě nařízení vlády, které bude vydáno, pokud bude ohrožena ekonomika státu nebo jejích odvětví. Podpora bude moci být omezena na odvětví nebo i regiony. |
Návrh Kurzarbeitu v současném znění počítá s tím, že zaměstnavatelé budou mít povinnost podporu vyplatit jednotlivým zaměstnancům do 10 dnů od jejího poskytnutí ze strany Úřadu práce. Podpora v částečné zaměstnanosti bude předmětem exekučních srážek proti zaměstnanci jako povinnému. Zaměstnavatel bude muset odvést pojistné na sociální zabezpečení z částky rovnající se podpoře v zaměstnanosti vyplacené jeho zaměstnancům.
Poměrně nestandardní postup je zvolen u pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Zde je stanoveno, že pokud je vyměřovací základ zaměstnance v měsíci (v zásadě zúčtovaná mzda a všechny její složky), v němž mu náleží podpora v době částečné zaměstnanosti podle Zákona o zaměstnanosti, nižší než průměrný hrubý měsíční výdělek stanovený podle zákoníku práce pro toto období, je zaměstnavatel povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto částek, přičemž doplatek bude z jedné třetiny hradit zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel.
