Ministerstvo vnitra předložilo dne 21. 9. 2020 do připomínkového řízení revizi krizové legislativy, konkrétně návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., a návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), a některé další zákony. Návrhy byly připraveny na základě usn. vlády č. 515 ze dne 7. 5. 2020, k návrhu zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 v r. 2020 a o změně některých souvisejících zákonů. Jím bylo uloženo připravit návrhy změn právních předpisů upravujících opatření využitelná ke zvládání epidemií.
Cílem návrhu změny ústavního zákona č. 110/1998 Sb. je v první řadě zakotvit na ústavní úrovni stav nebezpečí, který je dle současné právní úpravy obsažen toliko v zákoně č․ 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), a který jej umožňuje vyhlásit výlučně hejtmanovi kraje pro jím spravovaný kraj či jeho část. Podle navrhované úpravy bude nově moci na celém území státu nebo jeho části vyhlásit stav nebezpečí i vláda; současně se ponechává možnost vyhlásit jej pro území kraje nebo jeho části hejtmanem kraje (primátorem hl. m. Prahy).
V návaznosti na ústavní zakotvení stavu nebezpečí se současně upravuje i definice nouzového stavu. Zásadním rozdílem mezi stavem nebezpečí vyhlášeným vládou a nouzovým stavem bude míra intenzity ohrožení chráněných statků, možnost odvrácení ohrožení a rozsah možnosti omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva a svobody.
Návrh ústavniho zákona dále upravuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb tak, aby již nevznikaly výkladové pochybnosti při jeho aplikaci. Výslovně se stanoví, že prodloužením lhůt je míněn jednak odklad termínu konání voleb, se kterým je spojeno prodloužení předchozího volebního období, a jednak prodloužení lhůt pro přípravu voleb, které se budou odvíjet od odloženého termínu voleb. Umožňuje se opakovaně prodloužit lhůty, a tím i volební období, avšak opět pouze zákonem a maximálně o 6 měsíců. Úprava samotného odložení voleb se vztahuje na volby, které se konají z jiného důvodu, než je uplynutí volebního období (např. soudní rozhodnutí o neplatnosti voleb, úmrtí senátora, pokles počtu zastupitelů obce pod zákonem stanovenou hranici). Již vyhlášené volby do zastupitelstev obcí, které nejsou spojeny s koncem pravidelného volebního období, a současně se mají konat jen na části území státu, bude moci, při splnění stejných podmínek, které platí pro odklad voleb formou zákona, odložit vláda svým rozhodnutím. Tato pravomoc vlády se v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR nově výslovně zakotvuje. Pravomoc vlády se má týkat výlučně nových nebo opakovaných voleb do zastupitelstev obcí.
Po vzoru Bezpečnostní rady státu (BRS) se do ústavního zákona zakotvuje Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) jako pracovní orgán vlády pro řešení stavů ohrožujících bezpečnost ČR (řešení nastalých krizových situací), zatímco BRS bude orgánem pro přípravu návrhů k zajišťování bezpečnosti ČR (pro futuro). V návrhu je dále zpřesněna publikace rozhodnutí o vyhlášení krizových stavů. V případě stavu nebezpečí vyhlášeného orgánem kraje bude rozhodnutí publikováno v nově připravované Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (navrhuje se zakotvit vládním návrhem zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, který je jako sn. tisk č. 576 projednáván Poslaneckou sněmovnou). Rozhodnutí o stavu nebezpečí, který je vyhlášen vládou, nouzovém stavu, stavu ohrožení státu nebo válečném stavu budou vyhlašována ve Sbírce zákonů, resp. v nové Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Na základě nového oprávnění vlády k vyhlášení stavu nebezpečí, které vychází z návrhu novely ústavního zákona č. 110/1998 Sb., návrh novely zákona č. 240/2000 Sb. podrobněji vymezuje možný zásah do práv a svobod garantovaných Listinou, a to nejen ze strany vlády, ale i ze strany hejtmana kraje (primátora hl. m. Prahy), kterému zůstává oprávnění k vyhlášení stavu nebezpečí zachováno.
Návrh novely zákona č. 240/2000 Sb. upravuje problematiku zastupitelnosti starosty obce, starosty obce s rozšířenou působností nebo hejtmana kraje, nemohou-li plnit úkoly stanovené krizovým zákonem, a zakotvuje povinnost krajského úřadu zpřístupnit rozhodnutí o vyhlášení krizového stavu a rozhodnutí o krizovém opatření vydané hejtmanem (primátorem hl. m. Prahy) na úřední desce. Stanoví také podrobnou působnost ÚKŠ, jeho složení a jmenování jeho předsedy, upravuje problematiku přestupků (včetně oprávnění Policie ČR a obecní policie ke kontrole dodržování krizových opatření), náhrady škody a upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím. Zakotvuje rovněž oprávnění vlády v době krizového stavu stanovit nařízením prodloužení běhu lhůt a platnosti dokladů. Součástí novely krizového zákona je i novela zákona o integrovaném záchranném systému, která upravuje vyhrazení rádiových kmitočtů umožňujících provozování informačních a komunikačních sítí a služeb integrovaného záchranného systému.
Lhůta pro zaslání připomínek skončila 6. 10. 2020; po jejich zapracování budou oba legislativní návrhy předloženy vládě k projednání. Datum nabytí účinnosti předkladatel stanoví v souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., tj. k 1. 1. nebo k 1. 7. kalendářního roku.
