Dne 7․ 9. 2021 rozhodl Evropský soud pro lidská práva o zamítnutí žádostí o předběžné opatření ve věci žalob skupin zdravotnických pracovníků na řecký stát. Soud uvedl, že důvody pro vydání předběžného opatření nespadají do oblasti působnosti čl. 39 Jednacího řádu, přičemž poukázal na to, že o opatřeních podle cit. článku se rozhoduje, aniž jsou dotčena jakákoli další rozhodnutí soudu v dané věci. Žádostem o předběžné opatření ESLP vyhovuje pouze výjimečně, zejména existuje-li reálná hrozba vážného porušení Úmluvy.

Předmětná věc se týká dvou žalob (č. 43375/21, Kakaletri a další proti Řecku, a č. 43910/21, Theofanopoulou a další proti Řecku), které podaly skupiny zdravotniků, kteří pracují samostatně nebo v institucích veřejného zdraví, proti Řecku. Podle čl. 2 (právo na život), čl. 3 (zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení), čl. 4 (zákaz otroctví a nucené práce), čl. 5 (právo na svobodu a bezpečnost), čl. 6 (právo na spravedlivý proces), čl. 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) a čl. 14 (zákaz diskriminace) Úmluvy si stěžovatelé stěžují na § 206 zákona č. 4820/2021, který jako podmínku ukládá povinné očkování odborníků ve zdravotnictví proti COVID-19, aby mohli nadále vykonávat své povolání. Žalobci rovněž požadovali, aby ESLP použil předběžná opatření k okamžitému pozastavení uplatňování zákona.