Nejdříve stručně zopakuji několik více méně známých faktů. Na základě § 2001 ObčZ lze od (každé) smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Občanský zákoník pak obsahuje jednak obecné důvody pro odstoupení platné pro všechny druhy smluv (viz § 2002 ObčZ) a jednak důvody pro odstoupení specifické pro smlouvu o dílo.
Již zmíněné obecné ustanovení § 2002 ObčZ váže možnost odstoupit od smlouvy na její podstatné porušení a obdobný princip nalezneme i v § 1977 ObčZ. Protože tato obecná ustanovení nejsou nijak specifická ani pro stavebnictví, ani pro smlouvu o dílo, nebudu se jimi na tomto místě již dále zabývat a zaměřím se na úpravu odstoupení v ustanoveních ObčZ o smlouvě o dílo (§ 2586–2635). Tato ustanovení lze rozdělit do dvou skupin podle toho, zda umožňují odstoupení objednateli, či zhotoviteli (přičemž některá z nich umožňují odstoupení jak objednateli, tak i zhotoviteli).
1. Ustanovení umožňující odstoupení od smlouvy o dílo objednateli
Občanský zákoník objednateli umožňuje odstoupit od smlouvy o dílo v dále uvedených situacích.
1.1 Zhotovitel neprovádí dílo řádným způsobem a postup zhotovitele by nepochybně vedl k podstatnému porušení smlouvy (§ 2593 ObčZ).
Cit. ustanovení dává objednateli možnost dožadovat se odstranění vad díla či nápravy jiných pochybení zhotovitele v době provádění díla, kdy dílo objednateli ještě nebylo předáno. Práva vyplývající z vad díla (tj. právo na odstranění vad, na slevu z ceny díla, případně i právo odstoupit od smlouvy v důsledku vad, které znamenají podstatné porušení smlouvy) má totiž objednatel až poté, co dílo převzal. Do té doby však může na svou obranu před porušováním povinností zhotovitelem využívat § 2593 ObčZ. Odstoupení od smlouvy podle § 2593 ObčZ je však možno využít jen v případě, že by postup zhotovitele nepochybně vedl k podstatnému porušení smlouvy. Ne každá vada díla vzniklá při jeho provádění tedy umožňuje odstoupení od smlouvy. Posouzením, kdy se vady díla považují za podstatné porušení smlouvy, jež dává objednateli právo odstoupit, se NS zabýval již v r. 2010. Předtím, než objednatel od smlouvy na základě tohoto ustanovení odstoupí, musí dát zhotoviteli možnost zajistit nápravu a poskytnout mu k tomu přiměřenou dobu. Co je přiměřená doba, bude třeba posuzovat individuálně, v závislosti na charakteru vad či jiného porušování smlouvy zhotovitelem (může se jednat např. o tzv. technologickou nekázeň). Svou roli přitom může hrát např. i momentální nepřízeň počasí, protože existují venkovní práce, které nelze provádět při teplotách pod bodem mrazu.
1.2 Objednatel nehodlá přistoupit na zvýšení ceny díla určené odhadem, jež požaduje zhotovitel (§ 2612 ObčZ).
Je třeba zdůraznit, že se cit. ustanovení uplatní jen u ceny určené odhadem, což je situace ve stavebnictví spíše výjimečná. U většiny smluv o dílo se setkáváme buď s cenou pevnou (cena je stanovena konkrétní částkou), nebo jde o tzv. měřený kontrakt (cena je určena jako násobek jednotkových cen a objemu skutečně provedených prací), či případně o kombinaci obou těchto metod. Cena určená odhadem je typická spíše pro menší díla typu oprava vozidla v autoservisu.
1.3 Objednatel nehodlá přistoupit na zhotovitelův požadavek na zvýšení ceny díla určené podle neúplného či nezávazného rozpočtu o více než 10 %.
Tato možnost vychází z § 2622 ObčZ, podle něhož lze cenu ve smlouvě určit na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný. I tento typ ujednání je ve stavebnictví výjimečný, běžné smlouvy o dílo naopak zdůrazňují neměnnost či nepřekročitelnost ceny díla a závaznost rozpočtu. Pokud by však bylo ve smlouvě uvedeno, že je rozpočet nezávazný nebo že se nezaručuje jeho úplnost, a zhotovitel by zároveň požadoval zvýšení ceny o více než 10 %, byl by objednatel za této situace oprávněn odstoupit a zároveň by musel zhotoviteli nahradit část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu.
1.4 Objednatel (ale i zhotovitel) může podle § 2627 ObčZ od smlouvy o dílo odstoupit také v případě, že se při provádění díla objeví skryté překážky týkající se místa stavby, které znemožňují provést dílo dohodnutým způsobem, a strany se nedohodnou na změně smlouvy, která by tyto skryté překážky reflektovala.
Ustanovení § 2627 ObčZ je již pro oblast stavebnictví praktičtější. Překážkou místa stavby může být třeba neočekávaně nestabilní podloží, které si žádá vyhloubení větší stavební jámy, nebo naopak existence skály v podloží, jež komplikuje provádění podzemních prací. Obdobné ustanovení obsahoval již zrušený obchodní zákoník v § 552, jenž navíc zmiňoval i skryté překážky týkající se věci, na níž má být provedena oprava nebo úprava (mohlo se jednat např. o horší než očekávaný stav budovy, na níž se provádí nástavba). Přestože § 2627 ObčZ výslovně zmiňuje pouze skryté překážky místa stavby, domnívám se, že se vztahuje i na situace, kdy se stavba zhotovuje na jiné stavbě (nástavba) nebo kdy dochází k rekonstrukci budovy, jejíž stav je horší, než se původně očekávalo, což si vyžádá dodatečné stavební práce (např. zpevnění betonovou injektáží) a s tím související náklady. Právě fakt, že by měl objednatel hradit tyto zvýšené náklady způsobené skrytými překážkami v místě stavby, pak bývá důvodem, proč se strany nedohodnou na změně smlouvy (přesněji řečeno, na změně ceny díla) a jedna z nich pak od smlouvy odstoupí. Ustanovení § 2627 ObčZ tedy obsahuje mechanismus, který umožní zhotoviteli vymoci si na objednateli uzavření dodatku o zvýšení ceny díla v důsledku víceprací způsobených skrytými překážkami, jež se týkají místa stavby.
Toto zdánlivě jednoznačné ustanovení § 2627 odst. 2 ObčZ však v sobě skrývá určitá výkladová úskalí, která se pokusím vysvětlit na konkrétním příkladu: Bude uzavřena smlouva o dílo na zhotovení budovy za cenu 10 mil. Kč. Při provádění základů stavby se ale ukáže, že kvůli nestabilnímu podloží bude třeba vykopat hlubší základovou jámu, než jakou předpokládal projekt, což si vyžádá zvýšení nákladů o 300 tis. Kč. Zhotovitel o této skryté překážce místa stavby objednatele neinformuje a bude pokračovat v provádění stavby až do jejího úplného dokončení, přičemž po předání stavby požádá objednatele o zvýšení celkové ceny díla o 300 tis. Kč, což jsou náklady na již zmíněné prohloubení stavební jámy. K dohodě o zvýšení ceny však nedojde, a objednatel proto odstoupí od smlouvy o dílo v souladu s § 2627 odst. 2 větou první ObčZ. Objednatel bude tvrdit, že za dokončenou budovu nezaplatí vůbec nic, protože zhotovitel provedl celou stavbu až poté, co ho měl na začátku její výstavby informovat o skrytých překážkách místa stavby, přičemž podle § 2627 odst. 2 věty druhé ObčZ náleží zhotoviteli cena za část díla provedenou jen do doby, kdy měl informovat objednatele o skrytých překážkách místa stavby. Takový výklad § 2627 odst. 2 ObčZ je na první pohled absurdní, protože by vedl k tomu, že objednatel získá bezúplatně do vlastnictví celou stavbu v hodnotě přinejmenším 10 mil. Kč, nicméně v praxi se s tímto přístupem lze setkat. Abychom nedospěli k takto absurdnímu závěru, je třeba se při aplikaci cit. ustanovení neomezit jen na jazykový výklad, ale v souladu s judikaturou Ústavního soudu je nutné provést také výklad účelový (teleologický), který je založen na zkoumání smyslu příslušné normy. Smyslem § 2627 odst. 2 ObčZ je podle mého názoru ochrana obou stran smlouvy před negativními následky skrytých překážek místa stavby, které spočívají především ve zvýšených nákladech na její provedení (ve výše popsaném případě to bylo 300 tis. Kč vynaložených na prohloubení základové jámy). Z toho pak vyplývá, že možnost objednatele nezaplatit určitou část díla na základě § 2627 odst. 2 věty druhé ObčZ se vztahuje jen na část ceny, která je úhradou za dodatečné náklady vzniklé v důsledku skrytých překážek místa stavby. Při stanovení částky, kterou bude muset objednatel v popsaném případě za budovu zaplatit, by se měl použít § 2999 odst. 2 ObčZ.
Smysl by měl i výklad, podle něhož se § 2627 odst. 2 ObčZ zabýva jen tím, po jakou dobu má být zhotovitel honorován podle pravidel stanovených ve smlouvě o dílo – jde o dobu do dne, kdy zhotovitel mohl při vynaložení potřebné péče odhalit skrytou překážku. Náhradou za část stavby provedenou po tomto dni se však již cit. ustanovení nezabývá. Proto bude třeba zhotoviteli práce provedené po dni, kdy měl skrytou překážku odhalit, nahradit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2999 ObčZ). Oba naznačené výklady vedou k závěru, že zhotovitel získá za provedené dílo částku, která nějakým způsobem odpovídá jeho hodnotě.
1.5 Další možnost odstoupení dává objednateli § 2106 ObčZ, který se sice primárně týká vad věci prodávané na základě kupní smlouvy, ale díky § 2615 odst. 2 ObčZ se použije analogicky i pro práva objednatele z vadného plnění smlouvy o dílo. Podle zmíněného ustanovení může objednatel odstoupit od smlouvy o dílo také v případě, že dílo má vady, které představují podstatné porušení smlouvy (kdy je porušení podstatné, stanoví § 2002 ObčZ – viz výše).
1.6 Jestliže má dílo vady, které nejsou podstatným porušením smlouvy, může objednatel podle § 2107 ObčZ od smlouvy o dílo odstoupit jen v případě, že zhotovitel vadu včas neodstranil nebo vadu odmítnul odstranit. Také toto ustanovení se použije přiměřeně pro práva objednatele z vadného plnění smlouvy o dílo na základě § 2615 odst. 2 ObčZ.
1.7 Hovoříme-li o odstoupení v důsledku vad, je třeba zmínit i obecné ustanovení § 1923 ObčZ, které se týká plnění jakýchkoliv závazků.
Skutečnost, že má dílo neodstranitelnou vadu, která brání jeho užívání, by jistě bylo možné považovat i za podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2106 či 2002 ObčZ (viz výše).
2. Ustanovení umožňující odstoupení od smlouvy o dílo zhotoviteli
Podle ObčZ je zhotovitel oprávněn odstoupit od smlouvy o dílo v následujících situacích:
2.1 Objednatel neposkytl zhotoviteli součinnost potřebnou k provedení díla ani po předchozím stanovení dodatečné lhůty a upozornění na možnost odstoupení (§ 2591 ObčZ).
V praxi se jedná např. o situace, kdy zhotovitel nemůže stavět, protože nemá k dispozici pravomocné stavební povolení, nebo protože mu vlastník parcely (jde-li o osobu odlišnou od objednatele) neumožní vstup na staveniště. Časté jsou také situace, kdy je zhotovitel jen jedním ze zhotovitelů celé stavby a nemůže zahájit práce na své části stavby v dohodnutém termínu proto, že jiný zhotovitel ještě nedokončil své dílo (nedostatečná stavební připravenost). Důležité je, že zhotovitel musí nejdříve stanovit objednateli přiměřenou lhůtu ke splnění jeho povinnosti zajistit potřebnou součinnost (např. opatřit pravomocné stavební povolení) a výslovně jej upozornit na možnost odstoupení. Teprve poté má možnost odstoupit.
2.2 Další možnost zhotovitele odstoupit od smlouvy se váže na § 2594 ObčZ, který se týká situace, kdy objednatel poskytne zhotoviteli pro stavbu buď nevhodný materiál, nebo nevhodný příkaz (za nevhodný příkaz se považuje i vadná projektová dokumentace, kterou objednatel nechal pořídit a předal ji zhotoviteli jako podklad pro provedení stavby). Zhotovitel je podle § 2594 ObčZ povinen bez zbytečného odkladu upozornit objednatele na nevhodnost (resp. vadu) předaného materiálu či uděleného pokynu, a pokud tato nevhodnost (vada) překáží řádnému provádění díla, musí zhotovitel v nezbytném rozsahu přerušit práce až do nápravy stavu (např. až do předložení bezvadné projektové dokumentace). Trvá-li objednatel na provedení díla s použitím nevhodného materiálu či podle nevhodného pokynu, má zhotovitel právo požadovat, aby mu objednatel dal tento pokyn písemně, případně může od smlouvy o dílo i odstoupit (viz § 2595 ObčZ).
2.3 Závěrem této části připomínám ještě § 2627 ObčZ, který se týká skrytých překážek místa stavby, neboť toto ustanovení dává možnost odstoupit od smlouvy nejen objednateli, ale i zhotoviteli (podrobněji viz výše).
Při prověřování možností odstoupit od smlouvy o dílo je pochopitelně třeba zkoumat nejen zákon, ale i samotnou smlouvu. Smlouva totiž může stanovit, že odstoupení je vázáno i na splnění dalších podmínek – např. prodlení s dokončením díla či jeho etapy musí trvat alespoň určitou dobu nebo odstupující strana musí druhé straně před samotným odstoupením ještě poskytnout dodatečnou možnost ke splnění jejích povinností.